Array ( [0] => 14842835 [id] => 14842835 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Rogendorfové [uri] => Rogendorfové [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - dynastie [1] => | jméno = Rogendorfové (Roggendorfové) [2] => | znak = Roggendorf Wappen Siebmacher 126.jpg [3] => | velikost znaku = 100px [4] => | popisek = Erb svobodných pánů z Rogendorfu podle [[Johann Siebmacher|Siebmachera]], rok 1605 [5] => | země = Morava [6] => | mateřská dynastie = [7] => | tituly = Svobodní páni [8] => | zakladatel = Mikuláš z Rogendorfu [9] => | mýtický zakladatel = [10] => | rok založení = [[14. století]] [11] => | konec vlády = [12] => | meč = 19. století [13] => | přeslice = [14] => | poslední vládce = [15] => | současná hlava = [16] => | větve rodu = [17] => }} [18] => [[Soubor:Roggendorf Freiherren Wappen (Duerer).jpg|náhled|Erb svobodných pánů z Roggendorfu (dřevoryt od [[Albrecht Dürer|Albrechta Dürera]] z roku 1520)]] [19] => '''Rogendorfové''', či '''Roggendorfové''', nebo '''páni z Rogendorfu''' byli rakouský šlechtický rod, jehož větev se usadila i na území [[Morava|Moravy]]. [20] => [21] => == Dějiny rodu == [22] => [[Soubor:Costume armour of Wilhelm Von Rogendorf by Wendelin Boeheim.jpg|vlevo|náhled|Brnění Viléma z Rogendorfu]] [23] => Kořeny rodu spadají do [[14. století]], kdy se jako první historicky doložená postava uvádí Mikuláš z Rogendorfu. Vilém z Rogendorfu se proslavil v roce [[1529]], kdy byl jedním z velitelů Vídně při [[První obléhání Vídně|jejím prvním tureckém obléhání]]. [24] => [25] => V roce [[1619]] si vzal Jiří Ehrenreich z Rogendorfu (13. ledna 1596–1653) Johanku Drnovskou z Drnovic, která byla poslední členkou rodu [[Drnovští z Drnovic|Drnovských z Drnovic]]. Protože byl protestant, jeho rodina utrpěla při pobělohorských konfiskacích a přišla o panství [[Dolní Kounice]]. Jeho žena Johanka však po jeho smrti vysoudila v roce [[1661]] rodový majetek v [[Rájec (Rájec-Jestřebí)|Rájci]], který přešel na jejího syna Kristiána z Rogendorfu (28. září 1635 – 19. prosince 1701). Ten se stal komorníkem [[Leopold I.|Leopolda I.]], přísedícím zemského práva a královským hejtmanem. V roce [[1686]] byl povýšen do hraběcího stavu s titulem ''"hrabě z Rogendorfu a svobodný pán z Molenburku."'' [26] => [27] => Jeho nástupcem se stal syn Karel Ludvík (25. května 1685–1738), který dosáhl titulu tajného rady, komořího a přísedícího [[Zemské desky|zemských desk]]. Byl dobrým hospodářem, staral se o rozvoj svého panství. Založil sklárnu v [[Housko|Housku]], v roce [[1716]] založil vesnici [[Krasová|Rogendorf]], v roce [[1717]] panský dvůr pod ruinami hradu [[Holštejn (hrad)|Holštejna]] a roku [[1724]] vesnici [[Molenburk]]. V letech 1711–1724 vlastnil [[Letovice (zámek)|Letovice]]. Roku 1733 znovu vystavěl zchátralý kostel v [[Petrovice (okres Blansko)|Petrovicích]]. Podporoval rozvoj [[hamr]]ů na řece Svitavě. Jeho manželkou byla od roku [[1710]] Karolina Anna Pálffy z Erdőd, která byla velice zbožná. Ve [[Sloup (okres Blansko)|Sloupě]] nechala vystavět [[špitál]] a [[Kostel Panny Marie Bolestné (Sloup)|poutní kostel Panny Marie Bolestné]]. [28] => [29] => Karel Ludvík po sobě zanechal čtyři syny a tři dcery. Nejstarší František Antonín byl c.k. polním maršálkem a komořím a ujal se rodinných statků Rogendorf a Molenburk v [[Dolní Rakousy|Dolních Rakousích]]. Vilém Felix byl kanovníkem v [[Olomouc]]i, Arnošt byl nejvyšším polním strážmistrem a komořím. Karlova dcera Rafaela si vzala roku [[1743]] hraběte Antonína Josefa ze Salmu, který v roce [[1763]] koupil majetkové podíly ostatních dědiců rájeckého panství a tento statek tak přešel do vlastnictví rodu [[Salm-Reifferscheidt-Raitz|Salmů]]. [30] => [31] => Rod Rogendorfů žil v [[Rakousko|Rakousku]] do 19. století. [32] => [33] => == Literatura == [34] => * [[Jindřich Wankel]], Obrazy z Moravského Švýcarska a jeho minulosti, Muzejní a vlastivědná společnost v Brně, 1984 [35] => [36] => == Související články == [37] => * [[Seznam českých, moravských a slezských šlechtických rodů]] [38] => * [[Anna z Rogendorfu]] [39] => [40] => == Externí odkazy == [41] => * {{Commonscat}} [42] => * http://genealogy.euweb.cz/austria/rogendorf.html [43] => * http://patricus.info/Rodokmeny/Rogendorff.txt [44] => [45] => [[Kategorie:Rogendorfové| ]] [46] => [[Kategorie:Moravské šlechtické rody]] [47] => [[Kategorie:Rakouské šlechtické rody]] [] => )
good wiki

Rogendorfové

Albrechta Dürera z roku 1520) Rogendorfové, či Roggendorfové, nebo páni z Rogendorfu byli rakouský šlechtický rod, jehož větev se usadila i na území Moravy.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'14. století','První obléhání Vídně','špitál','1710','Petrovice (okres Blansko)','Holštejn (hrad)','Molenburk','Soubor:Costume armour of Wilhelm Von Rogendorf by Wendelin Boeheim.jpg','1529','Drnovští z Drnovic','Morava','1619'

1529

1619

1710

Molenburk

Morava

Špitál

Špitál je historický název pro nemocnice, který se používal zejména ve středověku a raném novověku.