Array ( [0] => 15529346 [id] => 15529346 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Sádlo [uri] => Sádlo [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{upravit}} [1] => {{Různé významy|druhý=nositelích příjmení|rozlišovač=příjmení}} [2] => [[Soubor:Homelard.jpg|náhled|Domácí vepřové sádlo]] [3] => '''Sádlo''' je živočišný [[Tuky|tuk]], který se nejčastěji získává z [[Prase domácí|prasat]], ale běžné je i [[husa domácí|husí]], [[kachna domácí|kachní]], atd. Sádlo se běžně používá v mnoha kuchyních na [[vaření]], [[smažení]], ale i na [[Studená kuchyně|studenou kuchyni]]. Jeho použití v současné době ale klesá, protože lidé se více soustředí na takzvaně zdravý [[životní styl]], který však často propaguje ztužené hydrogenované rostlinné tuky, chronicky implikované v rostoucím výskytu autoimunních onemocnění – a navíc s obsahem trans tuků.{{Citace elektronického periodika [4] => | titul = Ne všechny rostlinné tuky jsou zdravé [5] => | periodikum = www.zdravicek.cz [6] => | url = http://www.zdravicek.cz/clanky/ne-vsechny-rostlinne-tuky-jsou-zdrave [7] => | datum přístupu = 2020-04-02 [8] => }} Vepřové sádlo se také stále běžně používá k výrobě [[mýdlo|mýdla]] či mastí. [9] => [10] => == Výživová kvalita == [11] => [[Soubor:Chleb ze smalcem.jpg|náhled|vpravo|Osolený chléb se sádlem, často se podává sypaný nadrobno nakrájenou cibulí či s rozmačkaným česnekem]] [12] => Sádlo je velmi kalorické (vepřové přes 3 600 k[[joule|J]] (860 [[Kalorie|kcal]])/100 g (268kJ (64 kcal) na polévkovou lžíci) a je složeno převážně z tuků (99 %), z toho okolo 40 % [[Mastná kyselina#Nasycené mastné kyseliny (SAFA)|nasycených mastných kyselin]]. Nové poznatky nepotvrdily, že sádlo v organismu zvyšuje [[cholesterol]], a působí tak [[kardiovaskulární choroby|srdeční a cévní onemocnění]] – tento efekt je nyní dáván za vinu nadměrné produkci [[inzulin]]u vlivem vysokého obsahu cukrů v moderní stravě. Sádlo by tedy měli jíst v rozumné míře ti, kteří mají zájem o pravidelný každodenní fyzický [[cvičení|pohyb]], jako je svižná [[chůze]], [[běh]], [[cyklistika|kolo]] apod. [13] => [14] => == Výroba a skladování sádla == [15] => [[Soubor:Tourtiere Lard.jpg|náhled|Nevyškvařené vepřové sádlo]] [16] => Při domácí přípravě sádla se nevyškvařená surovina nakrájí na malé kostky, aby se z ní tuk snáze dostával, a na slabém plameni se pomalu zahřívá, až vypustí všechnu nazlátlou šťávu. Tekutý tuk se zcedí od zbylých kousků ([[škvarky|škvarků]]) a nechá se vychladnout. Někdy se před dokončením přidává jen na prst [[Mléko|mléka]] kvůli lepší barvě a křupavosti škvarků. Je ale potřeba být obezřetný: pokud je přidaného mléka příliš, rozpálené sádlo může vypěnit, celé se vylít z hrnce a může tak dojít i k vážnému popálení. Obvykle se domácí sádlo slévá do [[Zavařovací sklenice|sklenic]], které se ihned dostatečně důkladně uzavřou a otočí dnem vzhůru a horkem se tak prostředí uvnitř samo [[Sterilizace (mikrobiologie)|sterilizuje]]. Po částečném zchladnutí se ještě za tekutého stavu sklenice převrátí opatrně bez nárazů zpátky a sádlo se nechá dochladnout do pevné bílé podoby. Pak je sádlo připraveno na dlouhodobější [[skladování]] např. ve [[spíž]]i. Někdy se pro chuť v sádle nechává i část škvarků, pak se nazývá škvarkové sádlo.
Kulinářské vlastnosti vepřového sádla se liší v závislosti na části zvířete, z níž byl tuk získán: [17] => * řemenové sádlo – z podkožního tuku kromě laloku [18] => * plstní (také „plsní“) sádlo – sádlo z tzv. „plsti“ tj. tuku uloženého v břišní dutině pod hřbetem (okolo ledvin) [19] => * střevní sádlo – sádlo z tukových chuchvalců mezi střevy s charakteristickým pachem [20] => * lalokové sádlo – sádlo z laloku s charakteristickým pachem
Lalokové sádlo ani střevní sádlo se nemíchá s ostatním sádlem pro svůj charakteristický (ne každému příjemný) pach. Tato sádla mají také horší skladovatelnost, a proto se používají k vaření, nebo už jako surovina k přípravě zabíjačkových specialit ([[prejt]], [[jitrnice]], [[tlačenka]], [[ovar]], [[zabijačková polévka]]). [21] => [22] => [[Soubor:Grammeln beim Auslassen.jpg|náhled|Škvařené sádlo skoro hotové]]Průmyslově se sádlo vyrábí takzvanou mokrou cestou, kdy extrakce tuku je prováděna buďto varem ve vodě a následnou dekantací, umožněnou nerozpustností ve vodě, nebo extrakcí vodní parou při vyšší teplotě. V obou případech je výsledný produkt více chuťově neutrální, či méně aromatický, což je vhodné pro určitá použití. Průmyslově vyráběné sádlo je někdy upravováno hydrogenací a příměsemi [[antioxidant]]ů, jako je například [[butylhydroxytoluen]] (BHT). [23] => [24] => Labužníci si proto najdou čas na návštěvu specializovaného obchodu, či domácí přípravu. Je však třeba chemicky nekonzervované sádlo chránit před slunečními paprsky a vždy skladovat v chladu. Dále je třeba sádlo škvařit vždy při nízké teplotě, jinak se celý škvařený obsah znehodnotí pachem spáleniny. Při škvaření je třeba se vyvarovat přidávání zbytků masa. Ty někteří kuchaři při škvaření do sádla přidávají, ovšem je to velká chyba. [25] => [26] => == Použití == [27] => Tématem je také použití sádla v kosmetice, v níž se používá jako pleťová maska. Pro hojení některých druhů jizev je možné okolí zvláčňovat přiměřeným množstvím mastného krému. [28] => [29] => == Porovnání s ostatními pokrmovými tuky == [30] => {|class="wikitable sortable" [31] => ! !!Obsah tuku!!Nasycený tuk!!Mononenasycený tuk!!Polynenasycený tuk!!Teplota rozkladu [32] => |- [33] => |Slunečnicový olej||100 g||11 g||20 g||69 g||232 °C [34] => |- [35] => |Sojový olej||100 g||16 g||23 g||58 g||232 °C [36] => |- [37] => |Olivový olej||100 g||14 g||73 g||11 g||216 °C [38] => |- [39] => |Kukuřičný olej||100 g||15 g||30 g||55 g||232 °C [40] => |- [41] => |Burákový olej||100 g||17 g||46 g||32 g||232 °C [42] => |- [43] => |Rostlinný ztužený tuk||71 g||23 g (34 %)||8 g (11 %)||37 g (52 %)||182 °C [44] => |- [45] => |'''Vepřové sádlo'''||100 g||39 g||45 g||11 g||188 °C [46] => |- [47] => |Lůj||94 g||52 g (55 %)||32 g (34 %)||3 g (3 %)||200 °C [48] => |- [49] => |Máslo||81 g||51 g (63 %)||21 g (26 %)||3 g (4 %)||177 °C [50] => |} [51] => [52] => == Galerie == [53] => [54] => Soubor:Schweineschmalz-1.jpg|Vepřové sádlo [55] => Soubor:Griebenschmalz-1.jpg|Škvarkové vepřové sádlo [56] => Soubor:Gaenseschmalz-1.jpg|Husí sádlo [57] => [58] => [59] => == Reference == [60] => [61] => [62] => == Externí odkazy == [63] => * {{Commonscat}} [64] => * {{Wikislovník|heslo=sádlo}} [65] => * Databáze složení potravin ČR: [http://www.czfcdb.cz/potraviny/?id=82 Sádlo vepřové] [66] => * Postup [http://www.zabijacky.cz/skvareni-domaciho-sadla/ škvaření vepřového sádla] [67] => * Výroba a [http://video-recepty.com/skvarene-sadlo/ škvaření vepřového sádla] [68] => [69] => {{pahýl}} [70] => {{Autoritní data}} [71] => {{Portály|Gastronomie}} [72] => [73] => [[Kategorie:Tuky]] [74] => [[Kategorie:Živočišné produkty]] [] => )
good wiki

Sádlo

Domácí vepřové sádlo Sádlo je živočišný tuk, který se nejčastěji získává z prasat, ale běžné je i husí, kachní, atd. Sádlo se běžně používá v mnoha kuchyních na vaření, smažení, ale i na studenou kuchyni.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Soubor:Homelard.jpg','Studená kuchyně','prejt','skladování','Zavařovací sklenice','škvarky','chůze','cyklistika','Prase domácí','inzulin','husa domácí','kachna domácí'

Chůze

Cyklistika

Inzulin

Inzulin je hormon, který produkuje pankreas a je klíčovým regulátorem hladiny cukru v krvi.

Prejt

Skladování

Škvarky

Škvarky jsou tradiční pokrm v české kuchyni, který se vyrábí z vepřové slaniny.