Array ( [0] => 14678046 [id] => 14678046 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Sacharin [uri] => Sacharin [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - chemická sloučenina [1] => | název = Sacharin [2] => | obrázek = Saccharin.svg [3] => | velikost obrázku = 150px [4] => | popisek = strukturní vzorec [5] => | obrázek2 = Saccharin-from-xtal-3D-balls.png [6] => | velikost obrázku2 = 150px [7] => | popisek2 = model molekuly [8] => | systematický název = 2''H''-1λ6,2-benzothiazol-1,1,3-trion [9] => | ostatní názvy = cukerin [10] => | anglický název = saccharin [11] => | německý název = Saccharin [12] => | funkční vzorec = [13] => | sumární vzorec = C7H5NO3S [14] => | vzhled = bílá [[krystal]]ická látka [15] => | číslo CAS = 81-07-2 [16] => | PubChem = 5143 [17] => | ChEBI = [18] => | SMILES = O=C2c1ccccc1S(=O)(=O)N2 [19] => | InChI = 1S/C7H5NO3S/c9-7-5-3-1-2-4-6(5)12(10,11)8-7/h1-4H,(H,8,9) [20] => | molární hmotnost = 183,18 g/mol [21] => | teplota tání = 228,8 až 229,7 °C (502,0 až 502,8 [[Kelvin|K]]) [22] => | teplota varu = [23] => | hustota = 0,828 g/cm3 [24] => | pKa = 1,6 [25] => | rozpustnost = 0,34 g/100 ml [26] => }} [27] => [[Soubor:Süßstoff Saccharin Zucker-Museum.jpg|náhled|Historické balení sacharinu (Muzeum cukru, Berlín)]] [28] => '''Sacharin''' (též '''cukerín''', '''cukerin''' a '''zuckerin''', '''E954'''{{Citace periodika|příjmení = Prof. MUDr. Martin|jméno = Haluzík|titul = Umělá sladidla: škodí, nebo neškodí?|periodikum = Medical Tribune, Tribuna lékařů a zdravotníků|datum = 2014-03-20|ročník = 2014|číslo = 1|strany = |url = http://www.tribune.cz/clanek/32429-umela-sladidla-skodi-nebo-neskodi|datum přístupu = 2015-11-20|url archivu = https://web.archive.org/web/20151121035817/http://www.tribune.cz/clanek/32429-umela-sladidla-skodi-nebo-neskodi|datum archivace = 2015-11-21|nedostupné = ano}}, systematický název '''2''H''-1λ6,2-benzothiazol-1,1,3-trion''') je neenergetické [[náhradní sladidlo]], které vynalezl roku [[1878]] chemik [[Constantin Fahlberg]].{{Citace elektronického periodika [29] => | příjmení1 = Novák [30] => | jméno1 = Jakub [31] => | titul = Přehmaty vědy: Diabetiky zachránily nemyté ruce [32] => | periodikum = Aktuálně.cz [33] => | odkaz na periodikum = Aktuálně.cz [34] => | vydavatel = Economia [35] => | odkaz na vydavatele = Economia [36] => | datum_vydání = 2012-07-05 [37] => | url = https://zpravy.aktualne.cz/prehmaty-vedy-diabetiky-zachranily-nemyte-ruce/r~i:article:748648/ [38] => | datum_přístupu = 2020-12-31 [39] => }} Chutí je asi pětsetkrát sladší než [[cukr]], má však nepříjemný hořký chuťový dojezd. [40] => [41] => V [[19. století]] byl sacharin pro svou cenu a postavení nedostatkového zboží pašován obyvateli horských oblastí [[Česko|českého]] pohraničí – zejména na hranici s [[Německo|Německem]]. Pašování cukerinu za dob [[Rakousko-Uhersko|Rakouska-Uherska]] si vzal spisovatel [[Franta Sauer]] jako námět pro svoji knihu ''Pašeráci''.{{Doplňte zdroj}} [42] => [43] => Sacharin se vyrábí z uhlí jako vedlejší produkt. Synteticky se vyrábí z toluenu. [44] => [45] => == Vlastnosti == [46] => Sacharin je bílá krystalická látka či bílý krystalový prášek bez zápachu nebo s nepatrnou aromatickou vůní. Ve vodě je prakticky nerozpustný, dobře rozpustný je v zásaditých roztocích a mírně rozpustný je v [[ethanol]]u.Saccharin. Directory Listing [online]. 2012, 1-2 [cit. 2016-11-27]. Dostupné z: http://www.fao.org/ag/agn/jecfa-additives/specs/Monograph1/additive-380-m1.pdf {{Wayback|url=http://www.fao.org/ag/agn/jecfa-additives/specs/Monograph1/additive-380-m1.pdf |date=20130513022622 }} Jedná se o poměrně kyselou sloučeninu, která tvoří nejčastěji soli se [[sodík]]em, které jsou ve vodě dobře rozpustné. Méně častější soli sacharinu jsou vápenaté a draselné.{{Citace elektronického periodika [47] => | příjmení1 = Doležal [48] => | jméno1 = Martin [49] => | titul = Sladidla používaná ve farmacii a potravinářství. 2. Syntetická sladidla [50] => | periodikum = Praktické lékárenství [51] => | ročník = 5 [52] => | číslo = 1 [53] => | datum_vydání = 2009 [54] => | strany = 29 [55] => | url = https://www.praktickelekarenstvi.cz/pdfs/lek/2009/01/07.pdf [56] => | datum_přístupu = 2020-12-31 [57] => }} [58] => [59] => == Historie == [60] => Sacharin byl objeven v roce 1879 a je spojován se jménem chemika [[Constantin Fahlberg|Constantina Fahlberga]] působícího na [[Univerzita Johnse Hopkinse|Univerzitě Johnse Hopkinse]] v USA.{{Citace elektronické monografie [61] => | titul = Benefits and Safety of Low Calorie Sweeteners [62] => | url = https://www.eufic.org/en/whats-in-food/article/benefits-and-safety-of-low-calorie-sweeteners [63] => | vydavatel = eufic.org [64] => | datum_aktualizace = 2012-10-15 [65] => | datum_přístupu = 2020-12-31 [66] => | jazyk = anglicky [67] => }} Méně je známo jméno Ira Ramsena, který tuto látku náhodně objevil v laboratoři spolu s Fahlbergem. Nicméně Fahlberg byl rychlejší, nechal si sacharin patentovat a značně na něm zbohatl. Sacharin byl používán už od roku 1887, ale výnosnou se výroba stala hlavně během [[První světová válka|1.]] [[První světová válka|světové války]], kdy nedostatek potravin včetně cukru zvýšil poptávku po sacharinu, a tím také jeho cenu.{{Citace elektronického periodika [68] => | příjmení = Šuta [69] => | jméno = Miroslav [70] => | odkaz na autora = Miroslav Šuta [71] => | příjmení2 = Šťovíček [72] => | jméno2 = Vladimír [73] => | autor2 = Vladimír Šťovíček [74] => | odkaz na autora2 = Vladimír Šťovíček [75] => | titul = Sacharin vzali odborníci na milost. Míval ale namále [76] => | periodikum = Český rozhlas Plzeň [77] => | odkaz na periodikum = Český rozhlas Plzeň [78] => | vydavatel = Český rozhlas [79] => | odkaz na vydavatele = Český rozhlas [80] => | datum vydání = 22. listopad 2018 [81] => | datum přístupu = 2. října 2021 [82] => | url = https://plzen.rozhlas.cz/sacharin-vzali-odbornici-na-milost-mival-ale-namale-7683847 [83] => | issn = [84] => }} Ačkoli byly po roce 1945 některé nápoje doslazovány kombinací [[Sacharóza|sacharózy]] a sacharinu, nápoje s nižším obsahem cukru začaly být více oblíbené až po představení [[aspartam]]u v [[1980–1989|80. letech 20.]] století. [85] => [86] => == Použití == [87] => Spolu s [[aspartam]]em patří mezi nejpoužívanější nízkoenergetická [[Náhradní sladidlo|sladidla]]. Jsou jím doslazovány potraviny, nápoje a také zubní pasty.{{Citace elektronického periodika [88] => | příjmení1 = Tandel [89] => | jméno1 = Kirtida R. [90] => | titul = Sugar substitutes: Health controversy over perceived benefits [91] => | periodikum = Journal of Pharmacology and Pharmacotherapeutics [92] => | ročník = 2 [93] => | číslo = 4 [94] => | datum_vydání = 2011 [95] => | strany = 236 [96] => | url = https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC3198517/?report=classic [97] => | datum_přístupu = 2020-12-31 [98] => | jazyk = anglicky [99] => | doi = 10.4103/0976-500X.85936 [100] => | pmid = 22025850 [101] => }} Využití nachází i ve farmacii, kde slouží k úpravě chuti. Původní výhodou při využití sacharinu v potravinářském průmyslu byla jeho nízká cena, s postupným nárůstem obezity však nabyl na významu pro snížení kalorií. Jeho nevýhodou je hořká pachuť.{{Citace elektronického periodika [102] => | příjmení1 = Weihrauch [103] => | jméno1 = M.R. [104] => | příjmení2 = Diehl [105] => | jméno2 = V. [106] => | titul = Artificial sweeteners—do they bear a carcinogenic risk? [107] => | periodikum = Annals of Oncology [108] => | ročník = 15 [109] => | číslo = 10 [110] => | datum_vydání = 2004-10 [111] => | strany = 1460–1465 [112] => | url = https://www.annalsofoncology.org/article/S0923-7534(19)51037-7/fulltext [113] => | datum_přístupu = 2020-12-31 [114] => | jazyk = anglicky [115] => | doi = 10.1093/annonc/mdh256 [116] => | pmid = 15367404 [117] => }} [118] => [119] => == Zdravotní nezávadnost == [120] => Zda je konzumace sacharinu bezpečná začalo být zpochybňováno začátkem [[1970–1979|70. let 20. století]], kdy studie provedené na samcích potkanů ukázaly zvýšenou incidenci rakoviny močového měchýře. Na základě studií provedených na zvířatech rostly obavy z použití sacharinu, které vyvrcholily v roce 1977.Sacharin. In: Bezpečnost potravin A-Z [online]. Informační centrum bezpečnosti potravin, Ministerstvo zemědělství [cit. 2016-11-27]. Dostupné z: http://www.bezpecnostpotravin.cz/az/termin/92135.aspx Důsledkem toho bylo v Kanadě používání sacharinu zakázáno. V USA se tento zákaz prosadit nepodařilo, a tak potraviny, které obsahovaly sacharin, musely nést varovné označení, že sacharin může způsobovat rakovinu u laboratorních zvířat. V roce 1980 [[Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny]] na základě výsledků pokusů na zvířatech zařadila sacharin do skupiny 2B, tedy možné karcinogeny. [121] => [122] => Pozdější studie však tato tvrzení vyvrátily s vysvětlením, že mechanismus vzniku rakoviny byl specifický pro potkany a není uplatňován u lidské populace. Vylučovací soustava potkanů má totiž jiné fyziologické vlastnosti než vylučovací soustavy člověka.Report on Carcinogens Review Group Actions on the Nomination of Saccharin for Delisting from the Report on Carcinogens: Saccharin. National Toxicology Program: U.S. Department of Health and Human Services [online]. , 2-3 [cit. 2016-11-27]. Dostupné z: http://ntp.niehs.nih.gov/ntp/roc/content/appendix_b.pdf {{Wayback|url=http://ntp.niehs.nih.gov/ntp/roc/content/appendix_b.pdf |date=20160520211549 }} Vyšší [[osmolarita]] moči hlodavců vede k vyššímu vylučování krystalů vápenatých solí kyseliny fosforečné, které působí cytotoxicky na povrchových vrstvách epitelu močového měchýře. To může vést k [[Hyperplazie|hyperplazii]] a následnému vzniku nádoru. [123] => [124] => Vzhledem k novým poznatkům byl v roce 2000 v USA zrušen zákon o značení výrobků s obsahem sacharinu varovným tvrzením. Výzkumy nepotvrdily vztah mezi konzumací sacharinu a výskytem rakoviny močového měchýře ani u lidí s jeho vysokým přívodem. Dle [[Agentura pro ochranu životního prostředí|EPA]] (United States Environmental Protection Agency) a nejnovějších vědeckých poznatků, nepředstavují pro člověka sacharin a jeho soli v současné době nebezpečí a nemají toxické, karcinogenní, mutagenní ani teratogenní účinky.Regulatory Actions for Year 2010: Environmental Protection Agency (EPA). In: National Toxicology Program: U.S. Department of Health and Human Services [online]. [cit. 2016-11-27]. Dostupné z: http://ntp.niehs.nih.gov/pubhealth/impact/2010s/2010/index.html Akceptovatelný denní příjem sacharinu je dle WHO 0–5 mg na kg tělesné váhy.WHO | JECFA [online]. [vid. 2016-11-27]. Dostupné z: http://apps.who.int/food-additives-contaminants-jecfa-database/chemical.aspx?chemID=3164 [125] => [126] => == Sladidla a mikrobiom == [127] => Ačkoliv byla sladidla uznána zdravotně nezávadnými, v posledních letech se můžeme setkat s názory o možném rozvoji metabolických poruch u některých lidí. Tato problematika se stala předmětem mnoha studií, které se shodující v tom, že konzumace sladidel může způsobovat glukózovou intoleranci potkanů, a také změny mikrobiomu u některých lidí.SUEZ J;KOREM T;ZILBERMAN-SCHAPIRA G;SEGAL E;ELINAV E. Non-caloric artificial sweeteners and the microbiome: findings and challenges. Gut Microbes [online]. 2015, 6(2), 149-55 [cit. 2016-12-06]. DOI: 10.1080/19490976.2015.1017700. ISSN 19490984. První záznam o interakci sladidel a mikrobiomu byl popsán v roce 1980, a to dokonce přes omezenou znalost [[Sekvenování DNA|sekvenční techniky DNA]]. V této studii se ukázalo, že sacharin u potkanů mění poměr aerobních a anaerobních [[Mikroorganismus|mikroorganismů]].SUEZ J;KOREM T;ZEEVI D;ZILBERMAN-SCHAPIRA G;THAISS CA;MAZA O;ISRAELI D;ZMORA N;GILAD S;WEINBERGER A;. Artificial sweeteners induce glucose intolerance by altering the gut microbiota. Nature [online]. 2014, 514(7521), 181-6 [cit. 2016-12-06]. DOI: 10.1038/nature13793. ISSN 14764687. Společným cílem studií zaměřujících se na interakci sacharinu a mikrobiomu je snaha  dokázat, že konzumace sladidel není výhodná, protože existují jisté vzájemné interakce sladidel se zažívacím traktem. Přesto v populaci stále převládá názor, že tato sladidla nemohou mít žádné negativní dopady, neboť neobsahují žádné kalorie..EHRENBERG, Rachel. Gut reacts to artificial sweeteners: Microbe-saccharin mix disturbs metabolism. Science News [online]. 2014, 186(13), 22 [cit. 2016-12-06]. ISSN 00368423. [128] => [129] => == Odkazy == [130] => [131] => === Reference === [132] => [133] => [134] => === Související články === [135] => * [[Sacharidy]] [136] => [137] => === Externí odkazy === [138] => * {{Commonscat}} [139] => * {{Wikislovník|heslo=sacharin}} [140] => * {{Otto|heslo=Sacharin}} [141] => [142] => {{Autoritní data}} [143] => {{Portály|Chemie}} [144] => [145] => [[Kategorie:Náhradní sladidla]] [146] => [[Kategorie:Sulfonamidy]] [147] => [[Kategorie:Laktamy]] [] => )
good wiki

Sacharin

Historické balení sacharinu (Muzeum cukru, Berlín) Sacharin (též cukerín, cukerin a zuckerin, E954, systematický název 2H-1λ6,2-benzothiazol-1,1,3-trion) je neenergetické náhradní sladidlo, které vynalezl roku 1878 chemik Constantin Fahlberg. Chutí je asi pětsetkrát sladší než cukr, má však nepříjemný hořký chuťový dojezd.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Constantin Fahlberg','První světová válka','aspartam','Náhradní sladidlo','Kelvin','Česko','Kategorie:Sulfonamidy','Soubor:Süßstoff Saccharin Zucker-Museum.jpg','Sacharidy','náhradní sladidlo','Sekvenování DNA','1878'