Array ( [0] => 14746994 [id] => 14746994 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Salinita [uri] => Salinita [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Různé významy|druhý=[[chuť]]ovém vjemu|stránka=Slaná chuť|redirect=[[slanost]]}}[[Soubor:Wiki_plot_04.png|náhled|Mapa povrchové salinity vody [[světový oceán|světového oceánu]]]] [1] => '''Slanost''' ('''salinita''') označuje obecně podíl minerálních látek ([[soli|solí]]) rozpuštěných v roztoku (obvykle ve [[voda|vodě]]). Ve smyslu [[fyzikální veličina|fyzikální veličiny]] se nejčastěji jedná o [[Hmotnostní koncentrace|hmotnostní koncentraci]] (udávanou zpravidla v [[kilogram#gram|gramech]] na [[litr]]) nebo o [[Koncentrace (chemie)#Hmotnostní zlomek|hmotnostní zlomek]] (udávaný zpravidla v [[promile]] (‰), někdy vyjadřovaných jako g/kg). [2] => [3] => Obvykle se slaností myslí celková koncentrace minerálních látek v [[mořská voda|mořské vodě]], příp. ve velkých jezerech jako např. [[Kaspické moře]]. Největší podíl mezi látkami rozpuštěnými v této vodě má [[chlorid sodný]]. [4] => [5] => Slanost vody má také vliv na snížený [[bod tuhnutí]], který u běžné mořské vody může činit okolo −1,8 [[Stupeň Celsia|stupňů Celsia]]. [6] => [7] => == Příklad výpočtu == [8] => * Je-li slanost mořské vody 36 g/l, znamená to, že v každém litru roztoku je rozpuštěno 36 gramů soli. [9] => * Je-li slanost mořské vody 35 ‰, znamená to, že v každém kilogramu roztoku je rozpuštěno 35 gramů soli. [10] => [11] => Obě jednotky jsou pro vodné roztoky s nízkou salinitou velmi blízké, neboť hustota takových roztoků je blízká 1000 g/l. Je-li průměrná hustota mořské vody při hladině 1025 g/l, odpovídá její salinitě vyjádřené hmotnostním zlomkem 35 ‰ hodnota vyjádřená koncentrací 35,875 g/l. [12] => [13] => == Salinita mořské vody == [14] => Mořská sůl je tvořena chloridem sodným přibližně ze 70 %. Slanost mořské vody není všude stejná, zejména mezi [[vnitřní moře|vnitřními moři]] jsou značné rozdíly. Salinita je ovlivněna následujícími faktory: [15] => *[[Vypařování|výpar]] [16] => * [[srážky]] [17] => * přítok vody z [[řeka|řek]] [18] => * přítok vody tajících [[ledovec|ledovců]] [19] => * cirkulace mořské vody [20] => [21] => Obecně platí, že subtropická moře v oblasti obratníků jsou slanější než polární, a to z důvodu vyššího výparu, menšího přítoku sladké vody z řek atd. Nejvyšší slanost má [[Rudé moře]] (42 ‰), které má relativně málo říčních přítoků, omezený kontakt s oceánem a vysoký výpar. Pro srovnání, slanost [[Mrtvé moře|Mrtvého moře]] (které je vlastně bezodtokým jezerem) je asi 330 ‰. [22] => [23] => Nejnižší salinita je v [[Baltské moře|Baltském moři]], zejména v [[Botnický záliv|Botnickém zálivu]]. Důvodem pro tento fakt je nízký výpar, omezený styk s oceánem a významné říční přítoky. [24] => [25] => Průměrná salinita mořské vody je asi 36 ‰. Smíšená mořskoříční voda s nízkou salinitou se označuje jako [[brakická voda]].{{Citace monografie [26] => | příjmení = Kössl [27] => | jméno = Roman [28] => | příjmení2 = Chábera [29] => | jméno2 = Stanislav [30] => | titul = Základy fyzické geografie : přehled hydrogeografie [31] => | vydavatel = Jihočeská univerzita [32] => | místo = České Budějovice [33] => | rok = 1999 [34] => | isbn = 80-7040-348-9 [35] => | kapitola = [36] => | strany = 24–25 [37] => | jazyk = [38] => }} [39] => [40] => [41] => Salinita nejen že je ovlivňována cirkulací mořské vody ([[mořský proud|mořské proudy]] přivádějí slanější nebo méně slanou vodu), ale sama o sobě se také podílí na mořském proudění – slaná voda je totiž těžší, a proto se tlačí ke dnu, odkud vytlačuje lehčí sladší vodu vzhůru. Významný je tento proud například v [[Gibraltarský průliv|Gibraltarském průlivu]], kde po dně vtéká slanější voda (přestože je teplejší) směrem do [[Atlantský oceán|Atlantského oceánu]], zatímco nad ní se valí obrovské masy méně slané vody opačným směrem, protože hladina [[Středozemní moře|Středozemního moře]] je nižší. Slanost mořské vody se vyznačuje na speciálních mapách pomocí [[izohalina|izohalin]], čar, které spojují místa se stejnou salinitou. [42] => [43] => '''Podíl soli v některých mořích''': [44] => [45] => * [[Rudé moře]] – 42 g/l [46] => * [[Středozemní moře]] – 38 g/l [47] => * [[Černé moře]] – 19 g/l [48] => * [[Baltské moře]] – 4 g/l [49] => [50] => == Reference == [51] => [52] => [53] => == Literatura == [54] => * {{Citace monografie [55] => | příjmení = Kössl [56] => | jméno = Roman [57] => | příjmení2 = Chábera [58] => | jméno2 = Stanislav [59] => | titul = Základy fyzické geografie : přehled hydrogeografie [60] => | vydavatel = Jihočeská univerzita [61] => | místo = České Budějovice [62] => | rok = 1999 [63] => | isbn = 80-7040-348-9 [64] => | kapitola = [65] => | strany = 24–25 [66] => | jazyk = [67] => }} [68] => [69] => == Externí odkazy == [70] => * [https://www.stoplusjednicka.cz/zapomente-na-mrtve-more-tohle-je-5-nejslanejsich-jezer-na-zemi Článek o pěti nejslanějších místech na planetě Zemi v časopise ''100+1''] {{cs}} [71] => * {{Commonscat}} [72] => * {{Wikislovník|heslo=salinita}} [73] => {{Autoritní data}} [74] => [75] => [[Kategorie:Hydrosféra]] [76] => [[Kategorie:Voda]] [] => )
good wiki

Salinita

světového oceánu Slanost (salinita) označuje obecně podíl minerálních látek (solí) rozpuštěných v roztoku (obvykle ve vodě). Ve smyslu fyzikální veličiny se nejčastěji jedná o hmotnostní koncentraci (udávanou zpravidla v gramech na litr) nebo o hmotnostní zlomek (udávaný zpravidla v promile (‰), někdy vyjadřovaných jako g/kg).

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Rudé moře','Baltské moře','Středozemní moře','Kategorie:Hydrosféra','soli','Gibraltarský průliv','brakická voda','řeka','Vypařování','vnitřní moře','Stupeň Celsia','bod tuhnutí'