Array ( [0] => 14661495 [id] => 14661495 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Samopal [uri] => Samopal [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => [[Soubor:Samopal Vz 25.JPG|náhled|Československý [[Samopal vzor 23|Samopal vz. 25]]]] [1] => [[File:Thompson-and-his-gun.jpg|thumb|General [[John T. Thompson]] se samopalem [[Thompson (samopal)|Thompson M1921]]]] [2] => '''Samopal''' je ruční [[samočinná zbraň]] střílející zpravidla dávkou a používající [[pistole|pistolové]] náboje. První samopaly se objevují již na konci [[WW1|první světové války]], ale jejich největší rozmach přišel až v období [[druhá světová válka|druhé světové války]]. [3] => [4] => Jeho značnou nevýhodou je právě použití pistolového náboje, protože má malý účinný [[dostřel]] (100–150 m). Také nízký účinek pistolové munice se v boji může výrazně projevit. Jeho výhodou je naopak vysoká kadence a malé rozměry. [5] => [6] => == Samopal v české terminologii == [7] => V [[Česko|České republice]] je tento pojem stále ještě také používán pro [[útočná puška|útočné pušky]] jako např. [[Samopal vzor 58]]. Tato terminologická anomálie má pravděpodobně původ v 50. letech 20. století, kdy československá vojenská odborná terminologie rozlišovala samopaly [8] => * '''lehké''' – určené ke střelbě pistolovou municí, a [9] => * '''těžké''' – komorované pro náboj střední balistické výkonnosti, tedy do pušek. Tyto těžké samopaly jsou dnes běžně nazývány termínem '''útočná puška''', ten však v tehdejší politické atmosféře nevyhovoval pro svůj „imperialistický“ původ.{{zdroj?}} [10] => [11] => Tradiční ruský název „Автомат“ (automat) má zase při překladu do češtiny příliš široký rozsah významu. Zůstalo tedy u „samopalu“, přestože dělení těchto zbraní na lehké a těžké se brzy přestalo rozlišovat. [12] => [13] => == Historie == [14] => [[Soubor:Villar-Perosa M15.jpg|náhled|vlevo|Italský samopal Villar-Perosa (1915)]] [15] => [[Soubor:Beretta M1918.jpg|thumb|right|Beretta Model 1918]] [16] => [[Soubor:Bergmann_MP18.1.JPG|náhled|Německý samopal [[MP 18|Bergmann MP 18/I]] (1918)]] [17] => [[Soubor:MP 40 AYF 2.JPG|thumb|[[MP 40|MP40]] ráže 9mm Parabellum]] [18] => [[Soubor:Пистолет-пулемет системы Шпагина обр. 1941.jpg|náhled|Sovětský samopal [[Samopal PPŠ-41 Špagin|Špagin PPŠ-41]] (1941)]] [19] => [[Soubor:Sterling SMG.JPG|náhled|Britský [[Samopal Sterling|Samopal Sterling L2 A3]] (1954)]] [20] => [[Soubor:Uzi 1.jpg|náhled|Izraelský samopal [[Uzi]] (1948)]] [21] => [[Soubor:MP5.jpg|náhled|Německý samopal [[Heckler & Koch MP5]] (1960)]] [22] => [[Soubor:Normal skorpion 01.jpg|náhled|Československý [[Samopal vzor 61|Samopal vz. 61]] (1961)]] [23] => [24] => V průběhu [[WW1|první světové války]] byly vzneseny požadavky na zvýšení palebné síly pěchoty. Při nepřehledných bojích v zákopech a při výpadech malých útočných skupin se objevila potřeba lehké zbraně s velkou hustotou palby, obsluhované jedním mužem. Ukázalo se, že dosažení tohoto cíle bude možné pouze za použití nově zavedených rychlopalných [[automatická zbraň|automatických zbraní]]. Základním druhem automatické palné zbraně byly doposud pouze [[kulomet]]y, které dosáhly značného rozšíření, díky čemuž odpadla nutnost střelby z [[puška|pušek]] na velké vzdálenosti. Tím se ukázalo, že dostřel standardních [[opakovací puška|opakovacích pušek]] a výkonnost jejich nábojů jsou zbytečně vysoké. Lehké kulomety vyžadovaly ale dva muže obsluhy a nedalo se s ním efektivně střílet z ruky a za chodu. Opakovací pušky měly zase velké rozměry a nízkou zásobu střeliva. Rovněž se zjistilo, že hlavním nedostatkem opakovaček je relativně malá rychlost palby, zejména při střelbě na krátké vzdálenosti, například při odrážení útoku. [25] => [26] => Prvním pokusem o zavedení nové a účinnější hlavní zbraně pěchoty byla snaha o sestrojení [[samonabíjecí a samočinná puška|samočinné pušky]] střílející dávkou. Tyto snahy však nikde neskončily úspěchem. Vzniklé nové vzory samočinných pušek zaostávaly za opakovačkami v hmotnosti, kompaktnosti a zejména ve spolehlivosti, a proto se mnoho neosvědčily. [27] => [28] => Další cestou bylo vytvořit novou zbraň využívající již existujících [[pistole|pistolových]] [[náboj (zbraň)|nábojů]]. Taková zbraň vznikla za [[WW1|první světové války]] a dostala název '''samopal'''. Samopaly v porovnání s opakovacími puškami měly poměrně vyšší rychlost palby, ale značně za nimi zaostávaly v dostřelu, průbojnosti a přesnosti střelby. Z toho důvodu nemohly zcela nahradit [[puška|pušku]] a sloužily spíše ke zvýšení palebné síly pěchoty při boji zblízka. Samopaly měla být proto vyzbrojena pouze část pěchoty, zbytek používal [[opakovací puška|opakovací pušky]]. [29] => [30] => Roku [[1915]] byl zkonstruován Italem Abielem Revellim první prototyp samopalu nazvaný '''[[Villar-Perosa M 1915]]'''. Určen měl být původně pro potřeby letectva. Byly to dva [[kulomet]]y spojené do páru a střílející pistolové náboje. Dva schránkové zásobníky na 25 nábojů ráže 9 mm byly nasazovány shora. Tento první samopal měl řadu nedostatků, přesto jej [[Itálie|italská]] armáda zavedla do výzbroje a v [[Rakousko-Uhersko|Rakousko-Uhersku]] byl koncem války kopírován jako ''Sturmpistole M 18''. Používal se zvláště při zákopových bojích a v horách buď podepřený dvojnožkou, nebo nesený ve speciálním postroji na prsou. Nejpodstatnější problémy představovala příliš velká rychlost střelby (2000 ran/min), což mělo za následek rychlé přehřívání, dále špatná přesnost, minimální stabilita a nadměrná hmotnost (8,14 kg).V. Dolínek, V. Francev, J. Šach - Fotografický atlas zbraní 1. a 2. světové války. Nakladatelství Aventinum, Praha 2001. {{ISBN|80-7151-198-6}} [31] => [32] => V roce [[1918]] se v Německu objevuje samopal '''[[MP 18|Bergmann MP 18/I]]'''. Konstrukčně byl velmi zdařilý, avšak nebyl prověřen v bojových podmínkách. Konstrukce tohoto samopalu a složení mechanismů byly používány bez podstatných změn pro vzory v různých zemích o mnoho let později. [33] => [34] => Vyskytly se rovněž pokusy spojit do jednoho vzoru výhody pušky i samopalu. Tato myšlenka spočívala v tom, že každý voják vyzbrojený [[puška|puškou]] bude mít u sebe zvláštní zařízení, s jehož pomocí by bylo možno v případě potřeby změnit pušku střílející puškovými náboji na zbraň střílející pistolové náboje. Pro své podstatné nedostatky se ovšem tato idea nerozšířila. [35] => [36] => V meziválečném období docházelo spíše k útlumu v konstrukcích nových samopalů a teprve v průběhu lokálních konfliktů ve 30. letech se ukázaly jejich výhody pro moderní pohyblivý způsob vedení boje. Nejvíce se z těchto zkušeností poučila německá armáda, která zavedla samopaly ve velkém počtu do výzbroje již v roce [[1939]]. Ke značnému rozšíření samopalů dochází v průběhu [[druhá světová válka|druhé světové války]]. Zbraně zavedené před válkou byly většinou značně výrobně složité a nákladné, a tak v průběhu války vznikaly nové, jednodušší vzory produkované v masovém měřítku. Hlavně v [[Rudá armáda|Rudé armádě]] byly vytvářeny zvláštní jednotky samopalníků vyzbrojené pouze touto zbraní. Samopaly se stávají velmi oblíbeným a široce používaným typem zbraně pro svou kompaktnost a pohotovost při boji v zákopech, budovách, lesních porostech a pro značně vysokou rychlost palby. Rovněž měly snadnou a jednoduchou obsluhu, díky své nepříliš složité konstrukci byla levná i jejich výroba. [37] => [38] => V poválečném období jsou samopaly jako armádní zbraň nahrazovány novými [[útočná puška|útočnými puškami]], které v sobě spojily výhody samopalů i pušek. Jejich vývoj pokračuje i v současnosti, nyní především jako policejní zbraně. [39] => [40] => == Konstrukce == [41] => Počátkem 30. let došlo ke značnému rozvoji samopalů. Jednotlivé vzory byly vnějším vzhledem sice naprosto odlišné, ale mechanicky vycházely prakticky ze stejného principu. V době vzniku samopalů totiž existovaly reálné předpoklady k dosažení optimálního schématu. Patřilo k nim použití nábojů s nevelkou energií zpětného rázu, které umožňovaly maximální jednoduchost konstrukce zbraňových mechanizmů a také zkušenosti s návrhy jiných typů samočinných zbraní. Typická konstrukce samopalu má následující hlavní rysy: [42] => [43] => * [[Hlaveň]] je delší než pistolová a kratší než pušková, je spojena s pouzdrem závěru, v němž je umístěn masívní [[závěr]] a jeho pružina. Vnější povrch hlavně bývá hladký, může být i žebrovitý (lepší chlazení). Někdy bývá hlaveň uložena uvnitř ochranného pláště s ventilačními kruhovými nebo podélnými otvory. [44] => * Během [[druhá světová válka|druhé světové války]] se také zlevňuje výroba samopalů zhotovených z plechových výlisků. [45] => * Spoušťová ustrojí mohou mít přepínače umožňující střílet jednotlivými ranami nebo dávkami (některé modely mají režim střelby 2–4rannou dávkou či regulátor rychlosti střelby). [46] => * Zásobování [[náboj (zbraň)|náboji]] je zprostředkováno zakřivenými, schránkovými nebo diskovými [[zásobník nábojů|zásobníky]], umístěnými zdola (většina samopalů), v menší míře z boku (např. samopal [[Sten]]) nebo výjimečně shora (samopal Owen). [47] => * Hledí jsou různá, používají se pevná nebo stavitelná puškového typu, ale nejčastěji jsou překlápěcí (dva různě vysoké, na různou vzdálenost určené plátky s otvory nebo zářezy). [48] => * Používají se různé kompenzátory zpětného rázu a úsťové brzdy zmenšující pohyb zbraně při střelbě a tím zvyšující její přesnost. [49] => * [[pažba|Pažby]] různých tvarů a rozměrů bývají někdy nahrazeny sklopnými či výsuvnými ramenními opěrkami. [50] => * Princip činnosti mechanizmu je téměř u všech samopalů shodný. Využívá se zpětného rázu neuzamčeného [[závěr]]u, pouze ojedinělé vzory mají uzamčený závěr. [51] => * U naprosté většiny samopalů probíhá střelba následujícím způsobem. Zbraň připravená k palbě nemá náboj v nábojové komoře, ale v zásobníku, hlaveň je prázdná a závěr otevřený. Masívní [[součástka]] tvořící zároveň [[závěr]] i [[Úderník (zbraň)|úderník]] po stisknutí spouště hnaná vpřed pružinou vsune náboj ze zásobníku do nábojové komory, uzavře hlaveň a úderem do zápalky náboje vyvolá výstřel. [52] => * Přesnost při střelbě jednotlivými ranami negativně značně ovlivňuje prudký pohyb masivního závěru dopředu, který způsobuje odchýlení zaměřené zbraně po vypuštění závěru ze zadní polohy, tedy ještě před výstřelem. [53] => [54] => == Známé samopaly == [55] => * [[Hafdasa C-4]] [56] => * [[Halcon M-1943]] [57] => * [[Heckler & Koch MP5|MP5]] [58] => * [[MP 40|MP40]] [59] => * [[PPŠ-41 Špagin]] [60] => * [[Sten]] [61] => * [[Samopal vzor 61|Samopal vzor 61 Škorpion]] [62] => * [[Thompson (samopal)|Thompson]] [63] => * [[Uzi]] [64] => [65] => == Odkazy == [66] => === Reference === [67] => [68] => [69] => === Literatura === [70] => * {{Citace monografie [71] => | příjmení = Žuk [72] => | jméno = A. B. [73] => | odkaz na autora = [74] => | titul = Pušky a samopaly [75] => | vydavatel = Naše Vojsko [76] => | místo = Praha [77] => | rok = 1992 [78] => | isbn = 80-206-0150-3 [79] => | kapitola = [80] => | strany = 116–119 [81] => | jazyk = [82] => }} [83] => [84] => === Externí odkazy === [85] => * {{Commonscat|Submachine guns}} [86] => * {{Wikislovník|heslo=samopal}} [87] => * [http://www.earmi.it/armi/atlas2/atlas2.htm] [88] => [89] => {{Autoritní data}} [90] => {{Portály|Válka a vojenství}} [91] => [92] => [[Kategorie:Samočinné zbraně]] [93] => [[Kategorie:Samopaly| ]] [] => )
good wiki

Samopal

Samopal vz. 25 Samopal je ruční samočinná zbraň střílející zpravidla dávkou a používající pistolové náboje.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'WW1','puška','závěr','druhá světová válka','kulomet','Sten','opakovací puška','útočná puška','pistole','náboj (zbraň)','Soubor:Villar-Perosa M15.jpg','Úderník (zbraň)'

Kulomet

Pistole

Puška

Stén

Závěr