Array ( [0] => 15267482 [id] => 15267482 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Saranjú [uri] => Saranjú [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => [[Soubor:Suryadeva.jpg|náhled|[[Súrja]] se svými manželkami Sandžou a Čhájou v Súrjově chrámu v komplexu [[Surendrapuri]], [[Hajdarábád]]]] [1] => [2] => '''Saranjú''' ([[sanskrt]]sky सरन्यू), „rychlá, spěchající“, též '''Sandža''' „svědomí“ je védská bohyně, jež je dcerou [[Tvaštar]]a či [[Višvakarman]]a, manželkou [[Vivasván]]a či [[Súrja|Súrji]] a matkou [[Ašvinové|Ašvinů]], [[Jama (hinduismus)|Jamy]] a Jamí. Podle některých hypotéz je totožná s [[Ušas]]ou, bohyní úsvitu.{{Citace sborníku [3] => | příjmení = Jackson [4] => | jméno = Peter [5] => | autor = [6] => | odkaz na autora = [7] => | titul = Linguistics, Poetics, and Mythology [8] => | odkaz na titul = [9] => | příjmení sestavitele1 = Hyllested [10] => | jméno sestavitele1 = Adam [11] => | příjmení sestavitele2 = Whitehead [12] => | jméno sestavitele2 = Benedicte Nielsen [13] => | sestavitel = [14] => | sborník = Language and Prehistory of the Indo-European Peoples: A Cross-Disciplinary Perspective [15] => | odkaz na sborník = [16] => | vydavatel = Museum Tusculanum Press [17] => | odkaz na vydavatele = [18] => | místo = [19] => | rok vydání = 2017 [20] => | isbn = 9788763545310 [21] => | url = [22] => | kapitola = [23] => | strany = [24] => | jazyk = [25] => }}{{Citace monografie [26] => | příjmení = Dowson [27] => | jméno = John [28] => | odkaz na autora = John Dowson [29] => | titul = A Classical Dictionary of Hindu Mythology and Religion,geography,history,and literature [30] => | url = https://archive.org/details/classicaldiction00dows [31] => | vydavatel = Trübner & co [32] => | místo = London [33] => | rok = 1879 [34] => | strany = [https://archive.org/details/classicaldiction00dows/page/283 283] [35] => | isbn = [36] => }} [37] => [38] => == Mýtus == [39] => Saranjú je poprvé zmiňována na začátku [[Rgvéda|rgvédského]] hymnu 10.17. V tom se uvádí že ji její otec Tvaštr připravoval na svatbu se smrtelníkem Vivasvánem, během cesty za svým snoubencem však byla unesena či skryta skupinou bohů. Bohové také vytvořili repliku (''savarna'') bohyně, kterou Vivasvánovi podstrčili. Saranjú zároveň zanechala u Vivasvána oba páry dvojčat – prvním byli Ašvinové, kterými byli obtěžkána již v době svého únosu, zatímco druhý je snad Jama, jako jehož matka je v hymnu zmiňována, a Jamí, jež však přímo zmiňována není. [40] => [41] => V pozdější verzi téhož mýtu obsažené v díle [[Brhad-devatá]], sbírce védských mýtů z [[4. století př. n. l.]], se vypráví že bohyně Saranjú, dcera Tvaštarova a dvojče [[Triširas]]e, zplodila se svým manželem Vivasvánem dvojčata Jamu a Jamí. Poté vytvořila svou kopii, přenechala jí své děti k opatrování, sama se proměnila v klisnu a utekla. Vivasván poté s kopií své manželky zplodil [[Manu]]a. Když se však dozvěděl že jeho žena zmizela proměnil se v hřebce a když Saranjú nalezl tak došlo k jejich spojení. Vivasván však ve spěchu nechal své semeno padnout na zem a to Saranjú v touze po potomcích nasála nosem a tak byli počati Ašvinové. Kratší podobu téhož příběhu uvádí také etymologické dílo [[Nirukta]]. [42] => [43] => V [[Purány|puránách]] vystupuje Saranjú pod jménem Sandža, je dcerou Tvaštra či Višvakarmana, je manželkou Súrji a příběh je dále rozvíjen. Podle [[Vájupurána|Vájupurány]] nemohla Saňdžňa snést zář svého manžela a tak vytvořila svoji dvojnici jménem Čhája „stín“. Poté se bohyně vrátila do domu svého otce, ale i ten nakonec opustila, proměnila se v kobylu a spásala trávu. Nakonec došlo k prozrazení existence dvojnice a Súrja se proměnil v hřebce a s klisnou Saňdžňou zplodil Ašviny. Podle verze tohoto mýtu obsaženého ve [[Višnupurána|Višnupuráně]] ještě Tvaštr odňal ze Súrji osminu jeho záře, aby byl jeho jas snesitelný, a vyrobil z ní různé podivuhodné předměty a bohyni [[Šakti]].{{Citace monografie [44] => | příjmení = Zbavitel [45] => | jméno = Dušan [46] => | odkaz na autora = Dušan Zbavitel [47] => | příjmení2 = Merhautová [48] => | jméno2 = Eliška [49] => | odkaz na autora2 = Eliška Merhautová [50] => | příjmení3 = Filipský [51] => | jméno3 = Jan [52] => | odkaz na autora3 = Jan Filipský [53] => | příjmení4 = Křížková [54] => | jméno4 = Hana [55] => | odkaz na autora4 = Hana Křížková [56] => | titul = Bohové s lotosovýma očima [57] => | vydavatel = Vyšehrad [58] => | místo = Praha [59] => | rok = 1986 [60] => | strany = 213–214 [61] => }} [62] => [63] => == Etymologie a hypotézy == [64] => Jméno Saranjú vychází z adjektiva ''saranjú'' „rychlá, spěchající“, jež vychází z [[Védský sanskrt|védského]] ''*sar-'' „spěch“ a to z [[Praindoevropský jazyk|praindoevropského]] ''*sel-'' „pohybovat se rychle, pospíchat“, doplněného o ženskou příponu ''*-neh2''/''*-nā''. Tomu může odpovídat etymologie [[Starořečtina|starořeckého]] Ἐρινύς [[Erínye|Erínýs]], doloženého již v [[mykénština|mykénštině]] jako ''e-ri-nu'', jež je singulárem jména Erínyje, jež označuje bohyně pomsty. Tato souvislost byla objevena již badateli takzvané [[Mytologická škola|mytologické školy]] v [[19. století]], ale od té doby byla některými badateli odmítnuta. [[James Mallory]] a D. Q. Adams ji stále považují za etymologicky smysluplnou a rekonstruují [[Praindoevropský jazyk|praindoevropské]] jméno jako [65] => ''*seren(i̯)uhxs'', ačkoliv odmítají na základě této rekonstrukce odmítají vzhledem k chybějícím mytologickým paralelám navrhovat také existenci bohyně tohoto jména.{{Citace monografie [66] => | příjmení = Puhvel [67] => | jméno = Jaan [68] => | odkaz na autora = Jaan Puhvel [69] => | titul = Srovnávací mytologie [70] => | vydavatel = Lidové noviny [71] => | místo = Praha [72] => | rok = 1997 [73] => | strany = 27, 83, 309 [74] => | isbn = 80-7106-177-8 [75] => }}{{Citace monografie [76] => | příjmení1 = Mallory [77] => | jméno1 = James [78] => | odkaz na autora1 = James Mallory [79] => | příjmení2 = Adams [80] => | jméno2 = Douglas Quentin [81] => | odkaz na autora = Douglas Quentin Adams [82] => | titul = Encyclopedia of Indo-European Culture [83] => | url = https://archive.org/details/encyclopediaindo00mall [84] => | vydavatel = Routledge [85] => | místo = Abingdon [86] => | rok = 1997 [87] => | strany = [https://archive.org/details/encyclopediaindo00mall/page/232 232], 285 [88] => | isbn = 978-1884964985 [89] => }} [90] => [91] => Peter Jackson rekonstruuje praindoevropské jméno jako ''*seleneh2''/''*selenā'' „spěšná, chvatná, rychlá“ a navrhuje stejně jako jméno Saranjú vykládat i řecké jméno [[Helena (mytologie)|Helena]]. Etymologie tohoto jména je však předmětem diskusí a uvedený výklad je mnoha badateli odmítán ve prospěch etymologie ze ''*sweleneh2''/''*swelenā'' „hořící, planoucí“. [[Otto Skutsch]] se domníval že existovali dvě různé bohyně podobného jména, jež však později splynuly v jednu. [92] => [93] => Peter Jackson namísto toho předpokládá že obě jména náleží téže bohyni a na základě toho považuje jméno Saranjú za přízvisko [[Ušas]]y, bohyně úsvitu. Vychází především z motivu pronásledování Ušasy jejím otcem [[Djaus]]em, případně [[Pradžápati]]m, který na sebe přijímá podobu jelena či srnce. Podle jeho názoru je tak Ušas jako bohyně úsvitu planoucí (''*swelenā'') a když prchá před svým otcem zároveň spěchající (''*selenā''). Jak Saranjú-Ušas tak Helena tak jsou původně dcerami nebeského boha: Djáuse-[[Zeus|Dia]], s kterým zplodily božské blížence: Ašviny-[[Dioskúrové|Dioskúry]]. Kromě toho Jackson poukazuje na motiv repliky či dvojnice jak v příběhu o Saranjú tak o Heleně. Saranjú s Ušasou, případně [[Súrjá|Súrjou]], ztotožňoval na počátku [[20. století]] také [[Arthur Anthony Macdonnel]].{{Citace monografie [94] => | příjmení = Macdonnel [95] => | jméno = Arthur Anthony [96] => | odkaz na autora = Arthur Anthony Macdonnel [97] => | titul = Vedic Mythology [98] => | vydavatel = Verlag von Karl J. Trubner [99] => | místo = Strassburg [100] => | rok = 1897 [101] => | strany = 125 [102] => | isbn = [103] => }} [104] => [105] => Kromě jazykové příbuznosti lze připomenout že [[Démétér]], která byla „podobná Erínýii“ v podobě klisny zplodila s [[Poseidón]]em, hřebce [[Areión|Areióna]]. Nejasný je taktéž vztah mýtu o Saranjú s řeckým mýtem o tom jak [[Nefelé]], bohyně stvořená jako dvojnice Héry, zplodila s krále [[Ixión]]em Kentaura, předka [[kentaur]]ů. [106] => [107] => == Reference == [108] => [109] => [110] => == Externí odkazy == [111] => * {{Commonscat}} [112] => [113] => [[Kategorie:Hinduistická božstva]] [] => )
good wiki

Saranjú

Súrja se svými manželkami Sandžou a Čhájou v Súrjově chrámu v komplexu Surendrapuri, Hajdarábád Saranjú (sanskrtsky सरन्यू), „rychlá, spěchající“, též Sandža „svědomí“ je védská bohyně, jež je dcerou Tvaštara či Višvakarmana, manželkou Vivasvána či Súrji a matkou Ašvinů, Jamy a Jamí. Podle některých hypotéz je totožná s Ušasou, bohyní úsvitu.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Praindoevropský jazyk','Ušas','Triširas','Manu','Nirukta','Purány','Višnupurána','Védský sanskrt','4. století př. n. l.','Starořečtina','James Mallory','19. století'

Manu

Purány

Starořečtina

Ušas