Array ( [0] => 15502333 [id] => 15502333 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Satira [uri] => Satira [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => '''Satira''' (z lat. ''(lanx) satura'' – všehochuť) je způsob literárního, výtvarného nebo dramatického vyjádření, využívající komičnosti a výsměchu ke kritice nedostatků a záporných jevů jednotlivců, institucí či samotné společnosti. BALDICK, Chris. ''The Concise Oxford Dictionary of Literary Terms''. Oxford: Oxford University Press, 1990. ELLIOTT, Robert C. ''The nature of satire'' [online]. [[Encyclopædia Britannica]], 2004 (last updated: 2023). Dostupné z: https://www.britannica.com/art/satire Občas satira má za cíl nejen kritiku, ale zlepšení společnosti, např. inspirace sociálních reforem. [1] => [2] => Charakteristickým rysem satiry je silná [[ironie]] nebo [[sarkasmus]]. Podle literárního kritika [[Northrop Frye|Northropa Frye]] „v satiře je ironie útočná“.FRYE, Northrup. ''Anatomy of Criticism : Four Essays''. Princeton, NJ: Princeton UP, 1957. Dostupné z: https://northropfrye-theanatomyofcriticism.blogspot.com/ V satirické řeči a psaní jsou často používány [[parodie]], [[Hyperbola (literatura)|hyperbola]], [[dysfemismus]], [[přirovnání]], [[dvojsmysl]] a další [[Přenesený význam|tropy]]. Satira může využívat různé tóny od pobavení až po nenávistné rozčilení,JELÍNKOVÁ, Barbora. ''Wooster a Jeeves jako protikladné charaktery? : (Použití satirických prostředků v díle P. G. Wodehouse)'' [diplomová práce]. Olomouc : Univerzita Palackého v Olomouci, 2014. Dostupné z: https://theses.cz/id/wknnca/Wooster_a_Jeeves_jako_protikladn_charaktery.pdf od vtipu do invektivy a takové druhy humorů jako reflexní, černý, šibeniční humor atd. CLARK, Arthur Melville. ''The Art of Satire and the Satiric Spectrum''. In: ''Studies in literary modes'', 1946. P. 32 [3] => [4] => Satirické jádro může být přítomné v dílech jakéhokoli žánru. Avšak v literatuře se satira často objevuje jako samostatný žánr, vzniklý ve [[Starověký Řím|Starověkém Římě]]. V současné době satira se vyskytuje v mnoha uměleckých formách vyjádření, včetně literatury, divadelních představení, filmových a televizních pořadů, internetových memů, komentářů, her, textů písní atd. [5] => [6] => == Klasifikace == [7] => [8] => === Satirické styly === [9] => Styly satiry z historického hlediska lze běžně kategorizovat jako menippský, horatiovský a juvenálský. MÜLLER, Rolf Arnold. ''Komik und Satire''. Zürich: Juris-Verlag, 1973. S. 92. ISBN 978-3-260-03570-8. Tyto style jsou převážně pojmenovány podle jednotlivých autorů, kteří se satirou zabývali. [10] => [11] => ==== Menippská satira ==== [12] => Nejstarším a nejdéle žijícím podžánrem satiry je [[:en:Menippean satire|menippská satira]] {{en}}. Menippská satira byla založena řeckým filosofem, představitel kynizmu, [[Menippos z Gadar|Menipposem z Gadar]]. Termín poprvé použil [[Marcus Terentius Varro Reatinus|Varro]], který tento styl imitoval. [13] => [14] => Menippská satira se vyznačuje tím, že útočí spíše na myšlenkové postoje než na konkrétní jednotlivce nebo entity. Charakterizace v menippské satiře je více stylizovaná než naturalistická a představuje lidi jako ztělesnění myšlenek, které oni personifikují. [15] => [[Michail Michajlovič Bachtin|Michail Bachtin]] v menippské satiře vidí kulturní „karnevalový princip“, který hraje ústřední roli v národních kulturách Evropy. BACHTIN, Michail Michajlovič (1965). ''François Rabelais a lidová kultura středověku a renesance''. Vyd. 2., v nakl. Argo 1. Praha: Argo, 2007. ISBN 978-80-7203-776-6. [16] => [17] => ==== Horatiovská satira ==== [18] => Horatiovská satira je pojmenována po římském satirikovi [[Quintus Horatius Flaccus|Horaciovi]]. [19] => [20] => Horatiovská satira je definována jako mírná, plná humoru a smích má být hlavní zbraní vyhánějící nerozum z lidských myšlenek. [21] => Tento satirický styl používá vtip, nadsázku a sebepodceňující humor k tomu, co označuje za bláznovství, spíše než za zlo. Sympatický tón horatiovské satiry je v moderní společnosti běžný. SHARMA, Raja. ''"Comedy" in New Light-Literary Studies''. Lulu.com, 2011 Cílem horatianského satirika je léčit situaci spíše úsměvy než hněvem. Horatiovská satira je jemnou připomínkou, že život je třeba brát méně vážně, a vyvolává ironický úsměv. ''Satire Terms'' [online]. Dostupné z: https://www.nku.edu/~rkdrury/422/satire_terms.html [22] => [23] => ==== Juvenalská satira ==== [24] => Juvenalská satira, pojmenovaná podle spisů římského satirika [[Juvenalis|Juvenala]]. Používá mnohem přísnější a bolestivější metody. Na rozdíl od Horacea, Juvenal prostřednictvím svých satir útočil na veřejné činitele a vládní organizace a považoval jejich názory nejen za špatné, ale také za zlé. ''Satire''. In: ''Literary Devices : Literary Devices, Terms, and Elements'' [online]. Dostupné z: https://literarydevices.com/satire/ [25] => [26] => V návaznosti na tuto tradici juvenalská satira oslovuje vnímané sociální zlo prostřednictvím opovržení, pohoršení a brutálního výsměchu. Tato forma je často pesimistická, s menším důrazem na humor. Juvenalskou satiru charakterizuje použití sarkasmu a osobních invektiv. , co ji spojuje s dřívější formou satiry propagované Aristofanem, která byla založena na osobních útocích. MASTROMARCO, Giuseppe. ''Introduzione a Aristofane''. Roma-Bari : Laterza, 1994 (6. edizione 2004). Pp. 21–22. ISBN 88-420-4448-2. Cílem juvenalního satirika je obvykle vyvolat nějaký druh politické nebo společenské změny, a proto silně polarizovaná politická satira je často klasifikována jako juvenalská. [27] => [28] => === Základní témata satiry === [29] => Druhy satiry lze také klasifikovat podle témat, kterými ona se zabývá. Od nejstarších dob, přinejmenším od her [[Aristofanés|Aristophana]], základní témata satiry jsou [[politika]], [[náboženství]] a [[sexualita]]. Částečně proto, že jedná se o nejpalčivější problémy, které ovlivňují každého, kdo žije ve společnosti, a částečně proto, že tato témata jsou obvykle [[tabu]]. CLARK, John R. ''The Modern Satiric Grotesque and Its Traditions''. Kentucky : University Press of Kentucky, 1991. . [30] => [31] => ==== Politická satira ==== [32] => Politika v širším smyslu považována za prvořadé téma satiry. Politická satira se zaměřuje na chování politiků a neřesti [[Politický systém|politických systémů]]. [33] => [34] => Satira je definována i prostředím a časem, ve kterém vzniká. Ze studia vzniku satirických děl v minulosti se zdá, že je satira překvapivě závislá i na určité úrovni omezení ve společnosti. Politická satira častěji nevzniká v období benevolentního [[Liberalismus|liberalismu]], ale spíše v obdobích poznamenaných omezenými možnostmi vyjadřování vlastního názoru či v období politického [[útlak]]u. [[:en:Kenneth Burke|Kenneth Burke]] {{en}} tak tvrdí, že satirik hledá nejen způsob, jak vyjádřit svůj nesouhlas, ale také hledá risk a snaží se uniknout trestu. BURKE, Kenneth (1941). ''The Philosophy of Literary Form''. 3rd rev. ed. Berkeley : University of California Press, 2019. [35] => [36] => Podle M.J.C. Hodgarta mezi satirou a politikou existuje podstatné spojení. Za prvé, satira je nejběžnější formou politické literatury. Za druhé, je to nejpolitičtější část veškeré literatury, protože se snaží ovlivňovat chování veřejnosti. HODGART, Matthew J. C. (1969) ''Satire : Origins and Principles''. London : Routledge, 2009. ISBN 9781412810609 [37] => [38] => V kontextu politické satiry je důležité vidět rozdíl mezi vlastně satirou a škádlením (anglicky ''teasing'', italsky ''sfottò''). „''Sfottò''“ je prastará forma šaškárny, komedie bez podvratného ostří satiry. Škádlení je vtipný výsměch, obvykle se skládá z napodobování někoho pomocí vnějších atributů (způsob oblékání, chování, hlas a chůze, fyzické vady apod.) Na rozdíl od satiry škádlení se nikdy nedotýká klíčového problému, nikdy nepředstavuje vážnou kritiku a nikdy neškodí [[Ideologie|ideologii]] a mocenské postavení. FO, Dario. ''Provocative Dialogue on the Comic, the Tragic, Folly and Reason''. London: Methuen Publishing, 1993 (transl.) Sfottò namířený proti mocnému jedinci spíše přitahuje k němu sympatie společnosti. Například [[Hermann Göring]] proti sobě propagoval žerty a vtipy s cílem polidštit svůj obraz. KREMER, S. Lillian. ''Holocaust Literature : Agosín to Lentin''. London : Routledge, 2003. P. 100. ISBN 9780415929837. LIPMAN, Steve. ''Laughter in hell : The use of humour during the Holocaust''. Northvale, NJ: J Aronson, 1991. P. 40 [39] => [40] => ==== Náboženská satira ==== [41] => Satira, která míří na [[duchovenstvo]], je druh politické satiry, zatímco náboženská satira je ta, která se zaměřuje na náboženské či duchovní přesvědčení. Náboženská satira se někdy nazývá filozofická satira. [42] => [43] => ==== Satira mravů ==== [44] => Satira mravů nebo satira každodenního života obvykle kritizuje způsob života prostých lidí. Toto ji spojuje s [[Komedie mravů|komedií mravů]], která se poprvé objevila v britském divadle v roce 1620. Ale na rozdíl od komedie mravů, obecně přijímající pravidla společenské hry, satira je naopak popírá. [45] => [46] => Jedním z rysů satiry mravů může být i sprostý humor, spojený se sexem a [[:en:Scatology|skatologií]] {{en}}. Skatologie má dlouhodobou asociaci se satirou Anspaugh, Kelly. '''Bung Goes the Enemay': Wyndham Lewis and the Uses of Disgust''. In: ''Mattoid'' (ISSN 0314-5913), no. 48.3 (1994) jako klasický způsob grotesky. Exkrementy symbolizují smrt, „vrcholně mrtvý objekt“. Například je dobře známá svými skatologickými tropy pozdně středověká fiktivní postava [[Till Eulenspiegel|Tilla Eulenspiegela]]. [47] => [48] => == Odkazy == [49] => [50] => === Reference === [51] => [52] => [53] => === Související články === [54] => [[Česká satira]] [55] => [56] => [[Přehled dějin a vývoje světové satiry (významní autoři a díla)]] [57] => [58] => === Externí odkazy === [59] => * {{Commonscat}} [60] => * {{Wikislovník|heslo=satira}} [61] => * {{Wikicitáty|téma=Satira}} [62] => {{Autoritní data}} [63] => [64] => [[Kategorie:Literární žánry]] [65] => [[Kategorie:Filmové žánry]] [] => )
good wiki

Satira

Satira (z lat. (lanx) satura - všehochuť) je způsob literárního, výtvarného nebo dramatického vyjádření, využívající komičnosti a výsměchu ke kritice nedostatků a záporných jevů jednotlivců, institucí či samotné společnosti.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'ironie','Přenesený význam',':en:Scatology','duchovenstvo','Ideologie','útlak','Politický systém','politika','Juvenalis','sexualita','Quintus Horatius Flaccus','Michail Michajlovič Bachtin'

Duchovenstvo

Ideologie

Ironie

Ironie je literární nebo verbální postup, který spočívá v opačném vyjádření skutečnosti nebo úmyslném narušení očekávaného významu slov nebo událostí.

Juvenalis

Politika

Sexualita

Útlak