Array
(
[0] => 15480398
[id] => 15480398
[1] => cswiki
[site] => cswiki
[2] => Rychlost
[uri] => Rychlost
[3] =>
[img] =>
[4] =>
[day_avg] =>
[5] =>
[day_diff] =>
[6] =>
[day_last] =>
[7] =>
[day_prev_last] =>
[8] =>
[oai] =>
[9] =>
[is_good] =>
[10] =>
[object_type] =>
[11] => 0
[has_content] => 0
[12] =>
[oai_cs_optimisticky] =>
)
Array
(
[0] => {{Infobox - fyzikální veličina
[1] => | název = Rychlost
[2] => | značka = v
[3] => | jednotka = [[metr]] za [[sekunda|sekundu]]
[4] => | značka jednotky = m·s−1
[5] => | obrázek =
[6] => | velikost obrázku =
[7] => | popisek =
[8] => | dělení dle složek = skalární (průměrná), vektorová (okamžitá)
[9] => | soustava SI = odvozená
[10] => | vzorec = (průměrná), (okamžitá)
[11] => }}
[12] => {{Různé významy|tento=fyzikální veličině vyjadřující závislost dráhy hmotného bodu na čase|druhý=jiných a speciálních použitích pojmu|stránka=Rychlost (rozcestník)}}
[13] => '''Rychlost''' je charakteristika [[Mechanický pohyb|pohybu]], která určuje, jakým způsobem se mění [[poloha tělesa]] ([[Soustava souřadnic|hmotného bodu]]) v [[čas]]e.
[14] =>
[15] => Obecněji se rychlost používá pro označení časové změny jakékoliv [[veličina|veličiny]] (např. rychlost [[chemická reakce|chemické reakce]], rychlost společenských změn apod.). Pokud není uvedeno jinak, bude dále pojednáváno o rychlosti charakterizující časovou změnu polohy při [[mechanický pohyb|mechanickém pohybu]].
[16] =>
[17] => Rychlost je [[vektor]]ová [[fyzikální veličina]], neboť je dána velikostí (v určitých jednotkách) a směrem.
[18] =>
[19] => Pokud dva běžci závodí na stejné trati, pak se pohybují po stejné [[trajektorie|trajektorii]] a po skončení závodu mají za sebou také stejnou [[Vzdálenost|dráhu]]. Pokud však jeden ze závodníků doběhne do cíle dříve, nebudou pohyby obou závodníků stejné. Závodníci urazí tedy danou dráhu v rozdílném čase. Veličina charakterizující jejich pohyb je [[#Okamžitá rychlost|okamžitá]] rychlost, případně [[#Průměrná rychlost|průměrná]] rychlost.
[20] =>
[21] => Časová změna rychlosti se nazývá [[zrychlení]], záporné zrychlení se nazývá [[zpomalení]]; obě veličiny vyjadřuji změnu resp. přírůstek či úbytek okamžité rychlosti v nekonečně krátkém čase (jedná se o druhou [[derivace|derivaci]] [[vzdálenost|dráhy]] podle [[čas]]u).
[22] =>
[23] => == Značení ==
[24] => * Značka: , popř. pro velikost rychlosti (z [[angličtina|anglického]] ''velocity'')
[25] =>
[26] => == Jednotky ==
[27] => * Hlavní jednotka [[soustava SI|SI]]: [[metr]] za [[sekunda|sekundu]], m·s−1 , m/s.
[28] => * Další používané jednotky: V běžné praxi (rychlost dopravních prostředků, větru apod.) se používá [[kilometr]] za [[hodina|hodinu]], km/hod., km·h−1 (1 m·s−1 = 3,6 km·h−1), v (některých) anglicky mluvících zemích je namísto něho běžná [[míle za hodinu]]
[29] => * V námořní praxi a v letectví se užívá jednotka [[Uzel (jednotka)|uzel]] (anglicky „knot“, zkratka „kn“ nebo „kt“), což je [[námořní míle]] za hodinu
[30] => * Vzhledem k vysokým rychlostem astronomických objektů se v astronomii někdy používá tisícinásobek hlavní jednotky SI: [[kilometr]] za [[sekunda|sekundu]]. km/s.
[31] =>
[32] => == Průměrná rychlost ==
[33] => Od okamžité rychlosti se ''průměrná rychlost'' liší tak, že je definována jako celková vzdálenost uražená za určitý čas. Např. pokud je vzdálenost 80 kilometrů ujetá za 1 hodinu, pak je průměrná rychlost 80 kilometrů za hodinu. Podobně, pokud je 320 kilometrů ujeto za 4 hodiny, je průměrná rychlost opět 80 kilometrů za hodinu. Pokud je vzdálenost v kilometrech (km) vydělena časem v hodinách (h), výsledkem jsou kilometry za hodinu (km/h). Průměrná rychlost nepopisuje změny rychlosti, které mohly nastat v kratších časových intervalech (protože průměrná rychlost je celková vzdálenost dělená celkovým časem cesty). Takže průměrná rychlost se značně liší od okamžité rychlosti. Průměrná rychlost se vypočítá:
[34] =>
[35] => : ,
[36] =>
[37] => nebo exaktněji
[38] =>
[39] => : .
[40] =>
[41] => == Okamžitá rychlost ==
[42] => '''Okamžitá rychlost''' je rychlost v daném časovém okamžiku. Jelikož je časový okamžik nekonečně krátký, vypočte se okamžitá rychlost jako první [[derivace]] [[Vzdálenost|dráhy]] podle [[čas]]u, tedy limitním přechodem od průměrné rychlosti:
[43] =>
[44] => : .
[45] =>
[46] => == Rychlost při pohybu po kružnici ==
[47] => Při [[pohyb po kružnici|pohybu po kružnici]] se k vyjádření rychlosti používají dvě různé veličiny – [[obvodová rychlost]] a [[úhlová rychlost]], které se odlišují rozměrem i jednotkami.
[48] =>
[49] => === Vztah mezi obvodovou a úhlovou rychlosti ===
[50] => Mezi obvodovou a úhlovou rychlostí platí vztah
[51] => : ''v'' = ''ω'' · ''r'',
[52] => kde ''ω'' je [[úhlová rychlost]], ''r'' je [[poloměr]] [[kružnice]]. Ve vektorovém vyjádření:
[53] => :
[54] =>
[55] => Tento vztah je speciálním případem [[Úhlová rychlost#Úhlová rychlost jako vektor|vektorového vyjádření úhlové rychlosti]].
[56] =>
[57] => == Relativistická rychlost ==
[58] => Při určování rychlosti v [[Teorie relativity|relativistické mechanice]] se postupuje podobně jako u [[klasická mechanika|klasické (nerelativistické)]] rychlosti.
[59] =>
[60] => Pro [[hmotný bod]], který se pohybuje [[Eukleidovský prostor|prostorem]], lze rychlost ve [[vztažná soustava|vztažné soustavě]] ''S'' vyjádřit složkami
[61] => :
[62] => :
[63] => :
[64] => Ve vztažné soustavě ''S' '' budou složky rychlosti tohoto hmotného bodu vůči soustavě ''S' '' mít následující složky
[65] => :
[66] => :
[67] => :
[68] => Toto vyjádření je stejné jako v klasické mechanice. Rozdíl však spočívá v tom, že jednotlivé [[Soustava souřadnic|souřadnice]] (prostorové i časové) se v [[teorie relativity|teorii relativity]] [[transformace souřadnic|transformují]] odlišně než v [[klasická fyzika|klasické fyzice]].
[69] =>
[70] => Předpokládejme, že soustava ''S' '' se vůči soustavě ''S'' pohybuje [[konstanta|konstantní]] rychlostí , Přičemž pohyb probíhá podél os ''x'', ''x' '', které vzájemně splývají.
[71] =>
[72] => Složky rychlosti lze vyjádřit prostřednictvím [[speciální Lorentzova transformace|speciální Lorentzovy transformace]]. Jejich [[diferencování]]m dostaneme
[73] => :
[74] => :
[75] => :
[76] => :
[77] =>
[78] => Dosazením dostaneme transformační vztahy pro složky relativistické rychlosti
[79] => :
[80] => :
[81] => :
[82] => Tyto vztahy představují relativistickou transformaci rychlosti.
[83] =>
[84] => Pro malá ve srovnání s [[rychlost světla|rychlostí světla]] , tzn. , přechází tyto vztahy ve vztahy pro klasickou (nerelativistickou) transformaci rychlosti
[85] => :
[86] => :
[87] => :
[88] =>
[89] => Vyjádření rychlosti v soustavě ''S'' prostřednictvím složek rychlosti v soustavě ''S' '' získáme záměnou čárkovaných a nečárkovaných veličin a záměnou znaménka u rychlosti , tzn.
[90] => :
[91] => :
[92] => :
[93] =>
[94] => Jedním z důsledků uvedených transformačních vztahů je skutečnost, že rychlost [[světelný paprsek|světelného paprsku]] bude ve všech [[inerciální vztažná soustava|inerciálních vztažných soustavách]] stejná, což odpovídá druhému postulátu speciální teorie relativity. Máme-li totiž v soustavě ''S'' světelný paprsek pohybující se rychlostí světla ve směru osy ''x'', tzn. , dostaneme pro rychlost stejného paprsku v soustavě ''S' ''
[95] => :
[96] =>
[97] => Dalším z důsledků těchto transformačních vztahů je také skutečnost, že pokud je rychlost v menší než rychlost světla , bude menší než rychlost světla ve všech inerciálních vztažných soustavách. Např. pokud se v soustavě ''S' '' pohybuje hmotný bod rychlostí ve směru osy ''x'' a samotná soustava ''S' '' se pohybuje vzhledem k soustavě ''S'' rychlostí ve stejném směru, byla by podle klasické mechaniky rychlost pohybu hmotného bodu v soustavě ''S'' rovna , což je rychlost vyšší než rychlost světla . Relativistická mechanika však dojde k hodnotě .
[98] =>
[99] => Rychlost vzhledem k rychlosti světla se označuje za [[podsvětelná rychlost|podsvětelnou]], je-li