Array ( [0] => 14666118 [id] => 14666118 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Rostliny [uri] => Rostliny [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => Rostliny jsou živé organismy, které se vyznačují schopností fotosyntézy a jsou autotrofními tvory, což znamená, že si dokáží vytvářet vlastní organické látky z anorganických látek. Jsou jedním z pěti základních biologických říší a tvoří značnou část biodiverzity na Zemi. Rostliny mají tělo složené z buněk, které jsou obklopeny buněčnou stěnou. Jejich buňky jsou odděleny membránou a obsahují jádro, mitochondrie a další organelly odpovědné za metabolické procesy. Rostliny se mohou rozmnožovat jak pohlavně, tak nepohlavně. Pohlavní rozmnožování zahrnuje sloučení mužského a ženského pohlavního orgánu, zatímco nepohlavní se dělí na vegetativní rozmnožování a klíčení semene. Rostliny jsou rozmanité a mohou se lišit ve tvaru, velikosti, barvě a textuře. Mnoho rostlin má květy, které jsou přizpůsobeny kopylení a opylování hmyzem nebo jinými zvířaty. Plody slouží k ochraně semene a jeho rozšiřování. V České republice se vyskytuje velké množství rostlin, které jsou specificitou této oblasti. Patří sem například brusinky, houby, traviny a mnoho dalších druhů. Mnoho rostlin je využíváno člověkem v potravinářství, farmacii, zahradnictví nebo jiných oborech. Rostliny jsou důležité pro udržení ekosystémů a slouží jako zdroj potravy, léčiv, staviv a dalších surovin. Ochrana přírody a zachování rostlinných druhů je proto důležitým tématem, které se dotýká každého člověka. [oai] => Rostliny jsou živé organismy, které se vyznačují schopností fotosyntézy a jsou autotrofními tvory, což znamená, že si dokáží vytvářet vlastní organické látky z anorganických látek. Jsou jedním z pěti základních biologických říší a tvoří značnou část biodiverzity na Zemi. Rostliny mají tělo složené z buněk, které jsou obklopeny buněčnou stěnou. Jejich buňky jsou odděleny membránou a obsahují jádro, mitochondrie a další organelly odpovědné za metabolické procesy. Rostliny se mohou rozmnožovat jak pohlavně, tak nepohlavně. Pohlavní rozmnožování zahrnuje sloučení mužského a ženského pohlavního orgánu, zatímco nepohlavní se dělí na vegetativní rozmnožování a klíčení semene. Rostliny jsou rozmanité a mohou se lišit ve tvaru, velikosti, barvě a textuře. Mnoho rostlin má květy, které jsou přizpůsobeny kopylení a opylování hmyzem nebo jinými zvířaty. Plody slouží k ochraně semene a jeho rozšiřování. V České republice se vyskytuje velké množství rostlin, které jsou specificitou této oblasti. Patří sem například brusinky, houby, traviny a mnoho dalších druhů. Mnoho rostlin je využíváno člověkem v potravinářství, farmacii, zahradnictví nebo jiných oborech. Rostliny jsou důležité pro udržení ekosystémů a slouží jako zdroj potravy, léčiv, staviv a dalších surovin. Ochrana přírody a zachování rostlinných druhů je proto důležitým tématem, které se dotýká každého člověka. [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Taxobox [1] => | jméno = Rostliny [2] => | obrázek = Diversity of plants (Streptophyta) version 2.png [3] => | velikost obrázku = 258px [4] => | doména = [[Eukaryota]] [5] => | nezařazená říše = '''Archaeplastida''' [6] => | říše = '''rostliny''' (''Plantae'') [7] => | druhotné dělení = podříše a nižší úrovně [8] => | podřazené taxony = * [[glaukofyty]] (''Glaucophyta'') [9] => * [[Rhodaria]] [10] => ** [[Picozoa]] – rostliny ve smyslu Archaeplastida, nikoli ''Plantae'' [11] => ** [[Rhodelphidia]] – rostliny ve smyslu Archaeplastida, nikoli ''Plantae'' [12] => ** [[ruduchy]] (''Rhodophyta''/''Rhodoplantae'') [13] => * [[zelené rostliny]] (''Viridiplantae'') [14] => ** [[zelené řasy]] ([[parafyletismus|parafyl.]]): [15] => *** chlorofyty (''[[zelené řasy|Chlorophyta]]'' [[Stricto sensu|sensu stricto]]) [16] => *** ?prasinodermofyty (''[[Prasinodermophyta]]''){{#tag:ref|Třídy ''Palmophyllophyceae'' a ''Prasinodermophyceae'' jsou buď bazálními vývojovými větvemi chlorofyt, nebo společně tvoří bazální linii zelených rostlin (klasifikovanou jako třetí kmen zelených rostlin, ''Prasinodermophyta''), odvětvující se ještě před rozdělením na ''Chlorophyta'' a ''Streptophyta''.{{Citace elektronického periodika [17] => | příjmení1 = Li [18] => | jméno1 = Linzhou [19] => | titul = The genome of ''Prasinoderma coloniale'' unveils the existence of a third phylum within green plants [20] => | periodikum = Nature Ecology & Evolution [21] => | vydavatel = Springer Nature Limited [22] => | ročník = 4 [23] => | číslo = 9 [24] => | datum_vydání = 2020-06-22 [25] => | strany = 1220–1231 [26] => | url = https://www.nature.com/articles/s41559-020-1221-7 [27] => | issn = 2397-334X [28] => | datum_přístupu = 2022-05-10 [29] => | jazyk = anglicky [30] => | doi = 10.1038/s41559-020-1221-7 [31] => | spoluautoři = et al. [32] => | pmid = 32572216 [33] => }}{{Citace elektronického periodika [34] => | příjmení1 = Piganeau [35] => | jméno1 = Gwenael [36] => | titul = A planktonic picoeukaryote makes big changes to the green lineage [37] => | periodikum = Nature Ecology & Evolution [38] => | vydavatel = Springer Nature Limited [39] => | ročník = 4 [40] => | číslo = 9 [41] => | datum_vydání = 2020-06-26 [42] => | strany = 1160–1161 [43] => | url = https://www.nature.com/articles/s41559-020-1244-0 [44] => | issn = 2397-334X [45] => | datum_přístupu = 2022-05-10 [46] => | jazyk = anglicky [47] => | doi = 10.1038/s41559-020-1244-0 [48] => }}|group="pozn."}} [49] => *** [[streptofyty]] (''Streptophyta''), [50] => :::jejichž [[monofyletismus|přirozenou součástí]] jsou i [51] => :* [[vyšší rostliny]] (''Embryopsida'') [52] => :** [[mechorosty]] (''Bryophyta'') [53] => :*** [[játrovky]] (''Marchantiophyta'') [54] => :*** [[hlevíky]] (''Anthocerophyta'') [55] => :*** [[mechy]] (''Bryopsida'') [56] => :** [[cévnaté rostliny]] (''Tracheophyta'') [57] => :*** †[[rhyniové rostliny]] [58] => :**** †''[[Protracheophyta]]'' [59] => :**** †''[[Rhyniophyta]]'' [60] => :**** †''[[Zosterophyllophyta]]'' [61] => :**** †''[[Trimerophyta]]'' [62] => :*** [[kapraďorosty]] (''Pteridophyta'') [63] => :**** [[plavuně]] (''Lycopodiophyta'') [64] => :**** [[přesličky]] (''Equisetophyta'') [65] => :**** [[kapradiny]] (''Polypodiophyta'') [66] => :*** [[semenné rostliny]] (''Spermatophyta'') [67] => :**** †[[kapraďosemenné]](''Lyginodendrophyta'') [68] => :**** [[nahosemenné]] (''Gymnospermae'') [69] => :***** †''[[Cordaitophyta]]'' [70] => :***** [[cykasorosty]] (''Cycadophyta'') [71] => :***** †[[benetity]] (''Cycadeoideophyta'') [72] => :***** [[jinany]] (''Ginkgophyta'') [73] => :***** [[jehličnany]] (''Pinophyta'') [74] => :***** [[liánovce]] (''Gnetophyta'') [75] => :**** [[krytosemenné]] (''Magnoliophyta/Angiospermae'') [76] => :***** [[jednoděložné]] (''Liliopsida'') [77] => :***** [[nižší dvouděložné]] (''Magnoliopsida'') [78] => :***** [[vyšší dvouděložné]] (''Rosopsida'') [79] => }} [80] => '''Rostliny''' (''Plantae''{{#tag:ref|Taxon se jménem ''Plantae'' může mít v různých taxonomických systémech různé vymezení. Když se pominou zastaralé systémy, zahrnující do něho i fotosyntetizující organismy vyčleněné později do jiných domén ([[sinice]]) a eukaryotických superskupin ([[řasy]] dnes zahrnuté do superskupin [[SAR (taxonomie)|SAR]], [[Haptista]], [[Cryptista]] a [[Excavata]]), rozumí se jím nejčastěji [[superskupina (biologie)|superskupina]] Archaeplastida s vyloučením heterotrofních ''[[Picozoa]]'' a ''[[Rhodelphidia]]'', ale někdy je chápán šířeji jako synonymum všech archaeplastid, jako v [[Klasifikace eukaryot#Systém dle Thomase Cavaliera-Smithe|systému Cavaliera-Smithe]] z r. 2022, ale běžné je i užší vymezení ''Plantae'' sensu Copeland, 1956, zahrnující pouze [[zelené rostliny]].|group="pozn."}}) je [[říše (biologie)|říše]] (případně šířeji vymezená [[superskupina (biologie)|superskupina]] ArchaeplastidaČEPIČKA, Ivan. Diverzita protist. ''Živa''. Praha: Academia, 2019, '''2019'''(5), 220–223. Dostupné také z: http://ziva.avcr.cz/2019-5/diverzita-protist.html{{Citace elektronického periodika [81] => | příjmení = Adl [82] => | jméno = Sina [83] => | spoluautoři = et al. [84] => | titul = Revisions to the Classification, Nomenclature, and Diversity of Eukaryotes [85] => | periodikum = Journal of Eukaryotic Microbiology [86] => | vydavatel = John Wiley & Sons, Inc. [87] => | rok vydání = 2018 [88] => | měsíc vydání = září [89] => | den vydání = 26 [90] => | ročník = 66 [91] => | typ ročníku = svazek [92] => | číslo = 1 [93] => | strany = 4–119 [94] => | url = https://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1111/jeu.12691 [95] => | url2 = https://www.researchgate.net/publication/327898646_Revisions_to_the_Classification_Nomenclature_and_Diversity_of_Eukaryotes [96] => | dostupnost3 = PDF [97] => | url3 = http://zoology.bio.spbu.ru/Education/Granovitch/ZBP/Adl_et_al-2018-Journal_of_Eukaryotic_Microbiology.pdf [98] => | issn = 1550-7408 [99] => | doi = 10.1111/jeu.12691 [100] => | pmid = 30257078 [101] => | jazyk = anglicky [102] => }}) [[Eukaryota|eukaryotických]] a převážně [[fotosyntéza|fotosyntetizujících]] organismů. Odhaduje se, že se na Zemi vyskytuje asi 350 000 druhů rostlin. Zatím bylo popsáno asi 290 000 druhů, z nichž asi 260 000 tvoří [[semenné rostliny]], 15 000 [[mechorosty]] a zbytek zejména [[kapraďorosty]] a [[zelené řasy]]. [103] => [104] => Typickým znakem rostlin jsou [[plastid]]y s dvoujednotkovou membránou, vzniklé primární endosymbiózou eukaryotní buňky a [[prokaryota|prokaryotní]] [[Sinice|cyanobakterie]] (sinice). [[Mitochondrie]] mívají ploché kristy, [[centriola|centrioly]] většinou chybějí. Je vyvinutá [[buněčná stěna]], která obsahuje [[Celulóza|celulózu]], zásobní látkou jsou různé formy [[škrob]]u. Většina rostlin získává energii procesem zvaným [[fotosyntéza]], při němž se energie ze [[sluneční záření|slunečního záření]] využívá k výrobě [[organická látka|organických látek]] s vysokým obsahem [[energie]]. V procesu fotosyntézy rostliny pohlcují [[oxid uhličitý]] a produkují [[kyslík]]. [105] => [106] => Podle používaných [[Fotosyntetický pigment|fotosyntetických barviv]] se rostliny dělí na dvě skupiny: [[Glaukofyty]] a [[ruduchy]] mají [[chlorofyl]] a [[fykobiliny]] stejně jako [[sinice]], [[zelené rostliny|zeleným řasám a rostlinám]] fykobiliny chybějí. Glaukofyty jsou zvláštní tím, že u nich je [[endosymbióza]] se sinicí teprve v počátcích – nemají pravé plastidy, ale [[Cyanela|cyanely]], které stojí někde na půl cesty mezi plastidem a cyanobakterií, a mají zachovalou [[peptidoglykan]]ovou buněčnou stěnu. U nově objevených skupin [[Picozoa]] a [[Rhodelphidia|Rhodephidia]] (řazených do Archaeplastida, ale zpravidla ne do ''Plantae'') k fotosyntéze nedochází vůbec a živí se predací bakterií a jednobuněčných eukaryot. [107] => [108] => Ačkoli se [[řasy]] objevily na souši před více než miliardou let (ale už i komplexnější [[eukaryota]]),{{Citace elektronického periodika [109] => | příjmení1 = Strother [110] => | jméno1 = Paul K. [111] => | příjmení2 = Battison [112] => | jméno2 = Leila [113] => | příjmení3 = Brasier [114] => | jméno3 = Martin D. [115] => | příjmení4 = Wellman [116] => | jméno4 = Charles H. [117] => | titul = Earth’s earliest non-marine eukaryotes [118] => | periodikum = [[Nature]] [119] => | ročník = 473 [120] => | číslo = 7348 [121] => | datum_vydání = 2011-05 [122] => | strany = 505–509 [123] => | url = https://www.nature.com/articles/nature09943 [124] => | jazyk = anglicky [125] => | doi = 10.1038/nature09943 [126] => }} rostliny osídlily Zem přibližně před necelou půl miliardou let.{{Citace elektronického periodika [127] => | autor1 = University of Bristol [128] => | titul = Plants colonized the Earth 100 million years earlier than previously thought [129] => | periodikum = phys.org [130] => | datum_vydání = 2018-02-19 [131] => | url = https://phys.org/news/2018-02-colonized-earth-million-years-earlier.html [132] => | datum_přístupu = 2022-12-05 [133] => }} Nejstarší z fosilního záznamu známé suchozemské rostliny jsou mechorosty, které se objevily v období prvohorního [[ordovik]]u, zhruba před 460 miliony let.{{Citace elektronického periodika [134] => | příjmení1 = Strommer [135] => | jméno1 = Kristin [136] => | titul = Geologist helps confirm date of earliest land plants on Earth [137] => | periodikum = phys.org [138] => | datum_vydání = 2020-11-04 [139] => | url = https://phys.org/news/2020-11-geologist-date-earliest-earth.html [140] => | datum_přístupu = 2022-12-05 [141] => | jazyk = anglicky [142] => }} [143] => [144] => Tento článek pojednává o rostlinách v tradičním slova smyslu. Rostlinami se zde rozumí [[Parafyletismus|parafyletický taxon]] ''Plantae'', který (na rozdíl od [[Monofyletismus|monofyletické]] [[Superskupina (biologie)|superskupiny]] Archaeplastida) nezahrnuje [[Heterotrofie|heterotrofní]] linie [[Picozoa]] a [[Rhodelphidia]]. [145] => [146] => == Historie výzkumu == [147] => {{podrobně|botanika}} [148] => Lidé se zabývali rostlinami již od pradávna. Bylo důležité znát působení rostlin na lidský organismus ([[Léčivá rostlina|léčivé byliny]], jedovaté rostliny aj.). Znalosti o rostlinách byly zásadní i pro rozvoj zemědělství, který nastal přibližně před 12 tisíci lety.{{Citace elektronického periodika [149] => | příjmení1 = Gupta [150] => | jméno1 = Anil K. [151] => | titul = Origin of agriculture and domestication of plants and animals linked to early Holocene climate amelioration [152] => | periodikum = Current Science [153] => | ročník = 87 [154] => | číslo = 1 [155] => | datum_vydání = 2004-07-10 [156] => | strany = 54–59 [157] => | url = https://www.jstor.org/stable/24107979 [158] => | issn = 0011-3891 [159] => | datum_přístupu = 2022-12-05 [160] => | jazyk = anglicky [161] => }} Zmínky o různých typech rostlin se objevují ve staroindických [[védy|védách]],{{Citace elektronické monografie [162] => | příjmení1 = Tiwari [163] => | jméno1 = Lalit [164] => | titul = Ancient Indian Botany and Taxonomy [165] => | url = http://www.infinityfoundation.com/mandala/t_es/t_es_tiwar_botany_frameset.htm [166] => | vydavatel = infinityfoundation.com [167] => | datum_vydání = 2003-06-24 [168] => | datum_přístupu = 2022-12-05 [169] => | jazyk = anglicky [170] => }} rostlinami se zabývá i antické dílo ''[[Historia plantarum]]'' ze 4. století př. n. l., jehož autor [[Theofrastos]] je někdy považován za otce botaniky.{{Citace elektronické monografie [171] => | titul = Botany - History of botany [172] => | url = https://science.jrank.org/pages/996/Botany.html [173] => | vydavatel = science.jrank.org [174] => | datum_přístupu = 2022-12-05 [175] => | jazyk = anglicky [176] => }} Ve středověku se rozvíjela botanika v arabském světě: ke známějším patří např. [[Al-Dinawari]] či [[Abu al-Abbas al-Nabati|Al-Nabati]]. S novověkem přicházejí do botaniky zcela nové pohledy a metody. [[Robert Hooke]] objevil [[rostlinná buňka|rostlinné buňky]] v [[korek|korku]], o sto let později [[Carl Linné|Carl von Linné]] rozdělil rostliny v ''[[Systema naturae]]'' na 25 [[třída (biologie)|tříd]]. [177] => [178] => == Stavba == [179] => [180] => === Stavba buněk === [181] => {{podrobně|rostlinná buňka}} [182] => [[Buňka|Buňky]] se řadí mezi poměrně typické [[eukaryotická buňka|eukaryotické buňky]], ale mají i mnoho vlastních charakteristických rysů. Typická je zejména přítomností [[plastid]]ů, centrální [[vakuola|vakuoly]], celulózové [[buněčná stěna|buněčné stěny]], obvykle i mezibuněčných spojů – [[plazmodezma]]t. Velikost sahá od 1 [[mikrometr|μm]] u zelené řasy ''[[Ostreococcus]]''{{Citace elektronického periodika [183] => | příjmení1 = Palenik [184] => | jméno1 = Brian [185] => | příjmení2 = Grimwood [186] => | jméno2 = Jane [187] => | příjmení3 = Aerts [188] => | jméno3 = Andrea [189] => | příjmení4 = Rouzé [190] => | jméno4 = Pierre [191] => | příjmení5 = Salamov [192] => | jméno5 = Asaf [193] => | příjmení6 = Putnam [194] => | jméno6 = Nicholas [195] => | příjmení7 = Dupont [196] => | jméno7 = Chris [197] => | příjmení8 = Jorgensen [198] => | jméno8 = Richard [199] => | příjmení9 = Derelle [200] => | jméno9 = Evelyne [201] => | příjmení10 = Rombauts [202] => | jméno10 = Stephane [203] => | příjmení11 = Zhou [204] => | jméno11 = Kemin [205] => | příjmení12 = Otillar [206] => | jméno12 = Robert [207] => | příjmení13 = Merchant [208] => | jméno13 = Sabeeha S. [209] => | příjmení14 = Podell [210] => | jméno14 = Sheila [211] => | příjmení15 = Gaasterland [212] => | jméno15 = Terry [213] => | příjmení16 = Napoli [214] => | jméno16 = Carolyn [215] => | příjmení17 = Gendler [216] => | jméno17 = Karla [217] => | příjmení18 = Manuell [218] => | jméno18 = Andrea [219] => | příjmení19 = Tai [220] => | jméno19 = Vera [221] => | příjmení20 = Vallon [222] => | jméno20 = Olivier [223] => | příjmení21 = Piganeau [224] => | jméno21 = Gwenael [225] => | příjmení22 = Jancek [226] => | jméno22 = Séverine [227] => | příjmení23 = Heijde [228] => | jméno23 = Marc [229] => | příjmení24 = Jabbari [230] => | jméno24 = Kamel [231] => | příjmení25 = Bowler [232] => | jméno25 = Chris [233] => | příjmení26 = Lohr [234] => | jméno26 = Martin [235] => | příjmení27 = Robbens [236] => | jméno27 = Steven [237] => | příjmení28 = Werner [238] => | jméno28 = Gregory [239] => | příjmení29 = Dubchak [240] => | jméno29 = Inna [241] => | příjmení30 = Pazour [242] => | jméno30 = Gregory J. [243] => | příjmení31 = Ren [244] => | jméno31 = Qinghu [245] => | příjmení32 = Paulsen [246] => | jméno32 = Ian [247] => | příjmení33 = Delwiche [248] => | jméno33 = Chuck [249] => | příjmení34 = Schmutz [250] => | jméno34 = Jeremy [251] => | příjmení35 = Rokhsar [252] => | jméno35 = Daniel [253] => | příjmení36 = Van de Peer [254] => | jméno36 = Yves [255] => | příjmení37 = Moreau [256] => | jméno37 = Hervé [257] => | příjmení38 = Grigoriev [258] => | jméno38 = Igor V. [259] => | titul = The tiny eukaryote Ostreococcus provides genomic insights into the paradox of plankton speciation [260] => | periodikum = Proceedings of the National Academy of Sciences [261] => | ročník = 104 [262] => | číslo = 18 [263] => | datum_vydání = 2007-05 [264] => | strany = 7705–7710 [265] => | url = https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC1863510/pdf/zpq7705.pdf [266] => | issn = 0027-8424 [267] => | jazyk = anglicky [268] => | doi = 10.1073/pnas.0611046104 [269] => | pmid = 17460045 [270] => }} až po více než metr u zelených řas ''[[Lazucha|Caulerpa]]''.{{citace elektronické monografie | url = http://www.brookscole.com/biology_d/templates/student_resources/0030270448_tobin/webbit/ch04-01.html | titul = Caulerpa, The World's Largest Single-celled Organism? | příjmení = Jensen | jméno = Mari N | jazyk = anglicky | datum přístupu = 2009-03-22 | url archivu = https://web.archive.org/web/20120205142630/http://www.brookscole.com/biology_d/templates/student_resources/0030270448_tobin/webbit/ch04-01.html | datum archivace = 2012-02-05 | nedostupné = ano }} U [[vyšší rostliny|vyšších rostlin]] pak z buněk podobného tvaru a funkce vznikají [[Rostlinné pletivo|rostlinná pletiva]] a různé [[vegetativní]] a [[generativní]] [[orgán]]y. [271] => [272] => === Stavba těla === [273] => {{podrobně|anatomie rostlin}} [274] => U většiny rostlinných skupin se vyvinula [[mnohobuněčnost]]. Některé rostliny (zpravidla vodní [[zelené řasy|řasy]]) jsou [[Jednobuněčný organismus|jednobuněčné]]. [275] => [276] => Jednobuněčné a necévnaté mnohobuněčné rostliny jsou označovány jako stélkaté. Jejich tělo se nazývá [[stélka]]. Ta je buď nečleněná, nebo pouze částečně diferencovaná. Morfologicky a funkčně rozlišené části stélky však nelze považovat za orgány (např. [[fyloid]]y a [[rhizoid]]y u [[Mechorosty|mechorostů]]). [277] => [278] => Tělo tzv. [[cévnaté rostliny|cévnatých rostlin]] se nazývá [[kormus]]. Kormus je členěn na specializované rostlinné orgány, které jsou tvořeny soubory pletiv. Orgány se podle funkce dělí do dvou základních skupin: [279] => * orgány [[vegetativní orgány|vegetativní]], které zabezpečují život jedince – např. [[stonek]], [[list]], [[kořen]] [280] => * orgány [[generativní orgány|generativní]], které produkují pohlavní buňky – např. [[květ]], [[semeno]] a [[plod (botanika)|plod]]. [281] => [282] => == Metabolismus == [283] => [[Soubor:Simple photosynthesis overview cs.svg|náhled|Schéma fotosyntézy; světelná a temnostní fáze]] [284] => [285] => === Energetický metabolismus === [286] => {{podrobně|fotosyntéza}} [287] => Až na výjimky jsou rostliny tzv. [[fotoautotrofie|fotoautotrofní]] ([[fototrofie]] znamená, že rostliny jako zdroj energie používají [[sluneční záření]]; [[autotrofie]] znamená, že vytvářejí vlastní [[organická látka|organické látky]] z látek anorganických). Středem zájmu je u rostlin [[fotosyntéza]], základní [[anabolismus|skladný]] proces, díky němuž se do rostlinných těl zabudovává [[uhlík]] v podobě organických sloučenin, a to za pomoci energie ze slunečního záření. Rostliny nejsou jediné organizmy, které fotosyntetizují – jejich plastidy mají původ ve fotosyntetizujících sinicích a zároveň plastidy některých dalších eukaryot vznikly sekundárně pohlcením již fotosyntetizující jednobuněčné rostliny. [288] => [289] => Fotosyntéza u rostlin probíhá v tzv. [[chloroplast]]ech; umožňují ji zejména zelená barviva ([[chlorofyl]]y) a na ně navazující [[fotosystém]]y. V nich dochází ke světelné fázi fotosyntézy. Následující (temnostní) fáze již světlo nevyžaduje; jejím principem je [[Calvinův cyklus]], případně [[Hatchův–Slackův cyklus|Hatch-Slackův cyklus]] u určitých skupin rostlin. [290] => [291] => === Výživa === [292] => Rostliny přijímají ze svého okolí obvykle především vodu, [[oxid uhličitý]] a [[organická látka|organické látky]] (někdy i atmosférický [[dusík]], viz [[biologická fixace dusíku]]). Jako u ostatních organizmů asi 90% celkové hmotnosti sušiny rostlinných těl představují atomy [[uhlík]]u a [[kyslík]]u. Následuje [[vodík]], [[dusík]], [[draslík]] a [[vápník]], u dalších prvků se již obsah pohybuje v desetinách procent a méně. Mezi jednotlivými rostlinami však existují poměrně značné rozdíly; např. [[Halofilní rostliny|slanomilné rostliny]] hromadí [[sodík]], [[hořčík]] a [[chlor]], aby kompenzovaly vysoký obsah solí v půdě.{{citace elektronické monografie| url=http://kfar.prf.jcu.cz/download/lectures/KFR220/KFR220_S10.pdf| titul=FYZIOLOGIE ROSTLIN 10. MINERÁLNÍ A ORGANICKÁ| autor=Šetlík, Seidlová, Šantrůček| kapitola=VÝŽIVA ROSTLIN ; 10. MINERÁLNÍ A ORGANICKÁ VÝŽIVA ROSTLIN}}{{Nedostupný zdroj}} [293] => [294] => Příjem minerální látek z okolí (u vyšších rostlin téměř výhradně z půdy) je následován [[asimilace (biologie)|asimilací]], tedy zabudováním jednotlivých látek do organických sloučenin. Dusík je například z [[Dusičnany|dusičnanů]] zabudován do [[aminokyselina|aminokyselin]] či jejich [[amid]]ů. [[Sírany]] se zase v rostlinách redukují a vážou se do sirných aminokyselin ([[cystein]], [[methionin]]). [295] => [296] => Zásobními látkami rostlin bývají zejména [[triacylglycerol]]y (tedy [[tuky]]), α-[[glukan]]y (tzv. [[škrob]]) a různé zásobní bílkoviny. [297] => [298] => == Systematika == [299] => {{Podrobně|Klasifikace rostlin}} [300] => [301] => === Základní členění === [302] => Již [[Carl Linné|Linné]] rozlišoval říši rostliny (tehdy '''''Vegetabilia''''').{{Citace elektronické monografie [303] => | titul = naturalia - Hierarchy [304] => | url = http://taxonomicon.taxonomy.nl/TaxonTree.aspx?id=1005402 [305] => | vydavatel = taxonomicon.taxonomy.nl [306] => | jazyk = anglicky [307] => }} Nejjednodušší dělení rostlin rozeznává [[nižší rostliny]] (''Thallobionta''), jejichž tělem je [[stélka]] (thallus), a [[vyšší rostliny]] (''Cormobionta''), jejichž tělo se skládá z orgánů (kromě primitivních skupin, jako jsou [[mechorosty]]). V současnosti se tyto pojmy již používají zřídka. Termín „nižší rostliny“ totiž zahrnoval druhy, které nejsou příliš příbuzné. [308] => [309] => Dnes se v systematice hledí převážně na [[fylogeneze|fylogenetickou]] příbuznost. Existují však různá pojetí rostlin a někdy se všechny nižší rostliny řadí k říši [[Protisté|Protista]]. Tato říše však rovněž není přirozená ([[Monofyletismus|monofyletická]]), a proto byli protisté rozděleni na množství říšíCAMPBELL, Neil A. a REECE, Jane B. ''Biologie.'' Brno: Computer Press, ©2006. 1332 s. {{ISBN|80-251-1178-4}}.. Rostliny v užším slova smyslu tak představují buď jen tzv. [[vyšší rostliny]], nebo vyšší rostliny společně s [[Zelené řasy|zelenými řasami]] ([[zelené rostliny]], ''Viridiplantae'' či ''Chloroplastida''), [[ruduchy|ruduchami]] (''Rhodophyta'') a skupinou ''[[Glaukofyty|Glaucophyta]]'',{{Citace elektronického periodika [310] => | titul = BioLib: Biological library [311] => | url = https://www.biolib.cz/cz/taxon/id14871/ [312] => | periodikum = www.biolib.cz [313] => | datum přístupu = 2019-10-29 [314] => | jméno = Ondrej Zicha; [315] => | příjmení = ondrej.zicha(at)gmail.com [316] => }} ke kterým je však nutno zahrnout kvůli [[holofyletismus|fylogenetické přirozenosti]] i dvě nově objevené nepočetné skupiny [[heterotrofie|heterotrofních]] jednobuněčných organismů, a to ''[[Rhodelphidia]]'' se zanikajícím plastidem neschopným fotosyntézy{{Citace elektronického periodika [317] => | příjmení = Gawryluk [318] => | jméno = Ryan M. R. [319] => | příjmení2 = Tikhonenkov [320] => | jméno2 = Denis V. [321] => | příjmení3 = Hehenberger [322] => | jméno3 = Elisabeth [323] => | příjmení4 = Husnik [324] => | jméno4 = Filip [325] => | příjmení5 = Mylnikov [326] => | jméno5 = Alexander P. [327] => | příjmení6 = Keeling [328] => | jméno6 = Patrick J. [329] => | titul = Non-photosynthetic predators are sisters to red algae [330] => | periodikum = Nature [331] => | odkaz na periodikum = Nature [332] => | vydavatel = Springer Nature Limited [333] => | rok vydání = 2019 [334] => | měsíc vydání = červenec [335] => | den vydání = 17 [336] => | ročník = 572 [337] => | typ ročníku = svazek [338] => | číslo = 7768 [339] => | strany = 240–243 [340] => | url = https://www.nature.com/articles/s41586-019-1398-6 [341] => | url2 = https://www.researchgate.net/publication/334527320_Non-photosynthetic_predators_are_sister_to_red_algae [342] => | issn = 1476-4687 [343] => | doi = 10.1038/s41586-019-1398-6 [344] => | pmid = 31316212 [345] => | jazyk = anglicky [346] => }} a ''[[Picozoa]]'' (dříve ''Picobiliphyta''), kteří plastidy nemají vůbec.{{Citace elektronického periodika [347] => | příjmení1 = Schön [348] => | jméno1 = Max Emil [349] => | spoluautoři = et al. [350] => | titul = Picozoa are archaeplastids without plastid [351] => | periodikum = ResearchGate [352] => | datum_vydání = 2021-04-14 [353] => | url = https://www.researchgate.net/publication/350879823_Picozoa_are_archaeplastids_without_plastid [354] => | datum_přístupu = 2022-01-04 [355] => | jazyk = anglicky [356] => | doi = 10.1101/2021.04.14.439778 [357] => | poznámky = preprint [358] => }}{{Citace elektronického periodika [359] => | příjmení1 = Schön [360] => | jméno1 = Max Emil [361] => | příjmení2 = Zlatogursky [362] => | jméno2 = Vasily [363] => | příjmení3 = Singh [364] => | jméno3 = Roha P. [365] => | příjmení4 = Poirier [366] => | jméno4 = Camille [367] => | příjmení5 = Wilken [368] => | jméno5 = Susanne [369] => | příjmení6 = Mathur [370] => | jméno6 = Varsha [371] => | příjmení7 = Strassert [372] => | jméno7 = Jürgen F. H. [373] => | příjmení8 = Pinhassi [374] => | jméno8 = Jarone [375] => | příjmení9 = Worden [376] => | jméno9 = Alexandra Z. [377] => | příjmení10 = Keeling [378] => | jméno10 = Patrick J. [379] => | příjmení11 = Ettema [380] => | jméno11 = Thijs J. G. [381] => | příjmení12 = Wideman [382] => | jméno12 = Jeremy G. [383] => | příjmení13 = Burki [384] => | jméno13 = Fabien [385] => | titul = Single cell genomics reveals plastid-lacking Picozoa are close relatives of red algae [386] => | periodikum = Nature Communications [387] => | vydavatel = Springer Nature Limited [388] => | ročník = 12: 6651 [389] => | typ ročníku = svazek [390] => | datum_vydání = 2021-11-17 [391] => | url = https://www.nature.com/articles/s41467-021-26918-0 [392] => | url2 = https://europepmc.org/article/pmc/pmc8599508 [393] => | issn = 2041-1723 [394] => | datum_přístupu = 2022-01-04 [395] => | jazyk = anglicky [396] => | doi = 10.1038/s41467-021-26918-0 [397] => | pmid = 34789758 [398] => }}{{Citace elektronického periodika [399] => | příjmení = Yazaki [400] => | jméno = Euki [401] => | příjmení2 = Yabuki [402] => | jméno2 = Akinori [403] => | příjmení3 = Imaizumi [404] => | jméno3 = Ayaka [405] => | příjmení4 = Kume [406] => | jméno4 = Keitaro [407] => | příjmení5 = Hashimoto [408] => | jméno5 = Tetsuo [409] => | příjmení6 = Inagaki [410] => | jméno6 = Yuji [411] => | titul = Phylogenomics invokes the clade housing Cryptista, Archaeplastida, and ''Microheliella maris'' [412] => | periodikum = bioRχiv [413] => | vydavatel = Cold Spring Harbor Laboratory [414] => | rok vydání = 2021 [415] => | měsíc vydání = srpen [416] => | den vydání = 31 [417] => | ročník = [418] => | typ ročníku = svazek [419] => | číslo = [420] => | datum přístupu = 2021-11-25 [421] => | strany = [422] => | poznámka = preprint před vydáním [423] => | url = https://www.biorxiv.org/content/10.1101/2021.08.29.458128v1 [424] => | dostupnost2 = [425] => | url2 = [426] => | dostupnost3 = [427] => | url3 = [428] => | issn = [429] => | doi = 10.1101/2021.08.29.458128 [430] => | pmid = [431] => | jazyk = anglicky [432] => }} Pro rostlinnou [[superskupina (biologie)|superskupinu]] v pojetí ''Viridiplantae'' + ''Glaucophyta'' + ''Rhodophyta'' + ''Rhodelphidia'' + ''Picozoa'' se používá mezinárodní označení '''Archaeplastida''', reflektující její společný původ v primární endosymbióze sinice a vzniku prvotního plastidu.{{#tag:ref|Současné představy zpravidla upřednostňují [[monofyletismus|monofylii]] superskupiny Archaeplastida. Podle alternativní hypotézy, ze které by (ne nutně) mohla vyplývat i její [[parafyletismus|parafylie]], proběhla primární endosymbióza a vznik prvotního plastidu již na bázi [[Diaphoretickes]]. V [[chromista|chromistních]] liniích došlo nejprve ke ztrátě prvotního plastidu, a teprve později u vybraných skupin k nové endosymbióze fotosyntetizujících protistů ([[Endosymbiotická teorie#Sekundární plastidy|sekundární]], [[Endosymbiotická teorie#Terciární a vyšší plastidy|terciární či vyššího řádu]]), kterou získaly své plastidy.{{Citace elektronického periodika [433] => | příjmení1 = Palmgren [434] => | jméno1 = Michael [435] => | příjmení2 = Sørensen [436] => | jméno2 = Danny Mollerup [437] => | příjmení3 = Hallström [438] => | jméno3 = Björn M. [439] => | příjmení4 = Säll [440] => | jméno4 = Torbjörn [441] => | příjmení5 = Broberg [442] => | jméno5 = Karin [443] => | titul = Evolution of P2A and P5A ATPases: ancient gene duplications and the red algal connection to green plants revisited [444] => | periodikum = Physiologia Plantarum [445] => | vydavatel = Scandinavian Plant Physiology Society in John Wiley & Sons Ltd [446] => | ročník = 168 [447] => | číslo = 3 [448] => | datum_vydání = 2020-03 [449] => | strany = 630–647 [450] => | url = https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC7065118/ [451] => | issn = 1399-3054 [452] => | datum_přístupu = 2022-11-07 [453] => | jazyk = anglicky [454] => | doi = 10.1111/ppl.13008 [455] => | pmid = 31268560 [456] => }}|group="pozn."}} [457] => [458] => === Vyšší rostliny === [459] => {{Viz též|vyšší rostliny}} [460] => [461] => K [[Říše (biologie)|podříši]] [[vyšší rostliny]] se řadí několik rostlinných [[oddělení (biologie)|oddělení]], považovaných za [[Monofyletismus|přirozené]] taxony. Počet oddělení se uvádí v různých publikacích různý, ale přibližný počet je 13–14{{zdroj?}}. Do současné doby však přežilo jen asi 11 oddělení. Jsou to: [[játrovky]] (''Hepatophyta''), [[hlevíky]] (''Anthocerophyta''), [[mechy]] (''Bryophyta'' v užším smyslu), [[plavuně]] (''Lycopodiophyta''), [[přesličky]] (''Equisetophyta''), [[kapradiny]] (''Polypodiophyta''), [[Cykasy|cykasorosty]] (''Cycadophyta''), [[Jinanotvaré|jinany]] (''Ginkgophyta''), [[jehličnany]] (''Pinophyta''), [[Liánovcotvaré|liánovce]] (''Gnetophyta'') a [[krytosemenné]] (''Magnoliophyta''). [462] => [463] => === Vývojový strom === [464] => {{podrobně|Klasifikace rostlin#Fylogenetické stromy}} [465] => Je komplikované zachytit na malém prostoru vývoj rostlin, neboť je tento pomyslný strom plný drobných odštěpujících se větví. Proto je nutné do jisté míry zjednodušovat skutečnost. Základní verze [[Fylogenetický strom|fylogenetického stromu]] podle dnešních názorů vypadá přibližně takto:{{Citace periodika [466] => | doi = 10.1093/aob/mcp044 [467] => | issn = 1095-8290 [468] => | ročník = 103 [469] => | číslo = 7 [470] => | strany = 999–1004 [471] => | příjmení = Becker [472] => | jméno = Burkhard [473] => | spoluautoři = Birger Marin [474] => | titul = Streptophyte algae and the origin of embryophytes [475] => | periodikum = Annals of Botany [476] => | datum přístupu = 2009-10-02 [477] => | datum vydání = 2009-05 [478] => | url = http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/19273476 [479] => }}{{Citace periodika | quotes = no | autor = Lewis, L. A & R. M. McCourt | rok = 2004 | titul = Green algae and the origin of land plants | periodikum = American Journal of Botany | ročník = 91 | číslo = 10 | strany = 1535–1556 | url = http://www.amjbot.org/cgi/content/full/91/10/1535 | doi = 10.3732/ajb.91.10.1535 }} {{Wayback|url=http://www.amjbot.org/cgi/content/full/91/10/1535 |date=20100621143649 }}{{citace elektronické monografie| url=http://www.mobot.org/MOBOT/research/APweb/| titul=Angiosperm Phylogeny Website}} [480] => [481] => {{klad | style=font-size:80%;line-height:70% [482] => |1={{klad| [483] => 1={{klad| [484] => popisek1=| [485] => 1=''[[Picozoa]]''| [486] => 2={{klad| [487] => 1=''[[Rhodelphidia]]''| [488] => popisek2=[[ruduchy]]| [489] => 2={{klad| [490] => 1=''[[Cyanidiophytina]]''| [491] => 2=''[[Rhodophytina]]'' [492] => }} [493] => }} [494] => }}| [495] => 2={{klad| [496] => 1=[[glaukofyty]]| [497] => popisek2=[[zelené rostliny|zelené rostliny]]| [498] => 2={{klad| [499] => popisek1= ''[[Chlorophyta]]''  | [500] => 1={{klad| [501] => 1=''[[Prasinophyceae]]'' ([[parafyletismus|parafyletická]] skupina)| [502] => 2={{klad| [503] => 1=''[[Chlorophyceae]]'' | [504] => 2=''[[Ulvophyceae]]'' v širším smyslu | [505] => 3=''[[Trebouxiophyceae]]'' [506] => }} [507] => }}| [508] => popisek2=''[[Streptophyta]]''| [509] => 2={{klad| [510] => 1=různé další skupiny [[zelené řasy|zelených řas]] a [[parožnatky]]| [511] => popisek2=[[vyšší rostliny|vyšší rostliny]] | [512] => 2={{klad| [513] => 1=[[játrovky]]| [514] => 2={{klad| [515] => 1=[[mechy]] a další příbuzné skupiny| [516] => popisek2=[[cévnaté rostliny|cévnaté rostliny]]| [517] => 2={{klad| [518] => 1=[[plavuně]]| [519] => 2={{klad| [520] => 1=[[kapraďorosty|kapradiny a přesličky]]| [521] => 2={{klad| [522] => 1={{klad| [523] => 1=[[cykasy]]| [524] => 2=[[jinany]]| [525] => 3=[[jehličnany]]}} | [526] => popisek2=[[krytosemenné]]| [527] => 2={{klad| [528] => 1=[[nižší dvouděložné]] ([[parafyletismus|parafyletická]] skupina)| [529] => 2={{klad| [530] => 1=[[jednoděložné]] | [531] => 2=[[vyšší dvouděložné]]}} [532] => }}}}}}}}}}}}}}}}}}}}}} [533] => [534] => == Genom == [535] => [[Soubor:Arabidopsis thaliana-flower.jpg|náhled|vlevo|[[Huseníček rolní]] (na fotografii) je v genomice oblíbeným modelem]] [536] => Velká rozmanitost rostlin poněkud znesnadňuje jakékoliv zobecnění, což platí i v [[genetika|genetice]] a [[genomika|genomice]]. Množství DNA obsažené v buňce se obvykle udává jako [[ploidie|počet C]], kde C je množství přítomné v [[pohlavní buňka|pohlavních buňkách]] rostlin. Pohybuje se v širokém rozmezí: např. [[huseníček rolní]] (''Arabidopsis thaliana'') má pouhých 125 Mbp (milionů párů [[nukleová báze|bází]]), zatímco [[řebčík]] ''[[Fritillaria assyriaca]]'' má asi tisíckrát více. Velikost genomu sice příliš nevypovídá o množství genů, přesto je to zajímavé číslo, neboť se zdá, že nad určité množství DNA v jádře jsou již všechny rostliny [[trvalka|trvalky]]. Existují i další korelace, ale jako druhý příklad může být uvedena skutečnost, že rostliny s větším obsahem DNA jsou odolnější [[radioaktivita|radioaktivnímu záření]].{{citace monografie| titul=Plant Genomics and Proteomics| příjmení=Cullis| jméno=Christopher A.| vydavatel=Wiley-Liss| rok=2004| místo=New Jersey| isbn=0-471-37314-1| url-access=registration| url=https://archive.org/details/plantgenomicspro0000cull}} [537] => [538] => Počet [[chromozom]]ů se rovněž pohybuje v širokém pásmu hodnot. [[Rozchodník]] ''[[Sedum suaveolens]]'' má v [[diploid]]ní (2n) buňce 640 chromozomů, rostlina ''[[Machaeranthera gracilis]]'' má pouhé 4. Vysoké počty jsou známy i u [[kapradiny|kapradin]]. Rostliny mívají jedinou [[centromera|centromeru]], některé však jich mají více, a proto je na jednom chromozomu i více [[kinetochor]]ů, na něž se upíná [[dělicí vřeténko]]. Dalším typickým znakem je [[polyploidie]], tzn. obsah více než dvou identických kopií genomu v každé tělní buňce. Znamená to, že rostliny někdy v evoluční historii zkopírují veškerý svůj genom a DNA je nyní přítomna v několikanásobně vyšším množství. Známí jsou například tetraploidi (4n), kteří mají dvakrát více DNA v buňkách než jejich diploidní předci. [539] => [540] => Počet genů se obvykle u rostlin příliš neodvíjí od toho, kolik mají v buňkách DNA. Modelová rostlina [[huseníček rolní]] jich má asi 25 000, tedy srovnatelně s člověkem, a počty genů u ostatních rostlin zřejmě nebudou nijak radikálně odlišné. Mnoho genů má tato rostlina v několika kopiích (z nichž každá je již během času přizpůsobená ke své vlastní funkci) a tyto kopie vytvářejí množství [[genová rodina|genových rodin]]. [541] => [542] => Rostliny neobsahují DNA jen ve svém jádře, ale určité množství představuje i tzv. [[plastidová DNA]] v [[plastid]]ech a [[mitochondriální DNA]] v [[mitochondrie|mitochondriích]]. [543] => [544] => == Význam rostlin == [545] => [[Soubor:Wheat close-up.JPG|náhled|Rostliny jsou významnou složkou našeho jídelníčku]] [546] => [547] => === Význam rostlin v přírodě === [548] => Rostliny stojí na počátku [[potravní řetězec|potravního řetězce]] a produkují díky [[fotosyntéza|fotosyntéze]] [[Organická látka|organickou hmotu]] a [[kyslík]], a tím umožňují život dalším živým [[organismus|organismům]]. Kořeny rostlin zadržují vodu a zpevňují [[Půda|půdu]], čímž brání [[eroze|erozi]]. [549] => [550] => Nenahraditelný význam pro biosféru mají díky unikátní schopnosti zadržovat a řízeně uvolňovat vodu. Ničení rostlinných porostů má prokazatelně následek v lokálním snížení vzdušné vlhkosti a množství srážek. [551] => [552] => Rostliny jsou symbiotické organismy pro živočichy, poskytují biogenní prvky, regenerují vzduch a slouží jako prostředí k životu organismů. [553] => [554] => === Význam rostlin pro člověka === [555] => Rostliny spolupůsobí při tvorbě [[Podnebí|klimatu]], zlepšují [[mikroklima]], podílejí se na půdotvorném procesu, ovlivňují míru zadržování vody v krajině, snižují [[Prach|prašnost]], [[Hluk|hlučnost]] a působí esteticky ([[park]]y včetně [[zámecký park|zámeckých parků]], [[Alej|stromořadí]] podél cest, [[okrasné zahrady|zahrada]], [[Pokojová rostlina|pokojové rostliny]] aj.) [556] => [557] => Rostliny jsou základní složkou živočišné stravy včetně lidské. Člověk se živí jednak rostlinami, jednak masem živočichů závislých na rostlinách potravně a prostředím k životu. [558] => [559] => K výživě člověk využívá [[obilniny]] ([[pšenice]], [[žito]], [[ječmen]], [[oves]], [[kukuřice]], [[rýže]], [[proso]], [[čirok]] aj.), plodiny jako [[lilek brambor|brambory]], [[maniok jedlý|maniok]], [[povijnice batátová|batáty]], [[Smldinec|jamy]], [[oku|oka (plodina)]] a další [[zelenina|zeleninu]], dále [[luštěniny]] ([[hrách setý|hrách]], [[sója luštinatá|sója]], [[čočka jedlá|čočka]], [[fazol obecný|fazole]], [[podzemnice olejná|podzemnice]], [[cizrna beraní|cizrna]]), [[olejniny]] (viz níže) a jiné byliny, [[ovoce]], [[ořech]]y a [[koření]]. [560] => [561] => Z rostlin se vyrábějí nápoje (káva, čaj, kakao, další [[Nealkoholický nápoj|nealkoholické nápoje]], [[Alkoholický nápoj|alkoholické nápoje]]). Z [[Cukrová třtina|cukrové třtiny]] a [[Cukrová řepa|cukrové řepy]] se získává [[cukr]]; zdrojem cukru jsou také [[datle]], [[čirok]], [[javor cukrový]], [[Březový sirup|bříza]] aj.; rostliny jsou zdrojem sladidla [[Xylitol]]. Olej k výrobě [[Tuky#Rostlinné tuky|olejů a margarínů]] či k jiným účelům se získává z [[olivovník evropský|oliv]], [[slunečnice roční|slunečnice]], [[sója luštinatá|sóji]], [[řepka olejka|řepky]], [[bavlník]]u, [[len setý|lnu]], [[podzemnice olejná|podzemnice olejné]], [[sezam]]u, [[skočec obecný|skočce]], [[kokosovník ořechoplodý|kokosovníku ořechoplodého]], [[palma olejná|palmy olejné]], [[světlice barvířská|světlice (saflor)]], [[mák (semeno)|máku]], [[konopí seté|konopí]], [[lnička setá|lničky]], [[brukev řepák|brukve (řepice)]], [[ředkev olejná|ředkve]], [[tykev olejná|tykve]], [[hořčice setá|hořčice]], [[roketa setá|rokety]], [[katrán etiopský|katránu]] (''Crambe abyssinica''), [[tabák]]u, [[kukuřice setá|kukuřice]] aj. [562] => [563] => [[Dřevo#Využití dřeva|Dřevo]] využívá člověk ke stavbě budov, k izolování [[Celulóza#Využití|celulózy]] a výrobě [[papír]]u a [[Textilie|textilií]], k výrobě [[nábytek|nábytku]], nástrojů, sportovního nářadí, hudebních nástrojů a předmětů denní potřeby. Ze dřeva získává pryskyřici, přírodní kaučuk aj. Z [[bavlna|bavlny]], [[len|lnu]] a [[Viskózová vlákna|viskózových vláken]] se vyrábějí textilie. Některé rostliny slouží k [[farmakologie|výrobě léčiv]] a jiných terapeutických prostředků, hygienických, čisticích a kosmetických prostředků, [[Psychoaktivní droga|drog]], [[jed]]ů [[Pesticidy|pesticidů]] či např. technických olejů, další k získávání vosku ([[katrán habešský]] aj.), [[stearin]]u a [[parafín]]u, [[arabská guma|gumy]] aj. Spalováním lze rostliny využít k výrobě [[Teplo|tepelné]] či [[elektrická energie|elektrické energie]] ([[dřevo|dřevní odpad]], [[sláma]] aj.), případně k výrobě [[Bioethanol|biolihu]], který slouží coby palivo ve [[spalovací motor|spalovacích motorech]]. Z rostlin pocházejí také [[Fosilní palivo|fosilní paliva]] [[uhlí]] a [[ropa]]. [564] => [565] => == Poznámky == [566] => [567] => == Odkazy == [568] => === Reference === [569] => {{Překlad|en|Plants|183957251}} [570] => [571] => [572] => === Literatura === [573] => * KAPLAN, Zdeněk et al. ''Klíč ke květeně České republiky.'' '''Druhé, aktualizované a zcela přepracované vydání.''' Praha: Academia, 2019. 1168 s. {{ISBN|978-80-200-2660-6}}. [574] => * BENNETT, Michelle. Top 5 Plants that Inspire New Technology. ''Clean Technica'' [online]. August 4th, 2008 [cit. 9. 12. 2019]. Dostupné z: https://cleantechnica.com/2008/08/04/top-5-plants-that-inspire-new-technology/ Převzato a upraveno webem Ideje.cz jako „Top 5 technologií, které nám darovala živá příroda“ bez uvedení autora úpravy a překladatele. Dostupné z: http://www.ideje.cz/cz/clanky/top-5-technologii-ktere-nam-darovala-ziva-priroda [575] => * {{Citace periodika [576] => | příjmení = Cavalier-Smith [577] => | jméno = T. [578] => | rok = 1981 [579] => | titul = Eukaryote Kingdoms: Seven or Nine? [580] => | časopis = BioSystems [581] => | číslo = 14 [582] => | stránky = 461–481 [583] => }} [584] => * {{Citace periodika [585] => | příjmení = Adl [586] => | jméno = Sina M. [587] => | spoluautoři = et al. [588] => | titul = The New Higher Level Classification of Eukaryotes with Emphasis on the Taxonomy of Protists [589] => | časopis = Journal of Eukaryotic Microbiology [590] => | ročník = 2005 [591] => | číslo = 52 [592] => | stránky = 399 [593] => }} [594] => [595] => === Související články === [596] => * [[Anatomie a morfologie rostlin]] [597] => * [[Květena|Květena (flóra)]] [598] => * [[Migrace rostlin]] [599] => * [[Množení rostlin]] [600] => * [[Seznam systémů taxonomie rostlin]] [601] => [602] => === Externí odkazy === [603] => * [http://botany.cz/cs/ Botany.cz, česká stránka o botanice] [604] => * [https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/slysi-vidi-pamatuji-si.a-co-dal-rostliny-z-pohledu-molekularniho-biologa Slyší, vidí, pamatují si. A co dál? Rostliny z pohledu molekulárního biologa], ''Ekolist'', 26.12. 2020. Výzkum o vnímání rostlin. [605] => *[https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/je-mozne-slyset-travu-rust Je možné slyšet trávu růst? Praha: Národní knihovna ČR, 30.04.2021] [606] => * [http://www.national-geographic.cz/clanky/o-cem-premysli-rostliny-podle-biologa-jsou-inteligentni-a-dokazi-i-komunikovat.html O čem přemýšlí rostliny? Podle biologa jsou inteligentní a dokážou i komunikovat], National Geographic, 18. června 2012 [607] => * [http://dinosaurusblog.wordpress.com/2012/10/10/rekordy-sveta-rostlin/ ''DinosaurusBlog''; Článek o rekordech světa rostlin] [608] => * {{Commonscat}} [609] => * {{Wikislovník|heslo=rostlina}} [610] => * {{Wikiknihy|kategorie=Rostliny}} [611] => * {{Wikidruhy|taxon = Plantae}} [612] => * {{Wikicitáty|téma=Rostlina}} [613] => [614] => {{Taxonbar|from=Q756}} [615] => {{Autoritní data}} [616] => {{Portály|Rostliny}} [617] => [618] => [[Kategorie:Rostliny| ]] [619] => [[Kategorie:Eukaryota]] [620] => [[Kategorie:Botanika]] [] => )
good wiki

Rostliny

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Rhodelphidia','Picozoa','vyšší rostliny','zelené rostliny','ruduchy','zelené řasy','fotosyntéza','superskupina (biologie)','kyslík','organická látka','krytosemenné','kapradiny'

Fotosyntéza

Fotosyntéza je biochemický proces, který se odehrává ve světelných organismech, především v rostlinách, v řasách a v některých bakteriích.

Kapradiny

Krytosemenné

Kyslík

Picozoa

Rhodelphidia

Ruduchy