Array ( [0] => 15520117 [id] => 15520117 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Samarkand [uri] => Samarkand [3] => Afrasiyab ruins in Samarkand.jpg [img] => Afrasiyab ruins in Samarkand.jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - sídlo světa [1] => | jméno = Samarkand [2] => | originální jméno = Samarqand, Самарқанд [3] => | obrázek = Mosque Bibi Khanum (5).JPG [4] => | popisek = mešita Bibi Khanum [5] => | vlajka = [6] => | znak = [7] => | nadmořská výška = [8] => | časové pásmo = [9] => | stát = Uzbekistán [10] => | pojem vyššího celku = [[Administrativní dělení Uzbekistánu|region]] [11] => | název vyššího celku = [[Samarkand (region)|Samarkand]] [12] => | administrativní dělení = [13] => | loc-map = {{LocMap |Uzbekistán |label=Samarkand |position=left |width=250 |lat=39.654450 |long=66.974533 |float=center |caption=}} [14] => | rozloha = [15] => | počet obyvatel = 530000 [16] => | obyvatelé aktuální k = 2018 [17] => | hustota zalidnění = [18] => | etnické složení = [19] => | náboženské složení = [20] => | status = [21] => | název dle unesco = Samarkand - křižovatka kultur [22] => | typ = kulturní dědictví [23] => | kritérium = i, ii, iv [24] => | id = 603 [25] => | rok zařazení = 2001 [26] => }} [27] => '''Samarkand''' je [[Seznam měst v Uzbekistánu|třetí největší město]] v [[Uzbekistán]]u, jehož populace v roce [[2021]] přesáhla 550 tisíc obyvatel.{{Citace elektronického periodika [28] => | titul = SAMARKAND CITY [29] => | periodikum = samarkand.uz [30] => | url = https://samarkand.uz/en/towns_districts/samarkand [31] => | jazyk = en [32] => | datum přístupu = 2022-10-16 [33] => }} Po plánovaném připojení příměstských čtvrtí přesáhne populace Samarkandu 1 milion obyvatel, čímž se po Taškentu stane druhým největším městem v Uzbekistánu.{{Citace elektronického periodika [34] => | titul = Самарканд превратят в город-миллионник. Территория города будет расширена, его разделят на пять районов. Главное [35] => | periodikum = Podrobno.uz [36] => | url = https://podrobno.uz:443/cat/obchestvo/samarkand-prevratyat-v-gorod-millionnik-territoriya-goroda-budet-rasshirena-ego-razdelyat-na-pyat-ra/ [37] => | jazyk = ru [38] => | datum přístupu = 2022-10-16 [39] => }} Jeho počátky sahají až do období kolem roku [[7. století př. n. l.|700 př. n. l.]] Má za sebou bohatou historii a v současné době se ve městě nachází řada starobylých památek. V roce [[2001]] byl Samarkand jako křižovatka kultur zařazen na [[světové dědictví|Seznam světového dědictví]] [[UNESCO]]. [40] => [41] => == Historie == [42] => Město pravděpodobně založili [[Skytové|skytští]] [[Sogdové]], podle nichž se nazývala historická oblast [[Sogdiana]] s centrem v Samarkandu. Město na [[Hedvábná stezka|Hedvábné stezce]] patřilo spolu s [[Buchara|Bucharou]] k největším městům ve střední Asii, kde se mísila různá náboženství. Po dobytí [[Alexandr Veliký|Alexandrem Velikým]] roku [[329 př. n. l.]] se město dostává do oblasti [[Helénismus|helénského]] vlivu. Ve [[3. století]] je město dobyto a stává se součástí [[Sásánovská říše|Sásánovské říše]], později pod vliv [[Turkické národy|turkických kmenů]]. Samarkand zažívá rozkvět jako významné centrum dálkového obchodu. [43] => [44] => Na začátku [[7. století]] se Samarkand dostává pod muslimskou nadvládu [[Umajjovci|Umajjovců]], [[Abbásovci|Abbásovců]] a [[Sámánovci|Sámánovců]], které na počátku [[11. století]] vystřídaly další turkické kmeny. V té době tu krátce pobýval vzdělanec [[Omar Chajjám]]. [45] => [46] => Ve [[12. století]] dobyl Samarkand [[Čingischán]] a stal se tak součástí mongolské říše. Později jej popisují [[Marco Polo]] a [[Abú Abdallah ibn Battúta|ibn Battúta]] jako velké a nádherné, jedno z nejvelkolepějších měst světa. [[Tamerlán]] ze Samarkandu udělal své hlavní město a jeho vnuk [[Ulugbek]] zde zbudoval jednu z nejvýznamnějších [[Hvězdárna|astronomických observatoří]] středověku. [47] => [48] => Na začátku [[16. století]] se město dostává pod nadvládu [[Uzbeci|Uzbeků]] a součástí Bucharského chanátu. Roku [[1868]] se město stává součástí [[Ruské impérium|Ruské říše]], nejdříve hlavní město Samarkandské oblasti, později část [[Turkestán]]u. Za SSSR se na krátko stává hlavním městem [[Uzbecká sovětská socialistická republika|Uzbecké sovětské socialistické republiky]], vystřídal jej však roku 1930 [[Taškent]]. [49] => [50] => == České stopy v Samarkandu == [51] => Do 28. srpna 1973 jezdily v Samarkandu tramvaje. V rámci své předvolební kampaně na post prezidenta republiky tehdejší uzbecký premiér a dnešní prezident [[Šavkat Mirzijojev]] dne 5. října 2016 během návštěvy Samarkandu veřejně přislíbil obnovení tramvajové dopravy ve městě.{{Citace elektronické monografie [52] => | titul = В Самарканд привезли обещанные трамваи [53] => | url = https://centre1.com/uzbekistan/v-samarkand-privezli-obeshhannye-tramvai/ [54] => | datum přístupu = 2022-10-16 [55] => | jazyk = ru-RU [56] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20221016203348/https://centre1.com/uzbekistan/v-samarkand-privezli-obeshhannye-tramvai/ [57] => | datum archivace = 2022-10-16 [58] => | nedostupné = ano [59] => }} První tramvaje od české firmy PRAGOIMEX a.s. dorazily do Samarkandu již 17. října 2016. Po vybudování kolejí a další potřebné infrastruktury byl zkušební provoz českých tramvají v Samarkandu zahájen dne 23. března 2017, slavnostní zahájení provozu se uskutečnilo dne 15. dubna 2017 za účasti prezidenta Šavkata Mirzijojeva. Dne 23. května 2017 začala výstavba druhé tramvajové linky od nádraží na Sijabský trh, která byla ukončena 3. srpna 2017, provoz na ni byl ale zahájen až o půl roku později 3. února 2018.{{Citace monografie [60] => | titul = Самаркандский трамвай [61] => | url = https://ru.wikipedia.org/w/index.php?title=%D0%A1%D0%B0%D0%BC%D0%B0%D1%80%D0%BA%D0%B0%D0%BD%D0%B4%D1%81%D0%BA%D0%B8%D0%B9_%D1%82%D1%80%D0%B0%D0%BC%D0%B2%D0%B0%D0%B9&oldid=124458764 [62] => | poznámka = Page Version ID: 124458764 [63] => | jazyk = ru [64] => }} [65] => [66] => Samarkand je spjat se jménem slavného českého malíře a sochaře Karla Součka (nar. 1. 6. 1885 v Náchodě, zemřel 9. 11. 1972), který se po praxi u sochaře J. Říhy a studiu na umělecko průmyslové škole v Praze a později v Rusku (v Tiflisu na odbočce petrohradské akademie umění) a Turkmenistánu (v dnešním Turkmenbaši) v roce 1918 stal profesorem a později ředitelem umělecké školy v Samarkandě.{{Citace elektronického periodika [67] => | titul = AUKCE OBRAZŮ U NÁRODNÍ GALERIE [68] => | periodikum = baggira.aukceobrazu.eu [69] => | url = https://baggira.aukceobrazu.eu/obrazy/detail/11592/?page=16&state=normal [70] => | datum přístupu = 2022-10-16 [71] => }} V roce 1922 se vrátil do Československa a přivezl s sebou mnohé obrazy s motivy ze Samarkandu, například "Bazar v Samarkandu", „Gur-Emirův hrob Tamerlána“, „Mešita Tilla-Kari“, „Minaret Mandrassy Mirza-Ulugbeg“, „Před bohoslužbou v Registanu poblíž Madrassy Shir-Dar“ nebo „Pohled na ruiny mešity Bibi-Chanim“. Mnohé jeho obrazy jsou ale dosud v soukromých i institucionálních sbírkách v Samarkandu.{{Citace elektronického periodika [72] => | titul = Аукционный дом КЛЕЙНОД - Аукцион №7: 361 - 369 [73] => | periodikum = kleynod.at.ua [74] => | url = https://kleynod.at.ua/index/aukcion_7_361_370/0-229 [75] => | datum přístupu = 2022-10-16 [76] => }} [77] => [78] => Další českou stopou v Samarkandu je pivovar Pulsar, jehož historie se začala psát v letech 1885-1886, kdy byl v Samarkandu objeven a navrtán vydatný pramen lahodné minerální vody. Na jeho místě vybudoval německý podnikatel Otto von Baray za pomocí českých projektantů, stavitelů a sládků první pivovar ve Střední Asii. V návaznosti na dlouhou tradici evropského pivovarnictví byl závod na tehdejší dobu vybaven moderním zařízením. S tímto vybavením a nejlepší vodou v širokém okolí, vyráběl pivovar za bedlivé pozornosti českých sládků tradiční chmelové pivo. Poté, co se Samarkand v květnu 1925 stal hlavním městem [[Uzbecká sovětská socialistická republika|Uzbecké sovětské socialistické republiky]], dostal pivovar název "Pivovar číslo 1". Díky iniciativě českého podnikatele Jána Dohnala vznikl v roce 1996 společný uzbecko-český podnik "Samarkand-Praga".{{Citace elektronického periodika [79] => | titul = "SAMARKAHD- PRAGA" Uzbekiston-Chexiya kushma korxonasi epik turdagi aksionerlik jamiyati [80] => | periodikum = orginfo.uz [81] => | url = https://orginfo.uz/organization/ad5e7ed8e287 [82] => | jazyk = en [83] => | datum přístupu = 2022-10-16 [84] => }} V roce 2014 jej nahradila společnost "PULSAR GROUP BREWERY" v čele s jednatelem a zároveň hlavním sládkem pivovaru Jaroslavem Kovaříčkem.{{Citace elektronického periodika [85] => | titul = "PULSAR GROUP BREWERY" mas’uliyati cheklangan jamiyati [86] => | periodikum = orginfo.uz [87] => | url = https://orginfo.uz/organization/0b04f44a72f7 [88] => | jazyk = en [89] => | datum přístupu = 2022-10-16 [90] => }} Závod rozšířil svou produkci piva, vyráběného pod různými názvy (např. Pulsar Gold, Pulsar Silver, Asia, Bočka, Pražskoje), také o výrobu nealkoholického piva a sycených nealkoholických nápojů. Celý závod obsahuje technologie dodané firmami z České republiky. [91] => [92] => Hned vedle pivovaru Pulsar se nachází pivovarská restaurace "Pivobar Bečka" (rusky "Pivobar Bočka"), jejíž interiér byl vybudován v jednoduchém stylu české hospody s lustry ve tvaru hořící pochodně a který návštěvníkům jako jedno z mála restauračních zařízení v celém Uzbekistánu nabízí vedle točeného piva Pulsar i vepřové klobásky a další české speciality.{{Citace elektronického periodika [93] => | titul = СП OOO «PULSAR GROUP BREWERY» [94] => | periodikum = www.samcity.uz [95] => | url = https://www.samcity.uz/catalog/item/sp-samarkand-praga-pivo [96] => | datum přístupu = 2022-10-16 [97] => }} [98] => [99] => V době prvního evropského předsednictví ČR v roce 2009 vznikla myšlenka otevřít v Samarkandu českou restauraci "ZLATÁ PRAHA", která by pomáhala obyvatele Samarkandu seznámit s českou kulturou a tradicemi, a především s českou národní kuchyní. Budova restaurace "ZLATÁ PRAHA" byla postavena během 12 měsíců na hlavní ulici Mirzo Ulugbeka asi kilometr od pivovaru Pulsar. Obrazy a fresky, vitráže a tapisérie jsou všechno ruční práce. Každý kout restaurace je jakoby samostatnou částí České republiky. Konceptem projektu byly doplňky z České republiky - originální pivní sudy, nádobí, zařízení tradičně používané pražskými sládky, vozíky, které sloužily k přepravě sudů s pivem, koňské obojky a další věci ze starých Čech. Interiér je vyroben tak, abyste se cítili jako ve starém Česku. Prvním šéfkuchařem byl Jaroslav Ševčík. Restauraci v roce 2010 slavnostně otevřel tehdejší velvyslanec České republiky Robert Kopecký.{{Citace elektronického periodika [100] => | titul = Ресторан «Zlata Praha» [101] => | periodikum = samcity.uz [102] => | url = https://samcity.uz/catalog/item/restoran-zlata-praha [103] => | datum přístupu = 2022-10-16 [104] => }} [105] => [106] => Během druhého evropského předsednictví ČR v roce 2022 byla ve čtyřhvězdičkovém hotelu Savitsky Plaza nacházejícím se v moderním areálu [[Silk Road Samarkand]] otevřena restaurace a pivní bar Khmelnov s vlastním minipivovarem, který dodala česká firma. Restaurace vedle několika druhů piva nabízí také jídla české, rakouské a německé kuchyně.{{Citace elektronického periodika [107] => | titul = Přihlásit se k Facebooku [108] => | periodikum = Facebook [109] => | url = https://www.facebook.com/login/?next=https%3A%2F%2Fwww.facebook.com%2F105900188419450%2Fposts%2Fpfbid02pc5jDgwMRSxPSH9SUKMssiJaZXbBwpH3sdsg4XKrmEbridrC8MHFaE6uzH8VQVNrl%2F [110] => | jazyk = cs [111] => | datum přístupu = 2022-10-16 [112] => }} [113] => [114] => == Partnerská města == [115] => {{Sloupce|2| [116] => * {{Partnerské město|Balch}} [117] => * {{Partnerské město|Buchara}} [118] => * {{Partnerské město|Cuzco}} [119] => * {{Partnerské město|Eskišehir}} [120] => * {{Partnerské město|Gjandža|rok=2023}} [121] => * {{Partnerské město|Istanbul}} [122] => * {{Partnerské město|Izmir}} [123] => * {{Partnerské město|Láhaur}} [124] => * {{Partnerské město|Lvov}} [125] => * {{Partnerské město|Merv}} [126] => * {{Partnerské město|Níšápúr}} [127] => }} [128] => [129] => == Galerie == [130] => [131] => Soubor:Mosque Bibi Khanum (2).JPG [132] => Soubor:Registan Ulugbek madrasah2014.JPG|madrasa na náměstí [[Registán (Samarkand)|Registán]] [133] => Soubor:Registan Tillya-Kari madrasah2014.JPG [134] => Soubor:Gorskii_04439u.jpg [135] => Soubor:Mosque Bibi Khanum (3).JPG [136] => Soubor:Street Tashkent Mosque Hazrat-Hyzr.jpg [137] => Soubor:Samarqand.jpg [138] => Soubor:Orthodox church in Samarkand 19-49.JPG [139] => Soubor:Observatie Ulugbek sextant input.JPG|[[Ulugbegova observatoř|Ulugbekova observatoř]] [140] => [141] => [142] => == Odkazy == [143] => === Reference === [144] => [145] => [146] => === Literatura === [147] => * Alexander Morrison. Russian Rule in Samarkand 1868-1910: A Comparison with British India. Oxford, OUP, 2008 (Oxford Historical Monographs). [148] => [149] => === Externí odkazy === [150] => * {{Commonscat|Samarkand}} [151] => {{Pahýl}} [152] => {{Světové dědictví – Uzbekistán}} [153] => {{Autoritní data}} [154] => [155] => [[Kategorie:Města v Uzbekistánu]] [156] => [[Kategorie:Samarkandský vilájet]] [157] => [[Kategorie:Světové dědictví (Uzbekistán)]] [158] => [[Kategorie:Města na hedvábné stezce]] [159] => [[Kategorie:Islámská architektura]] [160] => [[Kategorie:Bývalá hlavní města]] [161] => [[Kategorie:Samarkand| ]] [] => )
good wiki

Samarkand

Samarkand je třetí největší město v Uzbekistánu, jehož populace v roce 2021 přesáhla 550 tisíc obyvatel. Po plánovaném připojení příměstských čtvrtí přesáhne populace Samarkandu 1 milion obyvatel, čímž se po Taškentu stane druhým největším městem v Uzbekistánu.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Uzbecká sovětská socialistická republika','Seznam měst v Uzbekistánu','Abbásovci','7. století př. n. l.','Skytové','2001','Uzbekistán','UNESCO','Ruské impérium','světové dědictví','Hvězdárna','Sásánovská říše'

2001

Abbásovci

Hvězdárna

Skytové

UNESCO

Uzbekistán