Array ( [0] => 15649242 [id] => 15649242 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Samedan [uri] => Samedan [3] => Samedan Airport.jpg [img] => Samedan Airport.jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - sídlo světa [1] => | originální jméno = [2] => | jméno = Samedan [3] => | znak = CHE Samedan COA.svg [4] => | obrázek = Samedan.jpg [5] => | popisek = Pohled na Samedan [6] => | zeměpisná šířka = 46.534 [7] => | zeměpisná délka = 9.872 [8] => | kontinent = Evropa [9] => | stát = Švýcarsko [10] => | pojem vyššího celku = [[Kantony ve Švýcarsku|Kanton]] [11] => | název vyššího celku = [[Graubünden]] [12] => | pojem nižšího celku = [[Okresy ve Švýcarsku|Okres]] [13] => | název nižšího celku = [[Okres Maloja|Maloja]] [14] => | loc-map = {{LocMap |Švýcarsko |label=Samedan |lat=46.534 |long=9.872 |float=center}} [15] => | administrativní dělení = [16] => | rozloha = 113,79 [17] => | počet obyvatel = 2905 [18] => | obyvatelé aktuální k = 31.12.2022 [19] => | hustota zalidnění = [20] => | etnické složení = [21] => | náboženské složení = [22] => | nadmořská výška = 1721 [23] => | psč = 7503 [24] => | telefonní předvolba = [25] => | starosta = [26] => | web = https://www.samedan.ch [27] => | mapa = [28] => }} [29] => '''Samedan''' (zastarale a do roku 1943 oficiálně ''{{Cizojazyčně|rm|Samaden}}'') je [[obec]] ve [[Švýcarsko|švýcarském]] [[Administrativní dělení Švýcarska|kantonu]] [[Graubünden]], okresu [[Okres Maloja|Maloja]]. Nachází se v údolí [[Engadin]], asi 5 kilometrů severovýchodně od [[Svatý Mořic (Švýcarsko)|Svatého Mořice]]. Žije zde {{Počet obyvatel}} obyvatel, je druhým největším sídlem v Engadinu a dopravní křižovatkou oblasti. [30] => [31] => == Geografie == [32] => Samedan jakožto středisko zimních sportů a klimatické lázně leží na [[Inn]]u severně od Svatého Mořice; na západě na něj shlíží 3 246 metrů vysoký [[Piz Ot]]. Obec leží na západním okraji náhorní plošiny, kde se stékají řeky Inn a Flaz, které přitékají z [[Pontresina|Pontresiny]]. K obci patří jako [[exkláva]] také údolí Val Roseg. [33] => [34] => V Samedanu se sbíhají různé železniční a silniční trasy: ze [[Svatý Mořic (Švýcarsko)|Svatého Mořice]] na jihozápadě, z [[Poschiavo|Poschiava]] přes [[Bernina Pass|průsmyk Bernina]] na jihu a z dolního Engadinu na severovýchodě. [35] => [36] => == Historie == [37] => [[Soubor:Kreisspital Samedan 1895.jpg|náhled|vlevo|Nemocnice v Samedanu (1895)]] [38] => Místo je zmiňováno od poloviny 12. století (1137/1139 ''{{Cizojazyčně|la|in Zuze et in Samadene}}''; 1156 ''{{Cizojazyčně|la|coloniam de Samadn}}''); původ názvu však není znám.{{Citace elektronické monografie [39] => | příjmení1 = Clavuot [40] => | jméno1 = Ottavio [41] => | titul = Samedan [42] => | url = https://hls-dhs-dss.ch/de/articles/001542/2012-06-20/ [43] => | vydavatel = [[Historický lexikon Švýcarska|Historisches Lexikon der Schweiz]] [44] => | datum_vydání = 2012-06-20 [45] => | datum_přístupu = 2023-09-22 [46] => | jazyk = německy [47] => }} Forma jména ''{{Cizojazyčně|rm|Samaden}}'', dosud běžná v dolním Engadinu a v němčině, byla v roce 1943 nahrazena jako oficiální název obce domácí formou Samedan; její výslovnost [sameˈdaːn], rozšířená mezi cizinci, s důrazem na koncové slabice, se připisuje analogii s dalšími zeměpisnými názvy v okolí – [[Parpan]], [[Scuol|Ftan/Fetan]] apod. [48] => [[Soubor:Samedan-Parish Church of the Sacred Heart of Jesus-01.jpg|náhled|vlevo|Katolický kostel Nejsvětějšího srdce Páně]] [49] => Nejstaršími stavebními památkami jsou Peterskapelle (kaple sv. Petra) z roku 650, Antoniuskapelle (kaple sv. Antonína) z roku 1250, obytná věž v horní části obce z roku 1288 a Sebastianskapelle (kaple sv. Šebestiána) z roku 1300, která je však poprvé zmiňována až v roce 1501. Od roku 1462 byl Samaden sídlem dolního soudu Sur Funtauna Merla a byl jednou ze tří hlavních farností horního Engadinu. V roce 1491 byl k románské věži kaple sv. Antonína přistavěn pozdně gotický kostel sv. Petra. Během švábské války v roce 1499 byla obec zpustošena požárem. V roce 1550 byla v kapli svatého Šebestiána zavedena [[Reformovaná církev|reformace]] poté, co zde od roku 1549 kázal italský reformátor Pietro Paolo Vergerio. V roce 1551 byly zrušeny katolické mše. Od roku 1860 se podíl katolického obyvatelstva opět prudce zvýšil a v současnosti činí necelých 40 %. V roce 1864 zde kapucínský otec Hilarion z [[Bivio|Bivia]] sloužil první katolickou mši. V roce 1911 byl postaven katolický kostel Nejsvětějšího srdce Páně v [[Novorománský sloh|novorománském slohu]] a v roce 1914 byla zbourána kaple svatého Šebestiána, kterou katolíci využívali od roku 1892. [50] => [[Soubor:ETH-BIB-Samedan-LBS H1-017880.tif|náhled|vpravo|Letecký pohled (1954)]] [51] => Od 16. století postavily rody von Salis a von Planta několik reprezentativních budov. Díky politickým funkcím v poddanských územích Graubündenu, emigraci a zahraničnímu obchodu a konexím dosáhly bohatství a prosperity. [52] => [53] => V roce 1812 byla zmíněna první nemocnice a v roce 1895 byla postavena okresní nemocnice ''{{Cizojazyčně|de|Kreisspital Oberengadin}}''. Strategicky výhodná poloha vesnice umožnila rozvoj obchodu a živností. Turistický ruch, který započal okolo roku 1830, vedl k výstavbě hotelů, kempů, anglického kostela v [[Novogotika|novogotickém stylu]] (1872; zbořen 1965), golfového hřiště (1893) a lanové dráhy na Muottas Muragl (1907). V roce 1888 byla postavena elektrárna. Po otevření [[Železniční trať Thusis – Svatý Mořic|trati Albula]] v roce 1903 byla obec napojena na železnici a stala se nejdůležitějším železničním uzlem v Engadinu. Po velkých záplavách byly od roku 1920 budovány říční náspy na ochranu obce, naposledy v roce 2004 byla řeka Flaz zcela přeložena na pravou stranu údolí. Místní letiště zahájilo provoz roku 1937. Budova Chesa Planta byla poškozena několika bombami svrženými americkými letadly 1. října 1943. V témže roce byla založena rodinná nadace von Planta (''{{Cizojazyčně|rm|Fundaziun de Planta}}''), která se věnuje rétorománské kultuře. Otevřena byla také protestantská škola, dnešní Academia Engiadina. [54] => [55] => Po druhé světové válce se rozrostla obecní, regionální a kantonální infrastruktura a v okolí obce vznikly nové čtvrti. Původní rétorománská zemědělská vesnice se tak během několika desetiletí proměnila v moderní městečko. [56] => [57] => == Obyvatelstvo == [58] => [[Soubor:Karte Gemeinde Samedan 2020.png|náhled|vpravo|Poloha obce v okrese Maloja]] [59] => {| class="wikitable" [60] => |- [61] => ! colspan="14"| Vývoj počtu obyvatel [62] => |- style="background:#FFEC9B" align="center" [63] => | align=left | '''Rok''' || 1850|| 1900|| 1930|| 1950|| 1970|| 1980|| 1990|| 2000 || 2005|| 2010|| 2012|| 2014|| 2019 [64] => |- align=center [65] => | align=left | '''Počet obyvatel''' || 412|| 967|| 1 783|| 1 685|| 2 574|| 2 553|| 2 875|| 3 069|| 2 854|| 2 968|| 2 982|| 3 014|| 2 913 [66] => |} [67] => [68] => === Jazyky === [69] => Obyvatelé Samedanu původně mluvili výhradně [[Rétorománština|rétorománským]] dialektem horního Engadinu, zvaným ''{{Cizojazyčně|rm|putér}}''. Již od 19. století se ale v této oblasti silně prosazovala [[němčina]]. V roce 1880 už uvedlo rétorománštinu jako svůj mateřský jazyk pouze 47 % obyvatel. Tento podíl zůstal poměrně stabilní až do druhé světové války (1910: 45 %; 1941: 42 %). Ve prospěch němčiny klesl podíl mluvčích rétorománštiny do roku 1970 na 31 %. Po krátkém oživení tento bývalý většinový jazyk od roku 1980 dále postupně svůj význam ztrácí. V roce 2000 však díky vlivu školy, kde se vyučuje i v rétorománštině, mluvilo rétorománsky ještě 42 % obyvatel. Úředními jazyky obce jsou němčina a rétorománština. Nezanedbatelný, zhruba patnáctiprocentní podíl má v Samedanu také [[italština]]. Následující tabulka ukazuje vývoj za posledních několik desetiletí: [70] => {| class="wikitable" [71] => |- [72] => | colspan="10" align="center" bgcolor="#BFEFFF" | '''Jazyky v Samedanu''' [73] => |----- [74] => | rowspan="2" align="center" | '''Jazyk''' || colspan="2" align="center" | '''Sčítání lidu 1980''' || colspan="2" align="center" | '''Sčítání lidu 1990''' || colspan="2" align="center" | '''Sčítání lidu 2000''' [75] => |----- [76] => | align="center" bgcolor=" | '''Počet''' || align="center" | '''Podíl''' || align="center" | '''Počet''' || align="center" | '''Podíl''' || align="center" | '''Počet''' || align="center" | '''Podíl''' [77] => |----- [78] => |[[Němčina]] || align=right | 1 1140 || align=right | 44,65 % || align=right | 1 567 || align=right | 54,50 % || align=right | 1 886 || align=right | 61,45 % [79] => |- [80] => |[[Rétorománština]] || align=right | 841 || align=right | 32,94 % || align=right | 649 || align=right | 22,57 % || align=right | 511 || align=right | 16,65 % [81] => |- [82] => |[[Italština]] || align=right | 451 || align=right | 17,67 % || align=right | 476 || align=right | 16,56 % || align=right | 458 || align=right | 14,92 % [83] => |----- [84] => |'''Počet obyvatel''' || align=right | 2 553 || align=right | 100 % || align=right | 2 875 || align=right | 100 % || align=right | 1 353 || align=right | 100 % [85] => |} [86] => [87] => == Doprava == [88] => [[Soubor:AirportSamedan.JPG|náhled|vpravo|Engadin Airport z výšky]] [89] => Samedan je železničním uzlem horního Engadinu – leží na slavné [[Železniční trať Thusis – Svatý Mořic|Albulské dráze]], ze které se zde odpojuje [[Železniční trať Samedan–Pontresina|trať do Pontresiny]]. Nachází se zde také depo [[Rhétská dráha|Rhétské dráhy]], jež obě tratě provozuje. [90] => [91] => Silniční spojení je zajištěno kantonální hlavní silnicí č. 27 (Svatý Mořic – [[Scuol]]), vedoucí obchvatem okolo obce se sjezdem do jejího centra. [92] => [93] => V Samedanu se nachází také civilní letiště, určené zejména pro [[Charterový let|charterové lety]] do oblasti. Místní letiště, nacházející se na rovině na východním okraji města v nadmořské výšce 1 707 metrů a známé pod mezinárodním názvem ''{{Cizojazyčně|en|Engadin Airport}}'', je jedním z nejvýše položených civilních letišť v Evropě. [94] => [95] => == Osobnosti == [96] => * [[Selina Gasparinová]] (* 1984), švýcarská biatlonistka, pochází ze Samedanu [97] => * [[Michelle Gisinová]] (* 1993) švýcarská alpská lyžařka, narodila se v Samedanu [98] => [99] => == Odkazy == [100] => === Reference === [101] => {{Překlad|de|Samedan|218231108}} [102] => [103] => [104] => === Externí odkazy === [105] => * {{Commonscat}} [106] => * {{de}} [https://www.samedan.ch] – oficiální stránky [107] => [108] => {{Okres Maloja}} [109] => {{Autoritní data}} [110] => {{Portály|Švýcarsko|Geografie}} [111] => [112] => [[Kategorie:Obce v kantonu Graubünden]] [113] => [[Kategorie:Sídla na Innu]] [] => )
good wiki

Samedan

Samedan (zastarale a do roku 1943 oficiálně ) je obec ve švýcarském kantonu Graubünden, okresu Maloja. Nachází se v údolí Engadin, asi 5 kilometrů severovýchodně od Svatého Mořice.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Svatý Mořic (Švýcarsko)','Scuol','Železniční trať Thusis - Svatý Mořic','Rétorománština','Graubünden','Okres Maloja','Bernina Pass','Kategorie:Sídla na Innu','Selina Gasparinová','exkláva','Rhétská dráha','Pontresina'

Exkláva

Exkláva je sídlo města Holysov ve Středočeském kraji v Česku.

Graubünden

Pontresina

Rétorománština

Scuol