Array ( [0] => 15528642 [id] => 15528642 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Sarísa [uri] => Sarísa [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => [[Soubor:Makedonische phalanx.png|vpravo|náhled|300px|Makedonská falanga vyzbrojená sarísou]] [1] => '''Sarísa''' (též sarissa, [[řečtina|řecky]]: σάρισα) bylo obouruční kopí používané [[starověk]]ými [[Starověcí Makedonci|Makedonci]] a [[Řekové|Řeky]]. Kopí bylo dlouhé 6 až 7 [[metr]]ů,{{citace monografie | jméno=Jane | příjmení=Penrose | titul= Řím a jeho nepřátelé|vydavatel=Miroslav Sobotka | místo= Praha | rok=2007 | jazyk = |strany= 80 |poznámka= Dále jen [Penrose]}} přičemž 4 metry vyčnívaly před falangisty. Tato délka umožňovala, aby se do boje zapojilo prvních pět řad seřazené makedonské falangy, což těmto typům falangy dávalo výhodu proti klasickým falangám [[hoplít]]ů. Sarísu začali ve větším měřítku využívat Makedonci za vlády [[Filip II. Makedonský|Filipa II.]] {{citace monografie | jméno=Simon | příjmení=Anglim | titul= Bojové techniky starověkého světa|vydavatel=Deus | místo= Praha | rok=2006 | jazyk = |strany= 36| poznámka = Dále jen [Anglim]}} a v armádách [[helénismus|helénistických]] států zůstala, dokud koncepci falangy nepřekonala taktika [[starověký Řím|římských]] [[Římská legie|legionářů]]. [2] => [3] => Neví se zcela jistě, kdo sarísu vynalezl. S největší pravděpodobností to byl [[Filip II. Makedonský]], ale některé historické prameny uvádí [[Ifikratés|Ifikrata]] z [[Athény|Athén]] nebo [[Epameinóndás|Epameinonda]] z [[Théby|Théb]].Anglim, str 38. Je však jisté, že až Filip začal sarísu používat ve velkém měřítku. [4] => [5] => Důvodů k tomu měl hned několik. Chtěl dosáhnout toho, aby jeho falangisté mohli nepřátele zasáhnout, aniž by se sami vystavovali nebezpečí. Pokud [[Starověká Makedonie|makedonská]] falanga zaútočila, měl každý muž v první řadě před sebou pět hrotů kopí. I když byla sarísa velice dlouhá, muži, kteří stáli dále než v páté řadě, nemohli spolubojovníky podporovat.Anglim, str 40. Proto kopí drželi ne vodorovně, ale vzhůru, aby falangu chránili před střelami shora. [6] => [7] => Účinnost sarísy v boji se ihned projevila. Makedonským falangám se podařilo porazit řecké rivaly a po tomto vítězství Filip plánoval invazi do [[Perská říše|Persie]], kterou uskutečnil až jeho syn [[Alexandr Veliký]]. Na drtivé porážce perských vojsk měla zásluhu i sarísa. Taktiku makedonské falangy a s ní i použití sarísy převzaly po Alexandrově smrti armády nástupnických helénistických států (například [[ptolemaiovský Egypt]] a [[seleukovská říše]]) a začaly ji používat i další [[Středozemní moře|středomořské]] mocnosti, jako bylo [[Kartágo]].{{citace monografie | jméno=Wiliam | příjmení=Weir | titul= Bitvy, které změnily svět|vydavatel=Alpress s. r. o. | místo= Frýdek-Místek | rok=2006 | jazyk = |strany= 208 }}Penrose, str. 58 [8] => [9] => Tyto falangy se v boji spoléhaly výhradně na sarísu a jejich záložní zbraní byl [[meč]] (falangisté ho však neměli příliš v oblibě). Bitvy, kde bojovala jedna falanga proti druhé, se staly dlouhou a často krvavou záležitostí. Sváděly se na stejných místech (hlavně na rovinách) a boj probíhal v neustálém stereotypu. S vojenskou inovací přišel až [[Starověký Řím|Řím]]. Jeho vojska od konce čtvrtého století př. n. l. používala tzv. [[Manipul (vojenská jednotka)|manipuly]], na které nebyla vojska falangistů připravena. Nakonec Řím tyto mocnosti porazil a římské vojenství, v němž byl hlavní zbraní meč ([[gladius]]), se ukázalo silnější než tradiční vojska falangistů (zářný příklad představuje [[bitva u Pydny]]). [10] => [11] => == Související články == [12] => * [[Pěchota starověku]] [13] => * [[Aspis]] [14] => * [[Falanga]] [15] => [16] => == Literatura == [17] => * {{citace monografie | jméno=Simon | příjmení=Anglim | titul= Bojové techniky starověkého světa|vydavatel=Deus | místo= Praha | rok=2006 | jazyk = | isbn = 80-86215-88-1}} [18] => * {{citace monografie | jméno=Jane | příjmení=Penrose | titul= Řím a jeho nepřátelé|vydavatel=Miroslav Sobotka | místo= Praha | rok=2007 | jazyk = | isbn = 978-80-86977-10-2}} [19] => * {{citace monografie | jméno=Wiliam | příjmení=Weir | titul= Bitvy, které změnily svět|vydavatel=Alpress s. r. o. | místo= Frýdek-Místek | rok=2006 | jazyk = | isbn = 80-7218-973-5}} [20] => [21] => == Reference == [22] => [23] => [24] => {{Autoritní data}} [25] => {{Portály|Antika}} [26] => [27] => [[Kategorie:Starověké řecké vojenství]] [28] => [[Kategorie:Bodné zbraně]] [29] => [[Kategorie:Dřevcové zbraně]] [] => )
good wiki

Sarísa

Makedonská falanga vyzbrojená sarísou Sarísa (též sarissa, řecky: σάρισα) bylo obouruční kopí používané starověkými Makedonci a Řeky. Kopí bylo dlouhé 6 až 7 metrů, přičemž 4 metry vyčnívaly před falangisty.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Filip II. Makedonský','starověký Řím','Kategorie:Bodné zbraně','Falanga','Pěchota starověku','gladius','Starověký Řím','Kartágo','seleukovská říše','Alexandr Veliký','Starověká Makedonie','Théby'

Falanga

Gladius

Kartágo

Théby