Array ( [0] => 15495619 [id] => 15495619 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Soli [uri] => Soli [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => [[Soubor:NaCl_octahedra_in_crystal.svg|náhled|168x168pixelů|Krystal kuchyňské soli (chloridu sodného NaCl) s vyznačením sousedních vazeb. Modré kuličky - sodík, zelené kuličky - chlor.]] [1] => '''Soli''' jsou chemické [[Chemická sloučenina|sloučeniny]] iontového charakteru. Obsahují kladné ([[Kation|kationty]]) a záporné ionty ([[Anion|anionty]]). Jednotlivé ionty jsou drženy pohromadě elektrostatickými silami nazývanými iontová vazba. Sloučenina jako celek je neutrální. [2] => [3] => Každý iont může být jednoatomový (monoatomický, jednoduchý iont) nebo víceatomový (polyatomický, složený iont). V pevném skupenství mají jednotlivé ionty obvykle více nejbližších sousedů, takže nejsou považovány za součást molekul, ale za součást souvislé trojrozměrné sítě (krystalické struktury). [4] => [5] => Jednotlivé složky solí mohou být anorganické nebo organické: [6] => [7] => * [[Anorganická sloučenina|Anorganické]] soli jsou obvykle složené z malých iontů. Jsou to většinou pevné [[Krystal|krystalické]] látky. Jsou tvrdé, křehké a mají často vysoké [[Teplota tání|teploty tání]] a [[Teplota varu|varu]]. Jako pevné látky jsou téměř vždy elektricky nevodivé, v [[Roztok|roztoku]] a [[Tavenina|tavenině]] [[elektrický proud]] vedou, protože jejich ionty se stanou mobilními. [8] => * [[Organická sloučenina|Organické]] soli mají obvykle velké kationty, velké anionty nebo obojí. Jejich vlastnosti nejsou tak jednoznačné jako u anorganických solí a odpovídají typu organické sloučeniny, ze které jsou vytvořeny. [9] => [10] => Soli jsou nejvýznamnější iontové sloučeniny, které se vyskytují v zemské kůře. Jsou nejdůležitějším zdrojem minerálních látek pro rostliny a následně pro všechny živé organismy. Mezi nejznámější patří soli s anionty halogenidů, uhličitanů, křemičitanů, sulfidů, dusičnanů, fosforečnanů, síranů nebo siřičitanů. [11] => [12] => == Názvosloví anorganických solí == [13] => Anorganické soli se v závislosti na obsahu kyslíku dělí na soli bezkyslíkatých kyselin a soli kyslíkatých kyselin. V obou případech jsou názvy solí dvouslovné. [14] => [15] => První slovo názvu soli vyjadřuje název kyseliny, ze které vznikl příslušný aniont: [16] => [17] => * soli bezkyslíkatých kyselin mají koncovku ''-id'' ([[kyselina jodovodíková]] ⟶ [[Jodidy|jodid]]) [18] => * soli kyslíkatých kyselin mají koncovku ''-an'' ([[kyselina fosforečná]] ⟶ [[Fosforečnany|fosforečnan]]) [19] => [20] => Druhé slovo názvu soli je přídavné jméno tvořené kationtem spolu s jeho [[Oxidační číslo|oxidačním číslem]]: [21] => [22] => * [[kyselina chlorovodíková]] (HCl) + [[sodík]] (Na) ⟶ [[chlorid sodný]] (NaCl) [23] => * [[kyselina dusičná]] (HNO3) + sodík (Na) ⟶ [[dusičnan sodný]] (NaNO3) [24] => * [[kyselina sírová]] (H2SO4) + sodík (Na) ⟶ [[síran sodný]] (Na2SO4) [25] => [26] => V následujících dvou tabulkách jsou příklady nejznámějších solí, jejich vzorců a názvů. [27] => {| class="wikitable" [28] => |+ [29] => !'''Bezkyslíkatá kyselina''' [30] => !Vzorec [31] => !Aniont [32] => !Název soli [33] => !Příklad sloučeniny [34] => !Název sloučeniny [35] => |- [36] => |fluorovodíková [37] => |HF [38] => |F− [39] => |fluorid [40] => |CaF2 [41] => |fluorid vápenatý [42] => |- [43] => |chlorovodíková [44] => |HCl [45] => |Cl− [46] => |chlorid [47] => |NaCl [48] => |chlorid sodný [49] => |- [50] => |bromovodíková [51] => |HBr [52] => |Br− [53] => |bromid [54] => |AgBr [55] => |bromid stříbrný [56] => |- [57] => |jodovodíková [58] => |HI [59] => |I− [60] => |jodid [61] => |KI [62] => |jodid draselný [63] => |- [64] => |sirovodíková [65] => |H2S [66] => |S2− [67] => |sulfid [68] => |PbS [69] => |sulfid olovnatý [70] => |- [71] => |kyanovodíková [72] => |HCN [73] => |CN− [74] => |kyanid [75] => |KCN [76] => |kyanid draselný [77] => |} [78] => {| class="wikitable" [79] => !'''Kyslíkatá kyselina''' [80] => !Vzorec [81] => !Aniont [82] => !Název soli [83] => !Příklad sloučeniny [84] => !Název sloučeniny [85] => |- [86] => |dusičná [87] => |HNO3 [88] => |NO3− [89] => |dusičnan [90] => |NaNO3 [91] => |dusičnan sodný [92] => |- [93] => |chlorná [94] => |HClO [95] => |ClO− [96] => |chlornan [97] => |Ca(ClO)2 [98] => |chlornan vápenatý [99] => |- [100] => |chlorečná [101] => |HClO3 [102] => |ClO3− [103] => |chlorečnan [104] => |KClO3 [105] => |chlorečnan draselný [106] => |- [107] => |chloristá [108] => |HClO4 [109] => |ClO4− [110] => |chloristan [111] => |KClO4 [112] => |chloristan draselný [113] => |- [114] => |sírová [115] => |H2SO4 [116] => |SO42− [117] => |síran [118] => |FeSO4 [119] => |síran železnatý [120] => |- [121] => |uhličitá [122] => |H2CO3 [123] => |CO32− [124] => |uhličitan [125] => |Na2CO3 [126] => |uhličitan sodný [127] => |- [128] => |arsenitá [129] => |H3AsO3 [130] => |AsO32− [131] => |arsenitan [132] => |Ag3AsO3 [133] => |arsenitan stříbrný [134] => |- [135] => |fosforečná [136] => |H3PO4 [137] => |PO43− [138] => |fosforečnan [139] => |Ca3(PO4)2 [140] => |fosforečnan vápenatý [141] => |} [142] => [143] => == Vznik anorganických solí == [144] => Soli vznikají mnoha reakcemi, patří mezi ně například: [145] => [146] => * [[Neutralizace|neutralizací]], tedy reakcí [[kyseliny]] se [[Zásady (chemie)|zásadou]]: [147] => :KOH + HCl → KCl + H2O [148] => * reakcí [[Kovy|kovu]] s [[Nekovy|nekovem]]: [149] => :2 Na + Cl2 → 2 NaCl [150] => [151] => * reakcí kovu s kyselinou: [152] => :Zn + H2SO4 → ZnSO4 + H2 [153] => [154] => * reakcí [[Hydroxidy|hydroxidu]] s kyselinotvorným [[Oxidy|oxidem]]: [155] => :Ca(OH)2 + CO2 → CaCO3 + H2O [156] => [157] => * reakcí zásadotvorných oxidů s kyselinou: [158] => :CaO + 2 HNO3 → Ca(NO3)2 + H2O [159] => [160] => * reakcí zásadotvorného a kyselinotvorného oxidu: [161] => :CaO + CO2 → CaCO3 [162] => [163] => * [[Srážení (chemie)|srážením]], tedy reakcí dvou solí: [164] => :Pb(NO3)2 + Na2S → 2 NaNO3 + PbS [165] => [166] => == Chemická vazba v solích == [167] => [168] => * [[Soubor:NaF química.gif|náhled|293x293pixelů|Vznik chemické vazby ve fluoridu sodném NaF.]][[Chemická vazba]] v solích je [[Iontová vazba|iontová]], neboť soli se skládají z aniontů a kationtů. Ionty jsou primárně drženy pohromadě [[Elektrostatická síla|elektrostatickými silami]], které vyplývají z [[Coulombická síla|Coulombických sil]]. [169] => * K přitažlivosti malých iontů přispívají také [[Van der Waalsovy síly|van der Waalsovy síly.]] Pouze asi z 1–2 %. [170] => * Iontové sloučeniny jsou zřídka čistě iontové. Vazby i mezi těmi nejvíce [[Elektronegativita|elektronegativními]] nebo [[Elektropozitivita|elektropozitivními]] páry vykazují malý stupeň [[Kovalentní vazba|kovalence]]. Podle Fajansových pravidel mají sloučeniny s vysokým iontovým charakterem vázané velké kladné ionty s nízkým nábojem na malé záporné ionty s vysokým nábojem. U nízkého iontového charakteru je tomu opačně. [171] => * Do hloubky vysvětluje chemické vazby v solích [[kvantová mechanika]]. Stav [[Mikročástice|mikročástic]] v kvantové mechanice není popsán jejich polohou a [[Hybnost|hybností]], jak je tomu v klasické mechanice, ale [[Vlnová funkce|vlnovou funkcí]]. Proto opouští klasifikaci idealizovaných typů vazeb (iontová, kovalentní, kovová) a popisuje podstatu vazeb pomocí kvantových [[Pohybová rovnice|pohybových rovnic]] (například [[Schrödingerova rovnice|Schrödingerova]] či [[Diracova rovnice]]). [172] => [173] => == Vlastnosti solí == [174] => [175] => * [[Soubor:Salt Crystals.JPG|náhled|185x185pixelů|Krystalky chloridu sodného NaCl (sůl kamenná)]][[Pevná látka|Pevné skupenství]] - většina solí krystalizuje v charakteristických iontových [[Krystalová mřížka|krystalových mřížkách]]. Ionty jsou v nich uspořádány tak, že přitažlivé a odpudivé Coulombické síly mezi nimi jsou v průměru vyváženy. To vede k minimální [[Potenciální energie|potenciální energii]].   [176] => * Tvrdost a křehkost - většina solí je poměrně tvrdých a křehkých. Jakmile dosáhnou hranice své pevnosti, nemohou se deformovat, protože musí být zachováno přísné vyrovnání kladných a záporných iontů. Proto dochází k jejich štěpení lomem. Při zvyšující se teplotě (obvykle blízko bodu tání) může docházet k větší tvárnosti a plasticitě. [177] => * [[Soubor:Calcite-67881.jpg|náhled|184x184pixelů|Krystalky uhličitanu vápenatého CaCO3 (kalcit)]]Relativně vysoké [[Teplota tání|teploty tání]] a [[Teplota varu|varu]] - většina solí má poměrně vysoké teploty tání a varu. Elektrostatické síly mezi částicemi jsou nejsilnější, když jsou náboje vysoké a vzdálenost mezi jádry iontů je malá. V takových případech mají soli velmi vysoké teploty tání a varu. [178] => [179] => * [[Rozpustnost]] ve [[Voda|vodě]] a polárních [[Rozpouštědlo|rozpouštědlech]] - většina solí ve vodě téměř úplně [[Disociace|disociuje]] na [[Hydratace|hydratované]] ionty. Rozpustnost solí je vysoká v polárních rozpouštědlech (voda) a nízká v nepolárních rozpouštědlech ([[benzín]]). [180] => * [[Elektrická vodivost]] - soli jako pevné suché látky jsou [[Elektrický izolant|elektrickými izolanty]]. Rozpuštěné nebo roztavené soli jsou silné [[Elektrolyt|elektrolyty]], jejichž rozpuštěné ionty jsou mobilními nosiči náboje a dávají solným roztokům vysokou elektrickou vodivost. [181] => * [[Soubor:Iron(II)-sulfate-heptahydrate-sample.jpg|náhled|183x183pixelů|Krystalky síranu železnatého FeSO4 (zelená skalice)]][[PH|pH roztoku]] - rozpuštění solí ve vodě může změnit pH roztoku. Neutrální soli hodnotu pH neovlivní, alkalické a kyselé soli ho mění. Pokud je sůl výsledkem reakce mezi silnou [[Kyseliny|kyselinou]] a silnou [[Zásady (chemie)|zásadou]], vzniká neutrální sůl. Pokud je výsledkem reakce mezi silnou kyselinou a slabou zásadou, vzniká kyselá sůl. Pokud je výsledkem reakce mezi silnou zásadou a slabou kyselinou, vzniká zásaditá sůl. [182] => [183] => * [[Barva]] - u solí se často liší barva pevné látky od barvy vodného roztoku obsahujícího jednotlivé ionty nebo od hydratované formy stejné sloučeniny. Anionty ve sloučeninách s vazbami s nejvíce iontovým charakterem bývají bezbarvé (absorpční pás v ultrafialovém spektru). U sloučenin s méně iontovým charakterem se jejich barva prohlubuje přes žlutou, oranžovou, červenou a černou (absorpční pás ve viditelném spektru). [184] => * [[Chuť]] - soli mohou vyvolat všech pět základních chutí: slanou (chlorid sodný), sladkou ([[octan olovnatý]]), kyselou (zprostředkována [[Proton|protony]] H+), hořkou ([[síran hořečnatý]]) a [[umami]] ([[Glutaman sodný|glutamát sodný]]). [185] => * [[Vůně]] - soli silných kyselin a silných zásad jsou netěkavé a často bez zápachu. Soli slabých kyselin nebo slabých zásad mohou vonět jako [[Konjugovaný pár|konjugovaná kyselina]] ([[octany]] voní jako [[kyselina octová]] a [[kyanidy]] jako [[kyanovodík]]) nebo konjugovaná báze ([[amonné soli]] voní jako [[amoniak]]). [186] => [187] => == Související články == [188] => [189] => * [[Kyseliny]] [190] => * [[Zásady (chemie)|Zásady]] [191] => * [[Iontová vazba]] [192] => [193] => == Reference == [194] => {{Překlad|jazyk=de|článek=Salze|revize=241110300|článek2=Salt (chemistry)|revize2=1198486813|jazyk2=en}} [195] => [196] => == Externí odkazy == [197] => * {{Commonscat}} [198] => {{Autoritní data}} [199] => {{Portály|Chemie|Fyzika}} [200] => [201] => [[Kategorie:Soli| ]] [202] => [[Kategorie:Kyseliny]] [203] => [[Kategorie:Hydroxidy (minerály)]] [] => )
good wiki

Soli

Krystal kuchyňské soli (chloridu sodného NaCl) s vyznačením sousedních vazeb. Modré kuličky - sodík, zelené kuličky - chlor.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Zásady (chemie)','Teplota varu','Kyseliny','Teplota tání','Iontová vazba','kyseliny','Elektrostatická síla','Pohybová rovnice','Hybnost','Organická sloučenina','Proton','kyselina jodovodíková'

Hybnost

Kyseliny

Proton