Array ( [0] => 14697986 [id] => 14697986 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Rosnatka [uri] => Rosnatka [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => Rosnatka je rod jednoděložných rostlin z čeledi rosnatkovitých. Jsou to byliny s paloučkovitým nebo bažinným způsobem života. Listy jsou jednoduché, vstřícné, přisedlé, s drobnými palisty v paždí. Květy jsou jednopolé, pravidelné, pětičetné nebo též trochuřivé, uspořádané ve vrcholových nebo úžlabních květenstvích. Kalich je zelený, složený ze 4 až 6 lístků, které jsou volné nebo často srostlé ve válce. Koruna je většinou bílá, případně nažloutlá nebo narůžovělá a složená též ze 4 až 6 laloků. Tyčinky jsou přirostlé ke korunní trubce. Gyneceum je složené ze 2 plodolistů obsahujících jeden vajíček. Plodem je jednosemenný oříšek. Některé druhy rosnatek jsou oblíbené zahradní rostliny, které jsou ceněny pro své dekorativní květy. Mnoho druhů je však také považováno za invazivní a nežádoucí plevele. V České republice rostou 2 druhy rosnatek: rosnatka okrouhlolistá a rosnatka trávosvitá. První z nich je vlhkem milující rostlina, vyskytující se především na mokřadech, lužních lesích a ve vlhkých loukách. Druhým druhem je rosnatka trávosvitá, která roste na vlhkých až bažinatých loukách, ve slatinách a rašeliništích. [oai] => Rosnatka je rod jednoděložných rostlin z čeledi rosnatkovitých. Jsou to byliny s paloučkovitým nebo bažinným způsobem života. Listy jsou jednoduché, vstřícné, přisedlé, s drobnými palisty v paždí. Květy jsou jednopolé, pravidelné, pětičetné nebo též trochuřivé, uspořádané ve vrcholových nebo úžlabních květenstvích. Kalich je zelený, složený ze 4 až 6 lístků, které jsou volné nebo často srostlé ve válce. Koruna je většinou bílá, případně nažloutlá nebo narůžovělá a složená též ze 4 až 6 laloků. Tyčinky jsou přirostlé ke korunní trubce. Gyneceum je složené ze 2 plodolistů obsahujících jeden vajíček. Plodem je jednosemenný oříšek. Některé druhy rosnatek jsou oblíbené zahradní rostliny, které jsou ceněny pro své dekorativní květy. Mnoho druhů je však také považováno za invazivní a nežádoucí plevele. V České republice rostou 2 druhy rosnatek: rosnatka okrouhlolistá a rosnatka trávosvitá. První z nich je vlhkem milující rostlina, vyskytující se především na mokřadech, lužních lesích a ve vlhkých loukách. Druhým druhem je rosnatka trávosvitá, která roste na vlhkých až bažinatých loukách, ve slatinách a rašeliništích. [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Taxobox [1] => | jméno = Rosnatka [2] => | obrázek = Drosera spatulata KansaiHabit.jpg [3] => | popisek = ''[[Drosera spatulata]] Kansai'' [4] => | velikost obrázku = 258px [5] => | říše = [[rostliny]] (''Plantae'') [6] => | podříše = [[cévnaté rostliny]] (''Tracheobionta'') [7] => | oddělení = [[krytosemenné]] (''Magnoliophyta'') [8] => | třída = [[vyšší dvouděložné]] (''Rosopsida'') [9] => | řád = [[hvozdíkotvaré]] (''Caryophyllales'') [10] => | čeleď = [[rosnatkovité]] (''Droseraceae'') [11] => | rod = '''Rosnatka''' (''Drosera'') [12] => | rod popsal = [[Carl Linné|Linné]], [[1753]] [13] => | druhotné dělení = Druhy [14] => | podřazené taxony = [15] => viz [[Seznam rosnatek|samostatný seznam]] [16] => }} [17] => '''Rosnatka''' (''Drosera'' L., 1753) je jedním z druhově nejpočetnějších [[rod (biologie)|rodů]] [[masožravé rostliny|masožravých rostlin]]. Zástupci všech, více než 170 [[druh]]ů, jsou schopni přivábit, chytit a strávit drobný hmyz za pomoci drobných stopkatých lepivých žláz pokrývajících povrch jejich listů. Tímto způsobem chycený hmyz je využíván jako náhrada za špatný přísun živin z prostředí, ve kterém rostlina přirozeně roste. Jednotlivé druhy rosnatek se mohou značně lišit jak velikostí, tak i tvarem. Rosnatky jsou rozšířeny ve všech světadílech s výjimkou [[Antarktida|Antarktidy]]. [18] => [19] => == Původ jména == [20] => Botanické jméno odvozené z [[řecko|řeckého]] δρόσος: „drosos“, tj. „rosa, kapička rosy“, stejně jako český název odkazují na blyštivé kapičky lepkavé kapaliny na špičce každé tentakule velmi podobných ranní rose. [21] => [22] => == Nomenklatura == [23] => '''''Drosera'' [[Carl Linné|L.]], 1753''' [24] => ; [[Nomenklatorický typ v botanice|Typ]] [25] => : ''D. rotundifolia'' L., 1753 [26] => [27] => ; [[Nomenklatorické synonymum|Nomenklatorická synonyma]] [28] => : ''Rorella'' [[John Hill|Hill]], 1756 [29] => : ''Rossolis'' [[Michel Adanson|Adanson]], 1763 [30] => [31] => == Popis == [32] => Rosnatky jsou [[Víceletá rostlina|víceleté]] (málokdy [[Jednoletá rostlina|jednoleté]]) [[Bylina|byliny]]. Růžice přízemních, nebo keříčkovitých rosnatek dorůstají v závislosti na konkrétním druhu od 1 cm do 1 m. Popínavé druhy mohou být delší - v případě ''[[Drosera erythrogyna|D. erythrogyna]]'' dokonce až 3 metry.Mann, Phill (2001); Carnivorous Plant Newsletter, Vol 30, #3: pg 79. Rosnatky se mohou dožívat i více než 50 let.Barthlott et al., ''Karnivoren'', p. 102 Rod je tak specializován na příjem [[Živina|živin]] masožravým způsobem, že alespoň v případě trpasličích rosnatek úplně chybí [[enzym]]y (konkrétně [[nitrátreduktáza]]{{Citace periodika | příjmení = Karlsson | jméno = PS | příjmení2 = Pate | jméno2 = JS | titul=Contrasting effects of supplementary feeding of insects or mineral nutrients on the growth and nitrogen and phosphorus economy of pygmy species of ''Drosera'' | časopis = Oecologia | ročník = 92 | rok = 1992 | strany = 8–13}}), které se u ostatních rostlin starají o příjem dusíkatých látek ze země. [33] => [34] => === Listy a masožravost === [35] => Tvar listu u jednotlivých druhů rosnatek se může velmi lišit - od vejčitého u ''[[Drosera erythrorhiza|D. erythrorhiza]]'' až po protáhlý, dvakrát zpeřený v případě ''[[Drosera binata|D. binata]]''. [36] => [[Soubor:Drosera capensis bend.JPG|náhled|230px|vpravo|Pohyb listu a tentakul u ''[[Drosera capensis|D. capensis]]'']] [37] => Charakteristickým znakem rosnatek jsou žláznaté výrůstky, [[tentakule (botanika)|tentakule]] s kapičkami lepkavých sekretů na koncích, které pokrývají [[řapík]]y. K chytání a trávení kořisti bývají většinou použity dva typy žláz: stopkaté žlázy vylučující sladkou lepivou šťávu lákající hmyz a enzymy, které přilepený hmyz tráví, a bezstopkaté žlázy umožňující absorbovat tráveninu (tyto chybí u některých rostlin, jako například u [[Drosera erythrorhiza|D. erythrorhiza]]). Drobná kořist (převážně hmyz) je nalákána sladkou vůní a blyštivým vzhledem lepkavých kapiček, které jí pak znemožní únik; posléze zahyne buď na vyčerpání, anebo kvůli zadušení způsobeným lepkavým slizem zacpanými průduchy. Smrt obyčejně nastává v průběhu čtvrthodiny{{Citace monografie| příjmení = Darwin | jméno = Charles | odkaz na autora = Charles Darwin | titul = Insectivorous Plants | url = https://archive.org/details/b28121405 | vydavatel = John Murray | místo = London | rok = 1908}} (ale může trvat i více než jeden den). Rostlina zatím vylučuje [[enzym]]y jako např. [[esteráza|esterázu]], [[peroxidáza|peroxidázu]], [[fosfatáza|fosfatázu]] a [[proteáza|proteázu]].Barthlott et al., ''Karnivoren'', p. 41 Tyto enzymy rozkládají hmyz a uvolňují z něj výživné látky. Trávenina je posléze absorbována povrchem listu a může být použita k dalšímu růstu. [38] => [39] => Všechny rosnatky jsou schopné po kontaktu se stravitelnou kořistí pohybovat tentakulemi. Tentakule jsou velice citlivé a mají snahu přinést kořist co nejvíce do středu listu a zajistit tak dotek co nejvíce tentakulí s kořistí. Podle [[Charles Darwin|Charlese Darwina]] stačí dotyk komáří nohy s jedinou tentakulí k vyvolání této reakce. Tato reakce nazývaná [[tigmotropizmus]] je u některých druhů velmi intenzivní. Vnější tentakule ''[[Drosera burmannii|D. burmannii]]'' a ''[[Drosera sessilifolia|D. sessilifolia]]'' se mohou otočit směrem ke středu listu proti kořisti v řádu sekund a v případě ''[[Drosera glanduligera|D. glanduligera]]'' se toto proběhne dokonce za několik desetin sekundy.Hartmeyer, I. & Hartmeyer, S., (2005) Drosera glanduligera: Der Sonnentau mit „Schnapp-Tentakeln“, DAS TAUBLATT (GFP) 2005/2: 34-38 Některé druhy mohou pro zvýšení kontaktu s kořistí navíc ohýbat čepelí listů do různých úhlů. Mezi těmito druhy nejvíce exceluje ''[[Drosera capensis|D. capensis]]'', která je schopná omotat list okolo kořisti v průběhu 12–72 hodin. Naproti tomu jiné druhy, například ''[[Drosera filiformis|D. filiformis]]'', nejsou v reakci na kořist schopné pohybovat čepelí vůbec.{{Citace monografie | příjmení = D'Amato | jméno = Peter | titul=The Savage Garden - Cultivating Carnivorous Plants | vydavatel = Ten Speed Press | místo=Berkley (California) | ročník=1998}} [40] => [41] => === Květy a plody === [42] => [[Soubor:DroseraKenneallyiFlora.jpg|náhled|220px|Květ ''[[Drosera kenneallyi|D. kenneallyi]]'']] [43] => [[Květ]] rosnatek podobně jako téměř všech ostatních [[masožravé rostliny|masožravých rostlin]] se nachází poměrně daleko od listů k zajištění ochrany případného [[opylovač]]e před chycením. Na převážně nevětveném klasovitém [[květenství]] se obvykle rozvíjí současně pouze jeden květ a to pouze na krátký čas. Květy se otevírají v závislosti na osvětlení (často se otevírají pouze na přímém slunci), celé květenství je taktéž [[fototropismus|fototropní]] a natáčí se v reakci na polohu slunce na obloze. [44] => [45] => [[Osová symetrie|Osově symetrické]] květy jsou vždy [[oboupohlavní]] a pětičetné (výjimkou z tohoto pravidla jsou čtyřčetné u ''[[Drosera pygmaea|D. pygmaea]]'' a osmičetné až dvanáctičetné u ''[[Drosera heterophylla|D. heterophylla]]''). Většina rosnatek má květy malé (<1,5 cm). Několik druhů, například ''[[Drosera regia|D. regia]]'' a ''[[Drosera cistiflora|D.cistiflora]]'', má však květ veliký 4 i více centimetrů v průměru. Většina druhů má květ bílý nebo růžový. Australské druhy se vyznačují širší paletou barev od oranžové (''[[Drosera callistos|D. callistos]]''), přes červenou (''[[Drosera adelae|D. adelae]]''), žlutou (''[[Drosera zigzagia|D. zigzagia]]'') až po kovově fialovou (''[[Drosera microphylla|D. microphylla]]''). [46] => [47] => [[Semeník|Svrchní semeník]] se vyvíjí v pukající [[Plod (botanika)|plod]], ze kterého vypadává mnoho drobných [[semeno|semínek]]. [48] => [49] => === Kořeny === [50] => [[Kořen]]ový systém většiny rosnatek je velmi málo vyvinut. Většinou slouží pouze k příjmu vody a k ukotvení rostliny v půdě; kořeny jsou často nepoužitelné k příjmu živin. Některé jihoafrické druhy používají kořeny jako zásobárny vody a živin. Některé australské druhy vytvářejí ze stejného důvodu cibulku, která jim navíc umožňuje přežít suché období. Kořeny trpasličích rosnatek jsou často extrémně dlouhé v porovnání s velikostí nadzemní části, 1 cm vysoká rostlina vytváří přes 15 cm dlouhé kořeny. Některé trpasličí rosnatky, jako například ''[[Drosera lasiantha|D. lasiantha]]'' a ''[[Drosera scorpiodes|D. scorpiodes]]'' vytváří jako oporu také adventivní (nahodilé) kořeny. [51] => [52] => == Rozmnožování == [53] => Mnoho druhů rosnatek je autogamních a u jejich květů dochází při jejich uzavření k samoopylení. Rostliny často vytváří značné množství semen. Drobná černá semena obvykle snadno působením vláhy a světla, u druhů rostoucí v mírném podnebí je k vyvolání klíčení nutné nejprve semena [[stratifikace (botanika)|stratifikovat]]. [54] => [55] => Některé druhy se [[vegetativní rozmnožování|vegetativně rozmnožují]] přirozeně pomocí odnoží. Některé rosnatky, jako například ''[[Drosera rotundifolia|D. Rotundifolia]]'' mohou vytvářet přirozených podmínkách nové jedince na starších listech ležících na zemi. Trpasličí rosnatky se nepohlavně rozmnožují pomocí speciálních výstupkatých listů zvaných [[gemma]]. Hlíznaté rosnatky se mohou dělit rozdělením jejich cibulky. [56] => [57] => V kultuře mohou být rosnatky rozmnožovány také listovými, kořenovými nebo korunovými řízky stejně dobře jako semeny. [58] => [59] => == Požadavky na prostředí == [60] => [[Soubor:Drosera rotundifolia habitat.jpg|220 px|náhled|vlevo|Rosnatka okrouhlolistá (''[[Drosera rotundifolia|D. rotundifolia]]'') rostoucí v [[rašeliník]]u společně s [[ostřice|ostřicí]] a [[přeslička|přesličkou]] v [[Mt. Hood National Forest]], [[Oregon]]]] [61] => Rosnatky obyčejně rostou v sezónně zamokřených, málokdy stále vlhkých prostředích s kyselými půdami a vysokým osluněním. Běžná prostředí, ve kterých rosnatky rostou zaujímají [[rašeliniště]], [[močál]]y, [[bažina|bažiny]], [[blata]] jakož i [[stolová hora|stolové hory]] ve [[Venezuela|Venezuele]], písčité vlhké stepi (walum) na jihovýchodním pobřeží [[Queensland]]u v [[Austrálie|Austrálii]], příbřežní fytocenologické oblasti ([[fynbos]]) kapské provincie v [[Jihoafrická republika|Jihoafrické republice]] a bažinaté říční břehy. Mnoho druhů roste v [[symbióza|symbióze]] s [[rašeliník]]em, který pohltí většinu živin z půdy a taktéž zvýší její kyselost, tudíž se živiny stanou nedostupné pro ostatní rostliny. Toto dovoluje rosnatkám, které nejsou na živinách závislé, prosperovat v prostředí, kde nemají žádné konkurenty. [62] => [63] => Jak již bylo řečeno, druhy tohoto rodu mají velmi rozdílné požadavky na životní prostředí. Různé rosnatky jsou přizpůsobeny různým prostředím včetně tak rozdílných prostředí jako je [[deštný prales]], [[poušť]] (např. ''[[Drosera burmannii|D. burmannii]]'' a ''[[Drosera indica|D. indica]]''), a také velmi stinná prostředí (queenslandslé rosnatky). Druhy mírného pásu, které v zimě tvoří přezimující pupeny ([[hibernakulum]]), jsou typickým příkladem přizpůsobivosti prostředí. V zásadě ale typické pro rozvoj tohoto rodu je teplejší podnebí a druhy jsou jen mírně odolné proti mrazu. [64] => [65] => === Rozdělení podle požadavků na prostředí === [66] => Rod se dá podle nároků rozdělit do těchto skupin: [67] => * ''[[Seznam rosnatek#Rosnatky s přezimovacími pupeny|Rosnatky mírného podnebí]]:'' (Rosnatky s přezimovacími pupeny) Druhy z této skupiny vytvářejí v zimním období přezimovací pupen (těsný shluk nevyrostlých listů), tzv. [[hibernakulum]]. Patří sem všechny rosnatky rostoucí v [[Evropa|Evropě]] a v [[Severní Amerika|Severní Americe]] [68] => * ''[[Seznam rosnatek#Nezatahující světlomilné rosnatky|Subtropické rosnatky]]:'' (Nezatahující světlomilné rosnatky) Tyto rostliny rostou celý rok v téměř stejných klimatických podmínkách. Z této skupiny lze vydělit ještě následující podskupinu: [69] => ** ''[[Seznam rosnatek#Rosnatky jižní Afriky přežívající suchou periodu|Rosnatky jižní Afriky přežívající suchou periodu]]:'' Na rozdíl od předešlé skupiny přežívají tyto rostliny v letním období suchou periodu, během níž dochází k vysychání substrátu. Během tohoto období přestávají rostliny růst a jejich nadzemní část může i uhynout. [70] => * ''[[Seznam rosnatek#Trpasličí rosnatky|Trpasličí rosnatky]]:'' Specifikou skupiny zhruba 40 [[Austrálie|australských]] druhů rosnatek je velmi malý vzrůst, schopnost vytvářet tzv. [[gemmy|gemma]] umožňující [[nepohlavní rozmnožování]] a husté chloupky vyrůstající ve středu listové růžice a určené k ochraně rostlin před australským sluncem. [71] => Trpasličí rosnatky patří do sekce ''Bryastrum''. [72] => * ''[[Seznam rosnatek#Rosnatky s hlízami a jejich blízce příbuzné druhy|Rosnatky s hlízami]]:'' (Rosnatky s hlízami a jejich blízce příbuzné druhy) Více než 40 druhů pocházejících z Austrálie vytváří podzemní cibulku, aby mohly přežít extrémně suchá letní období a na podzim znovu vyrůst. Tuto skupinu lze dále rozdělit na druhy tvořící přízemní růžici a na druhy popínavé nebo s kmínkem. [73] => Tato skupina patří do sekce ''Ergaleium''. [74] => [[Soubor:DroseraZonariaTuber2-.jpg|náhled|140px|vpravo|Cibulka hlíznaté rosnatky ''[[Drosera zonaria|D. zonaria]]'' na počátku zimního období]] [75] => * ''[[Seznam rosnatek#Rosnatky ze sekce Lasiocephala (okruh Drosera petiolaris)|Rosnatky ze sekce ''Lasiocphala'']] (okruh ''[[Drosera Petiolaris|D. Petiolaris]]''):'' Skupina tropických australských druhů žijících v stálých teplotních, ale proměnných vlhkostních podmínkách. Většina ze 14 druhů si vyvinula speciální strategii pro život v sušších podmínkách. Mnoho druhů má například řapíky pokryté hustými chloupky, které zajistí dostatečně vlhké prostředí a umožní zvýšenou kondenzaci ranní rosy. [76] => [[Soubor:Drosera derbyensis ne1.JPG|náhled|150px|vlevo|''[[Drosera derbyensis|D. derbyensis]]'', ze skupiny petiolaris]] [77] => [78] => Přestože se nevyznačují jednotným tvarem, jsou následující rostliny řazeny do stejné skupiny: [79] => * ''[[Seznam rosnatek#Stínomilné pralesní rosnatky severovýchodní Austrálie|Pralesní, nebo také queenslandské rosnatky]]:'' Malá skupina tří (''[[Drosera schizandra|D. schizandra]]'', ''[[Drosera prolifera|D. prolifera]]'', a ''[[Drosera adelae|D. adelae]]'')) druhů. Tyto rostliny rostou pouze v australském deštném pralese a proto také mají rády vysokou vzdušnou vlhkost a méně světla. [80] => [81] => == Rozšíření == [82] => [83] => === Ve světě === [84] => [[Areál rozšíření]] rosnatek sahá od [[Aljaška|Aljašky]] na severu po [[Nový Zéland]] na jihu. Nejvíce jich roste v [[Austrálie|Austrálii]] (přes 50% všech známých druhů), v [[Jižní Amerika|Jižní Americe]] (přes 20 druhů) a v jižní [[Afrika|Africe]] (přes 20 druhů). Několik druhů rosnatek je také rozšířeno v rozsáhlých oblastech [[Eurasie]] a [[Severní Amerika|Severní Ameriky]]. [85] => Jelikož rosnatky běžně nerostou v mírných a arktických oblastech, tvoří shora zmíněné oblasti základní areál rozšíření tohoto rodu. Za příčinu evoluční specializace již není považován rozpad [[Gondwana|Gondwany]] v důsledku [[Kontinentální drift|kontinentálního driftu]], ale následné vysoké rozptýlení druhu.{{Citace periodika | příjmení = Rivadavia | jméno = Fernando | spoluautoři = aj. | titul= Phylogeny of the sundews, ''Drosera'' (Droseraceae), based on chloroplast rbcL and nuclear 18S ribosomal DNA Sequences | časopis=American Journal of Botany | ročník= 90 | rok = 2003 | strany=123–130 | url= http://www.amjbot.org/cgi/content/full/90/1/123}} Za pravlast rodu je považována [[Afrika]] nebo [[Austrálie]]. [86] => [87] => V Evropě jsou žijí pouze tři druhy: ''[[Drosera intermedia|D. intermedia]]'', ''[[Drosera anglica|D. anglica]]'', a ''[[Drosera rotundifolia|D. rotundifolia]]''. Vzhledem k tomu, že areál rozšíření dvou posledně jmenovaných se překrývá, může občas jejich křížením vzniknout [[sterilní]] hybrid ''[[Drosera × obovata|D. × obovata]]''. V [[Severní Amerika|Severní Americe]] rostou kromě zmíněných tří druhů navíc ještě další čtyři, a to: [88] => * ''[[Drosera brevifolia|D. brevifolia]]'' - malá [[jednoletá]] rostlina rostoucí přirozeně na pobřeží [[Spojené státy americké|USA]] od [[Texas]]u po [[Virginie|Virginii]] [89] => * ''[[Drosera capillaris|D. capillaris]]'' - podobná, mírně větší rostlina s podobným rozšířením, ale rostoucí navíc ještě v některých oblastech [[Karibské moře|Karibiku]] [90] => * ''[[Drosera linearis|D. linearis]]'' - přirozeně roste na severu [[Spojené státy americké|Spojených států]] a na jihu [[Kanada|Kanady]] [91] => * ''[[Drosera filiformis|D. filiformis]]'' - lze ji rozdělit do dvou [[poddruh (biologie)|poddruhů]], které žijí přirozeně na východním pobřeží USA, na pobřeží Mexického zálivu a v západní části státu [[Florida]]. [92] => [93] => Vzhledem k tomu, že je tento rod rozšířen po celém světě, lze ho označit jako [[kosmopolitní]]. Podle botanika [[Ludwig Diels|Ludwiga Dielseho]], autora dodnes jediné monografie zabývající se tímto druhem, je však toto označení zavádějícím vyjádřením jejich vysoce svébytného rozšíření, i když připouští, že druhy rosnatek osídlily značnou část zemského povrchuDiels, Ludwig: Droseraceae, in Engler, A. (Hrsg.): Pflanzenr. 4, 112 : 109, 1906. Diels poukazuje zjeména na absenci rodu ''Drosera'' ve všech oblastech se suchým (aridním) klimatem, ve většině deštných pralesů, na tichomořském pobřeží Ameriky, v [[Polynésie|Polynésii]], ve [[Středomoří|Středozemí]] a v [[Severní Afrika|Severní Africe]], stejně jako malý počet druhů rostoucích v [[Evropa|Evropě]] a v [[Severní Amerika|Severní Americe]]. [94] => [95] => === Výskyt v Česku === [96] => V České republice rostou všechny tři evropské druhy rosnatek a přírodní kříženec ''Drosera'' × ''obovata'' (''D. anglica'' × ''D. rotundifolia''):
[97] => '''Rosnatka okrouhlolistá''' ''([[Drosera rotundifolia]])'', která roste např. v jižních Čechách, na Šumavě, v Brdech, v Krušných, Jizerských a Orlických horách, v Krkonoších a Jeseníku, na Českomoravské vrchovině a v Beskydech, je v Česku nejrozšířenější rosnatkou.
[98] => '''Rosnatka anglická''' ''([[Drosera anglica]])'' roste velmi vzácně na malých územích na Třeboňsku, dále pak na Šumavě, v Krušných horách a v Krkonoších.
[99] => '''Rosnatka prostřední''' ''([[Drosera intermedia]])'' se vyskytuje již jen velmi vzácně na Třeboňsku. Udávána je také z ojedinělých nalezišť v CHKO Český les a historické prameny uvádějí tento druh také v Krkonoších.
[100] => Výskyt '''rosnatky obvejčité''' ''[[Drosera x obovata|(Drosera × obovata)]]'' je zaznamenán z Třeboňska, Šumavy, vzácně na krušnohorských vrchovištích. [101] => {{Citace monografie| příjmení = Švarc | jméno = David | rok = 2003 | titul = Masožravé rostliny | vydavatel = Sursum | místo=Tišnov | isbn = 80-7323-035-6 | strany = 157}} [102] => [103] => == Ochrana a ohrožení == [104] => [105] => === Ve světě === [106] => Přestože ve [[Spojené státy americké|Spojených státech]] není žádná rosnatka chráněna federálními zákony, jsou všechny druhy označené jako ohrožené, nebo kriticky ohrožené v některých státech [[Spojené státy americké|USA]].USDA, ''[http://plants.usda.gov/java/threat?searchType=Genus&searchTxt=drosera&fedlist=fed&statelist=states&qryon=sciname&submit.x=69&submit.y=10 Threatened and Endangered; Results for Genus Drosera]''; Results compiled from multiple publications. (Retrieved 04:30, May 16, 2006) Navíc mnoho zbývajících populací žije na územích [[národní park|národních parků]] nebo [[přírodní rezervace|přírodních rezervací]]. Rosnatky jsou zákonem chráněné v mnoha evropských státech jako např. v [[Německo|Německu]]World Wildlife Fund Germany, TRAFFIC Germany (eds.), ''Drosera spp. - Sonnentau'', 2001, p. 5, [http://www.wwf.de/imperia/md/content/pdf/arten/medizin/Drosera_spp.pdf PDF Online] {{Wayback|url=http://www.wwf.de/imperia/md/content/pdf/arten/medizin/Drosera_spp.pdf |date=20200719204538 }}, [[Rakousko|Rakousku]], [[Švýcarsko|Švýcarsku]], [[Finsko|Finsku]], [[Maďarsko|Maďarsku]], [[Francie|Francii]], [[Česko|České republice]] (viz samostatná sekce) a [[Bulharsko|Bulharsku]]. V současné době největší hrozbou rosnatkám v [[Evropa|Evropě]] a v [[Severní Amerika|Severní Americe]] je zmenšování jejich životního prostředí v důsledku rozvoje civilizace, vysušování bažin pro zúrodňování půdy a těžba rašeliny. V mnoha regionech toto vedlo až k vyhynutí některých druhů v části jejich původního areálu rozšíření. Znovuvysazování rostlin do jejich původního prostředí je velmi obtížně, téměř nemožné, protože mají vysoké ekologické a tudíž i územní nároky. Vzhledem ke zvýšené právní ochraně rašelinišť a podobných [[biotop]]ů a jejich obnovování se hrozba vyhynutí některých druhů sice snižuje, přesto většina druhů zůstává ohrožených. Vzhledem k tomu, že tyto rostliny nejsou příliš výrazné a jsou převážně drobné, je jejich ochrana velmi problematická. Jako součást podrostu jsou rosnatky často přehlíženy nebo ani nerozpoznány. [107] => [108] => V Jihoafrické republice a v Austrálii jsou dvě ze tří center druhové diversity ze strany lidí vystavena enormnímu tlaku. Rozšiřující se sídelní aglomerace (jako v Queenslandu, v okolí [[Perth]]u a [[Kapské Město|Kapského Města]]) ohrožuje přirozená území rosnatek stejně jako vysušování bažin kvůli [[zemědělství]] a [[lesnictví]] na venkově. Suché oblasti, které se v [[Austrálie|Austrálii]] začaly v posledních deseti letech rozšiřovat, možná v důsledku [[globální oteplování|globálního oteplování]], ohrožují mnoho druhů, které rostly na dříve vlhkých oblastech. [109] => [110] => Druhy, které jsou endemické na velmi malém území, jsou často ohrožovány sběrem rostlin z přírody. ''[[Drosera madagascariensis|D. madagascariensis]]'' je na [[Madagaskar]]u považována za ohroženou kvůli jejímu rozsáhlému sběru pro vývoz; 10 až 200 milionů rostlin je ročně vytěženo pro lékařské potřeby. [111] => [112] => === V Česku === [113] => ''[[Drosera rotundifolia|D. rotundifolia]]'' patří podle českých právních předpisů mezi druhy [[stupeň ohrožení#Kategorizace užívaná v českých červených seznamech|silně ohrožené]] a zbývající dva (''[[Drosera intermedia|D. intermedia]]'' a ''[[Drosera anglica|D. anglica]]'') dokonce mezi [[stupeň ohrožení#Kategorizace užívaná v českých červených seznamech|kriticky ohrožené]]. [114] => [115] => == Použití == [116] => [[Soubor:DroseraVoynichManuscriptF56r.jpg|220 px|náhled|Možná nejstarší ilustrace rosnatky pocházející ze záhadného [[Vojničův manuskript|Vojničova manuskriptu]]]] [117] => [118] => === Lékařství === [119] => V rosnatkách lze nalézt mnoho látek použitelných v lékařství včetně [[flavonoid]]ů ([[kemferol]], [[myricetin]], [[kvercetin]] a [[hyperosid]]),Ayuga C et al. Contribución al estudio de flavonoides en D. rotundifolia L. An R Acad Farm 1985; 51: 321?326. [[chinony]] ([[plumbagin]],Wagner H et al. Immunological investigations of naphthoquinone?containing plant extracts, isolated quinones and other cytostatic compounds in cellular immunosystems. Phytochem Soc Eur Symp 1986; 43. hydroplumbagin glucosideVinkenborg J et al. [http://www.ncbi.nlm.nih.gov/entrez/query.fcgi?cmd=Retrieve&db=PubMed&list_uids=5774641&dopt=Abstract De aanwezigheid van hydroplumbagin?glucoside in Drosera rotundifolia]. Pharm Weekbl 1969; 104: 45?49. a [[rossolisid]] (7-methyl-hydrojuglon-4-glukosid)Sampara-Rumantir N. Rossoliside. Pharm Weekbl 1971; 106: 653–664., a další látky [[karotenoidy]], rostlinné kyseliny (e.g. [[kyselina máselná]], [[kyselina citronová]], [[kyselina mravenčí]], [[kyselina gallová]], [[kyselina jablečná]], [[kyselina propionová]]), [[pryskyřice]], [[taniny]] a [[vitamín C|kyselina L-askorbová (vitamín C)]]. [120] => [121] => Rosnatky jsou využívány v lékařství od 12. století, kdy [[Itálie|italský]] doktor [[Matthaeus Platearius]] ze školy v [[Salerno|Salernu]] jako lék na [[kašel]] pod názvem „herba sole“. Tento lék byl často používán proti kašli v [[Německo|Německu]] i jinde v [[Evropa|Evropě]]. Rosnatkový čaj byl doporučován obzvláště na [[suchý kašel]], [[zánět průdušek]], [[černý kašel]], alergické i námahové [[astma]]Schilcher H, Elzer M. ''Drosera (Sundew): A proven antitussive'' Zeitschrift Phytotherapie, 1993;14:50;4.

Moderní studie prokázaly, že rosnatky mohou působit proti kašli.Oliver-Bever B. Plants in Tropical West Africa. Cambridge University Press: Cambridge, 1986: 129.. Rosnatky bývaly také užívány jako [[afrodisiakum|afrodiziaka]], léky na povzbuzení srdeční činnosti, na sluneční spálení a na prevenci pih. Dnes jsou stále ještě používány jako součásti 200–300 registrovaných léčiv, obyčejně v kombinaci s dalšími látkami. V dnešních dnech jsou používány proti obtížím jako je [[astma]], [[kašel]], [[plicní infekce]] a [[žaludeční vředy]]. [122] => [123] => Léky se vyrábějí převážně z kořenů, květů a plodových schránek.Wichtl M.; ''Herbal Drugs and Phytopharmacetuicals''; Boca Raton, FL: CRC Press, 1994, 178;81. Vzhledem k tomu, že rosnatky jsou chráněny v mnoha částech Evropy a Severní Ameriky, jsou léčiva obyčejně připravována z uměle pěstovaných rychle rostoucích rosnatek (obzvláště ''[[Drosera rotundifolia|D. rotundifolia]]'', ''[[Drosera intermedia|D. intermedia]]'', ''[[Drosera anglica|D. anglica]]'', ''[[Drosera ramentacea|D. ramentacea]]'' a ''[[Drosera madagascariensis|D. madagascariensis]]'') nebo z rostlin dovezených z [[Madagaskar]]u, [[Španělsko|Španělska]], [[Francie]], [[Polsko|Polska]] a [[Baltské státy|Baltských států]]. [124] => [125] => === Jako okrasné rostliny === [126] => Vzhledem k jejich masožravosti a kráse kapiček rosy jejich pastí se rosnatky staly oblíbenými okrasnými rostlinami. Ekologické nároky většiny druhů jsou značné a může být obtížné je dostatečně napodobit. Díky tomu je také většina druhů špatně dostupných. Některé nejtolerantnější druhy, jako např. ''[[Drosera capensis|D. capensis]]'', ''[[Drosera aliciae|D. aliciae]]'' a ''[[Drosera spatulata|D. spatulata]]'', můžete najít společně s [[mucholapka podivná|mucholapkou podivnou]] na pultech specializovaných květinářství. [127] => [128] => Mnoho náročnějších druhů je pěstováno [[darwiniana|nadšenci pro masožravé rostliny]] po celém světě; Prakticky každý druh je pěstovaný v umělých podmínkách. Jelikož lze mnoho druhů nalézt pouze v malém počtu na malém území, je mnoho druhů ohrožováno masivním sběrem rostlinného materiálu určeného pro pěstování. [129] => [130] => O pěstování se můžete dočíst víc na [[wikibooks:cs:Masožravé rostlin/Pěstování/Drosera|wikiknize]] [131] => [132] => === Ostatní použití === [133] => [[Cibulka|Cibulky]] hlíznatých rosnatek žijících v [[Austrálie|Austrálii]] jsou mezi [[Austrálci]] považovány za delikatesu.Barthlott et al., Karnivoren, p. 100 ''[[Drosera rotundifolia|D. rotundifolia]]'' byla používána jako tradiční fialové barvivo na [[Skotská vrchovina|Skotské vrchovině]].{{Zdroj?}} [134] => [135] => == Fylogeneze == [136] => Následující graf ukazuje fylogenetický vztah mezi sekcemi, tak jak byly definovány v studii od Rivadavia et al. publikované v roce 2002. Sekce „Meristocaules“ nebyla do této studie zahrnuta, tudíž její místo v tomto systému není jasné. Pozdější studie uvádějí tuto skupinu poblíž „Bryastrum“, takže je tak uvedena také zde. [137] => Protože je sekce „Drosera“ [[polyfyletismus|polyfyletická]] (vycházející z různých předků), najdeme ji v tomto grafu na více místech '''(*)'''. [138] => [139] => ┌─── [[Seznam rosnatek#Sekce Drosera|Sekce ''Drosera'']] * [140] => │ [141] => │ [142] => ┌───┤ [143] => │ │ [144] => │ │ [145] => ┌───┤ └──── [[Seznam rosnatek#Sekce Ptycnostigma|Sekce ''Ptycnostigma'']] [146] => │ │ [147] => │ │ [148] => ┌───┤ └──── [[Seznam rosnatek#Sekce Drosera|Sekce ''Drosera'']] * [149] => │ │ [150] => │ │ [151] => │ └──── [[Seznam rosnatek#Sekce Thelocalyx|Sekce ''Thelocalyx'']] [152] => │ [153] => │ ┌──── [[Seznam rosnatek#Poddruh Ergaleium|poddruh ''Ergaleium'']] [154] => │ ┌────┤ [155] => │ │ └──── [[Seznam rosnatek#Sekce Phycopsis|Sekce ''Phycopsis'']] [156] => ┌───────────────────┤ │ [157] => │ │ ┌───┤ [158] => │ │ │ │ [159] => │ │ │ │ ┌──── [[Seznam rosnatek#Sekce Bryastrum|Sekce ''Bryastrum'']] [160] => ┌───┤ └────┤ └────┤ [161] => │ │ │ └──── [[Seznam rosnatek#Sekce Lasiocephala|Sekce ''Lasiocephala'']] [162] => │ │ │ [163] => │ │ └─── [[Seznam rosnatek#Sekce Coelophylla|Sekce ''Coelophylla'']] [164] => ┌───┤ └─── Sekce Drosera: ''[[Drosera arcturi]]'' * [165] => │ │ [166] => │ │ [167] => │ │ ┌──── [[Seznam rosnatek#Poddruh Regiae|Poddruh ''Regiae'']] [168] => ───┤ └───┤ [169] => │ └──── [[Aldrovanda]] [170] => │ [171] => └─── [[Dionaea]] [172] => [173] => == Reference == [174] => {{Překlad|en|Sundew|71920539}} [175] => [176] => [177] => == Literatura == [178] => * Barthlott, Wilhelm; Porembski, Stefan; Seine, Rüdiger; Theisen, Inge: ''Karnivoren''. Stuttgart, 2004, {{ISBN|3-8001-4144-2}} [179] => * Correa A., Mireya D.; Silva, Tania Regina Dos Santos: ''Drosera (Droseraceae)'', in: Flora Neotropica, Monograph 96, New York, 2005 [180] => * Darwin, Charles: ''Insectivorous Plants'', 1875 [181] => * Lowrie, Allen: ''Carnivorous Plants of Australia'', Vol. 1-3, Englisch, Nedlands, Western Australia, 1987 - 1998 [182] => * Lowrie, Allen: ''A taxonomic revision of Drosera section Stolonifera (Droseraceae) from south-west Western Australia'', 2005, Nuytsia 15(3):355-393. (Online: https://web.archive.org/web/20060819185734/http://science.calm.wa.gov.au/nuytsia/15/3/355-394.pdf) [183] => * Olberg, Günter: ''Sonnentau'', Natur und Volk, Bd. 78, Heft 1/3, pp. 32–37, Frankfurt, 1948 [184] => * Rivadavia, Fernando; Kondo, Katsuhiko; Kato, Masahiro und Hasebe, Mitsuyasu: ''Phylogeny of the sundews, ''Drosera'' (Droseraceae), based on chloroplast rbcL and nuclear 18S ribosomal DNA Sequences'', American Journal of Botany. 2003;90:123-130. (Online: http://www.amjbot.org/cgi/content/full/90/1/123) [185] => * Seine, Rüdiger; Barthlott, Wilhelm: ''Some proposals on the infrageneric classification of Drosera L.'', Taxon 43, 583 - 589, 1994 [186] => * Schlauer, Jan: ''A dichotomous key to the genus Drosera L. (Droseraceae)'', Carnivorous Plant Newsletter, Vol. 25 (1996) [187] => [188] => == Externí odkazy == [189] => * {{Commonscat}} [190] => * {{Commons|Drosera}} [191] => * [http://www.darwiniana.cz/vamr/?page=rostliny&rod=Drosera Česká databáze druhů a fotografií rosnatek] [192] => * [http://mrjs.iplace.cz/menu/rody-mr/drosera Pěstování a popisy jednotlivých ekologických skupin rosnatek] {{Wayback|url=http://mrjs.iplace.cz/menu/rody-mr/drosera |date=20140219021958 }} [193] => * [https://web.archive.org/web/20080218095109/http://virtuelle.gefil.de/~chrusty/droserakeyeng.htm Klíč k určování druhů rosnatke včetně map roszšíření a měřítka obtížnosti pěstování] [194] => * [https://web.archive.org/web/20060901072757/http://www.humboldt.edu/~rrz7001/Drosera.html Vyčerpávající seznam obrázků rosnatek] [195] => * [http://www.carnivorousplants.org/ Mezinárodní společnost pro masožravé rostliny] [196] => * [http://www.sarracenia.com/faq.html FAQ o masožravých rostlinách] [197] => * [https://web.archive.org/web/20071124123855/http://www.terraforums.com/ib312/ikonboard.cgi?s=d61e26cf50f492d1fbeac6f051aea094;act=ST;f=29;t=19854 Seznam vědeckých článků o rosnatkách online (terraforums.com)] [198] => [199] => {{Masožravé rostliny}} [200] => [201] => {{Taxonbar|from=Q266}} [202] => {{Autoritní data}} [203] => [204] => {{Portály|Rostliny}} [205] => [206] => [[Kategorie:Rosnatkovité]] [207] => [[Kategorie:Léčivé rostliny]] [208] => [[Kategorie:Flóra Česka]] [209] => [[Kategorie:Flóra Austrálie]] [210] => [[Kategorie:Flóra Brazílie]] [211] => [[Kategorie:Flóra Číny]] [212] => [[Kategorie:Flóra Indického subkontinentu]] [213] => [[Kategorie:Flóra Indočíny]] [214] => [[Kategorie:Flóra jihovýchodní Asie]] [215] => [[Kategorie:Flóra jihovýchodní Evropy]] [216] => [[Kategorie:Flóra jihovýchodu USA]] [217] => [[Kategorie:Flóra jihozápadní Asie]] [218] => [[Kategorie:Flóra jihozápadní Evropy]] [219] => [[Kategorie:Flóra jihozápadu USA]] [220] => [[Kategorie:Flóra jihu Jižní Ameriky]] [221] => [[Kategorie:Flóra jižní Afriky]] [222] => [[Kategorie:Flóra jižní tropické Afriky]] [223] => [[Kategorie:Flóra Karibiku]] [224] => [[Kategorie:Flóra Kavkazu]] [225] => [[Kategorie:Flóra Mexika]] [226] => [[Kategorie:Flóra Mongolska]] [227] => [[Kategorie:Flóra Nového Zélandu]] [228] => [[Kategorie:Flóra Papuasie]] [229] => [[Kategorie:Flóra ruského Dálného východu]] [230] => [[Kategorie:Flóra severní Evropy]] [231] => [[Kategorie:Flóra severovýchodní tropické Afriky]] [232] => [[Kategorie:Flóra severovýchodu USA]] [233] => [[Kategorie:Flóra severozápadu USA]] [234] => [[Kategorie:Flóra severu Jižní Ameriky]] [235] => [[Kategorie:Flóra Sibiře]] [236] => [[Kategorie:Flóra Střední Ameriky]] [237] => [[Kategorie:Flóra střední Evropy]] [238] => [[Kategorie:Flóra středojihu USA]] [239] => [[Kategorie:Flóra středoseveru USA]] [240] => [[Kategorie:Flóra středozápadní tropické Afriky]] [241] => [[Kategorie:Flóra Subantarktických ostrovů]] [242] => [[Kategorie:Flóra subarktické Ameriky]] [243] => [[Kategorie:Flóra Tichomoří]] [244] => [[Kategorie:Flóra východní Asie]] [245] => [[Kategorie:Flóra východní Evropy]] [246] => [[Kategorie:Flóra východní Kanady]] [247] => [[Kategorie:Flóra východní tropické Afriky]] [248] => [[Kategorie:Flóra západní Kanady]] [249] => [[Kategorie:Flóra západní tropické Afriky]] [250] => [[Kategorie:Flóra západního Indického oceánu]] [251] => [[Kategorie:Flóra západu Jižní Ameriky]] [] => )

good wiki

Rosnatka

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Drosera rotundifolia','Austrálie','Severní Amerika','Evropa','Drosera intermedia','Drosera anglica','Spojené státy americké','Afrika','Drosera capensis','Drosera spatulata','kašel','Seznam rosnatek#Sekce Drosera'

Afrika

Austrálie

Evropa

Kašel