Array ( [0] => 15611807 [id] => 15611807 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Sapropel [uri] => Sapropel [3] => Sapropel 2009.jpg [img] => Sapropel 2009.jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => '''Sapropel''' (z rečtiny ''σαπρός'' – shnilý, ''πηλός'' – kal, bahno;{{Citace monografie [1] => | příjmení = Purkyně [2] => | jméno = Cyrill [3] => | odkaz na autora = [4] => | titul = Uhlí a geologie jeho ložisek [5] => | url = [6] => | vydavatel = Český čtenář [7] => | místo = Praha [8] => | rok vydání = 1918 [9] => | vydání = [10] => | počet stran = 139 [11] => | kapitola = [12] => | strany = 24 [13] => | isbn = [14] => | jazyk = [15] => }} nebo též hnilokal) je [[Organická látka|organické]] [[bahno]] (kal) vzniklé rozkladem odumřelých vodních organismů. Sapropel je výchozí látka pro vznik přírodních uhlovodíků jako je zemní plyn a ropa. Sapropel je zpravidla bohatý na řasy, spory a pylová zrna. Příměs sapropelu způsobuje tmavé zabarvení (sapropelitický jíl, vápenec). [[Hornina]], jejíž hlavní složkou je sapropel, se nazývá [[Švartna|sapropelit]], je hořlavá a patří ke [[kaustobiolit]]ům.{{Citace elektronické monografie [16] => | příjmení = Petránek [17] => | jméno = Jan [18] => | odkaz na autora = [19] => | titul = Sapropel [20] => | url = http://www.geology.cz/aplikace/encyklopedie/term.pl?sapropel [21] => | datum vydání = 2007 [22] => | datum aktualizace = [23] => | datum přístupu = [24] => | vydavatel = Česká geologická služba [25] => | jazyk = česky [26] => }} Sapropel se také vyskytuje jako usazenina z odumřelých organizmů na dně [[nádrž]]í.http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/slovo/sapropel Tato odebraná vyhnilá část rybničního, říčního nebo jiného sladkovodního dna se mnohdy využívá pro zúrodnění půdy.http://www.enviweb.cz/eslovnik/1091 [27] => [28] => == Popis a zbarvení == [29] => Sapropel je rosolovitá{{Citace elektronické monografie [30] => | příjmení = [31] => | jméno = [32] => | odkaz na autora = [33] => | titul = Сапропели [34] => | url = http://www.priroda.samregion.ru/nedro/general/capropeli/ [35] => | datum vydání = [36] => | datum aktualizace = [37] => | datum přístupu = [38] => | vydavatel = priroda.samregion.ru [39] => | jazyk = rusky [40] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20121029131150/http://www.priroda.samregion.ru/nedro/general/capropeli/ [41] => | datum archivace = 2012-10-29 [42] => | nedostupné = ano [43] => }} nebo zrnitá hmota bez zápachu od růžové přes hnědo-olivovou až téměř k černé či červené barvě.[http://www.selnov.ru/publikat.php?aid=122 Сапропель. Удобрение со дна реки] Barva sapropelu indikuje přítomnost určitých organických a [[Anorganická látka|anorganických složek]]. Například sapropel s olivovým zabarvením obsahuje [[chlorofyl]], růžová [[Karoteny|karoten]]y nebo [[mangan]], modrá [[vivianit]], černá [[železo]] a šedá [[jíl]]y či [[vápno]]. Při kontaktu se vzduchem sapropel rychle ztrácí svou původní barvu: buď tmavne, nebo naopak nabírá světlejší odstín. Po vysušení ztvrdne a nejde rozmočit. [44] => [45] => == Složení == [46] => Sapropel se skládá z pozůstatků organizmů, které obývaly podmořské prostředí ([[fytoplankton]] a [[Plankton#Zooplankton|zooplankton]]) a jeho povrch mořské hladiny (zejména vyšší vodní rostliny, například [[makroflóra]]) a také z produktů, jejich rozkladu spolu s rozpuštěnými látkami a minerální částic. Formování sapropelu je ovlivňováno biochemickými, mikrobiologickými a mechanickými procesy. Jedná se o agrominerální komplex látek. V sapropelu nejdeme volné radikály.{{Citace elektronické monografie [47] => | příjmení = БАЙТАСАЎ [48] => | jméno = Р. Р. [49] => | příjmení2 = АБАКУМАЎ [50] => | jméno2 = Г. 3. [51] => | příjmení3 = ПЕСЦІС [52] => | jméno3 = В. К. [53] => | titul = САПРАПЕЛЬ — ПРЫРОДНЫ АНТЫАКСІДАНТ [54] => | url = https://elib.bsu.by/bitstream/123456789/14848/1/%D0%A1%D0%90%D0%9F%D0%A0%D0%90%D0%9F%D0%95%D0%9B%D0%AC%20-%20%D0%9F%D0%A0%D0%AB%D0%A0%D0%9E%D0%94%D0%9D%D0%AB%20%D0%90%D0%9D%D0%A2%D0%AB%D0%90%D0%9A%D0%A1%D0%86%D0%94%D0%90%D0%9D%D0%A2.pdf [55] => | datum vydání = [56] => | datum aktualizace = [57] => | datum přístupu = [58] => | vydavatel = [59] => | jazyk = [60] => }} [61] => [62] => === Organická část === [63] => Základní složení organických látek sapropelu je následující: [[uhlík]] 53 až 60 %; [[kyslík]] 30 až 36 %; [[vodík]] 8,6 %; [[síra]] 1,5 až 3 % a do 6 % [[dusík]]u. Organická část sapropelu obsahuje 3 až 11 % [[asfalt]]u a 40 % humusu či jiné biologicky aktivní látky. Organická hmota v sapropelu:{{Citace elektronické monografie [64] => | příjmení = [65] => | jméno = [66] => | odkaz na autora = [67] => | titul = Состав сапропеля [68] => | url = http://i-eco.com.ua/menus/view/188/ [69] => | datum vydání = [70] => | datum aktualizace = [71] => | datum přístupu = [72] => | vydavatel = i-eco.com.ua [73] => | jazyk = rusky [74] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20170120175804/http://i-eco.com.ua/menus/view/188/ [75] => | datum archivace = 2017-01-20 [76] => | nedostupné = ano [77] => }} [78] => [79] => * [[Aminokyselina|aminokyseliny]]: [[kyselina asparagová]], [[Kyselina glutamová|glutamová]], [[alanin]], [[arginin]], [[glycin]], [[histidin]], [[serin]], [[tyrosin]], [[cystein]] [80] => [81] => * [[esenciální aminokyseliny]]: [[valin]], [[isoleucin]], [[leucin]], [[lysin]], [[methionin]], [[threonin]], [[tryptofan]], [[fenylalanin]] [82] => [83] => * [[vitamín]]y: [[thiamin|vitamín B1]], [[riboflavin|B2]], [[niacin|B3]], [[kyselina pantothenová|B5]], [[Vitamín B6|B6]], [[B12|B12]], [[Vitamín C|C]], [[Vitamín D|D]], [[Vitamín E|E]] [84] => [85] => * [[enzym]]y: [[kataláza]], [[reduktáza]], [[peroxidáza]], [[proteáza]] [86] => [87] => * biologicky aktivní komponenty: [[Antiseptikum|antiseptická činidla]], [[hormon]]y, [[antibiotika]] [88] => [89] => === Minerální část === [90] => Minerální část sapropelu obsahuje velké množství stopových prvků jako jsou: [[Kobalt|Co]], [[Mangan|Mn]], [[Měď|Cu]], [[Bor (prvek)|B]], [[Brom|Br]], [[Molybden|Mo]], [[Vanad|V]], [[Chrom|Cr]], [[Beryllium|Be]], [[Nikl|Ni]], [[Stříbro|Ag]], [[Cín|Sn]], [[Olovo|Pb]], [[Arsen|As]], [[Baryum|Ba]], [[Stroncium|Sr]], [[Titan (prvek)|Ti]]. Vápenatý sapropel obsahuje přechodné formy železa (% sušiny): [[oxid železnatý]] (FeO) — 0,9 nebo [[oxid železitý]] (Fe2O3) — 0,8.Лопотко М. З., Евдокимова Г. А., Кузьмицкий П. С. Сапропели в сельском хозяйстве. Мн., 1992, С. 216 [91] => [92] => == Výskyt == [93] => Zvláště intenzivní výskyt sapropelu byl zjištěn v jezerech ve střední Evropě a Asii. Na americkém kontinentu se ložiska sapropelu omezují na oblasti [[Velká jezera|Velkých jezer]] (Kanada a USA). V západní Evropě jsou zdroje sapropelu vyčerpány. Naleziště obsahující sapropel jsou typická pro Německo, Polsko, Skandinávii, a v menší míře také Francii a Velkou Británii. Velká ložiska sapropelu se nacházejí v Litvě, Bělorusku, na Ukrajině a v Rusku.[http://www.photoukraine.com/russian/articles?id=137 Торф и сапропель Украины] V roce 2010 se vývoz sapropelu z Ruska zvýšil 13násobně.[http://marketing.rbc.ru/news_research/25/01/2011/562949979599526.shtml В 2010 г. экспорт сапропеля ўвеличился в 13 раз] [94] => [95] => === Bělorusko === [96] => Celkové zásoby sapropelu v [[Bělorusko|Bělorusku]] se odhadují na 3,7{{Citace elektronické monografie [97] => | příjmení = [98] => | jméno = [99] => | odkaz na autora = [100] => | titul = Сапропели [101] => | url = https://brestobl.com/priroda/nedra/saprop.html [102] => | datum vydání = [103] => | datum aktualizace = [104] => | datum přístupu = [105] => | vydavatel = brestobl.com [106] => | jazyk = rusky [107] => }} (podle jiných zdrojů na více než 4) miliardy krychlových metrů. Z toho 2,7 miliardy krychlových metrů se nachází v jezerech a asi miliarda krychlových metrů v rašelinových sedimentech. V [[Brestská oblast|Brestské oblasti]] se nachází 139 milionů krychlových metrů sapropelu. [108] => [109] => Mohutnost sedimentů sapropelu v jezerech činí 2 až 12 m, v některých místech až 30 m (jezero Sudablje, [[Smaljavický rajón]]).Беларуская энцыклапедыя: У 18 т. Т.14: Рэле — Слаявіна / Рэдкал.: Г. П. Пашкоў і інш — Мн.: БелЭн, 2002. — Т. 14. — С. 173. — 512 с. — 10 000 экз. — {{ISBN|985-11-0238-5}} (Т. 14). Největší ložisko sapropelu v Bělorusku se nachází na jezeře Dzikaje v [[Dzjatlaŭský rajón|Dzjatlaŭském rajónu]]. V nejbližších letech se má podle plánů státního programu „Rašelina“ těžba sapropelu pro zemědělské účely zvýšit 4krát až 5krát. Největší objem plánovanového navýšení se týká Brestské, Vitebské a Homelské oblasti. [110] => [111] => === Rusko === [112] => V [[Rusko|Rusku]] existuje asi 10 000 ložisek sapropelu.{{Citace elektronického periodika |titul=В настоящее время известно более 10 000 месторождений сапропеля |url=http://marketing.rbc.ru/news_research/17/05/2007/1204291.shtml |datum přístupu=2017-02-04 |url archivu=https://web.archive.org/web/20170205014813/http://marketing.rbc.ru/news_research/17/05/2007/1204291.shtml |datum archivace=2017-02-05 |nedostupné=ano }} Ruská federace, které vlastní zásoby čítající 2,6 miliardy tun, zaujímá v tomto směru jedno z předních míst na světě. Nyní v Rusku existuje více než dvacet společností pro těžbu a zpracování sapropelu. [113] => [114] => == Reference == [115] => [116] => {{Autoritní data}} [117] => [118] => [[Kategorie:Organické látky]] [] => )
good wiki

Sapropel

Sapropel (z rečtiny σαπρός - shnilý, πηλός - kal, bahno; nebo též hnilokal) je organické bahno (kal) vzniklé rozkladem odumřelých vodních organismů. Sapropel je výchozí látka pro vznik přírodních uhlovodíků jako je zemní plyn a ropa.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Organická látka','kaustobiolit','nádrž','kyselina asparagová','síra','Olovo','hormon','valin','Anorganická látka','Hornina','serin','Vitamín D'

Hormon

Hornina

Hornina je pevná, neživá hmota přírodního původu, která se skládá z minerálů nebo jejich chemických sloučenin.

Nádrž

Olovo

Serin

Síra

Valin