Array ( [0] => 15482684 [id] => 15482684 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Olovo [uri] => Olovo [3] => Panorama of town Olovo, Bosnia-Herzegovina.jpg [img] => Panorama of town Olovo, Bosnia-Herzegovina.jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => Olovo Olovo je chemický prvek se symbolem Pb a atomovým číslem 82. Je to měkký, těžký kov, který má bohatou historii a široké spektrum využití. Navzdory tomu, že se o něm často mluví jako o toxickém prvku, má olovo mnoho pozitivních aspektů a bylo důležitou součástí pokroků v různých oblastech. Historie olova sahá až do starověkých civilizací, které využívaly tento kov k výrobě různých nástrojů a dekorativních předmětů. Olovo je jedním z prvních kovů, které lidstvo objevilo a zpracovávalo, a jeho schopnost tvarování a zpracování pomohla rozvoji technologií a umění. V průběhu staletí se olovo stalo klíčovou surovinou pro stavebnictví, výrobu trubek a dokonce i v malířství. I když olovo má své potenciální rizika, jako je toxicita při nadměrném a nevhodném používání, moderní věda a technologie umožnily vývoj metod pro bezpečné a efektivní použití tohoto kovu. V oblasti energetiky se olovo hojně využívá v olověných akumulátorech, které napájí přenosné zařízení a pomáhají vést cestu k udržitelnější budoucnosti. Tyto akumulátory mají dlouhou životnost a jsou recyklovatelné, což přispívá k ochraně životního prostředí. Olovo také hraje důležitou roli v průmyslových aplikacích, jako je například výroba některých typů skla a keramiku, kde přispívá k vylepšení jejich optických a chemických vlastností. V některých oblastech, jako je medicína, se olovo používá k ochraně před radiací a v experimentální fyzice se jeho jedinečné vlastnosti využívají v různých aplikacích. Díky postupnému vývoji regulací a uvědomění si o rizicích se od 70. let 20. století výrazně snížila expozice olovu v domácnostech a životním prostředí. Moderní přístupy se zaměřují na minimalizaci nežádoucích účinků a maximalizaci přínosů, což vedlo k bezpečnějšímu používání tohoto fascinujícího kovu. Olovo tedy zůstává v naší společnosti cenným prvkem, který se může účelně využívat při dodržování odpovědných praktik. I když nesmíme zapomínat na jeho potenciální rizika, klíčové je zaměřit se na to, jak můžeme tuto nesmírně zajímavou a historicky významnou látku využívat s ohledem na zdraví, životní prostředí a společnost. [oai_cs_optimisticky] => Olovo Olovo je chemický prvek se symbolem Pb a atomovým číslem 82. Je to měkký, těžký kov, který má bohatou historii a široké spektrum využití. Navzdory tomu, že se o něm často mluví jako o toxickém prvku, má olovo mnoho pozitivních aspektů a bylo důležitou součástí pokroků v různých oblastech. Historie olova sahá až do starověkých civilizací, které využívaly tento kov k výrobě různých nástrojů a dekorativních předmětů. Olovo je jedním z prvních kovů, které lidstvo objevilo a zpracovávalo, a jeho schopnost tvarování a zpracování pomohla rozvoji technologií a umění. V průběhu staletí se olovo stalo klíčovou surovinou pro stavebnictví, výrobu trubek a dokonce i v malířství. I když olovo má své potenciální rizika, jako je toxicita při nadměrném a nevhodném používání, moderní věda a technologie umožnily vývoj metod pro bezpečné a efektivní použití tohoto kovu. V oblasti energetiky se olovo hojně využívá v olověných akumulátorech, které napájí přenosné zařízení a pomáhají vést cestu k udržitelnější budoucnosti. Tyto akumulátory mají dlouhou životnost a jsou recyklovatelné, což přispívá k ochraně životního prostředí. Olovo také hraje důležitou roli v průmyslových aplikacích, jako je například výroba některých typů skla a keramiku, kde přispívá k vylepšení jejich optických a chemických vlastností. V některých oblastech, jako je medicína, se olovo používá k ochraně před radiací a v experimentální fyzice se jeho jedinečné vlastnosti využívají v různých aplikacích. Díky postupnému vývoji regulací a uvědomění si o rizicích se od 70. let 20. století výrazně snížila expozice olovu v domácnostech a životním prostředí. Moderní přístupy se zaměřují na minimalizaci nežádoucích účinků a maximalizaci přínosů, což vedlo k bezpečnějšímu používání tohoto fascinujícího kovu. Olovo tedy zůstává v naší společnosti cenným prvkem, který se může účelně využívat při dodržování odpovědných praktik. I když nesmíme zapomínat na jeho potenciální rizika, klíčové je zaměřit se na to, jak můžeme tuto nesmírně zajímavou a historicky významnou látku využívat s ohledem na zdraví, životní prostředí a společnost. ) Array ( [0] => {{Různé významy}} [1] => {{Infobox - chemický prvek [2] => [3] => | značka = Pb [4] => | protonové číslo = 82 [5] => | nukleonové číslo = [6] => | název = Olovo [7] => | latinsky = plumbum [8] => | nad = [[Cín|Sn]] [9] => | pod = [[Flerovium|Fl]] [10] => | vlevo = [[Thallium]] [11] => | vpravo = [[Bismut]] [12] => | dolní tabulka = ano [13] => [14] => | chemická skupina = Nepřechodné kovy [15] => | číslo CAS = 7439-92-1 [16] => | skupina = 14 [17] => | perioda = 6 [18] => | blok = p [19] => | koncentrace v zemské kůře = [20] => | koncentrace v mořské vodě = [21] => | obrázek = Lead_electrolytic_and_1cm3_cube.jpg [22] => | emisní spektrum = Lead_spectrum_visible.png [23] => | vzhled = Šedý kov [24] => [25] => | relativní atomová hmotnost = 207,2 [26] => | atomový poloměr = 175 pm [27] => | kovalentní poloměr = 175 pm [28] => | Van der Waalsův poloměr = 202 pm [29] => | elektronová konfigurace = [30] => | oxidační čísla = '''II''', IV [31] => [32] => | skupenství = [[Pevná látka|Pevné]] [33] => | krystalografická soustava = kubická, plošně centrovaná [34] => | hustota = 11,340 g·cm−3 [35] => | tvrdost = 1,5 [36] => | magnetické chování = [[Diamagnetismus|diamagnetický]] [37] => | teplota tání = 327,5 [38] => | teplota varu = 1 749 [39] => | molární objem = [40] => | skupenské teplo tání = 4,77 kJ·mol−1 [41] => | skupenské teplo varu = 179,5 kJ·mol−1 [42] => | tlak syté páry = [43] => | rychlost zvuku = [44] => | měrná tepelná kapacita = 26,650 J·mol−1·K−1 [45] => | elektrická vodivost = [46] => | měrný elektrický odpor = 208 nΩ·m [47] => | tepelná vodivost = 35,3 W⋅m−1⋅K−1 [48] => [49] => | standardní elektrodový potenciál = [50] => | elektronegativita = 1,87 [51] => | spalné teplo na m3 = [52] => | spalné teplo na kg = [53] => | ionizační energie = 715,6 kJ.mol−1 [54] => | ionizační energie2 = 1 450,5 kJ.mol−1 [55] => | ionizační energie3 = 3 081,5 kJ.mol−1 [56] => | iontový poloměr = [57] => [58] => | izotopy = {{Infobox - chemický prvek/Nestabilní izotop [59] => | nukleonové číslo = 205 [60] => | značka = [[Olovo-205|Pb]] [61] => | výskyt = [[Umělý izotop|umělý]] [62] => | spin = −5/2 [63] => | poločas = 1,73×107 [[Juliánský rok|a]]{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://www.nndc.bnl.gov/chart/reCenter.jsp?z=82&n=123 |datum přístupu=2015-12-02 |url archivu=https://web.archive.org/web/20170714030348/http://www.nndc.bnl.gov/chart/reCenter.jsp?z=82&n=123 |datum archivace=2017-07-14 |nedostupné=ano }} [64] => | způsob = [[Záchyt elektronu|ε]] [65] => | energie = [66] => | nukleonové číslo produktu = 205 [67] => | značka produktu = [[Thallium|Tl]] [68] => }} [69] => | R-věty = {{ R|25 }} {{ R|45 }} {{R|58}} {{R|61}} [70] => | S-věty = {{ S|1/2}} {{S|45}} {{S|46}} {{S|61}} [71] => | symboly nebezpečí GHS = {{GHS08}}{{Citace elektronického periodika | titul = Lead | periodikum = pubchem.ncbi.nlm.nih.gov | vydavatel = PubChem | url = https://pubchem.ncbi.nlm.nih.gov/compound/5352425 | jazyk = en | datum přístupu = 2021-05-24 }}
{{Nebezpečí}} [72] => }} [73] => '''Olovo''' (chemická značka '''Pb''', {{vjazyce|la}} ''plumbum'') je těžký toxický [[kovy|kov]], který je znám lidstvu již od [[starověk]]u. Má velmi nízkou [[teplota tání|teplotu tání]] a je dobře kujný i při [[pokojová teplota|pokojové teplotě]] a odolný vůči korozi. [74] => [75] => == Základní fyzikálně-chemické vlastnosti == [76] => Nízkotavitelný, měkký, velmi těžký, toxický kov, používaný člověkem již od starověku. Ve sloučeninách se vyskytuje v mocenství: Pb2+ a Pb4+. [77] => [78] => Při teplotách pod 7,196 K je [[supravodič]]em 1. typu. Olovo je nejtěžším prvkem, který má stabilní izotop. [79] => [80] => Za normálních podmínek je olovo odolné a neomezeně stálé vůči atmosférickým vlivům. V kompaktním stavu se na vlhkém vzduchu příliš nemění, pouze zvolna ztrácí lesk a tvoří se na něm šedobílá vrstva [[oxidy|oxidů]], [[hydroxidy|hydroxidů]] a [[uhličitany|uhličitanů]]. [81] => [82] => Dobře se rozpouští především v [[kyselina dusičná|kyselině dusičné]], koncentrovaná [[kyselina sírová]] jej naopak [[pasivace|pasivuje]] a olovo s ní nereaguje. [83] => [84] => Olovo velmi dobře pohlcuje [[rentgenové záření]] a slouží proto k odstínění zdrojů tohoto záření v chemických a fyzikálních aparaturách a především v lékařství při ochraně obsluhy běžných medicinálních [[rentgen (zařízení)|rentgenů]]. [[Polotloušťka materiálu|Polotloušťka]] olova je závislá na energii a typu záření, například pro stínění beta záření je olovo naprosto nevhodné z důvodu silného druhotného záření, které vzniká při interakci beta záření s atomy olova. [85] => [86] => Jeho [[slitina|slitiny]] s [[cín]]em, [[antimon]]em nebo [[stříbro|stříbrem]] vykazují výborné vlastnosti při tavném spojování kovových předmětů [[pájení]]m a jako [[pájka|pájky]] jsou doposud široce používány. [87] => [88] => == Výskyt a výroba == [89] => [[Soubor:Calcite-Galena-elm56c.jpg|náhled|vlevo|upright|[[Galenit]], olověná ruda]] [90] => Olovo je v [[zemská kůra|zemské kůře]] zastoupeno poměrně řídce, průměrný obsah činí pouze 12–16 ppm (mg/kg). Přesto je však jeho obsah větší, než by bylo možno očekávat podle jeho umístění v periodické tabulce prvků. Důvodem pro tento fakt je to, že izotopy olova jsou konečným produktem radioaktivních rozpadových řad [[uran (prvek)|uranu]] a [[thorium|thoria]] a obsah olova se v zemské kůře postupně zvyšuje. V mořské vodě činí jeho koncentrace pouze 0,03 mikrogramu v jednom litru. Předpokládá se, že ve vesmíru připadá na jeden atom olova přibližně 10 milionů atomů [[vodík]]u. [91] => [92] => Elementární olovo se v přírodě vyskytuje pouze vzácně. Nejběžnějším minerálem a zároveň olověnou rudou je [[sulfid olovnatý]], [[galenit]] PbS. Dalšími méně běžnými minerály olova jsou [[cerusit]], uhličitan olovnatý PbCO3 a [[anglesit]], [[síran olovnatý]] PbSO4. Dále se olovo často vyskytuje jako doprovodný prvek v rudách [[zinek|zinku]] a [[stříbro|stříbra]]. [93] => [94] => Při získávání olova z rudy je obvykle hornina jemně namleta a [[flotace|flotací]] oddělena složka s vysokým zastoupením kovu. Následuje [[pražení]] rudy, které převede přítomné sulfidy olova na oxidy. [95] => [96] => :2 PbS + 3 O2 → 2 PbO + 2 SO2 [97] => [98] => Olovo se pak z praženého koncentrátu rud získává běžnou žárovou redukcí elementárním uhlíkem (obvykle koks). [99] => [100] => :PbO + C → Pb + CO [101] => [102] => == Využití olova a jeho slitiny == [103] => [[Soubor:Lead shielding.jpg|náhled|Olověné pláty se také používají jako štít proti radiaci.]] [104] => [[Soubor:450 Corto - LR - Fiocchi - 1.jpg|vpravo|náhled|Olověné střelivo]] [105] => [[Soubor:Olověná trubka.jpg|náhled|Vodovodní olověná trubka uvnitř potažená cínem]] [106] => Olovo začali lidé používat již v dávnověku, protože jeho rudy jsou poměrně dobře dostupné. Kdy a kde bylo olovo získáno poprvé není dosud známo, nejstarší dochovaný předmět pochází z období mezi lety 3000 př. n. l. a 2000 př. n. l. a byl nalezen v [[Malá Asie|Malé Asii]]. V poslední době se projevuje snaha o co největší omezení využívání olova a jeho slitin pro výrobu předmětů praktického použití a to vzhledem k jeho prokázané [[toxicita|toxicitě]]. Avšak ještě v první polovině [[20. století]] bylo olovo velmi běžně užívaným kovem. [107] => [108] => * Jedním z největších zpracovatelů olova je do současné doby průmysl, vyrábějící elektrické [[akumulátor]]y. Přes svoji vysokou hmotnost a obsah vysoce žíravé [[kyselina sírová|kyseliny sírové]] jsou technické parametry olověných akumulátorů natolik vhodné, že ve vybavení automobilů mají stále většinové zastoupení. Jejich hlavní výhodou je odolnost vůči otřesům a vysokému proudovému zatížení, proto jsou vhodné pro vozidla jako startovací i [[trakce|trakční]] zdroje. Pro tyto účely je využívána přibližně polovina světové produkce olova, jejich [[recyklace]] je také jedním z nejvýznamnějších zdrojů tohoto kovu. [109] => [110] => * Ve středověku bylo obtížné vyrobit skleněné tabule o větších rozměrech a proto se okna zhotovovala z malých skleněných tabulek seskládaných do olověných H profilů letovaných pájkou (takzvané [[vitraj]]e).{{Citace kvalifikační práce [111] => | příjmení = Korejtková [112] => | jméno = Veronika [113] => | instituce = Univerzita Hradec Králové, Pedagogická fakulta [114] => | titul = Vitráže na Žďársku [115] => | url = https://theses.cz/id/onn6nl/ [116] => | typ práce = Diplomová práce [117] => | vedoucí = doc. PhDr. Petr Kmošek, CSc [118] => | rok = 2018 [119] => | strany = 12 [120] => | citace = 2022-11-24 [121] => | místo = Hradec Králové [122] => }} Dodnes tato okna můžeme vidět ve starých katedrálách a středověkých hradech. [123] => [124] => * Vysoké odolnosti olova vůči korozi [[voda|vodou]] bylo využíváno ke konstrukci části [[vodovod]]ních rozvodů (obvykle přímo v jednotlivých objektech) z olověných trubek s cínovou vložkou silnou cca 0,5 mm (poznají se podle podélných výstupků) a odpadních rozvodů v domácnostech a chemických laboratořích (dodnes). Dodnes je řada těchto instalací plně funkčních. [125] => [126] => * Konstrukce velkoobjemových nádob na uchovávání koncentrované [[kyselina sírová|kyseliny sírové]] využívá faktu, že olovo je vůči působení této mimořádně silné kyseliny vysoce rezistentní. Olovo přitom slouží pouze pro pokrytí vnitřních stěn ocelových nádrží, samotné olovo by nemělo dostatečnou mechanickou pevnost a odolnost. [127] => [128] => * Ve stavebnictví se využívalo olovo ve středověku jako střešní krytina nebo jako materiál pro zalévání spojovacích spon, čepů a jiných železných prvků u kamenných staveb. [129] => [130] => * U [[parní kotel|parních kotlů]] se používalo olovo jako těsnění vymývacích víček a náplň [[olovník (pojistka)|olovníků]]. [131] => [132] => * Olovo velmi účinně pohlcuje rentgenové záření a [[záření gama]]. Slouží proto jako ochrana na pracovištích, kde se s tímto vysoce energetickým [[elektromagnetické záření|elektromagnetickým zářením]] pracuje. [133] => [134] => * Přidáním olova do [[sklo|skla]] se zvyšuje značně jeho [[index lomu]] a zároveň snižuje jeho tvrdost, což znamená, že se snáze brousí a leští. [[Křišťálové sklo|Olovnaté sklo]] je prakticky výhradní surovinou pro výrobu broušených ověsů skleněných lustrů i řady dekorativních skleněných předmětů (vázy, popelníky, těžítka…). [135] => [136] => * Olovo je stále převažujícím materiálem na výrobu [[střelivo|střeliva]] a to především pro svoji vysokou specifickou hmotnost, která poskytuje olověné střele vysokou průraznost. Většina nábojů do lehkých palných zbraní (pistole, revolvery, pušky, samopaly) se skládá z olověného jádra, která je kryto ocelovým nebo měděným pláštěm. Střelivo pro brokové zbraně tvoří obvykle broky z čistého olova, případně slitiny olova s [[antimon]]em. [137] => [138] => Ze slitin olova jsou rozhodně nejvýznamnější [[pájka|pájky]]. Nejobvyklejší pájky jsou [[slitina|slitiny]] olova s [[cín]]em, používané pro pájení jednoduchých elektrických obvodů nebo instalatérské práce. [[teplota tání|Bod tání]] těchto pájek je dán poměrem obou kovů, pohybuje se v rozmezí 250–400 °C. [139] => [140] => * Pro zvýšení bodu tání a pevnosti sváru se vyrábějí slitiny cínu, olova, [[stříbro|stříbra]], [[kadmium|kadmia]] a [[antimon]]u. Pro účely, vyžadující zvlášť velkou tvrdost spoje se navíc přidává i [[fosfor]], který však zvyšuje křehkost materiálu. [141] => ** V současné době je z ekologického hlediska zvyšován tlak na odstranění toxických těžkých kovů jako je olovo a kadmium z elektronických produktů každodenního použití. V souvislosti s tím roste poptávka po pájkách složených pouze ze stříbra a cínu, přes jejich vyšší cenu a nižší kvalitu a životnost spoje – bezolovnaté pájky jsou křehčí, tedy výrazně náchylnější ke vznikům tzv. studených spojů (otřesy, tepelná dilatace), navíc jsou dříve či později degradovány tzv. cínovým morem, jehož vznik olovo významně potlačuje, proto se olověné pájky téměř výhradně používají při opravách elektroniky. [142] => [143] => * [[Ložisková kompozice]] je slitina s přibližným složením 80–90 % [[cín|Sn]], která obsahuje navíc [[měď]], olovo a [[antimon]]. Vyznačuje se především vysokou odolností proti otěru i když jsou poměrně měkké – slouží pro výrobu kluzných ložisek pro automobilový průmysl a další aplikace. [144] => [145] => * Ještě před nedávnou dobou byla hojně užívanou slitinou [[liteřina]], směs olova, cínu a antimonu. Odlévala se z ní jednotlivá písmena, která se v tiskárnách skládala do stránek a sloužila k [[knihtisk|tisku knih]], novin a časopisů. Po vytištění potřebného textu se stránka rozmetala a byly odlity nové litery. V současné době je tento typ tisku překonán a opuštěn. [146] => [147] => == Sloučeniny == [148] => [[Soubor:Lead monoxide.jpg|náhled|Oxid olovnatý]] [149] => [[Soubor:Red lead.jpg|náhled|Oxid olovnato-olovičitý]] [150] => [[Soubor:Lead(II) sulfate.jpg|náhled|Síran olovnatý]] [151] => Olovo vytváří sloučeniny s mocenstvím Pb2+ a Pb4+. Nejstálejší jsou přitom sloučeniny dvojmocného olova, čtyřmocné olovo je vesměs oxidačním činidlem. Z velké řady sloučenin mají největší praktický význam: [152] => [153] => * [[Oxid olovnatý]], PbO, se vyskytuje ve dvou barevných formách – červené ([[Krystalografická soustava#Čtverečná (tetragonální)|tetragonální]]; starší název olovnatý klejt) a žluté. Oxid olovnatý lze nejsnáze připravit přímou oxidací roztaveného olova vzdušným [[kyslík]]em. Hlavní uplatnění nalézá při výrobě těžkého olovnatého skla, s vysokým indexem lomu a leskem. Další uplatnění nalézá tato látka jako složka keramických glazur a emailů. [154] => [155] => * [[Oxid olovnato-olovičitý]] (také nazývaný ''suřík''), Pb3O4, směsný oxid 2 PbO.PbO2, nalézá využití jako nerozpustný červený [[pigment]]. Slouží k výrobě antikorozních nátěrů železných a ocelových konstrukcí a jako součást keramických glazur. Uplatňuje se i při výrobě syntetického kaučuku jako aktivátor vulkanizace. [156] => [157] => * [[Oxid olovičitý]], PbO2, je hnědá látka s [[oxidační činidlo|oxidačními vlastnostmi]]. Jeho využití při výrobě [[zápalky|zápalek]] je založeno na faktu, že jeho směsi se snadno zápalnými látkami ([[fosfor]], [[síra]]) se samovolně vzněcují. Tato vlastnost se uplatní i při výrobě [[pyrotechnika|pyrotechnických materiálů]]. [158] => [159] => * [[Sulfid olovnatý]], PbS, je černá, silně nerozpustná sloučenina kovového lesku, velmi dobře štěpná. V přírodě se vyskytuje jako minerál a olověná ruda [[galenit]]. Velmi čistý PbS je citlivým detektorem [[infračervené záření|infračerveného záření]] a vykazuje fotoelektrickou vodivost (podobně se chová i [[selenid olovnatý]] PbSe a [[telurid olovnatý]] PbTe). Tato vlastnost se využívá například při výrobě fotografických [[expozimetr]]ů a [[fotočlánek|fotočlánků]]. [160] => [161] => * [[Uhličitan olovnatý]] PbCO3 je ve vodě nerozpustná látka, snadno se rozkládá zahřátím. Je součástí barviva – [[olovnatá běloba|olovnaté běloby]] – Pb3(OH) 2(CO3)2. Tento malířský pigment má výbornou krycí schopnost (používá se také v druhé fázi techniky – podmalbě, kdy jím malíř vykreslí světlá místa) a smíšen s olejovitými látkami slouží jako malířská barva. Nevýhodou tohoto pigmentu (kromě jeho toxicity, kvůli které se musí dbát zvýšené opatrnosti) je fakt, že v přítomnosti sirovodíku tmavne vznikem sulfidu olovnatého PbS. Za nejkvalitnější druh olovnaté běloby se považuje běloba kremžská.{{Citace elektronického periodika |titul=Technologie a technika olejomalby (olejové barvy) |url=http://paintings.blog.cz/0707/technologie |datum přístupu=2010-12-18 |url archivu=https://web.archive.org/web/20110718164904/http://paintings.blog.cz/0707/technologie |datum archivace=2011-07-18 }} [162] => [163] => * K dalším velmi významným malířským pigmentům patří žlutý [[chroman olovnatý]] PbCrO4, známý jako chromová žluť. [164] => [165] => * [[Síran olovnatý]], PbSO4 je velmi obtížně rozpustná bílá krystalická sloučenina. Krystaly čistého síranu olovnatého jsou čiré jako sklo (označují se někdy jako olovnaté sklo). V chemických výrobách se někdy používá přídavek síranových iontů k roztoku pro odstraňování toxických iontů olova. Dříve se také používal jako pigment do barev a zejména do líčidel (tzv. olověná běloba). [166] => [167] => * [[Dusičnan olovnatý]], Pb(NO3)2 je jedna z nejlépe rozpustných sloučenin olova. Vzniká velmi snadno přímo reakcí elementárního olova s [[kyselina dusičná|kyselinou dusičnou]] za intenzivního vývoje oxidů [[dusík]]u. Slouží často jako výchozí látka pro výrobu jiných sloučenin olova. [168] => [169] => * [[Tetraethylolovo]], Pb(C2H5)4, je [[organokovová chemie|organokovová sloučenina]], která se přidávala do benzínu, aby zpomalovala rychlost jeho hoření a zvyšovala [[oktanové číslo]] paliva. Zároveň usazené olovo sloužilo jako mazadlo sedel ventilů [[spalovací motor|spalovacích motorů]] a utěsňovalo spalovací prostor. Pro typy spalovacích motorů, které musí využívat tento typ paliva, je dnes tato příměs nahrazována organokovovými sloučeninami [[mangan]]u. Ve vyspělých zemích byly zavedeny trojcestné [[katalyzátor výfukových plynů|katalyzátory]] výfukových plynů, které vedly k zavedení bezolovnatých benzínů. [170] => [171] => == Izotopy olova == [172] => Olovo, vyskytující se v přírodě, se skládá ze čtyř stabilních izotopů: [173] => [174] => * 204Pb, v množství přibližně 1,4 %, které je zástupcem olova vzniklého mimo radioaktivní [[rozpadová řada|rozpadové řady]]. [175] => * 206Pb, v množství přibližně 24,1 %, které vzniklo jako konečný produkt rozpadu [[uran (prvek)|uranu]] 238U ([[uran-radiová rozpadová řada]]). [176] => * 207Pb, v množství přibližně 22,1 %, které vzniklo jako finální produkt rozpadu [[uran (prvek)|uranu]] 235U ([[aktiniová rozpadová řada]]). [177] => * 208Pb, v množství přibližně 52,4 %, které vzniklo jako finální produkt rozpadu [[thorium|thoria]] 232Th ([[thoriová rozpadová řada]]). [178] => Izotop 210Pb (s poločasem rozpadu přibližně 22 let) neustále vzniká rozpadem [[radon-222|222]][[radon|Rn]] uvolňovaného ze země, takže olovo běžně dostupné není prosté tohoto izotopu.{{Citace elektronického periodika [179] => | příjmení1 = Tůma [180] => | jméno1 = Martin [181] => | titul = Čí je starověké olovo? Naše! [182] => | periodikum = osel.cz [183] => | datum_vydání = 2013-12-02 [184] => | url = https://www.osel.cz/7311-i-je-staroveke-olovo-nase.html [185] => | datum_přístupu = 2023-04-26 [186] => }} [187] => [188] => Olovo vyskytující se v rudách vykazuje tedy odlišný vzájemný poměr jednotlivých izotopů v závislosti na svém původu. Této skutečnosti lze v jistých případech využít k vysledování původu olova (obvykle archeologické vzorky) metodou [[hmotnostní spektrometrie]]. Uvedená technika určí velmi přesně vzájemné zastoupení jednotlivých izotopů olova a porovnáním s tabelovanými hodnotami pro známé [[starověk]]é lokality těžby olověných rud lze s velkou mírou pravděpodobnosti určit původ vyšetřovaného olověného předmětu nebo i předmětu, kde byl použit olovnatý pigment. [189] => [190] => Podobné studie se nemusí omezovat vždy pouze na archeologické vzorky – existují výzkumy, které se snažily vytipovat základní zdroj emisního olova ze spalovacích motorů pro určitou lokalitu. Podle jedné z těchto prací pochází například většina emisního olova v okolí Vídně z Polska. [191] => [192] => Důsledkem rozdílného zastoupení izotopů v olovu z různých přírodních materiálů je ovšem i to, že se liší jeho relativní atomová hmotnost, a proto [[Mezinárodní unie pro čistou a užitou chemii]] nově doporučuje od r. 2021 uvádět standardní relativní atomovou hmotnost jako interval hodnot (206,14;207,94), případně v jednočíselném vyjádření zvýšit její neurčitost na 207,2 ± 1,1.{{Citace elektronického periodika [193] => | příjmení1 = Meija [194] => | jméno1 = Juris [195] => | titul = Standard Atomic Weight of Lead Revised [196] => | periodikum = IUPAC News [197] => | datum_vydání = 2021-05-06 [198] => | url = https://iupac.org/standard-atomic-weight-of-lead-revised/ [199] => | datum_přístupu = 2021-05-19 [200] => | jazyk = anglicky [201] => }} [202] => [203] => == Zdravotní rizika == [204] => Toxicita olova je zvláště významná pro dětský organismus. Trvalá expozice dětského organismu i nízkými dávkami olova je příčinou zpomalení duševního vývoje a nepříznivých změn v chování. Znečištění prostředí olovem vede ke zvýšení poruch v dospělosti.{{Citace elektronického periodika [205] => | autor1 = University of Texas at Austin [206] => | titul = Childhood lead exposure may adversely affect adults' personalities [207] => | periodikum = medicalxpress.com [208] => | datum_vydání = 2021-07-12 [209] => | url = https://medicalxpress.com/news/2021-07-childhood-exposure-adversely-affect-adults.html [210] => | datum_přístupu = 2023-04-26 [211] => | jazyk = anglicky [212] => }} [213] => [214] => V současné době je olovo, kvůli používání olova v rozvodech pitné vody, při výrobě barev, jako aditiva v benzínu ([[olovnatý benzín]]){{Citace elektronického periodika [215] => | příjmení1 = Brogan [216] => | jméno1 = Caroline [217] => | titul = Lead from leaded petrol persists in London air despite '90s ban [218] => | periodikum = phys.org [219] => | datum_vydání = 2021-06-21 [220] => | url = https://phys.org/news/2021-06-petrol-persists-london-air-90s.html [221] => | datum_přístupu = 2023-04-26 [222] => | jazyk = anglicky [223] => }} a jeho ostatnímu využití v průmyslu, všudypřítomným kontaminantem prostředí. V zemské kůře je výskyt olova průměrně zhruba 12,5 mg/kg a bezolovnatý benzín má limit 5 mg/l. Přehlíženým zdrojem olova v organismu je [[pasivní kouření]].{{Citace elektronického periodika [224] => | titul = Study finds secondhand smoke may be source of lead exposure in children [225] => | url = https://medicalxpress.com/news/2023-08-secondhand-source-exposure-children.html [226] => | datum_přístupu = 2023-08-18 [227] => }} [228] => [229] => Olovo se po vniknutí do organismu ukládá hlavně v [[kost]]ech a v určitém množství se nachází v [[krev|krvi]]. Typickými příznaky otravy olovem jsou bledost obličeje a rtů, zácpa a nechuť k jídlu, kolika, [[Chudokrevnost|anémie]], bolesti hlavy, křeče, chronická nefritida, poškození mozku a poruchy centrálního mozkového systému. Léčení spočívá v tvorbě komplexu a maskování Pb silným [[Chelatace|chelatačním]] činidlem. I stopy olova v okolním prostředí a potravě mohou vést při trvalém přísunu do organismu k následným těžkým onemocněním, protože olovo se v těle kumuluje a vylučuje se jen obtížně.http://www.stefajir.cz/?q=otrava-olovem [230] => [231] => == Ekologická rizika == [232] => [[Soubor:Batteries at Thiaroye.jpg|náhled|Sběrné místo na baterie v senegalském Dakaru, kde v roce 2008 zemřelo 18 dětí v důsledku otravy olovem.]] [233] => Těžké kovy jako olovo jsou schopné v atmosféře putovat na velké vzdálenosti, kontaminují půdu i tisíce kilometrů daleko od zdroje znečištění olovem. Ve vodních nádržích a řekách dochází ke kumulaci olova v sedimentech a tvorbě methylderivátů. Díky drastickému omezení obsahu olova v autobenzínech se v Evropě významně podařilo zmenšit rozsah oblastí kriticky zatížených olovem. Zatímco v roce 1990 bylo ohroženo přes 70 % sledovaných ekosystémů, v roce 2000 to bylo již jen 8 %.[[Miroslav Šuta]]: [http://suta.blog.respekt.cz/c/34470/Znecisteni-rtuti-a-olovem-zustava-vaznym-problemem-Evropy.html Znečištění rtutí a olovem zůstává vážným problémem Evropy] {{Wayback|url=http://suta.blog.respekt.cz/c/34470/Znecisteni-rtuti-a-olovem-zustava-vaznym-problemem-Evropy.html |date=20090305101136 }}, respekt.cz, 5. května 2008 [234] => [235] => Americký výzkum konstatoval, že tisíce tun olova se ročně do životního prostředí dostává vinou [[rybář]]ů a lovců, kteří používají pro svou zálibu olověné broky a olůvka.Jaroslav Petr: Lovci, rybáři - náboje a olůvka, EKO - ekologie a společnost. 4/2009 [236] => [237] => Ve Spojených státech amerických otravou zahynulo v 90. letech 2,4 milionů ptáků za rok, ve Spojeném království 8 000 kachen (Anas platyrhynchos) za rok. Z 1 500 mrtvých labutí (Cygnus olor) v letech 1981–1984 zahynulo 60 % na otravu olovem.http://www.rybarstvi.eu/dok{{Nedostupný zdroj}} rybari/ekologie/X_EVP_vliv cloveka II.pdf [238] => [239] => Vzhledem k jeho nebezpečnosti je omezeno jeho používání v některých elektronických a elektrických zařízeních směrnicí [[RoHS]] spolu se [[rtuť|rtutí]], [[kadmium|kadmiem]] a dalším látkami.[[Miroslav Šuta]]: ''[http://ihned.cz/c4-10041240-19260680-000000_d-zakaz-nekterych-chemikalii-v-novych-spotrebicich Zákaz některých chemikálií v nových spotřebičích] {{Wayback|url=http://ihned.cz/c4-10041240-19260680-000000_d-zakaz-nekterych-chemikalii-v-novych-spotrebicich |date=20110524125439 }}'', Odpady, 9/2006 [240] => [241] => == Odkazy == [242] => [243] => === Reference === [244] => [245] => [246] => === Literatura === [247] => * [[Vladimír Bencko]], Miroslav Cikrt, Jaroslav Lener: ''Toxické kovy v životním a pracovním prostředí člověka'', Grada [[1995]], {{ISBN|80-7169-150-X}} [248] => * [[Miroslav Šuta]]: ''Účinky výfukových plynů z automobilů na lidské zdraví'', Český a Slovenský dopravní klub [[1996]], {{ISBN|80-901339-4-0}} [249] => * Cotton F.A., Wilkinson J.: ''Anorganická chemie, souborné zpracování pro pokročilé'', ACADEMIA, Praha [[1973]] [250] => * Holzbecher Z.: ''Analytická chemie'', SNTL, Praha [[1974]] [251] => * Heinrich Remy, ''Anorganická chemie'' 1. díl, 1. vydání [[1961]] [252] => * N. N. Greenwood, A. Earnshaw, ''Chemie prvků'' 1. díl, 1. vydání [[1993]] {{ISBN|80-85427-38-9}} [253] => [254] => === Externí odkazy === [255] => * {{Commonscat}} [256] => * {{Wikislovník|heslo=olovo}} [257] => [258] => {{Periodická tabulka (navbox)}} [259] => [260] => {{Autoritní data}} [261] => {{Portály|Chemie}} [262] => [263] => [[Kategorie:Olovo| ]] [264] => [[Kategorie:Chemické prvky]] [265] => [[Kategorie:Kovy]] [266] => [[Kategorie:Polutanty]] [267] => [[Kategorie:Endokrinní disruptory]] [268] => [[Kategorie:Supravodiče]] [269] => [[Kategorie:Karcinogeny IARC skupiny 2B]] [] => )
good wiki

Olovo

Olovo (chemická značka Pb, plumbum) je těžký toxický kov, který je znám lidstvu již od starověku. Má velmi nízkou teplotu tání a je dobře kujný i při pokojové teplotě a odolný vůči korozi.

More about us

About

Je to měkký, těžký kov, který má bohatou historii a široké spektrum využití. Navzdory tomu, že se o něm často mluví jako o toxickém prvku, má olovo mnoho pozitivních aspektů a bylo důležitou součástí pokroků v různých oblastech. Historie olova sahá až do starověkých civilizací, které využívaly tento kov k výrobě různých nástrojů a dekorativních předmětů. Olovo je jedním z prvních kovů, které lidstvo objevilo a zpracovávalo, a jeho schopnost tvarování a zpracování pomohla rozvoji technologií a umění. V průběhu staletí se olovo stalo klíčovou surovinou pro stavebnictví, výrobu trubek a dokonce i v malířství. I když olovo má své potenciální rizika, jako je toxicita při nadměrném a nevhodném používání, moderní věda a technologie umožnily vývoj metod pro bezpečné a efektivní použití tohoto kovu. V oblasti energetiky se olovo hojně využívá v olověných akumulátorech, které napájí přenosné zařízení a pomáhají vést cestu k udržitelnější budoucnosti. Tyto akumulátory mají dlouhou životnost a jsou recyklovatelné, což přispívá k ochraně životního prostředí. Olovo také hraje důležitou roli v průmyslových aplikacích, jako je například výroba některých typů skla a keramiku, kde přispívá k vylepšení jejich optických a chemických vlastností. V některých oblastech, jako je medicína, se olovo používá k ochraně před radiací a v experimentální fyzice se jeho jedinečné vlastnosti využívají v různých aplikacích. Díky postupnému vývoji regulací a uvědomění si o rizicích se od 70. let 20. století výrazně snížila expozice olovu v domácnostech a životním prostředí. Moderní přístupy se zaměřují na minimalizaci nežádoucích účinků a maximalizaci přínosů, což vedlo k bezpečnějšímu používání tohoto fascinujícího kovu. Olovo tedy zůstává v naší společnosti cenným prvkem, který se může účelně využívat při dodržování odpovědných praktik. I když nesmíme zapomínat na jeho potenciální rizika, klíčové je zaměřit se na to, jak můžeme tuto nesmírně zajímavou a historicky významnou látku využívat s ohledem na zdraví, životní prostředí a společnost.

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

Copyright © 2025 Dobrý spolek