Array ( [0] => 14664168 [id] => 14664168 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Sásánovci [uri] => Sásánovci [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{možná hledáte|[[Sásánovská říše]]}} [1] => {{Infobox - dynastie [2] => | jméno = Sásánovci [3] => | znak = Senmurv.svg [4] => | velikost znaku = [5] => | popisek = [[Símurg]] [6] => | země = {{vlajka|Sásánovská říše}} [[Sásánovská říše|Novoperská říše]] [7] => | mateřská dynastie = [8] => | tituly = [[šáhanšáh]] (velkokrál, král králů) [9] => | zakladatel = Ardašír I. [10] => | mýtický zakladatel = [[Sásán]] [11] => | rok založení = [12] => | konec vlády = [[651|651 n. l.]] [13] => | meč = [[Jazdkart III.]] [14] => | přeslice = [15] => | poslední vládce = [[Jazdkart III.]] [16] => | větve rodu = [17] => }} [18] => '''Sásánovci''' byla [[král]]ovská [[dynastie]], vládnoucí ve [[starověk]]é [[Perská říše|Persii]]Název perské říše zněl ve střední perštině Éránšahr ([[Soubor:Eranshahr.svg|55px]]). v letech [[224]] až [[651]]. Dobu jejího panování vymezuje pád [[Parthové|parthské]] [[Arsakovci|arsakovské dynastie]] na počátku [[3. století]] a [[Islámská expanze|arabská expanze]] ve [[7. století|století 7]]. Těžiště sásánovské říše se nacházelo na území současných [[stát]]ů [[Írán]] a [[Irák]], králové však dočasně ovládali i oblast dnešního [[Jemen]]u, [[Sýrie]], [[Turecko|Turecka]], [[Egypt]]a, [[Afghánistán]]u, [[Pákistán]]u, [[Turkmenistán]]u, [[Arménie]] a [[Ázerbájdžán]]u. [19] => [20] => == Počátky == [21] => [[Soubor:Silver coin of Ardashir I.jpg|vlevo|náhled|upright|Mince Ardašíra I. ([[224]]–[[240]]/[[241]])]]Sásánovci, poslední předislámská dynastie v Persii, odvozují svůj původ od duchovního jménem [[Sásán]], který byl kolem roku [[200]] n. l. veleknězem chrámu bohyně [[Anáhitá|Anáhity]] ve městě [[Stachr]]u v [[Persis|Persidě]], dnešním [[Fárs]]u. Je o něm relativně málo známo, stejně jako o jeho synovi [[Pápak]]ovi, jenž se již domohl jistého politického vlivu v centrálním Íránu. Pápakův syn [[Ardašír I.|Ardašír]] zahájil někdy v druhém desetiletí [[3. století]] vzpouru proti [[Parthská říše|parthskému]] [[Šáhanšáh|velkokrálovi]] [[Artabanos IV.|Artabanu IV.]], porazil ho po několikaletých bojích roku [[224]] na planině [[Bitva na planině Óhrmazdakán|Óhrmazdakán]] a vyvrátil parthskou říši, existující více než tři sta let. Svými výboji založil nový státní útvar, říši novoperskou či sásánovskou, která zanikla až v [[7. století]] pod náporem [[muslim]]ských [[Arabové|arabských]] vojsk; v roce [[226]] se nechal slavnostně korunovat v [[Ktésifón]]tu na velkokrále. [22] => [23] => Vnitropoliticky prosazoval první Sásánovec politiku dorozumění s parthskou nobilitou, jež disponovala značnou mocí, zahraničněpoliticky započal takřka ihned s expanzí vůči [[Starověký Řím|římské říši]], ovládající od dob [[Septimius Severus|Septimia Severa]] oblast severní [[Mezopotámie]]. Ačkoli válka mezi oběma mocnostmi skončila roku [[233]] v podstatě nerozhodně, v následujících letech se Peršanům podařilo dobýt několik římských opěrných bodů na horním [[Eufrat]]u, což připravilo půdu pro další ofenzívní akce v budoucnu. Celkově měla perská říše za Ardašíra zhruba stejnou rozlohu jako říše parthská, rozdíl byl jen v tom, že sásánovský stát byl mnohem centralizovanějším a méně heterogenním útvarem než jeho parthský předchůdce. [24] => [25] => == Šápúr I. a jeho nástupci == [26] => [[Soubor:Cameo_Shapur_Valerianus_Bab360_CdM_Paris.jpg|náhled|upright|[[Kamej]] zobrazující zajetí římského císaře [[Valerianus|Valeriana]] sásánovským králem [[Šápúr I.|Šápúrem I.]]]] [27] => Ardašírův syn [[Šápúr I.]], který jako první sásánovský panovník užíval titulu ''král králů Éránu a Anéránu'' (tj. Neíránu), je právem považován za jednoho z nejvýznamnějších válečníků v celých dlouhých dějinách Persie. Známé jsou zejména jeho tři výpravy proti římské říši, jež skončily těžkými porážkami císařských [[Římská legie|legií]] na hranicích obou zemí (při třetí výpravě v roce [[260]] zajal Šápúr dokonce římského [[císař]]e [[Valerianus|Valeriana]] a s mnoha význačnými Římany ho odvedl do své vlasti).Viz článek [http://antika.avonet.cz/article.php?ID=2281 Římsko-perské války ve 3. století] {{Wayback|url=http://antika.avonet.cz/article.php?ID=2281 |date=20120104133205 }} na serveru Antika. Šápúr rovněž ovládl pro svůj rod [[Arménie|Arménii]], římský [[vazal]]ský stát spravovaný vedlejší linií [[Arsakovci|Arsakovců]], a po celé říši zakládal četná nová města (Gundéšápúr, [[Bíšápúr]] a další). Nábožensky byl tolerantní (mj. i vůči [[Křesťanství|křesťanům]] a [[Manicheismus|manichejcům]]), přesto však nastal za jeho vlády zřetelný rozmach [[Zoroastrismus|zarathuštrismu]], spojený s posílením vlivu jeho kněží – mágů. [28] => [29] => Po Šápúrově smrti roku [[271]]/[[272]] se na trůně vystřídali dva jeho synové, ale jejich vláda trvala příliš krátce na to, aby v dějinách zanechali větší stopu. Teprve další král, Šápúrův vnuk [[Bahrám II.]] ([[276]]–[[293]]), se udržel u moci déle a má proto jako panovník svůj význam. Ačkoli nebyl zdaleka tak energický jako jeho děd, podařilo se mu odrazit nebezpečný vpád Římanů, stále toužících odčinit porážky z předchozích let. Ve vnitropolitické oblasti měl na Bahráma značný vliv zarathuštrovský duchovní [[Kartír]], který ostře vystupoval proti jinověrcům – křesťanům, manichejcům, [[Judaismus|židům]] a [[Buddhisté|buddhistům]]. [30] => [31] => Za krále [[Narsé]]a ([[293]]–[[302]]) propukl opět konflikt s římskou říší, tentokrát kvůli Arménii, která se s pomocí císaře vymanila z perského vlivu (asi už na sklonku Bahrámovy vlády). Zpočátku probíhaly boje poměrně úspěšně pro sásánovskou stranu, avšak karta se rychle obrátila a po vážných porážkách musel velkokrál uzavřít roku [[297]]/[[298]] nevýhodnou mírovou smlouvu z [[Nisibis]], jež přiznávala Římanům svrchovanost nad Arménii i nad [[Gruzie|Gruzií]]. Až do vlády Šápúra II. se již na perském trůně neobjevil panovník, který by měl ve vnitřních i zahraničněpolitických ohledech větší význam. [32] => [33] => == Vláda Šápúra II. == [34] => [[Soubor:Indo-Sassanid.jpg|náhled|upright|Sásánovská říše za Šápúra II.]]Narséův vnuk [[Šápúr II.]] má mezi sásánovskými králi jeden primát – stál v čele perského státu plných sedmdesát let ([[309]]–[[379]]). Byl to panovník schopný a energický, v mnohém podobný svému pradědu Šápúru I. z předchozího století. Jeho vláda se vyznačovala vleklým válečným konfliktem s římskou říší, který sice nepřinesl výraznější územní zisky, zato však zjednal Peršanům respekt u sousedů na západě a celkově posílil královskou moc. Obléhání a dobytí města Amidy na římsko-perském pomezí či pokus římského císaře [[Julianus|Iuliana]] obsadit perské hlavní město Ktésifón se zapsaly trvale do válečných análů římských a perských dějin. [35] => [36] => Zahraničněpolitické záležitosti za Šápúra silně ovlivňovaly domácí politiku. Koncem třicátých let, kdy začal konflikt s Římem, začala i dlouholetá perzekuce perských křesťanů, které král a zarathuštrovské kněžstvo považovali za exponenty římské politiky (do doby Šápúrova panování spadá vnějšková [[christianizace]] římské říše za [[Konstantin I. Veliký|Konstantina Velikého]]). Jednou z prvních obětí perzekuce, jež vyvolala v říši značné společenské napětí, byl i nejvyšší představitel perské [[Církev|církve]], ktésifóntský [[biskup]] [[Šimon bar Sabba‘é]]. Pronásledování sporadicky pokračovalo ještě za Šápúrova nástupce [[Ardašír II.|Ardašíra II.]] [37] => [38] => Navzdory těmto problémům byl Šápúr II. bezpochyby jedním z největších panovníků, kteří kdy seděli na perském trůně. Byl nadaný stejnou měrou vojensky i diplomaticky a přivedl sásánovskou říši na vrchol moci. To si uvědomovali již současníci, např. římský kronikář [[Ammianus Marcellinus]], který se v jedné fázi osobně zúčastnil bojů s králem. V íránské tradici je Šápúrova doba označována za "zlatý věk". [39] => [40] => Za vlády tohoto panovníky se předpokládá sepsání Sasánského archetypu [[avesta|avesty]].Richard N. Frye, ''Corpus Inscriptionum Iranicarum, vol. III'', Dura-Europos, Londýn, 1968 [41] => [42] => == Krize v 5. století == [43] => Žádný z králů vládnoucích v příštích sto letech nedosáhl Šápúrova formátu a ani ti nejschopnější nedokázali zabránit postupnému úpadku říše. Příčin bylo více, od posílení moci šlechty na úkor panovníka až po vyčerpávající boje s [[Hefthalité|Hefthality]] na východě, které perskou říši dokonce přivedly do politické závislosti na protivníku. Také mimořádné sucho a s tím spojená neúroda v šedesátých letech [[5. století]] otřásly postavením velkokrále, třebaže se podařilo zamezit rozsáhlejším projevům [[hladomor]]u. Podobně jako na západě, kde právě zanikal antický svět, i na východě procházel dosavadní řád závažnou krizí – a neméně dramaticky. [44] => [45] => Z událostí 5. století mají největší význam porážka krále [[Péróz I.|Péróze I.]] v boji s Hefthality ([[484]]) a takzvané mazdakovské bouře v devadesátých letech, které jistou dobu ohrožovaly stabilitu celého společenského uspořádání v říši. Tyto nepokoje, spjaté s osobou náboženského reformátora [[Mazdak]]a, měly při zpětném pohledu za následek nikoli spravedlivější rozdělení majetku (jak Mazdak požadoval), nýbrž zlomení moci vysoké šlechty a opětovné posílení královské autority. V tomto smyslu přispěly k novému rozmachu sásánovské říše v [[6. století]]. [46] => [47] => Na postavení křesťanů ve státě mělo značný vliv prosazení [[nestoriánství]] jako závazné formy věrouky v roce [[484]] (koncil v Gundéšápúru). Protože nestoriáni se nacházeli ve [[schisma]]tu s ortodoxními křesťany na západě, přestali sásánovští králové pohlížet na své křesťanské poddané jako na římskou pátou kolonu a nechali je svobodně vyznávat jejich [[Víra|víru]]. [48] => [49] => == Rozmach za Husrava I. == [50] => [[Husrav I.]], zvaný v západních pramenech ''Chosróés'' ([[531]]–[[579]]), byl po dlouhé době dalším skutečně významným panovníkem na sásánovském trůně, schopným organizátorem i vojevůdcem, jehož vládu lze srovnávat s panováním Šápúra II. před dvěma stoletími. Z perské říše se jeho přičiněním stala opět velmoc v mezinárodním měřítku – jeden z projevů reforem, jež státu zajistily stabilitu ve společenské a hospodářské oblasti. Podobně jako Šápúr i Husrav vedl vleklé války s [[Byzantská říše|východořímskou říší]] na západě, aniž by docílil větších územních zisků, na rozdíl od svého předchůdce však rozšířil hranice říše podstatnou měrou na jihu a severovýchodě ([[Jemen]], [[Střední Asie]]). [51] => [52] => [[Soubor:Khosrawi.jpg|náhled|200px|Mince [[Husrav I.|Husrava I.]]]]Z Husravových reforem je nejvýznamnější daňová reforma, která koruně zajistila mnohem více financí, než měla dosud k dispozici, a reforma armády, díky níž získala říše lepší prostředky k vedení války. Klidu a stabilitě prospělo i konstituování loajální dvorské šlechty, třebaže z dlouhodobé perspektivy to neodstranilo antagonismus mezi panovníkem a magnáty. [53] => [54] => V kulturní sféře je Husravova doba neméně důležitá. Král sám byl vzdělaný, literárně činný muž, který se zajímal o [[Filosofie|filozofické]] a náboženské otázky, přičemž nedělal rozdílu mezi věděním západu ([[Starověké Řecko|Řecko]]) a východu ([[Indie]]). Známý je případ několika [[Novoplatónismus|novoplatónských]] filozofů, kteří našli útočiště na jeho dvoře, poté co byla zavřena pohanská [[Athény|athénská]] akademie. V [[Architektura|architektuře]] se za jeho vlády projevuje silné ovlivnění západními vzory, což zčásti souviselo s přílivem římských zajatců během válek s [[Konstantinopol]]í. [55] => [56] => == Otřes a poslední vzepětí == [57] => Po Husravově smrti převzal vládu jeho syn [[Hormizd IV.]], muž, který se svými schopnostmi ani zdaleka nevyrovnal otci a navíc si svou despotickou povahou znepřátelil šlechtu i vojsko. V letech [[589]]–[[590]] proti němu vypukla vzpoura v armádě, jež k moci vynesla prvního nesásánovského krále [[Bahrám Čóvén|Bahráma VI.]] z rodu Mihránů, zatímco právoplatný dědic trůnu, princ [[Husrav II.|Husrav]], uprchl do východořímské říše. V roce [[591]] Východní Římané poprvé v historii intervenovali a po porážce Bahráma VI. vybojovali korunu pro prince Husrava. [58] => [[Soubor:Sassanid empire map.png|náhled|upright|Sásánovská říše v době svého největšího rozsahu kolem roku [[620]]]] [59] => Husrav II. upevnil během deseti let svou zprvu vratkou moc natolik, že mohl roku [[603]] zahájit novou válku s Konstantinopolí, která mu dopomohla k trůnu. Jako záminku si vzal zavraždění svého někdejšího ochránce [[Maurikios|Maurikia]] uzurpátorem [[Fokas|Fokou]] – mohl se tak stylizovat do role Maurikiova mstitele. Již kolem roku [[605]] dobyla perská vojska pohraniční pevnosti [[Şanlıurfa|Edessu]], Amidu, [[Mardin]] a [[Aleppo]] (Berroiu) a konflikt pokračoval i po Fokově pádu v roce [[610]], třebaže nový císař [[Herakleios]] usiloval o mír. [60] => [61] => V letech [[611]]–[[619]] se zdálo, že se Husrav II. zapíše do perských dějin jako jeden z největších dobyvatelů – [[Sýrie]], velká část [[Malá Asie|Malé Asie]], [[Palestina]] a [[Starověký Egypt|Egypt]], to vše padlo do jeho rukou a bylo obsazeno sásánovskými jednotkami. Císaři Herakleiovi se jeho říše zmenšila zhruba o třetinu, přestože se ze všech sil snažil situaci stabilizovat. Nakonec se však karta přece jen obrátila a od roku [[622]] dopadala na Peršany rána za ranou (vrcholem byla porážka u [[Ninive]] roku [[627]]). Husravova politika tak skončila naprostou katastrofou. [62] => [63] => == Pád dynastie == [64] => Porážka ve válce s císařem Herakleiem způsobila svržení Husrava II. palácovým převratem, což uvrhlo perský stát do těžké vnitropolitické krize – během pěti let ([[628]]–[[633]]) se na trůně vystřídalo celkem deset panovníků, někteří jen lokálního významu. Byl mezi nimi jeden nesásánovský král [[Kavád II.]], vojevůdce [[Šahrvaráz]], a dokonce i dvě královny, [[Bórán]] a [[Ázarméducht]]. Teprve roku [[633]] se situace jakž takž stabilizovala a moci se chopil vnuk Husrava II. [[Jazdkart III.]], jemuž bylo souzeno stát se posledním vládcem dynastie. [65] => [66] => Perská říše potřebovala po dlouholetých válkách na západě a následných vnitřních rozbrojích především klid, ale v této kritické chvíli jí zcela nečekaně vyvstal nový soupeř – [[Arabové|arabské]] kmeny, politicky sjednocené vystoupením [[Mohamed]]ovým. Již v roce [[634]] dorazilo k perskému dvoru arabské poselstvo, jehož členové vyzvali krále Jazdkarta, aby buď přestoupil k [[islám]]u, nebo platil [[Medína|medínskému]] [[chalífa|chalífu]] [[Umar ibn al-Chattáb|Umarovi]] [[tribut]]. Když to Jazdkart odmítl, vpadla muslimská vojska do [[Mezopotámie]], porazila sásánovská vojska v [[Bitva u Kádisíje|bitvě u Kádisíje]] a v roce [[637]] vstoupila bez boje do Ktésifóntu. Velkokrál s dvorem uprchli na východ. [67] => [68] => Následoval řetěz vojenských porážek, vrcholící roku [[642]] [[Bitva u Nehávandu|bitvou u Nehávandu]] v [[Médie|Médii]], která prakticky rozhodla o arabském vítězství. Odpor zbytků Jazdkartových jednotek sice trval až do roku [[651]], kdy byl velkokrál zavražděn a do muslimských rukou padl [[Chorásán]] na východě Íránu, fakticky ale říše zanikla již ve čtyřicátých letech. Nastala éra muslimského Íránu, vláda Sásánovců i vláda zarathuštrismu jako dominující víry v oblasti byla minulostí. [69] => [70] => == Odkazy == [71] => [72] => === Poznámky === [73] => [74] => [75] => === Bibliografie === [76] => * Klíma, O.: ''Sláva a pád starého Íránu'', Praha 1977. [77] => * Winter, E., Dignas, B.: ''Rom und das Perserreich. Zwei Weltmächte zwischen Konfrontation und Koexistenz'', Berlin 2001. [78] => [79] => === Související články === [80] => * [[Seznam sásánovských velkokrálů]] [81] => * [[Arsakovci]] [82] => * [[Chronologie starověkých íránských dějin]] [83] => [84] => === Externí odkazy === [85] => * {{Commonscat}} [86] => * {{en}} [http://www.iranica.com/articles/sasanian-dynasty Sásánovci v Encyclopaedia Iranica] {{Wayback|url=http://www.iranica.com/articles/sasanian-dynasty |date=20101130101601 }} [87] => * {{en}} [http://www.livius.org/sao-sd/sassanids/sassanid-reliefs.html Sásánovské skalní reliéfy] {{Wayback|url=http://www.livius.org/sao-sd/sassanids/sassanid-reliefs.html |date=20161110012241 }}. [88] => * {{en}} [http://www.livius.org/sao-sd/sassanids/sassanid-crowns.html Typy sásánovských královských korun] {{Wayback|url=http://www.livius.org/sao-sd/sassanids/sassanid-crowns.html |date=20061108103315 }} [89] => * {{en}} [http://www.livius.org/sao-sd/sassanids/sassanid_kings.html Sásánovské mince] {{Wayback|url=http://www.livius.org/sao-sd/sassanids/sassanid_kings.html |date=20061107051131 }} [90] => [91] => {{Autoritní data}} [92] => {{Portály|Írán|Starověk}} [93] => [94] => [[Kategorie:Sásánovci| ]] [95] => [[Kategorie:Perští panovníci]] [96] => [[Kategorie:Starověká Persie]] [97] => [[Kategorie:Starověcí lidé]] [98] => [[Kategorie:Vymřelé panovnické rody]] [] => )
good wiki

Sásánovci

Sásánovci byla královská dynastie, vládnoucí ve starověké Persii v letech 224 až 651. Dobu jejího panování vymezuje pád parthské arsakovské dynastie na počátku 3.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'651','Jazdkart III.','Arsakovci','Sýrie','Sásánovská říše','Mezopotámie','Arabové','293','Sásán','7. století','633','224'

224

293

633

651

Arabové

Arsakovci

Mezopotámie

Mezopotámie je historická oblast nacházející se ve střední části Mezopotámské nížiny (dnešní Jižní Irák).

Sásán

Sýrie

Sýrie je stát nacházející se na Blízkém východě v jihozápadní Asii.