Array ( [0] => 15483665 [id] => 15483665 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Sarajevo [uri] => Sarajevo [3] => Sarajevo City Panorama.JPG [img] => Sarajevo City Panorama.JPG [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => Sarajevo je hlavní a největší město Bosny a Hercegoviny. Nachází se v údolí řeky Miljacka a je obklopeno horami. Město má bohatou historii, která sahá až do prehistorických dob. Během osmanské nadvlády se Sarajevo stalo důležitým centrem islámu v regionu a architektura města odráží tuto historickou tradici. V průběhu 20. století bylo město součástí Království Jugoslávie a později získalo nezávislost jako hlavní město Bosny a Hercegoviny. Sarajevo je také známé díky obléhání, které probíhalo během války v Bosně a Hercegovině v 90. letech. Město se v současnosti stalo turistickou destinací s mnoha historickými památkami a kulturními událostmi. [oai] => Sarajevo je hlavní a největší město Bosny a Hercegoviny. Nachází se v údolí řeky Miljacka a je obklopeno horami. Město má bohatou historii, která sahá až do prehistorických dob. Během osmanské nadvlády se Sarajevo stalo důležitým centrem islámu v regionu a architektura města odráží tuto historickou tradici. V průběhu 20. století bylo město součástí Království Jugoslávie a později získalo nezávislost jako hlavní město Bosny a Hercegoviny. Sarajevo je také známé díky obléhání, které probíhalo během války v Bosně a Hercegovině v 90. letech. Město se v současnosti stalo turistickou destinací s mnoha historickými památkami a kulturními událostmi. [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => Sarajevo, hlavní město Bosny a Hercegoviny, je fascinující metropolí, která se pyšní bohatou historií, kulturní rozmanitostí a unikátní atmosférou, která láká návštěvníky z celého světa. Leží na křižovatce východní a západní kultury a tato poloha ji činí jedinečným místem, kde se mísí různé tradice a zvyky. Město je známé svými historickými památkami, jako je Baščaršija, stará tržnice s úzkými uličkami, kde se nacházejí obchody s tradičními řemesly a restaurace nabízející místní speciality. Vodopády na řece Miljacka a malebné výhledy na okolní hory přidávají Sarajevu na kráse a přitahují milovníky přírody. Sarajevo si také uchovává kulturní dědictví, které je výrazné v mnoha festivalech, výstavách a kulturních akcích, jež se zde konají po celý rok. Město je domovem různých národností a náboženství, což vytváří jedinečnou mozaiku, na kterou místní obyvatelé s hrdostí vzpomínají. Přestože Sarajevo prošlo náročnými obdobími své historie, dnes je symbolem resiliencie a obnovené vitality. Městská infrastruktura se modernizuje a rozvíjí, což přispívá k životní úrovni a zvyšuje atraktivitu města jako turistické destinace. Sarajevané jsou známí svou pohostinností a ochotou sdílet svůj domov s ostatními, což dělá z návštěvy Sarajeva nezapomenutelný zážitek. Na závěr je Sarajevo městem naděje, kde historie a současnost harmonicky koexistují a kde se ukazuje, že i po těžkých časech může nastat obnova a růst. [oai_cs_optimisticky] => Sarajevo, hlavní město Bosny a Hercegoviny, je fascinující metropolí, která se pyšní bohatou historií, kulturní rozmanitostí a unikátní atmosférou, která láká návštěvníky z celého světa. Leží na křižovatce východní a západní kultury a tato poloha ji činí jedinečným místem, kde se mísí různé tradice a zvyky. Město je známé svými historickými památkami, jako je Baščaršija, stará tržnice s úzkými uličkami, kde se nacházejí obchody s tradičními řemesly a restaurace nabízející místní speciality. Vodopády na řece Miljacka a malebné výhledy na okolní hory přidávají Sarajevu na kráse a přitahují milovníky přírody. Sarajevo si také uchovává kulturní dědictví, které je výrazné v mnoha festivalech, výstavách a kulturních akcích, jež se zde konají po celý rok. Město je domovem různých národností a náboženství, což vytváří jedinečnou mozaiku, na kterou místní obyvatelé s hrdostí vzpomínají. Přestože Sarajevo prošlo náročnými obdobími své historie, dnes je symbolem resiliencie a obnovené vitality. Městská infrastruktura se modernizuje a rozvíjí, což přispívá k životní úrovni a zvyšuje atraktivitu města jako turistické destinace. Sarajevané jsou známí svou pohostinností a ochotou sdílet svůj domov s ostatními, což dělá z návštěvy Sarajeva nezapomenutelný zážitek. Na závěr je Sarajevo městem naděje, kde historie a současnost harmonicky koexistují a kde se ukazuje, že i po těžkých časech může nastat obnova a růst. ) Array ( [0] => {{Infobox - sídlo světa [1] => | jméno = Sarajevo [2] => | originální jméno = Сарајево [3] => | koláž = {{Koláž|position=center [4] => | photo1a = Sarajevo City Panorama.JPG [5] => | photo2a = Sarajevo (2673214613).jpg [6] => | photo2b = JesusesHearthCathedral.jpg [7] => | photo2c = Саборна црква у Сарајеву.jpg [8] => | photo3a = Vijecnica (41626036484).jpg [9] => | photo3b = Trebevićka žičara 2018 07.jpg [10] => | photo4a = [11] => | color_border = white [12] => | color = white [13] => | spacing = 2 [14] => | size = 270 [15] => | text = Odshora: sarajevské panorama, [[Sebilj]], [[Katedrála Srdce Ježíšova (Sarajevo)|Katedrála Srdce Ježíšova]], [[Katedrála Narození Panny Marie (Sarajevo)|Katedrála Narození Panny Marie]], Hotel Holiday Inn a [[Dvojčata UNITIC]], radnice, sarajevská lanovka [16] => }} [17] => | znak = Coat_of_arms_of_Sarajevo.svg [18] => | vlajka = Flag of Sarajevo.svg [19] => | stát = Bosna a Hercegovina [20] => | pojem vyššího celku = [[Administrativní dělení Bosny a Hercegoviny|Entita]] [21] => | název vyššího celku = [[Federace Bosny a Hercegoviny]] [22] => | pojem nižšího celku = [[Administrativní dělení Bosny a Hercegoviny|Kanton]] [23] => | název nižšího celku = [[Sarajevo (kanton)|Sarajevo]] [24] => | administrativní dělení = 4 obvody ([[Občina (územní jednotka)|općiny/opštiny]]) [25] => | rozloha = 141.5 [26] => | loc-map = {{LocMap |Bosna a Hercegovina |label=Sarajevo |position=left |width=250 |lat=43.86 |long=18.41 |float=center |caption=|relief=1}} [27] => | počet obyvatel = 275524 [28] => | obyvatelé aktuální k = 2013https://www.sarajevo.ba/bs/article/5822/stanovnistvo [29] => | hustota zalidnění = 1947 [30] => | etnické složení = [[Bosňáci]], [[Chorvati]], [[Srbové]] [31] => | náboženské složení = [[Sunna|sunnitský]] [[islám]], [[Římskokatolická církev|římskokatolické]] [[křesťanství]], [[Pravoslaví|pravoslavné]] [[křesťanství]] [32] => | zeměpisná šířka = 43.8666667 [33] => | zeměpisná délka = 18.4166667 [34] => | nadmořská výška = 500 [35] => | psč = 71 000 [36] => | telefonní předvolba = (+387) 33 [37] => | web = http://www.sarajevo.ba [38] => }} [39] => '''Sarajevo''' ([[Cyrilice|cyrilicí]] '''Сарајево''') je hlavní a největší město [[Bosna a Hercegovina|Bosny a Hercegoviny]], v jehož hranicích na ploše 141,5 km² žije 275 524 obyvatel.{{cite news|url=http://www.balkaninsight.com/en/article/census-highlights-impact-of-bosnian-conflict-on-population-07-01-2016|title=Census Results Highlight Impact of Bosnian War|work=Balkan Transitional Justice|publisher=Balkan Investigative Reporting Network|first=Rodolfo|last=Toe|date=1 July 2016|access-date=14 October 2017}}{{cite web|url=http://www.popis.gov.ba/popis2013/doc/RezultatiPopisa_BS.pdf|title=Census of Population, Households and Dwellings in Bosnia and Herzegovina: Final Results|date=2013|publisher=Agencija za statistiku Bosne i Hercegovine|access-date=28 July 2021}} V [[Sarajevská metropolitní oblast|Sarajevské metropolitní oblasti]], zahrnující kanton [[Sarajevo (kanton)|Sarajevo]], [[Istočno Sarajevo|Východní Sarajevo]] a okolní obce, žije přes půl milionu obyvatel. Sarajevo se nachází v [[Bosna (historická země)|Bosně]] v tzv. velké Sarajevské kotlině, je obklopeno [[Dinárské hory|Dinárskými horami]] a leží podél řeky [[Miljacka|Miljacky]] v srdci [[Balkán]]u, regionu [[Jižní Evropa|jižní Evropy]]. Zároveň je hlavním městem [[Federace Bosny a Hercegoviny]]. [40] => [41] => Sarajevo je politickým, finančním, společenským a kulturním centrem Bosny a Hercegoviny a významným centrem kultury na Balkáně s celoregionálním vlivem v oblasti zábavy, médií, módy a umění.{{cite web|url=http://www.mediterraneanews.com/index/2011/05/sarajevo-the-economic-administrative-cultural-and-educational-center-of-bosnia-and-herzegovina/|title=Sarajevo: The economic, administrative, cultural and educational center of Bosnia and Herzegovina|publisher=Mediterranea News|date=12 May 2011|access-date=5 April 2012|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20120424230137/http://www.mediterraneanews.com/index/2011/05/sarajevo-the-economic-administrative-cultural-and-educational-center-of-bosnia-and-herzegovina/|archive-date=24 April 2012|titul=Archivovaná kopie|datum přístupu=2022-01-11|url archivu=https://web.archive.org/web/20120424230137/http://www.mediterraneanews.com/index/2011/05/sarajevo-the-economic-administrative-cultural-and-educational-center-of-bosnia-and-herzegovina/|datum archivace=2012-04-24|nedostupné=ano}}{{cite web|author=daenet d.o.o.|url=http://www.sarajevo.ba/en/stream.php?kat=144|title=Sarajevo Official Web Site : Economy|publisher=Sarajevo.ba|access-date=5 April 2012|archive-date=1 April 2012|archive-url=https://web.archive.org/web/20120401224315/http://www.sarajevo.ba/en/stream.php?kat=144|url-status=dead|titul=Archivovaná kopie|datum přístupu=2022-01-11|url archivu=https://web.archive.org/web/20120401224315/http://www.sarajevo.ba/en/stream.php?kat=144|datum archivace=2012-04-01|nedostupné=ano}} Vzhledem k dlouhé historii náboženské a kulturní rozmanitosti se Sarajevu někdy říká „Jeruzalém Evropy“Stilinovic, Josip (3 January 2002). [http://www.cwnews.com/news/viewstory.cfm?recnum=21006 "In Europe's Jerusalem"], ''Catholic World News''. The city's principal mosques are the Gazi Husrev-Bey's Mosque, or Begova Džamija (1530), and the Mosque of Ali Pasha (1560–61). Retrieved on 5 August 2006. nebo „Jeruzalém Balkánu“.{{cite book|url=https://archive.org/details/jewstheirfuturec0000benb|url-access=registration|quote=Sarajevo.|title=The Jews and their Future: A Conversation on Judaism and Jewish Identities|first1=Esther|last1=Benbassa|author-link1=Esther Benbassa|first2=Jean-Christophe|last2=Attias|year=2004|location=London|publisher=Zed Books|page=[https://archive.org/details/jewstheirfuturec0000benb/page/27 27]|isbn=978-1-84277-391-8}} Je jedním z mála velkých evropských měst, kde se v jedné čtvrti nachází mešita, katolický kostel, pravoslavný kostel i synagoga.{{cite book|title=Bosnia: A Short History [Paperback]|last=Malcolm|first=Noel|year=1996|publisher=NYU Press|location=London|isbn=978-0-8147-5561-7|pages=107, 364}} [42] => [43] => Ačkoli osídlení oblasti sahá až do pravěku, moderní město vzniklo jako [[Osmanská říše|osmanská]] pevnost v 15. století.Valerijan, Žujo; Imamović, Mustafa; Ćurovac, Muhamed. ''Sarajevo''. Sarajevo během své historie několikrát přitáhlo mezinárodní pozornost. V roce 1885 se Sarajevo stalo prvním městem v Evropě a po [[San Francisco|San Francisku]] druhým městem na světě, kde byla zavedena celodenní síť elektrických tramvají.{{cite book|title=Lonely Planet: Best Cities in the World|year=2006|publisher=Lonely Planet|isbn=978-1-74104-731-8|url=https://archive.org/details/lonelyplanetciti00lone}} V roce 1914 se stalo místem [[Atentát na Františka Ferdinanda d'Este|atentátu na arcivévodu Františka Ferdinanda d'Este]], který spáchal aktivista místní [[Mladá Bosna|Mladé Bosny]] [[Gavrilo Princip]] a který odstartoval [[První světová válka|první světovou válku]], jež zároveň ukončila [[Rakousko-Uhersko|rakousko-uherskou]] nadvládu v Bosně a vedla ke vzniku [[Království Jugoslávie]]. Později, po [[Druhá světová válka|druhé světové válce]], vedlo vytvoření [[Socialistická republika Bosna a Hercegovina|Socialistické republiky Bosna a Hercegovina]] v rámci [[Socialistická federativní republika Jugoslávie|Socialistické federativní republiky Jugoslávie]] k masivnímu rozvoji Sarajeva, tehdejšího hlavního města republiky, který vyvrcholil uspořádáním [[Zimní olympijské hry 1984|zimních olympijských her v roce 1984]], jež znamenaly pro město období prosperity. Po vypuknutí [[Válka v Jugoslávii|jugoslávských válek]] ale město během [[Válka v Bosně a Hercegovině|bosenské války]] a rozpadu Jugoslávie trpělo 1425 dní od dubna 1992 do února 1996 nejdelším [[Obléhání Sarajeva|obléháním hlavního města]] v dějinách moderních válek.{{cite news|url=http://www.timesonline.co.uk/tol/news/world/europe/article575571.ece|title=The New Siege of Sarajevo|last=Connelly|first=Charlie|date=8 October 2005|work=The Times|location=UK|access-date=10 May 2010}} [44] => [45] => Sarajevo prochází poválečnou rekonstrukcí a je [[Ekonomika Bosny a Hercegoviny|nejrychleji rostoucím městem]] v Bosně a Hercegovině.Kelley, Steve. [http://seattletimes.nwsource.com/html/sports/2003174149_kell04.html "Rising Sarajevo finds hope again"], ''[[The Seattle Times]]''. Retrieved on 19 August 2006. Série cestovních průvodců ''[[Lonely Planet]]'' označila Sarajevo za 43. nejlepší město na světěLonely Planet (March 2006). ''The Cities Book: A Journey Through The Best Cities in the World'', Lonely Planet Publications, {{ISBN|1-74104-731-5}}. a v prosinci 2009 ho zařadila mezi deset nejlepších měst, která stojí za to navštívit v roce 2010.{{cite web|url=http://www.news.com.au/travel/galleries/gallery-e6frflw0-1225794915428?page=2|title=Lonely Planet's Top 10 Cities 2010 | Lonely Planet's Top 10 Cities 2010|publisher=News.com.au|access-date=19 January 2010|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20101010052209/http://www.news.com.au/travel/galleries/gallery-e6frflw0-1225794915428?page=2|archive-date=10 October 2010}} V roce 2011 bylo Sarajevo nominováno na [[Evropské hlavní město kultury]] pro rok 2014 a v roce 2019 hostilo [[Evropský olympijský festival mládeže]].{{cite web|url=http://www.bh-news.com/en/vijest_det.php?vid=3827&r=1|title=Nomination of Sarajevo for European Capital of Culture 2014|publisher=BH-News.com|access-date=15 September 2011}}{{cite web|url=http://www.eppgroup.eu/press/showpr.asp?prcontroldoctypeid=1&prcontrolid=10331&prcontentid=17480&prcontentlg=en|title=Sarajevo: With Sarajevo as Europe's Capital of Culture 2014 we could send an... – 12/05/2011 – EPP Group|publisher=Group of the European People's Party (Christian Democrats) in the European Parliament|access-date=15 September 2011}} V říjnu 2019 bylo Sarajevo jmenováno kreativním městem UNESCO za to, že kulturu staví do centra svých rozvojových strategií,{{Cite web|url=https://en.unesco.org/news/unesco-celebrates-world-cities-day-designating-66-new-creative-cities|title=UNESCO celebrates World Cities Day designating 66 new Creative Cities|date=30 October 2019|website=UNESCO}}{{Cite web|url=https://en.unesco.org/creative-cities/events/unesco-designates-66-new-creative-cities|title=UNESCO designates 66 new Creative Cities | Creative Cities Network|website=en.unesco.org}} a město je jedním z osmnácti tzv. světových [[Město filmu|Měst filmu]]. [46] => [47] => == Název == [48] => Ve [[středověk]]u je doložena existence pevnosti s názvem ''Hodidjed''. Lokalita byla známá pod názvem ''Vrhbosna''. Ten pravděpodobně pochází ze spojení slov „vrh“ (kopec, hora) a „[[Bosna (řeka)|Bosna]]“ (řeka, která v západní části údolí pramení).{{Citace monografie [49] => | příjmení = R. Donija [50] => | jméno = Robert [51] => | odkaz na autora = [52] => | titul = Sarajevo: biografija grada [53] => | url = https://archive.org/details/sarajevobiografi00doni [54] => | vydavatel = Izdavač za istoriju [55] => | místo = Sarajevo [56] => | počet stran = 462 [57] => | kapitola = [58] => | strany = [https://archive.org/details/sarajevobiografi00doni/page/n30 31] [59] => | isbn = 9958-9642-8-7 [60] => | jazyk = bosenština [61] => | rok = 2006 [62] => }} Název je v současné době v této podobě používán pro označení arcidiecéze [[Římskokatolická církev v Bosně a Hercegovině|římskokatolické církve]], která v Sarajevu sídlí.[https://www.vrhbosanska-nadbiskupija.org/nadbiskupija/povijest O dějinách vrchbosenské arcidiecéze na místních stránkách {{bs}}] [63] => [64] => Začátkem 16. století, konkrétně od roku [[1507]], se používá – a je i doložený – současný název ''Sarajevo''. Vyvinul se z [[Turečtina|tureckých]] jmen jako ''Saraj-ovasi'', ''Bosna-saraj'' a ''Sarajbosna'', přičemž slovo ''saraj'' označuje [[palác]] a do [[turečtina|turečtiny]] bylo převzato z [[perština|perského]] ''سرای'' (sarāy). Obdobné slovo pro palác se vyskytuje i v řadě dalších toponym po světě, např. [[Mugalsaráj]] v [[Indie|Indii]], nebo [[Saray]] v blízkosti Istanbulu v Turecku. Obyvatelstvo mluvící slovanským jazykem jej přijalo v podobě ''Sarajevo''. Existuje nicméně spor ohledně toho, zda koncovka -evo v názvu je skutečně [[Slované|slovanského]] původu, nebo je také původem z turečtiny a zdali původní turecký název označoval ''louky okolo paláce''.{{Citace monografie [65] => | příjmení = Troud [66] => | jméno = Gilles [67] => | odkaz na autora = [68] => | titul = Etnički sukobi u Titovoj Jugoslaviji [69] => | vydavatel = Izdavačka Knjižarica Zorana Stojadinovića [70] => | místo = Sremski Karlovci [71] => | rok = 2010 [72] => | počet stran = 324 [73] => | isbn = 978-86-7543-209-8 [74] => | kapitola = [75] => | strany = 122 [76] => | jazyk = srbština [77] => }} [78] => [79] => Oficiální název města v [[Osmanská turečtina|Osmanské turečtině]] zněl ''Saraybosna'' (a moderní turečtina jej převzala). Město mělo řadu přezdívek, do [[bosenština|bosenštiny]] pronikl turecký výraz ''şehir'' v podobě ''šeher'', který jej označoval prostě jako ''město''. Díky své náboženské i kulturní rozmanitosti bylo přezdíváno také jako Damašek severu[https://www.independent.co.uk/news/world/europe/bombs-rain-on-ancient-mosques-of-sarajevo-the-old-quarter-was-the-hub-of-yugoslavia-s-most-cosmopolitan-city-marcus-tanner-views-the-destruction-of-the-damascus-of-the-north-1531726.html Článek na portálu The Independent {{en}}] nebo Evropský Jeruzalém.{{Citace monografie [80] => | příjmení = [81] => | jméno = [82] => | odkaz na autora = [83] => | titul = Southeast European Studies in a Globalizing World [84] => | url = https://books.google.cz/books/about/Southeast_European_Studies_in_a_Globaliz.html?id=ufvVoQEACAAJ&redir_esc=y [85] => | vydavatel = LIT Verlag [86] => | místo = Münster [87] => | rok vydání = 2014 [88] => | edice = Studies on South East Europe [89] => | svazek edice = 16 [90] => | vydání = [91] => | počet stran = 222 [92] => | kapitola = [93] => | strany = 130 [94] => | isbn = 978-3-643-90595-6 [95] => | jazyk = en [96] => }} [97] => [98] => == Historie == [99] => {{Podrobně|Dějiny Sarajeva}} [100] => [101] => === Starověk === [102] => [[Soubor:Butmirska vaza.jpg|náhled|vlevo|Váza z [[neolit]]ického období butmirské kultury]] [103] => Jedním z nejstarších nálezů osídlení v sarajevské oblasti jsou nálezy neolitické [[Butmirská kultura|butmirské kultury]]. [[Butmir]]ské nálezy byly učiněny na území dnešního sarajevského předměstí [[Ilidža]] v roce 1893 [[Rakousko-Uhersko|rakousko-uherskými]] úřady při stavbě zemědělské školy. Bohatství [[Pazourek|pazourku]] v této oblasti bylo pro neolitické lidi lákavé a osada vzkvétala. V osadě se vyvinula unikátní keramika a vzory keramiky, které charakterizují butmirský lid jako jedinečnou kulturu, jak bylo popsáno na Mezinárodním kongresu archeologů a antropologů, který se konal v roce 1894 v Sarajevu.{{Citace elektronického periodika [104] => | titul = Sarajevska regija u periodu P.N.E. {{!}} Sarajevo.ba [105] => | periodikum = www.sarajevo.ba [106] => | url = https://www.sarajevo.ba/bs/article/1203/sarajevska-regija-u-periodu-pne [107] => | jazyk = bs [108] => | datum přístupu = 2022-01-11 [109] => }} [110] => [111] => Další významnou kulturou v Sarajevu byli [[Ilyrové]]. Tento starověký národ, který za svou vlast považoval většinu západního [[Balkán]]u, měl v regionu několik klíčových sídlišť, většinou v okolí řeky [[Miljacka|Miljacky]] a v sarajevském údolí. Ilyrové v sarajevském regionu patřili k Daesitiatům, poslednímu ilyrskému národu v Bosně a Hercegovině, který se bránil [[Starověký Řím|římské]] okupaci. Jejich porážka římským císařem [[Tiberius|Tiberiem]] v roce 9 n. l. znamená počátek římské nadvlády v regionu. Římané nikdy nezastavěli oblast dnešní Bosny, ale římská kolonie ''Aquae Sulphurae'' se nacházela poblíž dnešní Ilidže a byla nejvýznamnější osadou té doby.{{Cite web|url=http://www.aneks8komisija.com.ba/main.php?id_struct=50&lang=4&action=view&id=2498|archive-url=https://web.archive.org/web/20071013171041/http://www.aneks8komisija.com.ba/main.php?id_struct=50&lang=4&action=view&id=2498|url-status=dead|archive-date=2007-10-13|title=Commission to preserve national monuments|date=2007-10-13|access-date=2018-08-14}} Po Římanech oblast osídlili [[Gótové]] a po nich v 7. století [[Slované]]."Sarajevo", ''New Britannica'', volume 10, edition 15 (1989). {{ISBN|0-85229-493-X}}. [112] => [113] => === Středověk === [114] => Ve [[středověk]]u bylo Sarajevo součástí bosenské provincie Vrhbosna poblíž tradičního centra [[Bosenské království|Bosenského království]]. Ačkoli město jménem ''Vrhbosna'' existovalo, o přesném osídlení Sarajeva v této době se vedou [[Dějiny Sarajeva#Středověk|spory]]. Různé dokumenty zaznamenávají v regionu místo zvané ''Tornik'', pravděpodobně v oblasti čtvrti Marijin Dvor. Podle všech indicií byl Tornik velmi malým tržištěm obklopeným úměrně malou vesnicí a [[Dubrovník|raguskými]] kupci nebyl považován za příliš důležitý.[http://www.bartleby.com/65/sa/Sarajevo.html "Sarajevo"], ''[[Columbia Encyclopedia]]'', edition 6, Retrieved on 3 August 2006 {{Wayback|url=http://www.bartleby.com/65/sa/Sarajevo.html |date=20060829000000 }} [115] => [116] => Podle jiných badatelů byla ''Vrhbosna'' významným městem v širší oblasti dnešního Sarajeva. Papežské dokumenty uvádějí, že v roce 1238 zde byla postavena katedrála zasvěcená [[Petr (apoštol)|sv. Petrovi]]. V regionu se zastavili žáci [[Cyril a Metoděj|Cyrila a Metoděje]], kteří založili kostel nedaleko pramenu [[Bosna (řeka)|řeky Bosny]]. Ať už se město nacházelo někde v oblasti dnešního Sarajeva, nebo ne, dokumenty svědčí o jeho významu a významu regionu. Severovýchodně od Starého města se nacházela také citadela ''Hodidjed'', která vznikla kolem roku 1263 a která byla [[Expanze Osmanské říše na Balkán|obsazena Osmanskou říší]] v roce 1429. [117] => [118] => === Osmanská nadvláda === [119] => [[Soubor:Сараево 1697.jpg|náhled|vpravo|Pohled na Sarajevo před rokem [[1697]].]] [120] => [[Osmanská říše]] obsadila lokalitu dnešního Sarajeva roku 1435,{{Citace monografie [121] => | titul = Geografický místopisný slovník světa [122] => | vydavatel = Academia [123] => | místo = Praha [124] => | rok = 1999 [125] => | isbn = 80-200-0445-9 [126] => | strany = 698 [127] => }} kdy turecký [[paša]] dobyl hrad Hodidjed na území současného města. Postupně se začal projevovat kulturní a společenský vliv nových vládců a šířil se [[islám]]. V 60. letech 15. století vzniklo z podnětu správce města Isak-bega Ishakoviće kryté tržiště ([[bezistan]]), vodovod, a v neposlední řadě byly také vybudovány i objekty muslimské [[vakf]]uské nadace a od roku 1477 byly přístupné i veřejnosti. Vznikl tedy základ současného středu města.Valerijan, Žujo; Imamović, Mustafa; Ćurovac, Muhamed (1997). Sarajevo. Svjetlost.{{Citace monografie [128] => | příjmení = R. Donija [129] => | jméno = Robert [130] => | odkaz na autora = [131] => | titul = Sarajevo: biografija grada [132] => | url = https://archive.org/details/sarajevobiografi00doni [133] => | vydavatel = Izdavač za istoriju [134] => | místo = Sarajevo [135] => | rok = 2006 [136] => | počet stran = 462 [137] => | isbn = 9958-9642-8-7 [138] => | kapitola = [139] => | strany = [https://archive.org/details/sarajevobiografi00doni/page/n38 39] [140] => | jazyk = bosenština [141] => }} V první polovině 16. století se správcem města stal [[Gazi Husrev-beg]], jenž nechal postavit [[Gazi Husrev-begova mešita|mešitu]], [[Gazi Husrev-begova medresa|medresu]] (muslimskou střední školu) a další veřejné stavby. V té době bylo Sarajevo nejlidnatějším sídlem své provincie, nicméně jako administrativní centrum pro danou správní jednotku sloužila Banja Luka (někdy před 1554–1639) a nato Travnik (1699–1850).{{Citace monografie [142] => | příjmení = Ekmečić [143] => | jméno = Milorad [144] => | odkaz na autora = [145] => | titul = Stvaranje Jugoslavije 1790–1918 [146] => | vydavatel = Prosveta [147] => | místo = Bělehrad [148] => | rok = 1989 [149] => | počet stran = 663 [150] => | isbn = [151] => | kapitola = [152] => | strany = 623 [153] => | jazyk = srbochorvatština [154] => }} [155] => [156] => Roku 1697 však rozvoj rychle ustal, když město vyplenila [[Císařská armáda (habsburská)|rakouská armáda]] pod vedením [[Evžen Savojský|Evžena Savojského]].{{Citace monografie [157] => | příjmení = R. Donija [158] => | jméno = Robert [159] => | odkaz na autora = [160] => | titul = Sarajevo: biografija grada [161] => | url = https://archive.org/details/sarajevobiografi00doni [162] => | vydavatel = Izdavač za istoriju [163] => | místo = Sarajevo [164] => | rok = 2006 [165] => | počet stran = 462 [166] => | isbn = 9958-9642-8-7 [167] => | kapitola = [168] => | strany = [https://archive.org/details/sarajevobiografi00doni/page/n45 46] [169] => | jazyk = bosenština [170] => }} Město bylo sice obnoveno, kvůli úpadku Osmanské říše však nikdy nedosáhlo rozkvětu, který zažilo do doby předvyplněním. Rovněž ztratilo postavení centra [[ejálet]]u.{{Citace monografie [171] => | příjmení = R. Donija [172] => | jméno = Robert [173] => | odkaz na autora = [174] => | titul = Sarajevo: biografija grada [175] => | url = https://archive.org/details/sarajevobiografi00doni [176] => | vydavatel = Izdavač za istoriju [177] => | místo = Sarajevo [178] => | rok = 2006 [179] => | počet stran = 462 [180] => | isbn = 9958-9642-8-7 [181] => | kapitola = [182] => | strany = [https://archive.org/details/sarajevobiografi00doni/page/n46 47] [183] => | jazyk = bosenština [184] => }} [185] => [186] => Osmané vládnoucí městu si však uvědomovali blízkost nedaleké [[Habsburská monarchie|Habsburské monarchie]], proto nechali v roce 1729 vybudovat městské opevnění (dnes čtvrť [[Vratnik (Sarajevo)|Vratnik]]) a na kopci nad městem pevnost (''Bijela tabija'').{{Citace monografie [187] => | příjmení = R. Donija [188] => | jméno = Robert [189] => | odkaz na autora = [190] => | titul = Sarajevo: biografija grada [191] => | url = https://archive.org/details/sarajevobiografi00doni [192] => | vydavatel = Izdavač za istoriju [193] => | místo = Sarajevo [194] => | rok = 2006 [195] => | počet stran = 462 [196] => | isbn = 9958-9642-8-7 [197] => | kapitola = [198] => | strany = [https://archive.org/details/sarajevobiografi00doni/page/n47 48] [199] => | jazyk = bosenština [200] => }} V jejich vládě se však v 19. století pomalu začaly objevovat první trhliny a náznaky úpadku; v roce 1827 se vzbouřili [[janičáři]], později se objevovaly i další vzpoury pod vedením [[Husein Gradaščević|Huseina-kapetana Gradaščeviće]] (1831), který požadoval pro Bosnu autonomii. Roku 1842 zde vznikla i první pošta a mezi lety 1850 a 1878 zde sídlil též osmanský [[Místodržitelství|místodržící]].{{Citace periodika [201] => | příjmení = Kreševljaković [202] => | jméno = Hamdija [203] => | autor = Hamdija Kreševljaković [204] => | odkaz na autora = [205] => | spoluautoři = [206] => | titul = Saraji ili dvori bosanskih namjesnika 1463-1878. [207] => | periodikum = Naše starine [208] => | odkaz na periodikum = [209] => | rok vydání = 1956 [210] => | měsíc vydání = [211] => | ročník = [212] => | číslo = [213] => | strany = 13 [214] => | url = [215] => | issn = [216] => | jazyk = srbochorvatština [217] => }} [218] => [219] => === Období rakouské správy === [220] => [[Soubor:Friedrich Alois Schönn - An der lateinischen Brücke in Sarajewo - 171 - Österreichische Galerie Belvedere.jpg|náhled|vlevo|Malba, zachycující [[Latinska ćuprija|Latinský most]] v Sarajevu s místním obyvatelstvem v roce [[1883]].]] [221] => Dne 13. července 1878 bylo na [[Berlínský kongres|Berlínském kongresu]] rozhodnuto, že [[Bosna a Hercegovina]] bude obsazena [[Rakousko-Uhersko|Rakousko-Uherskem]]. Tak se také i stalo; 19. srpna téhož roku do města vstoupily rakouské jednotky. Bosna se stala protektorátem císařství a Sarajevo její metropolí. Obyvatelstvo Sarajeva vnímalo novou nadvládu s velkou nelibostí; především díky tomu, že Rakousko bylo dlouhodobým nepřítelem Osmanské říše, vnímané navíc jako centrum katolického vlivu.{{Citace monografie [222] => | příjmení = R. Donija [223] => | jméno = Robert [224] => | odkaz na autora = [225] => | titul = Sarajevo: biografija grada [226] => | url = https://archive.org/details/sarajevobiografi00doni [227] => | vydavatel = Izdavač za istoriju [228] => | místo = Sarajevo [229] => | rok = 2006 [230] => | počet stran = 462 [231] => | isbn = 9958-9642-8-7 [232] => | kapitola = [233] => | strany = [https://archive.org/details/sarajevobiografi00doni/page/n59 60] [234] => | jazyk = bosenština [235] => }} [236] => [237] => Po obsazení [[Rakousko-Uhersko|Rakousko-Uherskem]] se Sarajevo začalo výrazně architektonicky měnit, a to z města orientálního v město evropského stylu.{{Citace monografie [238] => | příjmení = R. Donija [239] => | jméno = Robert [240] => | odkaz na autora = [241] => | titul = Sarajevo: biografija grada [242] => | url = https://archive.org/details/sarajevobiografi00doni [243] => | vydavatel = Izdavač za istoriju [244] => | místo = Sarajevo [245] => | rok = 2006 [246] => | počet stran = 462 [247] => | isbn = 9958-9642-8-7 [248] => | kapitola = [249] => | strany = [https://archive.org/details/sarajevobiografi00doni/page/n82 83] [250] => | jazyk = bosenština [251] => }} Největší zásluhu na této přeměně měl architekt českého původu [[Karel Pařík]],{{Citace periodika [252] => | příjmení = Chládková [253] => | jméno = Kateřina [254] => | titul = Sarajevo Paříka opěvuje. U nás ho často neznají ale ani sami architekti [255] => | periodikum = Jičínský deník [256] => | datum vydání = 2021-05-24 [257] => | issn = [258] => | jazyk = cs [259] => | url = https://jicinsky.denik.cz/zpravy_region/sarajevo-parika-opevuje-u-nas-si-ale-na-slavneho-architekta-vzpomene-malokdo-202.html [260] => | datum přístupu = 2021-08-09 [261] => }} který v letech 1884–1939 vyprojektoval většinu veřejných staveb v Sarajevu. Na vzhledu moderního města se na přelomu 19. a 20. století výrazně podepsalo i několik dalších českých architektů – např. [[František Blažek]], [[Karel Pánek]], [[Marian Pařík]] (syn Karla Paříka), [[Alexander Wittek]], [[Jan Kotěra]], [[Bedřich Hacar]], [[Josef Pospíšil (architekt)|Josef Pospíšil]] a další. Za rakousko-uherského protektorátu nastal oproti předchozí stagnaci rychlý rozvoj – vznikly továrny, školy, železnice a byla zavedena [[Tramvajová doprava v Sarajevu|tramvajová doprava]]. Začalo se psát latinkou namísto arabicí (bosenskou variantou arabského písma) a cyrilice. V roce 1882 získalo město železniční spojení.{{Citace monografie [262] => | příjmení = R. Donija [263] => | jméno = Robert [264] => | odkaz na autora = [265] => | titul = Sarajevo: biografija grada [266] => | url = https://archive.org/details/sarajevobiografi00doni [267] => | vydavatel = Izdavač za istoriju [268] => | místo = Sarajevo [269] => | rok = 2006 [270] => | počet stran = 462 [271] => | isbn = 9958-9642-8-7 [272] => | kapitola = [273] => | strany = [https://archive.org/details/sarajevobiografi00doni/page/n87 88] [274] => | jazyk = bosenština [275] => }} [276] => [277] => Počet obyvatel začal pozvolna růst. Zatímco v roce 1879 mělo Sarajevo 21 337 obyvatel, roku 1895 to bylo již 38 083 a v roce 1910 51 919 lidí.{{Citace monografie [278] => | příjmení = R. Donija [279] => | jméno = Robert [280] => | odkaz na autora = [281] => | titul = Sarajevo: biografija grada [282] => | url = https://archive.org/details/sarajevobiografi00doni [283] => | vydavatel = Izdavač za istoriju [284] => | místo = Sarajevo [285] => | rok = 2006 [286] => | počet stran = 462 [287] => | isbn = 9958-9642-8-7 [288] => | kapitola = [289] => | strany = [https://archive.org/details/sarajevobiografi00doni/page/n86 87] [290] => | jazyk = bosenština [291] => }} Tento nárůst však do značné míry odrážel narůstající počet přistěhovalců z Rakousko-Uherska, kteří do Bosny přišli ve snaze zemi zmodernizovat a dále rozvíjet. Zatímco v roce 1879 bylo město většinově muslimské, roku 1910 byl podíl muslimského a katolického obyvatelstva 1:1. [292] => [293] => [[Soubor:Minutos previos al atentado en Sarajevo.jpg|náhled|vpravo|Návštěva [[František Ferdinand d'Este|Františka Ferdinanda d'Este]] v Sarajevu jen několik chvil před [[Atentát na Františka Ferdinanda d'Este|atentátem]], který odstartoval [[První světová válka|první světovou válku]].]] [294] => Město navštívil roku 1910 i císař [[František Josef I.]] Čtyři roky nato zde došlo k [[Atentát na Františka Ferdinanda d'Este|atentátu na Františka Ferdinanda d'Este]], historické události mezinárodního významu. 28. června 1914 byl na konci [[Latinska ćuprija|Latinského mostu]] u [[Národní a univerzitní knihovna Bosny a Hercegoviny|budovy radnice a parlamentu]] postřelen následník [[Rakousko-Uhersko|rakousko-uherského]] trůnu, který týž den zraněním podlehl. Útočníkem byl [[Srbské království|srbský]] nacionalista [[Gavrilo Princip]]. Událost dala podnět k [[První světová válka|první světové válce]], ve městě začaly první násilnosti mezi tamějšími [[Srbové|Srby]], [[Bosňáci|Bosňáky]] a [[Chorvati|Chorvaty]].{{Citace monografie [295] => | příjmení = R. Donija [296] => | jméno = Robert [297] => | odkaz na autora = [298] => | titul = Sarajevo: biografija grada [299] => | url = https://archive.org/details/sarajevobiografi00doni [300] => | vydavatel = Izdavač za istoriju [301] => | místo = Sarajevo [302] => | rok = 2006 [303] => | počet stran = 462 [304] => | isbn = 9958-9642-8-7 [305] => | kapitola = [306] => | strany = 149 [307] => | jazyk = bosenština [308] => }}{{Citace monografie [309] => | příjmení = R. Donija [310] => | jméno = Robert [311] => | odkaz na autora = [312] => | titul = Sarajevo: biografija grada [313] => | url = https://archive.org/details/sarajevobiografi00doni [314] => | vydavatel = Izdavač za istoriju [315] => | místo = Sarajevo [316] => | rok = 2006 [317] => | počet stran = 462 [318] => | isbn = 9958-9642-8-7 [319] => | kapitola = [320] => | strany = 150 [321] => | jazyk = bosenština [322] => }} [323] => [324] => === První polovina 20. století === [325] => Po vyhlášení [[Království Jugoslávie|Království Srbů, Chorvatů a Slovinců]] se Sarajevo ocitlo ve vnitrozemí nového státu. Jugoslávské království však na rozdíl od Rakousko-Uherska nemělo dostatečné prostředky na dotování dalšího rozvoje města, a tak došlo k útlumu překotného stavebního boomu. Od roku 1929 bylo město z administrativního hlediska centrem tzv. [[Drinská bánovina|Drinské bánoviny]], jedné z devíti administrativních jednotek v rámci královské [[Jugoslávie]], jež nerespektovaly historické a národnostní hranice. V této době zde žilo mezi 60 a 70 tisíci obyvatel.{{Citace elektronického periodika [326] => | titul = Sarajevo u periodu 1818.–1945. [327] => | periodikum = Sarajevo.ba [328] => | url = https://www.sarajevo.ba/hr/article/1221/sarajevo-u-periodu-1918-1945-godina [329] => | jazyk = bs [330] => | datum přístupu = 2020-12-23 [331] => }} [332] => [333] => Radikální změnu politického uspořádání přinesla až [[druhá světová válka]]. Království Jugoslávie se rozpadlo během invaze Německa a Itálie, na území Chorvatska a Bosny a Hercegoviny vznikl fašistický [[Nezávislý stát Chorvatsko]]. Za vlády tzv. [[Ustašovci|Ustašovců]] docházelo k systematickému vyvražďování hlavně [[Srbové|Srbů]] a [[Židé|Židů]]. Právě Židé, ale též Romové a další označovaní jako podlidé, byli odváženi do koncentračních táborů. Chorvatští fašisté se snažili muslimské Bosňáky zahrnout do svého národního korpusu,{{Citace monografie [334] => | příjmení = R. Donija [335] => | jméno = Robert [336] => | odkaz na autora = [337] => | titul = Sarajevo: biografija grada [338] => | url = https://archive.org/details/sarajevobiografi00doni [339] => | vydavatel = Izdavač za istoriju [340] => | místo = Sarajevo [341] => | počet stran = 462 [342] => | kapitola = [343] => | strany = [https://archive.org/details/sarajevobiografi00doni/page/n198 199] [344] => | isbn = 9958-9642-8-7 [345] => | jazyk = bosenština [346] => | rok = 2006 [347] => }} aby tak dosáhli navýšení počtu obyvatel svého vlastního národa, zároveň se formou provokací snažili vyostřit jejich vztahy s bosenskými Srby.{{Citace elektronické monografie [348] => | příjmení = Savich [349] => | jméno = Carl [350] => | vydavatel = Projekat Rastko [351] => | titul = Islám pod hákovým křížem: Velký Muftí a nacistický protektorát Bosny a Hercegoviny, 1941–1945 [352] => | url = http://www.rastko.org.rs/rastko-bl/istorija/kcsavic/csavich-islam_e.html [353] => | datum vydání = 2001 [354] => | datum přístupu = 2009-3-12 [355] => | jazyk = anglicky [356] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20140115132342/http://www.rastko.org.rs/rastko-bl/istorija/kcsavic/csavich-islam_e.html [357] => | datum archivace = 2014-01-15 [358] => | nedostupné = ano [359] => }} [360] => [361] => Během druhé světové války procházela Sarajevem hranice sfér vlivu Německa a Itálie v [[Nezávislý stát Chorvatsko|Nezávislém státu Chorvatsko]].{{Citace monografie [362] => | příjmení = Bilandžić [363] => | jméno = Dušan [364] => | odkaz na autora = [365] => | titul = Historija Socijalističke Federativne Republike Jugoslavije [366] => | vydavatel = Školska knjiga [367] => | místo = Záhřeb [368] => | rok = [369] => | počet stran = 589 [370] => | isbn = [371] => | kapitola = [372] => | strany = 43 [373] => | jazyk = chorvatština [374] => }} [375] => [376] => [377] => Soubor:Demonstracije u Sarajevu 27. marta 1941.jpg|Demonstrace proti přistoupení Jugoslávie k [[Pakt tří|Paktu tří]] v březnu 1941 [378] => Soubor:Bundesarchiv B 145 Bild-F016229-0026, Sarajewo am Miljacka-Fluss.jpg|Řeka Miljacka a střed města v roce 1941 [379] => Soubor:1943 occupied Sarajevo.png|Okupované Sarajevo v roce 1943 [380] => Soubor:Partigiani a Sarajevo.jpg|Příchod [[Jugoslávští partyzáni|jugoslávských partyzánů]] do města [381] => Soubor:V Korpus a Sarajevo.jpg|Průjezd partyzánských jednotek městem [382] => [383] => [384] => === Období socialistické Jugoslávie === [385] => [[Soubor:Sarajevo Bascarsija Market Mosque.jpg|náhled|Bazar [[Baščaršija]] a [[Gazi Husrev-begova mešita]], 1960]] [386] => Sarajevo bylo osvobozeno komunistickým odbojem 5. dubna 1945.{{Citace monografie [387] => | příjmení = R. Donija [388] => | jméno = Robert [389] => | odkaz na autora = [390] => | titul = Sarajevo: biografija grada [391] => | url = https://archive.org/details/sarajevobiografi00doni [392] => | vydavatel = Izdavač za istoriju [393] => | místo = Sarajevo [394] => | rok = 2006 [395] => | počet stran = 462 [396] => | isbn = 9958-9642-8-7 [397] => | kapitola = [398] => | strany = [https://archive.org/details/sarajevobiografi00doni/page/n230 231] [399] => | jazyk = bosenština [400] => }} V té době zde žilo 108 000 obyvatel.{{Citace monografie [401] => | příjmení = R. Donija [402] => | jméno = Robert [403] => | odkaz na autora = [404] => | titul = Sarajevo: biografija grada [405] => | url = https://archive.org/details/sarajevobiografi00doni [406] => | vydavatel = Izdavač za istoriju [407] => | místo = Sarajevo [408] => | rok = 2006 [409] => | počet stran = 462 [410] => | isbn = 9958-9642-8-7 [411] => | kapitola = [412] => | strany = [https://archive.org/details/sarajevobiografi00doni/page/n237 238] [413] => | jazyk = bosenština [414] => }} Kromě příchodů lidí, kteří museli město kvůli válce opustit, přitahovalo Sarajevo další obyvatelstvo především díky překotné industrializaci Bosny a Hercegoviny, se kterou počítal [[První pětiletka (Jugoslávie)|první pětiletý plán]] z konce 40. let a výstavba nových továren. Za pomocí [[Československo|československých]] odborníků byl vypracován nový urbanistický plán metropole republiky.{{Citace monografie [415] => | příjmení = R. Donija [416] => | jméno = Robert [417] => | odkaz na autora = [418] => | titul = Sarajevo: biografija grada [419] => | url = https://archive.org/details/sarajevobiografi00doni [420] => | vydavatel = Izdavač za istoriju [421] => | místo = Sarajevo [422] => | rok = 2006 [423] => | počet stran = 462 [424] => | isbn = 9958-9642-8-7 [425] => | kapitola = [426] => | strany = [https://archive.org/details/sarajevobiografi00doni/page/n257 258] [427] => | jazyk = bosenština [428] => }} [429] => [430] => V pozici metropole jedné z méně rozvinutých republik [[Jugoslávie]] bylo Sarajevo štědře dotováno federálními zdroji, počet obyvatel i zastavěná plocha se rozrůstaly. Vystavěna byla panelová sídliště, továrny, muzea a školy. Roku 1961 bylo Sarajevo domovem pro 142 000 obyvatel,Příruční slovník naučný, III. díl, str. 21 o dvacet let později zde žilo již 448 500 lidí. [431] => [432] => Hlavní událostí, která udávala tón v Sarajevu přelomu 70. a první poloviny 80. let, byly [[Zimní olympijské hry 1984|XIV. Zimní olympijské hry]] zahájené 15. února 1984. Díky nim bylo do Sarajeva a jeho okolí investováno nemalé množství finančních prostředků. Především byly dokončeny dlouhodobě rozestavěné projekty a zmodernizována infrastruktura.{{Citace monografie [433] => | příjmení = Ramet [434] => | jméno = Pedro [435] => | odkaz na autora = [436] => | titul = Nationalism and Federalism; Yugoslavia 1963–1983 [437] => | url = https://archive.org/details/nationalismfeder0000rame [438] => | vydavatel = Indiana University Press [439] => | místo = Bloomington [440] => | rok = 1984 [441] => | počet stran = [442] => | isbn = 0-253-33972-3 [443] => | kapitola = Controversies in the Economic Sector, 1965-82 [444] => | strany = [https://archive.org/details/nationalismfeder0000rame/page/185 185] [445] => | jazyk = angličtina [446] => }}{{Citace monografie [447] => | příjmení = R. Donija [448] => | jméno = Robert [449] => | odkaz na autora = [450] => | titul = Sarajevo: biografija grada [451] => | url = https://archive.org/details/sarajevobiografi00doni [452] => | vydavatel = Izdavač za istoriju [453] => | místo = Sarajevo [454] => | rok = 2006 [455] => | počet stran = 462 [456] => | isbn = 9958-9642-8-7 [457] => | kapitola = [458] => | strany = [https://archive.org/details/sarajevobiografi00doni/page/n272 273] [459] => | jazyk = bosenština [460] => }} [461] => [462] => Na přelomu 80. a 90. let zde žilo již podle sčítání lidu 429 672 obyvatel. Od poloviny 80. let byla [[Socialistická federativní republika Jugoslávie|Jugoslávie]] spíše ve stagnaci, což ovlivnilo trend růstu počtu obyvatel. Jako hlavní centrum průmyslové výroby republiky bylo Sarajevo postiženo ekonomickou krizí značně. Jen v létě roku 1990 došlo [[Stávka v Sarajevu (1990)|masové stávce]], kdy se do Sarajeva sjeli dělníci z několika dalších měst.{{Citace monografie [463] => | příjmení = R. Donija [464] => | jméno = Robert [465] => | odkaz na autora = [466] => | titul = Sarajevo: biografija grada [467] => | url = https://archive.org/details/sarajevobiografi00doni [468] => | vydavatel = Izdavač za istoriju [469] => | místo = Sarajevo [470] => | rok = 2006 [471] => | počet stran = 462 [472] => | isbn = 9958-9642-8-7 [473] => | kapitola = [474] => | strany = [https://archive.org/details/sarajevobiografi00doni/page/n276 277] [475] => | jazyk = bosenština [476] => }} [477] => [478] => === Válka a nezávislost === [479] => {{Podrobně|Protiválečná demonstrace v Sarajevu 1992|Obléhání Sarajeva}} [480] => Během jugoslávské krize byla v dubnu 1992 vyhlášena nezávislost republiky [[Bosna a Hercegovina|Bosny a Hercegoviny]]. V napjaté atmosféře, kdy válka probíhala již v sousedním Chorvatsku a vyhlašování různých autonomních oblastí v různých částech republiky bylo možné očekávat brzké přelití konfliktu i do Sarajeva. Poté, co padly první výstřely v [[Bijeljina|Bijeljině]], začaly tisíce obyvatel největšího města Bosny a Hercegoviny protestovat proti válce.{{Citace monografie [481] => | příjmení = R. Donija [482] => | jméno = Robert [483] => | odkaz na autora = [484] => | titul = Sarajevo: biografija grada [485] => | url = https://archive.org/details/sarajevobiografi00doni [486] => | vydavatel = Izdavač za istoriju [487] => | místo = Sarajevo [488] => | rok = 2006 [489] => | počet stran = 462 [490] => | isbn = 9958-9642-8-7 [491] => | kapitola = [492] => | strany = [https://archive.org/details/sarajevobiografi00doni/page/n306 307] [493] => | jazyk = bosenština [494] => }} Město následně od května 1992 začala bombardovat a později obléhat, již nyní výhradně srbská, [[Jugoslávská lidová armáda]] (JNA), a to po celé období války. Zničeno bylo mnoho památek, celé město bylo silně poškozeno. Dodávky elektřiny, vody, tepla a lékařské péče ustaly, a místní obyvatelé se ocitli v hrůzných podmínkách. Objevila se řada do té doby nevídaných nemocí, např. [[břišní tyfus]].[https://www.media.ba/sites/default/files/rat_i_brojevi_-_final.pdf Ozren Kebo: Rat i brojevi, str. 4 {{bs}}] Válka si podle odhadů vyžádala v Sarajevu více než 11 000 mrtvých. Konflikt ukončila až [[Daytonská dohoda|mírová smlouva]] z amerického [[Dayton]]u podepsaná 19. prosince 1995 v [[Paříž]]i. Podle ní většina města připadla muslimsko-chorvatské federaci v rámci Bosny. Malá část byla od města oddělena jako tzv. Srbské (dnes Východní) Sarajevo.{{Citace elektronického periodika [495] => | titul = Ratko Mladić: orchestrator of the brutal siege of Sarajevo [496] => | periodikum = The Conversation [497] => | url = https://theconversation.com/ratko-mladic-orchestrator-of-the-brutal-siege-of-sarajevo-87969 [498] => | jazyk = en [499] => | datum přístupu = 2021-12-30 [500] => }} [501] => [502] => Ze strachu před možnou odplatou a za masivní propagandy bosenskosrbského vedení se z města vystěhovaly další tisíce [[Srbové|Srbů]], kteří dnes žijí ve východní Bosně. Počet srbských obyvatel se snížil ze 157 193 osob na cca 18 000 lidí.{{Citace monografie [503] => | příjmení = R. Donija [504] => | jméno = Robert [505] => | odkaz na autora = [506] => | titul = Sarajevo: biografija grada [507] => | url = https://archive.org/details/sarajevobiografi00doni [508] => | vydavatel = Izdavač za istoriju [509] => | místo = Sarajevo [510] => | rok = 2006 [511] => | počet stran = 462 [512] => | isbn = 9958-9642-8-7 [513] => | kapitola = [514] => | strany = [https://archive.org/details/sarajevobiografi00doni/page/n376 377] [515] => | jazyk = bosenština [516] => }} Do Sarajeva naopak začali přicházet uprchlíci (především Bosňáci), z východní Bosny. Po válce následovala dlouhá obnova, která byla realizována za pomoci řady mezinárodních organizací. [517] => [518] => == Přírodní poměry == [519] => [[Soubor:Sarajevo (openstreetmap.org).png|náhled|vlevo|Mapa města z [[OpenStreetMap]].]] [520] => Město se nachází mírně jihovýchodním směrem od pomyslného geografického středu [[Bosna a Hercegovina|Bosny a Hercegoviny]], 292 km jihozápadně od [[Bělehrad]]u, 299 km jihovýchodně od [[Záhřeb]]u, 163 km východně od [[Split]]u na pobřeží [[Jaderské moře|Jaderského moře]], 137 km severně od [[Dubrovník]]a a 230 km severozápadně od [[Podgorica|Podgorici]] v [[Černá Hora|Černé Hoře]].[https://zir.nsk.hr/islandora/object/vuka:1213/datastream/PDF Stanje i mogućnosti u razvoju turizma Bosne i Hercegovine, str. 4 {{bs}}] [521] => [522] => Rozkládá se na obou březích údolí řeky [[Miljacka|Miljacky]] a částečně zasahuje i do údolí řeky [[Bosna (řeka)|Bosny]]. Zhruba třináct kilometrů široké údolí, které je orientováno západo-východním směrem, se rozevírá postupně směrem na západ. Jeho podoba určovala i směr rozvoje samotného Sarajeva. Historické centrum města (okolo tržnice [[Baščaršija]]) se nachází na východním okraji údolí, blízko úzké soutěsky, kterou řeka Miljacka protéká. Novější části města byly zbudovány potom níže po proudu v širším údolí a v blízkosti soutoku s řekou Bosnou.Vlasta-Jelena Žuljić, Nihad H. Čengić, Jasenka Čakarić: Sarajevo, metropola. Model razvoja, str. 29 {{bs}} [523] => [524] => Střed města se nachází v nadmořské výšce 511 m n. m., [[Ilidža]] na samém západním okraji města potom v nadmořské výšce 498 m n. m. Okolní krajina je velmi hornatá; nejvyšším vrcholem je [[Treskavica]] s 2 088 m n. m. Směrem na sever, na jih i na východ je Sarajevo obklopeno řadou horských masivů a vrcholků (např. [[Trebević]], [[Bjelašnica]], [[Jahorina]], [[Igman]], [[Romanija]] apod.)[https://sarajevo.co.ba/planine/ Seznam pohoří na stránkách sarajevo.co.ba {{bs}}]{{Citace monografie [525] => | příjmení = R. Donija [526] => | jméno = Robert [527] => | odkaz na autora = [528] => | titul = Sarajevo: biografija grada [529] => | url = https://archive.org/details/sarajevobiografi00doni [530] => | vydavatel = Izdavač za istoriju [531] => | místo = Sarajevo [532] => | rok = 2006 [533] => | počet stran = 462 [534] => | isbn = 9958-9642-8-7 [535] => | kapitola = [536] => | strany = 30 [537] => | jazyk = bosenština [538] => }} [539] => [540] => === Podnebí a vodstvo === [541] => [[Soubor:Miljacka River sunset.jpg|náhled|vpravo|Řeka Miljacka.]] [542] => Podnebí zde je mírné. Sarajevo se nachází nedaleko rozhraní mírného [[Kontinentální podnebí|kontinentálního]] a teplého [[Středozemní podnebí|středomořského podnebí]]. Roční průměr teplot činí 10 °C, léta jsou mírná (průměr 18,1 °C), zimy studené (0,3 °C).{{Citace elektronické monografie [543] => | vydavatel = Federální statistický úřad [544] => | titul = Teploty a srážky [545] => | url = http://www.fzs.ba/BihB/Temperatures.htm [546] => | datum vydání = 2006-8-3 [547] => | datum přístupu = 2009-3-12 [548] => | jazyk = anglicky [549] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20150924020302/http://www.fzs.ba/BihB/Temperatures.htm [550] => | datum archivace = 2015-09-24 [551] => | nedostupné = ano [552] => }} Nejteplejším měsícem v roce je červenec, nejchladnějším pak leden. Nejvyšší zaznamenaná teplota v Sarajevu byla 40 °C 19. srpna 1946, nejníže pak rtuť teploměru klesla 24. ledna 1942 na –26,4 °C.{{Citace periodika [553] => | příjmení = [554] => | jméno = [555] => | titul = Grafike s najnižim temperaturama: Rekord BiH iz 1963. među vodećim u Evropi [556] => | periodikum = Dnevni Avaz [557] => | datum vydání = 2018-02-22 [558] => | issn = [559] => | jazyk = bosenština [560] => | url = https://avaz.ba/vijesti/bih/354263/grafike-s-najnizim-temperaturama-rekord-bih-iz-1963-medu-vodecim-u-evropi [561] => | datum přístupu = 2021-09-16 [562] => }} Ve srovnání s pobřežím Jaderského moře jsou zde časté zimy bohatší na sníh i mrazy. Celkově vzato ale sněží relativně vzácně. Léta jsou naopak horká.[Statistički godišnjak Kantona Sarajeva 2016 godina, str. 9 {{bs}} https://zis.ks.gov.ba/sites/zis.ks.gov.ba/files/godisnjak_2016_.pdf {{Wayback|url=https://zis.ks.gov.ba/sites/zis.ks.gov.ba/files/godisnjak_2016_.pdf |date=20210116090658 }}] [563] => [564] => Průměrný úhrn srážek za rok zde dosahuje 932 mm; nejdeštivějším měsícem je říjen a nejsušším březen.{{Citace elektronické monografie [565] => | vydavatel = [[BBC]] [566] => | titul = Average Conditions – Sarajevo, Bosnia-Hercegovina [567] => | url = http://www.bbc.co.uk/weather/world/city_guides/results.shtml?tt=TT004690 [568] => | datum přístupu = 2009-3-12 [569] => | jazyk = anglicky [570] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20071012212047/http://www.bbc.co.uk/weather/world/city_guides/results.shtml?tt=TT004690 [571] => | datum archivace = 2007-10-12 [572] => | nedostupné = ano [573] => }} [[Balkán]]ský trend nižšího množství srážek během letních měsíců je zde oslaben; nejvíce srážek spadne na podzim, méně potom v zimě a v létě. Časté jsou také srážky v květnu a červnu.[https://es.allmetsat.com/clima/eslovenia-croatia-bosnia-montenegro-serbia-albania-macedonia.php?code=14654 Statistika srážek pro Sarajevo {{es}}] Nejvíce slunečných hodin je ve měsíci srpnu, a to průměrně 1830, nejvíce oblačnosti se zde vyskytuje v měsíci prosinci.[https://en.climate-data.org/europe/bosnia-and-herzegovina/sarajevo/sarajevo-764500/ Klimatická data pro Sarajevo na stránkách climate-data.org {{en}}] [574] => [575] => Na území města Sarajeva kromě řeky [[Bosna (řeka)|Bosny]] a [[Miljacka|Miljacky]] zasahují ještě následující vodní toky: Mošćanica, Dobrinja a Sušica. Jedním ze známých vodních toků v Sarajevu je např. [[Koševský potok]], který se vlévá do řeky Miljacky u [[Eiffelův most (Sarajevo)|Eiffelova mostu]] a haly Skenderija.{{Citace periodika [576] => | titul = Koševski potok najljepša pritoka Miljacke [577] => | periodikum = Dnevni Avaz [578] => | jazyk = bosenština [579] => | url = https://avaz.ba/kantoni/sarajevo/350083/kosevski-potok-najljepsa-pritoka-miljacke [580] => | datum přístupu = 2022-01-16 [581] => }} Co do počtu vodních nádrží je Sarajevo skromné; v minulosti se nicméně velká vodní nádrž nacházela v místní části [[Koševo]].{{Citace periodika [582] => | titul = Na mjestu stadiona Koševo bilo je veliko jezero [583] => | periodikum = Dnevni Avaz [584] => | jazyk = bosenština [585] => | url = https://avaz.ba/kantoni/sarajevo/188301/na-mjestu-stadiona-kosevo-bilo-je-veliko-jezero [586] => | datum přístupu = 2022-04-12 [587] => }} [588] => {{Podnebí| místo = Sarajevo [589] => | nejvyšší teplota C leden = 18,2 [590] => | nejvyšší teplota C únor = 21,4 [591] => | nejvyšší teplota C březen = 26,6 [592] => | nejvyšší teplota C duben = 30,2 [593] => | nejvyšší teplota C květen = 33,2 [594] => | nejvyšší teplota C červen = 35,9 [595] => | nejvyšší teplota C červenec = 38,4 [596] => | nejvyšší teplota C srpen = 40,0 [597] => | nejvyšší teplota C září = 37,7 [598] => | nejvyšší teplota C říjen = 32,2 [599] => | nejvyšší teplota C listopad = 24,7 [600] => | nejvyšší teplota C prosinec = 18,0 [601] => | nejvyšší teplota C rok = 40,0 [602] => | průměrné denní maximum C leden = 3,7 [603] => | průměrné denní maximum C únor = 6,0 [604] => | průměrné denní maximum C březen = 10,9 [605] => | průměrné denní maximum C duben = 15,6 [606] => | průměrné denní maximum C květen = 21,4 [607] => | průměrné denní maximum C červen = 24,5 [608] => | průměrné denní maximum C červenec = 27,0 [609] => | průměrné denní maximum C srpen = 27,2 [610] => | průměrné denní maximum C září = 22,0 [611] => | průměrné denní maximum C říjen = 17,0 [612] => | průměrné denní maximum C listopad = 9,7 [613] => | průměrné denní maximum C prosinec = 4,2 [614] => | průměrné denní maximum C rok = 15,8 [615] => | průměrná teplota C leden = 0,2 [616] => | průměrná teplota C únor = 1,8 [617] => | průměrná teplota C březen = 6,0 [618] => | průměrná teplota C duben = 10,2 [619] => | průměrná teplota C květen = 15,1 [620] => | průměrná teplota C červen = 18,2 [621] => | průměrná teplota C červenec = 20,3 [622] => | průměrná teplota C srpen = 20,4 [623] => | průměrná teplota C září = 16,0 [624] => | průměrná teplota C říjen = 11,7 [625] => | průměrná teplota C listopad = 5,8 [626] => | průměrná teplota C prosinec = 1,2 [627] => | průměrná teplota C rok = 10,6 [628] => | průměrné denní minimum C leden = -3,3 [629] => | průměrné denní minimum C únor = -2,5 [630] => | průměrné denní minimum C březen = 1,1 [631] => | průměrné denní minimum C duben = 4,8 [632] => | průměrné denní minimum C květen = 9,0 [633] => | průměrné denní minimum C červen = 11,9 [634] => | průměrné denní minimum C červenec = 13,7 [635] => | průměrné denní minimum C srpen = 13,7 [636] => | průměrné denní minimum C září = 10,0 [637] => | průměrné denní minimum C říjen = 6,4 [638] => | průměrné denní minimum C listopad = 1,9 [639] => | průměrné denní minimum C prosinec = -1,8 [640] => | průměrné denní minimum C rok = 5,4 [641] => | nejnižší teplota C leden = -26,8 [642] => | nejnižší teplota C únor = -23,4 [643] => | nejnižší teplota C březen = -26,4 [644] => | nejnižší teplota C duben = -13,2 [645] => | nejnižší teplota C květen = -9,0 [646] => | nejnižší teplota C červen = -3,2 [647] => | nejnižší teplota C červenec = -2,7 [648] => | nejnižší teplota C srpen = -1,0 [649] => | nejnižší teplota C září = -4,0 [650] => | nejnižší teplota C říjen = -10,9 [651] => | nejnižší teplota C listopad = -19,3 [652] => | nejnižší teplota C prosinec = -22,4 [653] => | nejnižší teplota C rok = -26,8 [654] => | barva srážek = green [655] => | průměrné srážky mm leden = 68 [656] => | průměrné srážky mm únor = 64 [657] => | průměrné srážky mm březen = 70 [658] => | průměrné srážky mm duben = 77 [659] => | průměrné srážky mm květen = 72 [660] => | průměrné srážky mm červen = 90 [661] => | průměrné srážky mm červenec = 72 [662] => | průměrné srážky mm srpen = 66 [663] => | průměrné srážky mm září = 91 [664] => | průměrné srážky mm říjen = 86 [665] => | průměrné srážky mm listopad = 85 [666] => | průměrné srážky mm prosinec = 86 [667] => | průměrné srážky mm rok = 928 [668] => | vlhkost leden = 79 [669] => | vlhkost únor = 74 [670] => | vlhkost březen = 68 [671] => | vlhkost duben = 67 [672] => | vlhkost květen = 68 [673] => | vlhkost červen = 70 [674] => | vlhkost červenec = 69 [675] => | vlhkost srpen = 69 [676] => | vlhkost září = 75 [677] => | vlhkost říjen = 77 [678] => | vlhkost listopad = 76 [679] => | vlhkost prosinec = 81 [680] => | vlhkost rok = 73 [681] => | jednotka dní s deštěm = 0,1 mm [682] => | dní s deštěm leden = 8 [683] => | dní s deštěm únor = 10 [684] => | dní s deštěm březen = 13 [685] => | dní s deštěm duben = 17 [686] => | dní s deštěm květen = 17 [687] => | dní s deštěm červen = 15 [688] => | dní s deštěm červenec = 14 [689] => | dní s deštěm srpen = 13 [690] => | dní s deštěm září = 15 [691] => | dní s deštěm říjen = 13 [692] => | dní s deštěm listopad = 12 [693] => | dní s deštěm prosinec = 11 [694] => | dní s deštěm rok = 159 [695] => | slunečných hodin leden = 57 [696] => | slunečných hodin únor = 84 [697] => | slunečných hodin březen = 126 [698] => | slunečných hodin duben = 152 [699] => | slunečných hodin květen = 192 [700] => | slunečných hodin červen = 207 [701] => | slunečných hodin červenec = 256 [702] => | slunečných hodin srpen = 238 [703] => | slunečných hodin září = 187 [704] => | slunečných hodin říjen = 149 [705] => | slunečných hodin listopad = 81 [706] => | slunečných hodin prosinec = 41 [707] => | slunečných hodin rok = 1769 [708] => | dní se sněžením leden = 10 [709] => | dní se sněžením únor = 12 [710] => | dní se sněžením březen = 9 [711] => | dní se sněžením duben = 2 [712] => | dní se sněžením květen = 0,2 [713] => | dní se sněžením červen = 0 [714] => | dní se sněžením červenec = 0 [715] => | dní se sněžením srpen = 0 [716] => | dní se sněžením září = 0 [717] => | dní se sněžením říjen = 0 [718] => | dní se sněžením listopad = 6 [719] => | dní se sněžením prosinec = 12 [720] => | dní se sněžením rok = 53 [721] => | zdroj =Pogoda.ru.net{{cite web |url=http://www.pogoda.ru.net/climate2/14654.htm |title=Weather and Climate: The Climate of Sarajevo |publisher=Weather and Climate (Погода и климат) |access-date=25 August 2016 |language=ru |archive-url=https://web.archive.org/web/20120516141700/http://pogoda.ru.net/climate2/14654.htm |archive-date=16 May 2012 |url-status=dead}} [722] => | zdroj 2=[[National Oceanic and Atmospheric Administration|NOAA]] (sun, 1961–1990){{cite web |url=ftp://ftp.atdd.noaa.gov/pub/GCOS/WMO-Normals/RA-VI/BH/14654.TXT |title=Sarajevo Climate Normals 1961–1990 |publisher=National Oceanic and Atmospheric Administration |access-date=25 August 2016 }}{{dead link|date=June 2022|bot=medic}} [723] => }} [724] => [725] => === Flora a fauna === [726] => Rozsáhlé lesy obklopují Sarajevo a pokrývají svahy výše zmíněných horských masivů. [727] => [728] => V roce 1913 byla při Zemském muzeu Bosny a Hercegoviny založena K. Malým botanická zahrada.{{Citace elektronického periodika [729] => | titul = Skriveni raj / Botanički vrt Zemaljskog muzeja čuvar prirodnog naslijeđa [730] => | periodikum = Radio Sarajevo [731] => | url = https://radiosarajevo.ba/metromahala/teme/botanicki-vrt-zemaljskog-muzeja-cuvar-prirodnog-naslijeda/272691 [732] => | jazyk = bs [733] => | datum přístupu = 2021-12-30 [734] => }} V rámci lesnické fakulty Sarajevské univerzity bylo roku 1951 v nadmořské výšce cca 650 m n. m. zřízeno [[arboretum Slatina (Sarajevo)|arboretum]], sloužilo nejspíše až do poslední války, kdy bylo opuštěno.Bojana Pintarić Avdagić, Dino Hadžidervišagić, Admir Avdagić, Subhija Hodžić, Neđad Bašić: Procjena stanja i mogućnosti za unaprjeđenje dendrološkog sadržaja Arboretuma Slatina, str. 46 {{bs}}] [735] => [736] => === Ochrana životního prostředí === [737] => [[Soubor:Mount Bjelašnica (snowy peaks).JPG|náhled|Sněhem pokryté vrcholy pohoří [[Bjelašnica]], jižně od města.]] [738] => Sarajevo je město obklopené horami, lesy a přirozenými parky. To ukládá místní samosprávě poměrně velký úkol v oblasti ochrany životního prostředí. 51,5 % území města se nachází na nadmořské výšce nad 700 m n. m.[https://www.novigradsarajevo.ba/uploads/files/shares/Privreda/Dokumenti-strateski/strategija-razvoja%20Grada%20Sarajevo.PDF Strategie rozvoje města Sarajeva na stránkách místního magistrátu {{bs}}] Riziko kromě šíření nelegálních skládek (z nichž některé jsou umístěny v blízkosti vodních zdrojů) a nedostatečné ochrany životního prostředí představuje také šíření a vznik [[černá stavba|černých staveb]], které jsou palčivým problémem celého regionu.{{Citace periodika [739] => | titul = Nelegalna gradnja – opasni fenomen Balkana [740] => | periodikum = Al Jazeera Balkans [741] => | jazyk = bosenština [742] => | url = https://balkans.aljazeera.net/news/balkan/2014/11/13/nelegalna-gradnja-opasni-fenomen-balkana [743] => | datum přístupu = 2021-12-22 [744] => }} [745] => [746] => Není řešena problematika odtoku vody z jednotlivých skládek. Zhruba pětina všech domů na území [[Sarajevo (kanton)|Kantonu Sarajevo]] není napojena na kanalizační síť.[https://mpz.ks.gov.ba/sites/mpz.ks.gov.ba/files/gcap_-_vizija_ciljevi_moguce_politike_i_mjere_engleska_verzija-radni_materijal.pdf Green Cantonal Action Plan for Sarajevo {{en}}] [747] => [748] => ==== Znečištění ovzduší ==== [749] => Kvalita ovzduší v Sarajevu je jedním z často diskutovaných témat. Podle informací z databáze [[Světová zdravotnická organizace|Světové zdravotnické organizace]] (WHO) z roku 2016 činila průměrná roční koncentrace malých [[Pevné částice|polétavých částic]] (PM 2,5) 30 μg na 1 m3, což překračuje zhruba trojnásobně hodnoty uváděné ve Směrnici pro kvalitu ovzduší WHO. Znečištění ovzduší měří Federální hydrometeorologický ústav ({{vjazyce2|bs|Federalni hidrometerološki zavod}}).[{{Citace elektronického periodika |titul=Měření kvality ovzduší v Sarajevu na stránkách Federálního hydrometeorologického ústavu {{bs}} |url=http://www.fhmzbih.gov.ba/latinica/ZRAK/vrijednostiPolutanata.php |datum přístupu=2021-01-02 |url archivu=https://web.archive.org/web/20180913190025/http://www.fhmzbih.gov.ba/latinica/ZRAK/vrijednostiPolutanata.php |datum archivace=2018-09-13 }} Měření kvality ovzduší v Sarajevu na stránkách Federálního hydrometeorologického ústavu {{bs}}] [750] => [751] => Za viníka problematického stavu ovzduší ve městě považují jeho představitelé především dopravu a obtížné geografické podmínky (město je v údolí). K vytápění budov bývají využívána nekvalitní paliva,{{Citace periodika [752] => | příjmení = Spasić [753] => | jméno = Vladimir [754] => | titul = Sarajevo obezbedilo 1,5 miliona evra za subvencije za zamenu peći i kotlova na ugalj [755] => | periodikum = Balkan Energy News [756] => | datum vydání = 2018-02-22 [757] => | issn = [758] => | jazyk = bosenština [759] => | url = https://balkangreenenergynews.com/rs/sarajevo-obezbedilo-15-miliona-evra-za-subvencije-za-zamenu-peci-i-kotlova-na-ugalj/ [760] => | datum přístupu = 2021-09-16 [761] => }} vozidla jsou většinou starší výroby a nesplňují přísné evropské ekologické normy.f [https://ct24.ceskatelevize.cz/svet/3043797-nejen-dilli-nebo-kalkata-na-cele-zebricku-mest-s-nejspinavejsim-vzduchem-se-ocitlo-i Článek na portálu ct24.cz] [762] => [763] => == Obyvatelstvo == [764] => [765] => === Struktura obyvatelstva === [766] => [[Soubor:Sarajevo - Etnicki sastav po naseljima 2013 1 L.gif|náhled|vpravo|Etnické složení jednotlivých částí města (včetně [[Istočno Sarajevo|Východního Sarajeva]] v roce 2013.]] [767] => Sarajevo je co do počtu obyvatel nejlidnatějším městem v zemi. V roce 2013 zde žilo 275 524 obyvatel, což je oproti 429 672 v roce 1991 značný pokles. Podílely se na něm především události spojené s válkou z let 1992–1995, kdy město opustilo přes 100 000 jeho původních obyvatel a změna hranic města, která se uskutečnila se skončením konfliktu (území města se zmenšilo o 1277 km2.{{Citace monografie [768] => | příjmení = R. Donija [769] => | jméno = Robert [770] => | odkaz na autora = [771] => | titul = Sarajevo: biografija grada [772] => | url = https://archive.org/details/sarajevobiografi00doni [773] => | vydavatel = Izdavač za istoriju [774] => | místo = Sarajevo [775] => | počet stran = 437 [776] => | kapitola = [777] => | strany = 437 [778] => | isbn = 9958-9642-8-7 [779] => | jazyk = bosenština [780] => | rok = 2006 [781] => }} [782] => [783] => Válečný konflikt pozměnil také etnické složení sarajevské populace. V roce 1991 ve městě (v dnešních městských obvodech/općinách Stari Grad, Centar, Novi Grad, Novo Sarajevo) žilo 361 735 obyvatel, z toho 182 503 (50,5 %) Muslimů/[[Bosňáci|Bosňáků]], 92 271 (25,5 %) [[Srbové|Srbů]], 24 241 (6,7 %) [[Chorvati|Chorvatů]] a 47 083 (13,0 %) [[Jugoslávci|Jugoslávců]]. V širších hranicích (10 městských obvodů) pak mělo Sarajevo 527 049 obyvatel, z toho 259 470 (49,2 %) Muslimů/Bosňáků, 157 143 (29,8 %) Srbů, 34 873 (6,6 %) Chorvatů a 56 470 (10,7 %) Jugoslávců.{{Citace elektronického periodika|titul=Popis stanovništva 1991 – Federalni zavod za statistiku|periodikum=fzs.ba|url=http://fzs.ba/index.php/popis-stanovnistva/popis-stanovnistva-1991-i-stariji/|jazyk=bs-BA|datum přístupu=2017-03-17}} [784] => [785] => Ještě před vypuknutím bojů v květnu 1992 z města odešla značná část obyvatelstva.{{Citace periodika [786] => | titul = Da li je Sarajevo etnički čisto? [787] => | periodikum = Deutsche Welle [788] => | jazyk = sr [789] => | url = https://www.dw.com/sr/da-li-je-sarajevo-etni%C4%8Dki-%C4%8Disto/a-15917815 [790] => | datum přístupu = 2021-12-13 [791] => }} Bylo rozděleno mezi [[Federace Bosny a Hercegoviny|Federací Bosny a Hercegoviny]] a [[Republika srbská|Republiku srbskou]], přičemž většina plochy i obyvatelstva zůstalo v prvně uvedené entitě.{{Citace periodika [792] => | příjmení = Stojaković [793] => | jméno = Dušan [794] => | titul = Zajedničko jedino ime [795] => | periodikum = Večernje Novosti [796] => | jazyk = sr [797] => | url = https://www.novosti.rs/vesti/planeta.70.html:210211-Zajednicko-jedino-ime [798] => | datum přístupu = 2021-12-13 [799] => }} [800] => [801] => V roce 2002 žilo ve čtyřech městských obvodech 230 130 (77,4 %) Bosňáků, 35 606 (12,0 %) Srbů a 22 380 (7,5 %) Chorvatů. V současné době tvoří 52 % obyvatel tu část Sarajevanů, kteří se ve městě usídlili během svého života.{{Citace elektronické monografie [802] => | vydavatel = Město Sarajevo [803] => | titul = Demografie [804] => | url = http://www.sarajevo.ba/en/stream.php?kat=142 [805] => | datum přístupu = 2009-3-12 [806] => | jazyk = anglicky [807] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20141023042019/http://www.sarajevo.ba/en/stream.php?kat=142 [808] => | datum archivace = 2014-10-23 [809] => | nedostupné = ano [810] => }} Přistěhovalectví ze zbytku země do metropole stále pokračuje.{{Citace periodika [811] => | titul = Dok Federacija gubi stanovništvo, Sarajevo na putu da postane najmnogoljudniji kanton [812] => | periodikum = klix.ba [813] => | datum vydání = 2020-09-13 [814] => | jazyk = bs [815] => | url = https://www.klix.ba/vijesti/bih/dok-federacija-gubi-stanovnistvo-sarajevo-na-putu-da-postane-najmnogoljudniji-kanton/200913013 [816] => | datum přístupu = 2021-12-07 [817] => }} [818] => [819] => Při posledním sčítání lidu byly údaje za jednotlivé obvody města ohledně národnosti jeho obyvatel následující:{{Citace elektronického periodika [820] => | titul = Stanovništvo {{!}} Sarajevo.ba [821] => | periodikum = www.sarajevo.ba [822] => | url = https://www.sarajevo.ba/bs/article/5822/stanovnistvo [823] => | jazyk = bs [824] => | datum přístupu = 2022-02-01 [825] => }} [826] => [827] => {| border="1" cellpadding="7" cellspacing="0" style="margin: 10px 0 10px 25px; background: #f9f9f9; border: 1px #AAA solid; border-collapse: collapse; font-size: 95%; float: center;" [828] => |- style="background: #E9E9E9" [829] => |colspan ="7" style="background: #E9E9E9; font-size: 110%" | [830] => |- [831] => |'''obvod (općina)''' [832] => |'''celkem''' [833] => |'''[[Bosňáci]]''' [834] => |'''[[Srbové]]''' [835] => |'''[[Chorvati]]''' [836] => |'''ostatní''' [837] => |- [838] => || [[Centar (Sarajevo)|Centar]] [839] => |55 181 [840] => |41 702 (75,57 %) [841] => |2 186 (3,96 %) [842] => |3 333 (6,04 %) [843] => |7 960 (14.,42 %) [844] => |- [845] => || [[Novi Grad (Sarajevo)|Novi Grad]] [846] => |118 553 [847] => |99 773 (84,16 %) [848] => |4 367 (3,68 %) [849] => |4 947 (4,17 %) [850] => |9 466 (7,98 %) [851] => |- [852] => || [[Novo Sarajevo]] [853] => |64 814 [854] => |48,188 (74,35%) [855] => |3 402 (5,25%) [856] => |4 639 (7,16%) [857] => |8 585 (13,24%) [858] => |- [859] => || [[Stari Grad (Sarajevo)|Stari Grad]] [860] => |36 976 [861] => |32 794 (88,69 %) [862] => |467 (1,3 %) [863] => |685 (1,85 %) [864] => |3 030 (8,19 %) [865] => |- [866] => || '''celkem''' [867] => |275 524 [868] => |222 457 (80,74%) [869] => |10 422 (3,78%) [870] => |13 604 (4,94%) [871] => |29 041 (10,54%) [872] => |} [873] => [874] => Hustota osídlení Sarajeva činí 2470,1 osob na km2. Ze čtyř městských obvodů je nejhustěji osídleno [[Novo Sarajevo]], které tvoří především výškové panelové domy (7525,5 osob/km²). Nejnižší míra hustoty osídlení je v obvodu Stari Grad (742,5 os./km2. [875] => [876] => === Náboženský život === [877] => Sarajevo je centrem jak bosenského islámu, tak i [[Římskokatolická církev v Bosně a Hercegovině|římskokatolické církve]] a [[Srbská pravoslavná církev|srbského pravoslaví]]. Staletí dlouhé dějiny s těmito třemi dominantními náboženstvími rovněž sdílí i místní [[Židé v Sarajevu|židovská komunita]].{{Citace monografie [878] => | příjmení = Donia [879] => | jméno = Robert J. [880] => | odkaz na autora = [881] => | titul = Sarajevo: biografija grada [882] => | url = https://archive.org/details/sarajevobiografi00doni [883] => | vydavatel = Institut za istoriju [884] => | místo = Sarajevo [885] => | rok = 2006 [886] => | počet stran = 462 [887] => | isbn = 9958-9642-8-7 [888] => | kapitola = [889] => | strany = 24 [890] => | jazyk = bosenština [891] => }}{{Citace monografie [892] => | příjmení = Donia [893] => | jméno = Robert J. [894] => | odkaz na autora = [895] => | titul = Sarajevo: biografija grada [896] => | url = https://archive.org/details/sarajevobiografi00doni [897] => | vydavatel = Institut za istoriju [898] => | místo = Sarajevo [899] => | rok = 2006 [900] => | počet stran = 462 [901] => | isbn = 9958-9642-8-7 [902] => | kapitola = [903] => | strany = 37 [904] => | jazyk = bosenština [905] => }} [906] => [907] => Na rozdíl od ostatních měst je Sarajevo nábožensky heterogenní;{{Citace elektronické monografie [908] => | vydavatel = Adherents.com [909] => | titul = Religion by location – Sarajevo [910] => | url = http://www.adherents.com/adhloc/Wh_40.html#84 [911] => | datum přístupu = 2009-3-12 [912] => | jazyk = anglicky [913] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20090521234707/http://www.adherents.com/adhloc/Wh_40.html#84 [914] => | datum archivace = 2009-05-21 [915] => | nedostupné = ano [916] => }}{{Citace elektronické monografie [917] => | vydavatel = Archdiocese of Vrhbosna [918] => | titul = Informace [919] => | url = http://www.catholic-hierarchy.org/diocese/dvrhb.html [920] => | datum přístupu = 2009-3-12 [921] => | jazyk = anglicky [922] => }} nachází se zde kostely, synagogy i mešity (86 náboženských staveb celkem). V 80. letech 20. století byl poměr mezi věřícími relativně vyrovnaný; Sarajevo bylo velmi multikulturním městem – přezdívalo se mu ''evropský Jeruzalém''. Byl zde značný počet např. smíšených manželství apod.{{Citace monografie [923] => | příjmení = Phillips [924] => | jméno = Douglas A. [925] => | odkaz na autora = [926] => | titul = Modern World Nations: Bosnia and Herzegovina [927] => | vydavatel = Chelsea House Publishers [928] => | místo = [929] => | rok = 2004 [930] => | počet stran = 117 [931] => | isbn = 0-7910-7911-2 [932] => | kapitola = [933] => | strany = 14 [934] => | jazyk = angličtina [935] => | url-access = registration [936] => | url = https://archive.org/details/bosniaherzegovin0000phil [937] => }} Míra náboženské rozmanitosti nicméně značným způsobem poklesla po válce v 90. letech 20. století, kdy se vystěhovala značná část místní [[Srbové v Sarajevu|srbské]] komunity{{Citace periodika [938] => | příjmení = Karabegović [939] => | jméno = Dženana [940] => | titul = Šehovac: Sarajevske Srbe ne prihvaćaju u Sarajevu, a ne vole nas ni iz RS [941] => | periodikum = Slobodna Evropa [942] => | datum vydání = 2016-03-04 [943] => | issn = [944] => | jazyk = bosenština [945] => | url = https://www.slobodnaevropa.org/a/sehovac-sarajevske-srbe-ne-prihvacaju-u-sarajevu-a-ne-vole-nas-ni-iz-rs/27587857.html [946] => | datum přístupu = 2021-09-16 [947] => }}{{Citace periodika [948] => | titul = Gradonačelnik Ljubiša Ćosić priznao da su Srbi 1995. godine dobrovoljno napustili Sarajevo [949] => | periodikum = SAFF [950] => | jazyk = bosenština [951] => | url = https://saff.ba/gradonacelnik-ljubisa-cosic-priznao-da-su-srbi-1995-godine-dobrovoljno-napustili-sarajevo/ [952] => | datum přístupu = 2022-01-16 [953] => }} a dominantní roli získal do té doby jen do jisté míry převažující [[sunnitský islám]]. Dle sčítání lidu z roku 2013 se 225 088 osob (81,69 % obyvatel) Sarajeva přihlásilo k sunnitskému islámu, 12 608 (4,58 %) k římskokatolické církvi a 10 532 (3,82 %) k pravoslaví. 8 % procent obyvatel se potom deklarovalo jako jiného náboženství, nebo jako ateisté.[http://www.statistika.ba/?show=8#link3 Vizualizace sčítání lidu 2013 v Bosně a Hercegovině podle obcí a kantonů {{bs}}] [954] => [955] => [956] => Soubor:Sarajevo Church-of-the-Holy-Transfiguration 2011-10-22.jpg|Chrám Proměnění Páně [[Srbská pravoslavná církev|Srbské pravoslavné církve]] [957] => Soubor:06Sarajevo Orthodox 03.jpg|[[Katedrála Narození Panny Marie (Sarajevo)|Hlavní pravoslavný chrám v Sarajevu]] [958] => Soubor:Sarajevo, džamija - panoramio.jpg|[[Hadžijská mešita (Sarajevo)|Hadžijská mešita]] v centru města [959] => Soubor:Sarajevo Capitol of Bosnia and Herzegovina (15840490028).jpg|[[Ferhadova mešita]] v centru města u tržnice [[Baščaršija]] [960] => Soubor:Sarajevo (8744407037).jpg|[[Římskokatolická církev|Římskokatolický]] kostel sv. Antonína Paduánského [961] => Soubor:Crkva Presvetog Trojstva Sarajevo.JPG|Sarajevský kostel Nejsvětější trojice [962] => Soubor:Sarajevo, Ashkenazi Synagogue (9).jpg|[[Aškenazská synagoga]] v Sarajevu [963] => [964] => [965] => == Obecní správa a politika == [966] => [967] => === Místní části === [968] => [[Soubor:Sarajevo municipalities.PNG|náhled|vpravo|Administrativní rozdělení [[Sarajevo (kanton)|Kantonu Sarajevo]] (žlutě a oranžově). Oranžové místní části jsou součástí samotného města Sarajeva.]] [969] => Město se dělí administrativně na 4 [[Občina (územní jednotka)|općiny]] ([[Centar (Sarajevo)|Centar]], [[Novi Grad (Sarajevo)|Novi Grad]], [[Novo Sarajevo]] a [[Stari Grad (Sarajevo)|Stari Grad]]). Tyto čtyři celky, které jsou samosprávné, se dělí ještě na menší oblasti, tzv. ''osídlená místa'' ({{vjazyce2|bs|naseljena mjesta}}), kterých je celkem 76 a jsou srovnatelné s místními částmi, resp. jsou trochu menší. Mají význam ze statistického, poštovního i volebního hlediska. [970] => [971] => Administrativní dělení (dvojstupňové) je následující: [972] => [973] => * Općina [[Centar (Sarajevo)|Centar]] (centrum) [974] => ** [[Bardakčije]], [[Betanija-Šip]], [[Ciglane-Gorica]], [[Donji Velešići]], [[Džižikovac-Koševo I]], [[Hrastovi - Mrkovići]], [[Koševsko Brdo]], [[Marijin Dvor - Crni Vrh]], [[Mejtaš - Bjelave]], [[MZ Park - Višnjik]], [[Pionirska Dolina - Nahorevo]], [[Skenderija - Podtekija]], [[Soukbunar]], [[Trg Oslobođenja (Sarajevo)|Trg Oslobođenja]]. [975] => * Općina [[Novi Grad (Sarajevo)|Novi Grad]] [976] => ** [[Boljakov Potok]], [[Staro Hrasno]], [[Otoka (Sarajevo)|Otoka]], [[Mojmilo]], [[Švrakino selo]], [[Aneks]], [[Alipašino polje]] (A-C) [[Saraj Polje (Vojničko Polje)|Saraj Polje]], [[Olimpijsko selo Mojmilo]], [[Dobrinja]] (A-D) [[Buća potok]], [[Dolac (Sarajevo)|Dolac]], [[Alipašin Most]] (I-11) [[Briješće]], [[Sokolje]], [[Dobroševići]] [977] => * Općina [[Novo Sarajevo]] [978] => ** [[Grbavica (Sarajevo)|Grbavica]] (I-II) [[Pofalići]] (I-II) [[Velešići]], [[Gornji Velešići]], [[Željeznička]], [[Dolac Malta]], [[Čengić vila]] (I-II) [[Kvadrant (Sarajevo)|Kvadrant]], [[Hrasno]], [[Hrasno Brdo]], [[Trg Heroja]], [[Kovačići]], [[Gornji Kovačići]], [[Vraca (Sarajevo)|Vraca]] [979] => * Općina [[Stari Grad (Sarajevo)|Stari Grad]] [980] => ** [[Barice]], [[Donje Biosko]], [[Faletići]], [[Gornje Biosko]], [[Hreša]], [[Močioci]], [[Stari Grad (Sarajevo)|Stari Grad]], [[Vučja Luka]] [981] => [982] => Před [[Válka v Bosně a Hercegovině|válkou v Bosně a Hercegovině]] bylo území města z administrativního hlediska podstatně rozsáhlejší. Tvořilo jej celkem 6 općin; dvě z nich byly vyděleny ze samostatného města a zařazeny pod novou správní jednotku s názvem [[Sarajevo (kanton)|Kanton Sarajevo]]. Jihovýchodní okraj města připadl po roce 1995 v souladu s [[Daytonská dohoda|Daytonskou dohodou]] [[Republika srbská|Republice srbské]] a stal se součástí tzv. ''Východního Sarajeva''. Pod něj spadají např. části [[Dobrinja|Dobrinje]], místní část [[Lukavica (Republika srbská)|Lukavica]] a město ([[opština]]) [[Pale]],[https://gradistocnosarajevo.net/o-gradu/osnovne-informacije/ Základní informace o Východním Sarajevu na stránkách tamního městského úřadu {{sr}}] která se rozkládá od Sarajeva východním směrem. [983] => [984] => === Zastupitelstvo a starosta === [985] => Zastupitelstvo města Sarajeva ({{vjazyce2|bs|Gradsko vijeće}}) je nejvyšším orgánem samosprávy města. Tvoří jej 28 zastupitelů. Obyvatelé města volí ve čtyřech volebních okrscích vždy po sedmi zastupitelích z řad zastupitelů místních částí. Představitelé konstitutivních národů (Srbové, Chorvati a Bosňáci) jsou v sarajevském městském zastupitelstvu každý zastoupeni minimálně dvacetiprocentním počtem.[https://gradskovijece.sarajevo.ba/gradsko-vijece/ Podmínky zastoupení v zastupitelstvu města Sarajeva na stránkách městského zastupitelstva {{bs}}] Pro další národnosti jsou vyhraněna dvě křesla. Tyto kvóty jsou uplatňovány bez ohledu na výsledky komunálních voleb. [986] => [987] => V čele města Sarajeva stojí starosta (primátor), který jej zastupuje navenek. Úřad starosty byl zřízen v roce 1878 v souvislosti se správní reorganizací města po nástupu rakousko-uherské nadvlády. Od roku 2017 je starostou města [[Abdulah Skaka]].{{Citace elektronického periodika [988] => | titul = Abdulah Skaka izabran za novog gradonačelnika Sarajeva [989] => | periodikum = Klix.ba [990] => | url = https://www.klix.ba/vijesti/bih/abdulah-skaka-izabran-za-novog-gradonacelnika-sarajeva/170206066 [991] => | jazyk = bs [992] => | datum přístupu = 2021-11-29 [993] => }} [994] => [995] => === Znak města === [996] => [[Soubor:Coat of arms of Sarajevo.svg|náhled|vlevo|upright|Znak města]] [997] => Znak města Sarajeva, který byl přijat v roce 2000, zobrazuje typické střechy města v zelené barvě, dále v černé barvě městské hradby a v modré barvě řeku [[Miljacka|Miljacku]] s bílým mostem.[https://www.sarajevo.ba/bs/article/1190/zastava-i-grb Rozhodnutí o přijetí vlajky a znaku města Sarajeva na stránkách místního magistrátu {{bs}}] [998] => [999] => == Hospodářství == [1000] => [[Soubor:Sarajevo Tram-603 Line-3 2011-10-21.jpg|náhled|vpravo|Moderní budovy, ve kterých sídlí různé společnosti. V pozadí se nachází [[Novo Sarajevo]].]] [1001] => Sarajevo patří vzhledem ke svému významu a centralistickému charakteru ekonomiky [[Bosna a Hercegovina|Bosny a Hercegoviny]] k hospodářsky nejsilnějším oblastem v zemi. Jeho ekonomická prosperita stojí jak na průmyslu, tak i na službách a v neposlední řadě i na turistice. Sídlí zde bosenská centrální banka a sarajevská burza. V období existence socialistické Jugoslávie sídlily v Sarajevu čtyři společností, které patřily do první desítky ekonomicky nejsilnějších v celé Jugoslávii.{{Citace monografie [1002] => | příjmení = Anđelić [1003] => | jméno = Neven [1004] => | odkaz na autora = [1005] => | titul = Bosnia-Herzegovina The End of Legacy [1006] => | vydavatel = Frank Cass Publishers [1007] => | místo = Londýn [1008] => | rok = 2003 [1009] => | počet stran = [1010] => | isbn = 0-7146-8431-7 [1011] => | kapitola = [1012] => | strany = 30 [1013] => | jazyk = angličtina [1014] => }} [1015] => [1016] => Hlavní město se podílí na 25 % [[Ekonomika Bosny a Hercegoviny|hrubého domácího produktu země]]. Zboží odsud je vyváženo nejvíce do [[Chorvatsko|Chorvatska]], [[Srbsko|Srbska]] a [[Německo|Německa]], v dovozu hraje značný význam sousední Chorvatsko. S chorvatským přístavem [[Ploče]] (dříve ''Kardeljevo'') má Sarajevo přímé [[Železniční trať Sarajevo–Ploče|železniční spojení]] a místní přístav má pro město i bosenskou ekonomiku značný význam.{{Citace periodika [1017] => | titul = Značaj luke Ploče za BiH i povezanost luke sa Koridorom 5c [1018] => | periodikum = Akta.ba [1019] => | jazyk = bosenština [1020] => | url = https://www.akta.ba/vijesti/znacaj-luke-ploce-za-bih-i-povezanost-luke-sa-koridorom-5c/71325 [1021] => | datum přístupu = 2022-03-23 [1022] => }}{{Citace periodika [1023] => | titul = Pruga Sarajevo-Ploče: Kako je ukinuta tradicija od 128 godina [1024] => | periodikum = Al Jazeera Balkans [1025] => | jazyk = bosenština [1026] => | url =https://balkans.aljazeera.net/teme/2015/9/25/pruga-sarajevo-ploce-kako-je-ukinuta-tradicija-od-128-godina [1027] => | datum přístupu = 2022-03-23 [1028] => }} [1029] => [1030] => Nejvíce pracovních míst je koncentrováno v městských obvodech (općinách) [[Centar (Sarajevo)|Centar]] a [[Novo Sarajevo]]. V roce 2014 činil průměrný čistý plat v [[Sarajevo (kanton)|kantonu Sarajevo]] 1 039 [[Konvertibilní marka|konvertibilních marek]]{{Citace elektronického periodika |titul=tabulka na vládním portálu Kantonu Sarajevo zis.ks.gov.ba {{bs}} |url=http://zis.ks.gov.ba/sites/zis.ks.gov.ba/files/45%20Pla%C4%87a%202014.pdf |datum přístupu=2021-01-02 |url archivu=https://web.archive.org/web/20180820194500/http://zis.ks.gov.ba/sites/zis.ks.gov.ba/files/45%20Pla%C4%87a%202014.pdf |datum archivace=2018-08-20 }} (cca 14 000 Kč). [1031] => [1032] => === Průmysl === [1033] => Během existence [[Socialistická federativní republika Jugoslávie|socialistické Jugoslávie]] bylo Sarajevo překotným tempem industrializováno. Důvody pro to byly jak přirozené (jednalo se o hlavní město [[Socialistická republika Bosna a Hercegovina|republiky Bosny a Hercegoviny]]), tak i politické (město se nacházelo v horách daleko od hranic a pro případ konfliktu by spolu se zbytkem Bosny mohlo tvořit oporu jugoslávskému průmyslu). Sídlila zde celá řada průmyslových podniků, jako např. [[ŠIPAD]], [[UNIS]], [[Energoinvest]], [[Hidrogradnja]], [[FAMOS]], [[UPI]] a [[Unioninvest]]. Tyto společnosti se zabývaly téměř všemi odvětvími průmyslu; ŠIPAD byl dřevozpracující podnik, FAMOS vyráběl motorová vozidla. [1034] => [1035] => Kromě státních firem zde vznikly později i podniky některých soukromých společností, kterým bylo umožněno v socialistické Jugoslávii působit. Jedná se např. o továrnu společnosti [[Volkswagen]] (dnes jsou zde vyráběny vozy pro [[Škoda Auto]]) a [[Coca-Cola]]). Sídlí zde také skupina [[Prevent (společnost)|Prevent]], která dodává díly do automobilů{{Citace periodika [1036] => | titul = Prevent BH mijenja ime u Prevent CEE [1037] => | periodikum = Klix.ba [1038] => | jazyk = bosenština [1039] => | url = https://www.klix.ba/biznis/privreda/prevent-bh-mijenja-ime-u-prevent-cee/180703120 [1040] => | datum přístupu = 2022-03-23 [1041] => }} a nábytku.{{Citace periodika [1042] => | titul = Domaći brend Prevent Interior predstavio novu kolekciju namještaja u Sarajevu [1043] => | periodikum = Bonjour [1044] => | jazyk = bosenština [1045] => | url = https://bonjour.ba/domaci-brend-namjestaja-prevent-interior-predstavio-novu-kolekciju-u-sarajevu [1046] => | datum přístupu = 2021-12-22 [1047] => }} [1048] => [1049] => [[Soubor:Sarajevo brewery 1.jpg|náhled|vlevo|Historická budova sarajevského pivovaru.]] [1050] => Mezi potravinářské podniky, které sídlí ve městě, patří např. [[Sarajevská pivara]] (sarajevský pivovar, založen ještě v dobách existence [[Rakousko-Uhersko|Rakosuko-Uherska]]). Nachází se zde také továrna na výrobu tabáku.{{Citace periodika [1051] => | příjmení = Zametica [1052] => | jméno = Faruk [1053] => | titul = Austrougarska imperija podno Trebevića: Secesijski ukrasi dio arhitekture Sarajeva [1054] => | periodikum = Dnevni Avaz [1055] => | datum vydání = 2018-04-23 [1056] => | issn = [1057] => | jazyk = bosenština [1058] => | url = https://radiosarajevo.ba/metromahala/teme/secesijski-ukrasi/297824 [1059] => | datum přístupu = 2021-09-16 [1060] => }} [1061] => [1062] => V roce 1981 činilo HDP na obyvatele Sarajeva 133 % celojugoslávského průměru.{{Citace monografie [1063] => | příjmení = Radovinović [1064] => | jméno = Radovan [1065] => | příjmení2 = Bertić [1066] => | jméno2 = Ivan [1067] => | titul = Atlas svijeta: Novi pogled na Zemlju [1068] => | vydání = 3 [1069] => | vydavatel = Sveučilišna naklada Liber [1070] => | místo = Zagreb [1071] => | rok vydání = 1984 [1072] => | jazyk = hr [1073] => }} Hrubá mzda v Sarajevu v roce 2019 činila 1 741 [[Konvertibilní marka|KM]] neboli 889 eur, čistá mzda pak 1 200 KM neboli 613 eur (cca 15 000 Kč).{{Citace elektronické monografie [1074] => | titul = Kanton Sarajevo u brojkama 2020 [1075] => | url = http://fzs.ba/wp-content/uploads/2020/06/KS_2020.pdf [1076] => | vydavatel = Federalni zavod za statistiku [1077] => | místo = Sarajevo [1078] => | datum vydání = 2020 [1079] => | datum přístupu = 2021-12-18 [1080] => | jazyk = bs [1081] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20200629153653/http://fzs.ba/wp-content/uploads/2020/06/KS_2020.pdf [1082] => | datum archivace = 2020-06-29 [1083] => }} [1084] => [1085] => === Služby === [1086] => Ve městě má své závody mnoho zahraničních společností, jako například [[Harris Communications]], [[Brown&Root]]. Na počátku 21. století vznikla v Sarajevu početná moderní obchodní centra, která se rychle stala středobodem místních. Mezi ně patří např. [[Bosmalov gradski centar|Bosmal City Centar]],{{Citace periodika [1087] => | titul = Bosmal Arjaan by Rotana [1088] => | periodikum = Hospitalitynet [1089] => | jazyk = angličtina [1090] => | url = https://www.hospitalitynet.org/announcement/41003613.html [1091] => | datum přístupu = 2022-04-12 [1092] => }} potom další objekty, jako např. Bingo City,{{Citace periodika [1093] => | titul = Najveći shopping centar u Sarajevu otvara se za manje od mjesec dana [1094] => | periodikum = Fokus.ba [1095] => | jazyk = bosenština [1096] => | url = https://www.fokus.ba/biznis/najveci-shopping-centar-u-sarajevu-otvara-se-za-manje-od-mjesec-dana/1849459/ [1097] => | datum přístupu = 2022-04-12 [1098] => }} Otoka Centar apod. [1099] => [1100] => === Telekomunikace a média === [1101] => Jako centrum celé země je Sarajevo rovněž i střediskem veškerých telekomunikačních služeb a masmédií, které jsou provozovány na celostátní úrovni. Sídlí zde státní televize (kanál BHRT), dále pak televize [[Federace Bosny a Hercegoviny]] (též součást té státní) s názvem FTV (RTV FBiH). Vysílá rovněž i [[Bosensko-hercegovinský kanton|kantonální]] stanice, v neposlední řadě pak i mnoho komerčních kanálů, jako například NTV Hayat, TV Pink nebo TV OBN. Televize vysílá ze Sarajeva od roku 1961.{{Citace monografie [1102] => | příjmení = Dolničar [1103] => | jméno = Ivan [1104] => | odkaz na autora = [1105] => | titul = Jugoslavija 1941–1981 [1106] => | vydavatel = eksport pres [1107] => | místo = Bělehrad [1108] => | rok = 1981 [1109] => | počet = [1110] => | isbn = [1111] => | kapitola = [1112] => | strany = 207 [1113] => | jazyk = srbochorvatština [1114] => }} [1115] => [1116] => V Sarajevu též mají své sídlo také celostátní deníky [[Oslobođenje]] a [[Dnevni Avaz]]. Oba dva sídlí v jednom velkém komplexu ve čtvrti [[Novo Sarajevo]], který je mediálním centrem Sarajeva. Mezi další tituly, které však nejsou tak významné, patří například ''Slobodna Bosna'', ''Jutarnje novine'' či již zaniklá chorvatskojazyčná ''Hrvatska riječ''.{{Citace periodika [1117] => | titul = “Hrvatska riječ” ugašena je 2001. u Sarajevu, a 2021. i narod se želi ušutkati [1118] => | periodikum = Večernji list [1119] => | jazyk = bosenština [1120] => | url = https://www.vecernji.ba/kolumne/hrvatska-rijec-ugasena-je-2001-u-sarajevu-a-2021-i-narod-se-zeli-usutkati-1502414 [1121] => | datum přístupu = 2021-12-22 [1122] => }} [1123] => [1124] => == Doprava == [1125] => [[Soubor:Bascarsija 1989.jpg|náhled|vpravo|[[Baščaršija]] v roce [[1989]] s tramvají [[Tatra K2]] [[Československá socialistická republika|československé]] výroby.]] [1126] => {{Podrobně|Tramvajová doprava v Sarajevu}} [1127] => Sarajevo je přirozeným dopravním uzlem celé země. Je napojeno na místní dálniční síť (prochází tudy [[Dálnice A1 (Bosna a Hercegovina)|dálnice A1]]), vede odsud značný počet silnic celostátního významu. Směřují sem také dvě železniční trati; [[Železniční trať Sarajevo–Ploče|trať do Ploče]] k [[Jaderské moře|Jaderskému moři]] a [[Železniční trať Bosanski Šamac – Sarajevo|trať do města Bosanski Šamac]] na sever země. Město má také vlastní [[Letiště Sarajevo|mezinárodní letiště]], které se ovšem nachází mimo území hlavního města (v [[Ilidža|Ilidži]]). Veřejnou dopravu zajišťují [[Tramvajová doprava v Sarajevu|tramvaje]], [[Trolejbusová doprava v Sarajevu|trolejbusy]] a autobusy.[https://sarajevo.co.ba/servisi/javni-transport/ Přehled druhů dopravy na stránkách Sarajevo.co.ba {{bs}}] [1128] => [1129] => === Silniční doprava === [1130] => Kromě zmíněné dálnice směřuje ze Sarajeva do dalších měst i řada silnic, konkrétně: [[Silnice M5 (Bosna a Hercegovina)|silnice M5]] směrem do [[Travnik]]a, [[Banja Luka|Banja Luky]] a [[Bihać]]e, dále [[Silnice M17 (Bosna a Hercegovina)|silnice M17]] do [[Zenica|Zenici]] a [[Doboj]]e, potom [[Silnice M18 (Bosna a Hercegovina)|silnice M18]] do [[Tuzla|Tuzly]], na východ potom vede silnice M5 do měst [[Višegrad]] a [[Goražde]] a k údolí řeky [[Drina]] a hranici se [[Srbsko|Srbskem]]. Na jih směřuje silnice M18 přes město [[Foča]] k [[Dubrovník]]u a silnice M17 vede na západ k městu [[Mostar]]. Meziměstské a mezinárodní spojení Sarajeva je hodnoceno samotným magistrátem jako těžce nedostačující, především i díky faktu, že žádná z bosenských dálnic nesměřuje přímo do sousedních zemí, resp. nebyla dokončena. Výhledově má být prostřednictvím dálnic město spojeno s pobřežím [[Jaderské moře|Jaderského moře]], [[Podriní]]m, střední Bosnou{{Citace periodika [1131] => | příjmení = [1132] => | jméno = [1133] => | titul = Federacija će dobiti novu brzu cestu: Izgradnja ova 24 kilometra jedan od prioriteta [1134] => | periodikum = Dnevni Avaz [1135] => | datum vydání = 2021-09-02 [1136] => | issn = [1137] => | jazyk = bosenština [1138] => | url = https://radiosarajevo.ba/vijesti/bosna-i-hercegovina/federacija-ce-dobiti-novu-brzu-cestu-izgradnja-ova-24-kilometra-jedan-od-prioriteta/429087 [1139] => | datum přístupu = 2021-09-16 [1140] => }} i severní a severovýchodní části země.{{Citace periodika [1141] => | titul = Mitrović: Trasa kroz Brčko Distrikt najveći je problem za autoput Sarajevo - Beograd [1142] => | periodikum = SAFF [1143] => | jazyk = faktor.ba [1144] => | url = https://www.faktor.ba/vijest/mitrovic-trasa-kroz-brcko-distrikt-najveci-je-problem-za-autoput-sarajevo-beograd/148682 [1145] => | datum přístupu = 2022-01-16 [1146] => }} [1147] => [1148] => Vzhledem k hornatému charakteru terénu není okolo města vedený žádný okruh, který by byl srovnatelný s jinými obdobně velkými městy. Z jižní strany údolí řeky Miljacky nicméně existuje ulice ''Put Mladih Muslimana'', která plní roli dopravního přivaděče a obchvatu centra města. Obdobná třída ze severní strany byla dokončena pouze z části (tvoří ji tunel Vlastenecké ligy pod sídlištěm [[Ciglane]]). Některé dopravní tahy byly realizovány v souvislosti s přípravami města na pořádání Zimních olympijských her v roce 1984.[https://aabh.ba/pariz-i-post-kapitalisticke-olimpijske-igre-2024/ Článek na stránkách Asociace architektů Bosny a Hercegoviny {{bs}}] Směrem blíže do centra města je hlavní dopravní osou,{{Citace elektronického periodika [1149] => | titul = Desetak beogradskih naselja s Titovom ulicom [1150] => | periodikum = Danas [1151] => | url = https://www.danas.rs/vesti/drustvo/desetak-beogradskih-naselja-s-titovom-ulicom/ [1152] => | jazyk = sr [1153] => | datum přístupu = 2022-04-25 [1154] => }}{{Citace monografie [1155] => | příjmení = R. Donija [1156] => | jméno = Robert [1157] => | odkaz na autora = [1158] => | titul = Sarajevo: biografija grada [1159] => | url = https://archive.org/details/sarajevobiografi00doni [1160] => | vydavatel = Izdavač za istoriju [1161] => | místo = Sarajevo [1162] => | rok = 2006 [1163] => | počet stran = 462 [1164] => | isbn = 9958-9642-8-7 [1165] => | kapitola = [1166] => | strany = 233 [1167] => | jazyk = bosenština [1168] => }} kudy je vedena i stěžejní tramvajová trať, třída Zmaja od Bosne, resp. [[Maršála Tita (ulice v Sarajevu)|třída Maršála Tita]] v centru města. [1169] => [1170] => === Veřejná doprava === [1171] => Veřejnou dopravu zajišťují [[Tramvajová doprava v Sarajevu|tramvaje]], [[Trolejbusová doprava v Sarajevu|trolejbusy]] a autobusy. Na místní vrchol [[Vidikovac (Sarajevo)|Vidikovac]] nedaleko od horského masivu Trebević je provozována [[lanová dráha]]. Tramvajová síť je vedena v ose města, ve směru toku řeky [[Miljacka|Miljacky]]. V provozu je od roku 1885 (jako koňka){{Citace periodika [1172] => | příjmení = Milišić [1173] => | jméno = A. [1174] => | titul = Prije 136 godina počeo saobraćati prvi sarajevski tramvaj [1175] => | periodikum = Dnevni Avaz [1176] => | datum vydání = 2021-01-01 [1177] => | issn = [1178] => | jazyk = bosenština [1179] => | url = https://avaz.ba/kantoni/sarajevo/620764/prije-136-godina-poceo-saobracati-prvi-sarajevski-tramvaj [1180] => | datum přístupu = 2021-09-16 [1181] => }} a poté od roku 1895 jako elektrifikovaná. Jednu hlavní trať s odbočkou na železniční nádraží mají ve třetí dekádě doplnit nové tratě.[https://radiosarajevo.ba/vijesti/lokalne-teme/detalji-projekta-tramvajske-pruge-od-ilidze-do-hrasnice/365510 Článek na portálu radiosarajevo.ba {{bs}}] Doplňuje jí síť trolejbusová, která zajišťuje spojení pro místní části [[Koševo]], [[Alipašino polje]] a [[Skenderija - Podtekija|Skenderija]]. Zbytek města obsluhují autobusy.[https://sarajevo.travel/ba/tekst/gradski-prevoz/14 Profil veřejné dopravy na stránkách sarajevo.travel {{bs}}] [1182] => [1183] => V první polovině druhé dekády 21. století prosazoval místní architekt [[Muzafer Osmanagić]] vybudování sítě metra v Sarajevu. Vzhledem k chronickému nedostatku finančních prostředků pro dopravní stavby v regionu obecně však tento projekt nebyl převzat samosprávou a nebyl realizován. Odhadované náklady měly dosáhnout výše 150 milionů [[Konvertibilní marka|KM]].[https://web.archive.org/web/20101118002845/http://www.ekapija.ba/website/bih/page/366186_en Archiv článku na portálu ekapija.ba {{en}}] [1184] => [1185] => Hlavní [[Autobusové nádraží Sarajevo|autobusové nádraží]] se nachází v bezprostřední blízkosti železničního nádraží, na křižovatce ulic ''Put života'' a ''Halila Kajtaza'' a je dosažitelné tramvajovými linkami. [[Istočno Sarajevo|Východní Sarajevo]] má vlastní autobusové nádraží.[https://sarajevo.co.ba/servisi/javni-transport/autobuska-stanica-lukavica/ Profil nádraží na stránkách sarajevo.co.ba {{bs}}] [1186] => [1187] => === Železniční doprava === [1188] => Sarajevo je jedním z center [[Železniční doprava v Bosně a Hercegovině|železniční sítě Bosny a Hercegoviny]]. Dvě z výše zmíněných tratí ústí na [[Sarajevo (nádraží)|hlavním nádraží]], které se nachází blízko lokality [[Marijin dvor]] západně od centra města.{{Citace periodika [1189] => | titul = Osvrt na gradsku željeznicu Sarajeva za vrijeme Austo-Ugarske uprave [1190] => | periodikum = Vremeplov [1191] => | jazyk = bosenština [1192] => | url = http://vremeplov.ba/?p=4248 [1193] => | datum přístupu = 2022-03-23 [1194] => }} [1195] => [1196] => Železnice, která byla zavedena do Sarajeva za [[Rakousko-Uhersko|rakousko-uherské]] nadvlády v konci 19. století podstatným způsobem ovlivnila podobu i rozvoj města. První vlak do Sarajeva přijel v roce 1882. Kromě současných dvou tratí existovala v minulosti i [[Bosenská východní dráha|východní dráha]], která měla vlastní [[Bistrik (nádraží)|nádraží]] v místní části [[Bistrik]]. V současné době{{Kdy?}} je význam železniční dopravy na meziměstské a mezinárodní dopravě pro bosenskou metropoli poměrně nízký; většina destinací je lépe dostupná silniční dopravou. Četné jsou i mezinárodní dopravní spoje; během olympijských her v roce 1984 byl v provozu olympijský vlak z [[Bělehrad]]u, přímé spojení se srbskou metropolí bylo ze Sarajeva obnoveno až v roce 2009.[https://www.rts.rs/page/stories/sr/story/125/drustvo/364871/ponovo-vozom-za-sarajevo.html Článek na portálu rts.rs {{sr}}] [1197] => [1198] => === Letecká doprava === [1199] => [[Letiště Sarajevo|Sarajevské mezinárodní letiště]] (IATA:SJJ), do rozpadu [[Jugoslávie]] zvané ''Butmir'',{{Citace elektronické monografie [1200] => | vydavatel = Sarajevské mezinárodní letiště [1201] => | titul = Historijat razvoja aerodrowa Sarajevo [1202] => | url = http://www.sarajevo-airport.ba/?otvori=citaj&id=6&lang=bos [1203] => | datum přístupu = 2009-3-12 [1204] => | jazyk = srbsky [1205] => }} bylo vybudováno v 60. letech 20. století a podstatně rozšířeno pro [[Zimní olympijské hry 1984|zimní olympijské hry]] v roce 1984. Je dobře známé z časů [[Válka v Jugoslávii|občanské války]], kdy se stalo jediným koridorem k obléhanému městu využívaným jednotkami [[Organizace spojených národů|OSN]], se nachází na jihozápadě metropole nedaleko řeky Bosny. Letiště je z celostátního (ne však z celoevropského) hlediska velmi významné; dopravu sem zajišťuje mnoho dopravců, jako například [[B&H Airlines]], [[Austrian Airlines]], [[Alitalia]], [[Aero Flight]], [[Lufthansa]], [[Air Serbia]], [[Croatia Airlines]] a mnozí další. V roce 2004 bylo na letišti odbaveno 397 000 cestujících, což je velký rozdíl od roku 1996, kdy to bylo pouhých 25 000.{{Citace elektronické monografie [1206] => | vydavatel = Zahid Krcic [1207] => | titul = Statatistic data for Sarajevo Airport [1208] => | url = http://www.fortunecity.com/oasis/tropicana/533/statistic.htm [1209] => | datum přístupu = 2009-3-12 [1210] => | jazyk = anglicky [1211] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20010619074934/http://www.fortunecity.com/oasis/tropicana/533/statistic.htm [1212] => | datum archivace = 2001-06-19 [1213] => | nedostupné = ano [1214] => }} V roce 2017 prošlo branami letiště celkem 957 971 pasažérů, což činí 61,4 % všech cestujících leteckou dopravou na území Bosny a Hercegoviny. Většina vytížení letiště se uskuteční v letních měsících.[https://web.archive.org/web/20170920044446/http://www.sarajevo-airport.ba/statistika/statistics_archive_en.pdf Statistiky provozu na archivu webu sarajevského letiště {{bs}}] [1215] => [1216] => [1217] => Soubor:Sarajevo for Visa (73) (5590129870).jpg|Sarajevské hlavní nádraží [1218] => Soubor:Sarajevo, trolejbus.jpg|Trolejbus v centru města [1219] => Soubor:Tram Sarajevo former Wiener Linien Obala Kulina bana 2011.jpg|Tramvaj na nábřeží Kulina bána [1220] => Soubor:Sarajevo tram 1.JPG|Tramvaj [[Tatra KT8D5]] československé výroby v Sarajevu [1221] => Soubor:Sarajevo – Cable Car and bypass.jpg|Silnice směřující okolo města s lanovkou na vrchol [[Trebević]] [1222] => Soubor:Sarajevo – Ciglane funicular 4.jpg|Lanová dráha, součást obytného komplexu [[Ciglane]] v severní části města [1223] => [1224] => [1225] => == Společnost == [1226] => [1227] => === Školství === [1228] => [[Soubor:Sarajevo University building.JPG|náhled|vpravo|Rektorát a Právnická fakulta Univerzity v Sarajevu.]] [1229] => [[Soubor:Veterinarski fakultet Sarajevo.JPG|náhled|vlevo|Budova Veterinární fakulty Univerzity v Sarajevu.]] [1230] => Jako velké a historicky významné město mělo Sarajevo první vzdělávací instituce již v dobách existence osmanské nadvlády. První škola vyššího typu zde vznikla roku 1537,{{Citace periodika [1231] => | příjmení = [1232] => | jméno = [1233] => | titul = Gazi Husrev-begova džamija: Sarajevska ljepotica koja 500 godina prkosi vremenu [1234] => | periodikum = Radio Sarajevo [1235] => | datum vydání = 2018-06-03 [1236] => | issn = [1237] => | jazyk = bosenština [1238] => | url = https://radiosarajevo.ba/metromahala/teme/gazi-husrev-begova-dzamija-sarajevska-ljepotica-koja-500-godina-prkosi-vremenu/302032 [1239] => | datum přístupu = 2021-09-16 [1240] => }} založil ji [[Gazi Husrev-beg]], druhý správce Bosny za [[Osmanská říše|Osmanské nadvlády]]. Jmenovala se ''hanikah'' a jednalo se o [[Súfismus|súfijskou]] školu. Vyučovalo se zde islámské právo ([[Šaría|šarí‘a]], [[Fiqh|fikh]]), teologie, filozofie, existovala také i univerzitní knihovna. Do 19. století se jednalo o nejvýznamnější školu v celé [[Bosna a Hercegovina|Bosně a Hercegovině]]. [1241] => [1242] => V dějinách sarajevského školství svoji roli sehrály také [[Šarí‘atská soudní škola]] (jejíž budovu navrhl český architekt [[Karel Pařík]]). Na její tradici navazuje v současné době [[Fakulta islámských věd]].[https://fin.unsa.ba/o-fakultetu-islamskih-nauka/?lang=en Dějiny fakulty na stránkách Fakulty islámských věd {{en}}] [1243] => [1244] => Vysoká škola moderního typu ([[Univerzita v Sarajevu]]) byla otevřena až roku 1949. Jednalo se o sloučení několika dislokovaných fakult (např. lékařské a právnické{{Citace monografie [1245] => | příjmení = Dolničar [1246] => | jméno = Ivan [1247] => | odkaz na autora = [1248] => | titul = Jugoslavija 1941–1981 [1249] => | vydavatel = eksport pres [1250] => | místo = Bělehrad [1251] => | rok = 1981 [1252] => | počet = [1253] => | isbn = [1254] => | kapitola = [1255] => | strany = 121 [1256] => | jazyk = srbochorvatština [1257] => }}) pod hlavičkou nové instituce. V druhé polovině 20. století se pak univerzita dále rozvíjela a pomáhá zakládat nové školy podobného typu po celé republice (v [[Banja Luka|Banja Luce]], [[Mostar]]u a [[Tuzla|Tuzle]]). 70. a 80. léta potom byla ve znamení oddělování některých fakult od univerzity. Přibyly i nové studijní obory (např. technické a umělecké akademie). [[Univerzita v Sarajevu]] obnovila činnost první rok po poslední válce, roku 1996.{{Citace periodika [1258] => | příjmení = [1259] => | jméno = [1260] => | titul = 60 godina Univerziteta u Sarajevu [1261] => | periodikum = Radio Sarajevo [1262] => | datum vydání = 2010-05-19 [1263] => | issn = [1264] => | jazyk = bosenština [1265] => | url = https://radiosarajevo.ba/metromahala/kultura/60-godina-univerziteta-u-sarajevu/26092 [1266] => | datum přístupu = 2022-05-06 [1267] => }} [1268] => [1269] => [[Soubor:Srednja tehnička škola, Sarajevo.jpg|náhled|vpravo|Střední technická škola v Sarajevu.]] [1270] => V druhé dekádě 21. století Sarajevanům sloužilo kromě vysokého školství též kolem čtyřiceti základních a třiceti středních škol. Město provozuje i 34 mateřských škol, které slouží zhruba pro dvě tisícovky dětí. [1271] => [1272] => Od svého vzniku (jako samostatné instituce) v roce 1966 sídlí v Sarajevu i [[Akademie věd a umění Bosny a Hercegoviny]].{{Citace monografie [1273] => | příjmení = Dolničar [1274] => | jméno = Ivan [1275] => | odkaz na autora = [1276] => | titul = Jugoslavija 1941–1981 [1277] => | vydavatel = eksport pres [1278] => | místo = Bělehrad [1279] => | rok = 1981 [1280] => | počet = [1281] => | isbn = [1282] => | kapitola = [1283] => | strany = 240 [1284] => | jazyk = srbochorvatština [1285] => }} [1286] => [1287] => === Kultura === [1288] => Unikátní kulturní scéna města Sarajeva je výsledkem dlouhých dějin, v nichž se vystřídalo několik mocností, vlivů početných náboženství i myšlenkových směrů. V neposlední řadě je ovlivněna i poslední válkou z konce 90. let 20. století. Mezi učence a spisovatele, kteří v Sarajevu působili, patří např. [[Vladimir Prelog]], [[Zlatko Topčić]] nebo [[Abdulah Sidran]]. Dva roky v Sarajevu také studoval jugoslávský nositel Nobelovy ceny za literaturu, [[Ivo Andrić]].[https://www.hkdnapredak.com/na-danasnji-dan-prije-126-godina-rodio-se-ivo-andric-2/ Životpis Iva Andriće na stránkách chorvatské společnosti Napredak {{hr}}] [1289] => [1290] => Hlavní divadelní scénou v Sarajevu je [[Národní divadlo (Sarajevo)|Národní divadlo]], které sídlí ve středu města na břehu řeky [[Miljacka]]. Založeno bylo v roce 1921 a je nejstarším profesionálním divadlem v zemi. Po druhé světové válce jej doplnilo divadlo [[Kamerni teatar 55]], která se věnuje modernějším divadelním hrám. Roku 1977 spatřilo světlo světa i [[Divadlo mladých (Sarajevo)|Divadlo mladých]]. Mimo to vzniklo v podobné době i Divadlo pionýrů, loutkové divadlo a další. Od roku 1992 působilo ve městě i Sarajevské válečné divadlo (SATR). Od roku 1953 existuje i [[Sarajevská filharmonie]].{{Citace monografie [1291] => | příjmení = Dolničar [1292] => | jméno = Ivan [1293] => | odkaz na autora = [1294] => | titul = Jugoslavija 1941–1981 [1295] => | vydavatel = eksport pres [1296] => | místo = Bělehrad [1297] => | rok = 1981 [1298] => | počet = [1299] => | isbn = [1300] => | kapitola = [1301] => | strany = 95 [1302] => | jazyk = srbochorvatština [1303] => }} [1304] => [1305] => V Sarajevu působí také i značné množství muzeí a galerií. Mezi ně patří např. [[Muzeum Sarajeva|Městské muzeum]] (které vzniklo po druhé světové válce), [[Zemské muzeum (Sarajevo)|Zemské muzeum]] (nejstarší v zemi, založené v roce 1888), Historické muzeum Bosny a Hercegoviny, Olympijské muzeum, Muzeum Židů Bosny a Hercegoviny, Muzeum válečného dětství, Muzeum literatury a divadelního umění Bosny a Hercegoviny, Muzeum Aliji Izetbegoviće, které sídlí v historické bráně v místní části Vratnik a další. Na místě [[Atentát na Františka Ferdinanda d'Este|Sarajevského atentátu]] v centru města se nachází muzeum věnované rakousko-uherské nadvládě nad Bosnou s podtitulkem let 1878–1918. Turisté často navštěvují i muzeum v [[Butmir]]u (v nedaleké [[Ilidža|Ilidži]]), které je věnované tunelu pod místním letištěm. Ten sloužil během [[obléhání Sarajeva]] pro dodávky, potravin, zbraní, léků{{Citace elektronického periodika [1306] => | titul = Tunel koji je spasao Sarajevo [1307] => | periodikum = Deutsche Welle [1308] => | url = https://www.dw.com/sr/tunel-koji-je-spasao-sarajevo/a-44920420 [1309] => | jazyk = sr [1310] => | datum přístupu = 2022-05-02 [1311] => }} a pomoci těžce zkoušenému městu i obecně.{{Citace monografie [1312] => | příjmení = R. Donija [1313] => | jméno = Robert [1314] => | odkaz na autora = [1315] => | titul = Sarajevo: biografija grada [1316] => | url = https://archive.org/details/sarajevobiografi00doni [1317] => | vydavatel = Izdavač za istoriju [1318] => | místo = Sarajevo [1319] => | rok = 2006 [1320] => | počet stran = 462 [1321] => | isbn = 9958-9642-8-7 [1322] => | kapitola = [1323] => | strany = 357 [1324] => | jazyk = bosenština [1325] => }} [1326] => [1327] => ==== Festivaly a populární kultura ==== [1328] => Během každého roku se konají různé festivaly, jako například ''{{cizojazyčně|bs|Baščaršijske noći}}'' (Baščaršijské noci; hudební, taneční a jiná kulturní představení), ''{{cizojazyčně|bs|Sarajevska zima}}'' (převážně výstavy) či ''Sarajevský jazzový festival''. Od roku 1995 se koná každoročně v srpnu{{Citace monografie [1329] => | příjmení = Phillips [1330] => | jméno = Douglas A. [1331] => | odkaz na autora = [1332] => | titul = Modern World Nations: Bosnia and Herzegovina [1333] => | vydavatel = Chelsea House Publishers [1334] => | místo = [1335] => | rok = 2004 [1336] => | počet stran = 117 [1337] => | isbn = 0-7910-7911-2 [1338] => | kapitola = [1339] => | strany = 92 [1340] => | jazyk = angličtina [1341] => | url-access = registration [1342] => | url = https://archive.org/details/bosniaherzegovin0000phil [1343] => }} také i festival filmový.[https://gradskovijece.sarajevo.ba/wp-content/uploads/2016/08/9.-Informacija-o-obilje%C5%BEavanju-kulturnih-doga%C4%91aja-od-zna%C4%8Daja-za-Grad-Sarajevo-i-%C4%8Detiri-gradske-op%C4%87ine.pdf Informace o konání kulturních akcí významných pro město Sarajevo a úřady čtyř hlavních místních částí (Informacija o obilježavanju kulturnih događaja od značaja za Grad Sarajevo i četiri gradske općine).] {{bs}} [1344] => [1345] => Za dob [[Jugoslávie]] bylo hlavní město Bosny a Hercegoviny známé také jako centrum pop rocku; některé hudební skupiny, které zazářily v Jugoslávii v 70. a 80. letech (a jsou mnohdy populární i nyní) pocházely právě ze Sarajeva. Mezi takové se řadí např. [[Indexi]] (1962), [[Ambasadori]] (1968), [[Bijelo dugme]] (1974; jedna z nejpopulárnějších popových skupin na území tehdejší Jugoslávie), [[Plavi orkestar]], [[Zabranjeno pušenje]], a dalších. Místní hudební scéna ovlivnila řadu jugoslávských zpěváků a zpěvaček, mezi které patřili [[Zdravko Čolić]], [[Kemal Monteno]], [[Dino Merlin]], [[Seid Memić Vajta]], [[Hari Mata Hari]], [[Mladen Vojičić]], [[Željko Bebek]] a dalších. Sarajevo bylo centrem [[Nový primitivismus|Nového primitivismu]] ({{vjazyce2|bs|Novi primitivizam}}),{{Citace monografie [1346] => | příjmení = Biserko [1347] => | jméno = Sonja [1348] => | odkaz na autora = [1349] => | titul = Jugoslavija: Poglavlje 1980–1991 [1350] => | url = [1351] => | vydavatel = Helsinški odbor za ljudska prava u Srbiji [1352] => | místo = Bělehrad [1353] => | počet stran = [1354] => | kapitola = [1355] => | strany = 612 [1356] => | isbn = 978-86-7208-221-0 [1357] => | jazyk = srbština [1358] => | rok = 2021 [1359] => }} vysílán odsud byl i v celé Jugoslávii populární satirický pořad [[Top lista nadrealista]]. [1360] => [1361] => O městu Sarajevu zpívá také irská skupina [[The Cranberries]] ve své písni [[Bosnia (Cranberries)|Bosnia]] z roku 1996.{{Citace periodika [1362] => | titul = Listen to how Dolores from “The Cranberries” sang about our Country [1363] => | periodikum = Sarajevo Times [1364] => | datum vydání = 2018-01-17 [1365] => | jazyk = bs [1366] => | url = https://sarajevotimes.com/listen-dolores-cranberries-sang-country/ [1367] => | datum přístupu = 2021-12-03 [1368] => }} [1369] => [1370] => Odehrává se zde také film [[V zemi krve a medu]], ve kterém účinkovala v hlavní roli [[Angelina Jolie]]. V [[jugoslávská kinematografie|jugoslávské kinematografii]] vynikal{{Citace monografie [1371] => | příjmení = Čvoro [1372] => | jméno = Uroš [1373] => | odkaz na autora = [1374] => | titul = Turbo-folk music and cultural representations of national identity in former Yugoslavia [1375] => | vydavatel = Ashgate Publishing Limited [1376] => | místo = Surrey [1377] => | rok = 2014 [1378] => | počet stran = 509 [1379] => | isbn = 978-1-4724-2037-4 [1380] => | kapitola = [1381] => | strany = 146 [1382] => | jazyk = angličtina [1383] => }} především film [[Valter brani Sarajevo]],[http://filmskelokacije.com/2020/11/18/valter-brani-sarajevo-prosetali-smo-prelepim-gradom/ Článek na stránkách filmskelokacije.com {{sh}}] který se zde odehrává, a dále snímky [[Vzpomínáš na Dolly Bell?]] nebo [[Otec na služební cestě]][https://www.imdb.com/title/tt0089748/ Profil filmu na stránkách Mezinárodní filmové databáze IMDB {{en}}] od [[Emir Kusturica|Emira Kusturici]]. Po skončení bosenské války zde vznikly filmy [[Grbavica (film)|Grbavica]] nebo [[Sasvim lično]].[https://www.imdb.com/title/tt0457462/ Profil filmu na stránkách Mezinárodní filmové databáze (IMDB) {{en}}] [1384] => [1385] => == Turistika == [1386] => [[Soubor:Sarajevo, most přes Miljacku.jpg|náhled|vpravo|Most přes řeku Miljacku ve středu města.]] [1387] => Sarajevo bylo turisticky velmi aktivní destinací již v době existence socialistické Jugoslávie a tento statut si udrželo i po válce v 90. letech 20. století a následné obnově města. Nachází se zde řada kulturních památek z období osmanské nadvlády, architektura typická pro období existence [[Rakousko-Uhersko|Rakousko-Uherska]],{{Citace monografie [1388] => | příjmení = Donia [1389] => | jméno = Robert J. [1390] => | titul = Sarajevo: biografija grada [1391] => | url = https://archive.org/details/sarajevobiografi00doni [1392] => | vydavatel = Institut za istoriju [1393] => | místo = Sarajevo [1394] => | rok = 2006 [1395] => | počet stran = 462 [1396] => | isbn = 9958-9642-8-7 [1397] => | strany = 104 [1398] => | jazyk = bosenština [1399] => }}[https://www.sarajevo.ba/hr/article/1214/sarajevo-u-austrougarskom-periodu Článek na stránkách sarajevo.ba {{bs}}] jakož i moderní stavby z dob [[Království Jugoslávie|královské]]{{Citace periodika [1400] => | titul = Stara i nova gradnja u Sarajevu: Gdje je nestao stari arhitektonski stil? [1401] => | periodikum = Radio Sarajevo [1402] => | jazyk = bs [1403] => | url = https://radiosarajevo.ba/metromahala/teme/stara-i-nova-gradnja-u-sarajevu-gdje-je-nestao-stari-arhitektonski-stil/196103 [1404] => | datum přístupu = 2022-05-06 [1405] => }} i [[Socialistická federativní republika Jugoslávie|socialistické]] Jugoslávie.[https://www.sarajevo.ba/hr/article/1222/sarajevo-u-periodu-1945-1991-godina Článek na stránkách Sarajevo.ba {{bs}}] [1406] => [1407] => Kromě historického středu města a početných památek jsou navštěvovány také místní parky a okolní příroda. Hlavním parkem ve středu Sarajeva je neprozíravě pojmenovaný [[Velký park (Sarajevo)|Velký park]], který se nachází v blízkosti lokality [[Džidžikovac]]. Východně od středu města v soutěsce řeky Miljacky se nachází další oblíbené výletní místo, a to [[Kozí most]] ({{vjazyce2|bs|Kozja ćuprija}}). Řada turistických tras směřuje i na jižní svahy vrcholu [[Trebević]] a k vrcholu [[Zlatište]], případně k věži [[Barice Kula]] severně od města apod. V blízkosti Sarajeva se nacházejí také nekropole tzv. [[stećak|stećků]].[https://whc.unesco.org/en/list/1504/multiple=1&unique_number=2094 Profil památky na stránkách UNESCO {{en}}] [1408] => [1409] => Na svazích řeky Miljacky se nachází řada míst, které poskytují unikátní výhledy na město. Mezi ně patří např. pozůstatky fortifikačních systémů ([[Žuta Tabija]], [[Bijela tabija]]{{Citace periodika [1410] => | titul = Ja mislim / Tašlihan, mjesto gdje se svjetovi dodiruju [1411] => | periodikum = Radio Sarajevo [1412] => | jazyk = bs [1413] => | url = https://radiosarajevo.ba/metromahala/ja-mislim/taslihan-mjesto-gdje-se-svjetovi-dodiruju/270797 [1414] => | datum přístupu = 2022-05-06 [1415] => }}), doplňují je výškové budovy různě městě (např. [[Avaz Twist Tower]],{{Citace periodika [1416] => | titul = Objekt kojim se već 12 godina ponose Bosanci i Hercegovci: "Avaz Twist Tower" rame uz rame sa svjetskim atrakcijama [1417] => | periodikum = Avaz [1418] => | jazyk = bs [1419] => | url = https://avaz.ba/vijesti/bih/599328/objekt-kojim-se-vec-12-godina-ponose-bosanci-i-hercegovci-avaz-twist-tower-rame-uz-rame-sa-svjetskim-atrakcijama [1420] => | datum přístupu = 2022-05-06 [1421] => }} [[Alta Shopping Center]], BBI Center). [1422] => [1423] => Pro rozvoj turistiky byly značnou reklamou již [[Zimní olympijské hry 1984|Zimní olympijské hry]] v roce 1984.{{Citace monografie [1424] => | příjmení = Grandits [1425] => | jméno = Hannes [1426] => | příjmení2 = Taylor [1427] => | jméno2 = Karin [1428] => | odkaz na autora = [1429] => | titul = Sunčana strana Jugoslavije: Povijest turizma u socijalizmu [1430] => | vydavatel = CEU Press [1431] => | místo = Záhřeb [1432] => | rok = 2013 [1433] => | počet stran = [1434] => | isbn = 978-953-7963-03-3 [1435] => | kapitola = [1436] => | strany = 344 [1437] => | jazyk = chorvatština [1438] => }} Slibný potenciál nicméně přerušila válka v první polovině 90. let 20. století. Již v roce 2006 označil [[Lonely Planet]] Sarajevo jako 43. nejlepší turistickou destinaci světa a v prosinci 2009 bylo vybráno jako jedno z deseti měst, které stojí za to navštívit v roce 2010.{{Citace periodika [1439] => | titul = Podsjećamo: Sarajevo je među top 10 svjetskih destinacija! [1440] => | periodikum = Radio Sarajevo [1441] => | jazyk = bs [1442] => | url = https://radiosarajevo.ba/metromahala/teme/podsjecamo-sarajevo-je-medu-top-10-svjetskih-destinacija/22432 [1443] => | datum přístupu = 2021-12-02 [1444] => }} [1445] => [1446] => Během prvních dvou desetiletí 21. století počet návštěvníků metropole Bosny a Hercegoviny setrvale rostl. Jen v roku 2019 město navštívilo 733 259 osob. Kromě návštěvníků z Evropy i řady zemí celého světa je metropole Bosny a Hercegoviny oblíbená také u turistů z [[Turecko|Turecka]] a arabských zemí. V polovině druhé dekády 21. století vznikla v blízkosti města dokonce i uzavřená komunita pro arabské vlastníky, kteří zde žijí odděleně od místních obyvatel.[https://dnevnik.hr/vijesti/hrvatska/u-bih-niknuo-prvi-grad-u-kojem-zive-samo-arapi-bosancima-ulaz-zabranjen---454407.html Článek na portálu dnevnik.hr {{hr}}] [1447] => [1448] => Turistický ruch se na sarajevské ekonomice podílí hodnotou 2,9 % HDP a zaměstnává okolo 26 tisíc osob. [1449] => [1450] => [1451] => Soubor:Tenues traditionnelles bosniaques vendues dans le quartier de Baščaršija.jpg|Tradiční oděvy na tržišti v Baščaršiji navštěvované turisty [1452] => Soubor:Fontaine Sebilj.jpg|Fontána [[Sebilj]] ve středu města [1453] => Soubor:94540-Saravejo (8269350670).jpg|Tradiční suvenýry [1454] => Soubor:Sarajevo – Isa-begov hamam.jpg|[[Isabegův hamam (Sarajevo)|Isabegův hamam]] po rekonstrukci [1455] => Soubor:Hotel Evropa, Sarajevo.JPG|Hotel Evropa v centru města [1456] => Soubor:Sarajevo Marshal-Tito-Street 2011-11-08 (5).jpg|Titova třída [1457] => [1458] => [1459] => === Kulturní památky a architektura === [1460] => {{Podrobně|Seznam památek v Sarajevu}} [1461] => [[Soubor:Sarajevo, bazar II.jpg|náhled|vpravo|Tržnice [[Tašlihan]] ve středu města je bývalý orientální [[bazar]].]] [1462] => Vzhledem k dlouhé historii zahrnující mnoho období, kdy se střídaly různé kultury i náboženství, je hlavní město Bosny a Hercegoviny relativně bohaté na množství různých památek, jak křesťanských, tak i muslimských, či židovských. Po celém městě je evidováno 95 objektů jako ''národní památka'' ({{vjazyce2|bs|nacionalni spomenik}}). [1463] => [1464] => Na území Sarajeva se nacházely různé muslimské sakrální stavby, mezi které lze zařadit například mešitu Mehmed-bega Minetoviće (stála v letech 1463–1464), prvního bosenského [[sandžakbeg]]a, mešitu Bali-bega Malkočeviće (1475–1476) na [[Bistrik]]u, dále sem také patří [[mešita Ajas-bega]], [[Jahja-pašova mešita]], [[mešita Sarače-Ismaila]] a mnoho dalších. Ani jedna z nich se však nedochovala do dnešních dnů. Totéž i platí o křesťanských stavbách; původní předosmanské stavby [[bosenská církev|bosenské církve]] byly buď přebudovány, či zničeny za vlády [[Osmanská říše|Osmanů]]. Stejný osud potkal i tři historické věže; [[Ablakovićova věž|Ablakovićovu]], [[Babićova věž|Babićovu věž]] a [[Fadilpašićova věž|Fadilpašićovu věž]] (žádné z nich již nestojí).{{Citace monografie [1465] => | příjmení = Kreševljaković [1466] => | jméno = Hamdija [1467] => | titul = Kule i odžaci u Bosni i Hercegovini [1468] => | vydavatel = [1469] => | místo = [1470] => | rok = [1471] => | isbn = [1472] => | počet stran = 83 [1473] => }} [[Hodinová věž (Sarajevo)|Hodinová věž]] ({{vjazyce2|bs|Sahat kula}}) se nicméně do současné doby dochovala. Nejstarší stavby v dějinách Sarajeva vznikaly v okolí dnešní tržnice [[Baščaršija]] s ikonickou dřevěnou fontánou [[Sebilj]]. Příkladem turecké přítomnosti v Sarajevu z hlediska obytných domů je např. [[Svrzův dům]]. [1474] => [1475] => Na kopci nad historickým městem je dochované opevněné město Vratnik, které vzniklo v první polovině 18. století. Kromě samotných hradeb zde stojí tři historické brány (např. [[Višegradská brána]]). V jedné z nich také sídlí i muzeum zasvěcené první hlavě státu nezávislé Bosny, [[Alija Izetbegović|Aliji Izetbegovićovi]].[https://sarajevo.travel/ba/sta-raditi/muzej-alija-izetbegovic/168 Profil muzea na stránkách Sarajevo.travel {{bs}}] [1476] => [1477] => Z období existence [[Rakousko-Uhersko|Rakousko-Uherska]] pochází řada budov v evropském stylu od neoklasicismu až po secesi. Zastoupen je také pseudomaurský sloh. Z uvedených staveb vyniká především budova [[Národní a univerzitní knihovna Bosny a Hercegoviny|Národní a univerzitní knihovny Bosny a Hercegoviny]] v samotném středu města. Nápadné jsou také objekty na nábřeží řeky Miljacky (např. [[Hlavní pošta (Sarajevo)|hlavní pošta]], budova Právní fakulty, nebo [[Zemská tiskárna (Sarajevo)|Zemská tiskárna]]). Mezi secesní stavby patří také bývalá [[Jajce (kasárna)|kasárna Jajce]], případně [[Filipovićeva kasárna]] blízko třídy [[Bistrik]]. Obnoven byl rovněž i [[Hudební pavilon (Sarajevo)|Hudební pavilon]] v centru města v parku [[At mejdan]]. Počet kulturních památek z této doby je poměrně početný a nemálo z nich (jak bylo již uvedeno), projektovali čeští architekti, především [[Karel Pařík]].{{Citace periodika [1478] => | titul = Sarajevo Paříka opěvuje. U nás ho často neznají ale ani sami architekti [1479] => | periodikum = Jičínský deník [1480] => | datum vydání = 2021-04-25 [1481] => | jazyk = čeština [1482] => | url = https://jicinsky.denik.cz/zpravy_region/sarajevo-parika-opevuje-u-nas-si-ale-na-slavneho-architekta-vzpomene-malokdo-202.html [1483] => | datum přístupu = 2021-12-07 [1484] => }}{{Citace periodika [1485] => | titul = Pilný kluk od Jičína postavil evropské Sarajevo. Do Čech už se nevrátil [1486] => | periodikum = iDNES [1487] => | datum vydání = 2018-12-26 [1488] => | jazyk = čeština [1489] => | url = https://www.idnes.cz/hradec-kralove/zpravy/architekt-karel-parik-velis-u-jicina-sarajevo-architektura.A180811_420128_hradec-zpravy_the [1490] => | datum přístupu = 2021-12-07 [1491] => }}{{Citace periodika [1492] => | titul = Sjećanje / Karlo Paržik: Arhitekta koji je ostavio neizbrisiv trag u Sarajevu [1493] => | periodikum = Radio Sarajevo [1494] => | datum vydání = 2021-06-16 [1495] => | jazyk = bosenština [1496] => | url = https://radiosarajevo.ba/metromahala/teme/karlo-parzik-arhitekta-koji-je-ostavio-neizbrisiv-tragu-sarajevu/420933 [1497] => | datum přístupu = 2021-12-07 [1498] => }} [1499] => [1500] => Z kulturních památek meziválečného období vyniká např. [[Budova Centrální banky Bosny a Hercegoviny|Budova Centrální banky]] na Titově třídě nebo [[Vakufský mrakodrap]], který se nachází u [[Věčný plamen (Sarajevo)|věčného plamene]] v centru města. Poválečnou architekturu (která již není [[Kulturní památka (Bosna a Hercegovina)|památkově chráněná]] poté zastupuje např. budova [[Hygienický ústav (Sarajevo)|hygienického ústavu]], nebo [[Šipad (budova)|sídlo společnosti ŠIPAD]].{{Citace periodika [1501] => | titul = Kako prepoznati Gospođu ili Gospodina među zgradama? [1502] => | periodikum = Oslobođenje [1503] => | jazyk = bosenština [1504] => | url = https://www.oslobodjenje.ba/magazin/kultura/kako-prepoznati-gospodu-ili-gospodina-medu-zgradama-709364 [1505] => | datum přístupu = 2022-05-06 [1506] => }} Památkově chráněným objektem je i budova nádraží, projektovaná českým architektem. Dále od centra stojí i [[Brutalismus v Jugoslávii|brutalistické]] stavby (např. [[Budova společnosti Elektroprivreda BiH|sídlo firmy Elektroprivreda BiH]], [[Budova RTV (Sarajevo)|budova televize]]). Na břehu Miljacky lze nalézt i excentrický dům s názvem [[Papagajka]].{{Citace periodika [1507] => | titul = Šibica, Stometarka, Papagajka, Pancirka: Neobični nadimci zgrada u Sarajevu (FOTO) [1508] => | periodikum = Radio Sarajevo [1509] => | datum vydání = 2015-09-23 [1510] => | jazyk = bosenština [1511] => | url = https://radiosarajevo.ba/vijesti/lokalne-teme/sibica-stometarka-papagajka-pancirka-neobicni-nadimci-zgrada-u-sarajevu-foto/201692 [1512] => | datum přístupu = 2021-12-07 [1513] => }} [1514] => [1515] => === Sport === [1516] => [[Soubor:Sarajevo Olympic Hall 2.jpg|náhled|vpravo|Sportovní hala [[Zetra]], kde se konala některá utkání ZOH 1984.]] [1517] => [[Soubor:Skenderija, Sarajevo.jpg|náhled|vpravo|Sportovní hala [[Skenderija]].]] [1518] => Sarajevo na sebe upoutalo pozornost roku 1984 pořádáním [[Zimní olympijské hry 1984|zimních olympijských her]]. Po těchto hrách zůstal ve městě značný počet moderních sportovišť, například [[Stadion Asima Ferhatoviće Hase|stadion Koševo]], hala [[Zetra]], hala [[Skenderija]] (pro účel her přestavěná).{{Citace periodika [1519] => | titul = Kako su Sarajlije pripremale grad za Olimpijske igre: Naselja, hoteli, skijališta, staze... [1520] => | periodikum = klix.ba [1521] => | jazyk = bs [1522] => | url = https://www.klix.ba/sport/kako-su-sarajlije-pripremale-grad-za-olimpijske-igre-naselja-hoteli-skijalista-staze/210208164 [1523] => | datum přístupu = 2021-12-02 [1524] => }} [1525] => [1526] => Velmi populární je zde fotbal; ve městě sídlí dva prvoligoví rivalové [[FK Željezničar Sarajevo|FK Željezničar]] (od 1921) a [[FK Sarajevo]] (od 1946). První z těchto týmů dosáhl největšího úspěchu dosáhl v sezóně 1971/72{{Citace periodika [1527] => | titul = Jugoslovenska "velika četvorka" – ko je najveći? [1528] => | periodikum = b92 [1529] => | jazyk = sr [1530] => | url = https://www.b92.net/sport/teme/tomic.php?yyyy=2020&mm=04&nav_id=1671950 [1531] => | datum přístupu = 2022-05-06 [1532] => }} v rámci jugoslávské první fotbalové ligy, kdy získal první místo. Byl šestinásobným mistrem v rámci bosenské fotbalové ligy v sezónách 1997/98, 2000/01, 2001/02, 2009/10, 2011/12, 2012/13. [1533] => [1534] => Další kluby (např. [[FK Olimpic]] a [[NK SAŠK Napredak]]) se účastní nižších soutěží. V dalších sportech, například basketbalu, je úspěšný tým [[KK Bosna]], který se proslavil hlavně vítězstvím v [[Pohár mistrů evropských zemí v basketbalu|evropském poháru]] v roce [[1979 ve sportu|1979]].{{Citace periodika [1535] => | titul = KK Bosna osvojila evropski naslov [1536] => | periodikum = historija.ba [1537] => | jazyk = bs [1538] => | url = https://historija.ba/d/31-kk-bosna-osvojila-evropski-naslov [1539] => | datum přístupu = 2021-12-02 [1540] => }} [1541] => [1542] => Od roku 2007 je pravidelně pořádán [[Sarajevský marathon]]. Jistou tradici má také i cyklistický závod [[Giro di Sarajevo]], které se v roce 2015 účastnilo 2 200 jezdců a v roce 2019 2 500 jezdců.{{Citace periodika [1543] => | příjmení = [1544] => | jméno = [1545] => | titul = Održan 12. Giro di Sarajevo, 2.500 učesnika prodefilovalo ulicama Sarajeva [1546] => | periodikum = Klix [1547] => | datum vydání = 2019-09-22 [1548] => | issn = [1549] => | jazyk = bosenština [1550] => | url = https://www.klix.ba/lifestyle/odrzan-12-giro-di-sarajevo-2-500-ucesnika-prodefilovalo-ulicama-sarajeva/190922045 [1551] => | datum přístupu = 2021-09-16 [1552] => }} [1553] => [1554] => V okolí Sarajeva se nachází řada oblastí pro zimní sporty. Některé areály, které sloužily pro zimní olympijské hry v roce [[1984]], byly během války v závěru 20. století zničené a pro svůj původní účel tak již nejsou využívány. Město Sarajevo si jako jeden ze svých cílů ve strategickém plánu vytyčilo obnovu těchto areálů. [1555] => [1556] => V únoru 2019 pořádalo město Sarajevo společně s Východním Sarajevem zimní část [[Evropský olympijský festival mládeže|Evropského olympijského festivalu mládeže]].{{Citace periodika [1557] => | příjmení = Ljubas [1558] => | jméno = Zdravko [1559] => | titul = Olimpijada mladih u dva Sarajeva [1560] => | periodikum = Deutsche Welle [1561] => | datum vydání = 2019-02-06 [1562] => | issn = [1563] => | jazyk = bosenština [1564] => | url = https://www.dw.com/hr/olimpijada-mladih-u-dva-sarajeva/a-47380725 [1565] => | datum přístupu = 2021-09-16 [1566] => }} [1567] => [1568] => == Ocenění == [1569] => Město Sarajevo uděluje každý rok vybraným osobnostem ''Ocenění města Sarajeva 6. dubna'' ({{vjazyce2|bs|Šestoaprilska nagrada Grada Sarajeva}}). Ocenění má tři kategorie, mohou jej získat jak jednotlivci, tak i organizace.{{Citace periodika [1570] => | příjmení = [1571] => | jméno = [1572] => | titul = Ko može dobiti Šestoaprilsku nagradu i kome je dodjeljivana? [1573] => | periodikum = Radio Sarajevo [1574] => | datum vydání = 2021-03-15 [1575] => | issn = [1576] => | jazyk = bosenština [1577] => | url = https://radiosarajevo.ba/metromahala/teme/ko-moze-dobiti-sestoaprilsku-nagradu-i-kome-je-dodjeljivana/370272 [1578] => | datum přístupu = 2021-09-16 [1579] => }} Uděluje jí zastupitelstvo města na slavnostním setkání dne 6. dubna při příležitosti výročí osvobození města v [[druhá světová válka|druhé světové válce]]. Poprvé bylo uděleno v roce 1956 [[Voja Dimitrijević|Voji Dimitrijevićovi]]. Mezi nositeli jsou např. [[Emir Kusturica]], [[Milanko Renovica]], nebo [[Edin Džeko]]. Cena vzhledem k válečným událostem nebyla udělována v letech 1993 až 1998.{{Citace periodika [1580] => | příjmení = [1581] => | jméno = [1582] => | titul = Priznanje Grada Sarajeva: Jim Marshall i Tim Clancy kandidati za grupnu Šestoaprilsku nagradu [1583] => | periodikum = Radio Sarajevo [1584] => | datum vydání = 2015-02-12 [1585] => | issn = [1586] => | jazyk = bosenština [1587] => | url = https://radiosarajevo.ba/metromahala/teme/priznanje-grada-sarajeva-jim-marshall-i-tim-clancy-kandidati-za-grupnu-sestoaprilsku-nagradu/180145 [1588] => | datum přístupu = 2021-12-05 [1589] => }} [1590] => [1591] => Čestné občanství města Sarajeva udělují místní političtí představitelé od roku 2000. Obdrželi jej různí světoví státníci, mezi nimiž byli např. i bývalý francouzský prezident [[Jacques Chirac]], [[Otto von Habsburg]] nebo [[Tadeusz Mazowiecki]]. Z osobností regionu získali čestné občanství např. [[Predrag Matvejević]], [[Đelo Jusić]] nebo [[Nataša Kandićová]].{{Citace periodika [1592] => | titul = Kandićeva počasni građanin Sarajeva [1593] => | periodikum = b92 [1594] => | datum vydání = 2005-09-30 [1595] => | jazyk = sr [1596] => | url = https://www.b92.net/info/vesti/index.php?yyyy=2005&mm=09&dd=30&nav_category=167&nav_id=177628 [1597] => | datum přístupu = 2021-12-02 [1598] => }} [1599] => [1600] => Klíč od města Sarajeva ({{vjazyce2|bs|Ključ Grada Sarajeva}}) je udělováno domácím i zahraničním osobnostem za mimořádný přínos pro rozvoj míru, kultury a světu. Má podobu doslovného klíče a doprovodného dokumentu. Od vzniku tohoto ocenění jej obdrželo celkem devět osob, např. [[Richard Holbrooke]], který se zasloužil o [[Daytonská dohoda|Daytonskou dohodu]], nebo [[Valentin Inzko]], [[Vysoký představitel pro Bosnu a Hercegovinu]].[https://www.sarajevo.ba/bs/article/1098/dobitnici-priznanja-kljuc-grada-sarajeva Seznam nositelů na stránkách města Sarajeva {{bs}}] [1601] => [1602] => == Osobnosti == [1603] => {{Podrobně|Seznam osobností Sarajeva}} [1604] => Původem ze Sarajeva je řada regionálně i mezinárodně známých a významných osobností. Níže následuje jejich částečný seznam. [1605] => [[Soubor:Boris Tadić Msc 2008.jpg|náhled|vpravo|V Sarajevu se narodil bývalý srbský prezident [[Boris Tadić]].]] [1606] => [[Soubor:Dino Merlin (2011).jpg|náhled|vpravo|Zpěvák [[Dino Merlin]] je rovněž původem z bosenské metropole.]] [1607] => [[Soubor:Goran Bregovic , 2007.jpg|náhled|vpravo|[[Goran Bregović]].]] [1608] => * [[Abdulah Sidran]] (* 1944), básník [1609] => * [[Ademir Kenović]] (* 1950), filmový režisér [1610] => * [[Alija Izetbegović]] (1925–2003), první představitel nezávislé Bosny a Hercegoviny [1611] => * [[Ališer Sijarić]] (* 1969), skladatel elektronické hudby [1612] => * [[Amar Osim]] (* 1967), fotbalista [1613] => * [[Asim Ferhatović]] (1933–1987), fotbalista [1614] => * [[Bekim Fehmiu]] (1936–2010), herec [1615] => * [[Boris Novković]] (* 1967), zpěvák [1616] => * [[Boris Tadić]] (* 1958), srbský prezident [1617] => * [[Braco Dimitrijević]] (* 1948), umělec [1618] => * [[Branko Đurić|Branko Đurić "Đuro"]] (* 1962), herec a zpěvák [1619] => * [[Damir Džumhur]] (* 1992), tenista [1620] => * [[David El'azar]] (1925–1976), izraelský generál [1621] => * [[Davorin Popović]] (1946–2001), zpěvák a frontman skupiny [[Indexi]]. [1622] => * [[Dino Merlin]] (* 1962), zpěvák [1623] => * [[Dragan Marinković]] (* 1968), herec [1624] => * [[Dražen Ričl]] (1962–1986), zpěvák a bývalý frontman skupiny [[Crvena jabuka|Crvena Jabuka]] [1625] => * [[Edin Džeko]] (* 1986), fotbalista [1626] => * [[Elmir Jukić]] (* 1971), filmový režisér [1627] => * [[Elvir Baljić]] (* 1974), fotbalista [1628] => * [[Emir Kusturica]] (* 1954), filmový režisér [1629] => * [[Faruk Hadžibegić]] (* 1957), fotbalista [1630] => * [[Faruk Sokolović]] (* 1952), filmový režisér a herec [1631] => * [[Gazi Husrev-beg]] (1480–1541), sandžak-beg Osmanské říše [1632] => * [[Goran Bregović]] (* 1950), kytarista skupiny [[Bijelo dugme]] [1633] => * [[Hamdija Kreševljaković]] (1888–1959), historik [1634] => * [[Hari Varešanović|Hajrudin "Hari" Varešanović]] (* 1961), hudebník a frontman skupiny [[Hari Mata Hari]] [1635] => * [[Haris Brkić]] (1974–2000), basketbalista [1636] => * [[Husref Musemić]] (* 1961), fotbalista a fotbalový trenér [1637] => * [[Irfan Peljto]] (* 1984), fotbalový rozhodčí [1638] => * [[Isa-Beg Ishaković]], první správce osmanské provincie Bosny a zakladatel města [1639] => * [[Ivana Miličević]] (* 1974), herečka a modelka [1640] => * [[Ivica Osim]] (1941–2022), fotbalista [1641] => * [[Jasmila Žbanić]] (* 1974), režisér [1642] => * [[Jasmin Geljo]] (* 1959), fotbalista [1643] => * [[Jasna Žalica]] (* 1968), herečka [1644] => * [[Jura Stublić]] (* 1954), zpěvák a textař [1645] => * [[Kemal Monteno]] (1948–2015), zpěvák a textař [1646] => * [[Mak Dizdar|Mehmedalija "Mak" Dizdar]] (1917–1971), básník [1647] => * [[Mehmed Baždarević]] (* 1960), fotbalista [1648] => * [[Milan Ribar]] (1930–1996), fotbalista [1649] => * [[Milić Vukašinović]] (* 1950), zpěvák [1650] => * [[Miljenko Jergović]] (* 1966), spisovatel [1651] => * [[Miraj Grbić]] (* 1976), herec [1652] => * [[Mirza Delibašić]] (1954–2001), basketbalista [1653] => * [[Mladen Vojičić Tifa|Mladen Vojičić "Tifa"]] (* 1960), frontman skupiny [[Bijelo dugme]] [1654] => * [[Mula Mustafa Bašeskija]] (1731–1809), [[Janičáři|janičář]]. [1655] => * [[Nenad Marković]] (* 1968), basketbalista [1656] => * [[Nijaz Ibrulj]] (* 1956), filozof [1657] => * [[Predrag Danilović]] (* 1971), basketbalista [1658] => * [[Safet Isović]] (1936–2007), zpěvák [[sevdalinka|sevdalinek]] [1659] => * [[Safet Sušić]] (* 1955), fotbalista a fotbalový trenér [1660] => * [[Safvet-beg Bašagić]] (1870–1934), spisovatel [1661] => * [[Sanela Diana Jenkins]] (* 1975), podnikatelka působící v USA [1662] => * [[Saša Lošić]] (* 1964), zpěvák a frontman skupiny [[Plavi orkestar]] [1663] => * [[Sejo Sexon]] (* 1961), zpěvák a frontman skupiny [[Zabranjeno pušenje]] [1664] => * [[Senad Bašić]] (* 1962), umělec [1665] => * [[Senad Hadžimusić Teno]] (* 1957), hudebník [1666] => * [[Sima Milutinović Sarajlija]] (1791–1847), básník [1667] => * [[Tomo Miličević]] (* 1979), hudebník [1668] => * [[Vladimir Prelog]] (1906–1998), nositel Nobelovy ceny za chemii [1669] => * [[Vojislav Šešelj]] (* 1954), srbský politik [1670] => * [[Zaim Topčić]] (1920–1990), spisovatel [1671] => * [[Zdravko Čolić]] (* 1951), zpěvák populární hudby [1672] => * [[Zlata Filipović]] (* 1980), spisovatelka [1673] => * [[Zlatko Topčić]] (* 1955), spisovatel [1674] => * [[Željko Bebek]] (* 1945), frontman skupiny [[Bijelo dugme]] [1675] => [1676] => == Partnerská města == [1677] => {{sloupce|3| [1678] => * {{partnerské město|Amsterdam}} [1679] => * {{partnerské město|Ankara}} [1680] => * {{partnerské město|Baku}} [1681] => * {{partnerské město|Barcelona}} [1682] => * {{partnerské město|Budapešť}} [1683] => * {{partnerské město|Bursa}} [1684] => * {{partnerské město|Calgary}} [1685] => * {{partnerské město|Collegno|Itálie}} [1686] => * {{partnerské město|Coventry}} [1687] => * {{partnerské město|Dayton}} [1688] => * {{partnerské město|Ferrara}} [1689] => * {{partnerské město|Friedrichshafen}} [1690] => * {{partnerské město|Innsbruck}} [1691] => * {{partnerské město|Istanbul}} [1692] => * {{partnerské město|Kuvajt (město)}} [1693] => * {{partnerské město|Magdeburg}} [1694] => * {{partnerské město|Madrid}} [1695] => * {{partnerské město|Neapol}} [1696] => * {{partnerské město|Prato}} [1697] => * {{partnerské město|Serre Chevalier|Francie}} [1698] => * {{partnerské město|Stockholm}} [1699] => * {{partnerské město|Tchien-ťin}} [1700] => * {{partnerské město|Tirana}} [1701] => * {{partnerské město|Tlemcen|Alžírsko}} [1702] => * {{partnerské město|Tripolis}} [1703] => * {{partnerské město|Benátky}} [1704] => * {{partnerské město|Wolfsburg}} [1705] => * {{partnerské město|Dubrovník}} [1706] => * {{partnerské město|Záhřeb}} [1707] => * {{partnerské město|Tábor}}{{Citace elektronické monografie [1708] => | vydavatel = Město Sarajevo [1709] => | titul = Fraternity cities [1710] => | url = http://www.sarajevo.ba/en/stream.php?kat=147 [1711] => | datum přístupu = 2009-3-12 [1712] => | jazyk = anglicky [1713] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20160416145836/http://www.sarajevo.ba/en/stream.php?kat=147 [1714] => | datum archivace = 2016-04-16 [1715] => | nedostupné = ano [1716] => }} [1717] => }} [1718] => [1719] => == Odkazy == [1720] => [1721] => === Reference === [1722] => {{Překlad|bs|Sarajevo|3243641|en|Sarajevo|996862359}} [1723] => [1724] => {{Citace elektronické monografie | vydavatel = Město Sarajevo | titul = O Sarajevu | url = http://www.sarajevo.ba/en/stream.php?kat=78 | datum přístupu = 2009-3-12 | jazyk = anglicky | url archivu = https://web.archive.org/web/20160429094339/http://www.sarajevo.ba/en/stream.php?kat=78 | datum archivace = 2016-04-29 | nedostupné = ano }} [1725] => [1726] => [1727] => === Literatura === [1728] => * {{Citace monografie [1729] => | příjmení = Albahari [1730] => | jméno = Nisim [1731] => | titul = Sarajevo u socijalističkoj Jugoslaviji. I, Od oslobođenja do samoupravljanja, 1945-1950 [1732] => | vydavatel = Istorijski arhiv [1733] => | místo = Sarajevo [1734] => | rok vydání = 1988 [1735] => | vydání = 1 [1736] => | počet stran = 726 [1737] => | oclc = 462034450 [1738] => | jazyk = sr [1739] => }} [1740] => * {{Citace monografie [1741] => | příjmení = Jančar [1742] => | jméno = Drago [1743] => | titul = Krátká zpráva z dlouho obléhaného města: Sarajevo, 1994 [1744] => | překladatelé = František Benhart [1745] => | vydavatel = Votobia [1746] => | místo = Olomouc [1747] => | rok vydání = 1997 [1748] => | počet stran = 90 [1749] => | edice = Malá díla [1750] => | svazek edice = 94 [1751] => | oclc = 39104893 [1752] => | isbn = 80-7198-276-8 [1753] => }} [1754] => * {{Citace monografie [1755] => | příjmení = Karahasan [1756] => | jméno = Dževad [1757] => | titul = Loučení se Sarajevem [1758] => | překladatelé = Dušan Karpatský [1759] => | vydavatel = Mladá Fronta [1760] => | místo = Praha [1761] => | rok vydání = 1995 [1762] => | počet stran = 116 [1763] => | edice = Souvislosti [1764] => | svazek edice = 4 [1765] => | oclc = 36507489 [1766] => | isbn = 80-204-0548-8 [1767] => }} [1768] => * {{Citace monografie [1769] => | příjmení = Nicholson [1770] => | jméno = Michael [1771] => | titul = Tisíc mil z mrtvé země [1772] => | překladatelé = Pavla Jonssonová [1773] => | vydavatel = Columbus [1774] => | místo = Praha [1775] => | rok vydání = 1995 [1776] => | počet stran = 203 [1777] => | isbn = 80-901727-9-2 [1778] => }} [1779] => * {{Citace monografie [1780] => | příjmení = Prohič [1781] => | jméno = Kasim [1782] => | příjmení2 = Balić [1783] => | jméno2 = Sulejman [1784] => | příjmení3 = Loney [1785] => | jméno3 = Peter [1786] => | spoluautoři = et al. [1787] => | titul = Sarajevo [1788] => | vydavatel = Turistički savez Sarajevo [1789] => | místo = Sarajevo [1790] => | rok vydání = 1983 [1791] => | počet stran = 134 [1792] => | oclc = 62914559 [1793] => | jazyk = hr [1794] => }} [1795] => * {{Citace monografie [1796] => | příjmení = Salihač-Gorsky [1797] => | jméno = Mirsad [1798] => | titul = Bosna a Hercegovina [1799] => | vydavatel = SKY [1800] => | místo = Vřesina [1801] => | rok vydání = 2004 [1802] => | vydání = 1 [1803] => | počet stran = 288 [1804] => | isbn = 80-86774-03-1 [1805] => | oclc = 85542437 [1806] => }} [1807] => * {{Citace monografie [1808] => | příjmení = Lukavec [1809] => | jméno = Jan [1810] => | titul = Od českého Tokia k exotické Praze [1811] => | vydavatel = Malvern [1812] => | místo = Praha [1813] => | rok vydání = 2013 [1814] => | vydání = 1 [1815] => | počet stran = 317 [1816] => | kapitola = Turka přál jsem si už dávno spatřit: Sarajevo, nejlahodnější město měst [1817] => | isbn = 978-80-87580-61-5 [1818] => }} [1819] => * {{Citace monografie [1820] => | příjmení = Gauß [1821] => | jméno = Karl-Markus [1822] => | titul = Vymírající Evropané: putování za Sefardy do Sarajeva, za Němci z Kočevje, za Arbereši, za Lužickými Srby a Arumuny [1823] => | url = https://www.digitalniknihovna.cz/mzk/view/uuid:d65b4120-877b-11e5-ac67-005056827e51?page=uuid:86a11640-972b-11e5-9cbd-5ef3fc9ae867 [1824] => | vydavatel = Vitalis [1825] => | místo = Praha [1826] => | rok vydání = 2003 [1827] => | počet stran = 197 [1828] => | kapitola = Být poslední –⁠ Sefardi v Sarajevu [1829] => | strany = 7–42 [1830] => | isbn = 80-7253-122-0 [1831] => | oclc = 53490917 [1832] => }} [1833] => [1834] => === Externí odkazy === [1835] => * {{Commonscat}} [1836] => * {{Commons}} [1837] => * {{Wikislovník|heslo=Sarajevo}} [1838] => * {{Wikicitáty|téma=Sarajevo}} [1839] => * {{Oficiální web|http://www.sarajevo.ba/}} [1840] => [1841] => {{Kanton Sarajevo}} [1842] => {{Bosna a Hercegovina}} [1843] => {{Hlavní města Evropy}} [1844] => {{Autoritní data}} [1845] => {{Portály|Bosna a Hercegovina|Geografie}} [1846] => {{Dobrý článek}} [1847] => [1848] => [[Kategorie:Sarajevo| ]] [1849] => [[Kategorie:Sarajevo (kanton)]] [1850] => [[Kategorie:Hlavní města v Evropě]] [1851] => [[Kategorie:Města v Bosně a Hercegovině]] [1852] => [[Kategorie:Sarajevo - Romanija]] [1853] => [[Kategorie:Olympijská města]] [1854] => [[Kategorie:Univerzitní města]] [] => )
good wiki

Sarajevo

Sarajevo, hlavní město Bosny a Hercegoviny, je fascinující metropolí, která se pyšní bohatou historií, kulturní rozmanitostí a unikátní atmosférou, která láká návštěvníky z celého světa. Leží na křižovatce východní a západní kultury a tato poloha ji činí jedinečným místem, kde se mísí různé tradice a zvyky.

More about us

About

Leží na křižovatce východní a západní kultury a tato poloha ji činí jedinečným místem, kde se mísí různé tradice a zvyky. Město je známé svými historickými památkami, jako je Baščaršija, stará tržnice s úzkými uličkami, kde se nacházejí obchody s tradičními řemesly a restaurace nabízející místní speciality. Vodopády na řece Miljacka a malebné výhledy na okolní hory přidávají Sarajevu na kráse a přitahují milovníky přírody. Sarajevo si také uchovává kulturní dědictví, které je výrazné v mnoha festivalech, výstavách a kulturních akcích, jež se zde konají po celý rok. Město je domovem různých národností a náboženství, což vytváří jedinečnou mozaiku, na kterou místní obyvatelé s hrdostí vzpomínají. Přestože Sarajevo prošlo náročnými obdobími své historie, dnes je symbolem resiliencie a obnovené vitality. Městská infrastruktura se modernizuje a rozvíjí, což přispívá k životní úrovni a zvyšuje atraktivitu města jako turistické destinace. Sarajevané jsou známí svou pohostinností a ochotou sdílet svůj domov s ostatními, což dělá z návštěvy Sarajeva nezapomenutelný zážitek. Na závěr je Sarajevo městem naděje, kde historie a současnost harmonicky koexistují a kde se ukazuje, že i po těžkých časech může nastat obnova a růst.

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Rakousko-Uhersko','Miljacka','Bosna a Hercegovina','Novo Sarajevo','Zimní olympijské hry 1984','Sarajevo (kanton)','Srbové','Bijelo dugme','Socialistická federativní republika Jugoslávie','Centar (Sarajevo)','Osmanská říše','Jugoslávie'