Array ( [0] => 14696887 [id] => 14696887 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Sámové [uri] => Sámové [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - etnická skupina [1] => | název = Sámové [2] => | vlajka = Sami flag.svg [3] => | popisek vlajky = [[Sámská vlajka]] [4] => | obrázek = Sami Jienat.jpg{{!}}alt=Vnitřek stanu, kde zpívá asi 30 lidí oblečených v sámských kostýmech. Vepředu je sbormistryně v zeleném oblečení. [5] => | popisek = Sámský sbor na koncertu v roce 2003 [6] => | populace = 137 477 (odhad) [7] => | regiony = {{Vlajka a název|Laponsko}} 63 800 – 107 300 [8] => | region1 = {{Vlajka a název|Norsko}} [9] => | pop1 = 37 890–60 000 [10] => | ref1 = {{Citace elektronické monografie | url = http://www.ssb.no/english/subjects/00/00/10/samer_en/ | url archivu = https://web.archive.org/web/20120309115644/http://www.ssb.no/english/subjects/00/00/10/samer_en/ |titul=Focus on Sami in Norway |vydavatel=Statistics Norway |jazyk=anglicky}}{{Citace elektronické monografie |url=http://www.ne.se/uppslagsverk/encyklopedi/l%C3%A5ng/samer | titul=Samer | příjmení=Thomasson | jméno=Lars | příjmení2=Sköld | jméno2=Peter | website=[[Nationalencyklopedin]] | vydavatel=Cydonia Development | datum přístupu=June 22, 2015 |jazyk=švédsky}} [11] => | region2 = {{Vlajka a název|Švédsko}} [12] => | pop2 = 14 600–36 000 [13] => | ref2 = [14] => | region3 = {{Vlajka a název|Finsko}} [15] => | pop3 = 9 350 [16] => | ref3 = {{Citace elektronické monografie |url=https://www.eduskunta.fi/FI/vaski/Kysymys/Documents/kk_20+2009.pdf |titul=Eduskunta — Kirjallinen kysymys 20/2009 |vydavatel=Parliament of Finland |jazyk=finsky}} [17] => | region4 = {{Vlajka a název|Rusko}} [18] => | pop4 = 1 991 [19] => | ref4 = {{Citace elektronické monografie |url=http://www.perepis2002.ru/index.html?id=87 |titul=Russian census of 2002 |vydavatel=[[Federální služba státní statistiky]] |jazyk=anglicky |datum přístupu=2017-08-30 |url archivu=https://web.archive.org/web/20110719233704/http://www.perepis2002.ru/index.html?id=87 |datum archivace=2011-07-19 |nedostupné=ano }} [20] => | region5 = {{Vlajka a název|Ukrajina}} [21] => | pop5 = 136 [22] => | ref5 = {{Citace elektronické monografie |url=http://2001.ukrcensus.gov.ua/results/nationality_population/nationality_popul1/select_5/?botton=cens_db&box=5.1W&k_t=00&p=75&rz=1_1&rz_b=2_1%20%20%20&n_page=4 | titul=National composition of population, 2001 census | vydavatel=[[State Statistics Service of Ukraine]] | jazyk=ukrajinsky}} [23] => | jazyky = [[sámština]], [[norština]], [[švédština]], [[finština]], [[ruština]] [24] => | náboženství = [[šamanismus]], [[Protestantismus|protestantství]], [[Pravoslaví|pravoslavná církev]] [25] => | příbuzní = [[Baltofinové]] [26] => }} [27] => '''Sámové''' (také '''Sámi''', tradičně známí v češtině jako '''Laponci''') jsou domorodí [[Ugrofinské národy|ugrofinští]] obyvatelé obývající [[Arktida|arktickou]] oblast [[Laponsko|Laponska]], která dnes zahrnuje části nejsevernějšího [[Norsko|Norska]], [[Švédsko|Švédska]], [[Finsko|Finska]] a [[Murmanská oblast|Murmanské oblasti]] [[Rusko|Ruska]]. Sámové jsou jediní domorodí obyvatelé [[Skandinávie]], kteří jsou uznáváni a chráněni v rámci mezinárodních úmluv o domorodých národech a jsou tedy nejsevernějším původním obyvatelstvem [[Evropa|Evropy]]. {{Citace sborníku | titul=Going North: the new petroleum province of Norway|příjmení=Heitmann|jméno=Ove|příjmení2=Midtgard|jméno2=Mette Ravn|strany=223|sestavitele=Aslaug Mikkelsen, Oluf Langhelle| sborník=Arctic oil and gas : sustainability at risk | vydavatel=Routledge | místo=London New York | rok=2008 | isbn=978-0-415-44330-2 | jazyk=anglicky}} Původní území sámských předků nejsou dobře určena. Jejich tradiční jazyky jsou [[sámské jazyky]] a jsou klasifikovány jako větev rodiny [[Uralské jazyky|uralských]] jazyků. [28] => [29] => Počet Sámů v Laponsku se odhaduje na 63 až 107 tisíc, z čehož žije asi 40–60 tisíc v Norsku, 15–36 tisíc ve Švédsku, 9000 ve Finsku a 2000 v Rusku. [30] => [31] => Sámové žijí na severu Evropy minimálně 5000 let. Tradičně se věnovali řadě způsobů obživy, včetně pobřežního [[rybolov]]u, lovu pro kožešiny a chovu ovcí. Jejich nejznámějším zdrojem živobytí je [[Nomádi|polokočovný]] chov [[Sob polární|sobů]]. Z tradičních, ekologických, kulturních a politických důvodů je tento chov v některých oblastech severských zemí (Norsko a Švédsko) legálně vyhrazen pouze jim.{{Citace elektronické monografie | url = http://www.galdu.org/govat/doc/eng_reindeer.pdf | url archivu = https://web.archive.org/web/20070927172745/http://www.galdu.org/govat/doc/eng_reindeer.pdf|titul=Reindeer husbandry – an exclusive Sámi livelihood in Norway |datum přístupu=2007-08-10 |jazyk=anglicky}} V celé severní Evropě se chovu věnuje méně než 10 % Sámů. [32] => [33] => Sámové jsou v Norsku, ve Švédsku a ve Finsku národnostní menšinou a zároveň jsou v těchto zemích uznáni jako domorodé obyvatelstvo. Sámské jazyky a nářečí jsou uznávány jako menšinové ve Švédsku a části Finska a Norska.{{Citace elektronické monografie | titul=Förvaltningskommuner | datum vydání=2017-12-14 | url=https://www.sametinget.se/24399 | jazyk=švédsky | datum přístupu=2018-01-08}} V těchto zemích postupně vznikly samostatné a reprezentativní sámské parlamenty (Finsko 1973, Norsko 1989, Švédsko 1993). [34] => [35] => == Etymologie == [36] => {{Podrobně|Laponsko}} [37] => Sámové jsou často známi v různých jazycích [[Exonymum|exonymem]] ''Lap'', ''Lapp'' nebo ''Laponci''. Někteří Sámové je považují za pejorativní pojmy,{{Citace monografie|titul=Ethnologue |jméno=Barbara F|příjmení= Grimes |jméno2= Joseph Evans |příjmení2=Grimes|spoluautoři=Summer Institute of Linguistics |rok=2000 |vydavatel=SIL International |místo=Michigan|isbn=1-55671-103-4 |strany=54, 688, 695|počet stran=966 |jazyk=anglicky|url=https://books.google.com/?id=b2liAAAAMAAJ&q=%22Lapp+is+derogatory%22&dq=%22Lapp+is+derogatory%22 }}{{Citace monografie|titul=Nomadic Peoples |autor=International Union of Anthropological and Ethnological Sciences Commission on Nomadic Peoples |rok=1983 |vydavatel=Commission on Nomadic Peoples|url=https://books.google.cz/books?id=M587AQAAIAAJ&q=%22is+simply+no+longer+used+in+Fennoscandia,+at+least+not+in+public+contexts+where+it+might+be+taken+to+be+derogatory.+English+has+been+slow+to+follow%22&dq=%22is+simply+no+longer+used+in+Fennoscandia,+at+least+not+in+public+contexts+where+it+might+be+taken+to+be+derogatory.+English+has+been+slow+to+follow%22&hl=cs&sa=X&ved=0ahUKEwj9wtesi9vYAhXIJSwKHTcdAuUQ6AEIJzAA |language=anglicky}}{{Citace periodika|autor=Ole Magnus Rapp |odkaz na autora= |autor2=Catherine Stein |titul=Sámis don't want to be 'Lapps' | url = http://www.aftenposten.no/english/local/article2246107.ece | url archivu = https://web.archive.org/web/20080929001926/http://www.aftenposten.no/english/local/article2246107.ece |periodikum=Aftenposten |vydavatel=Aftenposten |datum vydání=2008-02-08 |datum přístupu=2008-10-03 |jazyk=anglicky}} zatímco jiní přijímají alespoň jméno ''Lappland'' (Laponsko). Varianty jména ''Lapp'' se původně používaly ve Švédsku a ve Finsku a skrze švédštinu byly přijaty mnoha hlavními evropskými jazyky: {{Vjazyce2|en|''Lapps''}}; {{Vjazyce|de}}, {{Vjazyce|nl}} {{Cizojazyčně|de|''Lappen''}}; {{Vjazyce2|fr|''Lapons''}}; {{Vjazyce2|el|''Λάπωνες''}} (''Lápōnes''); {{Vjazyce2|hu|''lappok''}}; {{Vjazyce2|it|''Lapponi''}}; {{Vjazyce2|pl|''Lapończycy''}}. V ruštině je odpovídajícím výrazem лопари́ (''lopari'') a v ukrajinštině лопарі́ (''lopari''); v češtině se koncem 19. století nazývali též Lopaři.{{Citace elektronického periodika [38] => | příjmení = Kovář [39] => | jméno = Michal [40] => | odkaz na autora = [41] => | titul = Sámská literatura v Čechách [42] => | periodikum = www.svetovka.cz [43] => | url = https://www.svetovka.cz/2011/10/10-2011-esej/ [44] => | datum vydání = 2011-10 [45] => | datum přístupu = 2017-12-27 [46] => | url archivu = [47] => | datum archivace = 2016-01-22 [48] => | nedostupné = [49] => | vydavatel = Spolek SPLAV! [50] => }} [51] => [52] => Pravděpodobně první historická zmínka o Sámech, nazývaných ''Fenni'', je v [[Tacitus|Tacitovi]], kolem roku 98 n. l.{{Citace monografie|titul= Germania| titul původní = De Origine et situ Germanorum|překladatele= Thomas Gordon |příjmení= Tacitus |jméno= |rok=1910 |vydavatel= P. F. Collier & Son|místo= New York |strany=|url=http://www.gutenberg.org/files/2995/2995-h/2995-h.htm}} Ve starověku se široce používaly varianty ''Finn'' nebo ''Fenni'', soudě podle názvů ''Fenni'' a ''Phinnoi'' v klasických [[Latinská literatura|římských]] a [[Literatura starověkého Řecka|řeckých dílech]]. ''Finn'' (nebo varianty jako je ''skridfinn'', „kráčející Finn“) bylo jméno, které původně používali ''severští'' mluvčí (a jejich proto-norsky hovořící předci) pro označení Sámů, jak dokládá islandská [[Edda]] a norské ságy (z 11. až 14. století). Etymologie je poněkud nejistá, ale zdá se, že konsenzus spočívá v tom, že souvisí se staronorským slovem ''finna'', od proto-germánského *finthanan („najít“){{Citace elektronické monografie|titul=Online Etymology Dictionary |odkaz na autora= |rok= |vydavatel= |url=http://www.etymonline.com/index.php?term=find&allowed_in_frame=0|jazyk=anglicky}} s logikou, že Sámové jako lovci „nachází“ své jídlo, spíše než aby ho pěstovali. Jak se ze [[Stará severština|staré severštiny]] postupně rozvinuly samostatné skandinávské jazyky, Švédové zřejmě používali Finn výlučně k odkazu na obyvatele Finska, zatímco Sámové začali být nazýváni Laponci. V Norsku však Sámy ještě přinejmenším do moderní doby nazývali jako Fini (odráží se v toponymech jako [[Finnmark]], [[Finnsnes]], Finnfjord a Finnøy) a někteří severní Norové ještě příležitostně používají slovo Finn, aby odkázali na sámský lid, ačkoliv sami Sámové to již nyní považují za pejorativní označení. Finští přistěhovalci do severního Norska byli v 18. a 19. století označováni jako „[[Kvenština|Kvenové]]“, aby byli odlišeni od sámských „Finů“.{{Citace elektronické monografie [53] => | příjmení = Niemi [54] => | jméno = Einar [55] => | titul = ETHNIC GROUPS, NAMING AND MINORITY POLICY [56] => | url = https://uit.no/Content/161740/Niemi09.pdf [57] => | vydavatel = uit.no [58] => | místo = Tromsø [59] => | datum vydání = 2009-12-03 [60] => | datum přístupu = 2018-01-03 [61] => }} Od Sámů odlišná skupina jsou etničtí [[Finové]]. [62] => [63] => Slovo ''Lapp'' lze vysledovat ve starošvédském ''lapper'', islandském ''lappir'' (množné číslo). Je pravděpodobně finského původu; současné finské výrazy jsou ''lappalainen'' „Lapp“, ''Lappi'' „Lapland“ (možná znamenající „divočiny na severu“), původní význam není znám.{{Citace elektronické monografie | titul=LAPP | vydavatel=[[Svenska Akademiens ordbok]] | url=http://www.saob.se/artikel/?show=lapp&unik=L_0225-0073.57q2&pz=3 | jazyk=švédsky | datum přístupu=2018-01-17}}{{Citace monografie|příjmení=Hellquist|jméno=Elof|titul=Svensk etymologisk ordbok|rok=1922|vydavatel=C. W. K. Gleerups förlag|místo=Lund|strany=397|url=http://runeberg.org/svetym/0485.html|datum přístupu=20 November 2017|jazyk=švédsky}} Není známo, jak se slovo ''Lapp'' dostalo do [[Stará severština|staré severštiny]], ale jedna z prvních písemných zmínek s tímto slovem je v ''Gesta Danorum'' dánského historika [[Saxo Grammaticus|Saxona Grammatika]] z 12. století, který referoval o ''obou Laponskách'' (''utraque Lappia''), ačkoli stále ještě referoval o Sámech jako (Skrid-)Finech.{{Citace elektronické monografie|titul=The Early Period of Sámi History, from the Beginnings to the 16th Century |příjmení=Simms |jméno=Doug |odkaz na autora= |rok= |vydavatel= |url=http://www.utexas.edu/courses/sami/dieda/hist/early.htm|jazyk=anglicky}}{{Citace elektronické monografie [64] => | titul = Gesta Danorum, Book V [65] => | příjmení = Grammaticus [66] => | jméno = Saxo [67] => | odkaz na autora = [68] => | rok = [69] => | vydavatel = [70] => | url = http://mcllibrary.org/DanishHistory/book5II.html [71] => | jazyk = anglicky [72] => | datum přístupu = 2017-08-30 [73] => | url archivu = [74] => | datum archivace = 2017-09-15 [75] => | nedostupné = [76] => | místo = [77] => | datum vydání = [78] => }} Termín „Lapp“ byl popularizován a stal se terminologickým standardem díky dílu [[Johannes Schefferus|Johannese Scheffera]] ''Lapponia'' (1673), byl však také dříve používán [[Olaus Magnus|Olausem Magnusem]] v jeho ''Popisu severních kmenů'' (1555).{{Citace periodika | příjmení = Balzamo | jméno = Elena | titul = The Geopolitical Laplander: From Olaus Magnus to Johannes Schefferus | url = http://www.diva-portal.org/smash/record.jsf?pid=diva2%3A930592&dswid=-2746 | periodikum = Journal of Northern Studies | rok=2014 | ročník = 8 | číslo = 2 | strany = 29–43 | issn= 1654-5915|jazyk=anglicky}} Existuje další návrh, že původně znamenal „divoký“. [79] => [80] => Ve Finsku a ve Švédsku je ''Lapp'' běžné v ''místních'' jménech jako jsou ''Lappi'' ([[Satakunta]]), ''Lappeenranta'' ([[Jižní Karélie]]) a ''Lapinlahti'' (severní Savo) ve Finsku; a ''Lapp'' ([[Stockholm (kraj)|Stockholm]]), ''Lappe'' (Södermanland) a ''Lappabo'' (Småland) ve Švédsku. Jak již bylo uvedeno, ''Finn'' je část základu v názvech norských míst (zvláště severonorských), zatímco základ ''Lapp'' je mimořádně řídký. [81] => [82] => V [[Severní sámština|severní sámštině]] ''láhppon olmmoš'' znamená osobu ztracenou (ze slovesa ''láhppot'' „ztratit se“). [83] => [84] => [[Soubor:LocationSapmi.png|náhled|Domovina sámského lidu|alt=Mapa Evropy s vyznačením sámské domoviny]] [85] => [86] => Sámové se sami nazývají ''sápmelažžat'', kde kořenem je ''sápme'', -''laš'' (zde v plurálu -''lažžat'') denominativním derivačním sufixem. Je možné, že sámské ''Sápmi'' (Laponsko), finské ''Häme'' (finský název historické provincie Tavastia) a možná i slovo ''Suomi'' (finský název pro Finsko) jsou [[kognát]]y s [[etymon]]em vypůjčeným z [[Baltské jazyky|baltického]] slova ''*žēmē'', což znamená „země“.{{Citace elektronické monografie|url=http://www.sgr.fi/ct/ct51.html |titul=Article on the subject by the Finno-Ugrian Society |vydavatel=Sgr.fi |datum vydání=2008-02-29 |datum přístupu=2013-06-22|jazyk=anglicky}} [87] => Sámské instituce – zejména parlamenty, rozhlasové a televizní stanice, divadla atd. – všichni používají termín ''Sámové'', a to i když hovoří s mluvčími v norštině, švédštině, finštině nebo angličtině (tedy nejen se Sámy). V norštině jsou dnes Sámové označovány norskou formou ''same'', zatímco slovo ''lapp'' je považováno za archaické a pejorativní. V nejsevernějším Švédsku se slovo ''lapp'' používá a není považováno za hanlivé nebo tabu.{{Citace monografie | příjmení = Monika | jméno = Žagar | titul = Knut Hamsun : the dark side of literary brilliance | oclc = 704275605 | vydavatel = University of Washington Press [88] => | místo = Seattle | počet stran = viii, 343) | isbn = 9780295989464|jazyk=anglicky}} [89] => [90] => Ve finštině se terminologické otázky poněkud liší. Finové, kteří žijí ve finském Laponsku, se obecně sami nazývají ''lapp'''i'''lainen'', zatímco podobné slovo pro Sámy je ''lapp'''a'''lainen''. To může být matoucí pro zahraniční návštěvníky, protože v současnosti Finové i Sámové v Laponsku žijí podobným způsobem života. Lappalainen je také běžné příjmení ve Finsku. Stejně jako ve skandinávských jazycích je ''lappalainen'' často považováno za archaické nebo pejorativní a místo toho se používá slovo ''saamelainen'', přinejmenším v oficiálních souvislostech.{{Citace elektronické monografie | titul=Kymmenen usein esitettyä kysymystä | vydavatel=Samediggi | datum vydání=2007-12-16 | url=http://www.samediggi.fi/index.php?option=com_content&task=view&id=196&Itemid=242&lang=finnish | datum přístupu=2017-12-27 |jazyk=finsky}} [91] => [92] => == Historie == [93] => {{Podrobně|Dějiny Sámů}} [94] => [[Soubor:Saami Family 1900.jpg|náhled|Sámská rodina v Norsku kolem roku 1900. Vepředu [[goahti]], vzadu [[lavvu]]|alt=Fotografie rodiny o 8 lidech stojících a klečících před svými stany]] [95] => Od prehistorického času{{Citace monografie|titul=L Om samernas rättsliga ställning i Sverige–Finland. En rättshistorisk utredning av markanvändningsförhållanden och -rättigheter i Västerbottens lappmark före mitten av 1700-talet |příjmení=Korpijaakko-Labba|jméno=Kaisa |odkaz na autora= |rok=1994 |vydavatel=Juristförbundets förl |místo=Helsingfors (Helsinky)|strany=17 |url=|jazyk=švédsky|isbn= 951-640-728-5}}{{Citace periodika [96] => | titul = Siida and traditional Sami reindeer herding knowledge [97] => | příjmení = Korpijaakko-Mikkel [98] => | jméno = Sara [99] => | odkaz na autora = [100] => | datum vydání = 2009-03-22 [101] => | datum archivace = 2018-11-16 [102] => | vydavatel = Northern Review [103] => | místo = [104] => | isbn = [105] => | strany = [106] => | url = http://www.highbeam.com/doc/1G1-202252650.html [107] => | url_archivu = https://web.archive.org/web/20181116083234/http://www.highbeam.com/doc/1G1-202252650.html [108] => | periodikum = Northern Review [109] => | jazyk = anglicky [110] => }} {{Wayback|url=http://www.highbeam.com/doc/1G1-202252650.html |date=20110501035825 }} žili Sámové v oblasti, která se rozprostírá v severních částech dnešního Norska, Švédska, Finska a na ruském poloostrově [[Kola (poloostrov)|Kola]]. Obývali severní arktické a subarktické oblasti [[Fennoskandinávie]] a Ruska po dobu nejméně 5 000 let.{{Citace monografie|titul=Lapps and Labyrinths: Saami Prehistory, Colonization, and Cultural Resilience |příjmení=Broadbent|jméno=Noel |odkaz na autora= |rok=2010 |vydavatel=Smithsonian Institution Scholarly Press |místo=Washington, D.C |isbn= 978-0-9788460-6-0|strany= [https://archive.org/details/lappslabyrinthss82010broa/page/n166 304]|url=https://archive.org/details/lappslabyrinthss82010broa|jazyk=anglicky}} Sámové se počítají mezi arktické národy a jsou členy cirkumpolárních skupin, jako je [[Arktická rada|Arktická rada domorodých národů]].{{Citace elektronické monografie|titul=IPS Arctic Council Indigenous Peoples' Secretariat |odkaz na autora= |rok=2010 |vydavatel=Arctic Council |url=http://www.arcticpeoples.org/home|jazyk=anglicky}} [111] => [112] => Historicky Sámové po dlouhou dobu obývali celé dnešní Finsko a východní [[Karélie|Karélii]], ačkoli východní Sámové se asimilovali s finským a karelským obyvatelstvem poté, co tuto oblast zalidnili osadníci z dnešních provincií Häme, Savo a [[Karélie]]. Místní jména, např. [[Nuuksio]] na jižním pobřeží Finska, zůstávají důkazem bývalého sámského osídlení. Sámové se však stále více mísili s finskými a skandinávskými osadníky, a tak ztráceli svou kulturu a jazyk.{{Citace periodika | příjmení=Aikio | jméno=Ante | titul=An essay on Saami ethnolinguistic prehistory | periodikum=Mémoires de la Société Finno-Ougrienne |datum vydání=2012|ročník=266 | strany=63–117 | url=https://www.academia.edu/4811760/An_Essay_on_Saami_Ethnolinguistic_Prehistory|datum přístupu=2015-07-26 | vydavatel=Finno-Ugrian Society | místo=Helsinki | jazyk=anglicky}} Důkazy místních názvů také naznačují bývalou přítomnost Sámů v severozápadním Rusku ([[Archangelská oblast]] a [[Vologdská oblast]]).{{Citace monografie|jméno=A. K.|příjmení=Matveev|kapitola=Saami Substrate Toponymy in Northern Russia|strany=129–139|titul=Borrowing of Place Names in the Uralian Languages|edice=Onomastica Uralica|rok=2007|ročník=4|id = [[International Standard Serial Number|ISSN]] 1586-3719|isbn=978-963-473-100-9|url=http://mnytud.arts.unideb.hu/onomural/kotetek/ou4/06matvee.pdf|formát=pdf}} To ale také může znamenat bývalou populaci, která mluvila jazykem příbuzným, ale odlišným od samotného sámského jazyka.{{Citace monografie [113] => | jméno = Eugene [114] => | příjmení = Helimski [115] => | editoři = Juhani Nuorluoto [116] => | kapitola = The “Northwestern” Group of Finno-Ugric Languages and its Heritage in the Place Names and Substratum Vocabulary [117] => | strany = 109–127 [118] => | titul = The Slavicization of the Russian North: Mechanisms and Chronology [119] => | rok = 2006 [120] => | edice = Slavica Helsingiensia [121] => | ročník = 27 [122] => | isbn = 952-10-2928-5 [123] => | id = [[International Standard Serial Number|ISSN]] 0780-3281 [124] => | url = http://www.helsinki.fi/venaja/nwrussia/eng/Conference/pdf/Helimski.pdf [125] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20170830213526/http://www.helsinki.fi/venaja/nwrussia/eng/Conference/pdf/Helimski.pdf [126] => | datum archivace = 2017-08-30 [127] => | formát = pdf [128] => }} [129] => [130] => Na sámských tradičních územích se nacházejí skalní kresby a archeologické nálezy osídlení, které jsou datované kolem roku 8 000 př. n. l.{{Citace elektronického periodika [131] => | titul = The oldest traces of Sami civilizationfound in Arjeplog [132] => | periodikum = Samer [133] => | číslo = 2137 [134] => | strany = 14 [135] => | url = http://www.samer.se/2137 [136] => | datum_přístupu = 2019-02-05 [137] => | jazyk = anglicky [138] => }} Tyto lovce a sběrače pozdního paleolitu a raného mezolitu nazvali vědci [[Kultura Komsa|Komsa]];{{Citace elektronické monografie [139] => | titul = Alta, Norsko, Severní, Baltské a Norské moře [140] => | url = https://www.pttours.cz/nejlepsi-destinace-pro-plavbu-lodi/severni-baltske-a-norske-more/norsko/alta [141] => | vydavatel = PT Tours [142] => | datum_přístupu = 2019-01-07 [143] => }} jak se oni sami identifikovali, není známo. [144] => [145] => Nedávné archeologické objevy ve finském Laponsku byly původně považovány za kontinentální verzi kultury Komsa ve stejném věku jako nejranější nálezy na pobřeží Norska.{{Citace elektronické monografie|titul=The Earliest Postglacial Inland Settlement of Lapland |autor=Tuija Rankama |autor2=Jarmo Kankaanpää |rok=2007 |vydavatel=Kamennyi Vek Evropeiskogo Severa|jazyk=anglicky}}{{Citace elektronické monografie|titul=Survey and excavation at Lake Vetsijärvi, Lapland in: People, material culture and environment in the North |autor=Tuija Rankama |autor2=Jarmo Kankaanpää |rok=2004 |vydavatel=Proceedings of the 22nd Nordic Archaeological Conference, University of Oulu|url=|jazyk=anglicky}} Předpokládá se, že na konci poslední doby ledové (mezi roky 11 000 a 8 000 před naším letopočtem), kdy se pro osídlení otevřela nová území (např. mezi současným krajem [[Finnmark]] na severovýchodě a pobřežím poloostrova Kola), lidé kultury Komsa následovali ustupující ledovce od pobřeží Arktidy do vnitrozemí.{{Citace elektronického periodika [146] => | titul = The Paleohistory of Circumpolar Arctic Colonization [147] => | autor = [148] => | autor2 = [149] => | rok vydání = 1984 [150] => | měsíc vydání = 12 [151] => | vydavatel = The Arctic Institute of North America [152] => | periodikum = Arctic [153] => | ročník = 37 [154] => | číslo = 4 [155] => | url = https://journalhosting.ucalgary.ca/index.php/arctic/article/view/65272 [156] => | jazyk = anglicky [157] => | datum přístupu = 2018-01-19 [158] => | url archivu = [159] => | datum archivace = [160] => | nedostupné = [161] => | příjmení = Kozlowski [162] => | jméno = Janusz [163] => | datum vydání = 1984-12-01 [164] => | příjmení2 = Bandi [165] => | jméno2 = H.-G. [166] => }} Vzhledem k tomu, že Sámové jsou nejčasnější etnickou skupinou v této oblasti, jsou proto považováni za původní obyvatelstvo této oblasti. Viz např. odkaz na {{Citace monografie | příjmení = Carpelan | jméno = Christian | editoři = Ulla-Maija Kulonen, Irja Seurujärvi-Kari & Risto Pulkkinen | titul = The Saami: A Cultural Encyclopaedia | edice = Suomalaisen Kirjalisuuden Seuran toimituksia | počet stran = 469 | rok = 2005 | vydavatel = The Finnish Literary Society | místo = Helsinki | isbn = 951-746-506-8 | strany = 252–258 | kapitola = Origins | jazyk = anglicky}} [167] => [168] => Předpokládá se, že od doby [[Vikingové|Vikingů]] byla sámská kultura zaháněna více a více na sever, možná nejčastěji asimilací, neboť žádné nálezy zatím nepodporují existenci bitev. Existuje však sámský folklórní cyklus o střetech s bytostí zvanou ''[[stalo|stallo]],'' severosámsky ''stállu'', a také příběhy o neobchodních vztazích s krutým válečným lidem, ''čudy'', které již [[Lars Levi Laestadius|Laestadius]] interpretoval jako ohlas setkání a střetů s vikinskými a novgorodskými lupiči a výběrčími daní. Kůže a kožešiny byly nejběžnějšími komoditami a vyměňovali se za sůl, kovové čepele a různé druhy mincí. Důsledkem těchto kontaktů bylo, že sámská společnost prošla kulturním skokem ze společnosti doby kamenné; dokonce si vytvořila vlastní měnový systém zvaný ''tjoervie''.{{Citace elektronické monografie | titul=Important years in Sami history | datum vydání=2002-02-15 | url=http://boreale.konto.itv.se/history.htm | datum přístupu=2018-02-04 | jazyk=anglicky | url archivu=https://web.archive.org/web/20180207040842/http://boreale.konto.itv.se/history.htm | datum archivace=2018-02-07 | nedostupné=ano }} [169] => [170] => === Od 15. století === [171] => [[Soubor:Lapponia.jpg|náhled|Titulní strana ''Lapponie''|alt=Zašedlá titulka knihy s nadpisem ''Lapponia'']] [172] => Až do začátku [[16. století|16. století]] byli Sámové hlavně rybáři a lovci a kočovali podle migrace sobů. Okolo roku [[1500]] začal kvůli nadměrnému lovu počet sobů v Laponsku klesat. Většina Sámů kolonizovala území kolem [[fjord]]ů a na březích řek. Kromě rybolovu a lovu začali chovat dobytek. Někteří Sámové domestikovali větší množství sobů a stali se z nich známí sobí kočovníci s extenzívním způsobem chovu. Domestikace sobů a intenzivní chov sobů z dřívějších dob jsou však doloženy jak archeologickými nálezy, tak písemnými prameny – např. ve ''Starém anglickém Orosiu'' [[Alfréd Veliký|Alfréda Velikého]]. Navzdory obecným představám vedla seminomádský způsob života jen asi desetina Sámů, několik sobů však chovala téměř každá sámská rodina.{{Citace monografie [173] => | příjmení = [174] => | jméno = [175] => | příjmení2 = [176] => | jméno2 = [177] => | titul = Human rights of indigenous peoples [178] => | oclc = 225242552 [179] => | editoři = Aman Gupta [180] => | vydání = [181] => | vydavatel = Isha Books [182] => | místo = Delhi [183] => | rok vydání = 2005 [184] => | počet stran = [185] => | strany = 47 [186] => | svazek = 1 [187] => | isbn = 818205205X [188] => | isbn2 = 9788182052055 [189] => }} [190] => [191] => Od 15. století byli Sámové tradičně poddanými Švédska, Norska, Ruska a na nějakou dobu i Dánska. Roku 1542 švédský král [[Gustav I. Vasa]] prohlásil, že nevyužitá půda v oblastech obývaných Sámy „patří Bohu, nám a švédské koruně“,{{Citace elektronického periodika [192] => | příjmení = Nicholas Carl [193] => | jméno = Mollberg [194] => | titul = Evangelical Christianity & The Sámi, “Warring against the unrepentant" [195] => | periodikum = www.laits.utexas.edu [196] => | vydavatel = University of Texas at Austin College of Liberal Arts [197] => | url = https://www.laits.utexas.edu/sami/diehtu/siida/christian/evangelical.htm [198] => | datum vydání = 2003 [199] => | jazyk = en [200] => | url archivu = [201] => | datum přístupu = 2019-01-08 [202] => }} načež v roce 1550 zahrnul všechny Sámy na území Švédska pod švédské království a zavedl nové daně na kožešiny, ryby a další produkty.{{Citace elektronické monografie [203] => | příjmení1 = Dooner [204] => | jméno1 = Erin [205] => | autor1 = Emmá [206] => | titul = Sweden's Saami Policy 1550 – Present: Racism? [207] => | url = https://www.laits.utexas.edu/sami/dieda/hist/race.htm [208] => | vydavatel = University of Texas at Austin College of Liberal Arts [209] => | datum_přístupu = 2019-01-07 [210] => | jazyk = en [211] => }} Sámský zpěv [[joik]], bubnování a oběti byly opuštěny a byly vnímány jako „magické“ nebo „čarodějnické“, což bylo pravděpodobně zaměřeno na odstranění opozice vůči koruně. Tvrdá výchova (švédských) Sámů vedla k velké ztrátě sámské kultury, země a jejich práv.{{Citace elektronického periodika [212] => | titul = Sweden's Saami Policy 1550 – Present: Racism? [213] => | periodikum = www.laits.utexas.edu [214] => | url = https://www.laits.utexas.edu/sami/dieda/hist/race.htm [215] => | datum přístupu = 2019-01-08 [216] => }} [217] => [218] => Nejstarším zdrojem s detailními informacemi o sámské kultuře je ''Lapponia'' z roku [[1673]] švédského humanisty [[Johannes Schefferus|Johannese Scheffera]]. Dílo mělo napravit důsledky propagandy, německé i švédské, ze [[Třicetiletá válka|třicetileté války]] o hříšnosti, resp. síle švédského vojska kvůli pomoci sámské magie. Sepsání knihy inicioval švédský státník [[Magnus Gabriel de la Gardie|Magnus de la Gardie]]. Jde o raný „etnologický“ výzkum sámských skupin, v knize jsou použity misijní zprávy a hlášení z farností. Schefferus tyto zprávy kompiloval, sám se „terénního výzkumu“ neúčastnil. Kniha byla rychle přeložena do mnoha jazyků včetně francouzštiny, němčiny a angličtiny.{{Citace elektronické monografie | titul=The Northern Lights Route - Johannes Schefferus |vydavatel=University Library of Tromsø | url=http://www.ub.uit.no/northernlights/eng/schefferus.htm |datum vydání=1999| datum přístupu=2018-02-04|jazyk=anglicky}} [219] => [220] => Sámové překračovali hranice zcela volně až do roku [[1826]], kdy byla vytvořena norsko-ruská hranice; v roce [[1852]] byla pro soby zavřena norsko-finská hranice (Finsko tehdy patřilo pod Rusko).{{Citace elektronické monografie | titul=Border history. The water without borders | vydavatel=Pasvikelva | url=http://www.pasvikelva.no/en#grenselandet | datum přístupu=2018-01-23 | jazyk=anglicky}} Švédsko-norská hranice byla pro Sámy volná podle smlouvy ''Lapp Codicil'' z roku [[1751]] až do roku [[1940]], kdy byla zavřena kvůli okupaci Norska Německem. Po [[Druhá světová válka|druhé světové válce]] zůstala hranice uzavřená.{{Citace elektronické monografie| editoři=Jukka Käyhkö & Tim Horstkotte| titul=Reindeer husbandry under global change in the tundra region of Northern Fennoscandia| url=https://research.utu.fi/converis/getfile?id=29087969&portal=true| isbn=978-951-29-6703-2 | datum přístupu=2018-01-23| jazyk=anglicky| počet stran=72| vydavatel=University of Turku| místo=Turku| datum vydání=2017 }} [221] => [222] => Ve čtyřicátých letech 19. století kázal švédsko-sámský kněz [[Lars Levi Laestadius]] zvláště přísnou verzi luteránského učení. To vedlo k náboženskému probuzení mezi Sámy podél všech hranic, často s velkým nepřátelstvím vůči autoritám a zavedené církvi.{{Citace monografie | příjmení=Laestadius | jméno=Lars Levi | titul=Fragments of Lappish mythology | vydavatel=Aspasia Books |místo=Beaverton, Ont | rok=2002 | isbn=978-0-9685881-9-2 |jazyk=anglicky|strany=24}} V roce 1852 to vedlo k [[Sámské povstání v Kautokeino|nepokojům v norské obci Kautokeino]], kde byl kněz zbit a místní obchodník s kořalkou zabit. Vůdci nepokojů byli později popraveni nebo odsouzeni k dlouholetému vězení. Po tomto úvodním násilném výbuchu pokračovalo [[Laestadianismus|laestadiánské]] hnutí ve Švédsku, Norsku a ve Finsku. Vůdci však nyní trvali na vstřícnějším vztahu s úřady. [223] => [224] => V 19. století norské úřady vytvářely tlak na sámskou kulturu ve snaze, aby norský jazyk a kulturu učinily univerzální (ponorštění).{{Citace elektronického periodika [225] => | příjmení = [226] => | jméno = [227] => | titul = Sámi Culture in the Nordic Countries [228] => | periodikum = www.laits.utexas.edu [229] => | vydavatel = [230] => | url = http://www.laits.utexas.edu/sami/diehtu/newera/samiculturenordic.htm [231] => | datum vydání = [232] => | jazyk = en [233] => | url archivu = [234] => | datum přístupu = 2019-01-08 [235] => }} Výrazný ekonomický rozvoj dal Norům vyšší kulturní a jazykový statut. Na švédské a finské straně byly úřady ve svém úsilí mnohem méně militantní; silný ekonomický vývoj na severu však vedl k oslabení sámského statutu a ekonomiky. [236] => [237] => === 20. století === [238] => [[Soubor:Nordic Sami people Lavvu 1900-1920.jpg|náhled|vpravo|Nordičtí sámští lidé se stany [[lavvu]], kolem roku 1900|alt=Černobílá fotografie skupiny asi 20 lidí v tradičním oblečení s čepicemi. Vzadu dva stany lavvu]] [239] => Nejsilnější tlak se uskutečnil mezi lety 1900 až 1940, kdy Norsko investovalo značné peníze a úsilí, aby zničilo sámskou kulturu. Zejména každý, kdo chtěl koupit nebo pronajmout státní pozemky pro zemědělství v kraji [[Finnmark]], musel prokázat znalost norského jazyka. Po druhé světové válce se tlak trochu uvolnil.{{Citace monografie [240] => | příjmení = James [241] => | jméno = Stephen Minton [242] => | příjmení2 = [243] => | jméno2 = [244] => | titul = Marginalisation and aggression from bullying to genocide : critical educational and psychological perspectives [245] => | oclc = 959617254 [246] => | vydání = [247] => | vydavatel = Sense Publishers [248] => | místo = Rotterdam, The Netherlands [249] => | rok vydání = 2016 [250] => | počet stran = [251] => | strany = 140 [252] => | isbn = 9789463006965 [253] => | isbn2 = 9463006966 [254] => | jazyk = en [255] => }}{{Citace monografie [256] => | příjmení = [257] => | jméno = [258] => | příjmení2 = [259] => | jméno2 = [260] => | titul = Human rights of indigenous peoples [261] => | oclc = 225242552 [262] => | editoři = Aman Gupta [263] => | vydání = [264] => | vydavatel = Isha Books [265] => | místo = Delhi [266] => | rok = 2005 [267] => | počet stran = [268] => | strany = 48 [269] => | isbn = 818205205X [270] => | jazyk = anglicky [271] => }} [272] => [273] => Ve Švédsku byla politika zpočátku výrazně méně militantní. Učitelé sami následovali sámské pastevce, aby poskytovali vzdělání jejich dětem, ale sámské oblasti byly stále více průmyslově využívány, např. založením dolů v [[Kiruna|Kiruně]] a [[Gällivare]] a výstavbou železnice [[Malmbanan|Luleå-Kiruna-Narvik]]. Později se založením švédského [[Státní institut pro rasovou biologii|Státního institutu pro rasovou biologii]] byly sámské hroby plundrovány, aby poskytly výzkumný materiál.{{Citace monografie|titul=Museum of Dalarna "The dark legacy" exhibition in Sweden |příjmení= |jméno= |rok=2007 |vydavatel= |místo= |isbn= |strany= }}{{Citace periodika |titul=University in quest to return Sami bones |příjmení=Savage |jméno=James |odkaz na autora= | datum vydání=31 May 2010 |vydavatel=The Local: Sweden's News in English |místo= |isbn= |strany= |url=https://www.thelocal.se/20100531/26954 |datum přístupu=2017-08-30| jazyk=anglicky}} [274] => [275] => V Rusku byly starodávné způsoby života Sámů brutálně přerušeny kolektivizací chovu sobů a zemědělstvím obecně. Většina Sámů byla organizována v jediném [[kolchoz]]u, který se nachází v centrální části poloostrova Kola, v [[Lovozero|Lovozeru]] ({{Vjazyce2|se|Lujávri}}). Sovětský stát vynaložil obrovské úsilí na rozvoj tohoto strategicky významného regionu a Sámové byli svědky toho, že jejich území byla zabrána etnickými Rusy a dalšími sovětskými národnostmi, včetně [[Něnci|Něnců]] a dalších obyvatel Arktidy. [276] => [277] => Dalším negativním faktorem pro Sámy byla [[taktika spálené země]] vedená německou armádou při jejím ústupu za druhé světové války: během tzv. [[Laponská válka|laponské války]], která probíhala v severním Finsku a severním Norsku v letech 1944-45, byly téměř všechny domy v Laponsku vypáleny a stopy sámské kultury zničeny.{{Citace elektronické monografie | titul=The Sami and World War II |vydavatel=The University of Texas | jméno=Jessica |příjmení=Johnson | url=https://www.laits.utexas.edu/sami/dieda/hist/wwii.htm | datum přístupu=2018-02-03|jazyk=anglicky}} [278] => [279] => === Jižní hranice sámského osídlení v minulosti === [280] => [[Soubor:Lapper og Reinsdyr.jpg|náhled|Sámský muž a dítě v norském kraji Finnmark, kolem roku 1900|alt=Dítě sedící na sobu, vpravo muž držící soba na uzdě. Oba v tradičním oblečení, s čepicemi.]] [281] => Jak daleko na jih byli v minulosti Sámové rozšířeni se mezi historiky a archeology diskutuje již mnoho let. Norský historik Yngvar Nielsen pověřený norskou vládou v roce 1889, aby tuto otázku vyřešil pro řešení tehdejších otázek týkajících se sámských práv na půdu, dospěl k závěru, že Sámové nežili dále než dnešní obec [[Lierne]] v kraji [[Trøndelag]] až do doby asi kolem roku 1500, kdy se začali přesouvat k jihu, když v 18. století dosáhli oblasti kolem jezera [[Femund]].{{Citace periodika|autor= Yngvar Nielsen|rok=1891 |titul= Lappernes fremrykning mot syd i Trondhjems stift og Hedemarkens amt |periodikum=Det norske geografiske selskabs årbog |ročník=1 |číslo=1889–1890 |strany=18–52 |místo=Kristiania |jazyk=norsky}} Tato hypotéza je stále přijímána mezi mnoha historiky, ale je předmětem vědecké debaty v 21. století. V uplynulých letech některé archeologické nálezy ukazují na přítomnost Sámů v jižním Norsku ve středověku a v jižním Švédsku, včetně nálezů v [[Lesja]], ve [[Vånga|Vangu]] v oblasti [[Valdres]] a v [[Hol]]u a v [[Ål]]u v údolí Hallingdal.{{Citace periodika|autor= Hege Skalleberg Gjerde|rok=2009 |titul=Samiske tufter i Hallingdal? |periodikum=Viking |ročník=72 |číslo=2009 |strany=197–210 |vydavatel= Norwegian Archaeological Society |místo=Oslo |jazyk=norsky}} Zástupci sámských interpretací těchto nálezů předpokládají, že ve středověku žili v horských oblastech jižního Norska smíšené populace Norů a Sámů. [282] => [283] => Jižní osídlení Sámů na území dnešního Ruska zahrnovalo v minulosti určitě oblast kolem [[Ladožské jezero|Ladožského jezera]], tedy severovýchodně od [[Petrohrad]]u.* {{Citace elektronické monografie | titul=Лахденпохский район. От каменного века до наших дней. Древняя Карелия на берегах Ладоги. |vydavatel=Кирьяж | url=http://www.kirjazh.spb.ru/l_hist/l_hist2.htm | jazyk=rusky | datum přístupu=2018-01-22}} [284] => [285] => == Současný život a prostředí == [286] => Domorodá populace Sámů je většinou demograficky urbanizovaná, značná část ale žije ve vesnicích v nejsevernější Arktidě. Sámové se stále potýkají s kulturními důsledky ztráty jazyka a kultury vztahující se ke generacím sámských dětí přijatých do misijních a státních internátních škol a k dědictví zákonů, které byly vytvořeny k odmítnutí práv Sámů (např. na jejich víru, jazyk, půdu a praktiky tradičního živobytí). Sámové zažívají kulturní a environmentální hrozby včetně průzkumu těžby ropy, stavby přehrad, těžby dřeva, změny klimatu, vojenského bombardování, cestovního ruchu a komerčního rozvoje. [287] => [[Soubor:Syterskalet.jpg|náhled|Rezervace [[Vindelfjällen]]|alt=Zelené údolí ve tvaru obráceného písmene U a modrá obloha]] [288] => [289] => === Hledání přírodních zdrojů === [290] => Laponsko je bohaté na drahé kovy, ropu a zemní plyn. Důlní aktivity v arktickém Laponsku způsobují spory, pokud se nacházejí v oblasti pastvy a otelení. Sámský parlament odmítá báňské projekty v norském kraji Finnmark. Sámský parlament požaduje, aby ze zdrojů a geologických průzkumů měly prospěch především místní sámské komunity a obyvatelstvo, neboť navrhované doly jsou na územích Sámů a ovlivní jejich schopnost udržet si své tradiční živobytí.{{Citace elektronické monografie|titul=Prospects bright for Arctic mining |datum vydání=2010-04-23 |vydavatel=NRK |místo= |isbn= |url=http://www.newsinenglish.no/2010/04/23/prospects-bright-for-arctic-mining/|jazyk=anglicky}} Hornické lokality zahrnují dokonce i starobylá sámská území, která jsou označována za ekologicky chráněné oblasti, jako je přírodní rezervace [[Vindelfjällen]].{{Citace elektronické monografie|titul=Blackstone to Mine Reindeer Pastures, Sweden |rok=2010 |vydavatel=EALAT |místo= |isbn= |url=http://icr.arcticportal.org/index.php?option=com_hwdvideoshare&task=viewvideo&Itemid=34&video_id=73&lang=en|jazyk=anglicky}} [291] => [292] => Na ruském [[Kola (poloostrov)|poloostrově Kola]] již byly rozsáhlé oblasti zničeny těžební a hutní činností a další rozvoj je na spadnutí, což zhoršuje životní podmínky ruských Sámů. Rybolov je ohrožen pokračujícími snahami o těžbu ropy a zemního plynu v Barentsově moři. Nově postavené silnice, elektrická vedení a produktovody mohou znemožnit přístup k posvátným místům či tradičním místům pro otelení sobů. [293] => [294] => Ve výstavbě je např. plynovod napříč poloostrovem Kola, který má dostat plyn ze [[Štokmanovo ložisko|Štokmanova ložiska]] na jih do [[Volchov (město)|Volchova]] v Leningradské oblasti.{{Citace elektronického periodika [295] => | titul = Shtokman Natural Gas Project, Barents Sea, Russia [296] => | periodikum = [[Hydrocarbons Technology]] [297] => | vydavatel = [[Verdict Media Limited]] [298] => | datum_vydání = 2010 [299] => | url = http://www.hydrocarbons-technology.com/projects/shtokman_gas_project/ [300] => | datum přístupu = 2019-01-09 [301] => | jazyk = anglicky [302] => }} Již delší dobu se také plánuje ropovod, který by vedl ze Sibiře přes Kolu do [[Murmansk]]u.{{Citace elektronického periodika [303] => | příjmení1 = Madslien [304] => | jméno1 = Jorn [305] => | titul = Russia's Sami fight for their lives [306] => | periodikum = [[BBC News]] [307] => | vydavatel = [[BBC]] [308] => | datum_vydání = 2006-12-21 [309] => | url = http://news.bbc.co.uk/2/hi/business/6171701.stm [310] => | datum přístupu = 2019-01-09 [311] => | jazyk = anglicky [312] => }} [313] => [314] => === Hornictví === [315] => Ve švédském [[Kallak]]u (sámsky Gállok) v létě roku 2013 skupina domorodých a nedomorodých aktivistů protestovala, aby zabránila britské těžební společnosti [[Beowulf Mining]] provádět vrtací práce na zimních sobích pastvinách.{{Citace elektronické monografie|titul=Sweden: Ongoing Road Blockade Against Mining in Saami Territory |rok=2013 |vydavatel= |místo= |isbn= |url =http://intercontinentalcry.org/sweden-ongoing-road-blockade-against-mining-in-saami-territory-19953/|jazyk=anglicky}} Důvodem takovýchto protestů je zejména obava z dopadu podobných důlních projektů na životní prostředí, přičemž ani příjmy pro místní samosprávu nejsou nijak závratné.{{Citace elektronické monografie|titul=Motion 2011/12:N232 Ändring i minerallagen - riksdagen.se |rok=2011 |vydavatel= |místo= |isbn= |url =http://www.riksdagen.se/sv/Dokument-Lagar/Forslag/Motioner/ndring-i-minerallagen_GZ02N232/?text=true|jazyk=švédsky}} Úmluva [[Mezinárodní organizace práce]] (MOP) č. 169 by měla udělit sámskému lidu práva na rozhodování o podobných věcech, které ovlivňují jeho budoucnost.{{Citace elektronické monografie|titul=Finnish colonization – Irish invasion | periodikum=Save the Baltic |rok=2010 |vydavatel= |místo= |isbn= |url =http://savethebaltic.wordpress.com/2014/05/25/finnish-colonization-irish-invasion/|jazyk=anglicky}} Švédské daně z nerostů jsou v mezinárodním srovnání proto tak nízké, aby se zvýšil počet geologických průzkumů. Existuje také několik málo plánů na důlní rekultivaci. [316] => [317] => === Těžba dřeva === [318] => V severním Finsku existuje dlouhodobý spor o ničení lesů, zejména poškozování lišejníků, které rostou na horních větvích starších stromů. Tyto lišejníky jsou jediným zdrojem výživy sobů v zimních měsících, když je vrstva sněhové pokrývky vysoká. Těžba dřeva byla řízena státním lesním systémem.{{Citace elektronické monografie|titul=Last Yoik of Saami Forests? |rok=2007 |vydavatel= |místo= |isbn=|url=http://www.der.org/films/last-yoik.html|jazyk=anglicky}} [[Greenpeace]], pastevci sobů a sámské organizace proti ní vedli společnou kampaň a v roce 2010 v právních sporech částečně uspěli. Průmyslová těžba dřeva je nyní vyjmuta z nejdůležitějších lesních oblastí buď natrvalo a nebo pro příštích 20 let; přesto stále existují hrozby, jako jsou důlní plány a stavební plány rekreačních středisek na chráněném pobřeží jezera [[Inari (jezero)|Inari]].{{Citace elektronické monografie|titul=Campaign for Northern Forests by Indigenous Sami Ended Successfully in Finland |příjmení=Varsi |jméno=Magne Ove |rok=2010 |vydavatel=Gáldu: Resource Centre for the Rights of Indigenous Peoples |místo= |isbn= | url = http://www.galdu.org/web/index.php?odas=4995&giella1=eng | url archivu = https://web.archive.org/web/20110511113644/http://www.galdu.org/web/index.php?odas=4995&giella1=eng |jazyk=anglicky}} [319] => [320] => === Vojenské činnosti === [321] => Státní úřady a [[Severoatlantická aliance]] vybudovaly v sámských oblastech v severním Norsku a Švédsku střelnice pro cvičné bombardování. Tyto oblasti sloužily po tisíce let jako místa sobího otelení a jako letní základny a obsahovaly mnoho starobylých sámských posvátných míst.{{Citace elektronické monografie|titul=New bombing ranges and their impact on Saami traditions |autor=Christian Nellemann |autor2=Ingunn Vistnes |datum vydání=2003-10-18 |vydavatel=The Environment Times/Polar Times |místo= |isbn= |url=http://www.grida.no/publications/266|strany=1–2|jazyk=anglicky}}{{Citace monografie|titul=Aigi/Time (film)|rok=2008 |vydavatel=Riho Västrik/Vesilind Studios, Uldis Cekulis/Vides Filmu Studija |místo= |isbn= |url=|jazyk=estonsky}} [322] => [323] => === Pozemky === [324] => [[Soubor:Suorvajaure in stora sjofallet park.jpg|náhled|Jezero [[Suorvajaure]] ve švédském národním parku [[Národní park Stora Sjöfallet|Stora Sjöfallet]]|alt=Pohled na tmavě modré jezero, vepředu sluncem nasvícená vegetace, vzadu mraky na temné obloze]] [325] => Švédska vláda umožnila vybudovat v [[Piteå]] na místě, kde má obec [[Östra Kikkejaure]] své zimní pastviny, největší pobřežní větrnou farmu na světě. Tato elektrárna, jejíž dokončení se plánuje na rok 2020, se bude skládat z více než 1 000 větrných turbín na ploše 450 km² a 800 km cest, což znamená, že bude nemožné v praxi využít prostor pro zimní pastvu.{{Citace elektronické monografie | titul=The Sami Reindeer Herders of Sweden | vydavatel=Colorado College | url=http://sites.coloradocollege.edu/indigenoustraditions/sacred-lands/the-sami-reindeer-herders-of-sweden/ | datum přístupu=2018-01-29 | jazyk=anglicky | url archivu=https://web.archive.org/web/20180126060217/http://sites.coloradocollege.edu/indigenoustraditions/sacred-lands/the-sami-reindeer-herders-of-sweden/ | datum archivace=2018-01-26 | nedostupné=ano }} Švédsko bylo silně mezinárodní kritizováno, a to i Výborem OSN pro rasovou diskriminaci a Výborem pro lidská práva, že porušuje sámská ''landrättigheter'' (půdní práva) a to i tím, že ''nereguluje'' průmysl. V Norsku někteří sámští politici (např. [[Aili Keskitalo]]) navrhli, aby Sámský parlament měl zvláštní právo veta na plánované těžební projekty.{{Citace elektronické monografie | příjmení=Karlsbakk | jméno=Jonas | titul=Sami Parliament wants veto on mineral issues |vydavatel=Barentsobserver | datum vydání=2012-11-08 | url=http://barentsobserver.com/en/politics/sami-parliament-wants-veto-mineral-issues-08-11 |datum přístupu=2018-01-17|jazyk=anglicky}} [326] => [327] => === Vodní práva === [328] => Sámové se potýkají s jednotlivými vládami o práva na rybolov. V roce 2017 například protestovali proti domluvě Norska a Finska o ochraně lososů na řece Tana. Sámům se nelíbilo, že tradičním způsobem mají právo lovit maximálně jednu pětinu ryb, co lovili dříve, zatímco rekreační rybáři až dvě třetiny. {{Citace elektronického periodika [329] => | příjmení = Kejlová [330] => | jméno = Tamara [331] => | titul = Život se sámskou krví. Po „kulturní genocidě“ ohrožuje jediné uznané domorodé Evropany těžba a oteplování [332] => | periodikum = ČT24 [333] => | vydavatel = Česká televize [334] => | url = https://ct24.ceskatelevize.cz/svet/2324446-zivot-se-samskou-krvi-po-kulturni-genocide-ohrozuje-jedine-uznane-domorode-evropany [335] => | datum vydání = 2017-12-10 [336] => | jazyk = [337] => | url archivu = [338] => | datum přístupu = 2019-01-07 [339] => }} [340] => [341] => Sámové na počátku nultých let 21. století zastavili projekt obce [[Utsjoki]] na hledání vody, který hrozil, že pro světový trh promění staré posvátné místo a přirozený pramen [[Suttesaja]] na rozsáhlou továrnu na balenou vody – bez oznámení nebo konzultací s místními sámskými obyvateli, kteří tvoří 70 procent populace. Finská národní rada pro památky zaregistrovala již dříve oblast jako památkové místo kulturního a historického významu a vlastní potok je součástí povodí [[Tana (řeka v Norsku)|Deatnu/Tana]], která je největší evropskou lososovou řekou a důležitým zdrojem sámského živobytí.{{Citace sborníku|sborník=Echoes from the Poisoned Well: Global Memories of Environmental Injustice|titul=Suttesaja: from a sacred Sami site and natural spring to a water bottling plant? The effects of colonization in Northern Europe. |jméno=Rauna|příjmení= Kuokkanen |jméno2=Marja K. |příjmení2=Bulmer |rok=2006 |vydavatel=Lexington Books |místo= |isbn=978-0739109120 |url=| strany = 209–224|jazyk=anglicky}} V roce 2017 finský orgán ochrany půdy Metsähallitus odmítl další projekt na tuto továrnu, k roku 2018 není jasné bude-li nový projekt definitivně pozastaven.{{Citace elektronického periodika [342] => | příjmení = Sapmi [343] => | jméno = Yle [344] => | titul = Sacred spring or a source of money? Controversy over water bottling plant in northern Finland [345] => | periodikum = The Barents Observer [346] => | vydavatel = The Independent Barents Observer AS [347] => | url = https://thebarentsobserver.com/en/life-and-public/2018/01/sacred-spring-or-source-money-controversy-over-water-bottling-plant-arctic [348] => | datum vydání = 2018-01-22 [349] => | jazyk = en [350] => | url archivu = [351] => | datum přístupu = 2019-01-06 [352] => }} [353] => [354] => V Norsku vedly vládní plány na výstavbu vodní elektrárny na řece [[Altaelva|Alta]] v kraji Finnmark v severním Norsku k politické kontroverzi a shromažďování sámského hnutí na konci sedmdesátých a na počátku osmdesátých let 20. století. Výsledkem je, že opozice v Altaské rozepři přinesla pozornost nejen otázkám životního prostředí, ale také otázce sámských práv. [355] => [356] => === Změna klimatu, životní prostředí === [357] => [[Soubor:Nordkappsami.jpg|náhled|Sámský muž z Norska|alt=Muž v barevném oblečení, vedle něj sob u koryta a sámský stan lavvu]] [358] => [359] => Sobi mají významný kulturní a ekonomický význam pro domorodé národy na severu. Lidské ekologické systémy na severu, jako např. pastevectví sobů, jsou citlivé na [[Globální oteplování|současnou změnu klimatu]], možná víc než prakticky v jakékoliv jiné oblasti světa, částečně kvůli variabilitě arktického klimatu a ekosystému a charakteristickým způsobům života původních arktických národů.{{Citace elektronické monografie | titul=Reindeer Herders Vulnerability Network Study | autor=EALÁT | rok=2010 | vydavatel=EALÁT | url= http://icr.arcticportal.org/index.php?option=com_content&view=article&id=245&Itemid=86&lang=en|jazyk=anglicky}} [360] => [361] => [[Černobylská havárie|Černobylská jaderná katastrofa]] v roce 1986 způsobila radioaktivní spad v citlivých arktických ekosystémech a otrávení ryb, masa{{Citace periodika [362] => | příjmení = Skuterud [363] => | jméno = Lavrans [364] => | příjmení2 = Gaare [365] => | jméno2 = Eldar [366] => | příjmení3 = Eikelmann [367] => | jméno3 = Inger [368] => | příjmení4 = Hove [369] => | jméno4 = Knut [370] => | příjmení5 = Steinnes [371] => | jméno5 = Eilive [372] => | titul = Chernobyl Radioactivity Persists in Reindeer [373] => | periodikum = Journal of Environmental Radioactivity [374] => | datum vydání = 2005 [375] => | ročník = 83 [376] => | číslo = 2 [377] => | strany = 231–252 [378] => | url = http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0265931X05001402 [379] => | datum přístupu = 2016-04-13 [380] => | doi = 10.1016/j.jenvrad.2005.04.008 [381] => | jazyk = anglicky [382] => }} a bobulí. Lišejníky a mechy jsou dvěma hlavními druhy arktické vegetace a jsou vysoce náchylné na znečišťující látky a na těžké kovy ve vzduchu. Protože mnohé nemají kořeny, absorbují živiny a toxické sloučeniny skrze listy. Lišejníky nahromadily záření ze vzduchu a 73 000 sobů ve Švédsku muselo být vybito jako „nevhodné“ pro lidskou spotřebu.{{Citace monografie [383] => | příjmení1 = Olesen [384] => | jméno1 = Elisabet [385] => | titul = Adventure guide to Sweden [386] => | rok = 2005 [387] => | url = https://archive.org/details/adventureguideto00oles [388] => | vydavatel = Hunter [389] => | kapitola = The Sami – Sweden [390] => | strany = [https://archive.org/details/adventureguideto00oles/page/n35 21] [391] => | isbn = 9781588435064 [392] => | jazyk = en [393] => }} Vláda Sámy odškodnila, dle některých zdrojů dostatečně{{Citace elektronického periodika [394] => | příjmení = Blackwell [395] => | jméno = Melanie [396] => | titul = Effects of the Chernobyl Disaster on Sámi Life [397] => | periodikum = Samí Culture [398] => | vydavatel = www.laits.utexas.edu [399] => | url = https://www.laits.utexas.edu/sami/dieda/socio/chernobyl.htm [400] => | datum vydání = 2003-12-02 [401] => | datum přístupu = 2019-01-01 [402] => }}, dle jiných nedostatečně, například jejich ztracené tradice.{{Citace elektronického periodika [403] => | příjmení = Thorpe [404] => | jméno = Nakari [405] => | titul = Sami survival: The Chernobyl disaster, 30 years on [406] => | periodikum = SBS News [407] => | vydavatel = Special Broadcasting Service Corporation [408] => | url = https://www.sbs.com.au/news/sami-survival-the-chernobyl-disaster-30-years-on [409] => | datum vydání = 2016-04-26 [410] => | jazyk = en [411] => | datum přístupu = 2019-01-01 [412] => }} [413] => [414] => Mezi roky 1964 a 1986 používali [[Sovětský svaz|Sověti]] vody v blízkosti přístavního města [[Murmansk]] jako skládku radioaktivního odpadu. Vody, kam se odpad ukládal, jsou hluboké i jen pár desítek metrů, přičemž v oblasti se nachází velké populace ryb.{{Citace elektronické monografie | titul=The Sami of the Kola Peninsula. About the life of an ethnic minority in the Soviet Unions |vydavatel=University of Tromsø. Centre for Sami Studies |jméno=Lukas|příjmení=Allemann| datum vydání=2013-05 | url=https://uit.no/Content/501066/Nr-19-2013-The-Sami-of-the-Kola-Peninsula.pdf | datum přístupu=2018-01-29|strany=132|jazyk=anglicky|poznámka=Licence: Creative Commons Attribution 3.0 Unported License [415] => }} Ryby přitom tvoří velkou část stravy i příjmů Severních Sámů. [416] => [417] => === Turistika === [418] => Cestovní ruch ve Finsku je kritizován za to, že přeměnil sámskou kulturu na marketingový nástroj tím, že propaguje příležitosti zažít „autentické“ sámské obřady a jejich životní styl. Na mnoha turistických místech se ne-Sámové oblečeni v nepřesných replikách tradičního sámského oblečení a obchody s dárky prodávají vulgární reprodukce sámské rukodělné výroby. Například populární „ceremoniál“, překračování arktického kruhu, ve skutečnosti nemá v spiritualitě Sámů žádný význam. Pro Sámy jde o urážlivé zobrazení kulturního vykořisťování.{{Citace elektronické monografie|titul=Protests against the exploitation of Sami culture|periodikum=Suoma Sami Nuorat|místo=|isbn=|url=http://boreale.konto.itv.se/rovaniemi.htm|datum přístupu=2018-01-15|datum vydání=1999-03|jazyk=anglicky|url archivu=https://web.archive.org/web/20210127093258/http://boreale.konto.itv.se/rovaniemi.htm|datum archivace=2021-01-27|nedostupné=ano}} [419] => [420] => == Politika v jednotlivých zemích == [421] => [[Soubor:Three Sámi Lapp women, c1890s.jpg|náhled|Tři sámské ženy|alt=Černobílá fotografie tří sámských žen v pokrývkách hlavy, jedna kouří dýmku]] [422] => Sámové byli po staletí předmětem diskriminace a zneužívání dominantními kulturami, které tvrdí, že doposud vlastní jejich zemi.{{Citace monografie|titul=Civil Society in the Baltic Sea Region |autor=Reetta Toivanen |editoři= Norbert Götz|rok=2003 |vydavatel=Ashgate Publishing |místo=Aldershot, Hampshire, England Burlington, VT |isbn=0-7546-3317-9|strany=205–216|url=|jazyk=anglicky}} Nikdy nebyli jediným společenstvím v jediném regionu Laponska, které bylo až donedávna považováno pouze za kulturní oblast.{{Citace elektronické monografie | titul=The Sami of Northern Europe – one people, four countries | vydavatel=United Nations Regional Information Centre (UNRIC) | url=https://archive.unric.org/en/indigenous-people/27307-the-sami-of-northern-europe--one-people-four-countries | datum přístupu=2018-01-15 | jazyk=anglicky | url archivu=https://web.archive.org/web/20200725042323/https://archive.unric.org/en/indigenous-people/27307-the-sami-of-northern-europe--one-people-four-countries | datum archivace=2020-07-25 | nedostupné=ano }} S cílem vykompenzovat minulé potlačování se nyní orgány Norska, Švédska a Finska snaží rozvíjet sámské kulturní instituce a propagovat sámskou kulturu a jazyk, aby se vyrovnaly s potlačováním Sámů v minulosti. [423] => [424] => === Oficiální sámská politika v Norsku === [425] => [[Soubor:Samediggi03.jpg|náhled|Sámský parlament v Norsku|alt=Pohled na budovu, levá část je špičatá ve tvaru sámského stanu lavvu s proskleným vchodem; zadní část s rovnou střechou]] [426] => Sámové byli uznáni jako domorodí lidé v Norsku (v roce 1990 podle článku Úmluvy [[Mezinárodní organizace práce]] č. 169, jak je popsáno níže), a proto podle mezinárodního práva mají Sámové v Norsku nárok na zvláštní ochranu a práva. Právní základ sámské politiky je:{{Citace elektronické monografie | url = http://www.galdu.org/govat/doc/eng_foundation.pdf | url archivu = https://web.archive.org/web/20070927172804/http://www.galdu.org/govat/doc/eng_foundation.pdf |titul=The foundation [427] => for Norwegian Sámi policy|datum vydání=2006-12-27| datum přístupu=2007-08-10 |jazyk=anglicky}} [428] => * Článek 110a norské ústavy. [429] => * Sámský zákon (zákon č. 56 ze dne 12. června 1987 o Sámském parlamentu (Sámediggi) a dalších právních věcech týkajících se Sámů). [430] => [431] => Ústavní dodatek uvádí: „Je odpovědností orgánů státu vytvořit podmínky umožňující sámským lidem zachovat a rozvíjet svůj jazyk, kulturu a způsob života.“ To poskytuje právní a politickou ochranu sámského jazyka, kultury a společnosti. Navíc „změna znamená právní, politickou a morální povinnost norských orgánů vytvořit prostředí, které napomáhá Sámům samotným ovlivňovat vývoj sámské komunity“ (ibid.). [432] => [433] => Sámský zákon stanoví zvláštní práva pro sámský lid (ibid.): [434] => * „... Sámové mají svůj vlastní národní Sámský parlament v Norsku (norsky ''Sametinget'') zvolený Sámy“ (kapitola 1–2). [435] => * Sámové mohou rozhodovat o oblastech činnosti Sámského parlamentu. [436] => * Sámské a norské jazyky mají stejné postavení v Norsku (část 15, kapitola 3 obsahuje podrobnosti týkající se používání sámského jazyka). [437] => [[Soubor:View from Bárrás.jpg|náhled|Horská krajina v [[Kvalsund]]u poblíž [[Hammerfest]]u|alt=Podzimně zbarvená krajina ozářená sluncem, místy s popraškem sněhu, v pozadí vysoké hory]] [438] => [439] => Navíc Sámové mají zvláštní práva na chov sobů. [440] => [441] => Sámský parlament v Norsku také volí 50 % členů do správní rady Finnmarkského pozemkového spolku, který kontroluje 95 % pozemků v kraji [[Finnmark]].{{Citace elektronického periodika [442] => | příjmení = [443] => | jméno = [444] => | titul = Act of 17 June 2005 No. 85 relating to le gal relations and management of land and natural resources in the count y of Finnmark (Finnmark Act) [445] => | periodikum = app.uio.no [446] => | vydavatel = [447] => | druh nosiče = PDF [448] => | url = https://app.uio.no/ub/ujur/oversatte-lover/data/lov-20050617-085-eng.pdf [449] => | datum vydání = 2005-06-17 [450] => | datum přístupu = 2019-01-06 [451] => }} [452] => [453] => Norsko rovněž přijalo mezinárodní úmluvy, prohlášení a dohody použitelné pro Sámy jako menšinu a původní obyvatelstvo, včetně:{{Citace elektronické monografie| url = http://www.galdu.org/govat/doc/eng_norways.pdf | url archivu = https://web.archive.org/web/20120314181304/http://www.galdu.org/govat/doc/eng_norways.pdf|titul=Norway's international obligations|formát=PDF|datum vydání=2006-12-27|datum přístupu=2013-06-22|jazyk=anglicky}} [454] => * Mezinárodní úmluva o odstranění všech forem rasové diskriminace (1965) [455] => * [[Mezinárodní pakt o občanských a politických právech]] (1966). Článek 27 chrání menšiny a domorodé obyvatele před diskriminací: „V těch státech, v nichž existují etnické, náboženské nebo jazykové menšiny, osobám patřícím k těmto menšinám nebude odepřeno právo společně s ostatními členy své skupiny užívat svou vlastní kulturu, vyznávat a praktikovat své vlastní náboženství nebo používat svůj vlastní jazyk.“ [456] => * [[Úmluva o odstranění všech forem diskriminace žen]] (1979) [457] => * [[Úmluva o právech dítěte]] (1989) [458] => * Úmluva Mezinárodní organizace práce č. 169 o domorodých a kmenových národech v nezávislých zemích (1989). Tato úmluva uvádí, že práva domorodého obyvatelstva k půdě a přírodním zdrojům jsou uznávána jako klíčová pro jejich materiální a kulturní přežití. Domorodé národy by navíc měly mít nárok na kontrolu a řízení svých vlastních institucí, způsob života a hospodářský rozvoj za účelem udržení a rozvíjení jejich identit, jazyků a náboženství v rámci států, v nichž žijí. [459] => * Charta Rady Evropy o regionálních a menšinových jazycích (1992) [460] => * Rámcová úmluva Rady Evropy o ochraně národnostních menšin (1995) [461] => * Deklarace OSN o právech původních obyvatel (2007){{Citace elektronické monografie | titul=United Nations Declaration on the Rights of Indigenous Peoples |vydavatel=The Secretariat of the Permanent Forum on Indigenous Issues (SPFII) | datum vydání=2007-09-13 | url=https://www.un.org/development/desa/indigenouspeoples/declaration-on-the-rights-of-indigenous-peoples.html | datum přístupu=2018-01-17|jazyk=anglicky}} [462] => [463] => V roce 2007 přijal norský parlament nový zákon o chovu sobů, který uznává ''[[Sída|sídu]]'' (sámské místní společenství) jako základní instituci týkající se práv půdy, organizaci a každodenního řízení pastevectví. [464] => [465] => Norsko bylo kritizováno mezinárodním společenstvím za politiku ponorštění a diskriminaci domorodého obyvatelstva v zemi.{{Citace elektronické monografie| url = http://www.galdu.org/govat/doc/mindeengelsk.pdf | url archivu = https://web.archive.org/web/20150212030751/http://www.galdu.org/govat/doc/mindeengelsk.pdf |titul=Journal of Indigenous People Rights. Issue No. 3/2005 |formát=PDF |datum vydání=2005 |datum přístupu=2013-06-22 |jazyk=anglicky}} Dne 8. dubna 2011 byla Norsku předána doporučení Výboru OSN pro odstranění rasové diskriminace; ta se týkala mnoha otázek, včetně situace ve vzdělávání studentů, kteří potřebují dvojjazyčné vzdělávání v sámštině. Jedním doporučením výboru bylo, aby žádný jazyk nebyl základem diskriminace v norských antidiskriminačních zákonech a doporučil znění článku 1 úmluvy o rasové diskriminaci, který je obsažen v zákoně. Další doporučení týkající se sámské populace v Norsku zahrnovala začlenění rasové úmluvy do zákona o lidských právech, zlepšení dostupnosti a kvality tlumočnických služeb a rovnoprávnost doporučení občanského veřejného ochránce práv pro přijetí opatření.{{citace elektronické monografie|url=http://www.ohchr.org/Documents/Issues/IPeoples/SR/A-HRC-18-35-Add2_en.pdf|vydavatel=OSN|datum vydání=2011-06-06|titul=The situation of the Sami people in the Sápmi region of Norway, Sweden and Finland|datum přístupu=2018-01-1|jazyk=anglicky}} [466] => [467] => === Oficiální sámská politika ve Švédsku === [468] => [[Soubor:Sametinget - Sami Parliament of Sweden.JPG|náhled|Sámský parlament ve Švédsku|alt=Průčelí dvoupatrové budovy s centrálním schodištěm a vchodem]] [469] => ''Sametingslag'' byl založen jako Sámský parlament ve Švédsku k 1. lednu 1993. Švédsko uznalo existenci „sámského národa“ v roce 1989, ale nepřijalo Úmluvu Mezinárodní organizace práce č. 169 o domorodých a kmenových národech. Povinná školní vyhláška uvádí, že sámští žáci mají nárok na výuku ve svém mateřském jazyce. Obec je však povinna zajistit výuku mateřského jazyka v sámštině, pouze pokud je k dispozici vhodný učitel a žák má o Sámech základní znalosti. V roce 1998 se Švédsko formálně omluvilo za křivdy spáchané Sámům. [470] => [471] => Až v roce 2010 začalo ''Laponiatjuottjudus'', sdružení se sámskou většinovou kontrolou, řídit [[Světové dědictví|oblast světového dědictví UNESCO]] [[Laponské území]], po 14 letech jednání od vyhlášení v roce 1996. V oblasti bude platit i zákon o chovu sobů.{{Citace elektronické monografie|titul=Swedish Sami National Association (SSR)|url=http://www.nsd.se//nyheter/artikel.aspx?ArticleID=5408663|jazyk=anglicky}} Sámové jsou jednou z pěti národnostních menšin uznaných švédskou legislativou.{{Citace elektronické monografie|titul=Svensk författningssamling SFS 2009:600|url=http://www.lagboken.se/Views/Pages/GetFile.ashx?portalId=56&cat=37605&docId=362202&propId=5|vydavatel=Swedish Parliament|datum přístupu=2015-02-02|jazyk=švédsky}} [472] => [473] => === Oficiální sámská politika ve Finsku === [474] => [[Soubor:Yllastunturi Finland.jpg|vlevo|náhled|Krajina poblíž [[Ylläs]]|alt=Pohled na plochou krajinu, nalevo mokřady, napravo jezero, v dáli kopce a nad tím temná obloha]] [475] => [[Soubor:Map of Lapland, Finland-fi.svg|náhled|Finská [[Laponsko (Finsko)|provincie Laponsko]]: tři nejsevernější obce, [[Utsjoki]], [[Inari (obec)|Inari]] a [[Enontekiö]], a část [[Sodankylä]] jsou oficiálně považovány za sámskou oblast]|alt=Mapa finské provincie Laponsko]] [476] => Zákon zakládající Sámský parlament ve Finsku (finský ''Saamelaiskäräjät'') byl schválen dne 9. listopadu 1973. Finsko uznalo Sámy za „lid“ v roce 1995, ale doposud (k lednu 2019) neratifikovalo Úmluvu Mezinárodní organizace práce č. 169 o domorodých a kmenových národech.{{Citace elektronického periodika [477] => | titul = Up-to-date Conventions not ratified by Finland [478] => | periodikum = www.ilo.org [479] => | vydavatel = International Labour Organization [480] => | url = https://www.ilo.org/dyn/normlex/en/f?p=NORMLEXPUB:11210:0::NO::P11210_COUNTRY_ID:102625 [481] => | datum přístupu = 2019-01-06 [482] => }} [483] => [484] => Finsko ratifikovalo Úmluvu OSN o občanských a politických právech z roku 1966, i když bylo předloženo několik případů Výboru OSN pro lidská práva. Z toho 36 případů zahrnovalo určení práv jednotlivých Sámů ve Finsku a Švédsku. Rozhodnutí výboru objasňují, že Sámové jsou členy menšiny ve smyslu článku 27 a že zbavení nebo narušení jejich práv k výkonu tradičních činností, které jsou základním prvkem jejich kultury, spadají do působnosti článku 27.{{Citace elektronické monografie|titul=Jouni E. Lansman v. Finland, Communication No. 671 |datum vydání=1996 |datum přístupu=2018-01-15|vydavatel=U.N. Doc. CCPR/CSS/D/671/1995|url=http://www.umn.edu/humanrts/undocs/html/VWS67158.htm|jazyk=anglicky}} Případ J. Lansman versus Finsko se týkal výzvy sámských chovatelů sobů v severním Finsku a plánů finského centra lesního hospodářství schválit těžbu a výstavbu silnic v oblasti, kterou pastevci používali jako zimní pastviny a jarní území pro otelení.{{Citace periodika|titul=Indigenous rights in Russia: Is title to land essential for cultural survival? |příjmení=Osherenko |jméno=Gail |periodikum=Georgetown International Environmental Law Review |vydání=3|rok=2001|ročník=13|číslo=3|strany=695–734|jazyk=anglicky}} [485] => [486] => Finští Sámové mají od 70. let 20. století přístup k výuce sámských jazyků v některých školách a v roce 1992 byla uznána jejich jazyková práva. Existují tři sámské jazyky, kterými se hovoří Finsku: [[severní sámština]], [[skoltská sámština]] a [[inarská sámština]]. Z těchto jazyků je inarská sámština, kterou mluví asi 350 řečníků, jediná, který se používá výhradně ve Finsku, zejména v obci [[Inari (obec)|Inari]]. [487] => [488] => Finsko odmítlo jakákoliv domorodá práva nebo práva na půdu sámského lidu;{{Citace elektronické monografie |titul=Multiculturalism Policies in Contemporary Democracies, Indigenous Peoples, Finland |jméno=Keith |příjmení=Banting |jméno2=Will |příjmení2=Kymlicka |vydavatel=Queen's University |místo=Canada |url=http://www.queensu.ca/mcp/indigenous-peoples/evidence/finland |jazyk=anglicky |datum přístupu=2018-01-15 |url archivu=https://web.archive.org/web/20180117011908/http://www.queensu.ca/mcp/indigenous-peoples/evidence/finland |datum archivace=2018-01-17 |nedostupné=ano }} ve Finsku mohou i tzv. Nesámové chovat soby. [489] => [490] => Sámové mají ve finské národní politice velmi malé zastoupení. Např. až v roce 2007 se Janne Seurujärvi, zástupce strany Finský střed, stal prvním Sámem, který byl kdy zvolen do finského parlamentu.{{Citace elektronické monografie |url=http://www.eurotrib.com/story/2007/11/5/8342/36983 |titul=Minority MEPs?|autor=NordicStorm |datum vydání=2007-11-05|periodikum=The European Tribune|datum přístupu=2012-03-14|jazyk=anglicky}} [491] => [492] => Dokonce i ve Finsku, kde mají sámské děti stejně jako všechny finské děti nárok na denní péči a jazykovou výuku ve svém jazyce, finská vláda odmítla financovat tato práva na většině území, a to i v [[Rovaniemi]], v největší obci finského Laponska. Sámští aktivisté prosazují celostátní uplatňování těchto základních práv.{{Citace monografie|titul=European Union Non-Discrimination Law and Intersectionality: Investigating the Triangle of Racial, Gender and Disability Discrimination |autor=Anna Lawson, Dagmar Schiek |rok=2001 |vydavatel=Routledge|místo=New York |isbn=1-4094-9750-X|strany=152|jazyk=anglicky}} [493] => [494] => Stejně jako v ostatních zemích, které uplatňují suverenitu nad sámskými územími, úsilí sámských aktivistů ve Finsku ve 20. století dosáhlo omezeného uznání sámských práv jako uznávané menšiny, ale finská vláda se neochvějně drží svého legálně vynuceného předpokladu, že Sámové musí „dokázat“ své vlastnictví půdy, což je myšlenka, která je neslučitelná a v protikladu k tradičnímu způsobu života Sámů se stády sobů. To skutečně umožnilo finské vládě, aby bez náhrady, motivovaná hospodářským ziskem, po staletí zabírala sámská území.{{Citace monografie|titul=Indigenous Peoples: Self-determination, Knowledge, Indigeneity |editoři=Henry Minde |rok=2008 |vydavatel=Eburon Uitgeverij B.V |místo=Delft|isbn=90-5972-204-3|strany=100–102|jazyk=anglicky}} [495] => [496] => === Oficiální sámská politika v Rusku === [497] => [[Soubor:Kildin Saami map.JPG|náhled|Mapa území Kildinských Sámů. СААМИ znamená „Sami“ v azbuce|alt=Mapa sámského osídlení v Rusku]] [498] => [[Soubor:Lovozero Center.JPG|náhled|Národní kulturní centrum v [[Lovozero|Lovozeru]]|alt=Pohled na poslední patro budovy se špičatou konstrukcí na střeše]] [499] => Na území dnešního Ruska, v tehdejším [[Sovětský svaz|Sovětském svazu]], došlo ve dvacátém století ke dvojímu násilnému přestěhování Sámů. V první fázi byl ve 30. a 40. letech zaveden systém [[kolchoz]]ů (kolektivních komunit), kam byli Sámové přestěhováni. Následně byly mezi 50. a 70. lety malé neperspektivní kolchozy zrušeny a Sámové opět přemístěni. Nejvíce Sámů bylo centralizováno ve vesnici [[Lovozero]] ({{Vjazyce2|se|Lujávri}}).{{Citace kvalifikační práce | příjmení = Afanasyeva | jméno = Anna | instituce = Faculty of Humanities, Social Sciences and Education. University of Tromsø| odkaz na instituci = | titul = Forced relocations of the Kola Sámi people: background and consequences | url = https://munin.uit.no/bitstream/handle/10037/5241/thesis.pdf?sequence=2 | typ práce = | vedoucí = | odkaz na vedoucího = | místo = Tromsø | rok = 2013 | počet stran = 82 | strany =29–30 | datum přístupu = 2018-01-22 | poznámka = | jazyk = anglicky }} [500] => [501] => Rusko doposud nepřijalo úmluvu Mezinárodní organizace práce č. 169 o domorodých a kmenových národech z roku 1989. Ruská Ústava z roku 1993 v článku 69 uvádí, že „Ruská federace zaručuje práva malým domorodým národům v souladu s obecně uznávanými zásadami a normami mezinárodního práva a mezinárodními smlouvami Ruské federace“.{{Citace monografie | příjmení=Golovnev | jméno=A. V. |jméno2=Gail|příjmení2= Osherenko| titul=Siberian survival: the Nenets and their story | vydavatel=Cornell University Press | místo=Ithaca, NY | rok=1999 | počet stran=224 | isbn=978-0-8014-3631-4 |jazyk=anglicky}}{{Citace monografie|titul=Land Reform in Russia: Legal Theory and Practice|příjmení=Bystrov |jméno=G.E. |rok=2000 |vydavatel=4 Gosudarstvo i pravo|strany=46–58|jazyk=anglicky}} Poprvé tak na území dnešního Ruska byla práva původních menšin zavedena přímo v ústavě. [502] => [503] => Sovětský svaz v roce 1973 ratifikoval [[Mezinárodní pakt o občanských a politických právech|Mezinárodní pakt OSN o občanských a politických právech]] z roku 1966; Článek 2 této úmluvy výslovně zakazuje zbavit lid „vlastních prostředků k životní existenci“.{{Citace elektronické monografie|url=http://www.osn.cz/wp-content/uploads/2015/03/mezinar.pakt-obc.a.polit_.prava_.pdf|titul=Mezinárodní pakt o občanských a politických právech|autor=OSN|datum vydání=1966-12-19|datum přístupu=2018-01-22|strany=1|url archivu=https://web.archive.org/web/20170604055302/http://www.osn.cz/wp-content/uploads/2015/03/mezinar.pakt-obc.a.polit_.prava_.pdf|datum archivace=2017-06-04|nedostupné=ano}} Už samostatný [[Státní duma|Ruský parlament]] přijal dílčí opatření k jeho provedení. [504] => [505] => Ruská federace uvádí jednotlivé domorodé národy jako subjekty zvláštního práva a ochrany podle Ústavy a federálních zákonů a vyhlášek.{{Citace sborníku|titul=Как можно реализовать конституционное право на защиту исконной среды обитания и традиционного образа жизни | příjmení= Запороцкий|jméno= О. Н. |sborník=Северные народы России на пути в новое тысячелетие |sestavitel=О. Мурашко|vydavatel=Ассоциация коренных и малочисл. народов Севера, Сибири и Дал. Востока Рос. Федерации|rok=2000|jazyk=rusky}} Tato práva jsou spojena s kategorií známou od sovětských časů jako jsou ''{{cizojazyčně|ru|maločislenyje narody}}'' („malé národy“), což je termín, který je často překládán jako „domorodé menšiny“, mezi něž patří arktické národy ([[původní malé národy Severu, Sibiře a Dálného východu Ruské federace]]), jako jsou Sámové, [[Něnci]], [[Evenkové]] a Čukčové. [506] => [507] => Regionální zákon, zákoník [[Murmanská oblast|Murmanské oblasti]], vyzývá orgány státní moci této oblasti k tomu, aby usnadňovaly domorodým obyvatelům ze severu Koly, konkrétně jmenuje Sámy, „při uskutečňování svých práv na zachování a rozvoj jejich mateřského jazyka, národní kultury, tradic a zvyků.“ Třetí část článku 21 uvádí: „V historicky založených oblastech bydlení mají Sámové právo na tradiční užívání přírody a na [tradiční] aktivity.“ [508] => [[Soubor:Мурманская гавань.jpg|vlevo|náhled|Přístav [[Murmansk]] v zálivu Kola|alt=Pohled na přístav, vlevo doky, jeřáby a lodě, v popředí zarostlý svah]] [509] => [510] => V celém ruském severu jsou domácím a místním obyvatelům odpírána práva na rybolov, lov, využívání pastvin nebo kontrolu nad zdroji, na nichž oni a jejich předkové po celá staletí závisejí. Zanedbání ochrany domorodých práv však nevyplývá z nedostatku psaného zákona, ale z neúspěchu při zavádění stávajících zákonů. Bohužel porušování práv domorodého obyvatelstva přetrvává a růst těžby ropy, zemního plynu a nerostů a další činnosti (těžba nerostných surovin a dřeva, komerční rybolov a cestovní ruch), které přinášejí cizí měnu do ruského hospodářství, mají přednost nad zákonem. [511] => [[Soubor:Chibini massif and lake imandra.jpg|vlevo|náhled|Masiv [[Chibiny]] na poloostrově Kola|alt=Pohled do zelenošedého údolí s prudkými srázy, vzadu rozsáhlá vodní plocha]] [512] => [513] => Životní způsoby a ekonomika domorodých obyvatel ruského severu jsou založeny na chovu sobů, rybolovu, lovu suchozemských a mořských savců a lovu do pastí. Mnoho skupin v ruské Arktidě je polokočovných, pohybuje se sezónně po různých loveckých a rybářských táborech. Tyto skupiny závisí spíše na různých typech prostředí v různých časech roku než na tom, zda se jedná o jednu komoditu na vyčerpání.{{Citace monografie|titul=Aboriginal Peoples and the Law: Indian, Metis and Inuit rights in Canada |rok=1985 |vydavatel=Bradford W. Morse ed|jazyk=anglicky}} [[Soubor:Краснощелье.jpg|náhled|Vesnice [[Krasnoščelje]] na řece Ponoj|alt=Zimní pohled na vesnici. Uhlazená sněhová plocha, dva muži na skútru, vzadu ulice dřevěných domků]] [514] => [515] => V sámské domovině na poloostrově Kola v severozápadním Rusku regionální úřady uzavřely úsek řeky [[Ponoj]] (a dalších řek) pro místní rybolov a poskytly výhradní rybolovná práva komerční společnosti nabízející úlovky – sportovním rybářům převážně ze zahraničí.{{Citace monografie|titul=The Ponoi River Report: Sport Fishing in the Kola Peninsula |příjmení=Osherenko|jméno=Gail|rok=1998 |vydavatel=Circumpolar Conservation Union |jazyk=anglicky}} To znemožnilo místním Sámů (viz článek 21 kodexu Murmanské oblasti) obstarat si potraviny pro své rodiny a společenství a své tradiční hospodářské živobytí. Dle americké vědkyně Gaily Osherenkové zákaz rybolovu pro místní obyvatele mohl porušovat pravidla formulovaná Výborem OSN pro lidská práva a ignorovat zákon o půdě, jiné legislativní akty a prezidentský dekret z roku 1992. Obyvatelé vzdálených komunit nemají sílu ani zdroje, aby požadovali vymáhání svých práv. Zde i v dalších polárních oblastech neúspěch uplatňovat zákony na ochranu původních obyvatel vede ke „kriminalizaci“ místních obyvatel, kteří nemohou přežít bez „pytláctví“ zdrojů, které by jinak měly být právně dostupné. [516] => [517] => Jedním z významných problémů ruských Sámů je jejich nedostatečné povědomí o právech, výsadách a postupech jejich provádění, které často vedou k tomu, že nemohou využívat své výsady.{{Citace elektronické monografie | titul=Квота на конфликт |vydavatel=Мурманский вестник | datum vydání=2011-09-03 | url=http://www.mvestnik.ru/economy/pid201109033496l/ | jazyk=rusky |datum přístupu=2018-01-22}} [518] => [519] => === Skandinávie === [520] => Dne 16. listopadu 2005 předložila v [[Helsinky|Helsinkách]] skupina expertů vedená bývalým předsedou Nejvyššího soudu Norska, profesorem Carstem Smithem, návrh na Severskou sámskou úmluvu, každoroční společné zasedání ministrů odpovědných za záležitosti Sámů ve Finsku, Norsku a Švédsku a předsedů tří sámských parlamentů z příslušných zemí. Tato úmluva uznává Sámy jako jedno společné domorodé obyvatelstvo, sídlící přes hranice ve všech třech zemích. Navrhuje soubor minimálních standardů pro práva rozvoje sámského jazyka a sámské kultury a práva na půdu a vodu, živobytí a společnost.{{Citace elektronické monografie|titul=Report on indigenous fishing rights in the seas with case studies from Australia and Norway |datum vydání=2010-01-08|vydavatel=United Nations, Permanent Forum on Indigenous Issues |místo=New York |strany=19 |url=https://www.un.org/esa/socdev/unpfii/documents/E.C.19.2010.2EN.pdf|jazyk=anglicky}} Úmluva nebyla doposud v severských zemích ratifikována.{{Citace elektronické monografie | url = http://www.galdu.org/govat/doc/eng_nordic_sami_conv.pdf | url archivu = https://web.archive.org/web/20070927172755/http://www.galdu.org/govat/doc/eng_nordic_sami_conv.pdf |titul=The Nordic Sámi Convention |datum přístupu=2007-08-10 |datum vydání=2006-12-27| jazyk=anglicky}} [521] => [522] => == Sámská kultura == [523] => [524] => === Obydlí === [525] => Tradiční sámské obydlí je [[lavvu]]. Má podobný vzor jako indiánské [[týpí]], ale je méně vertikální a při silném větru je stabilnější. Umožňuje domorodé kultuře na holých pláních následovat svých stád sobů. Sámové ho stále používají jako dočasný přístřešek a navíc i stále více lidí pro kempování. Jako dočasné i trvalé obydlí se také používá [[goahti]], což je sámská chýše nebo stan tří základních typů, krytý buď tkaninou, rašeliníkem nebo dřevem. Goahti pokryté tkaninou vypadají velmi podobně jako lavvu, ale často je jejich konstrukce o něco větší. [526] => [527] => === Duodji (řemeslo) === [528] => [[Soubor:Sami knives - Arctic Museum.jpg|náhled|Sámský nůž|alt=Dva zdobené zahnuté sámské nože]] [529] => [[Soubor:Sami belt and needle cases.JPG|náhled|Korálkový pás, nůž a jehelníček z paroží|alt=Sámský korálkový pás, nůž a jehelníček z paroží]] [530] => [[Soubor:Sami woman with white reindeer.jpg|náhled|vlevo|upright|Sámská žena ze Švédska|alt=Žena v barevném ozdobném oblečení na sněhu, opodál pasoucí se sob]] [531] => Sámské řemeslo [[duodji]] pochází z doby, kdy Sámové byli samostatnými a samozásobitelskými kočovníky, a proto věřili, že objekt by měl předně a především sloužit svému účelu a nikoli primárně jako dekorace. Muži většinou používali dřevo, kosti a parohy k výrobě vyřezávaných nožů s rukovětí z paroží, bubnů a [[Kuksa|kuksů]] (hrnečky z březových nádorů na dřevě). Ženy používaly kůži k výrobě [[gákti]] a březové a smrkové kořeny k pletení košů.{{Citace elektronické monografie [532] => | příjmení = Arts [533] => | jméno = Gauri [534] => | titul = Indigenous People of Scandinavia: Sami [535] => | vydavatel = Gauri Arts [536] => | url = http://www.gauriarts.com/index.php?route=news/article&news_id=5 [537] => | datum přístupu = 2017-12-27 [538] => | jazyk = anglicky [539] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20171228112216/http://www.gauriarts.com/index.php?route=news/article&news_id=5 [540] => | datum archivace = 2017-12-28 [541] => | nedostupné = ano [542] => }} [543] => [544] => === Oblečení === [545] => Tradiční oděv, který nosí Sámové, je [[gákti]]. Nosí se jak při obřadech, tak při práci, obzvláště při pasení sobů. [546] => [547] => Tradičně se gákti vyráběl ze sobích kůží a šlach, dnes se častěji používá vlna, bavlna nebo hedvábí. Ženské gákti se obvykle skládá z šatů, šálu s třásněmi, které jsou upevněny 1–3 stříbrnými broži, a bot vyrobených z sobí kožešiny nebo kůže. Boty mohou mít špičaté nebo zvlněné špičky a často mají bandážové tkané kotníkové omotávky. Boty východních Sámů mají zaoblenou špičku na botách ze sobí kožešiny, jsou obloženy plstí a korálkovými detaily. Existují různé gákti pro ženy a muže; Mužská gákti mají kratší „bundy“ než dámské dlouhé šaty. Tradiční gákti je nejčastěji v odstínech červené, modré, zelené, bílé, středně hnědé vyčiněné kůže nebo kožešiny sobů. V zimě se přidává sobí kožich a kalhoty, někdy pončo (luhkka) a lano/laso. [548] => [[Soubor:Sami clothing 3.JPG|náhled|Sámské čepice|alt=Dvě sámské čepice ve vitríně; vlevo kožešinová, vpravo tkaná, červená]] [549] => [[Soubor:Southern Sami Mittens Norway.JPG|náhled|Sámské rukavice|alt=Dvě sámské zdobené sámské rukavice, umístěné v expozici]] [550] => [551] => Barvy, vzory a šperky na gákti ukazují, odkud je nositel, zda je svobodný nebo ženatý, a někdy mohou být dokonce specifické pro jednu rodinu. Obuv, rukávy a spodní lem mají obvykle nášivky ve formě geometrických tvarů.{{Citace elektronického periodika [552] => | příjmení = Koslin [553] => | jméno = Desiree [554] => | titul = The Way of Sami Duodji: From Nomadic Necessity to Trademarked Lifestyle [555] => | periodikum = digitalcommons.unl.edu [556] => | vydavatel = Textile Society of America [557] => | url = http://digitalcommons.unl.edu/cgi/viewcontent.cgi?article=1029&context=tsaconf [558] => | datum vydání = 2010 [559] => | jazyk = en [560] => | datum přístupu = 2019-01-05 [561] => }} V některých oblastech se používají pásky, jinde mají plechové výšivky a někteří východní Sámové nosí obrubu na oblečení nebo límec. Klobouky se liší podle pohlaví, sezóny a oblasti. Bývají vlněné, z kůže nebo z kožešiny. Mohou být vyšívané, nebo jako na východě, kde jsou spíš v podobě korálkové tkaniny se šálkem. Některé tradiční šamanské pokrývky hlavy, zejména ve východním Laponsku, byly ze zvířecí kůže, copánků a peří. [562] => [563] => Gákti může být přepásáno páskem. Pásek je někdy vyroben z několika pruhů samostatně utkaných úzkých pásků, jindy tkaný vcelku; může být zdoben korálky. Kožené řemeny mohou mít knoflíky z parohů, stříbrné koncové knoflíky, střapce nebo mosazné či měděné kroužky a jiné doplňky. Na páskách mohou být také korálky vykládána kožená pouzdra, pouzdra s jehlicemi z paroží, doplňky pro oheň, měděné kroužky, amulety a často vyřezávaný a nebo vyřezávaným parožím ozdobený nůž. Někteří východní Sámové také nosí šat s kapucí zvaný „малиц“ (malic) ze sobí kožešiny s vlnou uvnitř a boty nad kolena.{{Citace elektronické monografie [564] => | příjmení = [565] => | jméno = [566] => | titul = Саамы — «олений народ». [567] => | url = http://da.fi/329.html [568] => | vydavatel = [569] => | místo = [570] => | datum vydání = [571] => | datum přístupu = 2019-01-05 [572] => | jazyk = ru [573] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20190106010532/http://da.fi/329.html [574] => | datum archivace = 2019-01-06 [575] => | nedostupné = ano [576] => }} [577] => [578] => === Média a literatura === [579] => [[Soubor:Johan Turi, Muitalus sámiid birra.jpg|náhled|Obraz z ''Muitalus sámiid birra'' od [[Johan Turi|Johana Turiho]], příběh života sámského lidu|alt=Černobílá kresba, kruh plný zvířat, asi sobů]] [580] => [[Soubor:MarrySomby.jpg|náhled|upright|[[Marry Áilonieida Somby]], sámská spisovatelka z norského Deatnu|alt=Žena v tmavém oblečení s tmavým kloboukem]] [581] => V národních televizích v [[Norsko|Norsku]], [[Švédsko|Švédsku]] a ve [[Finsko|Finsku]] existuje krátké denní zpravodajství v severní sámštině. V sámštině se také často dělají dětské televizní pořady. K dispozici je také rozhlasová stanice pro severní Sámy, která má některé zpravodajské programy v ostatních sámských jazycích. [582] => [583] => Jediný deník vydávaný v severní sámštině je ''[[Ávir]]'',{{Citace elektronické monografie| url = http://lotta.yle.fi/srwebanar.nsf/sivut/samimediat?opendocument&pageid=Content65D79-5 | url archivu = https://web.archive.org/web/20080918033439/http://lotta.yle.fi/srwebanar.nsf/sivut/samimediat?opendocument&pageid=Content65D79-5 |titul=Aviissat ja bládit |datum vydání= |periodikum= |vydavatel=YLE Sámi Radio |datum přístupu=2010-09-04|jazyk=severosámsky }} spolu s několika časopisy.{{Citace periodika [584] => | příjmení = [585] => | jméno = [586] => | titul = The Sami through their own perspective [587] => | periodikum = United Nations Regional Information Centre for Western Europe (UNRIC) [588] => | datum = [589] => | ročník = [590] => | číslo = [591] => | strany = [592] => | jazyk = anglicky [593] => | url = https://archive.unric.org/en/latest-news/27749-the-sami-through-their-own-perspective [594] => | datum přístupu = 2017-12-16 [595] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20200725042326/https://archive.unric.org/en/latest-news/27749-the-sami-through-their-own-perspective [596] => | datum archivace = 2020-07-25 [597] => | nedostupné = ano [598] => }} {{Wayback|url=https://archive.unric.org/en/latest-news/27749-the-sami-through-their-own-perspective |date=20200725042326 }} [599] => [600] => Existuje sámské divadlo [[Beaivvaš]], sídlící v norském Kautokeino a další ve švédské Kiruně. Obě divadla jezdí na turné po celém Laponsku se hrami napsanými sámskými autory nebo s mezinárodními překlady. Každoročně se v severní sámštině a někdy i v ostatních sámských jazycích vydává řada románů a sbírek poezie. Největší sámské vydavatelství je [[Davvi Girji]].{{Citace periodika [601] => | příjmení = [602] => | jméno = [603] => | titul = About us [604] => | periodikum = Davvi Girji [605] => | datum = [606] => | ročník = [607] => | číslo = [608] => | strany = [609] => | jazyk = anglicky [610] => | url = http://www.davvi.no/index.php?option=com_content&view=article&id=60&Itemid=83&lang=en [611] => | datum přístupu = 2017-12-16 [612] => }} [613] => [[Soubor:Riddu Riđđu (9).jpg|vlevo|náhled|[[Sara Marielle Gaupová]] na festivalu Riddu Riđđu|alt=Stojící zpívající žena v šatech zdobených tradičními barvami]] [614] => [[Soubor:Sofia Jannok 20070621 Centre Culturel Suedois 5.jpg|náhled|vlevo|[[Sofia Jannoková]], sámská zpěvačka a hudebníce ze švédského Gällivare|alt=Stojící žena v tmavých šatech u mikrofonu, vedle ní velký šamanský buben]] [615] => [616] => === Hudba === [617] => Charakteristickým prvkem sámské hudební tradice je zpěv [[joik]]. Joiky jsou zpěvné písně, tradičně zpívané ''[[a cappella]]'', obvykle pomalu a hluboko v krku se zdánlivým emočním obsahem smutku nebo hněvu. Joiky mohou být věnovány zvířatům a ptákům v přírodě, zvláštním lidem nebo zvláštním příležitostem a mohou být radostné, smutné nebo melancholické. Často jsou založeny na slabičné improvizaci. V posledních letech joiky často doprovází hudební nástroje. Jediné tradiční sámské nástroje, které byly někdy používány k doprovodu joiků, byly „[[fadno]]“ flétny (vyrobené ze stonků rákosu podobného [[andělika lékařská|andělici lékařské]]) a ruční bubny (bubny s rámy a miskové bubny). [618] => [619] => === Vzdělání === [620] => Vzdělání v sámštině jako prvním jazyce existuje ve všech čtyřech zemích, kde Sámové historicky žijí (v Norsku, Švédsku i Finsku a Rusku), i mimo tradiční území Sámů. [[Sámi allaskuvla|Sámská univerzita]] se nachází v Kautokeino. Sámský jazyk lze studovat na několika univerzitách ve všech těchto zemích, speciálně na [[Universitetet i Tromsø|univerzitě v Tromsø]], která považuje sámštinu za mateřský jazyk, nikoliv za cizí jazyk. [621] => [622] => === Festivaly a trhy === [623] => [[Soubor:Mari Boine Riddu.jpg|náhled|Sámská zpěvačka [[Mari Boine]]|alt=Žena v bílém triku zpívající na pódiu]] [624] => Mnoho sámských festivalů v Laponsku oslavuje různé aspekty kultury Sámů. Nejznámější festival na norské straně je každoroční [[Riddu Riđđu]], ačkoli existují i další, jako je [[Ijahis Idja]] v [[Inari (obec)|Inari]]. Slavné jsou velikonoční festivaly, které se konají v [[Kautokeino]] a [[Karasjok]]u před jarním migrací sobů k pobřeží.{{Citace elektronického periodika [625] => | příjmení = [626] => | jméno = [627] => | titul = Sami people [628] => | periodikum = traditionscustoms.com [629] => | vydavatel = [630] => | url = http://traditionscustoms.com/people/sami-people [631] => | datum vydání = [632] => | jazyk = en [633] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20190106010926/http://traditionscustoms.com/people/sami-people [634] => | datum přístupu = 2019-01-05 [635] => | datum archivace = 2019-01-06 [636] => }} Tyto festivaly spojují tradiční kulturu s moderními jevy, jako jsou sněžné skútry. [637] => [638] => === Výtvarné umění === [639] => Vedle duodji (sámský rukodělný výrobek) se rozvíjí i oblast současného sámského výtvarného umění. V roce 2014 byla zřízena galerie ''Sámi Dáiddaguovddáš'' (Sámské centrum současného umění).{{Citace elektronické monografie [640] => | titul = Top of the World [641] => | url = http://samidaiddaguovddas.no/en/inauguration-of-sami-daiddaguovddas-new-center-of-contemporary-art/ [642] => | vydavatel = Sámi Dáiddaguovddáš [643] => | datum_přístupu = 2019-01-07 [644] => | jazyk = en [645] => }} [646] => [647] => === Tanec === [648] => Po mnoho let se mylně myslelo, že Sámové jsou na Zemi jediní domorodí lidé bez taneční tradice.{{Citace periodika | url = http://www.kompaninomad.se/storage/FINAL%20Kompani_Nomad_presentation%20ENG.pdf | titul = FINAL Kompani_Nomad_presentation ENG | autor = Ola Stinnerbom and Birgitta Stålnert | periodikum = Kompani Nomad | ročník = | rok = 2013 | datum přístupu = | jazyk = anglicky | url archivu = https://web.archive.org/web/20131004214052/http://www.kompaninomad.se/storage/FINAL%20Kompani_Nomad_presentation%20ENG.pdf | datum archivace = 2013-10-04 | nedostupné = ano }} Objevily se sámské taneční společnosti jako např. Kompani Nomad.{{Citace elektronické monografie|autor=Bigitta Stålnert |url=http://www.kompaninomad.se |titul=Nyheter - Kompani Nomad - Nyskapande samisk dans |vydavatel=Kompaninomad.se |datum vydání= |datum přístupu=2013-06-22|jazyk=anglicky}} Kniha o „ztracené“ sámské taneční tradici se jmenuje ''Jakten på den försvunna samiska dansen'' a nedávno vyšla v Centru pro výzkum Sámů (CeSam) Umejské university.{{Citace periodika |url=http://www.umu.se/english/research/research-news/newsdetail/umea-university-closely-linked-to-sami-week.cid183832 | formát = book | titul = Jakten på den försvunna samiska dansen | autor = Ola Stinnerbom and Birgitta Stålnert | periodikum = Umeå University | ročník = | rok = 2013 | datum přístupu = |jazyk=anglicky}} Ve východních oblastech Laponska je taneční tradice více spojitá a pokračuje ve skupinách jako Johtti Kompani.{{Citace elektronické monografie|url=http://www.johtti.com/ |titul=Johtti Kompani |vydavatel=Johtti.com |datum vydání= |datum přístupu=2013-06-22|jazyk=anglicky}} [649] => [[Soubor:Dried reindeer meat.jpg|náhled|Sušené sobí maso]] [650] => [651] => === Kuchyně === [652] => {{Podrobně|Laponská kuchyně}}Sámská kuchyně je založena na sobím mase, které se často udí a suší. Ze soba se nevyužívá jen maso, ale i vnitřností nebo krev. Kromě sobího maso se také používá mnoho ryb a různé bobule a bylinky z přírody, nejpopulárnější jsou morušky. Tradiční sámský chléb má podobu placek a je podobným indickým chlébům.{{Citace elektronického periodika [653] => | titul = Food - Samer.se [654] => | periodikum = www.samer.se [655] => | url = http://www.samer.se/4591 [656] => | datum přístupu = 2021-04-23 [657] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20210429011901/https://cdnjs.cloudflare.com/ajax/libs/modernizr/2.6.2/modernizr.js [658] => | datum archivace = 2021-04-29 [659] => | nedostupné = ano [660] => }} [661] => [662] => === Chov sobů === [663] => {{Podrobně|Sob polární#Domestikace}} [664] => [[Soubor:Reindeer herding.jpg|náhled|Chov sobů|alt=Stádo sobů u plotu, uprostřed jedna postava zezadu]] [665] => [[Soubor:Ljungris July 2013.jpg|náhled|Budova v [[Ljungris]] vlastněná sámskou komunitou, která byla v létě využívána především pro značení sobích mláďat|alt=Dřevěný domek se střechou porostlou trávou, vzadu a kolem stromy]] [666] => Chov sobů byl a stále je důležitým aspektem sámské kultury. Během let nucené asimilace byly oblasti, ve kterých byla stáda sobů významným zdrojem živobytí mezi několika, kde přežila sámská kultura a jazyk. V celé severní Evropě (Norsko, Finsko, Švédsko a Rusko) se mu věnuje méně než 10 % Sámů.{{Citace monografie | titul=Bridging Divides Ethno-political Leadership Among the Russian Sami | vydavatel=Berghahn Books | místo=City | rok=2015 | isbn=978-1-78238-919-4 | strany=40|jazyk=en}} [667] => [668] => Dnes je v Norsku a ve Švédsku chov sobů právně chráněn jako exkluzivní živobytí Sámů, takže pouze jedinci sámského původu s vazbou na chovatelskou rodinu mohou vlastnit soby a vydělávat nimi na živobytí. V současné době se v Norsku zabývá chovem sobů přibližně 2800 lidí na ploše asi 140 tisíc km² (40 % plochy Norska). Ve Švédsku se chovají sobi na ploše 160 tisíc km² (34 % plochy země) a celkem se mu věnuje asi 4600 osob. Ve Finsku není chov sobů exkluzivní a praktikují ho v omezeném rozsahu také etničtí Finové. Praktikuje se na ploše 114 tisíc km² (33 % plochy Finska) v provincii [[Laponsko (Finsko)|Laponsko]], kde stále hraje významnou roli v místní ekonomice, a v sousední jižní provincii [[Severní Pohjanmaa]] (Oulu), kde je jeho ekonomický dopad nižší. Celkem se mu ve Finsku věnuje asi 5700 osob a je do něj zapojeno asi 1500 rodin.{{Citace elektronické monografie |autoři= Johnny-Leo L. Jernsletten, Konstantin Klokov| titul=Sustainable Reindeer Husbandry | website=Centre for Sami Studies. University of Tromsø | url=http://www.reindeer-husbandry.uit.no/online/Final_Report/final_report.pdf |počet stran=164| datum vydání= 2002-09-17| datum přístupu=2018-01-29|jazyk=anglicky}} V Rusku se mu věnuje také jen minorita Sámů. [669] => [670] => Mezi chovateli sobů v sámských obcích mají ženy obvykle vyšší úroveň formálního vzdělání v oblasti.{{Citace periodika |url=http://umu.diva-portal.org/smash/get/diva2:416689/FULLTEXT01 | formát = PDF | titul = Mental health problems among the Swedish reindeer-herding Sami population | autor = Niclas Kaiser | periodikum = Umeå University Medical Dissertations, New Series | ročník = 1430 | rok = 2011 | datum přístupu = 2012-10-02 |jazyk=anglicky}} [671] => [672] => === Hry === [673] => Sámové tradičně hrají jak karetní hry, tak stolní hry, ale jen málo sámských her se zachovalo, částečně proto, že křesťanští misionáři a laestadiánci (luteráni) považovali tyto hry za hříšné.{{citace periodika|příjmení=Borvo|jméno=Alan|rok=2001|číslo=4|titul=Sáhkku, The „Devil's Game“|periodikum=Board Games Studies|strany=33–52|jazyk=anglicky|url=http://bgsj.ludus-opuscula.org/PDF_Files/BGS4-complete.pdf|poznámka=[dále jen Borvo]}} Do současnosti se zachovala pravidla pouze tří deskových her Sámů. ''Sáhkku'' je běh-boj [[desková hra]], kde každý hráč ovládá sadu vojáků (označovaných jako „ženy“ a „muži“), která závodí ve smyčce na celé desce, pokoušející se odstranit vojáky druhého hráče. Hra souvisí s jihoskandinávským dallós, arabským tabi a indickým tablanem. Borvo, str. 33; {{citace periodika|příjmení=Depaulis|jméno=Thierry|rok=2001|číslo=4|titul=An Arab Game in the North Pole?|periodikum=Board Games Studies|strany=77–82|jazyk=anglicky|url=http://bgsj.ludus-opuscula.org/PDF_Files/BGS4-complete.pdf}} Sáhkku se od těchto her liší v několika ohledech, nejvíce pozoruhodné je přidání figurky „král“, který radikálně mění hru. ''Tablut'' je čistě [[Strategická hra (počítačová)|strategická hra]] z rodiny her [[Hnefatafl|tafl]]. Hra obsahuje „Švédy“ a „švédského krále“, jehož cílem je uniknout, a armáda „Moskovitů“, jejímž cílem je chytit krále. Tablut je jediná taflová hra, kde do naší doby přežila relativně neporušená sada pravidel. Proto jsou všechny moderní verze taflu (běžně nazývané „Hnefatafl“ a uváděné na trh výhradně jako „norské“ nebo „vikingské“ hry) založené na sámské verzi hry tablut.{{Citace monografie | příjmení=Murray | jméno=Harold | titul=A history of board-games other than chess | url=https://archive.org/details/historyofboardga0000murr | vydavatel=Clarendon |místo=Oxford | rok=1952 | isbn=978-0-19-827401-8 |jazyk=anglicky|strany=[https://archive.org/details/historyofboardga0000murr/page/61 61]}} {{Citace monografie | příjmení=Bell | jméno=R. C. | titul=Board and table games from many civilizations | url=https://archive.org/details/boardtablegamesf0000bell_v9m5 | vydavatel=Dover Publications | místo=New York | rok=1979 | isbn=978-0-486-23855-5 |jazyk=anglicky|strany=[https://archive.org/details/boardtablegamesf0000bell_v9m5/page/77 77]}}{{Citace elektronické monografie | příjmení=Helmfrid | jméno=Sten | titul=Hnefatafl - the Strategic Board Game of the Vikings | vydavatel=Bredbandsbolaget | datum vydání=2005-04-23 | url=http://hem.bredband.net/b512479/ | datum přístupu=2018-01-16|jazyk=anglicky|strany=1–5}} ''Dablot Prejjesne'' je hra příbuzná s alquerque (středověká hra králů), která se liší od většiny takových her (např. od [[Dáma (desková hra)|dámy)]] tím, že má figurky tři různých typů. Herní strany se nazývají „Sámové“ (figurky jsou král, princ a válečníci) a „Finové“ (velkostatkář, syn velkostatkáře a zemědělci).{{Citace monografie | příjmení=Wilkins | jméno=Sally | titul=Sports and games of medieval cultures | vydavatel=Greenwood Press |místo=Westport, Conn | rok=2002 | isbn=978-0-313-36079-4 |jazyk=anglicky|strany= 101–102}} {{Citace monografie [674] => | příjmení = Keyland [675] => | jméno = Nils [676] => | titul = Dablot prejjesne och dablot duoljesne. Tvänne lappska spel från Frostviken, förklarade och avbildade [677] => | periodikum = Etnologiska Studier tillägnade Nils Edvard Hammarsted [678] => | ročník = 3/3 [679] => | místo = Göteborg [680] => | rok = 1921 [681] => | strany = 35–47 [682] => | jazyk = švédsky [683] => }} [684] => [685] => == Laponsko == [686] => {{Podrobně|Laponsko}} [687] => Laponsko („Sámsko“) je název kulturní oblasti, která je tradičně obývána Sámy. Nesámové a mnoho regionálních map často nazývaly tento stejný region ''Laponsko,'' neboť mezi oběma výrazy existuje značný regionální přesah. Překrývání však není úplné: ''Laponsko'' (finský ''Lappi'', švédsky ''Lappland'') pokrývá pouze některé části Laponska, které spadají pod [[Laponsko (finský kraj)|finskou]] a [[Laponsko (historická provincie)|švédskou jurisdikci]], a ne ty, které spadají pod norskou nebo ruskou. Větší část „Sámska“ tedy není pokryta pojmem „Laponsko“. V závislosti na kontextu může být pojem ''Laponsko'' zavádějící nebo může Sámy urážet. Mezi Sámy se používá a je přijatelný pouze výraz ''Sápmi''. [688] => [689] => Laponsko se nachází v severní Evropě, zahrnuje severní části [[Fennoskandinávie]] a zasahuje čtyři země: Norsko, Švédsko, Finsko a Rusko. [690] => [691] => === Vymezení === [692] => [[Soubor:Sapmi Lappland.jpg|náhled|[[Laponské území]] v Laponsku, památka UNESCO|alt=Pohled na jezero, vepředu desítky balvanů, vzadu les a kopce]] [693] => [694] => Neexistuje žádná oficiální geografické definice hranic Laponska. Obvykle však zahrnuje následující kraje a provincie: [695] => * Kraj [[Dalarna]] ve Švédsku [696] => * Kraj [[Jämtland]] ve Švédsku [697] => * Kraj [[Laponsko (finský kraj)|Laponsko]] ve Finsku [698] => * [[Murmanská oblast]] v Rusku [699] => * Kraj [[Trøndelag]] v Norsku [700] => * Kraj [[Nordland]] v Norsku [701] => * Kraj [[Norrbotten (kraj)|Norrbotten]] ve Švédsku [702] => * Kraj [[Finnmark]] v Norsku [703] => * Kraj [[Troms]] v Norsku [704] => * Kraj [[Västerbotten (kraj)|Västerbotten]] ve Švédsku [705] => [706] => Obce [[Gällivare]], [[Jokkmokk]] a [[Arjeplog]] ve švédském Laponsku byly v roce 1996 přidány na [[Seznam světového dědictví v Evropě: Řecko až Vatikán#Švédsko|Seznam světového dědictví UNESCO]] jako „[[Laponské území]]“.{{Citace elektronického periodika [707] => | příjmení = Centre [708] => | jméno = UNESCO World Heritage [709] => | titul = Laponian Area [710] => | periodikum = whc.unesco.org [711] => | url = http://whc.unesco.org/en/list/774 [712] => | jazyk = en [713] => | datum přístupu = 2017-12-16 [714] => }} [715] => [716] => Oblast sámského osídlení ve Finsku tvoří obce [[Enontekiö]], [[Utsjoki]] a [[Inari (obec)|Inari]], jakož i část obce [[Sodankylä]].{{Citace elektronického periodika [717] => | příjmení = Aikio [718] => | jméno = Antti [719] => | titul = A reply to calls for an extension of the definition of Sámi in Finland [720] => | periodikum = Arctic Review on Law and Politics, [721] => | vydavatel = [722] => | url = http://site.uit.no/arcticreview/files/2014/10/A-reply-to-calls-for-an-extension-of-the.pdf [723] => | vydání = 5 [724] => | datum vydání = [725] => | rok vydání = 2014 [726] => | issn = 1891-6252 [727] => | jazyk = anglicky [728] => | datum přístupu = 2017-12-15 [729] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20170810184154/http://site.uit.no/arcticreview/files/2014/10/A-reply-to-calls-for-an-extension-of-the.pdf [730] => | datum archivace = 2017-08-10 [731] => }} [732] => [733] => === Důležitá sámská místa === [734] => [[Soubor:Каневка на Поное.jpg|náhled|Vesnice [[Kanevka]], řeka Ponoj, ruská Lovozerská oblast|alt=Pohled na zasněženou ves zdáli, dřevěné domy, v pozadí zamrzlá a zasněžená řeka]] [735] => [[Soubor:Galtispouda view.jpg|náhled|[[Arjeplog]]|alt=Zasněžený oblý kopec, uprostřed fotky vodní plocha, nahoře šedé nebe]] [736] => V následujících městech a vesnicích žije významná populace Sámů nebo hostí sámské instituce. Norská, švédská, finská nebo ruská toponyma jsou v závorkách. [737] => [738] => ==== Sámská jádrová oblast ==== [739] => * Deatnu ([[Tana (obec v Norsku)|Tana]]) v Norsku [740] => * Divtasvuodna ([[Tysfjord]]) v Norsku je centrem populace Lulejských Sámů. Nachází se zde Centrum Árran. [741] => * Eanodat ([[Enontekiö]]) ve Finsku [742] => * Gáivuotna ([[Kåfjord]]) v Norsku je důležitým centrem pro pobřežní kulturu Sámů. Každoročně jsou hostitelem mezinárodního domorodého festivalu [[Riddu Riđđu]]. Obec má sámské jazykové centrum a hostí Ájské sámské centrum. Na konci devadesátých let 20. století byla v Gáivuotné silná opozice proti revitalizaci sámského jazyka a kultury, mj. byly opakovaně rozstříleny dopravní značky v sámštině.{{Citace elektronického periodika [743] => | příjmení = [744] => | jméno = [745] => | titul = Samisk skyteskive [746] => | periodikum = NRK.no - Programmer NRK Troms [747] => | vydavatel = [748] => | url = https://www.nrk.no/troms/samisk-skyteskive-1.219763 [749] => | datum vydání = 2001-02-05 [750] => | datum přístupu = 2017-12-16 [751] => | jazyk = norsky [752] => }} [753] => * Giron ([[Kiruna]]) je sídlem švédského sámského parlamentu a největším městským sídlem ve švédském Laponsku [754] => * Guovdageaidnu ([[Kautokeino]]) v Norsku. Asi 90 % obyvatel hovoří severní sámštinou a nachází se zde několik sámských institucí: sámské divadlo Beaivváš, Sámská střední škola a Škola chovu sobů, Sámská vysoká škola, Severosámský výzkumný ústav, Sámská jazyková rada, Zdrojové centrum pro práva domorodého obyvatelstva a Mezinárodní středisko pro chov sobů. Navíc v Kautokeino sídlí několik sámských médií. Patří mezi ně noviny v sámském jazyce ''Áššu'' a vydavatelství a nahrávací společnost DAT Sami. Kautokeino také hostí Sámský velikonoční festival. [[Sámské povstání v Kautokeino|Povstání v Kautokeino]] v roce 1852 bylo jednou z mála vzpour Sámů proti útlaku ze strany norské vlády. [755] => * Jiellevárri nebo Váhčir ([[Gällivare]]) [756] => * Johkamohkki ([[Jokkmokk]]) hostí první víkend v únoru velký sámský trh a festival. Je to také místo, kde se nachází muzeum umění [[Ájtte, Svenskt fjäll- och samemuseum]]. [757] => * Kárášjohka ([[Karasjok]]) je sídlem norského sámského parlamentu. Také tu sídlí další významné sámské instituce včetně NRK Sami Radia, Sámského muzea, Sámského centra umění, specializované sámské knihovny, právní kanceláře Mid-Finnmark, dětské a mládežnické psychiatrické léčebny, Sámského speciálního lékařského centra a Sámského výzkumného ústavu zdraví. V městečku je navíc ''Laponský'' kulturní park a vycházejí zde noviny Sami Min Aigi. [758] => * Leavdnja (Lakselv) v Norsku je sídlem Finnmark Estate a novin Ságat Sami. Organizace ''Finnmarkseiendommen'' vlastní a spravuje zhruba 95 % půdy ve Finnmarku a 50 % členů rady je voleno norským sámským parlamentem. [759] => * Ohcejohka ([[Utsjoki]]) ve Finsku [760] => * Romsa nebo Tromsa ([[Tromsø]]) v Norsku je největší město v centrální sámské oblasti a má univerzitu, která se specializuje na Sámy. Má také významnou a velmi aktivní sámskou populaci. [761] => * Unjárga ([[Nesseby]]) v Norsku je důležitým centrem pro kulturu pobřežních Sámů. Je tu také museum Várjjat Sami a sídlí tu Oddělení kultury a životního prostředí Norského sámského parlamentu. Narodil se tady první Sám zvolený do norského parlamentu, [[Isak Saba]]. [762] => [763] => ==== Jižní Laponsko ==== [764] => * Aarborte ([[Hattfjelldal]]) v Norsku je centrem jižních Sámů s jazykovou školou jihosámských jazyků a Sámským kulturním centrem [765] => * [[Arjeplog]] ve Švédsku [766] => * Snåase ([[Snåsa]]) je centrem jihosámštiny a jediná obec v Norsku, kde jižní sámština je také oficiálním jazykem.{{Citace elektronické monografie [767] => | příjmení = [768] => | jméno = [769] => | titul = Polyglot in Progress [770] => | url = https://polyglotinprogresssite.wordpress.com/2017/02/19/spotlight-on-minority-languages-southern-sami/ [771] => | vydavatel = [772] => | místo = [773] => | datum vydání = 2017-02-19 [774] => | datum přístupu = 2019-01-07 [775] => | jazyk = en [776] => }} Ve městě se nachází Muzeum Saemien Sijte jižních Sámů. [777] => [778] => ==== Východní Laponsko ==== [779] => * Aanaar, Anár nebo Aanar ([[Inari (obec)|Inari]]) je sídlem finského sámského parlamentu [780] => * Lujávri ([[Lovozero]]) je největší sámská osada na ruské straně [781] => [782] => === Hraniční konflikty === [783] => [[Soubor:Glen1 Sweden.jpg|náhled|Sobí pastviny|alt=Asi šest sobů mezi břízami]] [784] => Laponsko, tradiční země Sámů, překračuje čtyři národní hranice. Tradiční letní a zimní pastviny někdy leží na různých stranách hranic národních států. Navíc existuje hranice pro moderní [[Laponsko]]. Někteří uvádějí, že práva (pro pastviny sobů a v některých částech dokonce i pro rybolov a lov) zahrnují nejen současné Laponsko, ale oblasti, které jsou mimo dnešní Laponsko, které odrážejí starší území. Dnešní „hranice“ pocházejí ze 14. až 16. století, kdy došlo ke konfliktům mezi vlastníky půdy. V 16. století vznikla ze strategických a ekonomických důvodů nová sídla a rozrostla se města, čímž se hranice mezi nimi ustálila. Usazovali se zde nejen někteří Sámové, ale zejména přistěhovalci z jihu. [785] => [786] => Vlastnit pozemky v rámci hranic nebo být členem ''sídy'' (sámského místního společenství) dává práva. Jiný zákon, který byl schválen ve Švédsku v polovině devadesátých let, dal zcela každému právo rybařit a lovit v tomto regionu, což ''sídy'' nelibě nesly. [787] => [788] => Soudní řízení jsou běžné v celé historii a ze strany Sámů je cílem získat území, které dříve v historii využívali. Kvůli velké porážce v roce 1996, jedna ''sída'' zavedla sponzorský koncept „''sobí'' kmotr“, aby získala finanční prostředky pro další bitvy u soudů. Tyto „vnitřní konflikty“ jsou obvykle konflikty mezi majiteli pozemků, kteří nejsou Sámy, a vlastníky sobů. Případy zpochybňují dávná práva Sámů na sobí pastviny. V roce 2010 bylo Švédsko kritizováno za jeho vztahy se Sámy ve Všeobecném periodickém přezkumu, který vypracovala pracovní skupina [[Rada pro lidská práva|Rady pro lidská práva]].{{Citace elektronické monografie|titul=Draft report of the Working Group on the Universal Periodic Review |datum vydání=2010-05-14|vydavatel=The Working Group on the UPR |místo=Geneva |url=http://lib.ohchr.org/HRBodies/UPR/Documents/Session8/SE/A_HRC_WG.6_8_L.10_Sweden.pdf|jazyk=anglicky}} [789] => [790] => Otázka, zda území [[Skandinávské pohoří|Skandinávského pohoří]] (fjeld) je ve vlastnictví vlády (korunní země) nebo sámské populace není odpovězena. [791] => [792] => Dle americké vědkyně Gaily Osherenkové z domorodé perspektivy lidé „patří do země“, země nepatří k lidem, což ale neznamená, že lovci, pastevci a rybáři nevědí, kde leží hranice jejich území, stejně jako jejich sousedů. [793] => [794] => == Demografie == [795] => [[Soubor:Sami child.jpg|náhled|Sámský hoch, rok 1923|alt=Černobílá zimní fotografie hocha v kožešinových botech]] [796] => [[Soubor:Sami family-easter.jpg|náhled|Rodina Sámů na jarní (Velikonoční) oslavě|alt=Jarní sámská rodina v čepicích, ve velmi zdobeném oděvu]] [797] => [798] => V celé oblasti Laponska tvoří Sámové jen malou populaci, podle odhadů Sámského parlamentu ve Švédsku jich je v celé oblasti Laponska asi 70 000.{{Citace elektronického periodika [799] => | příjmení = [800] => | jméno = [801] => | titul = The Sami – an Indigenous People in Sweden [802] => | periodikum = www.samer.se [803] => | vydavatel = Sami Parliament [804] => | url = http://www.samer.se/2137 [805] => | datum vydání = 2005 [806] => | strany = 4 [807] => | jazyk = en [808] => | url archivu = [809] => | datum přístupu = 2019-01-11 [810] => | isbn = 91-974667-9-4 [811] => }} Počet obyvatel v severských státech, včetně městských oblastí, jako je norské [[Oslo]], tradičně uvažované mimo Laponsko, se odhaduje na {{formatnum:80000}} až {{formatnum:135000}}.{{Citace elektronické monografie |url=https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/no.html |titul=CIA - The World Factbook |vydavatel=Cia.gov |datum vydání= |datum přístupu=2013-06-22 |jazyk=anglicky |url archivu=https://web.archive.org/web/20200506091556/https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/no.html |datum archivace=2020-05-06 |nedostupné=ano }} {{citace elektronické monografie [812] => | příjmení = Ministry of Local Government and Regional Development [813] => | jméno = [814] => | titul = The Sámi people [815] => | url = http://www.norway.org.uk/facts/sami/sami/sami.htm [816] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20060524233923/http://www.norway.org.uk/facts/sami/sami/sami.htm [817] => | vydavatel = [818] => | místo = [819] => | datum vydání = 2006-05-24 [820] => | datum přístupu = 2019-01-11 [821] => | jazyk = anglicky [822] => }} Přibližně polovina všech Sámů žije v Norsku, mnoho jich žije ve Švédsku, přičemž menší skupiny žijí na dalekém severu Finska a na [[Kola (poloostrov)|poloostrově Kola]] v Rusku. Sámové v Rusku byli nuceni sovětskými úřady, aby se přestěhovali do kolchozu [[Lovozero]] (Lujávri) v centrální části poloostrova Kola. [823] => [824] => Vzhledem ke [[Asimilace (sociologie)|kulturní asimilaci]] sámského lidu, ke které došlo během čtyř staletí ve čtyřech zemích, je však obtížné přesně určit velikost jejich populace.{{Citace elektronické monografie | příjmení=Korpela | jméno=Salla | titul=The Saami. An ancient population on the northern edge of Europe|vydavatel=Virtual Finland |datum vydání=2009-02-10 | url = http://finland.fi/netcomm/news/showarticle.asp?intNWSAID=25786 | url archivu = https://web.archive.org/web/20090210090300/http://finland.fi/netcomm/news/showarticle.asp?intNWSAID=25786 |datum přístupu2014-01|jazyk=anglicky}} Jeden z problémů spočívá v tom, že existuje jen málo všeobecně uznávaných kritérií toho, co to vlastně znamená „být Sámem“. Všechny nordické sámské parlamenty zahrnují jako „klíčové“ kritérium pro registraci jako Sám [[Kulturní identita|identitu]] samu o sobě – každý musí prohlásit, že se skutečně považuje za Sáma. Objektivní kritéria se liší, ale obecně se vztahují ke [[Příbuzenství|příbuzenským vztahům]], geografické oblasti Laponska, odkud pochází daná rodina,{{Citace elektronické monografie | titul=SAMI IN SWEDEN | vydavatel=Institut de Sociolingüística Catalana | url=https://www.uoc.edu/euromosaic/web/document/sami/an/i2/i2.html | datum přístupu=2009-01-04 | jazyk=anglicky | url archivu=https://web.archive.org/web/20100807002648/http://www.uoc.edu/euromosaic/web/document/sami/an/i2/i2.html | datum archivace=2010-08-07 | nedostupné=ano }} nebo jazyku. Sámských jazyků a jejich dialektů ale existuje vícero a v [[Laponsko|Laponsku]] je i několik oblastí, kde kvůli nucené asimilaci jen málo Sámů mluví svým [[Sámské jazyky|rodným jazykem]], přestože se stále považují za Sámy. [825] => [826] => Norský stát uznává jakéhokoli Nora jako Sáma, pokud má i jen jednoho praprarodiče, jehož mateřským jazykem byla sámština;{{Citace elektronického periodika [827] => | příjmení = Berglund [828] => | jméno = Nina [829] => | titul = Sami question the pace of their progress [830] => | periodikum = www.newsinenglish.no [831] => | vydavatel = Nina’s News from Norway [832] => | url = https://www.newsinenglish.no/2017/02/06/sami-question-pace-of-their-progress/ [833] => | datum vydání = 2017-06-02 [834] => | jazyk = en [835] => | url archivu = [836] => | datum přístupu = 2019-01-14 [837] => }} žádná taková evidence mateřského jazyka mezi obyvateli Norska ale není a nikdy nebyla. [838] => [839] => === Sámské skupiny a jazyky === [840] => {{Podrobně|Sámské jazyky}} [841] => Níže následuje systém dělení sámských jazyků spolu s odhady počtu mluvčích. Sestaveno dle amerického vědce [[Michael E. Krauss|Michaela E. Krausse]] (počet obyvatel, počet mluvčích daného jazyka k roku 1997, procento mluvčích daného jazyka 1997) a [[Červená kniha ohrožených jazyků|Atlasu světových jazyků v ohrožení]] (počet mluvčích daného jazyka 2010, stupeň ohrožení).{{Citace sborníku [842] => | titul = The indigenous languages of the North: A report on their present state [843] => | url = https://minpaku.repo.nii.ac.jp/?action=repository_action_common_download&item_id=2955&item_no=1&attribute_id=18&file_no=1 [844] => | spolusestavitelé = H. Shoji, J. Janhunen [845] => | sborník = No.44 Northern Minority Languages:Problems of Survival [846] => | vydavatel = National Museum of Ethnology; Alaska Native Language Center, University of Alaska Fairbanks [847] => | místo = Ósaka; Fairbanks [848] => | svazek = 44 [849] => | strany = 1–34 [850] => | issn = 0387-6004 [851] => | poznámka = série Senri Ethnological Studies [852] => | jazyk = en [853] => | příjmení1 = Krauss [854] => | jméno1 = Michael E. [855] => | odkaz_na_autora1 = Michael E. Krauss [856] => | sestavující_korporace = National Museum of Ethnology [857] => | datum_vydání = 1997-03-31 [858] => }}{{Citace periodika [859] => | url = https://minpaku.repo.nii.ac.jp/?action=repository_action_common_download&item_id=2715&item_no=1&attribute_id=18&file_no=1 [860] => | titul = Language Proficiency and Ethnicity: The Sami Case [861] => | jméno = Håkan [862] => | příjmení = Rydving [863] => | periodikum = Senri Ethnological Studies [864] => | číslo = 66 [865] => | strany = 357–370 [866] => | datum přístupu = 2018-01-15 [867] => | datum vydání = 2004-02-20 [868] => | editoři = Takashi Irimoto, Takako Yamada [869] => | jazyk = anglicky [870] => }}[[Červená kniha ohrožených jazyků]]{{Citace elektronické monografie|titul=UNESCO Interactive Atlas of the World's Languages in Danger |příjmení=Moseley |jméno=Christopher John |odkaz na autora= |spoluautoři= A large and geographically diverse group of regional editors and contributors, some of whom had already been involved in the previous two editions, worked with Christopher Moseley to provide and validate languages data and write essays.|rok=2010 |vydavatel=UNESCO |url=http://www.unesco.org/culture/languages-atlas/index.php|jazyk=anglicky}} [871] => {| class="wikitable sortable" [872] => |- valign="top" [873] => ! colspan="1"|Skupina [874] => ! data-sort-type="number" align="right"|Počet obyvatel (1997) [875] => ! colspan="1"|Jazyková skupina [876] => ! colspan="1"|Jazyk [877] => ! data-sort-type="number" align="right"|Počet mluvčích (1997) [878] => ! data-sort-type="number" align="right"|% mluvčích (1997) [879] => ! data-sort-type="number" align="right"|Mluvčí (2010) [880] => ! colspan="1"|Stupeň ohrožení jazyka [881] => ! colspan="1"|Hlavní území [882] => ! colspan="1"|Další tradiční území [883] => |---- [884] => | Severní Sámové [885] => |42 500 [886] => |Západosámské jazyky [887] => |[[Severní sámština]] [888] => |21 700 [889] => |51 % [890] => |30 000 [891] => |jednoznačně ohrožený [892] => |Norsko [893] => |Švédsko, Finsko [894] => |---- [895] => |Lulejští Sámové [896] => |8 000 [897] => |Západosámské jazyky [898] => |[[Lulejská sámština]] [899] => |2 300 [900] => |29 % [901] => |2 000 [902] => |silně ohrožený [903] => |Švédsko [904] => |Norsko [905] => |---- [906] => |Pitejští Sámové [907] => |2 000 [908] => |Západosámské jazyky [909] => |[[Pitejská sámština]] [910] => |60 [911] => |3 % [912] => |20 [913] => |kriticky ohrožený [914] => |Švédsko [915] => |Norsko [916] => |---- [917] => |Jižní Sámové [918] => |1 200 [919] => |Západosámské jazyky [920] => |[[Jižní sámština]] [921] => |600 [922] => |50 % [923] => |500 [924] => |silně ohrožený [925] => |Švédsko [926] => |Norsko [927] => |---- [928] => |Umejští Sámové [929] => |1 000 [930] => |Západosámské jazyky [931] => |[[Umejská sámština]] [932] => |50 [933] => |5 % [934] => |20 [935] => |kriticky ohrožený [936] => |Švédsko [937] => |Norsko [938] => |---- [939] => |Skoltští Sámové [940] => |1 000 [941] => |Východosámské jazyky [942] => |[[Skoltská sámština]] [943] => |430 [944] => |43 % [945] => |300 [946] => |silně ohrožený [947] => |Finsko [948] => |Rusko, Norsko [949] => |---- [950] => |Kildinští Sámové [951] => |1 000 [952] => |Východosámské jazyky [953] => |[[Kildinská sámština]] [954] => |650 [955] => |65 % [956] => |787 [957] => |silně ohrožený [958] => |Rusko [959] => | [960] => |---- [961] => |Inarští Sámové [962] => |900 [963] => |Východosámské jazyky [964] => |[[Inarijská sámština]] [965] => |300 [966] => |33 % [967] => |400 [968] => |silně ohrožený [969] => |Finsko [970] => | [971] => |---- [972] => |Terští Sámové [973] => |400 [974] => |Východosámské jazyky [975] => |[[Terská sámština]] [976] => |8 [977] => |2 % [978] => |2 [979] => |kriticky ohrožený [980] => |Rusko [981] => | [982] => |---- [983] => |Akkalští Sámové [984] => |100 [985] => | Východosámské jazyky [986] => | [[Akkalská sámština]] [987] => |7 [988] => |7 % [989] => |0 [990] => |vymřelý [991] => |Rusko [992] => | [993] => |-class="sortbottom" [994] => !Sámové - celkem [995] => !58 100 [996] => ![[Sámské jazyky]] [997] => ![[Sámské jazyky]] [998] => !26 105 [999] => !45 % [1000] => !34 000 [1001] => ! [1002] => !Norsko [1003] => !Švédsko, Finsko, Rusko [1004] => |} [1005] => [[Soubor:Corrected sami map 4.PNG|náhled|Geografická distribuce sámských jazyků: tmavší oblasti představují obce, které uznávají sámštinu jako oficiální jazyk [1006] => {{ol|{{li|jižní sámština}}{{li|umejská sámština}}{{li|pitejská sámština}}{{li|lulejská sámština}}{{li|severní sámština}}{{li|skoltská sámština}}{{li|inarijská sámština}}{{li|kildinská sámština}}{{li|terská sámština}}}} [1007] => |alt=Mapa rozšíření sámských jazyků na severu Evropy]] [1008] => [1009] => Mnoho Sámů nehovoří kvůli historickým procesům asimilace žádným sámským jazykem, takže počet Sámů žijících v každé oblasti je mnohem vyšší. Stejně jako u mnoha domorodých jazyků,{{Citace elektronické monografie|titul=Enduring Voices Project |autor=Gregory F. Anderson |autor2= Dr. K. David Harrison|autor3= Chris Rainier|rok=2008 |vydavatel=National Geographic |url=http://travel.nationalgeographic.com/travel/enduring-voices/about/|jazyk=anglicky}} jsou všechny sámské jazyky podle stupnice UNESCO na určitém stupni ohrožení, přičemž se pohybují od „jednoznačně ohrožený“ až po „vymřelý“. [1010] => [1011] => === Rozdělení podle geografie === [1012] => Laponsko je tradičně rozděleno na: [1013] => * Východní Laponsko (Inarští, Skoltští, Akkalští, Kildští a Terští Sámové na poloostrově Kola (Rusko), Inarští ve Finsku (dříve také ve východním Norsku) [1014] => * Severní Laponsko (Severní, Lulejští a Pitejští Sámové ve většině severních částí Norska, Švédska a Finska) [1015] => * Jižní Laponsko (Umejští a Jižní Sámové v centrálních částech Švédska a Norska) [1016] => [1017] => Mnoho Sámů též nyní žije mimo Laponsko ve velkých městech, např. v norském [[Oslo|Oslu]].{{Citace elektronického periodika [1018] => | titul = Sami people – the indigenous people of the north [1019] => | periodikum = www.nordnorge.com [1020] => | url = http://www.nordnorge.com/en/sapmi/?News=57 [1021] => | jazyk = en [1022] => | datum přístupu = 2018-01-05 [1023] => }} [1024] => [1025] => === Rozdělení podle zaměstnání === [1026] => Rozdělení, které se často používá u severních Sámů, je založeno na povolání a oblastech života. Toto dělení je také používáno v mnoha historických textech:{{Citace elektronické monografie [1027] => | titul = Veli-Pekka Lehtola. "The Multi-Faceted Land of the Sámi" [1028] => | vydavatel = Gáldu: Resource Centre for the Rights of Indigenous Peoples [1029] => | datum vydání = [1030] => | datum přístupu = 2013-06-22 [1031] => | datum archivace = 2014-08-12 [1032] => | url = http://www.galdu.org/web/index.php?sladja=25&vuolitsladja=11&giella1=eng [1033] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20140812095812/http://www.galdu.org/web/index.php?sladja=25&vuolitsladja=11&giella1=eng [1034] => | jazyk = anglicky [1035] => }} [1036] => * Sobí Sámové nebo horští Sámové ({{Vjazyce2|se|boazosapmelash, badjeolmmosh}}). Donedávna kočovní Sámové žijící jako pastevci sobů. Nyní má většina trvalé bydliště v klíčových oblastech Sámů. Přibližně 10 % Sámů praktikuje chov sobů, který je považován za základní součást sámské kultury a v některých částech severských zemí (Norsko a Švédsko) ho mohou praktikovat pouze Sámové. [1037] => * Pobřežní nebo mořští Sámové ({{Vjazyce2|se|mearasapmelash}}). Žili tradičně kombinací rybolovu a drobného zemědělství. Dnes se často používá jako označení pro všechny Sámy na pobřeží bez ohledu na jejich zaměstnání. [1038] => * Lesní Sámové, kteří tradičně žili tím, že kombinovali rybaření ve vnitrozemských řekách a jezerech s malým chovem sobů. [1039] => * Městští Sámové, kteří jsou nyní pravděpodobně největší sámskou skupinou. [1040] => [1041] => === Dělení podle zemí === [1042] => Podle norského Sámského parlamentu je sámská populace v Norsku 40 000 lidí. Pokud se zahrnou všichni lidé, kteří mluví sámsky nebo mají rodiče, prarodiče nebo praprarodiče, kteří mluví nebo mluvili sámsky, je to číslo 70 000. V roce 2005 se zaregistrovalo 12 538 lidí, kteří volili do Sámského parlamentu v Norsku. Většina Sámů v Norsku žije ve [[Finnmark]]u a severním [[Troms]]u, ale existují také populace Sámů v jižním Tromsu, [[Nordland]]u a [[Trøndelag]]u. Kvůli migraci se také tvrdilo, že [[Oslo]] je obec s největší populací Sámů.{{Citace elektronického periodika [1043] => | titul = Gákti and Instagram: how Oslo's young Sámis face tradition and urban life [1044] => | periodikum = www.thelocal.no [1045] => | url = https://www.thelocal.no/20170810/gkti-and-instagram-how-oslos-young-smis-face-tradition-and-urban-life [1046] => | datum vydání = 2017-08-10 [1047] => | jazyk = en-GB [1048] => | datum přístupu = 2019-01-08 [1049] => }} Dle jiných zdrojů, už v Oslo nejvíce Sámů nežije.{{Citace elektronického periodika [1050] => | příjmení = Aslaksen [1051] => | jméno = Eilif Andreas [1052] => | titul = Byene tiltrekker seg samer [1053] => | periodikum = NRK [1054] => | url = https://www.nrk.no/sapmi/byene-tiltrekker-seg-samer-1.7978154 [1055] => | datum vydání = 2012-03-05 [1056] => | jazyk = nb-NO [1057] => | datum přístupu = 2019-01-08 [1058] => }} Sámové jsou v Norsku většinou pouze v tzv. sámské jádrové oblasti, která zde zahrnuje obce [[Kautokeino|Guovdageaidnu/Kautokeino]], Karasjohka/Karasjok, Porsanger, Deatnu/Tana a Unjargga/Nesseby ve Finnmarku a Gáivuotna (Kåfjord) v severním Tromsu. Sámština a norština jsou v této oblasti rovné administrativní jazyky.{{Citace elektronické monografie [1059] => | titul = Administrative areas for the Sami Language [1060] => | vydavatel = Gáldu: Resource Centre for the Rights of Indigenous Peoples [1061] => | datum vydání = [1062] => | datum archivace = 2018-01-06 [1063] => | datum přístupu = 2018-01-05 [1064] => | url = http://galdu.custompublish.com/administrative-areas-for-the-sami-language.359113.en.html [1065] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20180106064516/http://galdu.custompublish.com/administrative-areas-for-the-sami-language.359113.en.html [1066] => | jazyk = en [1067] => }} Podle švédského sámského parlamentu zahrnovala v roce 2010 švédská populace Sámů asi 20 000 lidí.{{Citace elektronického periodika [1068] => | příjmení = [1069] => | jméno = [1070] => | titul = Sami Parliament demands more powers - Eye on the Arctic - Radio Sweden [1071] => | periodikum = sverigesradio.se [1072] => | vydavatel = Sveriges Radio AB [1073] => | url = https://sverigesradio.se/sida/artikel.aspx?programid=2054&artikel=4429959 [1074] => | datum vydání = [1075] => | jazyk = en [1076] => | url archivu = [1077] => | datum přístupu = 2019-01-10 [1078] => }} [1079] => [1080] => Podle Finského centra pro populaci a Finského sámského parlamentu byla populace Sámů žijící ve Finsku v roce 2003 celkem 7 371 osob.{{citace elektronické monografie|titul=Saamelaisten lukumäärä vuoden 2003|url=http://www.samediggi.fi/index.php?option=com_docman&task=doc_download&gid=1110&Itemid=99999999|datum přístupu=2014-01-14|jazyk=finsky}} K 31. prosinci 2006 bylo zaregistrováno pouze 1776 z těch, kteří mluvili mateřským jazykem jedním ze sámských jazyků.{{Citace elektronické monografie | titul=Suomen väestö 2006 |vydavatel=Tilastokeskus | datum vydání=2007-03-23 | url=http://tilastokeskus.fi/til/vaerak/2006/vaerak_2006_2007-03-23_tie_001.html | jazyk=finsky }} [1081] => [1082] => Podle sčítání lidu z roku 2002 byl počet sámského obyvatelstva v Rusku {{formatnum:1991}}. Od roku 1926 se v Rusku postupně mírně zvyšuje počet osob identifikujících se jako Sámové: [1083] => * ''Sčítání lidu 1926'': {{formatnum:1720}} (toto číslo se týká celého Sovětského svazu) [1084] => * ''Sčítání lidu 1939'': {{formatnum:1829}} [1085] => * ''Sčítání lidu 1959'': {{formatnum:1760}} [1086] => * ''Sčítání lidu 1970'': {{formatnum:1836}} [1087] => * ''Sčítání lidu 1979'': {{formatnum:1775}} [1088] => * ''Sčítání lidu 1989'': {{formatnum:1835}} [1089] => * ''Sčítání lidu 2002'': {{formatnum:1991}} [1090] => [1091] => Ve Skandinávii jsou Sámové primárně [[Luteránství|luteráni]], jen Skoltští Sámové ve Finsku a Sámové v Rusku jsou [[Pravoslaví|ortodoxní křesťané]].{{Citace elektronického periodika [1092] => | příjmení = Vidmar [1093] => | jméno = Lana [1094] => | titul = The Sami and the Changing Arctic [1095] => | periodikum = [1096] => | vydavatel = UNIVERZA V LJUBLJANI, FAKULTETA ZA DRUŽBENE VEDE [1097] => | url = http://dk.fdv.uni-lj.si/magistrska/pdfs/mag_vidmar-lana.pdf [1098] => | datum vydání = 2016 [1099] => | strany = 46 [1100] => | jazyk = en [1101] => | url archivu = [1102] => | datum přístupu = 2019-01-10 [1103] => }} [1104] => [1105] => === Sámové mimo Laponsko === [1106] => [[Soubor:RoundupNunivak1964FWS.jpg|náhled|Sobi na Aljašce|alt=Více než stohlavé stádo sobů, vzadu plot]] [1107] => V Severní Americe žije přibližně 30 000 lidí, kteří jsou buď Sámové, nebo potomci Sámů.{{Citace elektronické monografie | titul=BÁIKI The North American Sami Journal | vydavatel=BÁIKI International Sami Journal | url=http://baiki.tripod.com/about.htm | datum přístupu=2008-02-22 | jazyk=anglicky }} Většina z nich se usadila v oblastech, kde se usadili i norští, švédští a finští přistěhovalci. Některé z těchto koncentrovaných oblastí jsou [[Minnesota]], [[Severní Dakota]], [[Iowa]], [[Wisconsin]], [[Horní poloostrov Michigan]], [[Illinois]], [[Kalifornie]], [[Washington (stát)|Washington]], [[Utah]] a [[Aljaška]] ve [[Spojené státy americké|Spojených státech amerických]], v [[Kanada|Kanadě]] pak [[Saskatchewan]], [[Manitoba]], [[Severní Ontário]], [[Yukon]], [[Severozápadní teritoria]] a [[Nunavut]]. [1108] => [1109] => Potomci těchto sámských přistěhovalců obvykle neznají své dědictví, protože jejich předkové záměrně ukryli svou původní kulturu, aby se vyhnuli diskriminaci od dominantní skandinávské nebo nordické kultury. Ačkoli někteří z těchto Sámů tvoří [[diaspora|diasporu]], která se přestěhovala do Severní Ameriky, aby unikla asimilační politice ve svých domovských zemích, mnozí se pokusili zapadnout tím, že oslabili své sámské kořeny a postupně přijali koloniální názory příslušné nordické kultury na původní obyvatele. Několik sámských rodin bylo převezeno americkou a kanadskou vládou do Severní Ameriky i s jejich stády sobů jako součást „sobího projektu“ určeného k tomu, aby učil Inuity o chovu sobů.{{Citace periodika|titul=Following the Reindeer: an Inuit-Sami Chronology in Alaska |autor=Faith Fjeld |autor2= Nathan Muus|rok= |vydavatel=Baiki: The International Sami Journal |místo= |isbn= | url=|periodikum=BÁIKI: The International Sami Journal|jazyk=anglicky}} Existuje dlouhá historie Sámů na Aljašce. [1110] => [1111] => Někteří z těchto sámských přistěhovalců a jejich potomků jsou členy severoamerické organizace ''Sami [[Sída|Siida]]''. [1112] => [1113] => == Organizace == [1114] => Laponsko a Sámové v něm žijící jsou příkladem jasné polonárodní (regionální) identity, která překračuje hranice mezi Norskem, Švédskem, Finskem a Ruskem. Neexistuje žádné hnutí pro úplnou autonomii. [1115] => [1116] => === Sámské parlamenty === [1117] => [[Soubor:Ann Mari Thomassen juni09.jpg|náhled|vlevo|upright|[[Ann Mari Thomassenová]], norské sámské sdružení|alt=Žena v červeném oblečení s ozdobou na krku]] [1118] => [[Soubor:3NorwSamiPresidents-2.jpg|náhled|[[Sven-Roald Nystø]], [[Aili Keskitalová]] a [[Ole Henrik Magga]], první tři předsedové norského sámského parlamentu|alt=Dva stojící muži a uprostřed stojící žena v tradičních sámských oblecích]] [1119] => ''Sámské'' parlamenty (''Sámediggi'' v [[Severní sámština|severním sámštině]], ''Sämitigge'' v [[Inarijská sámština|inarské sámštině]], ''Sää'mte'ǧǧ'' ve [[Skoltská sámština|skoltské sámštině]]) založené ve Finsku (1973), Norsku (1989) a Švédsku (1993) jsou reprezentativními orgány pro národy sámského dědictví. Rusko neuznalo Sámy jako menšinu a v důsledku toho neuznává žádný sámský parlament, i když tamní Sámové vytvořili neuznaný Sámský parlament Ruska. Neexistuje žádný jediný sjednocený sámský parlament, který by působil ve všech skandinávských zemích. Každá z výše uvedených prvních tří zemí vytvořila vlastní samosprávné orgány pro Sámy, ačkoli tři sámské parlamenty často spolupracují na přeshraničních otázkách. Ve všech třech zemích působí parlament jako instituce kulturní autonomie pro původní sámské obyvatelstvo. Parlament má velmi slabý politický vliv, daleko od autonomie. Jsou to formálně veřejné orgány, řízené skandinávskými vládami, ale mají demokraticky zvolené poslance, jejichž posláním je pracovat pro lidi a kulturu Sámů. Sliby kandidátů se často dostávají do konfliktu s autoritami v rámci svých vlád, ale jako orgány mají určitý vliv na vládu. [1120] => [1121] => === Norské organizace === [1122] => Hlavní organizace pro zastupování Sámů v Norsku jsou ''[[Sída|sídy]]''. Pokrývají severní a centrální Norsko. [1123] => [1124] => === Švédské organizace === [1125] => Hlavní organizace pro zastupování Sámů ve Švédsku jsou ''sídy''. Pokrývají severní a střední Švédsko. [1126] => [1127] => === Finské organizace === [1128] => Na rozdíl od Norska a Švédska je ve Finsku ''sída'' (''paliskunta'' ve finštině) společnost pro chov sobů, která není omezena etnikem. Existují skutečně někteří etničtí Finové, kteří praktikují chov sobů, a v zásadě všichni obyvatelé oblasti chovu sobů (většina finského Laponska a části provincie Oulu), kteří jsou občany zemí [[Evropský hospodářský prostor|EHP]]{{Citace elektronické monografie|url=http://www.finlex.fi/fi/laki/ajantasa/1990/19900848 |titul=FINLEX ® - Ajantasainen lainsäädäntö: 14.9.1990/848 |vydavatel=Finlex.fi |datum vydání= |datum přístupu=2013-06-22|jazyk=finsky}} tj. [[Evropská unie|Evropské unie]] a Norska, [[Island]]u a [[Lichtenštejnsko|Lichtenštejnska]], mohou vstoupit do ''paliskunty''. [1129] => [1130] => === Ruské organizace === [1131] => V roce 2010 Sámská rada, mezinárodní dobrovolnická nezisková organizace s členskými subjekty ve všech čtyřech severských zemích,{{Citace elektronického periodika [1132] => | titul = About Saami Council [1133] => | periodikum = www.saamicouncil.net [1134] => | url = http://www.saamicouncil.net/en/about-saami-council/ [1135] => | jazyk = en [1136] => | datum přístupu = 2019-01-14 [1137] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20190115075655/http://www.saamicouncil.net/en/about-saami-council/ [1138] => | datum archivace = 2019-01-15 [1139] => }} podpořila založení kulturního centra pro arktické obyvatelstvo v Rusku. Centrum pro severní národy má za cíl podporovat uměleckou a kulturní spolupráci mezi arktickými národy Ruska a severskými zeměmi se zvláštním zaměřením na domorodé národy a menšiny.{{Citace elektronické monografie|url=http://www.senterfornordligefolk.no/frontpage.146031.en.html|titul=Frontpage - Senter for Nordlige Folk AS|vydavatel = senterfornordligefolk.no|jazyk=anglicky}} [1140] => [1141] => == Národní symboly == [1142] => Ačkoli Sámové se považovali za jeden lid v celé historii, myšlenka Laponska, [[Národ|sámského národa]], získala souhlas mezi Sámy teprve až v 70. letech 20. století a dokonce až později mezi majoritní populací. Během osmdesátých a devadesátých let byla vytvořena vlajka, byla napsána národní hymna a bylo stanoveno datum národního dne. [1143] => [1144] => === Vlajka === [1145] => {{Podrobně|Sámská vlajka}} [1146] => [[Soubor:Sami flag.svg|náhled|[[Sámská vlajka]]|alt=Sámská vlajka, vlevo červená, vpravo modrá, uprostřed barevné pruhy a kruh]] [1147] => Sámská vlajka byla slavnostně uvedena během Sámské konference ve švédském [[Åre]] dne 15. srpna 1986. Byl to výsledek soutěže, do které dorazilo mnoho návrhů a vítězný návrh předložil umělec Astrid Båhl z norského Skibotnu.{{Citace elektronického periodika [1148] => | příjmení = [1149] => | jméno = [1150] => | titul = Sami People [1151] => | periodikum = www.crwflags.com [1152] => | vydavatel = [1153] => | url = https://www.crwflags.com/fotw/flags/xn_sami.html [1154] => | datum vydání = [1155] => | jazyk = en [1156] => | url archivu = [1157] => | datum přístupu = 2019-01-14 [1158] => }} Motiv (viz vpravo) pochází ze šamanského bubnu a básně {{Cizojazyčně|sma|„Paiven parneh“}} („Synové slunce“) Jihosáma Anderse Fjellnera, který popsal Sámy jako syny a dcery slunce. Na vlajce jsou sámské barvy červená, zelená, žlutá a modrá, kruh představuje slunce (červené) a měsíc (modrý). [1159] => [1160] => === Sámský národní den === [1161] => Sámský národní den se slaví 6. února, protože tento den se v roce 1917 v norském [[Trondheim]]u konal první sámský kongres. Na tomto kongresu se poprvé norští a švédští Sámové setkali přes své národní hranice, aby společně pracovali na nalezení řešení běžných problémů. V roce 1992 bylo na 15. sámském kongresu v Helsinkách přijato usnesení, že svátek bude slaven 6. února. Od roku 1993 Norsko, Švédsko a Finsko uznávají 6. únor za Sámský národní den.{{Citace elektronického periodika [1162] => | příjmení = [1163] => | jméno = [1164] => | titul = Sami mark 100 years of annual gathering [1165] => | periodikum = www.thelocal.no [1166] => | vydavatel = The Local Europe AB [1167] => | url = https://www.thelocal.no/20170206/2017-sami-national-day-marks-100th-anniversary-of-first-sami-conference [1168] => | datum vydání = 2017-02-06 [1169] => | jazyk = en [1170] => | url archivu = [1171] => | datum přístupu = 2019-01-14 [1172] => }} [1173] => [1174] => === „Píseň sámského lidu“ === [1175] => {{Podrobně|Sámi soga lávlla}} [1176] => {{Cizojazyčně|se|„Sámi soga lávlla“}} (Píseň sámského lidu) byla původně [[poema]] [[Isak Mikal Saba|Isaka Saby]], která byla poprvé vydána v novinách ''Sagai Muittalægje'' dne 1. dubna 1906. V srpnu 1986 se stala sámskou [[Národní hymna|národní hymnou]]. Arne Sørli převedl báseň na píseň, která byla poté na 15. sámské konferenci v [[Helsinky|Helsinkách]] v roce 1992 schválena. {{Cizojazyčně|se|„Sámi soga lávlla“}} byla přeložena do všech [[Sámské jazyky|sámských jazyků]].{{Citace elektronického periodika [1177] => | příjmení = [1178] => | jméno = [1179] => | titul = En sång - ett folk [1180] => | periodikum = www.samer.se [1181] => | vydavatel = [1182] => | url = http://www.samer.se/1149 [1183] => | datum vydání = [1184] => | jazyk = se [1185] => | url archivu = [1186] => | datum přístupu = 2019-01-14 [1187] => }} [1188] => [1189] => == Náboženství == [1190] => [[Soubor:Shaman.jpg|náhled|vpravo|Lept do mědi (1767) [[Odvardt Helmoldt von Lode|O. H. von Lodeho]] zobrazuje [[nojd]]a s bubnem [[meavrresgárri]]|alt=Reprodukce obrazu stojícího muže s velkým zdobeným bubnem]] [1191] => Až do 18. století byl mezi Sámy široce rozšířen [[šamanismus]].{{Citace elektronického periodika [1192] => | příjmení = Holloway [1193] => | jméno = Alan “Ivvár” [1194] => | titul = The Decline of the Sámi People’s Indigenous Religion [1195] => | periodikum = University of Texas at Austin College of Liberal Arts [1196] => | vydavatel = [1197] => | url = http://www.laits.utexas.edu/sami/diehtu/siida/christian/decline.htm [1198] => | datum vydání = [1199] => | jazyk = en [1200] => | url archivu = [1201] => | datum přístupu = 2019-02-04 [1202] => }} Mnoho Sámů dnes patří do státních [[Luteránství|luteránských]] církví Norska, Švédska a Finska, další jsou [[Laestadianismus|laestediáni]]. Drtivá většina skoltských Sámů, kteří se znovu usadili ve Finsku, jsou ortodoxního vyznání. Přibližně 60 % Sámů v Rusku jsou křesťané, převážně členy [[Ruská pravoslavná církev|ruské pravoslavné církve]].{{Citace monografie [1203] => | příjmení = [1204] => | jméno = [1205] => | příjmení2 = [1206] => | jméno2 = [1207] => | titul = Creating diversities : folklore, religion and the politics of heritage [1208] => | url = https://www.oapen.org/download?type=document&docid=1002529 [1209] => | editoři = Anna-Leana Siikala, Barbro Klein, Stein R. Mathiesen [1210] => | vydání = [1211] => | vydavatel = Finnish Literature Society [1212] => | místo = Helsinki [1213] => | rok vydání = 2004 [1214] => | počet stran = 307 [1215] => | url kapitoly = [1216] => | strany = 120 [1217] => | isbn = 9517466315 [1218] => | isbn2 = 9789517466318 [1219] => | oclc = 55888255 [1220] => }} [1221] => [1222] => === Tradiční sámské náboženství === [1223] => Tradiční sámské náboženství bylo druhem [[Polyteismus|polyteismu]]. Rozsáhlost území [[Laponsko|Laponska]] způsobila rozdílný vývoj víry a praktik mezi jednotlivými kmeny. Stará víra byla spojena s půdou, [[Animismus|animismem]] a [[nadpřirozenost]]í. Sámská spiritualita je často charakterizována [[Panteismus|panteismem]], silným důrazem na význam osobní spirituality a její propojenost s každodenním životem člověka a hlubokým spojením mezi přirozenými a duchovními „světy“.{{Citace monografie|titul=An Introduction to Shamanism |url=https://archive.org/details/introductiontosh0000dubo |příjmení=DuBois |jméno=Thomas |rok=2009 |vydavatel=Cambridge University Press |místo= |isbn=978-0-521-69536-7 | jazyk=anglicky}} Důležitou roli má [[nojd]], sámský šaman, jenž je schopen rituální komunikace s nadpřirozenem pomocí nástrojů, jako jsou bubny, zpěvy a posvátné objekty.{{Citace elektronické monografie |url=http://www.siberian-studies.org/publications/PDF/kasten1989.pdf |titul=Sami Shamanism from a diachronic point of view |příjmení=Kasten |jméno=Erich |rok=1989 |vydavatel=Siberian Studies|jazyk=anglicky}}{{Citace elektronické monografie |url=http://www.laits.utexas.edu/sami/diehtu/giella/music/noaidi.htm |titul=Sámi Drums – Then and Now |příjmení=Gusto |jméno=Ken Emerson Jr. | vydavatel=[[University of Texas]] |datum přístupu=2017-09-15|jazyk=anglicky}} Některé praktiky náboženství starých Sámů zahrnovaly přírodní posvátná místa jako jsou hory, prameny, pozemní útvary, zvané [[sejd]]y (''seidd'' či ''sieidi''), stejně jako objekty člověkem vytvořené jako [[petroglyf]]y a [[Labyrint (bludiště)|labyrinty]].{{Citace monografie|titul=Sami potatoes: living with reindeer and perestroika |url=https://archive.org/details/samipotatoeslivi0000unse |autor=Michael Robinson|autor2= Karim-Aly S. Kassam|rok=1998 |vydavatel=Bayeux Arts |místo= |strany=[https://archive.org/details/samipotatoeslivi0000unse/page/73 73] | isbn=978-1-896209-21-0|jazyk=anglicky}} [1224] => [1225] => Sámská kosmologie rozděluje vesmír na tři světy. Vrchní svět se vztahuje k Jihu, teplu, životu a bílé barvě; je to obydlí bohů. Střední svět je podoben severskému [[Midgard]]u, je obydlím lidí a spojen s červenou barvou. Třetí svět je podsvětí a je spojen s černou barvou, představuje sever, zimu a je obýván vydrami, potáplicemi, tuleni a mytickými zvířaty.{{Citace periodika|url=http://www.ancient-origins.net/history-ancient-traditions/window-traditional-sami-culture-reindeer-and-worldview-003493|titul=A Window into the Traditional Sami Culture: Reindeer and a Worldview|příjmení=McDermott|jméno=Alicia|periodikum=Ancient Origins| datum přístupu=2017-12-22|jazyk=en}}{{Citace monografie|url=https://books.google.tn/books?id=TavAI27rL04C&pg=PA45&lpg=PA45&dq=the+three+worlds+of+the+sami+people&source=bl&ots=qQq2SUXwZg&sig=HXYIJwQp_tHMEIb5T3g3gnSw7As&hl=en&sa=X&redir_esc=y#v=onepage&q=the%20three%20worlds%20of%20the%20sami%20people&f=false|titul=Finland in Pictures|příjmení=DiPiazza|jméno=Francesca Davis|datum vydání=2010-07-01|vydavatel=Twenty-First Century Books|isbn=9780761363804|jazyk=en}} [1226] => [1227] => Sámské náboženství, možná už od časných kontaktů s obchodujícími Vikingy, sdílí některé prvky se [[Severská mytologie|severskou mytologií]]. V rámci expedice ''La Recherche'' vedené francouzským lékařem a zoologem [[Joseph Paul Gaimard|Josephem Paulem Gaimardem]] začal švédsko-sámský pastor [[Lars Levi Laestadius]] zkoumat sámské bájesloví. Jeho práce vyústila v publikaci ''Fragmenty laponské mytologie'' (název podle jeho vlastních slov odráží, že se dochovalo jen malé procento mýtů). Jednotlivé díly knihy nazval ''Teorie bohů'', ''Teorie oběti'', ''Teorie proroctví nebo Krátké zprávy o darebácké sámské magii'' a ''Sámské ságy''. Celkově tvrdí, že odfiltroval vliv norštiny a získal společné prvky mezi skupinami jižních, severních a východních Sámů. Mytologie má společné prvky s jinými tradičními domorodými náboženstvími — jako jsou ty na [[Sibiř]]i a v Severní Americe.{{Citace monografie [1228] => | příjmení = [1229] => | jméno = [1230] => | příjmení2 = [1231] => | jméno2 = [1232] => | titul = Human rights of indigenous peoples [1233] => | oclc = 225242552 [1234] => | editoři = Aman Gupta [1235] => | vydání = [1236] => | vydavatel = Isha Books [1237] => | místo = Delhi [1238] => | rok = 2005 [1239] => | počet stran = [1240] => | strany = [1241] => | isbn = 818205205X [1242] => | jazyk = anglicky [1243] => }} [1244] => [1245] => === Misionářské úsilí === [1246] => [[Soubor:Tore Johnsen.jpg|náhled|vlevo|upright|[[Tore Johnsen]], křesťanský sámský kněz a vůdce Sámského církevního sboru a významná osobnost v roce 2004 na akci Samiske kirkedager|alt=Hlava muže v detailu, s brýlemi v oblečení v sámských barvách]] [1247] => [[Soubor:Tore Johnsen, samiske kirkedager.JPG|náhled|Kázání sámským kazatelem v roce 2004|alt=Kázání ve velkém stanu, vepředu ohniště]] [1248] => Termín ''sámské náboženství'' obvykle odkazuje na tradiční náboženství, které praktikovala většina Sámů až do přibližně 18. století. [[Křesťanství]] bylo představeno římskokatolickými misionáři již v 13. století. Po [[Reformace|protestantské reformaci]] nastoupil zvýšený tlak a např. sámské šamanské bubny byly zabaveny nebo spáleny.{{Citace elektronického periodika [1249] => | titul = (PDF) What Influence Do the Old Sámi Noaidi Drums from Lapland Play in the Construction of New Shaman Drums by Sámi Persons Today? [1250] => | periodikum = ResearchGate [1251] => | url = https://www.researchgate.net/publication/291058113_What_Influence_Do_the_Old_Sami_Noaidi_Drums_from_Lapland_Play_in_the_Construction_of_New_Shaman_Drums_by_Sami_Persons_Today [1252] => | poznámka = DOI: http://dx.doi.org/10.7592/FEJF2014.56.joy [1253] => | jazyk = en [1254] => | datum přístupu = 2019-02-04 [1255] => }} V tomto období mnoho Sámů praktikovalo své tradiční náboženství doma, zatímco chodili v neděli do kostela. Vzhledem k tomu, že Sámové byli považováni za nositele „čarodějných“ sil, byli během 17. století často obviňováni z čarodějnictví, podrobováni [[Čarodějnické procesy|čarodějnickým procesům]] a upalování.{{Citace monografie [1256] => | titul = Witches of the high north: The Finnmark witchcraft trials in the seventeenth century [1257] => | příjmení = Willumsen [1258] => | jméno = L.H. [1259] => | rok = 1997 [1260] => | vydavatel = Scandinavian journal of history [1261] => | id = [[International Standard Serial Number|ISSN]] 0346-8755 [1262] => | jazyk = anglicky [1263] => }} [1264] => [1265] => V Norsku byla kolem roku 1720 velká snaha o konverzi Sámů. Norský luteránský pastor Thomas von Westen, „apoštol Sámů“, spálil bubny a posvátné předměty a lidi obracel na víru.{{Citace elektronické monografie|titul=The Decline of the Sámi People's Indigenous Religion |příjmení= Holloway|jméno= Alan "Ivvár"|odkaz na autora= |rok= |vydavatel= TexasU|url=http://www.utexas.edu/courses/sami/diehtu/siida/christian/decline.htm|jazyk=anglicky}} Z odhadovaných tisíců bubnů existujících před tímto obdobím se dodnes dochovalo jen asi 70 kusů rozptýlených po muzeích v Evropě. Od 17. do 19. století vládcové jednotlivých severských zemí poskytovali pobídky ke kolonizaci sámských území. Při tom byly ničena mj. posvátná místa, jako jsou sieidi (kameny v přírodních nebo lidských stavbách), álda a sáivu (sakrální kopce), prameny, jeskyně a další přírodní útvary, kde se konaly oběti.{{Citace elektronické monografie [1266] => | titul = Lands of the Sami [1267] => | url = https://sacredland.org/lands-of-the-sami-finland-norway-russia-sweden/ [1268] => | datum přístupu = 2019-02-04 [1269] => | jazyk = en [1270] => | příjmení = Polidor [1271] => | jméno = Amberly [1272] => | vydavatel = Sacred Land Film Project [1273] => | místo = [1274] => | datum vydání = 2004-08-01 [1275] => }} [1276] => [1277] => Na úplném východě sámské oblasti v 16. století konvertoval Sámy ruský mnich [[Trifon]]. Do dnešních dnů se dochovala [[Kaple svatého Jiří (Neiden)|kaple sv. Jiří]] v norské vesnici Neiden (ležící na úplném severovýchodě Norska, na hranici s Ruskem), kterou Trifon nechal postavit v roce 1565. [1278] => [1279] => === Laestadius === [1280] => {{Podrobně|Laestadianismus}} [1281] => [[Soubor:Rune drum Sápmi MEK.jpg|náhled|upright|Nojdský buben|alt=Šamanský oválný buben zblízka]] [1282] => Okolo roku 1840 švédsko-sámský [[Švédská církev|luterský]] pastor [[Lars Levi Laestadius]] založil mezi Sámy puritánské [[Pietismus|pietistické]] hnutí, které zdůrazňovalo absolutní zdrženlivost od alkoholu. Toto hnutí je stále velmi dominantní v oblastech, kde se mluví sámsky. Laestadius hovořil mnoha jazyky, byl schopný plynně mluvit a kázat ve finštině a v severní sámštině, kromě své rodné jižní sámštiny a švédštiny,{{Citace monografie | příjmení=Laestadius | jméno=L. L. | titul=Fragments of Lappish mythology | vydavatel=Aspasia Books |místo=Beaverton, Ont | rok=2002 | isbn=978-0-9685881-9-2 |jazyk=anglicky|strany=24}} kterou používal pro odborné publikace. [1283] => [1284] => Dvě velké výzvy, kterým Laestadius čelil od počátku svého působení jako duchovní, byla lhostejnost jeho sámských farníků, kteří byli švédskou vládou přinuceni převést své šamanské náboženství na luteránství a bída způsobená alkoholismem. Laestadius a jeho duchovní pojetí se časem změnilo a jeho nová kázání „plná živých metafor ze života Sámů, kteří mohli pochopit… Boha, který se staral o životy lidí“, měly velmi pozitivní vliv na oba problémy. „[Zneužívání alkoholu] a krádež sobů [Samům] se snížily, což mělo pozitivní vliv na vztahy mezi Sámy, na jejich finance a rodinný život.“{{Citace elektronické monografie [1285] => | url = http://www.samer.se/4605 [1286] => | titul = Lars Levi Laestadius and the Sami [1287] => | datum vydání = 2006-08-06 [1288] => | datum přístupu = 2013-07-07 [1289] => | jazyk = anglicky [1290] => | příjmení = [1291] => | jméno = [1292] => | vydavatel = Samer.se [1293] => | místo = [1294] => }} [1295] => [1296] => === Neošamanismus a tradiční léčení === [1297] => Spousta moderních Sámů se snaží navrátit k tradičním [[Pohanství|pohanským]] hodnotám svých předků. Někteří Sámové tvrdí, že jsou ''nojdi'' a nabízejí prostřednictvím novinových inzerátů své služby, které jsou v tzv. [[New Age|new ageové]] úpravě nebo vhodné pro skupiny turistů. I když praktikují náboženství založené na náboženství svých předků, široce rozšířené antipohanské předsudky způsobily, že tito šamani nejsou obecně považováni za součást nepřerušené sámské náboženské tradice. Tradiční sámská víra se skládá ze tří propletených prvků: animismus, šamanismus a polyteismus. Sámský animismus se projevuje v sámské víře, že všechny významné přírodní objekty (jako jsou zvířata, rostliny, skály atd.) mají duši; a z polyteistické perspektivy tradiční sámská víra zahrnuje množství duchů. Mnoho současných praktiků je srovnáváno s praktikami [[novopohanství]], neboť řada novopohanských náboženství také kombinuje prvky starověkých pohanských náboženství s novějšími revizemi nebo inovacemi; ale jiní mají pocit, že se pokoušejí oživit nebo rekonstruovat domorodé sámské náboženství, jak se nachází v historických, folklórních zdrojích a v ústní tradici. [1298] => [1299] => V roce 2012 guvernér okresu [[Troms]] schválil Šamanskou asociaci Tromsø jako nové náboženství.{{citace elektronické monografie|url=http://www.tnp.no/norway/panorama/2792-shamanism-approved-as-a-religion-in-norway|datum vydání=2012-03-15|datum přístupu=2018-01-15|titul=Shamanism Approved as a Religion in Norway|vydavatel=The Nordic Page|jazyk=anglicky}} [1300] => [1301] => Velmi odlišná náboženská myšlenka je reprezentována četnými „moudrými muži“ a „moudrými ženami“, které žijí v celé sámské oblasti. Často nabízejí léčení nemocných prostřednictvím rituálů a tradičních léků a mohou také kombinovat tradiční prvky, jako jsou starší sámská učení, s novějšími monoteistickými technikami, které křesťanští misionáři naučili jejich předky, jako jsou čtení z Bible. [1302] => [1303] => == Jazyk == [1304] => {{Podrobně|Sámské jazyky}} [1305] => [[Soubor:E.W. Borg alphabet 1859.jpg|vlevo|náhled|[[Edvard Wilhelm Borg|E. W. Borgův]] slabikář, publikovaný v roce 1859 ve finštině a inarské sámštině|alt=Reprodukce jedné strany z knihy, asi 24 obrázků a k tomu dvojjazyčná slova]] [1306] => Neexistuje jediný sámský jazyk, ale skupina deseti odlišných [[Sámské jazyky|sámských jazyků]]. Šest těchto jazyků má své vlastní písemné normy. Sámské jazyky jsou poměrně úzce spojeny, ale nejsou vzájemně srozumitelné; například mluvčí jižní sámštiny nerozumí mluvčímu severní sámštiny. Ve starší literatuře se tyto odlišné jazyky dříve označovaly jako „dialekty“ nebo jako jeden jazyk, dnes je to však považováno za zavádějící kvůli hlubokým rozdílům mezi formami.{{citace monografie |příjmení=Wiklund |jméno=Karl Bernhard |titul=Lärobok i lapska språket |vydání=2., rev. uppl. |rok=1915 |vydavatel=Björck & Börjesson |místo=Stockholm |jazyk=sv }}{{citace monografie |příjmení=Ruong |jméno=Israel |titul=Samerna i historien och nutiden |vydání=4., helt omarb. uppl. |rok=1982 |vydavatel=Bonnier fakta |místo=Stockholm |jazyk=sv |isbn=91-34-50051-0 }} Většinou sámských jazyků se mluví v několika zemích, protože jazykové hranice neodpovídají národním hranicím. [1307] => [1308] => Všechny sámské jazyky jsou ohroženy. To je částečně způsobeno historickými zákony zakazujícími používání sámských jazyků ve školách a doma ve Švédsku a Norsku. Sámské jazyky a sámské zpěvy nazývané [[joik]]y byly v Norsku od roku 1773 až do roku 1958 nezákonné. Později až do roku 1988 nebyl k dispozici přístup k výuce sámštiny jako součást školní docházky. Byly zřízeny speciální rezidenční školy, které měly Sámy asimilovat do dominantní kultury. Tyto školy byly původně řízeny misionáři, později vládou. Například v Rusku byly sámské děti odvezeny ve věku 1–2 let a vrátily se ve věku 15–17 let bez znalosti jazyka a tradičních komunit. Ne všichni Sámové pohlíželi na školy negativně a ne všechny školy byly brutální. Odebírání z domova a zákaz mluvit sámsky nicméně vyústilo v kulturní odcizení, ztrátu jazyka a snížené sebeúcty.{{Citace periodika |titul=Survivance in Sami and First Nations Boarding School Narratives |příjmení=Kuokkanen |jméno=Rauna |rok=2003 |periodikum=American Indian Quarterly |ročník=27 |strany=697–726|jazyk=anglicky}} [1309] => [1310] => Sámské jazyky patří do rodiny [[Uralské jazyky|uralských]] jazyků, jazykově příbuzných [[Finština|finštině]], [[Estonština|estonštině]] a [[Maďarština|maďarštině]]. Kvůli delšímu kontaktu a importu věcí, které jsou původně cizí v sámské kultuře, od sousedních Skandinávců, existuje v sámštině řada [[Germánské jazyky|germánských]] vypůjčených slov, zejména pro „městské“ objekty. Většina Sámů nyní hovoří většinovým jazykem země, ve kterých žijí, tj. švédsky, rusky, finsky a norsky. Vyvíjí se úsilí o další používání sámských jazyků mezi Sámy a lidmi se sámským původem. Navzdory těmto změnám stále existuje kulturní represe. Mnoho starších Sámů stále odmítá mluvit sámsky. Kromě toho se sámští rodiče stále cítí být odcizeni od škol, a proto se příliš nezúčastňují formování školních učebních osnov a politik.{{Citace periodika|titul=Norway's Sami Language Act': Emancipatory Implications for the World's Aboriginal Peoples. |příjmení=Corson |jméno=David |rok=1995|periodikum=Language in Society 24 |místo= |isbn= |strany=493–513 | url=|jazyk=anglicky}} [1311] => [1312] => V Norsku je název jazyka ''samisk'' a jméno obyvatel je ''Same'', ve Švédsku ''samiska'' a ''Samer'', ve Finsku se název jazyka zapisuje jako ''saame'' a jméno lidu je ''saamelainen'' a v Rusku je ''саамский'' (saamskij) jazyk a obyvatelé jsou ''Саамы'' (Saamy). [1313] => [1314] => == Genetické studie == [1315] => [[Soubor:Lapland Mother NGM-v31-p556.jpg|náhled|Sámská matka se svými dětmi|alt=Černobílá fotografie ženy držící dítě v zavinovačce]] [1316] => [1317] => Antropologové už po stovky let studují sámský lid pro jeho předpokládané fyzické a kulturní odlišnosti od ostatních Evropanů. Z nedávných [[Genetika|genetických studií]] plyne, že 90 % Sámů pocházejí ze dvou [[Mitochondriální DNA|mateřských linií]], a sice [[Haploskupina|haploskupin]] [[Haploskupina U (mtDNA)|U5b]] a [[Haploskupina V (mtDNA)|V]]. Skupiny U5b a V jsou přítomny u populací západní Euroasie, nejčastější jsou ve východní Evropě. Nikde však nejsou tak časté jako u Sámů. Zřejmě pocházejí od prvních obyvatel severu Evropy, kteří osídlili Laponsko po ústupu ledovců počátkem [[holocén]]u (to jest cca 10 000 let př. n. l.). Tito lidé měli zřejmě více haploskupin, vlivem genetického driftu však většina z nich vymizela.{{Citace sborníku [1318] => | příjmení = Балановский [1319] => | jméno = О.П. [1320] => | titul = Генофонд высоких широт Евразии или откуда пришли саамы? [1321] => | odkaz na titul = [1322] => | příjmení sestavitele = Величко [1323] => | jméno sestavitele = А.А. [1324] => | příjmení sestavitele2 = Васильев [1325] => | jméno sestavitele2 = С.А. [1326] => | sborník = Путь на север: окружающая среда и самые ранние обитатели Арктики и Субарктики (материалы международной конференции)" [1327] => | odkaz na sborník = [1328] => | url = [1329] => | vydání = [1330] => | vydavatel = Институт географии РАН [1331] => | místo = Москва [1332] => | rok vydání = 2008 [1333] => | strany = 277–282 [1334] => | jazyk = rusky [1335] => | isbn = [1336] => }} Haploskupiny zbylých 10 % Sámů jsou zřejmě příměsí od sousedů na jihozápadě, jihu a jihovýchodě. To odpovídá archeologickým důkazům, které naznačují, že do sámské jádrové oblasti se mezi lety 8000 a 6000 př. n. l. dostalo několik různých kulturních skupin, Esihistorian vuosiluvut, ajoitukset ja kronologia, Carpelan, v „Ennen, muinoin“, SKS, Helsinki 2002 pravděpodobně včetně některých předků dnešních Sámů. [1337] => [1338] => Z analýzy mDNA plyne, že Sámové tvoří relativně samostatnou skupinu evropského původu vzdálenou ostatním Evropanům, avšak ještě vzdálenější asijským populacím; haploskupiny na chromozomu Y staví Sámy do blízkosti Finů, ugrofinských i turkických národů Povolží a Rusů. Podle studie z roku 2004 je původ Sámů třeba hledat mezi prvními lidmi, kteří osídlili sever Evropy po ústupu ledovců počátkem holocénu, jak se šířily technologie [[Ahrensburgská kultura|Ahrensburské]] a [[Swiderská kultura|Swiderské]] kultury na sever a severovýchod Evropy.{{Citace periodika [1339] => | příjmení = Tambets [1340] => | jméno = Kristiina [1341] => | spoluautoři = a kol. [1342] => | titul = The Western and Eastern Roots of the Saami—the Story of Genetic “Outliers” Told by Mitochondrial DNA and Y Chromosomes [1343] => | periodikum = American Journal of Human Genetics [1344] => | odkaz na periodikum = [1345] => | rok = 2004 [1346] => | měsíc = [1347] => | ročník = 74 [1348] => | číslo = 4 [1349] => | strany = 661–682 [1350] => | url = https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC1181943/ [1351] => | jazyk = anglicky [1352] => | doi = 10.1086/383203 [1353] => | pmid = 15024688 [1354] => }} [1355] => [1356] => === Historie vědeckého výzkumu prováděného na Sámech === [1357] => Genetická výbava Sámů se rozsáhle studuje tak dlouho, jak existuje takový výzkum.{{Citace periodika |autor=L.E. Beckman |autor2=K. Sjoberg |autor3=S. Eriksson |autor4=L. Beckman |rok=2001 |titul=Haemochromatosis gene mutations in Finns, Swedes and Swedish Saamis |periodikum=Human Heredity |ročník=52 |strany= 110–112 |pmid=11474212 |číslo=2 |doi=10.1159/000053362jazyk=anglicky}} Etnografické fotografování Sámů začalo s vynálezem fotoaparátu v 19. století.{{Citace periodika|titul=Individual and type: Early ethnographic photography |příjmení=Larsen |jméno=Peter |odkaz na autora= |rok= |periodikum=University of Bergen |místo=Norway |isbn= |strany= 54 | url=|jazyk=anglicky}} To pokračovalo až do dvacátých a třicátých let 20. století, kdy byli Sámové fotografováni nazí a jejich těla vědci přeměřována (za pomoci místní policie, někdy i ozbrojené), aby byly shromážděny údaje, jež by ospravedlňovaly vlastní rasové teorie.''Dejte nám naše kostry'' dokumentární film. režisér Paul-Anders Simma. (1999) U některých ze sámských komunit existuje tedy určitá míra nedůvěry ke genetickým výzkumům. [1358] => [1359] => Příklady diskriminačních akcí zahrnují projekt povinné sterilizace sámských žen, který pod vedením švédského [[Statens institut för rasbiologi|Státního ústavu pro rasovou biologii]] trval až do roku 1975,{{Citace periodika|url=http://www.thelocal.se/20070109/6041|titul=Sweden's 'dark legacy' draws crowds to museum|datum vydání=9 Jan 2007|periodikum=The Local|autor=Paul O'Mahony|jazyk=anglicky}} a plenění sámských hrobů pro získání výzkumného materiálu,{{Citace elektronické monografie|titul=University in quest toreturn Sami bones |příjmení=Savage |jméno=James |odkaz na autora= |datum vydání=2010-05-31|datum přístupu=2018-01-15 |vydavatel=The Local: Sweden's News in English |místo= |isbn= |url=https://www.thelocal.se/20100531/26954 |jazyk=anglicky}}{{Citace elektronické monografie |titul=Sami jaw bones found in display case |datum vydání=2007-02-22 |datum přístupu=2018-01-15 |vydavatel=The Local: Sweden's News in English |místo=Stockholm |isbn= |strany= |url=https://www.thelocal.se/20070222/6487 |jazyk=anglicky }}{{Citace elektronické monografie|titul=Norway returns skulls of Lappish dead |datum vydání=1997-12-15|datum přístupu=2018-01-15|vydavatel=BBC News |místo= |isbn= |url=http://news.bbc.co.uk/2/hi/39626.stm|jazyk=anglicky}} přičemž zbytky těl a artefakty sesbírané napříč Laponskem v tomto období se stále nacházejí v různých státních sbírkách.{{Citace monografie | příjmení=Pikkarainen | jméno=Heidi | titul=Diskriminering av samer : samers rättigheter ur ett diskrimineringsperspektiv | vydavatel=Ombudsmannen mot etnisk diskriminering | místo=Stockholm | rok=2008 | strany=48 | isbn=978-91-973654-4-4 | jazyk=švédsky | url=http://www.do.se/globalassets/publikationer/rapport-diskriminering-av-samer.pdf }} {{Wayback|url=http://www.do.se/globalassets/publikationer/rapport-diskriminering-av-samer.pdf |date=20160527100300 }}{{Citace monografie|titul=Skeletal Remains of Norwegian Saami |příjmení=Sellevold |jméno=Berit |odkaz na autora= |rok=2002 |vydavatel= Routledge|místo= |isbn= |url=|jazyk=anglicky}}{{Citace elektronické monografie | příjmení=Savage | jméno=James | titul=University in quest to return Sami bones |vydavatel=The Local | datum vydání=2010-05-31 | url=https://www.thelocal.se/20100531/26954 | datum přístupu=2018-01-17|jazyk=anglicky}} Koloniální fascinace arktickými národy na konci 19. století vedla k tomu, že lidé byli vystavování v lidských zoo. Sámové byli vystavováni spolu se svými tradičními stany [[lavvu]], zbraněmi, sáňkami a se skupinou sobů v hamburské zoo [[Tierpark Hagenbeck]]{{Citace monografie|titul=Ces zoos humains de la République coloniale |autor=Nicolas Bancel |autor2=Pascal Blanchard |autor3= Sandrine Lemaire|rok=2000 |vydavatel=Le Monde diplomatique |místo= |isbn=|jazyk=francouzsky|url=https://www.monde-diplomatique.fr/2000/08/BANCEL/1944}} a v dalších zoologických zahradách po celém světě. [1360] => [1361] => == Významní lidé sámského původu == [1362] => [[Soubor:Lars Monsen-ITgalla.JPG|náhled|[[Lars Monsen]], dobrodruh, novinář|alt=Fotografie muže na pódiu]] [1363] => [[Soubor:Vajas.jpg|náhled|[[Vajas]], sámská hudební skupina|alt=Fotografie tříčlenné hudební skupiny na pódiu]] [1364] => [[Soubor:Mari Boine2 Warszawa Sep2007.jpg|náhled|Sámská zpěváčka [[Mari Boine]]ová|alt=Fotografie ženy s mikrofonem, držící buben]] [1365] => [[Soubor:Niko Valkeapää.jpg|náhled|Sámský zpěvák [[Niko Valkeapää]]|alt=Muž v tradičním sámském oblečení u mikrofonu]] [1366] => [[Soubor:Anja Pärson Semmering 2008.jpg|náhled|upright|Sámská lyžařka [[Anja Pärsonová]]|alt=Žena v moderním oblečení v lyžařské čepici]] [1367] => [1368] => === Vědci === [1369] => * Louise Bäckmanová (1926), autorka několik studií o předkřesťanském náboženství [1370] => * Inga Maria Mulková (1950), autorka důležitých článků o archeologii, historické geografii či etnografických studiích [1371] => * Israel Ruong (1903–1986), švédsko-sámský jazykovědec, profesor sámské kultury na univerzitě ve švédské Uppsale [1372] => * Ande Somby (1958), univerzitní vědec, umělec, spoluzakladatel hudebního a knižního vydavatelství DAT [1373] => [1374] => === Průzkumníci a dobrodruzi === [1375] => * Samuel Balto (1861–1921), průzkumník Arktidy a zlatokop, jeden z prvních lidí, kteří přešli Grónsko na lyžích (společně s [[Fridtjof Nansen|Fridtjofem Nansenem]]){{Citace elektronického periodika [1376] => | titul = Samuel Balto - [1377] => | periodikum = www.polarhistorie.no [1378] => | url = http://www.polarhistorie.no/personer/Balto,%20Samuel [1379] => | datum přístupu = 2019-01-05 [1380] => | jazyk = no [1381] => }} {{Citace elektronického periodika [1382] => | titul = Samuel Johannesen Balto (1861-1921) [1383] => | vydavatel = Frammuseet [1384] => | url = https://frammuseum.no/polar-history/explorers/samuel-johannesen-balto-1861-1921/ [1385] => | datum přístupu = 2019-01-05 [1386] => | jazyk = en [1387] => }} [1388] => * Lars Monsen (1963), dobrodruh, průzkumník, novinář a autor{{Citace elektronické monografie | autor=NRK | titul=Monsen: – Forbilde for andre samer |vydavatel=NRK | datum vydání=2007-09-27 | url=https://www.nrk.no/sapmi/monsen_-_-forbilde-for-andre-samer-1.3583287 | datum přístupu=2018-01-17|jazyk=norsky}} [1389] => [1390] => === Literatura === [1391] => * [[Anders Fjellner]] (1795–1876), protestantský kněz a básník [1392] => * [[Ailo Gaup]] (1944), autor a současný [[nojd]] [1393] => * [[Ella Holm Bullová]] (1929–2006), autorka, hudebnice, učitelka [1394] => * [[Gladys Koski Holmes]] (1932–2005), sámsko-americký umělec, spisovatel a básník [1395] => * [[Isak Mikal Saba]] (1875–1925), politik, spisovatel, první sámský člen norského parlamentu [[Storting]], autor slov sámské národní hymny{{Citace elektronického periodika [1396] => | titul = Nationalsången - Samer.se [1397] => | periodikum = www.samer.se [1398] => | url = http://www.samer.se/1149 [1399] => | datum přístupu = 2019-01-05 [1400] => | jazyk = no [1401] => }} [1402] => * [[Kirsti Paltto]] (* 1947), spisovatelka, učitelka a ředitelka divadla. Píše v severní sámštině. [1403] => * [[Olaus Sirma]] (1655–1719), první sámský básník známý jménem[https://books.google.com/books?id=Fjwc3OoDdV4C&pg=PA96 Karl Nickul: The Lappish Nation, 1997, p. 97] [1404] => * [[Johan Turi]] (1854–1936), autor jednoho z prvních románů v sámském jazyce{{Citace elektronické monografie|titul=Johan Turi |vydavatel= Samiskt Informationscentrum Sametinget |url=http://www.eng.samer.se/GetDoc?meta_id=1273&template=print_artikel|jazyk=anglicky}} [1405] => * [[Nils-Aslak Valkeapää]] (1943–2001), hudebník, básník a umělec [1406] => [1407] => === Hudba === [1408] => * [[Adjagas]] (2004), folková hudební skupina [1409] => * [[The Blacksheeps]] (2008–2011), punková rocková kapela [1410] => * [[Mari Boine]]ová (1956), hudebnice [1411] => * [[Ane Brunová]] (1976), zpěvačka a skladatelka{{Citace elektronické monografie|url=http://pluss.vg.no/2013/09/07/1352/1gL31kP |titul=Vender hjem til røttene - VG |vydavatel=Pluss.vg.no |datum vydání= |datum přístupu=2013-11-15 |jazyk=no }} [1412] => * [[Jon Henrik Fjällgren]] (1987), zpěvák tradičního [[joik]]u a hudebník [1413] => * [[Frode Fjellheim]] (1959), hudebník joiku [1414] => * [[Ingor Ánte Áilo Gaup]] (1960), herec, skladatel a lidový hudebník [1415] => * [[Sofia Jannoková]] (1982), umělkyně, hudebnice a rozhlasová moderátorka [1416] => * [[Jonne Järvelä]] (1974), hudebník a skladatel [1417] => * [[Agnete Johnsenová]] (1994), zpěvačka a skladatelka [1418] => * [[Inga Juusová]] (1945–2014), zpěvačka a herečka [1419] => * [[Gustav Kappfjell]] (1913–1999), joiker a umělec [1420] => * [[Joni Mitchell]] (1943), hudebnice a malířka{{Citace elektronické monografie|url=http://www.nrk.no/nyheter/distrikt/troms_og_finnmark/1.4610180 |titul=Joni Mitchell er same - Troms og Finnmark - NRK Nyheter |vydavatel=Nrk.no |datum vydání=2008-01-23 |datum přístupu=2013-06-22|jazyk=anglicky}}{{Citace elektronické monografie|url=http://jonimitchell.com/library/view.cfm?id=1317|titul=Heart of a Prairie Girl|příjmení=Aikins|jméno=Mary|datum vydání=2005-07|vydavatel=Reader's Digest|datum přístupu=2008-05-19|jazyk=anglicky}} [1421] => * [[Mikkâl Morottaja]] (1984), rapový hudebník{{Citace elektronické monografie | titul=Amoc is rapping the Sámi language onto the map - Consulate Generals of Finland, New York, Los Angeles : Current Affairs : News | vydavatel=Embassy of Finland, Washington | url=http://finland.org/public/default.aspx?contentid=150522&nodeid=40956&contentlan=2&culture=en-US |datum přístupu=2018-01-16|jazyk=anglicky}} [1422] => * [[Berit Margrethe Oskalová]] (1977), joikerka a hudebnice [1423] => * [[Jaco Pastorius]] (1951–1987), vlivný americký jazzový hudebník, skladatel a elektrický baskytarista [1424] => * [[Ulla Pirttijärviová]] (1971), zpěvačka joiku [1425] => * [[Roger Pontare]] (1951), hudebník [1426] => * [[Wimme Saari]] (1959), hudebník [1427] => * [[Ánde Somby]] (1958), sámský hudebník a profesor práva [1428] => * [[Lisa Cecilia Thomasson-Bosiöová]], zvaná Lapp-Lisa (1878–1932), zpěvačka [1429] => * [[Vajas]] (2003), hudební skupina [1430] => * [[Nils-Aslak Valkeapää]] (1943–2001), hudebník, básník a umělec [1431] => * [[Niko Valkeapää]] (1968), hudebník a skladatel [1432] => * [[Euronymous|Øystein Aarseth]] (1968–1993), [[black metal]]ový hudebník [1433] => [1434] => === Politika a společnost === [1435] => * [[Lars Levi Laestadius]] (1800–1861), náboženský reformátor, botanik a etnolog{{Citace elektronické monografie | titul=UiT: Laestadius - Revivalist and Botanist|vydavatel=The Northern Lights Route|url=http://www.ub.uit.no/northernlights/eng/laestadius.htm | datum přístupu=2018-01-15|jazyk=anglicky}} [1436] => * [[Nilla Lansman]] (1984), lesník na [[INSEAD]], elitní francouzské obchodní škole [1437] => * [[Ole Henrik Magga]] (1947), politik, první předseda norského [[Sámský parlament|Sámského parlamentu]] (NSR), první předseda [[Stálé fórum OSN o domorodých otázkách|Stálého fóra OSN o domorodých otázkách]] [1438] => * Margareta (cca 1369 – ca 1425), misionářka [1439] => * [[Helga Pedersenová]] (1973), politička [1440] => * [[Elsa Laula Renbergová]] (1877–1931), politička, organizátorka první mezinárodní sámské konference [1441] => * [[Isak Mikal Saba]] (1875–1925), politik, spisovatel, první sámský člen norského parlamentu [[Storting]], autor slov sámské národní hymny [1442] => * [[Janne Seurujärvi]] (1975), politik, první sámský člen finského parlamentu [1443] => [1444] => === Výtvarné umění === [1445] => * [[Hans Ragnar Mathisen]], umělec{{Citace elektronické monografie|url=http://www.nunatsiaq.com/archives/nunavut000630/nvt20630_17.html |titul=Nunatsiaq News |vydavatel=Nunatsiaq.com |datum vydání=2000-06-30 |datum přístupu=2013-06-22|jazyk=anglicky}} [1446] => * [[Joni Mitchell]]ová (1943), hudebnice a malířka [1447] => * [[Nils-Aslak Valkeapää]] (1943–2001), hudebník, básník a umělec [1448] => [1449] => == Sámské filmy == [1450] => * 2016 [[Sámská krev]] (''Sameblod''), drama natočené v koprodukci Dán./Švéd./Nor. o vymanění čtrnáctileté sámské dívky ze sámského způsobu života, vystavení éry rasismu třicátých let minulého století a útěk za vzděláním a novým životem. [1451] => * ''[[Stopař (film, 1987)|Stopař]]'' (''Ofelaš'', 1987), byl nominován na Oscara za nejlepší zahraniční film. Natáčel se v Norsku a hráli v něm sámští herci mluvící sámsky. [1452] => * ''[[Vzpoura v Kautokeinu]]'' (''Kautokeino-opprøret'', 2008), hraný film, který se týká etnicko-náboženské [[Sámské povstání v Kautokeino|sámské revolty v Kautokeino]] v roce 1852 [1453] => * ''[[Kukuška (film, 2002)|Kukuška]]'' (2002), film odehrávající se během druhé světové války se sámskou ženou jako jednou z hlavních postav [1454] => * ''[[Oaivveskaldjut]]'' (''Dej nám naše kostry'', 1999), dokument o vědeckém rasismu a hnutí rasové klasifikace prováděné na Sámech [1455] => [1456] => == Odkazy == [1457] => [1458] => === Reference === [1459] => {{Překlad|en|Sami people|796990119}} [1460] => [1461] => [1462] => === Literatura === [1463] => * {{Citace monografie | příjmení=Bernatzik | jméno=Hugo Adolf | titul=Země sobů. Laponsko | vydavatel=Orbis | místo=Praha | rok=1943 }} [1464] => * {{Citace monografie |titul=Pastevcem sobů mezi Lapy |příjmení=Boberg | jméno=Torsten|vydavatel=Česká grafická unie|místo=Praha|rok=1941}} [1465] => * {{Citace monografie | editoři = Vendula Hingarová, Alexandra Hubáčková, Michal Kovář | titul = Sámové: Jazyk, literatura a společnost | vydavatel = Pavel Mervart | místo = Červený Kostelec | rok = 2009 | počet stran = 422 | isbn = 978-80-86818-99-3 | edice = Uralica | svazek edice = 1 | kapitola = | strany = | jazyk =}} [1466] => * {{Citace kvalifikační práce | příjmení = Hofírková | jméno = Lucie | instituce = Filozofická fakulta Masarykovy univerzity | odkaz na instituci = Filozofická fakulta Masarykovy univerzity | titul = Sámské výpůjčky ve finštině | url = http://is.muni.cz/th/85788/ff_m/Diplomka.pdf | typ práce = Magisterská práce | vedoucí = Václav Blažek | místo = Brno | rok = 2009 | počet stran = 99 }} [1467] => * {{Citace monografie | příjmení=Marek | jméno=Václav | odkaz na autora = Václav Marek| titul=Staré laponské náboženství | vydavatel=Pavel Mervart | místo=Červený Kostelec | rok=2009 | isbn=978-80-87378-15-1 }} [1468] => * {{Citace monografie |titul=Noidova smrt. Pověsti a pohádky z Laponska. |příjmení=Marek | jméno=Václav|odkaz na autora = Václav Marek|vydavatel=Triáda|místo=Praha|rok=2000| isbn=80-86138-32-1}} [1469] => * {{Citace monografie | příjmení=Qvigstad | jméno=Just | titul=O muži, který si koupil svědění : pohádky a pověsti Sámu | vydavatel=Argo | místo=Praha | rok=2006 | isbn=80-7203-773-0 }} [1470] => * {{la}} {{Citace monografie |titul=De Origine et situ Germanorum (Germania) |příjmení=Tacitus| odkaz na autora = Tacitus| kapitola =o Fenni}} [1471] => [1472] => === Související články === [1473] => * [[Přírodní národy]] [1474] => [1475] => === Externí odkazy === [1476] => * {{Commonscat|Sami people}} [1477] => * {{Wikislovník|heslo=Sám}} [1478] => * [http://www.severskelisty.cz/saam/index.htm Laponsko a Sámové – portál Severských listů] [1479] => [1480] => {{Dobrý článek}} [1481] => {{Malé národy Severu}} [1482] => {{Uralské národy}} [1483] => {{Autoritní data}} [1484] => {{Portály|Finsko}} [1485] => [1486] => [[Kategorie:Sámové| ]] [1487] => [[Kategorie:Etnické skupiny v Rusku]] [1488] => [[Kategorie:Skandinávie]] [1489] => [[Kategorie:Pastevci]] [1490] => [[Kategorie:Novověcí kočovníci]] [1491] => [[Kategorie:Bílé moře]] [1492] => [[Kategorie:Původní malé národy Severu, Sibiře a Dálného východu Ruské federace]] [1493] => [[Kategorie:Finská společnost]] [1494] => [[Kategorie:Švédská společnost]] [1495] => [[Kategorie:Norská společnost]] [1496] => [[Kategorie:Murmanská oblast]] [1497] => [[Kategorie:Ugrofinské národy]] [1498] => [[Kategorie:Národy Evropy]] [] => )
good wiki

Sámové

Sámové (také Sámi, tradičně známí v češtině jako Laponci) jsou domorodí ugrofinští obyvatelé obývající arktickou oblast Laponska, která dnes zahrnuje části nejsevernějšího Norska, Švédska, Finska a Murmanské oblasti Ruska. Sámové jsou jediní domorodí obyvatelé Skandinávie, kteří jsou uznáváni a chráněni v rámci mezinárodních úmluv o domorodých národech a jsou tedy nejsevernějším původním obyvatelstvem Evropy.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Finnmark','Sámské jazyky','Lars Levi Laestadius','Inari (obec)','Laponsko','Utsjoki','Lovozero','joik','Sámské povstání v Kautokeino','Nils-Aslak Valkeapää','Troms','Enontekiö'

Enontekiö

Finnmark

Joik

Laponsko

Lovozero

Troms

Utsjoki