Array ( [0] => 14773469 [id] => 14773469 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Ronovci [uri] => Ronovci [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => Ronovci byli významná česká šlechtická rodina, která hrála důležitou roli v dějinách českých zemí během středověku. Jejich původ sahá do 10. století, kdy se začali vyjadřovat k mnoha klíčovým historickým událostem. Ronovci byli známí svou schopností vytvářet dobré vztahy s místními vládci i s cizím aristokratickým prostředím, což přispělo k rozvoji kultury a obchodu v jejich regionech. Jedním z významných členů této rodiny byl i Havel z Ronova, který se aktivně podílel na organizaci a obraně českých zemí. Ronovci prokázali, že jsou schopní diplomaté, kteří dokázali oslovit nejen své krajany, ale i zahraniční vládce. Tato otevřenost a komunikativnost vedla k prosperitě jejich území a posílila jejich postavení mezi šlechtou. Rodina Ronovců také přispěla k duchovnímu životu v českých zemích, a to nejen zakládáním kostelů a klášterů, ale také podporou umění a vzdělání. Jejich podpora místních komunit posílila soudržnost a identitu obyvatelstva, což mělo pozitivní dopad na celkovou stabilitu regionu. I když složité historické události a mocenské boje občas zasáhly do jejich existence, Ronovci se dokázali přizpůsobit a pokračovat ve své činnosti. Díky svému přístupu se stali symbolem odolnosti a schopnosti učit se z výzev, které jim doba přinesla. Dědictví Ronovců, jejich kulturní a společenský přínos, je stále patrné v české historii a inspiruje nové generace. [oai_cs_optimisticky] => Ronovci byli významná česká šlechtická rodina, která hrála důležitou roli v dějinách českých zemí během středověku. Jejich původ sahá do 10. století, kdy se začali vyjadřovat k mnoha klíčovým historickým událostem. Ronovci byli známí svou schopností vytvářet dobré vztahy s místními vládci i s cizím aristokratickým prostředím, což přispělo k rozvoji kultury a obchodu v jejich regionech. Jedním z významných členů této rodiny byl i Havel z Ronova, který se aktivně podílel na organizaci a obraně českých zemí. Ronovci prokázali, že jsou schopní diplomaté, kteří dokázali oslovit nejen své krajany, ale i zahraniční vládce. Tato otevřenost a komunikativnost vedla k prosperitě jejich území a posílila jejich postavení mezi šlechtou. Rodina Ronovců také přispěla k duchovnímu životu v českých zemích, a to nejen zakládáním kostelů a klášterů, ale také podporou umění a vzdělání. Jejich podpora místních komunit posílila soudržnost a identitu obyvatelstva, což mělo pozitivní dopad na celkovou stabilitu regionu. I když složité historické události a mocenské boje občas zasáhly do jejich existence, Ronovci se dokázali přizpůsobit a pokračovat ve své činnosti. Díky svému přístupu se stali symbolem odolnosti a schopnosti učit se z výzev, které jim doba přinesla. Dědictví Ronovců, jejich kulturní a společenský přínos, je stále patrné v české historii a inspiruje nové generace. ) Array ( [0] => {{Infobox - dynastie [1] => | jméno = Ronovci
(páni z Lipé) [2] => | znak = Z lipe.jpg [3] => | velikost znaku = [4] => | popisek = Erb pánů z Lipé [5] => | země = {{Vlajka a název|České království}} [6] => | mateřská dynastie = [7] => | tituly = [8] => | zakladatel = [[Smil z Tuháně]] [9] => | mýtický zakladatel = [10] => | rok založení = [11] => | konec vlády = [12] => | meč = [13] => | přeslice = [14] => | poslední vládce = [15] => | současná hlava = [16] => | větve rodu = [[Páni z Dubé (Ronovci)|Páni z Dubé]],
[[Berkové z Dubé]],
[[Lichtenburkové]],
[[Křinečtí z Ronova]],
[[Páni z Náchoda]] [17] => }} [18] => '''Ronovci''', též '''Hronovci''' nebo '''Ronovici''' byli jedním z nejstarších a nejvýznamnějších českých šlechtických rodů. První zprávy o jejich existenci pocházejí z konce [[12. století]] a jsou spojeny s Tuhání, středními Čechami a později s [[Budyšín]]em, [[Žitava|Žitavou]] a severními Čechami, zejména [[Českolipsko|Českolipskem]]. Rodina se časem rozrostla do mnoha větví, např. [[Páni z Dubé (Ronovci)|pány z Dubé]], [[Berkové z Dubé|Berky]], [[Lichtenburkové|Lichtenburky]], [[Křinečtí z Ronova|Křinecké z Ronova]] atd. [19] => [20] => == Původ rodu == [21] => Nejstarším známým příslušníkem rodu na konci 12. století byl [[Smil z Tuháně|Smil Světlík z Tuháně]]. Není však doloženo, zda se jedná o [[Tuhaň (okres Česká Lípa)|Tuhaň]], ležící cca 4,5 km západním směrem od [[Dubá|Dubé]] na [[Českolipsko|Českolipsku]], nebo o [[Tuhaň (Vinařice)|Tuhaň]] u [[Slaný|Slaného]], která je nyní na území místní částí [[Kladno]]–Švermov. Názory historiků počínaje [[František Palacký|Františkem Palackým]] se různí. Smil počátkem 13. století držel [[Vojnice (Koštice)|Vojnici]] u Libochovic.{{Citace periodika | příjmení = Sovadina | jméno = Miloslav | titul = Ronovci a Žitava | periodikum = Bezděz, vlastivědný sborník Českolipska | rok = 1997 | ročník = 6 | strany = 7 | issn = 1211-9172}} On a jeho synové [[Jindřich ze Žitavy|Jindřich]] a [[Častolov ze Žitavy|Častolov]] byli uváděni v letech 1200–1227 jako vlastníci různých sídel v severní části dnešních středních Čech, např. ([[Lovosice]], [[Klapý]], [[Libochovice]]). Smil zemřel někdy kolem roku 1216. [22] => [23] => Častolov byl jako syn Smila uveden poprvé roku 1216, o 10 let později uveden jako nejvyšší lovčí. Jindřich, druhý a mladší ze synů, byl poprvé (i se svým bratrem) zmiňován roku 1219 jako svědek listiny [[Přemysl Otakar I.|Přemysla Otakara I.]] pro [[Klášter Plasy|klášter]] v [[Plasy|Plasech]]. V roce 1232 se stal [[kastelán]]em na královském hradu [[Budyšín]], kde zůstal do roku 1237.Bezděz 1997, str. 8 Společně se svým bratrem Častolovem a za pomoci českého krále [[Václav I.|Václava I.]] získali území [[Žitava|Žitavy]] a byli po roce 1238 uváděni v listinách s přídomkem ''de Sitavia'' (''ze Žitavy''). Bratrům se podařilo získat velký kus území, táhnoucí se od míšeňské [[Pirna|Pirny]] do podhůří [[Lužické hory|Lužických hor]] až k [[Česká Lípa|České Lípě]], které se stalo mocenskou základnou rodu. [24] => [25] => Jméno zvolili zřejmě podle [[Ronov u Žitavy|Ronova]] na [[Žitavsko|Žitavsku]], v údolí Nisy, dnes na [[Polsko|polském území]] (osada Trzciniec, městská část [[Bogatynia|Bogatyně]]). Stejnojmenný [[Ronov (hrad, okres Česká Lípa)|hrad Ronov]] na jihozápad od České Lípy vznikl téměř o 150 let později, až koncem 14. století.{{Citace monografie | příjmení = Smejkal | jméno = Ladislav | titul = Máchův kraj - Českolipsko | vydavatel = REGIA | místo = Praha 6 | rok = 2008 | kapitola = Na Ronově | strany = 45 | isbn = 978-80-86367-65-1}} Pojmenování Ronov dali Ronovci i dalším jimi vybudovaným hradům: [[Ronov nad Sázavou (hrad)|Ronov nad Sázavou]] nebo [[Ronov (hrad, okres Brno-venkov)|Ronov u Adamova]]. [26] => [27] => == Mocenský vzestup Ronovců == [28] => [[Soubor:Hrad Ojvín (Císařský dům) 04.JPG|náhled|[[Oybin (hrad)|Hrad Ojvín]], jejž [[Jindřich z Lipé]] spolu s dalšími hrady včetně [[Žitava|Žitavy]], vyměnil s králem [[Jan Lucemburský|Janem Lucemburským]] za panství na Moravě, kam se následně odstěhoval. Zde pohled na tzv. císařský dům, který na hradě nechal postavit [[Karel IV.]]]] [29] => V období let 1248 až 1249 došlo k povstání kralevice [[Přemysl Otakar II.|Přemysla Otakara II.]] proti králi [[Václav I.|Václavovi I.]] Oba Ronovci za osobní pomoc králi při jeho tažení do Prahy v srpnu 1249 získali po poražení vzpoury další statky, např. hrad Lichtenburk ([[Lichnice]]) ve východních Čechách. [30] => [31] => Jindřichův syn [[Smil z Lichtenburka|Smil]] získal místo purkrabího v [[Praha|Praze]], i nadále používal přídomek ''de Sitavia''. Krátce po roce 1240 se oženil s [[Alžběta z Křižanova|Alžbětou z Křižanova]], sestrou [[Zdislava z Lemberka|svaté Zdislavy]]. Po roce 1251 pak užíval přídomky tři: z [[Žitava|Žitavy]], z Lichtenburka a z Ronova, který také získal. Rodina Ronovců (Jindřich i syn Smil † 1269) se po roce 1250 exponovala více ve východních než severních Čechách a jsou pak uváděni jako [[Lichtenburkové]]. [32] => [33] => Také Jindřichův bratr – [[Častolov ze Žitavy]] založil rodinu. Měl syny Jindřicha (předek Berků z Dubé), Častolova (mladšího, zakladatel [[Páni z Klinštejna|rodu Klinštejnů]]) a nejmladšího Chvala (postavil [[Oybin (hrad)|hrad Ojvín]], zakladatel rodu [[Páni z Lipé|pánů z Lipé]]).{{Citace periodika| příjmení = Panáček| jméno = Jaroslav| titul = Založení České Lípy| periodikum = Bezděz , vlastivědný sborník Českolipska| rok = 2002| ročník = 11| strany = 7| issn = 1211-9172}} S nimi a dvorem nového krále Přemysla Otakara II. pobýval roku 1250 v [[Jablonné v Podještědí|Jablonném v Podještědí]].{{Citace periodika | příjmení = Sovadina | jméno = Miloslav | titul = Rozrod žitavských Ronovců | periodikum = Bezděz, vlastivědný sborník Českolipska | rok = 1998 | ročník = 7 | strany = 17 | issn = 1211-9172}} Všichni jsou uváděni ve spojitostí s Žitavou v listinách z let 1249–1263. Starší Častolov ze Žitavy zemřel krátce po roku 1253Bezděz 1997, str. 11 a došlo k postupnému rozdělení majetku. [34] => [35] => Na nátlak krále [[Přemysl Otakar II.|Přemysla Otakara II.]] všichni tři synové ze Žitavska po roce 1263 odešli. Až o 40 let později se sem vrátil na několik let potomek Ronovců, bohatý feudál [[Jindřich z Lipé]]. [36] => [37] => == Další generace == [38] => [[Soubor:Praha, Staré Město - U Božího oka, dříve U Tří obrázků 4296.jpg|náhled|vlevo|Detail malby s erbem [[Viktorín Křinecký z Ronova|Viktorína Křineckého z Ronova]] [[Dům U Božího oka|domě U Božího oka]] na [[Praha|pražském]] [[Staré Město (Praha)|Starém Městě]]]] [39] => Častolovů, Smilů, Jindřichů a Čeňků bylo mezi staršími Ronovci více a užívali různá přízviska podle získaných statků. Častolov mladší byl často v listinách uváděn jako Čeněk, Čeněk ze Žitavy.Bezděz 1998, str. 17. Hynek bývá uváděn přes latinský přepis jména i jako Jindřich. Listin zachovaných z té doby je málo a rozlišení, která z osob se události zúčastnila, je obtížné a badatelé se v názorech různí.Bezděz 1998, str. 20 [40] => [41] => Nejmladší zmiňovaný Chval společně se svým synem Čeňkem postavili v období let 1268–1278 vodní hrad [[Lipý]] v České Lípě (více viz [[Páni z Lipé]]). Roku 1257 se Čeněk zúčastnil vojenského tažení královského vojska [[Přemysl Otakar II.|Přemysla Otakara II.]] do Bavorska a vyznamenal se v [[Bitva u Mühldorfu (1257)|bitvě u Mühldorfu]]. V listinách byl Čeněk uváděn i jako Častolov z Frýdlantu nebo z Ronova (Rohnau). [42] => [43] => == Rozrod Ronovců == [44] => Během 13. a 14. století se Ronovci rozdělili na mnoho samostatných rodových linií: [45] => [46] => * Ronovci [47] => ** [[Lichtenburkové]] [48] => *** [[Krušinové z Lichtenburka]] [49] => *** [[Žlebští z Lichtenburka]] [50] => *** [[Pyknové z Lichtenburka]] [51] => *** [[Bítovští z Lichtenburka]] [52] => ** [[Páni z Klinštejna]] [53] => ** [[Páni z Lipé]] [54] => *** [[Páni z Pirkštejna]] [55] => ** [[Páni z Dubé (Ronovci)|Páni z Dubé]] [56] => *** [[Berkové z Dubé]] [57] => *** [[Škopkové z Dubé]] [58] => *** [[Adršpachové z Dubé]] [59] => *** [[Červenohorští z Dubé]] [60] => ** [[Páni z Ronova a Přibyslavi]] [61] => ** [[Křinečtí z Ronova]] [62] => [63] => == Erb == [64] => [[Soubor:Wappen Oybin (Sachsen).svg|náhled|120px|Znak města [[Oybin|Ojvín]] (Oybin) v [[Sasko|Sasku]], založeného Ronovci, nese rodové ostrve]] [65] => Společným znakem všech rodů odvozujících svůj původ od Ronovců byly zkřížené [[ostrev|ostrve]] (osekané větve ve středověku používané jako primitivní žebřík), nejčastěji černé ve zlatém [[štít]]ě. Od ostrví je odvozeno i jméno rodu (něm. ''ronne'', ostrve), jedná se tedy o tzv. [[mluvící znamení]] (na fonetickém základě)Křinečtí z Ronova - http://hasicikrinec.sweb.cz/historie.htm {{Wayback|url=http://hasicikrinec.sweb.cz/historie.htm |date=20100205001235 }}. [[Klenot (heraldika)|Klenotem]] se jednotlivé rody lišily: Lichtenburkové a páni z Lipé měli kapra, páni z Dubé křídla s ostrvemi a další linie vlastní znamení. K jejich původu a erbu se vázala řada legend. Podle jedné z nich byl předek rodu jménem Hron jednou chycen a přivázán k osekanému stromu, podle další z nich jsou potomkem lovčího Hovory, který zachránil knížete [[Jaromír (kníže)|Jaromíra]], když ho [[Vršovci]] přivázali k osekaným větvím a mučili jej. Kapra údajně získal jeden člen rodu do erbu od císaře [[Fridrich I. Barbarossa|Fridricha Barbarossy]] za udatnost v [[turnaj]]i. [66] => [67] => == Související články == [68] => * [[Seznam českých, moravských a slezských šlechtických rodů|Seznam českých šlechtických rodů]] [69] => [70] => == Odkazy == [71] => [72] => === Reference === [73] => [74] => [75] => === Literatura === [76] => * {{Citace periodika | příjmení = Sovadina | jméno = Miloslav | odkaz na autora = | titul = Jindřich z Lipé. I. První muž království. Část 1 | periodikum = Časopis Matice moravské | odkaz na periodikum = Časopis Matice moravské | rok = 2001 | měsíc = | ročník = 120 | číslo = | strany = 5–36 | issn = 0323-052X}} [77] => * {{Citace periodika | příjmení = Sovadina | jméno = Miloslav | odkaz na autora = | titul = Jindřich z Lipé. I. První muž království. Část 2 | periodikum = Časopis Matice moravské | odkaz na periodikum = Časopis Matice moravské | rok = 2002 | měsíc = | ročník = 121 | číslo = | strany = 3–32 | issn = 0323-052X}} [78] => * {{Citace periodika | příjmení = Sovadina | jméno = Miloslav | odkaz na autora = | titul = Jindřich z Lipé II. Dominium nostrum atque bona nostra | periodikum = Časopis Matice moravské | odkaz na periodikum = Časopis Matice moravské | rok = 2003 | měsíc = | ročník = 122 | číslo = | strany = 21–59 | issn = 0323-052X}} [79] => * {{Citace monografie | příjmení = Urban | jméno = Jan | odkaz na autora = Jan Urban (historik) | titul = Lichtenburkové. Vzestupy a pády jednoho panského rodu | vydavatel = Nakladatelství Lidové noviny | místo = Praha | rok = 2003 | počet stran = 586 | isbn = 80-7106-579-X}} [80] => [81] => === Externí odkazy === [82] => * [http://genealogy.euweb.cz/bohemia/ronov1.html Genealogie Ronovců] [83] => {{Autoritní data}} [84] => [85] => {{Portály|Česko|Historie}} [86] => [87] => [[Kategorie:Ronovci| ]] [88] => [[Kategorie:České šlechtické rody]] [] => )
good wiki

Ronovci

Ronovci, též Hronovci nebo Ronovici byli jedním z nejstarších a nejvýznamnějších českých šlechtických rodů. První zprávy o jejich existenci pocházejí z konce 12.

More about us

About

Jejich původ sahá do 10. století, kdy se začali vyjadřovat k mnoha klíčovým historickým událostem. Ronovci byli známí svou schopností vytvářet dobré vztahy s místními vládci i s cizím aristokratickým prostředím, což přispělo k rozvoji kultury a obchodu v jejich regionech. Jedním z významných členů této rodiny byl i Havel z Ronova, který se aktivně podílel na organizaci a obraně českých zemí. Ronovci prokázali, že jsou schopní diplomaté, kteří dokázali oslovit nejen své krajany, ale i zahraniční vládce. Tato otevřenost a komunikativnost vedla k prosperitě jejich území a posílila jejich postavení mezi šlechtou. Rodina Ronovců také přispěla k duchovnímu životu v českých zemích, a to nejen zakládáním kostelů a klášterů, ale také podporou umění a vzdělání. Jejich podpora místních komunit posílila soudržnost a identitu obyvatelstva, což mělo pozitivní dopad na celkovou stabilitu regionu. I když složité historické události a mocenské boje občas zasáhly do jejich existence, Ronovci se dokázali přizpůsobit a pokračovat ve své činnosti. Díky svému přístupu se stali symbolem odolnosti a schopnosti učit se z výzev, které jim doba přinesla. Dědictví Ronovců, jejich kulturní a společenský přínos, je stále patrné v české historii a inspiruje nové generace.

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Lichtenburkové','Berkové z Dubé','Páni z Lipé','Přemysl Otakar II.','Křinečtí z Ronova','Páni z Dubé (Ronovci)','Žitava','Častolov ze Žitavy','Páni z Klinštejna','Budyšín','Smil z Tuháně','Českolipsko'

Budyšín

Českolipsko

Lichtenburkové

Žitava