Array ( [0] => 15502051 [id] => 15502051 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Rokoko [uri] => Rokoko [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Globalizovat|poznámky=Je třeba doplnit některé pasáže o světový (evropský) přehled – rokoko není jen česká záležitost}} [1] => {{Neověřeno}} [2] => {{Různé významy|tento=uměleckém slohu|druhý=divadle na pražském [[Václavské náměstí|Václavském náměstí]]|stránka=Divadlo Rokoko}} [3] => [[Soubor:Altomünster St. Alto und St. Birgitta 418.JPG|náhled|''[[Rokaj|Rocaille]]'', typický rokokový ornament ve tvaru mušle (z výzdoby kostela v [[Bavorsko|bavorském]] Altomünsteru)]] [4] => [[Soubor:Catherine Palace in Tsarskoe Selo 02.jpg|náhled|Severní strana [[Kateřinský palác|Kateřinského paláce]] v [[Puškin (město)|Carském selu]]]] [5] => '''Rokoko''' (z [[Francouzština|francouzského]] ''rocaille'' – česky [[rokaj]]) je umělecký sloh, který představoval další vývoj baroka v přibližně letech 1720 až zhruba do 80. let 18. století. Zatímco ve [[Francie|Francii]] má rokoko charakter samostatného slohu, následujícího po období výrazného [[Baroko|baroka]], v prostředí [[střední Evropa|střední Evropy]], kde plynule navazuje na [[baroko]], je chápání rokoka jako samostatného slohu sporné. Vhodnější je používat pro [[střední Evropa|střední Evropu]] termín '''pozdní baroko'''. Bohatě zdobený rokokový styl byl velmi hojný v [[Ruské impérium|Ruském impériu]] v době panování carevny [[Alžběta Petrovna|Alžběty Petrovny]], proto se vžilo také označení [[alžbětinské baroko]]. [6] => [7] => == Charakteristika == [8] => Jméno slohu se odvozuje od francouzského výrazu ''roc'', ''rocaille'' (česky ''kamínek'', ''mušlička''), v češtině ''[[rokaj]]'', [[ornament]]álního zprohýbaného motivu, poněkud připomínajícího [[ušní boltec]]. Tento ornament nekonečných variačních možností vznikl počátkem [[18. století]] v [[Itálie|Itálii]], avšak výtvarně byl akcentován hlavně ve [[Francie|Francii]] doby [[Ludvík XV.|Ludvíka XV.]] [9] => [10] => Rokoko se představuje především jako dekorativní styl: stěny a klenby světských i sakrálních staveb jsou pokryty lehkými, elegantními ornamenty, [[rokaj]]emi, ve [[štuk]]u a [[zlato|zlatě]], ve formě [[freska|fresek]] a motivů popínavých rostlin. Rozkvět nastává koncem roku [[1730]], k nám přichází s malým zpožděním až kolem roku [[1740]]. Půvabné kudrlinkové ozdoby a rostlinné motivy zdobí každou stavbu a hýří zlatou a bílou barvou. Záliba v okázalé ornamentice se projevovala v architektuře, [[malířství]], [[sochařství]], uměleckém kovářství atd. Ornamentika však není jedinou známkou rokokového výtvarného názoru, i když nejbezpečněji pomáhá k časovému určení děl jím poznamenaných, především ovšem v oblasti architektury. Po slavnostní monumentalitě a honosnosti umění doby [[Ludvík XIV.|Ludvíka XIV.]] nastoluje ve všem životním prostředí druhé čtvrtiny [[18. století]] lehký tón, úsměvnost a zdrobnělé měřítko. Aniž by opustila slohové zásady tradičního klasicismu, šíří se tato výtvarná nálada charakteristická pro období rokoka po celé [[Evropa|Evropě]]. Dynamismus vrcholného baroka střídá lyrismus, který modeluje stavby do klidných obrysů a ploch s nehlubokým členěním stěn, jejichž střízlivost zvýrazňuje nanášením rocaillů. [11] => [12] => == Architektura == [13] => [[Soubor:St Andrews Church, Kiev 3.jpg|náhled|[[Chrám svatého Ondřeje (Kyjev)|Chrám svatého Ondřeje]] v [[Kyjev]]ě]] [14] => V protikladu k poměrně hmotové uměřenosti architektury českého rokoka jeví soudobé užité umění známky tvarové rozvolněnosti a dekorativní nespoutanosti. Zprohýbané, zlaceným rocaillem hýřící [[oltář]]e, asymetrie a ornamentální přebujelost ostatního [[kostel]]ního zařízení, jaká charakterizují především jezuitské chrámy, v této době většinou nově zařizované, mají analogii v obydlí laickém ve zlaceném zprohýbaném nábytku, lesku přemíry zrcadel, v [[tapiserie|tapiseriích]] a figurkách s pastorálními náměty, v pestrobarevných textiliích i květované keramice, pokud není tvarována do podoby [[Ptáci|ptáků]] či [[ovoce]]. Radost z přírody je reakcí na dogmatismus a religiozitu baroka a předzvěstí [[romantismus|romantismu]] nové doby. [15] => Ústřední jmenovitou hodnotou životního pocitu a myšlenkového vztahu ke světu byla intimita, niternost prožitku, přenášená i na přírodu. Nová smyslová citlivost odkryla například denní světlo. Odpovídalo touze po jasu a přirozenosti. Bylo zdůrazňováno ve všech výtvarných druzích, v architektuře četností a velikostí oken zámků a paláců, v interiérech zrcadly, v malířství opuštěním šerosvitu a zesvětlením barevnosti, pastelovým laděním barev, větším použitím techniky [[pastel (činnost)|pastelu]]. Oproti baroknímu monumentalismu, [[patos]]u a umocněné výrazovosti rozvinulo jemnou hru světla a stínu až k citově sentimentální lyričnosti. Prostor, klíčová složka každého výtvarného názoru, je v rokoku důsledně intimní, tj. uzavřený a podávaný motivem interiéru, v němž se děj odehrává, nebo motivem exteriéru, jímž je především [[zahrada]]. [16] => [[Soubor:Palác Turbů, Malá Strana 03.JPG|náhled|[[Palác Turbů]] na [[Malá Strana|Malé Straně]] v Praze]] [17] => Prostorovou představu postupně se odkrývajících prostorů uskutečnila například parková architektura zámků ([[Versailles (zámek)|Versailles]], [[Schönbrunn]]), [[malířství]] svými scénickými kompozicemi [[Giovanni Battista Tiepolo|G. B. Tiepolo]], [[Franz Anton Maulbertsch|F. A. Maulbertsch]], z nichž těžilo i reliéfní sochařství. Celá příroda, záměrně utvářená parkovou úpravou, [[grotta]]mi, vodopády, vyjadřuje dobovou představu ráje, lepšího, přírodního, a proto přirozeného světa plného harmonie. [18] => [[Soubor:Ormolu Mantel Clock with Meissen Figurines.jpg|náhled|Johann Joachim Kändler: rokokové porcelánové hodiny (Míšeň, 1735)]] [19] => [20] => === Rokoková architektura v českých zemích === [21] => {{Viz též|Barokní architektura v Česku#Pozdní baroko a rokoko}} [22] => Jednou z mála rokokových stavebních památek na území dnešní ČR je [[Nové Hrady (zámek, okres Ústí nad Orlicí)|zámek Nové Hrady]] u [[Skuteč|Skutče]] ([[okres Ústí nad Orlicí]]) z let [[1774]]–[[1777]], přezdívaný někdy ''„malý [[Schönbrunn]]“'' nebo ''„české [[Versailles (zámek)|Versailles]]“''.http://www.czecot.com/cz/turisticky-objekt/4782_nove-hrady-u-skutce-zamek-nove-hrady [23] => [24] => == Interiér == [25] => Nábytek rokoka se snaží zjemňovat dekor a používat odlehčené materiály. Ve střední Evropě, v Itálii a ve Španělsku převládá vliv francouzské nábytkářské tvorby především pro šlechtická panství. Ale rovněž měšťanstvo v Rakousku a německých zemích vyhledávalo pozměněnou formu francouzského nábytku, projevující se dýhováním a leštěním. [26] => [27] => Další odvětví tvořil [[anglický nábytek|nábytek anglický]], který se vyznačoval jednoduchou linií, nákladností a užitečností (až praktičností) jednotlivých kusů. Tento druh nábytku ovlivnil hlavně produkci směřující do [[Severní Amerika|Severní Ameriky]], tzv. [[koloniální nábytek]]. [28] => [29] => Oblíbenou potahovou látkou se stal v době rokoka [[chintz]], pestře potištěné plátno se slabým voskovým povlakem. Od [[17. století]] se dováželo do [[Evropa|Evropy]] z [[Indie]] a později se zde už vyrábělo. [30] => [31] => [[Dřevěný nábytek]] se také ošetřoval pomocí tzv. polírovací běli, složené ze směsi želatiny, vepřového sádla, včelího vosku, Marseillského mýdla, [[Kaolin|kaolínu]] nebo křídy. Části pokryté polírovací bělí se doplňovaly barevnými nebo pozlacenými plátky. Rokokový [[nábytek]] se vyznačoval zvlněným povrchem, štíhlými a prohnutými nožkami, tedy skoro nesymetrií. [[Výtvarný styl]] se inspiroval [[čínské umění|čínským]] a [[japonské umění|japonským uměním]], postavy Číňanů se objevovaly například na čajových soupravách a čínské nebo japonské pokoje byly obvyklou součástí šlechtického sídla. [32] => [[Soubor:Woman’s Robe à la Française, Amsterdam, 1740-1760.jpg|náhled|Šaty z hedvábného saténu ve stylu ''robe à la Française'', Amsterdam, polovina 18. století (z expozice [[Losangeleské muzeum umění|Losangeleského muzea umění]])]] [33] => Rokokový sloh nacházíme na zámcích velmi často v podobě [[kamna|kamen]], hlavně se zlacenými, růžovými nebo červenými detaily ornamentiky. Dále se používá [[mosaz]], [[cín]], [[želvovina]], [[intarzie]] s motivy květin. [[Lustr]]y jsou [[Kovy|kovové]] (masivní barevné kovy, plechové s květy) nebo skleněné (čiré, jemně barevné či z [[benátské sklo|benátského skla]]). Do rokokových pokojíků patří též [[porcelán]], míšenské a vídeňské porcelánové figurky (především pastýřská tematika), české řezané sklo, [[holíč]]ská [[fajáns]] (majolika – keramika z pálené hlíny s cíničito-olovnatou polevou, malovaná nebo plasticky zdobená) a zdobené rokokové [[stolní hodiny]]. Jako ukázkový [[zámek (stavba)|zámek]] může sloužit [[Dobříš (zámek)|zámek Dobříš]], včetně zahrady a interiérů. [34] => [35] => == Výtvarné umění == [36] => Obrozený vztah ke skutečnosti, zvláště přírodní, pozvedal na čelné místo [[veduta|vedutu]] ([[Giovanni Antonio Canale|G. A. Canale]], [[Bernardo Belotto|B. Belotto]], [[Francesco Guardi|F. Guardi]], [[Giovanni Battista Piranessi|G. B. Piranessi]]) a později i motiv zříceniny v krajině ([[Giovanni Paolo Pannini|G. P. Pannini]], [[Hubert Robert|H. Robert]]). V malbě převládají galantní, idylické scény ze života aristokracie, často zasazené do pastorální krajiny. Mezi umělce rokoka jsou řazeni malíři [[Antoine Watteau|Jean Antoine Watteau]], [[François Boucher|Francois Boucher]], [[Jean-Honoré Fragonard]], [[Maurice Quentin de La Tour|Maurice-Quentin de La Tour]], [[Jean Siméon Chardin|Jean Baptiste Chardin]], [[Rosalba Carrierová]], [[William Hogarth]], [[Daniel Chodowiecki]], [[Jean-Baptiste Greuze]], [[Pietro Longhi]], [[Paul Troger]] atd. [37] => [38] => === Rokokové malířství v českých zemích === [39] => Do české malířské tvorby pronikaly rokokové prvky už kolem roku [[1730|1729]], jak naznačuje [[oltář]]ní i [[freska|fresková]] malba [[Václav Vavřinec Reiner|V. V. Reinera]] ([[1689]]–[[1743]]), v jehož díle došlo ve třicátých letech k nápadnému zmenšení figurálního rozvrhu a celkovému zklidněním citového výrazu. Skutečným nositelem rokokového charakteru však nebyla ani tak malba fresková – [[Jan Petr Molitor]] ([[1702]]–[[1756]]), [[František Antonín Müller]] ([[1697]]–[[1753]]), [[Siard Nosecký]] ([[1693]]–[[1753]]), [[František Julius Lux]] ([[1702]]–[[1764]]), jako spíše malířství závěsných obrazů ([[tapiserie|tapiserií]]). [[Antoním Kern]] ([[1719]]–[[1747]]) sem vnesl přímé zkušenosti ze svého školení v [[Benátky|Benátkách]], projevující se především v příznačném prosvětlení barevné škály a ve zlyričtění scény. Také Molitorovu intenzivní freskařskou práci ([[Liběchov]], [[Hořín]], [[Dobříš]]) provázela pilná tvorba závěsných obrazů oltářních, vyznačujících [40] => se působením světelných efektů a celkovým zjemněním barevného podání. [41] => [42] => Komorní obraz kabinetní získal hlavní pěstitele v krajináři [[František Antonín Hartmann ml.|F. A. Hartmannovi mladším]] ([[1694]]–[[1738]]) a v malíři květinových zátiší [[Kašpar Jan Hirschely|K. J. Hirshelym]] ([[1695]]–[[1743]]), jenž spojil kresebně detailní provedení s ornamentálně-dekorativním barevným řešením. V zátiší [[Jan Antonín Vocásek|J. A. Vocáska]] ([[1706]]–[[1757]]) se prolnula věcnost pohledu s precizní drobnomalbou, působící ve své usilovné faktografičnosti a úspěšném využívání iluzivních efektů tzv. [[trompe l’oeil]]. Za typického představitele české rokokové malby je možné pokládat [[Norbert Grund|Norberta Grunda]] ([[1717]]–[[1767]]), autora nespočetných obrázků drobného formátu, v nichž se figurální prvek harmonicky vyvažuje s motivem krajiny. [43] => [44] => Benátský luminismus, jenž byl stylovým vzorem českého rokokového malířství, dostoupil svého vrcholu ve [[freska|freskách]] [[František Xaver Palko|F. X. Palka]] ([[1724]]–[[1767]]) a [[Jan Lukáš Kracker|J. L. Krackera]] ([[1717]]–[[1779]]), v nichž se původní podněty z okruhu [[Giovanni Battista Piazetta|G. B. Piazzetty]] ([[1682]]–[[1754]]) a [[Giovanni Battista Tiepolo|G. B. Tiepola]] zjednodušily v dílech vystupňovaného dekorativismu a zesilovaného prostorového iluzionismu. Cosi z hravosti a jemné noblesy rokoka mají [[oltář]]ní obrazy [[Ignác Raab|Ignáce Raaba]] ([[1715]]–[[1787]]), převádějící náboženské výjevy do sféry poklidného výjevu, zbaveného vší epičnosti ve prospěch ztišeného komentování na okraji religiozity prosáklé [[sentiment]]em. Celá plejáda umělců různého stupně kvality, od techniky dokonalého projevu (fresky [[Josef Kramolín|Josefa]] a [[Václav Prokop Kramolín|Václava Prokopa Kramolínů]], [[František Jakub Prokyš|F. J. Prokyše]] ([[1715]]–[[1791]]), interiérové výzdoby [[Antonín Tuvora|A. Tuvory]], [[oltář]]ní obrazy [[František Xaver Procházka|F. X. Procházky]] ([[1740]]–[[1815]])) až na práh obyčejného řemesla, rozšířila principy rokokové malby po celé zemi; koncem [[18. století]] začala rokoková malba pronikat i do oblasti umění lidového (obrázky na skle), kde tento názor (silně [[rustikál|zrustikalizovaný]]) přežíval hluboko až do století devatenáctého. [45] => [46] => Snad nejvýrazněji se mimo [[České země]] projevilo rokoko v oblasti odívání, líčení a účesů, což můžeme souhrnně nazvat jako [[rokoková móda]]. [47] => [48] => == Odkazy == [49] => [50] => === Reference === [51] => [52] => [53] => === Související články === [54] => * [[Křesťanská sakrální architektura]] [55] => * [[Rokoková móda]] [56] => * [[Rokaj]] [57] => [58] => === Externí odkazy === [59] => * {{Commonscat}} [60] => * {{Wikislovník|heslo=rokoko}} [61] => [62] => {{posloupnost|co=[[Umělecký sloh]] [63] => |kdy= [64] => | předchůdce =[[baroko]] [65] => | nástupce = [[klasicismus]] / [[empír]]}} [66] => [67] => {{Architektonické a stavební směry}} [68] => {{Autoritní data}} [69] => {{Portály|Architektura a stavebnictví|Umění}} [70] => [71] => [[Kategorie:Rokoko| ]] [72] => [[Kategorie:Umělecké směry]] [73] => [[Kategorie:Raný novověk]] [] => )
good wiki

Rokoko

bavorském Altomünsteru) Carském selu Rokoko (z francouzského rocaille - česky rokaj) je umělecký sloh, který představoval další vývoj baroka v přibližně letech 1720 až zhruba do 80. let 18.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'oltář','freska','rokaj','1715','1730','baroko','1767','18. století','1702','Giovanni Battista Tiepolo','1753','1740'

1702

Stránka 1702 na české Wikipedii obsahuje informace o událostech, které se udály v roce 1702.

1715

Rok 1715 byl rok v gregoriánském kalendáři, který začal úterým.

1730

1740

1753

Rok 1753 byl rokem dle gregoriánského kalendáře, který započal pondělím.

1767

Baroko

Freska

Oltář

Rokaj