Array ( [0] => 15481284 [id] => 15481284 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Ruthenium [uri] => Ruthenium [3] => Ruthenium crystals.jpg [img] => Ruthenium crystals.jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - chemický prvek [1] => [2] => | značka = Ru [3] => | protonové číslo = 44 [4] => | nukleonové číslo = 102 [5] => | název = Ruthenium [6] => | latinsky = Ruthenium [7] => | nad = [[Železo|Fe]] [8] => | pod = [[Osmium|Os]] [9] => | vlevo = [[Technecium]] [10] => | vpravo = [[Rhodium]] [11] => | dolní tabulka = ano [12] => [13] => | chemická skupina = Přechodné kovy [14] => | číslo CAS = 7440-18-8 [15] => | skupina = 8 [16] => | perioda = 5 [17] => | blok = d [18] => | koncentrace v zemské kůře = 0,001 ppm [19] => | koncentrace v mořské vodě = [20] => | obrázek = Ruthenium_a_half_bar.jpg [21] => | emisní spektrum = Ruthenium spectrum visible.png [22] => | vzhled = Stříbrná látka s kovovým leskem [23] => [24] => | relativní atomová hmotnost = 101.07 (může se lišit dle izotopů!) [25] => | atomový poloměr = 134 pm pm [26] => | kovalentní poloměr = 146±7 pm [27] => | Van der Waalsův poloměr = [28] => | elektronová konfigurace = [Kr] 4d7 5s1 [29] => | oxidační čísla = VIII, VII, VI, '''IV''', '''III''', II, -II [30] => [31] => | skupenství = [[Pevná látka|Pevné]] [32] => | krystalografická soustava = Krychlová [33] => | hustota = 12,41 g/cm3 [34] => | tvrdost = 6,5 [35] => | magnetické chování = [[paramagnetismus|paramegnetický]]{{Poznámka|Byl připraven [[feromagnetismus|feromagnetický]] speciální materiál.Nový feromagnet. ''Akademon'', 4. červen 2018. [http://www.akademon.cz/Article/Detail?name=Novy%20feromagnet&source=0618 Dostupné online]}} [36] => | teplota tání = 2334 [37] => | teplota varu = 4150 [38] => | skupenské teplo tání = 38,59 kJ/mol [39] => | skupenské teplo varu = 591,6 kJ/mol [40] => | rychlost zvuku = 5970 m/s [41] => | měrná tepelná kapacita = 24,06 Jmol−1K−1 [42] => | elektrická vodivost = 13,7×106 S/m [43] => | měrný elektrický odpor = 71 nΩ·m (pro 0 °C) [44] => | tepelná vodivost = 117 W⋅m−1⋅K−1 [45] => [46] => | standardní elektrodový potenciál = [47] => | elektronegativita = 2,2 [48] => | ionizační energie = 710,2 kJ/mol [49] => | ionizační energie2 = 1620 kJ/mol [50] => | ionizační energie3 = 2747 kJ/mol [51] => | iontový poloměr = 67 pm [52] => [53] => | izotopy = {{Infobox - chemický prvek/Stabilní izotop [54] => | nukleonové číslo = 96 [55] => | značka = Ru [56] => | výskyt = 5,52% [57] => | počet neutronů = 52 [58] => }}{{Infobox - chemický prvek/Nestabilní izotop [59] => | nukleonové číslo = 97 [60] => | značka = Ru [61] => | výskyt = [[Umělý izotop|umělý]] [62] => | poločas = 2,9 [[den|dní]] [63] => | způsob = [[záchyt elektronu|ε]] [64] => | energie = 0,215 [65] => | nukleonové číslo produktu = 97 [66] => | značka produktu = [[Technecium|Tc]] [67] => | způsob2 = [[gama rozpad|γ]] [68] => | energie2 = 0,324 [69] => | nukleonové číslo produktu2 = [70] => | značka produktu2 = - [71] => }}{{Infobox - chemický prvek/Stabilní izotop [72] => | nukleonové číslo = 98 [73] => | značka = Ru [74] => | výskyt = 1,88% [75] => | počet neutronů = 54 [76] => }}{{Infobox - chemický prvek/Stabilní izotop [77] => | nukleonové číslo = 99 [78] => | značka = Ru [79] => | výskyt = 12,7% [80] => | počet neutronů = 55 [81] => }}{{Infobox - chemický prvek/Stabilní izotop [82] => | nukleonové číslo = 100 [83] => | značka = Ru [84] => | výskyt = 12,6 [85] => | počet neutronů = 56 [86] => }}{{Infobox - chemický prvek/Stabilní izotop [87] => | nukleonové číslo = 101 [88] => | značka = Ru [89] => | výskyt = 17,0 [90] => | počet neutronů = 57 [91] => }}{{Infobox - chemický prvek/Stabilní izotop [92] => | nukleonové číslo = 102 [93] => | značka = Ru [94] => | výskyt = '''31,6%''' [95] => | počet neutronů = 58 [96] => }}{{Infobox - chemický prvek/Nestabilní izotop [97] => | nukleonové číslo = 103 [98] => | značka = Ru [99] => | výskyt = [[Umělý izotop|umělý]] [100] => | poločas = 39,26 [[den|dní]] [101] => | způsob = [[záření beta|β−]] [102] => | energie = 0,226 [103] => | nukleonové číslo produktu = 103 [104] => | značka produktu = [[Rhodium|Rh]] [105] => | způsob2 = [[gama rozpad|γ]] [106] => | energie2 = 0,497 [107] => | nukleonové číslo produktu2 = [108] => | značka produktu2 = - [109] => }}{{Infobox - chemický prvek/Stabilní izotop [110] => | nukleonové číslo = 104 [111] => | značka = Ru [112] => | výskyt = 18,7% [113] => | počet neutronů = 59 [114] => }} [115] => | R-věty = {{R|11}} [116] => | S-věty = {{S|16}}, {{S|22}}, {{S|24/25}} [117] => | symboly nebezpečí GHS = {{GHS02}}{{Citace elektronického periodika | titul = Ruthenium | periodikum = pubchem.ncbi.nlm.nih.gov | vydavatel = PubChem | url = https://pubchem.ncbi.nlm.nih.gov/compound/23950 | jazyk = en | datum přístupu = 2021-05-24 }}
{{Varování}} [118] => }} [119] => '''Ruthenium''' (chemická značka '''Ru''', {{vjazyce|la}} ''Ruthenium'') je drahý [[Kovy|kov]] šedivě bílé barvy. [120] => [121] => == Chemické vlastnosti a výskyt == [122] => Ruthenium bylo objeveno roku [[1844]] v sibiřské platinové rudě ruským chemikem s německými předky [[Karl Ernst Claus|Karlem Ernstem Clausem]]. Prvek byl pojmenován Clausem na počest jeho vlasti – Ruska a samotný název vychází z tehdejšího latinského názvu [[Rusko|Ruska]].{{Citace monografie [123] => | titul = LATIN AND COMMON NAMES USED IN THE TEXT AND THEIR COMMON AND LATIN NAME EQUIVALENTS [124] => | url = http://dx.doi.org/10.1016/b978-0-408-10705-1.50057-0 [125] => | vydavatel = Elsevier [126] => | strany = 509–512 [127] => | isbn = 978-0-408-10705-1 [128] => }} Je to ušlechtilý, poměrně tvrdý, i když křehký, kov, [[Elektrická vodivost|elektricky]] i [[Tepelná vodivost|tepelně]] středně dobře vodivý. Společně s [[Rhodium|rhodiem]] a [[palladium|palladiem]] patří do triády lehkých [[Platinová skupina|platinových kovů]]. V přírodě doprovází ostatní platinové kovy, hlavní naleziště jsou na [[Ural]]e a v [[Amerika|Americe]]. [129] => [130] => Ruthenium je jedním ze tří prvků, které mohou (za běžných podmínek) vytvořit oxid s prvkem v nejvyšším [[oxidační číslo|oxidačním čísle]] (patří k nim ještě [[osmium]] a [[xenon]]). [131] => [132] => == Využití == [133] => Menší množství ruthenia bývá někdy legováno do slitin s [[Platina|platinou]] a palladiem pro zvýšení jejich '''tvrdosti a mechanické odolnosti'''. Přídavek malého množství ruthenia do [[Titan (prvek)|titanových]] slitin zvyšuje podstatným způsobem jejich '''odolnost proti korozi.''' Slitina platiny s přídavkem 5% ruthenia je používána pro výrobu luxusních náramkových hodinek s maximální odolností vůči mechanickému nebo chemickému poškození. [134] => [135] => [[Katalyzátor]]y na bázi oxidu ruthenia jsou úspěšné v '''odstraňování [[sulfan]]u z [[Ropa|ropy]]''' a ropných produktů. [136] => [137] => V poslední době jsou [[Farmaceutický průmysl|farmaceutickým průmyslem]] intenzivně zkoumány komplexní sloučeniny ruthenia, které se mohou stát základem účinných [[cytostatika|cytostatik.]] [138] => [139] => Roku 2005 dostal [[Robert Grubbs]] [[Nobelova cena za chemii|Nobelovu cenu za chemii]] za objev nové katalytické reakce založené na rutheniu, která se jmenuje [[metateze olefinů]]. [140] => [141] => Rutheniové komplexy jsou absorpcí záření (377 až 430 [[nanometr|nm]]) schopny katalyzovat rozklad vody na směs vodíku a kyslíku (objeveno [[David G. Whitten|Davidem G. Whittenem]], 1973–1980 profesorem [[University of North Carolina]]). Rutheniový komplex je donorem i akceptorem elektronu a v této dvojstrannosti spočívá jeho význam pro rozklad vody světlem.{{Citace monografie [142] => | příjmení = Kleczek [143] => | jméno = Josip [144] => | příjmení2 = [145] => | jméno2 = [146] => | titul = Sluneční energie [147] => | vydání = [148] => | vydavatel = SNTL – Státní nakladatelství technické literatury [149] => | místo = Praha [150] => | rok vydání = 1981 [151] => | počet stran = 192 [152] => | strany = [153] => }} [154] => [155] => == Sloučeniny == [156] => [[Soubor:Tris(bipyridine)ruthenium(II)-chloride-powder.jpg|náhled|vlevo|[Ru(bpy)3]Cl2]] [157] => Ruthenium je za normálních podmínek velice nereaktivní kov. Jelikož se v [[Beketovova řada kovů|Beketovově řadě kovů]] nachází vpravo (je ušlechtilý kov), nereaguje s mnoha kyselinami, jako je [[kyselina chlorovodíková]] a podobně. Nereaguje však ani s kyselinami, které reagují i s ušlechtilými kovy, tj.: [[kyselina sírová]] či [[kyselina dusičná]]. V [[lučavka královská|lučavce královské]] se nerozpouští ani za tepla. Rovněž tak nereaguje ani se zásaditými látkami, jako je [[hydroxid sodný]] nebo [[amoniak]]. [158] => [159] => Sloučeniny tohoto kovu lze získávat elektrolyticky. Jedna z mála látek, které s kovovým rutheniem reagují, je směs [[chlornan sodný|chlornanu sodného]] a [[hydroxid sodný|hydroxidu sodného]]. Probíhá řada autokatalyzovaných (katalyzátorem je samotné ruthenium) reakcí, při níž vzniká [[oxid rutheničelý]] a několik dalších látek. Oxid rutheničelý se následně využívá na výrobu chloridu ruthenitého, a ten se používá na organokovové syntézy.
[160] => Někdy je používána dražší metoda, reakce s [[Hydroxid sodný|hydroxidem]] a [[Peroxid sodný|peroxidem sodným]]. [161] => [162] => Za zvýšené teploty se však ruthenium stává reaktivní, reaguje s kyslíkem, fluorem, chlórem, a dalšími. [163] => [164] => === Sloučeniny ruthenia === [165] => * [[Chlorid ruthenitý]] – RuCl3 – hnědočerná, krystalická látka, rozpustná ve vodě. Používá se na výrobu organoruthenitých sloučenin. [166] => * [[Oxid rutheničitý]] – RuO2 – tmavě modrá, krystalická látka, nerozpustná ve vodě. Používá se jako katalyzátor a vrstvičkou oxidu rutheničitého se potahují elektrody. [167] => * Oxid rutheničelý – RuO4 – bezbarvá, jedovatá látka, která velice snadno taje (tt=25,6 °C). Používá se jako katalyzátor. [168] => * [[Fluorid rutheniový]] – RuF6 – tmavě hnědá, krystalická látka, rozpustná ve vodě. Používá se na výrobu organorutheniových sloučenin. [169] => * [[Kyselina rutheniová]] – H2RuO4 – látka bez praktického využití. Vytváří však soli – [[ruthenan]]y. [170] => * [[Kyselina ruthenistá]] – HRuO4 – látka bez praktického využití. Vytváří však soli – [[ruthenistan]]y. [171] => [172] => == Odkazy == [173] => [174] => === Poznámky === [175] => {{Poznámky}} [176] => [177] => === Reference === [178] => [179] => [180] => === Literatura === [181] => * Cotton F.A., Wilkinson J. Anorganická chemie, souborné zpracování pro pokročilé, ACADEMIA, Praha 1973 [182] => * Holzbecher Z. Analytická chemie, SNTL, Praha 1974 [183] => * Dr. Heinrich Remy, ''Anorganická chemie'' 1. díl, 1. vydání 1961 [184] => * N. N. Greenwood – A. Earnshaw, ''Chemie prvků'' 1. díl, 1. vydání 1993 {{ISBN|80-85427-38-9}} [185] => [186] => === Externí odkazy === [187] => * {{Commonscat|Ruthenium}} [188] => * {{Wikislovník|heslo=ruthenium}} [189] => [190] => {{Periodická tabulka (navbox)}} [191] => {{Autoritní data}} [192] => {{Portály|Chemie}} [193] => [194] => [[Kategorie:Ruthenium| ]] [195] => [[Kategorie:Chemické prvky]] [196] => [[Kategorie:Kovy]] [] => )
good wiki

Ruthenium

Ruthenium (chemická značka Ru, Ruthenium) je drahý kov šedivě bílé barvy.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Rhodium','hydroxid sodný','Platinová skupina','Platina','Amerika','amoniak','oxidační číslo','kyselina sírová','Hydroxid sodný','chlornan sodný','Chlorid ruthenitý','David G. Whitten'

Amerika

Amoniak

Platina

Rhodium