Array ( [0] => 14671141 [id] => 14671141 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Rozsivky [uri] => Rozsivky [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Taxobox [1] => | jméno = Rozsivky [2] => | obrázek = Diatoms.png [3] => | velikost obrázku = 300 px [4] => | popisek = Rozsivky [5] => | doména = [[Eukaryota]] [6] => | kmen = [[Stramenopila]] [7] => | podkmen = '''rozsivky''' (''Diatomeae'') [8] => | podkmen popsal = (Dumortier, 1821) Cavalier-Smith, 1995 [9] => | druhotné dělení = [[Řád (biologie)|Řády]] [10] => | Infraříše = [[SAR]] [11] => }} [12] => '''Rozsivky''' (''Diatomeae'', syn ''Bacillariophyceae'') jsou velkou skupinou jednobuněčných fotosyntetizujících organismů s dvojdílnou [[oxid křemičitý|křemičitou]] schránkou, tradičně řazenou mezi [[hnědé řasy]]. [13] => [14] => == Základní informace == [15] => '''Rozsivky''' jsou jednobuněčné [[řasy]] s dvojdílnou [[oxid křemičitý|křemičitou]] schránkou. Skupinu tvoří 285 [[rod (biologie)|rodů]] obsahujících 10 až 12 tisíc druhů (Round et al. 1990). [16] => Jejich fotosyntetickými barvivy jsou [[chlorofyl]]y '''''a''''' a '''''c''''', [[fukoxanthin]]. [[Chloroplast]]y mají čtyři obalné membrány a [[tylakoid]]y jsou uspořádány v trojicích. Zásobními látkami jsou [[chrysolaminaran]], [[olej]] a [[volutin]]. [17] => [18] => [[Soubor:Diatom scheme.svg|náhled|vlevo|Schéma schránky rozsivek]]Schránka rozsivek se nazývá [[frustula]]. Je tvořena polymerizovaným [[oxid křemičitý|oxidem křemičitým]], který je proti korozi chráněn vrstvou kyselého [[Polysacharidy|polysacharidu]] [[diatotepin]]u. Schránku si buňka vytváří aktivním vychytáváním [[kyselina křemičitá|kyseliny křemičité]] z prostředí rychlostí až 18 molekul za sekundu. Frustula se skládá ze dvou částí (jako krabice s víkem či [[Petriho miska]]) – epithéky a hypothéky, z nichž každá má svou plochu (valvu) a boční stěnu (pleuru či cingulum; viz obrázek). Během nepohlavního rozmnožování získá každá z dceřiných buněk jednu část mateřské frustuly a druhou, vždy tu menší, si dotvoří. V případě nedostatku křemíku v prostředí se nepohlavní rozmnožování zastavuje. Podle tvaru frustuly se rozsivky dělí na dvě hlavní skupiny: '''centrické''', radiálně souměrné a '''penátní''', dvoustranně souměrné. [19] => [20] => == Rozmnožování == [21] => [22] => Při nepohlavním rozmnožování probíhá rovina dělení rovnoběžně s rovinou valv. Dělení frustuly viz výše. Při zmenšení frustuly pod určitou mez dochází ke smrti buňky či k pohlavnímu rozmnožení. [23] => [24] => Centrické rozsivky se pohlavně rozmnožují [[oogamie|oogamicky]]. Z jedné buňky vznikne [[oogonium]] s [[oosféra|oosférou]] z další pak [[antheridium]], v němž vzniknou čtyři [[spermatozoid]]y s jedním bičíkem. Po splynutí spermatozoidu s oosférou vzniká auxospora, velká buňka s polysacharidickou stěnou, na které se časem začne usazovat stěna křemičitá. [25] => [26] => [[Soubor:Gyrosigma.jpg|70px|náhled|vpravo|''Gyrosigma sp.'']] [27] => [[Soubor:Ecomare - diatomeeënmat (diatomeeenmat-2095-ogb).jpg|náhled|]] [28] => [29] => Penátní rozsivky se pohlavně rozmnožují [[izogamie|izogamicky]] nebo [[anizogamie|anizogamicky]]. Dvě rozsivky se k sobě přiblíží a vytvoří společný slizový obal. Následně v každé z buněk proběhne [[meióza]] a jedna ze vzniklých gamet [[améba|améboidním]] pohybem pronikne do druhé frustuly, splyne s jednou z gamet v ní za vzniku auxospory (viz výše). [30] => [31] => == Ekologie == [32] => Rozsivky jsou velmi významnými primárními producenty. Podle některých pramenů připadá na mořské rozsivky 20–25 % roční celkové [[primární produkce]] Země. Podle některých pramenů se výrazně, spolu se [[sinice]]mi, podílely na vzniku [[kyslík]]até atmosféry na Zemi. [33] => Jsou dominantní skupinou mořského [[plankton]]u, zvláště v temperátních a chladných mořích. Významně jsou zastoupeny také ve sladkovodním planktonu a [[bentos]]u. Mohou žít také přisedle na pevných podkladech ve vodě, jako jsou kameny, dřevo, rostliny či živočichové. Některé rozsivky žijí i v půdě. [34] => [35] => == Historie == [36] => [37] => Nejstarší rozsivky pocházejí z období spodní [[křída|křídy]]. Evolučně starší jsou rozsivky centrické. Záznamy o nejmladších penátních jsou z období před 70 mil. let. V rámci [[hnědé řasy|hnědých řas]] jsou [[monofyletický|monofyletickou]] skupinou. [38] => [39] => == Využití == [40] => Schránky odumřelých rozsivek tvoří horninu [[diatomit]] ([[křemelina|křemelinu]]), který se těží (v ČR například u [[Borovany|Borovan]] u [[České Budějovice|Českých Budějovic]]) a využívá se jako filtrační či [[sorpce|sorpční]] materiál. [41] => V některých oblastech se rozsivky podílely na vzniku ložisek [[ropa|ropy]]. [42] => Vzhledem ke specifickým nárokům některých rozsivek se tyto využívají jako indikační organismy pro určení kvality vody, a to i zpětně v archeologických vykopávkách. [43] => [44] => == Příklady rodů rozsivek == [45] => [46] => * Centrické rozsivky: [47] => ** ''Stephanodiscus'' [48] => ** ''Asteromphalus'' [49] => ** ''Chaetoceros'' [50] => ** ''Cyclotella'' [51] => [52] => * '''Penátní rozsivky''': [53] => ** ''Diatoma'' [54] => ** ''Gyrosigma'' [55] => ** ''Navicula'' [56] => ** ''Nitzschia'' [57] => [58] => == Taxonomické poznámky == [59] => [60] => Moderní taxonomové rozsivky oddělují zcela od [[rostliny|rostlin]] a řadí je do samostatné, páté říše živých organismů, ''[[Chromista]]''. Zdůvodňuje se to tím, že svými vlastnostmi leží na rozhraní mezi rostlinami a živočichy. V této říši tvoří část jedné ze dvou podříší (''Chromobiota''), do níž jsou zařazeny jako samostatná třída kmene (oddělení) ''Ochrophyta''. [61] => [62] => Třetí možné dělení je řadí do oddělení ''Heterokontophyta'' a spolu s ním do čtvrté říše, ''Protista''. [63] => [64] => Třída ''Bacillariophyceae'' se v současných systémech dělí obvykle na dvě velké podtřídy, a to ''Eunotiophycidae'' a ''Bacillariophycidae''. [65] => [66] => == Externí odkazy == [67] => * {{Commonscat}} [68] => * {{Otto|heslo=Bactryllium}} [69] => * [http://www.sinicearasy.cz/134/Bacillariophyceae Bacillariophyceae - rozsivky. - Server „Sinice a řasy“, Jihočeská univerzita] {{Wayback|url=http://www.sinicearasy.cz/134/Bacillariophyceae |date=20090418170359 }} [70] => * [https://web.archive.org/web/20050127134305/http://old.mendelu.cz/~agro/af/rybari/vyuka/hydbot/06cBACILLARIOPHYCEAE.pdf TŘÍDA: BACILLARIOPHYCEAE - rozsivky. - Mendelova zemědělská a lesnická univerzita] [71] => * [https://web.archive.org/web/20090711215028/http://lape.bf.jcu.cz/rozsivky.php Analýza rozsivek. - Jihočeská univerzita] – diatomární analýzy v archeologii [72] => {{Taxonbar|from=Q162678}} [73] => {{Autoritní data}} [74] => [75] => [[Kategorie:Rozsivky| ]] [76] => [[Kategorie:Stramenopila]] [] => )
good wiki

Rozsivky

Rozsivky (Diatomeae, syn Bacillariophyceae) jsou velkou skupinou jednobuněčných fotosyntetizujících organismů s dvojdílnou křemičitou schránkou, tradičně řazenou mezi hnědé řasy.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'oxid křemičitý','hnědé řasy','fukoxanthin','chlorofyl','rod (biologie)','řasy','Petriho miska','oogonium','Chloroplast','antheridium','Soubor:Gyrosigma.jpg','meióza'

Chlorofyl

Chlorofyl je světlem absorbující pigment, který se nachází v rostlinách, řasách a některých bakteriích.

Chloroplast

Fukoxanthin

Meióza

Oogonium

Řasy

Řasy jsou jednobuněčné nebo mnohobuněčné organismy, které mohou být nalezeny ve sladkých nebo slaných vodách, na povrchu tůní nebo na suchých površích.