Array ( [0] => 15504228 [id] => 15504228 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => SU-100 [uri] => SU-100 [3] => Su-100 - TankBiathlon2013-07.jpg [img] => Su-100 - TankBiathlon2013-07.jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Možná hledáte|[[Suchoj Superjet 100]]}} [1] => {{Infobox - bojové vozidlo [2] => | jméno = SU-100 [3] => | obrázek = Su-100_-_TankBiathlon2013-07.jpg [4] => | velikost obrázku = 254 px [5] => | popisek = [6] => | typ vozidla = [[Stíhač tanků]] [7] => | země = {{Flagicon|Sovětský svaz (1923–1955)}} [[Sovětský svaz|SSSR]] [8] => | výrobce = Uralmaš [9] => | rok návrhu = [10] => | roky výroby = 1944 – 1956 [11] => | počet kusů = 2 335+ [12] => | posádka = 4 [13] => | délka = 9,45 m [14] => | výška = 2,25 m [15] => | šířka = 3 m [16] => | hmotnost = 31,6 t [17] => | pancíř = 20–75 mm [18] => | hlavní zbraň = 100 mm [[Tankový kanón|kanón]] [[100mm tankový kanón D-10|D-10S]] [19] => | sekundární zbraně = ruční zbraně osádky [20] => | motor = V-2-34M [21] => | síla motoru = 383 kW [22] => | suspension = Christie [23] => | max. rychlost = 48 km/h [24] => | pw ratio = 16 [[koňská síla|hp]]/tunu [25] => | dojezd = 310 km [26] => }} [27] => '''SU-100''' ({{Vjazyce2|ru|СУ-100}}, ''самоходная артиллерийская установка'') byl sovětský [[stíhač tanků]], postavený na podvozku [[tank]]u [[T-34]] konstrukční kanceláře Uralmašzavod, jako přímý pokračovatel modelu [[SU-85]], z důvodu nedostatečné kapacity proti novým německým těžkým tankům. Sériová výroba SU-100 byla zahájena v Uralmašzavodu v srpnu 1944 a pokračovala, podle různých odhadů, až do března 1946. V letech 1951–1956 byl licenčně vyráběn v [[Československo|Československu]] pod označením '''SD-100'''. Celkem bylo v SSSR a Československu vyrobeno podle různých zdrojů 4 772 až 4 976 ks. [28] => [29] => Do boje byl SU-100 poprvé nasazen v lednu 1945, později se zúčastnil celé řady operací mj. ve [[Východní fronta (druhá světová válka)|Velké vlastenecké válce]], včetně [[Sovětsko-japonská válka|sovětsko-japonské války]]; ale obecně bylo jejich použití omezeno. SU-100 po válce zůstal několik desetiletí ve výzbroji [[sovětská armáda|sovětské armády]]. Byl dodáván i spojencům a Sovětským svazem byl nasazen v řadě poválečných lokálních konfliktů, včetně nejaktivnější – v průběhu [[arabsko-izraelské války|arabsko-izraelských válek]]. Na konci 20. století byl SU-100 v mnoha zemích vyřazen, ale v některých je stále ještě v provozu. [30] => [31] => == Historie a výroba == [32] => [33] => === Předchůdce === [34] => [[Soubor:SU-85.jpg|náhled|vlevo|Stíhač tanků [[SU-85]]]] [35] => První z třídy stíhačů tanků, které byly vyrobeny v Sovětském svazu, byl [[SU-85]], postavený na podvozku [[tank]]u [[T-34]] a uvedený do výroby v létě 1943. [36] => [37] => 85mm kanón D-5S dovolil SU-85 efektivně se vypořádat s průměrnými nepřátelskými tanky na vzdálenost přes kilometr, zatímco na menší vzdálenost dokázal prorazit i přední pancíř těžkých tanků. Nicméně, první měsíce ukázaly, že síla není dostatečná k účinnému boji proti odolnějším tankům nepřítele, jako byl například „[[Panzer V Panther|Panther]]“ a „[[Tiger I]]“, které měly výhodu jak v palebné síle a ochraně, tak i v efektivním zaměřovacím systému, který umožňoval boj z druhé vlny. [38] => [39] => 29. srpna 1943 vydal [[Státní výbor obrany|ГКО]] rozkaz k rychlému vytvoření účinnější protitankové zbraně. [40] => V období září a října Uralmašzavod postavil další z řady SU na základě T-34, šlo vlastně o upravené SU-85 s instalovaným 122mm kanonem D-25. Jenže další studie projektu ukázaly, že tyto změny zvýší hmotnost o 2,5 tun, sníží množství [[střelivo|munice]] a rychlost vozu. Ve skutečnosti to znamenalo, že instalace 122 mm [[tankový kanón|kanonu]] nebo 152 mm [[houfnice]] D-15 způsobí snížení mobility vozu, takže bylo rozhodnuto ponechat tyto zbraně ve výzbroji těžkých tanků a [[samohybné dělo|samohybných děl]]. [41] => [42] => Alternativním směrem, do kterého se vkládaly naděje, byl vývoj 85 mm zbraně s dlouhou hlavní a větší primární rychlostí projektilu – «Větší síla». Ale i když byly vyrobeny a testovány řady těchto zbraní, práce v tomto směru selhaly – nové kanóny měly nedostatečnou výdrž, hlaveň se často roztrhla. Kromě toho, že výsledky střelby na ukořistěné německé tanky odhalily špatný výkon ve vysoké rychlosti. Ve srovnání se střelami s lehkým kalibrem se lehké 85mm granáty ukázaly jako nedostatečné proti pancíři s vysokou tvrdostí. Konečná studie ukázala, že ramena{{Upřesnit}} 85mm kanónu nevyužila všechny funkce plně automatického řídícího systému na podvozku T-34. [43] => [44] => === Výroba prototypu === [45] => [[Soubor:SU-100 Dargov.jpg|náhled|SU-100 vystavený nedaleko památníka v [[Dargovský průsmyk|Dargovském průsmyku]]]] [46] => [[Soubor:Su-100 spatg.jpg|náhled|SU-100 v muzeu velké vlastenecké války v [[Kyjev]]ě]] [47] => Výpočty provedené MVTU, Uralmašzavodem, Tehupravleniem a IEC (lidový komisariát zbraní SSSR) na začátku listopadu 1943 ukázaly, že nejefektivnější bude vybavit SU kanonem s ráží 100–107mm. Vzhledem k tomu, že vývoj 107mm kanonu, jako byl kanon M-60, byl ukončen v roce 1941, bylo 11. listopadu vedením IEC rozhodnuto o vytvoření nového tanku založeného na námořním 100mm kanonu B-34. Vývojem návrhu stíhače byl pověřen šéfkonstruktér Uralmaše L. I. Gorlitskij. Hlavním inženýrem projektu pak N. V. Kurinov. Návrh projektu stíhače byl představen NKTP (lidový komisariát tankového průmyslu) a UCA (správa dělostřelectva) 5. 12. 1943. Po přezkoumání státních zakázek z 27. prosince byla vydána vyhlášku č.4851 na přezbrojení těžkého tanku IS, která zároveň pověřila CAKB (ЦАКБ – centrální konstrukční kancelář dělostřelectva) k vytvoření návrhu odpovídajícího 100mm kanonu pro instalaci na SU-85. 28. prosince zaslala CAKB objednávku č.765 do Uralmašzavodu. [48] => [49] => * 15. ledna 1944 – Skončily konstrukční práce na SU na základě T-34, vyzbrojeném 100mm kanonem podle CAKB. [50] => * 20. února 1944 – Prototyp hotov a testován ve výrobě, strojírny [[Nižnij Novgorod]] závod č.92 dodaly dělo až 25. února. [51] => * 25. února 1944 – Předán prototyp ke státním zkouškám [52] => [53] => Studií výkresů kanonu C-34 zaslaných CAKB (ЦАКБ), který byl původně určený pro těžký tank IS-2, došli v Uralmašzavodu k závěru, že vzhledem k velké velikosti děla by na SU-85 byly zapotřebí příliš velké konstrukční úpravy, které by zahrnovaly zvětšení šířky těla, změnu tvaru a změnu torzního zavěšení. CAKB však odmítla jakékoliv úpravy své zbraně. Uralmaštavod odhaduje že by přestavba SU vedla ke zvýšení hmotnosti o 3,5–3,8 tuny a doba dodání by se prodloužila minimálně o 3 měsíce. To ale naprosto nevyhovovalo zákazníkovi. V důsledku toho, že se podobná situace již stala při výrobě SU-85, kontaktoval Uralmašzavod Zavod č.9 v [[Jekatěrinburg]]u, společně s návrháři, kteří by vytvořili vhodný kanon pro SU-85. Ten měl mít menší hmotnost než C-34 a nevyžadoval by významné změny na poslední chvíli. V lednu 1944 požadoval Úřad samohybného dělostřelectva instalaci 100mm kanonu D-10S, zvětšení tloušťky čelního pancíře až na 75mm, nové zařízení pro vidění Typ IV (MK-IV) a velitelskou kopuli, se zachováním hmotnosti do 31 tun. [54] => [55] => Nicméně mohly být použity jen výbušné [[granát (zbraň)|granáty]] B-34, protože jak se ukázalo, konec vývoje protipancéřové střely se neočekával dříve než ve druhé polovině roku 1944. Nevyhnutelné zpoždění umožnilo šéfovi CAKB B. Grabinovi trvat na vytvoření samohybného děla s kanonem C-34. V důsledku následujících jednání z 30. dubna nařídil NKTP výrobu prototypu s kanonem C-34 pod označením SU-100-2, a použít srovnávací testy s SU-100. IEC a GAU (hlavní raketové a dělostřelecké ředitelství ministerstva obrany) ještě zvažovala zda povolit přestavbu těla SU-85 a tudíž povolit instalaci kanonu C-34, i když s řadou vad. Ale všechny změny potřebné k efektivní instalaci do SU-85, by byly téměř totožné s výrobou kanonu D-10S speciálně vyvinuté pro tento účel. [56] => [57] => V únoru 1944 byl vyroben ve spolupráci Uralmaše se závodem č.50 prototyp s kanonem D-10S, nazvaný „Objekt 138“, který úspěšně prošel továrními testy. Skládaly se z 30 vystřelených střel a 150 najetých kilometrů. 3. března byl prototyp poslán na státní zkoušky na ANIOP (hlavní dělostřelecké cvičiště ozbrojených sil Ruské federace ), během kterého měl vůz najet 864 km a vypálit 1040 střel. Poté státní komise rozhodla, že je vyhovující, ale je potřeba provést nějaké změny v designu. 14. dubna byly Uralmašzavodu nařízeny okamžité přípravy na sériovou výrobu nového SU. [58] => [59] => Prototyp SU-100-2 byl vyroben v počtu 9 kusů mezi dubnem a květnem 1944, s použitím zbraně z prototypu tanku IS-5. Současně s ním byl dokončen druhý prototyp SU-100, zahrnující vylepšení doporučená zkušební komisí. 24.–28. června složil na ANIOPu státní zkoušky. Dle výsledků testů, ve kterých SU najelo 250 km a vypálilo 923 střel ho Státní komise doporučila k výrobě, a prohlásila, že SU-100 zničí tanky „[[Panzer V Panther|Panther]]“ a „[[Tiger I]]“ i na vzdálenost 1500 m a bez ohledu na místo dopadu proráží pancíř německého stíhače „[[Ferdinand (stíhač tanků)|Ferdinand]]“ až na vzdálenost 2000 metrů. SU-100-2 byl testován na ANIOPu na začátku července, ale testy ukázaly daleko horší výsledky než SU-100, a komise ho nedoporučila k další výrobě. SU-100 byl přijat Rudou armádou vyhláškou [[Státní výbor obrany|GKO (ГКО)]] č.6131 dne 3. července 1944. [60] => [61] => === Sériová výroba === [62] => [[Soubor:SU 100 czech republic.jpg|náhled|Dochovaný český SU-100]] [63] => Zatímco v Uralmaši zahájili přípravu na výrobu SU-100, vypracoval L. I. Gorlitskij návrh přechodu SU-85 na SU-85M, který měl tělo z SU-100 a 85mm kanón D-5S-85. Model kanonu SU-85M byl odlišný od SU-100, ale podobný SU-85 otočným mechanizmem, maskou kanonu a místem na 60 85mm střel. Zavedení SU-85M dovolilo provést zlepšení SU-100 (silnější [[pancéřování]] a lepší pozorovací zařízení) v hromadné výrobě. Hlavní příčinou této skutečnosti bylo očekávání dodávky 100mm kanónu na protipancéřové střely z kanonu B-412B v listopadu 1944. První Su-85M bylo vyrobeno v červenci [[1944]], a v srpnu už byla celá montážní linka na SU-85 změněna. Výroba SU-85M trvala až do listopadu téhož roku, v průběhu tří měsíců bylo vyrobeno pouze 315 kusů tohoto typu. [64] => [65] => Sériová výroba SU-100 začala v Uralmašzavodu v září 1944. První vyrobené stíhače tanků byly shodné s druhým prototypem a novější úpravy při výrobě tvořily zejména technologické změny. [66] => [67] => Údaje o počtu vyrobených kusů a době výroby se liší. Je však známo, že výroba SU-100 probíhala v Uralmašzavodu minimálně do března 1946, s rychlostí zhruba 200 kusů měsíčně v době války. Celkem bylo v tomto období vyrobeno 3037 kusů. Podle dokumentů RGAE (РГАЭ – Ruský státní archiv hospodářství), [[Omsk]]ý závod č. 174 v roce 1947 vyprodukoval 198 SU-100 a 6- na začátku roku 1948, ačkoli historik M. Barjatinskij tyto zveřejněné informace zpochybnil, všiml si nepravděpodobnosti jednoho vydání série po roční přestávce. Západní zdroje, na základě zpravodajských zpráv [[Spojené státy americké|USA]], uváděly údaje o výrobě SU-100 v SSSR od roku 1948 do roku 1956 a to ve výši cca 1 000 kusů, ale sovětské údaje to nepotvrdily. V poválečném období byla výroba SU-100 obnovena v Československu, kde mezi lety 1951 – 1956 bylo pod licencí vyrobeno 1420 dalších typů. [68] => [69] => {| class="wikitable" cellspacing="0" cellpadding="2" style="background:#fff; border-collapse:collapse; border:1px solid #996; line-height:1.5; margin:1ex 0; text-align:center" [70] => |- style="background-color:#996; color:#fff" [71] => | colspan="21" | '''Výroba SU-100 v Uralmašzavodu''' [72] => |- style="background-color:#ddb" [73] => | style="border:1px solid #996; width:9%" rowspan="2" | Rok/měsíc [74] => | style="border:1px solid #996; width:16%" colspan="4" | 1944 [75] => | style="border:1px solid #996; width:48%" colspan="12" | 1945 [76] => | style="border:1px solid #996; width:12%" colspan="3" | 1946 [77] => | style="border:1px solid #996; width:4%" rowspan="2" | Celkem [78] => |- style="background-color:#ddb" [79] => | style="border:1px solid #996" | 9 [80] => | style="border:1px solid #996" | 10 [81] => | style="border:1px solid #996" | 11 [82] => | style="border:1px solid #996" | 12 [83] => | style="border:1px solid #996" | 1 [84] => | style="border:1px solid #996" | 2 [85] => | style="border:1px solid #996" | 3 [86] => | style="border:1px solid #996" | 4 [87] => | style="border:1px solid #996" | 5 [88] => | style="border:1px solid #996" | 6 [89] => | style="border:1px solid #996" | 7 [90] => | style="border:1px solid #996" | 8 [91] => | style="border:1px solid #996" | 9 [92] => | style="border:1px solid #996" | 10 [93] => | style="border:1px solid #996" | 11 [94] => | style="border:1px solid #996" | 12 [95] => | style="border:1px solid #996" | 1 [96] => | style="border:1px solid #996" | 2 [97] => | style="border:1px solid #996" | 3 [98] => |- [99] => | style="border:1px solid #996" | Počet kusů [100] => | style="border:1px solid #996" | 40 [101] => | style="border:1px solid #996" | 90 [102] => | style="border:1px solid #996" | 150 [103] => | style="border:1px solid #996" | 220 [104] => | style="border:1px solid #996" | 210 [105] => | style="border:1px solid #996" | 215 [106] => | style="border:1px solid #996" | 211 [107] => | style="border:1px solid #996" | 214 [108] => | style="border:1px solid #996" | 210 [109] => | style="border:1px solid #996" | 210 [110] => | style="border:1px solid #996" | 200 [111] => | style="border:1px solid #996" | 200 [112] => | style="border:1px solid #996" | 165 [113] => | style="border:1px solid #996" | 160 [114] => | style="border:1px solid #996" | 140 [115] => | style="border:1px solid #996" | 150 [116] => | style="border:1px solid #996" | 50 [117] => | style="border:1px solid #996" | 100 [118] => | style="border:1px solid #996" | 102 [119] => | style="border:1px solid #996" | 3037 [120] => |- [121] => |} [122] => [123] => === Další vývoj === [124] => Přes negativní výsledky předběžné studie vývoje dalšího typu stíhače s 122mm kanónem probíhaly práce v této oblasti i nadále. Jedním z důvodů bylo zpoždění vývoje průbojných střel do kanonu D-10S (zavedení do výroby se neočekávalo dříve než na podzim 1944), zatímco všechny potřebné munice pro 122mm kanon D-25, byly k dispozici již od roku 1930. V květnu 1944 Uralmašzavod vytvořil projekt [[SU-122]]P, prototyp byl vyroben v září téhož roku. Od SU-100 se lišil pouze instalací 122mm kanonu D-25. Podle výsledků testu byl prototyp SU-122P vyhovující, ale do výroby nebyl přijat. Důvody nejsou známy, ale jak zdůraznil M. Baryatinsky, důsledkem mohlo být to, že jen málo výhod SU-122P jako stíhače tanků převažuje nad nevýhodami. 122mm zbraň byla ve srovnání se 100mm účinnější proti pancíři německých obrněných vozidel a používala výkonnější vysoce explozivní střelami. Naproti tomu měl stíhač méně munice, výrazně sníženou rychlost střelby a zvýšený rozptyl hlavně. To vše tvořilo více problémů než u SU-100. Navíc vznikly obavy, že 122mm dělo by mohlo být příliš silné pro podvozek [[T-34/85]]. Prakticky kvůli úplnému vyčerpání možností výroby stíhačů na podvozku T-34 s posádkou vpředu se vývoj [[SU-122]] zastavil. Pro další práce na středních stíhačích již byly použity nově konstruované podvozky s prostorem pro posádku umístěným vzadu. [125] => [126] => == Popis struktury == [127] => Uspořádání prostoru SU-100 bylo stejné jako u běžného tanku: v přední části byl velitelský a bojový prostor, v zadní motorový a převodový. Posádka SU-100 se skládala ze čtyř osob: Řidič, velitel, střelec a nabíječ. [128] => [129] => == Uživatelé == [130] => * {{Flagicon|Algeria}} [[Alžírsko]]: 50 v rezervě.{{Cite book|last=Cordesman|first=Anthony|title=After The Storm: The Changing Military Balance in the Middle East|date=October 2016|pages=112–124, 701|publisher=Bloomsbury Publishing|location=London|isbn=978-1-4742-9256-6}}{{Cite book|last1=Nerguizian|first1=Aram|last2=Cordesman|first2=Anthony|title=The North African Military Balance: Force Developments in the Maghreb|date=2009|pages=44–46|publisher=Center for Strategic and International Studies Press|location=Washington DC|isbn=978-089206-552-3}} [131] => * {{Flagicon|North Korea}} [[Severní Korea]]: 100{{Cite web|url=http://armstrade.sipri.org/armstrade/page/trade_register.php |title=Trade Registers |publisher=Armstrade.sipri.org |date= |accessdate=2013-06-20}} [132] => * {{Flagicon|Morocco}} [[Maroko]]: 25; 8 operačních. [133] => * {{Flagicon|Romania}} [[Rumunsko]]: 47 v rezervě (rok 2016).{{Cite web|title=United Nations Register of Conventional Arms: Report of the Secretary-General|author=|url=https://disarmament-library.un.org/UNODA/Library.nsf/58dfc078552ad7c985257f5b006f7b34/4eec06e5e0bc75c1852580260051424a/$FILE/A%2071%20138%20UN%20Register.pdf|location=New York|publisher=United Nations|date=14 July 2016|accessdate=4 October 2016|archiveurl=https://web.archive.org/web/20161004010737/https://disarmament-library.un.org/UNODA/Library.nsf/58dfc078552ad7c985257f5b006f7b34/4eec06e5e0bc75c1852580260051424a/$FILE/A%2071%20138%20UN%20Register.pdf|archivedate=4 October 2016|titul=Archivovaná kopie|datum přístupu=2018-11-21|url archivu=https://web.archive.org/web/20161004010737/https://disarmament-library.un.org/UNODA/Library.nsf/58dfc078552ad7c985257f5b006f7b34/4eec06e5e0bc75c1852580260051424a/$FILE/A%2071%20138%20UN%20Register.pdf|datum archivace=2016-10-04|nedostupné=ano}} [134] => * {{Vlajka a název|Vietnam}}: 100 [135] => * {{Flagicon|YEM}} [[Jemen]]: 70 [136] => [137] => === Bývalí uživatelé === [138] => * {{Flagicon|Albania}} [[Albánie]]: vyřazeno{{Cite book| author = М. Барятинский. | chapter = | chapter-url = | format = | url = | title = Самоходные установки на базе Т-34 | orig-year = | agency = | edition = |location= |year= |publisher= |at= |volume= |issue = | pages = 29| page = | series = | isbn = | ref = }} [139] => * {{Vlajka a název|Angola}}: 40; všechny zničeny během [[Občanská válka v Angole|občanské války]] nebo vyřazeny koncem 80. let 20. století{{Cite web|url=http://www.veteranangola.ru/upload/1291487849_FILE.pdf|title=Wayback Machine|author=|date=16 June 2017|website=archive.org|accessdate=19 April 2018|deadurl=bot: unknown|archiveurl=https://web.archive.org/web/20170616201822/http://www.veteranangola.ru/upload/1291487849_FILE.pdf|archivedate=16 June 2017|df=dmy-all}} [140] => * {{Flagicon|Bulgaria}} [[Bulharsko]]: 100 [141] => * {{Vlajka a název|Čína}}: 300 [142] => * {{Flagicon|Cuba}} [[Kuba]]: 100 [143] => * {{Flagicon|CZE}} [[Československo]]: 200 [144] => * {{Flagicon|East Germany}} [[Německá demokratická republika|NDR]]: 50 [145] => * {{Vlajka a název|Egypt}}: 150 [146] => * {{Flagicon|Hungary}} [[Maďarsko]]: 50 [147] => * {{Flagicon|Iraq}} [[Irák]]: 250 [148] => * {{Flagicon|Mongolia}} [[Mongolsko]]: 10 [149] => * {{Flagicon|North Yemen}} [[Severní Jemen]]: 50 [150] => * {{Flagicon|Poland}} [[Polsko]]: 25 nebo 26. Vyřazeny ze služby koncem 60 let.{{Cite web|url=http://www.2wojna.pl/encyklopedia-su-wb-003.html|title=SU-100, średnie działo pancerne|first=|last=Jurek|date=|website=www.2wojna.pl|accessdate=19 April 2018}} [151] => * {{Flagicon|Soviet Union}} [[Sovětský svaz]]{{Cite web|title=Soviet Ground Force Weapons And Armored Vehicles|author=|url=https://www.cia.gov/library/readingroom/docs/DOC_0000380718.pdf|location=Langley [152] => |publisher=[[Central Intelligence Agency]]|date=August 1969|accessdate=20 May 2017|archiveurl=https://web.archive.org/web/20170310120824/https://www.cia.gov/library/readingroom/docs/DOC_0000380718.pdf|archivedate=10 March 2017}} [153] => * {{Flagicon|Syria}} [[Sýrie]]: 80 [154] => * {{Flagicon|Yugoslavia}} [[Jugoslávie]]: 20{{Cite web|title=Central Intelligence Bulletin|author=|url=https://www.cia.gov/library/readingroom/docs/CIA-RDP79T00975A006800020001-4.pdf|location=Langley [155] => |publisher=[[Central Intelligence Agency]]|date=3 January 1963|accessdate=20 May 2017|archiveurl=https://web.archive.org/web/20170224090708/https://www.cia.gov/library/readingroom/docs/CIA-RDP79T00975A006800020001-4.pdf|archivedate=24 February 2017}} [156] => [157] => == Odkazy == [158] => [159] => === Reference === [160] => {{Překlad|ru|СУ-100|52015326}} [161] => [162] => === Externí odkazy === [163] => * {{Commonscat}} [164] => * {{Commons|SU-100}} [165] => * [http://www.klub-vm.eu/clanky/technika/technika-muzea/pasova/samohybne-delo-su-100.html http://www.klub-vm.eu/clanky/technika/technika-muzea/pasova/samohybne-delo-su-100.html SU-100 na klub-vm.eu] [166] => * [http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=1130 Samohybná děla na podvozku tanku T-34] na Palba.cz [167] => * [http://www.panzernet.net/tankist/stranky/samohybky/su100.php SU-100 na Panzernetu] [168] => * [https://web.archive.org/web/20120728132041/http://www.wwiivehicles.com/ussr/tank-destroyers/su-100.asp SU-100 na WWIIVehicles] [169] => [170] => {{Sovětská bojová vozidla za druhé světové války}} [171] => {{Autoritní data}} [172] => [173] => {{Portály|Rusko|Válka a vojenství}} [174] => [175] => [[Kategorie:Sovětská samohybná děla]] [176] => [[Kategorie:Dělostřelectvo ráže 100 mm]] [177] => [[Kategorie:Útočná děla]] [178] => [[Kategorie:Stíhače tanků]] [] => )
good wiki

SU-100

SU-100 ( самоходная артиллерийская установка) byl sovětský stíhač tanků, postavený na podvozku tanku T-34 konstrukční kanceláře Uralmašzavod, jako přímý pokračovatel modelu SU-85, z důvodu nedostatečné kapacity proti novým německým těžkým tankům. Sériová výroba SU-100 byla zahájena v Uralmašzavodu v srpnu 1944 a pokračovala, podle různých odhadů, až do března 1946.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Central Intelligence Agency','SU-85','Československo','Sovětský svaz','SU-122','tank','Tiger I','T-34','Státní výbor obrany','Panzer V Panther','Jemen','arabsko-izraelské války'

Československo

Jemen

SU-122

SU-85

T-34

Tank