Array ( [0] => 15541471 [id] => 15541471 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Sanssouci [uri] => Sanssouci [3] => Schloss Sanssouci 2014.jpg [img] => Schloss Sanssouci 2014.jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Různé významy}} [1] => {{Infobox - budova [2] => | název = Zámek Sanssouci [3] => | typ = zámek [4] => | obrázek = Potsdam Sanssouci Palace.jpg [5] => | popisek = Zámek Sanssouci, střed jižního (zahradního) průčelí zámku s [[Atlás (mytologie)|Atlasem]] a [[Karyatida]]mi. [6] => | využití = Letní sídlo pruských králů a německých císařů [7] => | poloha = [8] => | obec = [[Postupim]] [9] => | země = Německo [10] => | investor = [[Fridrich II. Veliký|Fridrich (''Bedřich'') II. Veliký]] [11] => | další majitelé = [[Hohenzollernové]] [12] => | současný majitel = [13] => | sloh = [[rokoko]] [14] => | architekt = [[Georg Wenzeslaus von Knobelsdorff]] [15] => | výstavba = [16] => | přestavba = [17] => | zánik = [18] => }} [19] => '''Zámek Sanssouci''' ([[němčina|něm.]] ''Schloss Sanssouci'') je letní zámecké sídlo založené [[Hohenzollernové|Hohenzollerny]] ve východní části [[park Sanssouci|parku Sanssouci]] v [[Postupim]]i ([[němčina|něm.]] ''Potsdam'') v [[Německé spolkové země|německé spolkové zemi]] [[Braniborsko]], ([[němčina|něm.]] ''Brandenburg''). Zámek Sanssouci je také často pokládán za německého konkurenta francouzskému [[Versailles (zámek)|Versailles]]. Je však vybudován v intimnějším [[Rokoko|rokoku]] než [[Baroko|barokní]] francouzský zámek a je pozoruhodný především svými zahradami. Sanssouci tím patří do souboru [[Paláce a parky v Postupimi a Berlíně|paláců a parků v Postupimi a Berlíně]] zapsaných v roce [[1990]] do [[Světové dědictví|seznamu světového dědictví]] [[UNESCO]]. [20] => [21] => == Historie == [22] => Zámek Sanssouci nechal v letech [[1745]]–[[1747]] vybudovat [[pruský král]] [[Fridrich II. Veliký|Fridrich (''Bedřich'') II. Veliký]] jako svou letní [[residence|residenci]]. V letech [[1840]]–[[1842]] byl zámek na přání [[Fridrich Vilém IV.|Fridricha Viléma IV.]] přestavěn a rozšířen [[Ferdinand von Arnim|Ferdinandem von Arnim]] podle projektu [[Ludwig Persius|Ludvíka Persiuse]]. Postupim a její paláce byly oblíbenou residencí německé císařské rodiny až do pádu císařství v roce [[1918]]. [23] => [24] => Po [[Druhá světová válka|2. světové válce]] se zámek stal veřejně přístupným a změnil se ve vyhledávanou turistickou atrakcí bývalé [[Německá demokratická republika|Německé demokratické republiky]]. Vzhledem ke svému historickému významu byl pečlivě udržován. Po [[znovusjednocení Německa]] v roce [[1990]] došlo ke splnění posledního přání Friedricha Velikého. Vrátil se ke svému milovanému zámku a jeho ostatky byly uloženy do hrobu na nejvyšší terase zámecké zahrady. [25] => [26] => Zámek Sanssouci a okolní paláce a parky navštíví každoročně více než dva miliony lidí z celého světa. O údržbu a restaurování celého komplexu se v současnosti (2008) stará ''Nadace pro pruské zámky a zahrady Berlín-Braniborsko'' (něm. ''[http://www.spsg.de/.''Stiftung Preußische Schlösser und Gärten Berlin-Brandenburg'')] {{Wayback|url=http://www.spsg.de/. |date=20100122051534 }}'', založená v roce 1995. [27] => [28] => == Koncepce Fridricha Velikého == [29] => [[Soubor:Antoine Pesne - Friedrich der Große als Kronprinz (1739).jpg|náhled|vlevo| 200px|Fridrich II. jako korunní princ.
Olej [[Antoine Pesne]] (kolem 1740)]] [30] => [[Soubor:Schloss-Sanssouci Abendsonne.jpg|náhled|250px |Zámecké terasy v zimním slunci. Opěrné zdi s [[treláž]]emi pro víno a [[výklenek|nikami]] doplňují stálezelené [[tis]]y.]] [31] => [[Soubor:1002.Schloß Sanssouci(frz.sans souci = ohne Sorge) am Hang eines Weinberg 1745-1747 Steffen Heilfort.JPG|náhled|250px|vpravo| Terasy zámku v létě]] [32] => [33] => === Terasy === [34] => [[Soubor:Sanssouci Skizze Friedrich II.jpg|náhled|vlevo|200px|Koncepce zámku a zahrad – Skica Fridricha Velikého]] [35] => Jakmile se Fridrich II. stal 31. května [[1740]] po smrti svého otce pruským králem, začal s přípravami na proměnu celého území dnešního [[Park Sanssouci|Parku Sanssouci]]. Nejprve 10. srpna [[1744]] rozhodl Fridrich o založení viničních a okrasných [[terasa (terénní)|teras]] na jižních svazích návrší Bornstedt. Předtím byl celý pahorek porostlý duby, které za panování [[Fridrich Vilém I.|Fridricha Viléma I.]], (otce Fridricha Velikého), byly vykáceny a použity k založení staveb v [[Postupim]]i vybudované na málo únosných půdách bývalých bažin. Proto se Fridrich Veliký rozhodl vzniklou holinu (''Wüsten Berg – Holý vrch'') zkultivovat a přeměnit ve [[francouzský park]] se zámkem na nejvyšším místě. Prací pověřil stavitele [[Georg Wenzeslaus von Knobelsdorff|Georga W. von Knobelsdorfa]], který se při projektování řídil [[skica]]mi a pokyny krále. [36] => [37] => Svah byl rozčleněn do šesti širokých teras situovaných tak aby bylo co nejlépe využito dopadajících slunečních paprsků. Opěrné zdi posloužily pro osazení [[treláž]]í, po kterých se pnuly keříky [[réva vinná|vinné révy]] dovezené z Portugalska, Itálie, Francie, ale také z německého [[Neuruppin|Ruppinu]]. Zdivo bylo přerušováno 168 zasklenými [[výklenek|nikami]], v nichž rostly [[fíkovník]]y (smokvoně). Podél hrany každé terasy byl pruh udržovaného trávníku, ve kterém rostly tvarované [[tis]]y. Trávníky byly ohraničeny nízkým živým plotem ze zákrsků ovocných stromů. Středovou osu terasové zahrady tvoří schodiště se 120 schody, (dnes jich má 132), přerušované v úrovni jednotlivých teras a z obou stran pahorku byly k terasám přístupové rampy. [38] => [39] => === Parter === [40] => [[Parter]] zámku tvoří [[Baroko|barokní]] květinová zahrada založená v roce [[1745]]. V jejím středu je pak od roku [[1748]] Velká [[fontána]], (něm. ''Grosse Fontäne''), kolem níž jsou rozmístěny mramorové sochy božstev [[Venuše (mytologie)|Venuše]], [[Merkur (mytologie)|Merkura]], [[Apollón]]a, [[Diana (mytologie)|Diany]], [[Juno (mytologie)|Juno]], [[Jupiter (mytologie)|Jupitera]], [[Mars (mytologie)|Marta]] a [[Minerva|Minervy]] spolu s alegorickým zobrazením čtyř elementů – Ohně, Vody, Vzduchu a Země. Sochy Venuše a Merkura, práce francouzského sochaře [[Jean-Baptiste Pigalle|Jean-Baptisty Pigalla]] a lovecké skupiny představující ''[http://www.artandarchitecture.org.uk/images/conway/a6eeeee4.html Vzduch] {{Wayback|url=http://www.artandarchitecture.org.uk/images/conway/a6eeeee4.html |date=20070521005325 }}'' [41] => a ''[http://www.artandarchitecture.org.uk/images/conway/e61936ab.html Vodu] {{Wayback|url=http://www.artandarchitecture.org.uk/images/conway/e61936ab.html |date=20160303205736 }}'' od [[Lambert Sigisbert Adam|Lamberta Sigisberta Adama]] jsou darem francouzského krále [[Ludvík XV.|Ludvíka XV.]] Ostatní postavy pocházejí z dílny [[François Gaspard Adam|Françoise Gasparda Adama]], který vedl v Berlíně francouzský sochařský ateliér založený Fridrichem Velikým. Dokončení celého souboru soch se datuje k roku 1764. [42] => [43] => Nedaleko odtud byla zeleninová zahrada, kterou již v roce 1715 založil Fridrich Vilém I. Svou jednoduchou užitkovou zahradu nazýval tento spořivý pruský král ironicky „moje Marly“ čímž narážel na nákladnou zahradu v [[Marly-le-Roi]] francouzského „Krále Slunce“ [[Ludvík XIV.|Ludvíka XIV.]] Fridrich Veliký si ale spojení květinové a užitkové zahrady velmi cenil. Podle něho se tak názorně ukázalo sjednocení jeho zálib, neboť miloval jak umění, tak čerstvou zeleninu. [44] => [45] => {{clear}} [46] => [[Soubor:Frederick II. Sanssouci.gif|náhled|vlevo|200px| Zámek - Skica Fridricha Velikého]] [47] => [[Soubor:Grundriss Sanssouci 1744.jpg|náhled|vpravo|300px|Výkres pohledů na zámek ze severu a jihu vypracovaný stavební kanceláří [[Georg Wenzeslaus von Knobelsdorff|von Knobelsdorffa]], kolem 1744—1745 (sever je na dolním okraji plánu).
[48] => Označení místností: [49] => '''1''' vestibul, [50] => '''2''' mramorový sál, [51] => '''3''' audienční sál, [52] => '''4''' koncertní sál, [53] => '''5''' kabinet a ložnice, [54] => '''6''' knihovna, [55] => '''7''' galerie, [56] => '''8''' až '''10''' pokoje pro hosty, [57] => '''11''' pokoj pro hosty „[[Voltaire|Voltairův]] pokoj“, [58] => '''12''' pokoj pro hosty „Rottenburgův pokoj“, [59] => '''13''' místnosti pro služebnictvo]] [60] => [61] => === Budova zámku === [62] => Příprava stavby zámku začala 13. ledna [[1745]] kdy Fridrich II. vládním nařízením přikázal vybudovat ''„Lust-Haus zu Potsdam“''. Podle jeho [[skica|skic]] vypracoval dvorní architekt [[Georg Wenzeslaus von Knobelsdorff]] stavební projekt. Protože králův návrh předpokládal jenom přízemní stavbu navrhl králi von Knobelsdorff budoucí zámek podsklepit, zdvihnout tím úroveň přízemí a přesunout celý objekt blíže k okraji nejvyšší terasy aby byl více exponován při pohledech z [[parter]]u. Fridrich ale jeho návrhy odmítnul, nepřál si representativní palác, neboť dával přednost intimitě nízké budovy v [[rokoko]]vém stylu bez větších nároků na reprezentaci. Požadoval přímé spojení vnitřních zámeckých prostor se zahradními terasami bez zbytečných schodů. Jeho vizí bylo zapojení přírody do kultury bydlení. [63] => [64] => Fridrich Veliký u všech staveb prováděných na jeho příkaz v Postupimi a v Berlíně osobně zasahoval do jejich administrativního vedení i jejich uměleckého výrazu. To samozřejmě křížilo představy architektů a tak nakonec rozpory mezi králem a jeho architektem vyústily v roce [[1746]] v odstranění von Knobelsdorffa z prací na stavbě zámku. (Oficiálně ovšem rezignoval ze zdravotních důvodů). Stavbu dokončil nizozemský stavitel [[Jan Bouman]], který stavbu řídil již od roku [[1745]]. [65] => [66] => Po dvou letech výstavby došlo 1. května [[1747]] k vysvěcení zámku přesto, že některé pokoje nebyly ještě dokončeny. Pokud Fridrich Veliký neválčil, trávil letní měsíce na svém zámku koncipovaném tak, aby vyhovoval jemu a jím pozvaným hostům. Od své ženy [[Alžběta Kristýna Brunšvicko-Bevernská|Alžběty Kristýny Brunšvicko-Bevernské]] zůstával odloučen již od své korunovace v roce [[1740]]. Královna pobývala na zámku [[Schönhausen]], zatímco Sanssouci byl také „''sans femmes''“ (bez žen). [67] => [68] => Fridrich II. Veliký žil relativně skromně. Nad plesy, maškarními bály a loveckými zábavami vítězily v Sanssouci filosofické diskuse, procházky, četba a koncerty. Paláci říkal „můj viniční domeček“ (''Mein Weinberghäuschen'') a určil jej pouze k pobytům od konce dubna do začátku října. V této letní residenci (tzv. ''maison de plaisance'') chtěl pobývat sám, případně se svými hosty, a bezstarostně (''sans souci'') se věnovat svým koníčkům a uměleckým zálibám. Zámek Fridrichovi zcela vyhovoval a tak odmítal návrhy na modernizační a udržovací práce. [69] => [70] => [[Soubor:Bundesarchiv Bild 170-835, Potsdam, Schloß Sanssouci, Sterbestuhl Friedrich des Großen.jpg|náhled|vlevo|200px|Křeslo, ve kterém zemřel Fridrich II.]] [71] => [72] => === Hrob Fridricha II. Velikého === [73] => [[Soubor:Friedrich der grosse grab hg.jpg|náhled|300px|vpravo|Hrob Fridricha II. Velikého]] [74] => Fridrich II. zemřel na zámku Sanssouci 17. srpna [[1786]]. Přál si být pochován skromně, vedle zámku na nejvyšší terase vedle svých pohřbených psů. Během své vlády se Fridrich často obíral myšlenkami na smrt a téměř před každou bitvou přepracovával svoji závěť. Před [[Bitva u Leuthenu|bitvou u Leuthenu]] (pol. ''Lutyně'') napsal: ''„Žil jsem jako [[filosof]] a přeji si být pohřben jako filosof, bez okázalostí a přepychu. Nechci být ani pitván, ani balzamován. Nechť jsem pohřben na Sanssouci na horní terase do hrobu, který jsem si nechal připravit. Kdybych zemřel ve válce nebo na cestě, přeji si být pohřben v první lepší obci a v zimě chci být přenesen na výše uvedené místo.“'' Přes výslovné královo přání uspořádal Fridrichovi jeho synovec a nástupce na trůnu [[Fridrich Vilém II.]] obřadný pohřeb v posádkovém kostele v Postupimi, kde byly královy ostatky uloženy vedle hrobu jeho otce [[Fridrich Vilém I.|Fridricha Viléma I.]]. [75] => [76] => Rakve obou králů byly během druhé světové války vyzvednuty z hrobů a v březnu [[1943]] byly uschovány do bunkru v Postupimi – Eiche, odkud je v březnu [[1945]] před postupující Rudou armádou převezli a ukryli v solném dole Bernterode v [[Eichsfeld]]u ([[Durynsko]]). Zde je objevili američtí vojáci a přemístili je do kostela sv. Alžběty v [[Marburg]]u ([[Hesensko]]). V srpnu roku [[1952]] byly rakve pruských králů převezeny na [[Hohenzollern (hrad)|hrad Hohenzollern]] v [[Bádensko-Württembersko|Bádensku-Württembersku]]. Po pádu východní [[Německá demokratická republika|Německé demokratické republiky]] a [[znovusjednocení Německa]] konečně mohly Fridrichovy ostatky podle jeho poslední vůle spočinout na Sanssouci. Ve výroční den jeho smrti 17. srpna [[1991]] byla rakev s eskortou [[Bundeswehr]]u dopravena do Postupimi a v noci uložena do hrobu, který si Fridrich v roce [[1744]] nechal připravit. Kdysi řekl ''"quand je serai là, je serai sans souci"'', (až tu budu, budu již bez starostí), ale jeho přání se mu splnilo až po 205 letech. [77] => [78] => [79] => Potsdam Schloss Sanssouci (707912855).jpg [80] => P1190390 Potsdam sans souci rwk-2.jpg [81] => Aerial image of Sanssouci (view from the south).jpg [82] => [83] => [84] => == Odkazy == [85] => [86] => === Reference === [87] => {{Překlad [88] => | jazyk = de [89] => | článek = Sanssouci [90] => | revize = 70260941 [91] => | jazyk2 = pl [92] => | článek2 = Sanssouci [93] => | revize2 = 20226042 [94] => }} [95] => [96] => === Externí odkazy === [97] => * {{Commonscat}} [98] => * {{Commons|Sanssouci}} [99] => * [https://web.archive.org/web/20080606003812/http://www.potsdam-wiki.de/index.php/Hauptseite Palác na Potsdam-wiki.de] [100] => {{Autoritní data}} [101] => [102] => {{Portály|Architektura a stavebnictví|Německo}} [103] => [104] => [[Kategorie:Paláce v Německu]] [105] => [[Kategorie:Světové dědictví (Německo)]] [106] => [[Kategorie:Park Sanssousi]] [107] => [[Kategorie:Stavby v Postupimi]] [108] => [[Kategorie:Rokokové stavby v Německu]] [] => )
good wiki

Sanssouci

Zámek Sanssouci (něm. Schloss Sanssouci) je letní zámecké sídlo založené Hohenzollerny ve východní části parku Sanssouci v Postupimi (něm.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'1745','Georg Wenzeslaus von Knobelsdorff','Postupim','němčina','rokoko','Fridrich Vilém I.','Fridrich II. Veliký','Hohenzollernové','1744','Německá demokratická republika','1740','znovusjednocení Německa'

1740

1744

Rok 1744 je jedním ze zlomových bodů v dějinách Českého království.

1745

Hohenzollernové

Němčina

Němčina je západoslovanský jazyk, který se používá převážně v německy mluvících zemích.

Postupim

Rokoko