Array ( [0] => 14683236 [id] => 14683236 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Rjóandži [uri] => Rjóandži [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - budova [1] => | obrázek = Ryōan-ji , 龍安寺 - panoramio (13).jpg [2] => }} [3] => {{Infobox - světové dědictví [4] => | název = Rjóandži
Památky starobylého Kjóta (města [[Kjóto]], [[Udži (Kjóto)|Udži]] a [[Ócu]]) [5] => | obrázek = Ryoan-ji-Garden-2018.jpg [6] => | popisek = Kamenná zahrada v chrámu Rjóandži. Hliněná stěna zbarvená stářím do oranžova a hněda vyjadřuje "sabi", zatímco kamenná zahrada "wabi". Společně pak vyjadřují japonský světonázor či estetiku "[[wabi-sabi]]".森神逍遥 『侘び然び幽玄のこころ』桜の花出版、2015年 Morigami Shouyo, "Wabi sabi yugen no kokoro: seiyo tetsugaku o koeru joi ishiki" (Japanese) {{ISBN|978-4434201424}} [7] => | smluvní stát = Japonsko [8] => | typ = kulturní dědictví [9] => | kritérium = ii, iv [10] => | id = 688 [11] => | zeměpisná šířka = vypnuto [12] => | oblast = [[Seznam světového dědictví v Asii|Asie]] [13] => | rok = 1994 [14] => | změna = [15] => | v ohrožení = [16] => | poznámky = [17] => }} [18] => '''Rjóandži''' ([[šindžitai]]: {{Cizojazyčně|ja|竜安寺}}, [[kjúdžitai]]: {{Cizojazyčně|ja|龍安寺}}) neboli „Chrám mírumilovného draka“ je [[zen]]ový chrám, který se nachází v severozápadním [[Kjóto|Kjótu]] v [[Japonsko|Japonsku]]. Od roku [[1994]] je chrám a jeho zahrady spolu s několika dalšími památkami v Kjótu zapsán na [[Světové dědictví|Seznam světového dědictví]] [[UNESCO]] pod názvem „Památky na starobylé Kjóto“. Rjóandži patří škole ''Mjóšindži'' odnože [[Rinzai šú]] zenového [[Buddhismus|buddhismu]]. [19] => [20] => Pro mnoho lidí je jméno chrámu synonymem pro zdejší slavnou kamennou zahradu, která je považována za jeden z nejlepších dochovaných příkladů vytříbeného japonského zenového chrámového zahradnictví [[Zenová zahrada|''kare-sansui'']] (suchá krajina).Nitschke, Günter, (1999) ''Le Jardin japonais – Angle droit et forme naturelle'', Taschen publishers, Paris (translated from German into French by Wolf Fruhtrunk), ({{ISBN|978-3-8228-3034-5}}) Tento styl se obvykle vyznačuje výraznými většími kamennými útvary, které jsou rafinovaně rozmístěny na ploše tvořené drobnými, pečlivě vybranými a vyleštěnými hladkými oblázky uhrabanými do lineárních vzorů, které usnadňují meditaci. [21] => [22] => == Historie == [23] => Pozemek, na němž chrám stojí, byl v [[11. století]] majetkem klanu [[Fudžiwara]]. První [[chrám]], ''Daidžuin'', a dosud existující jezírko nechal v tomto století vybudovat ministr Sanejoši Fudžiwara. Roku [[1450]] získal pozemek, na němž chrám stál, další mocný muž, generál [[Kacumoto Hosokawa]], který si zde postavil svoje sídlo a založil zenový chrám Rjóandži. Za občanské [[Válka Ónin|války Ónin]], kterou způsobil konflikt mezi [[klan Hosokawa|klanem Hosokawa]] a [[klan Jamana|klanem Jamana]], byl chrám zničen. Kacumoto Hosokawa zemřel roku [[1473]] a v roce [[1488]] Rjóandži přestavěl jeho syn Masamoto. [24] => [25] => Chrám sloužil rovněž jako mauzoleum několika císařů. Jejich hrobky jsou seskupeny v okrsku zvaném Sedm císařských hrobek. Toto pohřebiště sedmi japonských císařů ─ [[Uda (císař)|Udy]], [[Kazan]]a, [[Ičidžó]]a, [[Go-Suzaku]]a, [[Go-Reizei]]e, [[Go-Sandžó]]a a [[Horikawa|Horikawy]] — nebylo v období po jejich smrti nijak honosné. Hrobky v okrsku získaly svoji současnou podobu po renovaci císařských hrobek v 19. století, kterou nařídil císař [[Meidži (císař)|Meidži]].Moscher, Gouverneur. (1978). ''Kyoto: A Contemplative Guide.'' {{ISBN|9780804812948}}; {{OCLC|4589403}} [26] => [27] => O to, kdo a kdy vybudoval zahradu, se vedou spory. Většina pramenů ji klade do druhé poloviny [[15. století]].{{cite book |last= Baridon |first= Michel |title= Les Jardins – Paysagistes, Jardiniers, Poetes |year=1998}}, Éditions Robert Lafont, Paris, ({{ISBN|2-221-06707-X}})Elisseeff, Danielle, (2010), ''Jardins japonais'', Ḗditions Scala, Paris, ({{ISBN|978-2-35988-029-8}}) Podle jiných zdrojů se o její vznik zasloužil Kacumoto Hosokawa (1430─1473), zakladatel zenového chrámu Rjóandži, někdy mezi roky 1450 a 1473. Další autoři uvádějí, že ji někdy kolem roku 1488 založil Kacumotův syn Masamoto Hosokawa (1466–1507). Podle jiných ji vybudoval slavný krajinář a mnich [[Sóami]] ({{Cizojazyčně|ja|相阿弥}}, asi 1455─1525), což však zpochybňují opět další autoři.Young, David and Michiko, (2005), ''The Art of the Japanese Garden'', Tuttle Publishing, Vermont and Singapore, ({{ISBN|978-0-8048-3598-5}}) Některé prameny uvádějí, že zahrada byla vybudována v první polovině [[16. století]],Murase, Miyeko, (1996), ''L'Art du Japon'', La Pochothḕque, Paris, ({{ISBN|2-253-13054-0}}) zatímco jiné se přiklánějí k pozdějšímu [[období Edo]], mezi roky [[1618]] a [[1680]]. Vedou se rovněž spory o to, zda zahradu vybudovali mniši nebo profesionální zahradníci, anebo kombinace obojího. Na jednom kameni v zahradě jsou vytesána jména dvou zahradníků, Hirokodžiróa a Kotaróa. [28] => [29] => Historie podložená písemnými prameny však zní následovně: Zástupce [[šógun]]a generál Kacumoto Hosokawa (1430–1473) založil chrám Rjóandži v roce 1450, ale komplex byl v průběhu války Ónin vypálen. Kacumotův syn Masamoto chrám na samém konci 15. století přestavěl. Není však jasné, zda byla v té době vybudována nějaká zahrada orientovaná směrem k hlavní síni. První zmínky o zahradě, jež jasně popisují zahradu před hlavní síní, pocházejí až z let [[1680]]– [[1682]]. O zahradě se hovoří jako o sestavě devíti velkých kamenů, které jsou rozloženy tak, aby představovaly tygří mláďata brodící se vodou. Jelikož se v zahradě v současné době nachází 15 kamenů, musela být tehdejší zahrada zřetelně odlišná od té, kterou můžeme vidět dnes. V roce [[1779]] zničil budovy chrámu velký požár a [[suť]] ze spáleniště byla vysypána do zahrady. Básník, spisovatel a malíř, autor slavné ''Mapy míst na cestě [[Tókaidó]]'' (Tókaidó meišo zue) Ritó Akisato"Tokaido Famous Places Zukai Reprint Edition", Hagoromo Publishing, 1999 zahradu s využitím suti koncem [[18. století]] kompletně předělal a v roce [[1799]] publikoval její obrázek ve svém díle ''Slavné zahrady a památky Kjóta'' (Mijako rinsen meišo zue). Zahrada tam vypadá stejně jako v současnosti. Jeden velký kámen vzadu byl částečně zasypán. Jsou na něm vytesána dvě křestní jména. Jedná se zřejmě o jména „nedotknutelných“ [[Kamenictví|kameníků]] zvaných ''kawaramono''.Kuitert, ''Themes, Scenes, and Taste, in the History of Japanese Garden Art'', pp. 114–124 and 293–295. Neexistují žádné důkazy o tom, že by na zahradě pracovali zenoví mniši, kromě uhrabávání štěrku. [30] => [31] => == Zenová zahrada == [32] => [[Soubor:Ryoanji rock garden close up.jpg|náhled|vlevo|Detail zenové zahrady]] [33] => Jméno chrámu je synonymem pro slavnou chrámovou [[Zenová zahrada|zenovou zahradu]] ''kare-sansui'' (suchá krajina). O této kamenné zahradě se předpokládá, že byla vybudována koncem 15. století. Tvoří ji obdélník, jenž má plochu 248 m2, se stranami 25 a 10 m. Na ploše obdélníku je rozmístěno 15 kamenů rozličných velikostí, které jsou pečlivě složeny do 5 skupin. Jednu skupinu tvoří pět kamenů, dvě skupiny jsou po třech a dvě skupiny o dvou kamenech. Tyto kameny jsou obklopeny bílým štěrkem, který mniši každý den pečlivě uhrabují. Jedinou vegetací v zahradě je mech v těsné blízkosti kamenů. [34] => [35] => Zahrada je zamýšlena tak, aby si ji pozorovatel prohlížel usazen na verandě rezidence opata kláštera (''hódžó''). Kameny jsou rozmístěny tak, aby z verandy nebylo možné vidět celou kompozici najednou. [36] => [37] => Důležitým prvkem zahrady je zeď za zahradou. Je zhotovena z hlíny, která se věkem místy zbarvila do jemných oranžových a hnědých odstínů. V roce 1977 byla její tašková stříška restaurována stromovou kůrou do původní podoby. V roce [[1799]] byla zahrada v rámci přestavby vyvýšena, což umožnilo výhled přes zeď na horskou scenérii za ní. V současnosti stíní tento výhled vzrostlé stromy.Kuitert, ''Themes, Scenes, and Taste, in the History of Japanese Garden Art'', pp. 122, 124 [38] => [39] => Zvláštní přitažlivost měla zahrada pro hudebního skladatele, spisovatele a tvůrce audiovizuálního umění [[John Cage|Johna Cage]], který pod jejím vlivem vytvořil řadu hudebních a výtvarných děl.{{ cite web |last=Whittington |first=Stephen | url=https://www.academia.edu/7319210|title= Digging in John Cage's Garden – Cage and Ryoanji | publisher=Malaysian Music Journal|access-date=12 November 2015}} [40] => [41] => === Význam zahrady === [42] => Jako každé umělecké dílo je i umělecká zahrada chrámu Rjóandži otevřena zkoumání a interpretaci jejích možných významů. V Japonsku i mimo něj bylo předloženo mnoho různých teorií o tom, co má zahrada představovat, od ostrůvků v potoce přes tygří rodinku brodící se vodou (variaci na známý [[logistika|logistický]] [[hlavolam]] o [[Vlk, koza a zelí|vlkovi, koze a zelí]]),{{cite book | title = Japanese Gardens: Symbolism and Design | first1 = Seiko | last1 = Goto | first2 = Takahiro | last2 = Naka | publisher = Routledge | year = 2015 | isbn = 9781317411642 | page = 20 | url = https://books.google.com/books?id=VN29CgAAQBAJ&pg=PA20}} až po teorie o tajemstvích geometrie nebo pravidlech rovnováhy lichých čísel. Zahradní historik Günter Nitschke napsal: „Zahrada v Rjóandži nic nesymbolizuje, přesněji řečeno, abych předešel nedorozumění, zahrada v Rjóandži nesymbolizuje, ani nemá hodnotu reprodukce přírodní krásy, kterou lze nalézt ve skutečném nebo mytickém světě. Považuji ji za abstraktní kompozici „přírodních“ objektů v prostoru, tedy kompozici, jejíž funkcí je podněcovat k meditaci.“ [43] => [44] => == Ostatní zahrady == [45] => [[Soubor:Tsukubai2.JPG|náhled|upright|Nádržka ''cukubai'', jež v Rjóandži slouží k rituálnímu omytí rukou a úst.]] [46] => Zatímco kamenná zahrada je nejznámější ze zahrad chrámu Rjóandži, má chrám rovněž svoji vodní zahradu, jezírko Kjojoči vybudované v 11. století jako součást panství klanu Fudžiwara. Patří k němu také čajová zahrada s [[Čajovna|čajovnou]], jejichž historie sahá až do [[17. století]]. [47] => [48] => Poblíž čajovny se nachází slavná kamenná nádržka s neustále tekoucí vodou, jež slouží k rituální očistě. Je to zdejší ''cukubai'' ({{Cizojazyčně|ja|蹲踞}}) přezdívaná „skrčenec“, protože vzhledem k její nízké poloze se k ní každý, kdo ji chce použít, musí sklonit, což je současně znamením úcty a pokory.Gustafson, Herb L. (1999). [https://books.google.com/books?id=oGirDlmSIJwC&dq=Tsukubai&pg=PA78 ''The Art of Japanese Gardens: Designing & Making Your Own Peaceful Space'', p. 78.] Znaky [[kandži]] napsané na povrchu kamenné nádržky ─ {{Cizojazyčně|ja|五, 隹, 止, 矢}} nemají při samostatném čtení žádný význam. A přestože je konstrukce nádržky kruhová, otvor v kruhovém povrchu je sám o sobě čtvercový ({{Cizojazyčně|ja|口}}). Čte-li se každý ze čtyř znaků kandži v kombinaci s {{Cizojazyčně|ja|口}}, což je [[Čínské znaky#Determinativ a radikál|radikál]], který se vyslovuje ''kuči'' a znamená „ústa“ či „otvor“, jež má čtvercový otvor představovat, pak se znaky změní na {{Cizojazyčně|ja|吾, 唯, 足, 知}}, což se čte jako „ware, tada taru (wo) širu“ a překládá se doslovně jako „vím jen dostatečně“ ({{Cizojazyčně|ja|吾}} = ware = já, {{Cizojazyčně|ja|唯}} = tada = pouze, jen, {{Cizojazyčně|ja|足}} = taru = být dostatečný, dostačovat, být hodnotný, zasloužit si, {{Cizojazyčně|ja|知}} = širu = vědět), anebo poetičtěji jako „znám jen (jediné) uspokojení“. Záměrem bylo posílit buddhistické učení o pokoře a hojnosti v duši jedince. Význam je jasný a jednoduchý: „člověk už má vše, co potřebuje“. Umístění nádržky ''cukubai'' níž, než je veranda, na níž návštěvník stojí, aby si ji mohl prohlédnout, ho nutí, aby se uctivě sklonil (zatímco naslouchá zurčení nekonečného čúrku vody z bambusové trubky, jenž nádržku doplňuje), aby plně ocenil její filozofický rozměr. Nádržka ''cukubai'' rovněž vyjadřuje jemnou formu zenového učení pomocí ironického srovnání ─ zatímco svým tvarem napodobuje [[Tradiční čínské mince štěstí|starobylou čínskou minci]], cítění je opakem [[Materialismus|materialismu]]. ''Cukubai'' tak po mnoho staletí rovněž sloužila jako humorný vizuální [[kóan]] určený množství mnichů, kteří v chrámu pobývali, aby jim denně nenásilnou formou připomínala jejich slib chudoby. Spolu s vytříbenou kamennou zahradou ''kare-sansui'' na protější straně je méně fotografovaná čajová zahrada dalším kulturním pokladem chrámu Rjóandži. [49] => [50] => == Fotogalerie == [51] =>
[52] => [53] => Soubor:Ryoanji3361.jpg|Kamenná zahrada ve stylu ''kare-sansui'' [54] => Soubor:Cherry blossom at the rock garden of Ryōan-ji Temple in Kyoto, Japan.jpg|Kvetoucí třešeň za kamennou zahradou v chrámu Rjóandži [55] => Soubor:RyoanJi-Kane.jpg|Chrámový zvon Rjóandži Kane [56] => Soubor:Ryoan-ji.JPG|Jezírko Kjojoči vybudované v 11. století jako vodní zahrada [57] => Soubor:Ryuanji snow2.jpg|Čajová zahrada v zimě [58] => Soubor:RyoanJi-Sanmon.jpg|Chrámová brána
''San-mon'' [59] => Soubor:WalkAmidMaples2.jpg|Podzimní pozorování listí [60] => [61] =>
[62] => [63] => == Odkazy == [64] => === Reference === [65] => {{Překlad|en|Ryōan-ji|1183127884}} [66] => [67] => [68] => === Externí odkazy === [69] => * {{Commonscat}} [70] => * [http://www.ryoanji.jp/ Rjóan-dži] {{ja}} [71] => [72] => {{Světové dědictví – Japonsko}} [73] => {{Autoritní data}} [74] => {{Portály|Japonsko|Architektura a stavebnictví}} [75] => [76] => [[Kategorie:Buddhistické chrámy v Japonsku]] [77] => [[Kategorie:Zahrady v Japonsku]] [78] => [[Kategorie:Prefektura Kjóto]] [79] => [[Kategorie:Zen]] [] => )
good wiki

Rjóandži

Rjóandži (šindžitai: , kjúdžitai: ) neboli „Chrám mírumilovného draka“ je zenový chrám, který se nachází v severozápadním Kjótu v Japonsku. Od roku 1994 je chrám a jeho zahrady spolu s několika dalšími památkami v Kjótu zapsán na Seznam světového dědictví UNESCO pod názvem „Památky na starobylé Kjóto“.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'1680','Zenová zahrada','1799','Kjóto','šindžitai','Kategorie:Zahrady v Japonsku','UNESCO','kandži','Tradiční čínské mince štěstí','Vlk, koza a zelí','Čajovna','Soubor:Ryoanji rock garden close up.jpg'

1680

1799

Čajovna

Kandži

Kjóto

Kjóto je japonské město, které se nachází na ostrově Honšú v oblasti Kansai.

UNESCO