Array ( [0] => 14661833 [id] => 14661833 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Salcburk [uri] => Salcburk [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => Salcburk je jedním z nejvýznamnějších historických hradů v Česku. Nachází se ve Středočeském kraji, nedaleko města Libochovice. Hrad je postaven na skalnatém ostrohu nad řekou Ohří a nabízí nádherné výhledy na okolní krajinu. První písemná zmínka o Salcburku pochází z roku 1142, kdy byl v držení rytíře Štěpána. Od té doby hrad několikrát změnil majitele a procházel různými úpravami. V 18. století byl přestavěn v barokním stylu. Salcburk je známý svou historií spojenou s českými králi a šlechtou. Především v 15. a 16. století sloužil jako sídlo a rezidence několika významných rodin, včetně Lobkoviců, Kinských a Martiniců. Během své existence byl hrad několikrát obležen a dobyt, ale vždy se podařilo zachovat jeho původní strukturu. Dnes je Salcburk oblíbenou turistickou atrakcí, kterou mohou návštěvníci prozkoumat. Některé části hradu jsou otevřené pro veřejnost, včetně kaple, expozic a výstavních prostor. Turisté zde mohou také shlédnout různé historické artefakty a naučit se více o historii hradu a jeho okolí. Salcburk je také často využíván jako kulturní a společenské centrum. Pořádají se zde různé akce, jako jsou koncerty, výstavy a slavnosti. Hrad je jednou z nejnavštěvovanějších památek v Česku a přitahuje mnoho návštěvníků každý rok. [oai] => Salcburk je jedním z nejvýznamnějších historických hradů v Česku. Nachází se ve Středočeském kraji, nedaleko města Libochovice. Hrad je postaven na skalnatém ostrohu nad řekou Ohří a nabízí nádherné výhledy na okolní krajinu. První písemná zmínka o Salcburku pochází z roku 1142, kdy byl v držení rytíře Štěpána. Od té doby hrad několikrát změnil majitele a procházel různými úpravami. V 18. století byl přestavěn v barokním stylu. Salcburk je známý svou historií spojenou s českými králi a šlechtou. Především v 15. a 16. století sloužil jako sídlo a rezidence několika významných rodin, včetně Lobkoviců, Kinských a Martiniců. Během své existence byl hrad několikrát obležen a dobyt, ale vždy se podařilo zachovat jeho původní strukturu. Dnes je Salcburk oblíbenou turistickou atrakcí, kterou mohou návštěvníci prozkoumat. Některé části hradu jsou otevřené pro veřejnost, včetně kaple, expozic a výstavních prostor. Turisté zde mohou také shlédnout různé historické artefakty a naučit se více o historii hradu a jeho okolí. Salcburk je také často využíván jako kulturní a společenské centrum. Pořádají se zde různé akce, jako jsou koncerty, výstavy a slavnosti. Hrad je jednou z nejnavštěvovanějších památek v Česku a přitahuje mnoho návštěvníků každý rok. [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{upravit|sloh, krkolomné formulace}} [1] => {{Infobox - sídlo světa [2] => | jméno = Salcburk [3] => | originální jméno = Salzburg [4] => | obrázek = SalzburgerAltstadt02.JPG [5] => | popisek = [6] => | znak = AUT Salzburg (Stadt) COA.svg [7] => | vlajka = [8] => | stát = Rakousko [9] => | pojem vyššího celku = [[Rakouské spolkové země|Spolková země]] [10] => | název vyššího celku = [[Salcbursko]] [11] => | nadmořská výška = 424 [12] => | psč = 5020 [13] => | telefonní předvolba = +43 0662 [14] => | označení vozidel = S  [15] => | starosta = [[Harald Preuner]] [16] => | administrativní dělení = [17] => | etnické složení = [18] => | náboženské složení = [19] => }} [20] => {{Infobox - světové dědictví [21] => | název = Salcburk – Staré Město [22] => | obrázek = SalzburgerAltstadt02b.jpg [23] => | popisek = Historické centrum Salcburku nad řekou [24] => | smluvní stát = Rakousko [25] => | smluvní stát2 = [26] => | smluvní stát3 = [27] => | typ = historické centrum města [28] => | kritérium = Kulturní památka (ii), (iv), (vi) [29] => | id = 784 [30] => | oblast = {{convert|236|ha|sqmi|abbr=on}} [31] => | rok = [[1997]] [32] => | změna = [33] => | v ohrožení = [34] => | poznámky = [35] => | zeměpisná šířka = vypnuto [36] => | zeměpisná délka = vypnuto [37] => | měřítko zobrazení souřadnic = [38] => | loc-map = [39] => }} [40] => '''Salcburk''' ({{vjazyce2|de|'''{{Audio|Salzburg.ogg|Salzburg}}'''}}, dříve též ''Solnohrad''{{Citace monografie [41] => | příjmení1 = Beránek [42] => | jméno1 = Tomáš [43] => | spoluautoři = et al. [44] => | titul = Index českých exonym: standardizované podoby, varianty = List of Czech exonyms: standardized forms, variants [45] => | místo = Praha [46] => | počet stran = 133 [47] => | strany = 68, 106 [48] => | isbn = 978-80-86918-64-8 [49] => | vydavatel = Český úřad zeměměřický a katastrální [50] => | odkaz na vydavatele = Český úřad zeměměřický a katastrální [51] => | vydání = 2., rozš. a aktualiz [52] => | rok = 2011 [53] => | edice = Geografické názvoslovné seznamy OSN - ČR [54] => | poznámka = standardizované jméno: Salcburk [55] => }}, ''Salzburk'',{{Citace monografie [56] => | příjmení = Novotný [57] => | jméno = Václav [58] => | titul = České dějiny. Díl I., část 3. Čechy královské za Přemysla I. a Václava I.: (1197-1253) [59] => | vydavatel = Laichter [60] => | místo = Praha [61] => | rok = 1928 [62] => | strany = 1070 [63] => }}{{Citace monografie [64] => | příjmení = Třeštík [65] => | jméno = Dušan [66] => | titul = Počátky Přemyslovců. Vstup Čechů do dějin (530-935) [67] => | vydavatel = Lidové noviny [68] => | místo = Praha [69] => | rok = 2008 [70] => | strany = 644 [71] => | isbn = 978-80-7106-138-0 [72] => }}{{Poznámka|Vytváření „kříženců“ typu ''Salzburk'' je považováno za chybu.{{Citace monografie [73] => | příjmení1 = Behún [74] => | jméno1 = Dalibor [75] => | příjmení2 = Behún [76] => | jméno2 = Petr [77] => | titul = Pište správně česky : poradna šílených korektorů [78] => | vydavatel = Zoner Press [79] => | odkaz na vydavatele = Zoner Press [80] => | místo = Brno [81] => | rok = 2015 [82] => | počet_stran = 384 [83] => | strany = 23 [84] => | isbn = 978-80-7413-319-0 [85] => | vydání = nové, rozšířené [86] => | edice = Encyklopedie Zoner Press [87] => }}}} dříve česky též ''Salcpurk'') je [[statutární město]], hlavní město [[Rakousko|rakouské]] [[Rakouské spolkové země|spolkové země]] [[Salcbursko]] a centrum [[Okres Salcburk-okolí|okresu Salcburk-venkov]]. Leží na řece [[Salzach]] ve výšce kolem 425 [[nadmořská výška|m n. m.]] nedaleko hranic s [[Německo|Německem]]. [88] => [89] => [[Staré Město (Salcburk)|Staré město Salcburské]] (historické jádro města) bylo v roce [[1996]] zapsáno na [[Světové dědictví|Seznam světového dědictví]] [[UNESCO]]. [90] => [91] => Salcburk je po [[Vídeň|Vídni]], [[Štýrský Hradec|Štýrském Hradci]] a [[Linec|Linci]] [[Seznam měst v Rakousku|čtvrtým největším městem]] Rakouska. Žije zde {{Počet obyvatel}} obyvatel. Spádová oblast Salcburku dosahuje až přes hranice s Německem do sousedního jihovýchodního Horního [[Bavorsko|Bavorska]] a do [[Horní Rakousy|hornorakouských]] a horno[[Štýrsko|štýrských]] území. Město je centrem [[Euroregion]]u [[Euroregion Salcbursko-Berchtesgadensko|Salcbursko]]–[[berchtesgaden]]ského kraje – [[Traunstein]]. Město je zváno též Mozartovým městem, neboť se zde narodil slavný skladatel [[Wolfgang Amadeus Mozart]]. [92] => [93] => == Geografie == [94] => [95] => === Geografická poloha === [96] => Město se rozkládá na obou březích řeky [[Salzach]] v [[Salcburská pánev|Salcburské pánvi]] asi 25 km severně od pohoří [[Tennen]]. Řeka [[Salzach]] protéká městem a dotváří charakter nezastavěných městských částí, čímž ze Salcburku dělá jedno z nejzelenějších velkoměst Evropy. K městským kopcům patří [[Kapucínská hora]], [[Mnišská hora (Salcburk)|Mnišská hora]], [[Mezní hora]] a [[Festungsberg]], na němž spolu s [[Tvrz]]í stojí největší zcela zachovalý středověký hrad v Evropě. [97] => [98] => Na jihozápadě města se nachází pověstmi opředený, 1 853 m [[nadmořská výška|vysoký]] [[Untersberg]], na jihovýchodě je rozmach města omezen 1 288 m vysokou horou [[Gaisberg]]. Nedaleko, směrem na východ, leží kraj [[Solná komora|Salzkammergut]] s pohořím [[Salzkammergutberge]] ve svém středu. Směrem na sever se otevírá Salcburská pánev s [[lužní les|lužními lesy]] podél řeky Salzach. Spolu s pahorkatinou [[Flachgau]] navazují na území města zejména [[Plainberg]] nebo hora Kalvárie [[Kalvarienberg]] se svou poutní bazilikou [[Maria Plain]], z níž je dobrý výhled na celý Salcburk. Na severozápadě hraničí území města přímo s [[Bavorsko|Bavorskem]], řeka [[Saalach]] tvoří hranici se sousedním městem [[Freilassing]] v zemském okrese Berchtesgadensko. [99] => [100] => === Raný rozvoj města === [101] => V počátcích dnešního města zde existovalo rané sídliště. Poté bylo město spravováno [[Římané|Římany]]. Rozvíjelo se především na levém břehu Salzachu, kde řeka a hora Mönchsberg skýtaly dobrou přírodní ochranu. Pouze jižní stranu bylo nutné opevňovat. Římané dali městu jméno „Juvavum“ – Sídlo boha nebes – a povýšili je do úrovně [[municipium|municipia]]. O pár desítek let později, za vlády [[Claudius|císaře Claudia]], se město stalo důležitým mocenským centrem nové římské provincie Noricum (v pozdně románské době provincie „Ufernoricum“) a požívalo postavení municipia („Municipium Claudium Juvavum“). Salcburk se tak stal jedním z nejvýznamnějších míst na cestě do Germánie. [102] => [103] => === Správní rozdělení a městské části === [104] => Salcburk je dnes rozdělen na 13 [[katastrální území|katastrálních území]]: Aigen, Bergheim, Gaisberg, Gnigl, Hallwang, Heuberg, Itzling, Leopoldskron, Maxglan, Morzg, Salcburk, Siezenheim a Wals. [105] => [106] => Za městské části však bývalo zpravidla považováno asi 30 územních celků, jejichž hranice se leckdy protínaly: [107] => {{sloupce|3| [108] => * [[Abfalter]] [109] => * [[Aigen (Salcburk)|Aigen]] [110] => * [[Aiglhof]] [111] => * [[Alpensiedlung]] [112] => * [[Altstadt (Salcburk)|Altstadt]] [113] => * [[Andräviertel]] [114] => * [[Äußerer Stein]] [115] => * [[Burgfried (Salcburk)|Burgfried]] [116] => * [[Elisabeth-Vorstadt]] [117] => * [[Esch-Mayrwies]] [118] => * [[Glanhofen]] [119] => * [[Glas (Salcburk)|Glas]] [120] => * [[Gneis (Salcburk)|Gneis]] [121] => * [[Gnigl-Langwied]] [122] => * [[Herrnau]] [123] => * [[Itzling (Salcburk)|Itzling]] [124] => * [[Josefiau]] [125] => * [[Kasern]] [126] => * [[Kendlersiedlung]] [127] => * [[Kleingmain-Thumegg]] [128] => * [[Lehen (Salcburk)|Lehen]] [129] => * [[Leopoldskron-Moos]] [130] => * [[Liefering]] [131] => * [[Maxglan]] [132] => * [[Morzg]] [133] => * [[Mülln]] [134] => * [[Neustadt (Salcburk)|Neustadt]] [135] => * [[Nonntal]] [136] => * [[Parsch (Salcburk)|Parsch]] [137] => * [[Riedenburg (Salcburk)|Riedenburg]] [138] => * [[Sam (Salcburk)|Sam]] [139] => * [[Schallmoos]] [140] => * [[Taxham]] [141] => }} [142] => [143] => === Slučování ve 20. století === [144] => Dne [[7. červen|7. června]] [[1935]] schválil salcburský zemský sněm (Landstag) zákon o „rozšíření území zemského hlavního města Salcburku“, jímž došlo s účinností od [[1. červenec|1. července]] [[1935]] téměř k úplnému spojení obcí [[Maxglan]] a [[Gnigl]]/[[Itzling (Salcburk)|Itzling]], stejně jako částí [[Aigen (Salcburk)|Aigen]], [[Morzg]], [[Siezenheim]], [[Leopoldskron]], [[Bergheim (Flachgau)|Bergheim]] a [[Hallwang]]. Za zmínku stojí zjištění, která v souvislosti s tímto sloučením učinili Heinz Dopsch a Robert Hoffmann ve své práci ''Dějiny města Salcburk (Die Geschichte der Stadt Salzburg)'': ''„občané, nemovitosti, ale i dluhy dvou obcí Maxglan a Gnigl/Itzling byly převzaty městem. Pro obě chudé dělnické osady to znamenalo záchranu před finančním zhroucením.“'' Touto vlnou slučování se zvýšil počet obyvatel z někdejších 40 232 na 63 275. Rozloha města se zvětšila z 8,79 km² na 24,9 km². [145] => [146] => Sekundární fáze slučování byla provedena k [[1. leden|1. lednu]] [[1939]] a zahrnula doposud samostatné obce [[Aigen (Salcburk)|Aigen bei Salzburg]], [[Liefering]], [[Leopoldskron-Moos|Leopoldskron]] a [[Morzg]] a též části [[Anif]] ([[Hellbrunn]]), [[Bergheim (Flachgau)|Bergheim]], [[Hallwang]] a [[Wals]]. Populace stoupla na 77 170 obyvatel a rozloha města se rozšířila na 65 čtverečních kilometrů. [147] => [148] => Obě sloučení se uskutečnila v době autoritářského režimu a na rozdíl od ostatních sloučení v salcburském okrese nebyla tato odvolána, z čehož lze usoudit, že tehdejší rozhodnutí byla učiněna do jisté míry z věcných důvodů. Jako příklad budiž zmíněna obec [[Oberalm]], která byla po roce [[1945]] znovu oddělena od obce [[Hallein]]. Jediná obec na území hellbrunnských rovin, která se účastnila sloučení uskutečněného roku [[1939]], byla obec [[Anif]], jež v 90. letech 20. stol. uskutečnila přípravy k návratu do společenství Salcburku, které se však neuskutečnilo. [149] => [150] => Další sloučení byla požadována ze strany městských území, která odedávna náležela k celku, a též z území často označovaných jako „Speckgürtelgemeinden“ obce – tukové opasky. Nesloučení a nepropojení infrastruktury tak vede k soustavnému zhoršování situace v územní aglomeraci: zatímco na jedné straně město trpí nedostatkem bytů, na straně druhé je zde snaha podniků přenášet výrobu do zmíněných obcí nebo ještě dále na periférii, neboť se městu nedostává potřebné výměry volných ploch k dalšímu rozšiřování. To má však zase za následek nižší příjmy z daní a nerovnoměrné finanční přerozdělování mezi městem a „tukovými opasky“. Stejně tak se doposud neuskutečnilo stále diskutované připojení obcí [[Anif]], [[Elsbethen]], [[Grödig]], [[Hallwang]] a [[Eugendorf]]. [151] => [152] => === Sousední obce === [153] => S městem Salcburk sousedí tyto obce (bráno od severu ve směru hodinových ručiček): [[Bergheim (Flachgau)|Bergheim]], [[Hallwang]], [[Koppl]], [[Elsbethen]], [[Anif]], [[Grödig]], [[Wals-Siezenheim]] a [[Freilassing]] v [[Bavorsko|Bavorsku]]. [154] => [155] => === Počet obyvatel === [156] => {| class="toccolours" align="right" cellpadding="4" cellspacing="0" style="margin:0 0 1em 1em; font-size: 95%; text-align:right;" [157] => |- [158] => ! colspan=2 bgcolor="#EFEFEF" align="center"| Rozvoj obyvatelstva [159] => |- [160] => | [161] => {| [162] => ! Rok !! Počet obyvatel [163] => |- [164] => | 1869 || 27858 [165] => |- [166] => | 1880 || 33241 [167] => |- [168] => | 1890 || 38081 [169] => |- [170] => | 1900 || 48945 [171] => |- [172] => | 1910 || 56423 [173] => |- [174] => | 1923 || 60026 [175] => |- [176] => | 1934 || 69447 [177] => |} [178] => | [179] => {| [180] => ! Rok !! Počet obyvatel [181] => |- [182] => | 1939 || 77170 [183] => |- [184] => | 1951 || 102927 [185] => |- [186] => | 1961 || 108114 [187] => |- [188] => | 1971 || 129919 [189] => |- [190] => | 1981 || 139426 [191] => |- [192] => | 1991 || 143978 [193] => |- [194] => | 2001 || 142662 [195] => |- [196] => |} [197] => |} [198] => V roce [[1935]] se jednorázově zvýšil počet obyvatel města sloučením s jinými obcemi z původních 40 232 na 63 275. V poválečné době zažil Salcburk opět boom, když zde byla postavena celá sídliště pro vojáky vítězné americké armády, např. sídliště Generála Keyese. Zhruba od r. 1950, kdy počet obyvatel překročil stotisícovou hranici, se může Salcburk považovat za velkoměsto. V roce 2006 mělo v Salcburku trvalé bydliště 149 997 osob a v roce 2020 bylo ve městě sečteno 156 872 obyvatel. [199] => [200] => === Malý kout Německa a Euroregion Salcburk-Berchtesgadensko-Traunstein === [201] => Díky své zeměpisné poloze je Salcburk dopravně i hospodářsky propojen s bavorskými kraji [[Zemský okres Berchtesgadensko|Berchtesgadensko]] a [[Zemský okres Traunstein|Traunstein]]. Nejvýhodnější dopravní spojení k městům a obcím [[Okres Zell am See|kraje Pinzgau]] vede přes tzv. [[německý kout]] (Salcburk – [[Bad Reichenhall]] – [[Lofer]]). Hospodářsky jsou se Salcburkem propojena zejména města [[Freilassing]] a [[Bad Reichenhall]], která patří do Bavorska. Od r. 1993 tvoří Euroregion Salcburk-Berchtesgadensko-Traunstein jeden celek, a to aglomeraci se zhruba 700 000 obyvateli. [202] => [203] => == Historie == [204] => === Od počátků osídlení po raný středověk === [205] => Stopy osídlení v této oblasti jsou doložitelné už od [[Neolit|mladší doby kamenné]]. V době laténské se zde nacházelo správní středisko keltských Alaunů v království Noricum. Obyvatelstvo bylo vytlačeno po římské invazi v roce [[15 př. n. l.]] na území starého města břehu [[Salzach]]u. Nové město bylo jedním z nejdůležitějších sídel v nové římské provincii Noricum a císař Claudius jej nazval ''Municipium Claudium Iuvavum'' ([[Iuvavum]]), protože roku [[45]] dostalo město [[Municipium|právo municipia]]. Římané provincii Noricum opustili v roce 488, kdy měl být doložen [[klášter]]. Na počátku doby stěhování národů zůstala v zemi jen část římsko-keltského obyvatelstva. Bavoři dobyli zemi v 6. století. [[Biskup]] [[Rupert Salcburský]] dostal kolem roku [[696]] darem od bavorského knížete Theoda II. pozůstatky římského města proto, aby zemi na východě a jihovýchodě evangelizoval. Obnovil mužský [[Klášter svatého Petra v Salcburku|klášter sv. Petra]] a založil ženský klášter benediktinek na Nonnbergu. Stát Salcbursko a jeho kraje brzy v Bavorsku získávaly stále větší vliv a moc díky vzkvétající těžbě soli a rozsáhlým misijním aktivitám. Název „Salzburg“ je poprvé doložen roku [[755]]. Roku [[739]] bylo založeno [[Arcidiecéze salcburská|salcburské biskupství]], v roce [[774]] první [[Katedrála svatého Ruperta a Virgila|salcburská katedrála]]. Město poté patřilo k východofranské říši, jež byla později přejmenována na [[Svatá říše římská|Svatou říši římskou]]. Dne [[20. duben|20. dubna]] [[798]] byla diecéze na žádost franského krále [[Karel Veliký|Karla Velikého]] povýšena [[papež]]em [[Lev III.|Lvem III.]] na arcibiskupství. Rozšířilo se tím území církevního vlivu tak, že zahrnovalo téměř celé starobavorské kmenové území, tzn. Dolní a [[Horní Bavorsko|Horní Bavory]] a [[Horní Falc]], a též většinu dnešního území Rakouska. V roce 996 dobyl Salcburk císař Ota III. a udělil mu právo trhové, mincovní a mýtné. Stavba pevnosti ''[[Pevnost Hohensalzburg|Hohensalzburg]]'' byla započata v roce [[1077]] z podnětu arcibiskupa [[Gebhard z Helfenštejna|Gebharda z Helfenstein]], ale dokončena byla až za vlády jeho nástupce. Jelikož se Gebhard v roce [[1076]] angažoval ve sporech o [[Investitura|investituru]] na straně papeže a roku 1077 na straně samozvaného krále [[Rudolf Švábský|Rudolfa z Rheinfeldenu]], zpronevěřil se císaři [[Jindřich IV.|Jindřichu IV.]] a po ukončení sporu byl vyhnán. V letech 1120–1130 je již v listinách zmíněn městský soudce. [206] => [207] => === Vrcholný a pozdní středověk === [208] => Po říšské klatbě, již císař [[Fridrich I. Barbarossa|Friedrich I. Barbarossa]] na Salcburk roku [[1166]] uvalil, neboť se arcibiskup [[Konrád II. Babenberský]] (Konrad II. von Babenberg) ujal vlády nad Salcburkem, aniž by mu bylo uděleno císařské léno, bylo město z moci císařova důvěrníka, [[Graf von Plain|hraběte z Plainu]], v dubnu [[1167]] z velké části zničeno. Roku [[1168]] byl za arcibiskupa zvolen nejprve [[Vojtěch III. Salcburský|Vojtěch III. Český]], syn krále [[Vladislav II.|Vladislava II.]] a císařův bratranec, ale jelikož ten nepožádal o nezbytné [[insignie]], byl roku [[1174]] opět [[Immerwährender Reichstag|stálým řezenským říšským sněmem]] zbaven úřadu. Následně byl [[26. červen|26. června]] arcibiskupem zvolen dosavadní říšský probošt v [[Berchtesgaden]]u [[Jindřich I. (probošt)|Heinrich I.]] (Jindřich I.), toho však nepotvrdil papež. Teprve [[benátský mír|benátským mírem]] z roku [[1177]] se museli jak Jindřich, tak i Vojtěch III. zříct úřadu a uvolnit místo bývalému mohučskému arcibiskupovi [[Konrád I. z Wittelsbachu|Konrádu III. z Wittelsbachu]]. Po Konrádově opětovném povolání do [[Mohuč]]e v roce [[1183]] se solnohradským arcibiskupem již definitivně stal Vojtěch a vládl až do své smrti v roce [[1200]]. [209] => [210] => Jeho nástupci a odhodlanému přívrženci [[Štaufové|rodu Štaufů]], arcibiskupu [[Eberhard II. z Řezna|Eberhardovi II.]], se v letech [[1200]]–[[1246]] podařilo z hrabství, soudů a správních úřadů vybudovat jednotné arcibiskupské panství. Roku [[1275]] uznal jeho hranice bavorský kníže, a došlo k poslední fázi odtržení Salcburku od Bavor. Nejstarší známá městská listina pochází z roku 1287. Roku [[1328]] vydal salcburský arcibiskup Zemské zřízení upravující správu arcibiskupství v rámci [[Svatá říše římská|Svaté říše římské]]. V letech [[1348]]/[[1349|49]] vypukla velká [[mor]]ová epidemie, jíž padla za oběť téměř třetina obyvatel. [211] => [212] => Roku [[1481]] poskytl císař [[Fridrich III. Habsburský|Bedřich III.]] městu Salcburk [[privilegium]] svobodné volby městské rady a starostů. V roce [[1492]] byl založen salcburský pivovar Stiegl, jenž je dodnes nejstarším a nejúspěšnějším ze soukromých pivovarů v Rakousku a patří k tradičním podnikům salcburského hospodářství. V roce [[1511]] arcibiskup [[Leonhard von Keutschach]] mocensky ukončil dlouholeté rozpory s radnicí tím, že dal zajmout starostu a městskou radu a vynutil si vydání městských práv. [213] => [214] => === Raný novověk === [215] => Od poloviny [[15. století]] pracovalo v [[Dürnberg|dürnberských]] dolech mnoho dělníků z jiných části německé říše, například [[Míšeň]]ci ze [[Kurfiřtství Saské|Saska]], kteří po roce 1520 vyznávali luteránskou víru. Během [[Německá selská válka|německé selské války]] došlo v letech [[1525]]–[[1526]] k tříměsíčnímu [[povstání rolníků a horníků v Salcburku]], přičemž rolníci obléhali pevnost Hohensalzburg. Nová víra se rozšířila mezi místní, často nespokojené zemské obyvatelstvo; také salcburští obchodníci dovezli do arcidiecéze ze svých obchodních cest Lutherovy ideje. [216] => [217] => === Salcburk v době barokní === [218] => [[Soubor:Salzburg Residenzbrunnen.jpg|náhled|Barokní fontána na hlavním náměstí]] [219] => [220] => Na počátku [[17. století]] započala intenzivní přestavba města z vůle arcibiskupa [[Wolf Dietrich von Raitenau|Wolfa Dietricha z Raitenova]], což postupně dalo novou podobu nejen katedrále a arcibiskupským rezidencím, ale i městským palácům a domům, takže se Salcburk stal střediskem [[baroko|barokního slohu]] při jeho šíření na sever od [[Alpy|Alp]]. Jako stavební mistr pro [[katedrála svatého Ruperta a Virgila|salcburskou katedrálu]], která roku [[1598]] již poosmé vyhořela, byl nejprve povolán [[Vincenzo Scamozzi]] a po sesazení [[Wolf Dietrich von Raitenau|Wolfa Dietricha]] pak italský mistr [[Santino Solari]], jenž v krátké době do roku [[1628]] postavil kompletní malý dóm s výjimkou věží. [221] => [222] => Rozepře s Bavory ohledně soli a mýtného vedly r. [[1611]] k tzv. solné válce mezi Salcburskem a Bavorskem. [[Wolf Dietrich von Raitenau|Wolf Dietrich]] obsadil v říjnu říšské proboštství [[Berchtesgaden]]. Nato obsadilo bavorské vojsko o síle 24 000 mužů Salcburk a zajistilo arcibiskupovo sesazení a následnou volbu [[Markus Sittikus von Hohenems (salcburský arcibiskup)|Marka Sittika z Hohenemsu]]. Markovu nástupci a současně též poslednímu ze tří barokních arcibiskupů Salcburku [[Paris Graf von Lodron|hraběti Paridovi z Lodronu]] se díky udržení chladné politiky vůči Bavorsku, stejně jako díky neutrální politice podařilo dosáhnout neutrality Salcburku za [[Třicetiletá válka|třicetileté války]]. [223] => [224] => Jako předstupeň salcburské [[univerzita|univerzity]] bylo roku [[1617]] zřízeno [[gymnázium]], dřívější snahy ztroskotaly zejména kvůli nedostatku prostoru. V roce [[1622]] dal salcburský arcibiskup v rámci své [[protireformace|protireformační]] politiky rozšířit katolické gymnázium o [[Univerzita Salcburk|Salcburskou univerzitu]] (Universität Salzburg) s fakultami teologickou a filozofickou. [225] => [226] => Postupně až do začátku [[18. století]] se podařilo po skupinách vyhostit opozici 22 000 protestantů, až arcibiskup [[Leopold Anton von Firmian]] vydal roku [[1731]] [[emigrační patent]] pro všechny protestanty. To bylo v souladu s platným říšským právem, které vycházelo z principu ''„cuius regio, eius religio“'' (koho vláda, toho víra). Účinná propaganda emigrantů s protikatolickými letáky však v Evropě vyvolala rozruch. Nemajetní poddaní emigrovali v naději na zlepšení ekonomické situace do východního Pruska, kde dostali darem od pruského krále půdu a stali se tak rolníky. Pro arcibiskupství mělo toto velké vysídlení katastrofální hospodářské následky, které však arcibiskupa Firmiana neodradily od toho, aby v letech [[1736]] až [[1738]] nepostavil [[rokoko]]vý [[Leopoldskron|zámek Leopoldskron]]. Tento zámek pak patřil od r. [[1918]] divadelnímu režiséru [[Max Reinhardt|Maxu Reinhardtovi]], ale od roku [[1938]] až do konce války byl vyvlastněn. Po navrácení zámku rodině Reinhardtových ho majitelé prodali [[Salcburský seminář|Salcburskému semináři]], který jej užívá dodnes. [227] => [228] => Skladatel [[Wolfgang Amadeus Mozart]] se narodil roku [[1756]] v Salcburku a v letech [[1769]] až [[1781]] působil ve službách arcibiskupa. [229] => [230] => V letech [[1772]]–[[1803]], za úřadování arcibiskupa [[Hieronymus von Colloredo-Mannsfeld (biskup)|Jeronyma Františka Josefa z Colloredo-Mannsfeldu]], byl Salcburk centrem [[osvícenství|pozdního osvícenství]]. Školství bylo reformováno podle rakouského vzoru a do Salcburku bylo povoláno množství vědců a umělců. [231] => [232] => === Salcburk po sekularizaci === [233] => S [[Finální usnesení mimořádné říšské deputace|Říšským deputačním výnosem]] (Reichsdeputationshauptschluss) pozbyla platnosti světská moc arcibiskupa salcburského. V roce [[1803]] byl Salcburk jako sekularizované kurfiřtství sjednocen s [[Freising]]em a [[Pasov]]em pod vládu bývalého toskánského velkovévody [[Ferdinand III. Toskánský|Ferdinanda III.]] s hodností [[kurfiřt]]ství; roku [[1805]] bylo území sjednoceno spolu s městem [[Berchtesgaden]] v rámci [[Rakouské císařství|rakouského císařství]]. V letech [[1810]]–[[1816]] bylo opět připojeno k Bavorsku a po [[Vídeňský kongres|Vídeňském kongresu]] připadl Salcburk bez Berchtesgadenu a západního [[Flachgau]] ([[Rupertiwinkel]]) opět Rakousku jako součást Horních Rakous. [234] => [235] => Roku [[1850]] se stal Salcburk, který byl až doposud spravován z [[Linec|Lince]], samostatnou rakouskou korunní zemí v hodnosti vévodství a obdržel císařské místodržitelství. [236] => [237] => V roce [[1860]] byly strženy městské [[Hradba|hradby]], takže se město mohlo dále rozšiřovat. [238] => [239] => Roku [[1886]] byla uvedena do provozu první část salcburské [[tramvaj]]ové dráhy (Salzburger Straßenbahn). [240] => [241] => V roce [[1919]] se poprvé konaly volby podle všeobecného volebního práva. V roce [[1920]] vznikl hudební [[Salcburský festival]]. [242] => [243] => Dne [[29. květen|29. května]] [[1921]] bylo vypsáno [[referendum]] ohledně tzv. Anschlussu (anexe, připojení) Německého Rakouska k republikánské (Výmarské) Německé říši. [244] => [245] => Roku [[1922]] bylo poprvé uvedeno v salcburském kolejním kostele „Veliké salcburské Theatrum mundi“ od [[Hugo von Hofmannsthal|Huga z Hofmannsthalu]], v režii Maxe Reinhardta. Okolnosti, za kterých bylo toto představení provedeno, přimělo [[Karl Kraus|Karla Krause]], aby vystoupil z [[Římskokatolická církev|katolické církve]]. [246] => [[Soubor:Synagogesbg.jpg|náhled| Obnovená salcburská [[synagoga]]]] [247] => [248] => === Národní socialismus a druhá světová válka === [249] => * Pod vládou [[nacismus|nacismu]] došlo [[30. duben|30. dubna]] [[1938]] na náměstí Residenzplatz k pálení knih a zatýkání [[Židé|Židů]] a politických protivníků. Dne [[9. listopad]]u, v rámci tzv. ''[[Křišťálová noc|Křišťálové noci]]'', došlo ke zničení salcburské synagogy. [250] => * Roku [[1942]] byl ve městě [[Sankt Johann im Pongau]] zřízen tábor pro válečné zajatce [[wehrmacht]]u. [251] => * V roce [[1943]] dal oblastní vůdce [[Gustav Adolf Scheel]] v horách vystavět bunkr protivzdušné obrany. [252] => * V letech [[1944]]/[[1945|45]]: Celkem 15 bombových útoků amerického letectva zničilo nebo poškodilo 46 procent městské zástavby se 7 600 byty; 14 563 osob zůstalo bez přístřeší, více než 550 lidí přišlo o život. Zasažena byla především železniční stanice a její okolí, ale rovněž i vnitřní části města včetně dómu a Mozartova domu. Vzdušné útoky postihly i [[Grödig]], [[Hallein]], [[Bischofshofen]] a [[Schwarzach im Pongau]]. [253] => [254] => === Po druhé světové válce === [255] => Dne [[4. květen|4. května]] 1945 do města vpochodovaly americké vojenské jednotky a Salcburk byl místním velitelem [[Wehrmacht]]u [[Hans Lepperdinger|Hansem Lepperdingerem]] vydán bez boje. Američané ustavili [[Richard Hildmann|Richarda Hildmanna]] starostou a [[Adolf Schemel|Adolfa Schemela]] zemským hejtmanem. Byly založeny politické strany [[Sociálně demokratická strana Rakouska|SPÖ]], [[Rakouská lidová strana|ÖVP]] a [[KPÖ]]. Uprchlické vlny lidí bez státní příslušnosti (Displaced Persons – DP), občané německé národnosti a Židé dorazili do města Salcburku a okolí. V prosinci [[1946]] se na území města nacházelo asi 13 200 uprchlíků převážně z východní a střední Evropy. K jejich umístění byl zřízen [[DP-Lager]] (3 trvalé a 5 přechodných táborů – nejznámějším z nich byl ''Lager Parsch)''. [256] => [257] => Někdejší [[Nacismus|nacionální socialisté]] byli internováni v táboře ''Glasenbach'' v blízkosti města. [258] => [259] => Dne [[11. srpen|11. srpna]] [[1945]] se konalo první poválečné představení v rámci hudebního [[Salcburský festival|Salcburského festivalu]]. [260] => [261] => Dne [[26. září]] se stal Salcburk místem konání zemské konference. Jako první spolková země se vyslovil pro znovunastolení Rakouské republiky a uznání Vídně jako správního sídla [[Renner]]. Území Salcburku společně s částí Horního Rakouska a [[Štýrsko|Štýrska]] tvořily americkou [[Okupační zóny Rakouska|okupační zónu v Rakousku]]. Salcburk se stal sídlem amerického vrchního velení. V prvních týdnech zkonfiskovala okupační mocnost četné budovy a vykonávala totální kontrolu, ale brzy došlo ke spolupráci se zemskými a městskými úřady. Až na jednotlivé výjimky se obyvatelstvo shodlo s okupační mocností. Poskytnutí veliké hospodářské pomoci ([[Marshallův plán]]) a osobní výdaje příslušníků okupačních jednotek způsobily rychlé ekonomické zotavení a přinesly Salcburku přívlastek „Zlatý Západ“. [262] => [263] => * [[1. červenec|1. července]] [[1949]] byl po devíti letech výstavby zprovozněn nový městský most. [264] => * [[31. říjen|31. října]] [[1953]] byl zprovozněn poslední díl [[tramvajová dráha|tramvajové dráhy]] a [[trolejbus]]u. [265] => * [[15. červenec|15. července]] [[1957]] byl otevřen šestnáctipatrový Hotel Europa, dodnes nejvyšší stavba města; odmítaná puristy a ceněná modernisty. [266] => * [[1. květen|1. května]] [[1959]] se konala první [[bohoslužba]] v obnoveném dómu. [267] => * [[5. červenec|5. července]] [[1962]] obnovila [[Univerzita Salcburk|Salcburská univerzita]] po 152 letech katolicko-teologickou a filosofickou fakultu s rozšířením o fakultu společenských věd, později o fakultu kulturní a fakultu sociologie, politologie a národního hospodářství. [268] => * [[29. červenec|29. července]] [[1963]] byl znovu otevřen přestavěný Malý festivalový dům (Kleines Festspielhaus). [269] => * [[9. červenec|9. července]] [[1973]] byla část starého a nového města (např. Linecká ulička) proměněna v pěší zónu. [270] => * [[3. říjen|3. října]] [[1986]] byla otevřena fakulta přírodních věd na jihu města. [271] => * [[1994]] postoupil fotbalový klub [[FC Red Bull Salzburg|Austria Salzburg]] poprvé do finále poháru [[UEFA]], a to proti [[Inter Milán|Interu Milán]]. [272] => * [[11. září]] [[1997]] bylo Staré město prohlášeno za [[Světové dědictví|Světové kulturní dědictví]] [[UNESCO]]. [273] => * [[23. červen|23. června]] [[2001]] byl slavnostně otevřen nový Kulturní dům. [274] => * V říjnu [[2003]] byla otevřena [[Paracelsus Medizinische Universität|Paracelsova lékařská univerzita]] jako první soukromá lékařská univerzita v Rakousku. [275] => * V roce 2003 byl otevřen fotbalový stadion [[Wals-Siezenheim]], v roce [[2008]] se na něm konalo fotbalové mistrovství Evropy. [276] => [277] => == Znak města == [278] => [[Soubor:AUT Salzburg (Stadt) COA.svg|náhled|Znak Salcburku]] [279] => V [[Městská heraldika|městském znaku]] je v červeném poli umístěna stříbrná městská hradba, v jejíž střední části se nachází městská brána s otevřenými křídly vrat a vytaženou padací mříží pod malou věžičkou s dvěma okny, přičemž do pozadí ustupující postranní části valu mají každá po jedné střílně. V pozadí za hradbou se tyčí tři několikapodlažní věže s pozlacenými vrcholky střechy, z nichž nejvyšší, osmiboká střední věž ukazuje pozorovateli stěny, z nichž každá má pod lomenicovým zakončením štítové okno, pod kterým se nachází jednoduché okno a ve spodním poschodí po dvou oknech. Na obou postranních kruhových věžích jsou v horních patrech vidět dvě okna a v dolním patře pak po okně jednom. Zdivo je stříbrné. [280] => [281] => Vedle [[Městská heraldika|městského znaku]] má město také [[vlajka|vlajku]] v městských barvách bílo-červené. [282] => [283] => == Pamětihodnosti == [284] => Staré město bylo 5. prosince 1996 zařazeno na seznam [[Světové dědictví|Světového kulturního dědictví]] [[UNESCO]]. Rodný dům [[Wolfgang Amadeus Mozart|Wolfganga Amadea Mozarta]] se dochoval v Obilné ulici. [285] => [286] => === Církevní architektura === [287] => [[Soubor:SalzburgerAltstadt01.JPG|náhled|Pohled z vrchu Mönchsberg na staré město a pevnost Hohensalzburg]] [288] => * [[Klášter svatého Petra v Salcburku|Klášter svatého Petra]] (Stift Sankt Peter) – založený biskupem Rupertem jako opatství benediktinů, roku 1147 byla vysvěcena klášterní bazilika přestavěná v barokní době. [289] => * [[katedrála svatého Ruperta a Virgila|Katedrála sv. Ruperta a Virgila]] – na základech karolinské stavby z roku [[774]] založena trojlodní románská bazilika, přestavěná kolem roku [[1611]] a po druhé světové válce. [290] => * Františkánský kostel (Franziskanerkirche) – založen v polovině 8. století, k hlavní lodi v románském slohu byl přistavěn gotický kůr a věnec barokních kaplí. [291] => * Kostel Nejsvětější Trojice (Dreifaltigkeitskirche) – centrální radikálně barokní stavba se dvěma věžemi v průčelí a kupolí v křížení, dokončena r. 1704. [292] => [293] => === Hrady a zámky === [294] => * [[Pevnost Hohensalzburg]] – její stavba byla zahájena v časech [[Boj o investituru|boje o investituru]] roku [[1077]], do dnešních dnů je velmi dobře zachována, neboť byla jen jednou, a to neúspěšně, obléhána. [295] => * [[zámek Mirabell]] [296] => * [[Salcburská residence]] – arcibiskupský palác, přistavěný k dómu roku 1120, poté přestavěný. [297] => * zámek [[Aigen]] [298] => * zámek [[Arenberg]] [299] => * zámek [[Doktorschlössl]] [300] => * zámek [[Freisaal]] – nejstarší arcibiskupský zámek, nyní sídlo přírodovědecké fakulty. [301] => * zámek [[Hellbrunn]] – manýristická stavba s parkem, fontánami a zoologickou zahradou. [302] => * zámek [[Leopoldskron]] – barokní stavba z 18. století. [303] => [304] => ==== V  okolí ==== [305] => * zámek [[Anif]] [306] => * zámek [[Zámek Klessheim|Klessheim]] [307] => * zámek [[Glanegg]] [308] => [309] => === Moderní architektura === [310] => [[Soubor:Josefiau-haus.jpg|náhled|Moderní přestavba v Josefiau]] [311] => * Hangár 7 na salcburském letišti slouží [[Dietrich Mateschitz|Dietrichu Mateschitzovi]] a jeho Létajícím býkům (Red Bull), veřejně přístupný. [312] => * Europark v Taxhamu, v letech [[2004]]–[[2005]] rozšířen o divadelní sál a kinosál. [313] => * Fakulta přírodních věd Salcburské univerzity vyniká vysokou halou a zimní zahradou v univerzitním kampusu. [314] => * [[Tepelná elektrárna|tepelné elektrárny]] Salzburg Střed a Salzburg Sever. [315] => [316] => == Muzea == [317] => * Muzeum moderny na Mönchsberku [318] => [319] => === Parky === [320] => [[Soubor:Mirabell.jpg|náhled|[[Zámek Mirabell]]]] [321] => * [[Zámek Mirabell|Mirabellgarten]] / Zwergerlgarten [322] => * zámecký park [[Hellbrunn]] [323] => * Aigner Park [324] => * Lehener Park [325] => * Volksgarten (Lidová zahrada) [326] => * Preuschenpark [327] => * Donnenbergpark [328] => [329] => === Hřbitovy === [330] => [[Soubor:Petersfriedhof.jpg|náhled|Petersfriedhof]] [331] => Salcburský komunální hřbitov je s 25 hektary největším hřbitovem ve městě i státě Salcburk. Další městské hřbitovy jsou v Aigenu, Gniglu, Maxglanu a Morzgu. Kromě toho je zde historicky pozoruhodný Petrský hřbitov (Petersfriedhof) a Šebestiánský hřbitov (Sebastiansfriedhof). [332] => [333] => == Kultura == [334] => [335] => === Divadla === [336] => * [[Salzburger Landestheater]] – Zemské divadlo [337] => * [[Kleines Festspielhaus|Kleines]] a [[Großes Festspielhaus]] [338] => * [[Elisabethbühne]] / Schauspielhaus Salzburg [339] => * [[Salzburger Straßentheater]] [340] => * [[Toihaus]] [341] => * Salzburger Marionettentheater – Loutkové divadlo [342] => * Das Oval (Bühne im Europark) [343] => [344] => === Muzea === [345] => * [[Rupertinum]] (Muzeum moderního umění) [346] => * Dům přírody [347] => * Zoologická zahrada [348] => * [[Stille Nacht Museum]] (Muzeum „Tichá noc“) [349] => * [[Salzburger Freilichtmuseum]] [350] => * [[Dommuseum Salzburg]] [351] => * Muzeum moderny (na Mönchsbergu) [352] => * [[Salzburger Museum Carolino Augusteum]] (SMCA) s příslušnými muzei: [353] => ** K Muzeu Carolinum Augusteum patří [[Panorama-Museum]] (výstavní prostory známých [[Sattler-Panorama]]t), [[Volkskundemuseum Salzburg|Muzeum lidového umění]], [[Festungsmuseum Salzburg|Muzeum pevnosti Salzburg]], [[Domgrabungsmuseum Salzburg|Domgrabungsmuseum]] (Muzeum sklepení dómu) a [[Salzburger Spielzeugmuseum|Spielzeugmuseum]] (Salcburské muzeum hraček). [354] => [355] => === Hudba === [356] => Každoroční velkou kulturní událostí v Salcburku je [[Salcburský festival]] (Salcburské festivalové hry), v rámci kterého se konají koncerty, operní a jiná divadelní představení a písňové večery. Tento festival byl poprvé uspořádán v roce [[1920]] a je mu přičítán celosvětový význam. [357] => [358] => * [[Salcburský festival]] ({{Vjazyce|de}} Salzburger Festspiele) se koná každý rok v létě [359] => * Mozarteum Orchester Salzburg [360] => * Camerata Salzburg [361] => * Salzburger Festungskonzerte [362] => * Österreichisches Ensemble für neue Musik [363] => * Akkorde – On – Stage Salzburg [364] => * ARGE-Kultur Salzburg [365] => * Rockhouse [366] => * Jazzit [367] => * MARK.freizeit.kultur [368] => [369] => === Kino a film === [370] => Roku 1921 byla salcburským pivovarem Stiegl v [[Maxglan]]u dána k dispozici zemědělská budova právě založenému „Salcburskému uměleckému filmu“. Tam si mladý kolektiv filmové produkce založil laboratoř a filmový ateliér. V tu dobu byl právě vyroben dokumentární film „Die Festspiele 1921“. První hraný film „Die Tragödie des Carlo Pinetti“ (Tragédie Carla Pinettiho) měl premiéru 29. ledna 1924 ve [[Vídeň|Vídni]]. Žádný druhý film už nikdy nenásledoval, neboť byl nad podnikem se sídlem v hotelu „Österreichischer Hof“ již v roce 1925 – uprostřed nejtěžší krize rakouského filmu – vyhlášen [[Konkurs (úpadkové řízení)|konkurs]]. [371] => [372] => ''Mozartkino'' v centru města bylo zřízeno roku 1905 v hotelu Kasererbräu a od té doby se několikrát stěhovalo. Nakonec bylo kino roku 1987 rozšířeno, přičemž byla odkryta studna z doby římské impéria, která je dnes vystavena v Salcburském muzeu Karla Augusta ([[Salzburger Museum Carolino Augusteum]]). Zbytky římského opevnění jsou vidět v „Římském sále (Römersaal)“ kina. Předchůdce kina ''Elmo'' vznikl v roce 1947 ve cvičebně lidové školy v Plainu, jen pár stovek metrů vzdáleného od místa dnešního Lehenského mostu. Roku 1949 postavili Alfred a Else Morawetzovi novou budovu s jedním sálem s 1 000 křesly. V roce 1972 přibyl druhý sál a o čtyři roky později ještě další dva sály – od 80. let 20. století je jich již pět. Největší z nich má kapacitu á 435 křesel. Program kina zahrnuje rodinné filmy a životopisné medailony. [373] => [374] => ''Das Kino'' (salcburské kulturní filmové centrum) na Äußeren Steinu má své těžiště v kultovních filmech a retrospektivách. Každý podzim je pořádá Bergfilm-Festival. [375] => * Bývalé Centrální kino v Linecké uličce [376] => * Cineplexx Airport na Airportcenter ve Wals-Siezenheimu bylo otevřeno roku 1999 [377] => * Cineplexx City na hlavním nádraží bylo zprovozněno v roce 2001 [378] => [379] => == Volný čas a zábava == [380] => [381] => === Přírodní památky === [382] => * Zelený pruh Freisaal [383] => * Kapuzinerberg (Kapucínská hora) [384] => * Mönchsberg (Mnišská hora) [385] => [386] => === Pravidelné akce a slavnosti === [387] => * Osterfestspiele – Velikonoční festival, od roku 1967 jako doplněk k [[Salcburský festival|festivalu]] [388] => * Mezinárodní festival SZENE Salzburg [389] => * Rupertikirtag (Rupertské posvícení – církevní festival salcburského Dómu k poctě Ruperta) [390] => * Salzburger Dult (jarmark) [391] => * Salzburger Jazz-Herbst (Salcburský jazzový podzim) [392] => * Aspekte Salzburg, mezinárodní festival soudobé hudby [393] => [394] => === Kulinářské speciality === [395] => * [[Mozartovy koule]] [396] => * [[Salcburské noky]] [397] => [398] => === Sport === [399] => Nejstarší sportovní klub v celé spolkové zemi Salcbursko je [[Salzburger AK 1914]] z městské části Nonntal. Arbeiter-Sportklub (ASK) Salzburg existuje od roku 1922 v části Maxglan a ve válečných letech 1938 a 1945 byl jako dělnický spolek rozpuštěn. Nejslavnějším fotbalovým klubem je [[FC Red Bull Salzburg|Red Bull Salzburg]], známější pod původním jménem SV Austria Salzburg. Byl založen roku 1933 a je nejúspěšnějším klubem spolkové země, v roce 1994 hrál finále [[Evropská liga UEFA|Poháru UEFA]]. [400] => [401] => Roku 1977 jako ''Salzburger EC'' založený [[Lední hokej|hokejový]] klub [[EC Red Bulls Salzburg]] hraje od roku 2004 opět úspěšně v první lize, ženské družstvo [[Ravens Salzburg]] zvítězilo v sezóně 2005/06 Rakouské hokejové ligy a získalo mistrovský titul. V [[americký fotbal|americkém fotbale]] vybojovali ''Salcburští Lvi'' v roce 1984 v historicky prvním mistrovství Rakouska zlatou medaili. Dnes působí tento tým jako [[Salzburg Bulls]] ve druholigové Division I. [402] => [403] => Sportovních akcí se v tomto městě festivalů koná jen málo. Salcburský maraton se poprvé běžel v roce 2005 a vede i historickou částí města. V roce 2006 se ve městě konalo [[Mistrovství světa v silniční cyklistice]]. Během [[Mistrovství Evropy ve fotbale 2008]] se na [[Red Bull Arena (Salcburk)|Wals Siezenheim Stadium]] hrály tři zápasy [[Skupina D Mistrovství Evropy ve fotbale 2008|základní skupiny D]]. [404] => [405] => Salcburk neúspěšně kandidoval na pořádání [[Zimní olympijské hry 2010|zimních olympijských her 2010]] a [[Zimní olympijské hry 2014|2014]]. [406] => [407] => === Noční život === [408] => Noční život města Salcburk se z velké části odehrává ve staré části města, zvláště okolo náměstí Antona Neumayra a na Rudolfskai, kde se mohou návštěvníci pobavit např. v pivnicích či v irských pubech nebo v jiných zařízeních. Na hlavním nádraží vyrostl v posledních letech{{kdy?}} Urban Entertainment Center, City Center (Salzburg), rovněž tak v letištním centru, tam se právě teď nachází diskotéky, kina a bary. [409] => [410] => == Infrastruktura == [411] => [412] => === Doprava === [413] => [414] => ==== Dálková doprava ==== [415] => Salcburk disponuje [[Letiště Salzburg|letištěm W. A. Mozarta]], které je druhým nejdůležitějším letištěm v Rakousku – to je využíváno především sezónně, kdy na zimu přilétají do Alp turisté. [416] => [417] => Přes Salcburk vede západní koridor rakouských železnic ([[Österreichische Westbahn|Westbahn]]), což z města činí důležitý národní i mezinárodní [[železniční uzel]], a hlavní nádraží – [[Hauptbahnhof Salzburg]] – je jedním z nejvíce frekventovaných v zemi. Odtud se cestující dostanou na hlavní tahy, na jedné straně do spolkového hlavního města Vídně, na straně druhé po [[Taurská dráha|Taurské dráze]] ([[Tauernbahn]]) směrem na jih (do Villachu, do Slovinska a Itálie), stejně jako do Štýrského Hradce, Innsbrucku či Mnichova. [418] => [419] => Dálniční uzel Salcburk je tvořen křížením západní dálnice A1 Vídeň–Salcburk, spolkové dálnice A8 Mnichov–Salcburk a Taurské dálnice A10 Salcburk–Villach. Ty společně vytvářejí půlkruh na západní straně města. Dálniční sjezdy k městskému území jsou tyto: ''Salzburg Nord'', ''Salzburg Messegelände'', ''Salzburg Mitte'', ''Salzburg Klessheim'', ''Salzburg Siezenheim'', ''Salzburg Flughafen'', ''Salzburg West'' a ''Salzburg Süd''. Jednu část dálnice A1 je možno považovat za městskou, a to se všemi nežádoucími účinky jakými jsou např. časté dopravní zácpy a velká pravděpodobnost neustále se měnících nových objížděk. [420] => [421] => ==== Místní veřejná doprava ==== [422] => {{podrobně|S-Bahn v Salcburku|Tramvajová doprava v Salcburku|Trolejbusová doprava v Salcburku}} [423] => [[Soubor:ObusOberleitungsplanSalzburg1995.png|náhled|Mapa trolejbusové sítě z roku 1995]] [424] => Železniční tratě, které začínají v Salcburku, jsou obsluhovány také regionální dopravou a nabízejí cestujícím možnost dojet až do centra města. Kromě toho existuje také jedna regionální dráha, která plní funkci příměstské dopravy, jako např. úsek Freilassing–Berchtesgaden, [[Freilassing]]–[[Mühldorf am Inn|Mühldorf]] a Steindorf–Braunau. [425] => [426] => Nejdůležitějším druhem městské hromadné dopravy v centrální části města je rychlodráha [[S-Bahn]], která se v současnosti rozšiřuje i na severozápadě města ve směru na Freilassing. [427] => [428] => Na území města Salcburku zaujímá nejdůležitější místo v [[Městská hromadná doprava|městské hromadné dopravě]] od roku 1940 [[trolejbus]]ová síť, která je jednou z nejrozsáhlejších v Rakousku a která nahradila na začátku druhé světové války [[tramvaj]]e. Na některá místa (jako je např. Kapucínská hora, která nemůže být touto trakcí obsloužena) a vzdálenější trasy, jako např. do Freilassingu, jezdí autobusy dopravce Albus Salzburg. Trolejbusová síť je uspořádána převážně hvězdicovitě, a proto chybějí některá propojení. [429] => [430] => Všechny jmenované způsoby dopravy jsou sjednocené do jednotného vzájemně se doplňujícího tarifního systému Salzburger Verkehrsverbund. [431] => [432] => Pro návštěvníky města Salcburku s osobními auty jsou k dispozici zařízení [[P+R]] při okrajích města (na sjezdech „Salzburg Süd“ a „Messegelände“). Odtud lze snadno dojet do centra města prostředky veřejné dopravy. Naproti tomu při vjezdu automobilem do vnitřního města je třeba počítat s dlouho trvajícími dopravními zácpami a problémy při hledání volného parkovacího místa. [433] => [434] => ==== Nemotorová doprava ==== [435] => Důležitou a pozitivní roli v dopravě Salcburku hraje [[jízdní kolo]], přičemž podíl jízdních kol na celkovém objemu dopravy je větší než 20%. Od roku 1991 má magistrát města svou vlastní koordinaci cyklistického provozu. Obzvláště důležité bylo vybudování podjezdů u automobilových mostů a u Makartovy lávky, kterou též hojně využívají pěší chodci. Lávky byly také přizpůsobeny pro bicykly a umožňují cyklistům přejít řeku Salzach (s výjimkou Mozartovy lávky). Podél břehu Salzachu souběžně s cestami pro pěší vznikly i vlastní cesty pro cyklisty, které jsou rovněž hojně využívány. [436] => [437] => Výhodnou možností přemísťování na dobře vybudované sítě cyklotras na území města je využití možnosti zapůjčení kola ''[[Citybike Salzburg|Citybike]]''. Po registraci přes internet nebo přímo na terminálu při některém ze stanovišť je možné zapůjčit si kolo za pomoci platebních karet Maestro-Karte. Použití do jedné hodiny je zdarma. K co nejlepšímu skloubení MHD a cyklodopravy byly v roce 1999 na hlavním nádraží a později i na nádraží Itzling zřízeny první zabezpečené cyklogaráže. Další se plánuje na Hanuschově náměstí. [438] => [439] => Zejména v okruhu vnitřního města se chodec v Salcburku dostane z místa na místo rychle a pohodlně i pěšky, velká část Starého města je pěší zónou. [440] => [441] => ==== Mosty ==== [442] => [[Soubor:Salzburger Stadtansicht.jpg|náhled|Hrad Salcburk nad řekou Salzach]] [443] => Po dlouhou dobu byl prostý most na místě dnešního ''Staatsbrücke'' jediným spojením mezi Starým a Novým městem. Dnes je k dispozici mostů mnohem více (jmenováno po proudu řeky): ''Hellbrunner Brücke'', ''Überführsteg'' z roku 1980, jenž propojuje čtvrti Josefiau a Aigen, ''Nonntaler Brücke'' (dříve Karolinenbrücke), který patří spolu se Staatsbrücke a Lehener Brücke k nejvytíženějším. Následuje ''Mozartsteg'' s dřevěným pokrytím. [444] => [445] => ''Staatsbrücke'' je nejstarším mostem ve městě. Nejprve nesl jméno Hauptbrücke a až do roku [[1877]] byl dřevěný. Po roce [[1877]], kdy byla přidána železná konstrukce, dostal své dnešní jméno. Se současnou podobou byl ale po devítiletých pracích znovuotevřen až roku [[1949]]. Dnes spojuje Staré město s ulicí Linzergasse a čtvrtí Platzl. Architektonicky pozoruhodný ''Makartsteg'' (pojmenování nese po [[Hans Makart|Hansi Makartovi]]) dovede pěší z náměstí Hanuschplatz na Makartplatz k Mozartovu bydlišti. Makartsteg byl vystavěn již roku [[1905]] (tehdy však pod názvem Museumssteg), roku [[1967]] byl zrekonstruován a získal svůj současný pokřivený tvar, v letech 2000/2001 doplněný o nový pilíř. [446] => [447] => Spojení mezi městskou částí [[Mülln]] a pravým břehem, na linii k Mirabellplatz, se nachází ''Müllnersteg'', dříve pěší most Františka Karla (Franz-Carl-Gehbrücke). Nacházel se na půl cesty k ''železničnímu mostu (Eisenbahnbrücke)'', od roku 2005 rozšířenému o tramvajovou kolej [[Salzburger S-Bahn]] celkem na tři dráhy pro zvýšení kapacity. Most ''Lehener Brücke'', jenž od svého otevření roku 1902 do rekonstrukce roku 1966/67 nesl jméno most Arcivévody Ludvíka Viktora (Erzherzog-Ludwig-Viktor-Brücke), je na severu města nejdůležitějším mostem, a proto byl rozšířen na dnešní čtyři jízdní dráhy. Směrem dolů po proudu řeky stojí v roce 1977 otevřený most ''lávka Pionýrů (Pioniersteg)'', přes který se chodci dostanou z Lehenského parku ve směru Jahnstraße a podél nádraží, stejně tak ''Traklova lávka (Traklsteg'' pojmenovaná podle [[Georg Trakl|Georga Trakla]]), přes kterou chodci dojdou z Glan-Spitz na Itzling-Západ. Velmi daleko na severu města se nachází ještě ''Dálniční most (Autobahnbrücke)'' Západní dálnice, která v této oblasti přivádí jako městský okruh též značnou část vnitroměstské dopravy. Starý dálniční most byl stržen při velké povodni v srpnu 1959. Kromě toho poskytuje Dálniční most též pěší přechod. [448] => [449] => Další pěší most na nejzazším severním konci města (na Saalachspitzu) je plánován z jedné strany přes Saalach do sousedního Freilassing a na druhou stranu přes Salzach v části obce Bergheim – ten však ještě nedospěl do své konečné podoby. [450] => [451] => === Pokrytí elektrickou energií === [452] => Za dodávku elektrické energie městu je zodpovědná Salzburg AG, regionální firma, jež vznikla v roce 2000 díky fúzi společností SAFE a Salzburger Stadtwerke. [453] => [454] => === Vodstvo === [455] => Město Salcburk získává pitnou vodu prostřednictvím společnosti Salzburg AG především z pozemních studní a ze zdrojů pramenité vody na jihu města poblíž [[Untersberg]]u. Ročně je do města přivedeno cca 12 miliard litrů vody. Na Mnišské hoře (Mönchsberg) a Kapucínské hoře (Kapuzinerberg) se nacházejí vodojemy. [456] => [457] => Likvidaci odpadních vod zajišťuje od roku 1987 velkokapacitní čistička Siggerwiesen, která slouží 600 000 obyvatel a vedle aglomerace Salcburk také obci [[Ainring]] v Bavorsku. [458] => [459] => === Vzdělání a výzkum === [460] => [461] => ==== Univerzity a vysoké školy ==== [462] => V Salcburku sídlí pět univerzit, vysokých a vyšších odborných škol. Nejstarší z nich je [[Univerzita Salcburk|Univerzita Salzburg]] (''Universität Salzburg'', historický název ''Paris-Lodron-Universität Salzburg''), která byla zřízena roku 1622, ale mezi lety 1810 až 1962 neexistovala. Na univerzitě byly zřízeny čtyři fakulty: katolické teologie, právních věd, kulturních a společenských věd a také přírodních věd. [463] => [464] => ''Mozarteum'' bylo založeno roku 1841 jako hudební škola a od r. 1970 je univerzitou. Na něm je nabízeno především studium zpěvu a hudebních věd, ale také pedagogicky zaměřené studium, stejně jako možnosti výuky z oboru herectví: divadlo, jevištní technika a režie. [465] => [466] => ''Fachhochschule Salzburg'' (Vyšší odborná škola) existuje teprve od roku 1995 a nabízí technické, ekonomické, výtvarně-umělecké studium a také studium z oblasti zdravotnictví a sociálních věd. [467] => [468] => ''Salzburg Management Business School'' (Salcburská škola obchodního managementu) byla založena v roce 2001 a má pět společníků, mezi něž patří i Universität Salzburg. Zde je poskytováno výhradně magisterské studium pro studenty ekonomie. [469] => [470] => S otevřením soukromé ''Paracelsus Medizinische Privatuniversität'' (Paracelsovy lékařské univerzity) v roce 2003 byla doplněna chybějící fakulta lékařství. Třetina peněz na její provoz směřuje i přesto ze státní pokladny. Přednáší se zde látka z oboru lidské či molekulární medicíny. PMU spolupracuje při praktických výkladech též s nemocnicemi v Bavorsku, zejména v Rosenheimu. [471] => [472] => ==== Akademie ==== [473] => * Spolková pedagogická akademie Salzburg [474] => * Internationale Sommerakademie für Bildende Kunst in Salzburg (Mezinárodní letní akademie výtvarného umění) [475] => * Religionspädagogische Akademie der Erzdiözese Salzburg (Církevní pedagogická akademie arcidiecéze Salzburg) [476] => * Nährstoffakademie Salzburg (Potravinářská akademie) [477] => * Werbedesign Akademie Salzburg (Akademie propagačního designu) [478] => * Akademie pro výzkum díla W. A. Mozarta [479] => * Akademie porodního lékařství [480] => * Akademie ergoterapeutických služeb [481] => * Akademie med. techn. laboratorních služeb [482] => * Akademie ortopedických služeb [483] => * Akademie radio-technických služeb [484] => * Akademie fyzioterapeutických služeb [485] => * Salzburg Experimental Dance Academy [486] => [487] => ==== Instituty ==== [488] => * Pedagogický spolkový institut (Pädagogisches Institut des Bundes) [489] => * Religionspädagogisches Institut der Erzdiözese Salzburg (Církevní pedagogický institut Arcidiecéze Salzburg) [490] => * Institut für interdisziplinäre Tourismusforschung [491] => * Afroasijský institut Salzburg [492] => * Salzburg Research [493] => * Salzburg Seminar [494] => * EHI (European Heart Institute) [495] => * ERI – [[Institut regionů Evropy|Institut der Regionen Europas]] [496] => [497] => == Hospodářství == [498] => Vedle svého nesporného významu coby města [[turistika|turistiky]], [[Kultura|kultury]], [[univerzita|univerzity]] a [[sport]]u dosahuje Salcburk díky veletržnímu středisku stále většího významu i jako veletržní město. [499] => [500] => Město Salcburk a hraničící obec [[Flachgau]] se též jeví jako atraktivní místa pro mnohé velké i malé podniky a jsou hospodářským motorem celé spolkové země. Soustavně se zvyšující [[hospodářský růst]] spolkové země Salcbursko staví tento region na druhé místo v celostátním pořadí hned za Vídeň, přičemž hospodářská síla celé spolkové země se soustřeďuje především v nejlépe rozvinutém centrálním prostoru okolo samotného zemského hlavního města a (ve Flachgau a Tennengau situovaných) takzvaných „tukových opascích“ kolem města Salcburk. Městské závody (60 %) a ty ve Flachgau (30 %) dosáhly např. v roce 2005 dohromady 90 % celkového obratu spolkové země. O zbylá procenta se zasluhují horské župy (Tennengau 3 %, Pongau 3 %, Pinzgau 3 %, Lungau 1 %). [501] => [502] => === 12 nej podniků === [503] => Podniky s největším obratem a s trvalým sídlem v Salcburku roku [[2005]] byly (v eurech): [504] => [505] => # Porsche Holding GmbH (7,9 mld.) [506] => # SPAR Österreichische Warenhandels-AG (3,94 mld.) [507] => # Porsche Austria GmbH & Co (1,492 mld.) [508] => # Porsche Inter Auto GmbH & CoKG (1,17 mld.) [509] => # Interspar GmbH (1,13 mld.) [510] => # Salzburg AG für Energie, Verkehr und Telekommunikation (0,597 mld.) [511] => # Wüstenrot Versicherungs-AG (0,505 mld.) [512] => # BMW Austria GmbH (0,486 mld.) [513] => # Georg Pappas Automobil AG (0,416 mld.) [514] => # Ford Motor Company (Austria) GmbH(0,363 mld.) [515] => # Porsche Konstruktionen GmbH & Co KG (0,32  mld.) [516] => # Conoco Phillips Austria GmbH (0,283 mld.) [517] => [518] => === Nejvýznamnější banky === [519] => # Raiffeisenverband Salzburg [520] => # Bausparkasse Wüstenrot AG [521] => # Salzburger Sparkasse Bank AG [522] => # Salzburger Landes-Hypothekenbank [523] => # Volksbank Salzburg [524] => # Bankhaus Carl Spängler & Co [525] => [526] => Při sčítání pracovních míst prováděném organizací Statistik Austria s určujícím dnem 15. květen 2001 bylo napočítáno 10 210 pracovišť (z nich 105 s více než 100 a 53 s více než 200 zaměstnanci) o celkovém počtu 100 055 pracovníků. To je o 12 % více zaměstnanců a o 24,8 % více zaměstnavatelů než v roce 1991. [527] => [528] => Největším zaměstnavatelem v soukromém sektoru (počítáno na spolkovou zemi a vztaženo čistě k firmám s trvalým sídlem v Salcburku) je SPAR Österreichische Warenhandels-AG se 16 000 pracovníky. Na druhém místě následují Porsche Holding GmbH se 14 670 zaměstnanci. Interspar GmbH zaměstnává 6 000 lidí. K dalším významným zaměstnavatelům patří Porsche Inter Auto GmbH & CoKG (3 780), Salzburg AG (2 070), Raiffeisenverband Salzburg (1 618) a Quehenberger Logistik AG & CoKG s 1 615 pracovníky. (Stav: rok 2005) [529] => [530] => === Média === [531] => Krajské studio [[Österreichischer Rundfunk|ORF]] Salcburk se nachází ve čtvrti [[Nonntal]] a je střediskem výroby pro Radio Salzburg a salcburských příspěvků pro ORF. Soukromá televizní stanice Salzburg TV nabízí silně regionální program a vysílá od r. 1995 nejprve v kabelové síti ''SAFE'' (dnes Salzburg AG) a mezitím též prostřednictvím pozemního signálu. [532] => [533] => * Salzburger Nachrichten [534] => * Salzburger Fenster [535] => * Salzburger Volkszeitung [536] => * Stadtblatt Salzburg [537] => * ECHO Salzburgs erste Nachrichtenillustrierte [538] => * Kronenzeitung [539] => * Welle 1 [540] => * Antenne Salzburg [541] => * Radio Arabella Salzburg [542] => * Radiofabrik [543] => [544] => == Veřejné instituce == [545] => * Spolkové policejní ředitelství Salcburk [546] => * Zemské studio [[Österreichischer Rundfunk|ORF]] [547] => * Finanční úřad pro Salcburk-město, Hallein a Salcburk-Venkov [548] => [549] => == Duchovní instituce == [550] => * [[Arcidiecéze salcburská]] [551] => [552] => == Partnerská města == [553] => * {{partnerské město|Atlanta|rok=1967}} [554] => * {{partnerské město|Bern|rok=2006}} [555] => * {{partnerské město|Busseto|Itálie|rok=1988}} [556] => * {{partnerské město|Drážďany|rok=1991}} [557] => * {{partnerské město|Kawasaki (Kanagawa)|rok=1992}} [558] => * {{partnerské město|León (Nikaragua)|rok=1984}} [559] => * {{partnerské město|Merano|rok=2000}} [560] => * {{partnerské město|Remeš|rok=1964}} [561] => * {{partnerské město|São João da Madeira|Portugalsko|rok=2007}} [562] => * {{partnerské město|Šanghaj|rok=2004}} [563] => * {{partnerské město|Verona|rok=1973}} [564] => * {{partnerské město|Vilnius|rok=1989}} [565] => [566] => == Osobnosti == [567] => {{podrobně|Seznam osobností Salcburku}} [568] => [[Soubor:Salzburg04.JPG|náhled|Salcburk]] [569] => [[Soubor:Pevnostsalzburg.jpg|náhled|Salcburská pevnost]] [570] => * [[Wolfgang Amadeus Mozart]] ([[1756]]–[[1791]]), hudební skladatel [571] => * [[Christian Doppler]] ([[1803]]–[[1853]]), východorakouský matematik a fyzik [572] => * [[Ota I. Řecký]] ([[1815]]–[[1867]]), řecký král [573] => * [[Hans Makart]] ([[1840]]–[[1884]]), malíř a dekoratér [574] => * [[Leopold Ferdinand Salvátor]] ([[1868]]–[[1935]]), rakouský arcivévoda [575] => * [[Georg Trakl]] ([[1887]]–[[1914]]), básník [576] => * [[Anton von Arco auf Valley]] ([[1897]]–[[1945]]), anarchista, zahynul zde [577] => * [[Herbert von Karajan]] ([[1908]]–[[1989]]), dirigent [578] => * [[Lída Baarová]] ([[1914]]–[[2000]]), česká herečka [579] => * [[Wilhelm Holzbauer]] (* [[1930]]), architekt [580] => * [[Georg Zundel]] ([[1931]]–[[2007]]), německý fyzikální chemik [581] => * [[Benita Ferrero-Waldner]] (* [[1948]]), eurokomisařka, politička [582] => * [[Roland Ratzenberger]] ([[1960]]–[[1994]]), pilot Formule 1 [583] => * [[Angelika Kirchschlager]] (* [[1965]]), operní pěvkyně [584] => * [[Karl-Markus Gauß]] (* [[1954]]), novinář, spisovatel, literární kritik [585] => * [[Kathrin Röggla]] (* [[1971]]), rakouská spisovatelka [586] => [587] => == Odkazy == [588] => [589] => === Poznámky === [590] => {{Poznámky}} [591] => [592] => === Reference === [593] => [594] => [595] => === Související články === [596] => * [[Seznam salcburských biskupů a arcibiskupů]] [597] => [598] => === Externí odkazy === [599] => * {{Commonscat}} [600] => * {{Wikislovník|heslo=Salcburk}} [601] => * {{Commons}} [602] => * {{oficiální stránky}} [603] => * {{en}} [https://web.archive.org/web/20090105192411/http://whc.unesco.org./en/list/784 Historic Centre of the City of Salzburg – UNESCO] [604] => * {{cs}} [http://salzburg.info/cz Oficiální stránky salcburského úřadu pro podporu turismu] [605] => * {{cs}} [http://www.mestasveta.cz/salzburg Salcburk na MěstaSvěta.cz] – průvodce městem a okolím [606] => [607] => {{Světové dědictví - Rakousko}} [608] => {{Rakousko}} [609] => {{Salcbursko}} [610] => {{Města v Rakousku}} [611] => {{Autoritní data}} [612] => {{Portály|Rakousko}} [613] => [614] => [[Kategorie:Salcburk| ]] [615] => [[Kategorie:Okresní města v Rakousku]] [616] => [[Kategorie:Obce v Salcbursku]] [617] => [[Kategorie:Světové dědictví (Rakousko)]] [618] => [[Kategorie:Univerzitní města v Rakousku]] [] => )
good wiki

Salcburk

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Anif','Salcburský festival','Salzach','1935','1945','Hallwang','Freilassing','Wolfgang Amadeus Mozart','Hellbrunn','Morzg','Flachgau','Bergheim (Flachgau)'

1935

1945

Anif

Salzach