Array ( [0] => 15514937 [id] => 15514937 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Sauropodomorpha [uri] => Sauropodomorpha [3] => Sauropodomorpha.jpg [img] => Sauropodomorpha.jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => Sauropodomorpha je fascinující klad plazů, který zahrnuje útulné a majestátní dinosaury, známé pro své dlouhé krky a impozantní velikost. Tato skupina, která zahrnuje známé rody jako sauropody, jako jsou Brachiosaurus a Diplodocus, reprezentuje jedny z nejúžasnějších živočišných forem, které kdy kráčely po naší planetě. Sauropodomorpha se vyvinula v období triasu a žila po většinu druhohor, což svědčí o jejich úspěšné adaptaci na různé prostředí. Tito dinosauři byli převážně býložravci, což jim umožnilo vyvinout unikátní mechanismy pro trávení rostlinné stravy a týmovou strategii, jak se bránit predátorům, což odráží nádherné vyvážení v ekosystémech, ve kterých žili. Jejich velikost a vzhled inspirovali generace paleontologů a fanoušků dinosaurů, ačkoliv není možné ignorovat výzvy, kterým čelili. Potenciální konkurence, klimatické změny a změny v prostředí vedly k diversifikaci a evoluci, která zajistila, že se i po milionech let stále objevili noví zástupci tohoto kladu. Dnes nám fosilie sauropodomorpha umožňují nahlédnout do dávné minulosti a ukazují nám, jak se život vyvíjel a adaptoval v průběhu času. Jejich odkaz žije dál, a to nejen v podobě vědeckého poznání, ale také v kultuře, kde jsou symbolem síly a majestátnosti. Z pohledu optimistického a přitom realistického tedy sauropodomorpha představuje krásný příklad rozmanitosti života a schopnosti přizpůsobit se, což nás inspiruje k ochraně naší planety a hledání rovnováhy v přírodě, ze které čerpáme. [oai_cs_optimisticky] => Sauropodomorpha je fascinující klad plazů, který zahrnuje útulné a majestátní dinosaury, známé pro své dlouhé krky a impozantní velikost. Tato skupina, která zahrnuje známé rody jako sauropody, jako jsou Brachiosaurus a Diplodocus, reprezentuje jedny z nejúžasnějších živočišných forem, které kdy kráčely po naší planetě. Sauropodomorpha se vyvinula v období triasu a žila po většinu druhohor, což svědčí o jejich úspěšné adaptaci na různé prostředí. Tito dinosauři byli převážně býložravci, což jim umožnilo vyvinout unikátní mechanismy pro trávení rostlinné stravy a týmovou strategii, jak se bránit predátorům, což odráží nádherné vyvážení v ekosystémech, ve kterých žili. Jejich velikost a vzhled inspirovali generace paleontologů a fanoušků dinosaurů, ačkoliv není možné ignorovat výzvy, kterým čelili. Potenciální konkurence, klimatické změny a změny v prostředí vedly k diversifikaci a evoluci, která zajistila, že se i po milionech let stále objevili noví zástupci tohoto kladu. Dnes nám fosilie sauropodomorpha umožňují nahlédnout do dávné minulosti a ukazují nám, jak se život vyvíjel a adaptoval v průběhu času. Jejich odkaz žije dál, a to nejen v podobě vědeckého poznání, ale také v kultuře, kde jsou symbolem síly a majestátnosti. Z pohledu optimistického a přitom realistického tedy sauropodomorpha představuje krásný příklad rozmanitosti života a schopnosti přizpůsobit se, což nás inspiruje k ochraně naší planety a hledání rovnováhy v přírodě, ze které čerpáme. ) Array ( [0] => {{Taxobox [1] => | jméno = '''Sauropodomorfové''' [2] => | výskyt = [[Svrchní trias]] - [[svrchní křída]] před 231,4 až 66 miliony lety [3] => | říše = [[živočichové]] (Animalia) [4] => | kmen = [[strunatci]] (Chordata) [5] => | třída = [[plazi]] (Sauropsida) [6] => | nadřád = [[dinosauři]] (Dinosauria) [7] => | řád = [[plazopánví]] (Saurischia) [8] => | podřád = '''Sauropodomorpha''' [9] => | podřád popsal = [[Friedrich von Huene|von Huene]], [[1932]] [10] => }} [11] => '''Sauropodomorpha''' („sauropodomorfové“) byla poměrně rozsáhlá skupina dlouhokrkých býložravých [[dinosauři|dinosaurů]], kteří postupně přešli na kvadrupední (čtyřnohý) způsob chůze a stali se z nich největší suchozemští [[živočichové]] všech dob.[https://www.idnes.cz/technet/veda/dinosaurus-hmotnost-tretihory-krida-oznaceni-dinosauria.A221216_152734_veda_vse Článek o hmotnostním limitu největších sauropodů na webu ''iDnes''] {{cs}}P. Martin Sander (2023). [https://www.cell.com/current-biology/fulltext/S0960-9822(22)01960-1 Sauropods]. ''Current Biology''. '''33''' (2): R52-R58. doi: https://doi.org/10.1016/j.cub.2022.12.024 První relativně velké formy sauropodomorfů se začaly objevovat již v průběhu pozdního triasu.Rodrigo T. Müller & Maurício S. Garcia (2022). [https://www.tandfonline.com/doi/abs/10.1080/02724634.2021.2002879 A sauropodomorph (Dinosauria, Saurischia) specimen from the Upper Triassic of southern Brazil and the early increase in size in Sauropodomorpha]. ''Journal of Vertebrate Paleontology'': '''e2002879'''. doi: https://doi.org/10.1080/02724634.2021.2002879 [12] => [13] => == Charakteristika == [14] => Největší sauropodomorfové se s hmotností až kolem 100 tunGonzález Riga, Bernardo J.; Lamanna, Matthew C.; Ortiz David, Leonardo D.; Calvo, Jorge O.; Coria, Juan P. (2016). "[https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC4725985/ A gigantic new dinosaur from Argentina and the evolution of the sauropod hind foot]". ''Scientific Reports.'' '''6''': 19165. doi: 10.1038/srep19165 a délkou i přes 40 metrů ([[Sauropodi|sauropodní dinosauři)]] stali největšími známými suchozemskými tvory všech dobD’Emic, M. D. (2023). [https://www.sciencedirect.com/science/article/abs/pii/S0960982223002403 The evolution of maximum terrestrial body mass in sauropod dinosaurs]. ''Current Biology''. '''33''': 9R349–R350. doi: https://doi.org/10.1016/j.cub.2023.02.067. Například druh ''[[Supersaurus]] vivianae'' mohl být podle novějších zjištění dlouhý asi 39 až 42 metrů, což by z něho patrně činilo nejdelšího dosud známého obratlovce vůbec.{{Citace elektronického periodika [15] => | příjmení = SOCHA [16] => | jméno = Vladimír [17] => | odkaz na autora = Vladimír Socha [18] => | titul = ''Supersaurus'' vrací úder [19] => | periodikum = OSEL.cz [20] => | rok vydání = 2021 [21] => | měsíc vydání = listopadu [22] => | den vydání = 18 [23] => | url = https://www.osel.cz/12027-supersaurus-vraci-uder.html [24] => }} {{cs}} Obří rody jako ''[[Argentinosaurus]]'' nebo ''[[Patagotitan mayorum|Patagotitan]]'' tak představují s předstihem největší známé sauropodomorfy, sauropody, plazopánvé dinosaury, dinosaury i suchozemské obratlovce v dějinách života na naší planetě.{{Citace elektronického periodika [25] => | příjmení = SOCHA [26] => | jméno = Vladimír [27] => | odkaz na autora = Vladimír Socha [28] => | titul = ''Argentinosaurus'' byl těžší než ''Boeing 737'' [29] => | periodikum = OSEL.cz [30] => | rok vydání = 2020 [31] => | měsíc vydání = listopadu [32] => | den vydání = 10 [33] => | url = https://www.osel.cz/11453-argentinosaurus-byl-tezsi-nez-boeing-737.html [34] => }} {{cs}} [35] => [36] => == Evoluce == [37] => Výzkumy naznačují, že šíření sauropodomorfů do nových geografických oblastí a nakonec i jejich globální rozšíření v průběhu rané jury souviselo jak s vymizením konkurence v podobě býložravých plazů na konci období triasu (při [[Vymírání trias-jura|hromadném vymírání na přelomu triasu a jury]] před 201 miliony let) a zejména pak se změnou klimatu ve stejném období (od suchého k vlhčímu a místy i teplejšímu).Emma M. Dunne, Alexander Farnsworth, Roger B.J. Benson, Pedro L. Godoy, Sarah E. Greene, Paul J. Valdes, Daniel J. Lunt & Richard J. Butler (2022). [https://www.cell.com/current-biology/fulltext/S0960-9822(22)01894-2 Climatic controls on the ecological ascendancy of dinosaurs]. ''Current Biology'' (advance online publication). doi: https://doi.org/10.1016/j.cub.2022.11.064 Již na přelomu triasu a jury byli sauropodomorfové značně diverzifikovanou a geograficky rozšířenou skupinou, jak ukazují také fosilní otisky jejich stop.Martin G. Lockley, Jens N. Lallensack, Lara Sciscio & Emese M. Bordy (2023). [https://www.tandfonline.com/doi/full/10.1080/08912963.2022.2163170 The early Mesozoic saurischian trackways Evazoum and Otozoum: implications for 'prosauropod' (basal sauropodomorph) gaits]. ''Historical Biology'' (advance online publication). doi: https://doi.org/10.1080/08912963.2022.2163170 [38] => [39] => Jak ukázaly objevy z Jihoafrické republiky (geologické souvrství (svrchní) Elliot), ještě v období rané jury se vyskytovaly i velmi malé formy sauropodomorfů s tělesnou hmotností pod 100 kg (konkrétně kolem 75 kg).Kimberley E. J. Chapelle, Jennifer Botha and Jonah N. Choiniere (2023). [https://royalsocietypublishing.org/doi/10.1098/rsos.221565 Osteohistology reveals the smallest adult Jurassic sauropodomorph]. ''Royal Society Open Science''. '''10''' (6): 221565. doi: https://doi.org/10.1098/rsos.221565 [40] => [41] => == Taxonomie == [42] => [[Soubor:Plateosaurus BW.jpg|náhled|vlevo|Rekonstrukce vzezření [[Plateosaurus|plateosaura]].]] [43] => Taxon Sauropodomorpha byl vytvořen [[Německo|německým]] [[Paleontologie|paleontologem]] [[Friedrich von Huene|von Huenem]] v roce [[1932]]. Zahrnuje menší primitivní formy (''[[Panphagia]]'', ''[[Saturnalia]]'') i pozdější gigantické rody jako byl ''[[Argentinosaurus]]'' nebo ''[[Puertasaurus]]''. Tento taxon byl dlouho členěn mezi skupiny prosauropodů [[Prosauropoda]] (dnes již nepoužívaný taxon) a sauropodů [[Sauropodi|Sauropoda]]. Mezi nejznámější rody patří evropský ''[[Plateosaurus]]''.Rémi Lefebvre, Ronan Allain, Alexandra Houssaye & Raphaël Cornette (2020). [https://peerj.com/articles/9359/ Disentangling biological variability and taphonomy: shape analysis of the limb long bones of the sauropodomorph dinosaur ''Plateosaurus''.] ''PeerJ'', '''8''': e9359. doi: https://doi.org/10.7717/peerj.9359 [44] => [45] => Ukazuje se také, že evoluce raných forem těchto dinosaurů byla velmi rychlá a jejich biodiverzita již v období rané jury mnohem větší, než se dříve předpokládalo.Rodrigo T. Müller & Maurício S. Garcia (2019). [https://www.tandfonline.com/doi/full/10.1080/08912963.2019.1587754 Rise of an empire: analysing the high diversity of the earliest sauropodomorph dinosaurs through distinct hypotheses]. ''Historical Biology.'' doi: https://doi.org/10.1080/08912963.2019.1587754 To dokládají například také početné fosilní stopy a série stop, objevované na území Afriky i jinde.Riyaad Mukaddam, Emese M. Bordy, Martin G. Lockley & Kimberley E. J. Chapelle (2020). Reviving ''Kalosauropus'', an Early Jurassic sauropodomorph track from southern Africa (Lesotho). ''Historical Biology.'' doi: [https://www.tandfonline.com/doi/full/10.1080/08912963.2020.1834542 10.1080/08912963.2020.1834542] [46] => [47] => V období triasu byla tato skupina rozšířená zejména na území [[Gondwana|jihozápadní Gondwany]], tedy současné [[Jižní Amerika|Jižní Ameriky]]. Nalézáme zde malé archaické formy zhruba do hmotnosti 50 kilogramů, robustnější [[Riojasauridae|riojasauridy]] i první obří formy ze skupiny [[Lessemsauridae|lessemsauridů]].Diego Pol, Alejandro Otero, Cecilia A. Apaldetti & Ricardo J. Martínez (2021). [https://www.sciencedirect.com/science/article/abs/pii/S0895981120306878 Triassic sauropodomorph dinosaurs from South America: The origin and diversification of dinosaur dominated herbivorous faunas.] ''Journal of South American Earth Sciences''. '''103145'''. doi: https://doi.org/10.1016/j.jsames.2020.103145 [48] => [49] => == Druhová rozmanitost == [50] => S počtem přibližně 373 vědecky platných (validních) druhů, popsaných k červenci roku [[2020]] jsou sauropodomorfové druhou nejpočetnější a druhově nejrozmanitější skupinou druhohorních dinosaurů (po [[Teropodi|teropodech]], kteří mají ještě zhruba o sto platně popsaných druhů více).{{Citace elektronického periodika [51] => | příjmení = SOCHA [52] => | jméno = Vladimír [53] => | odkaz na autora = Vladimír Socha [54] => | titul = Dinosauří statistika roku 2020 [55] => | periodikum = OSEL.cz [56] => | rok vydání = 2020 [57] => | měsíc vydání = července [58] => | den vydání = 8 [59] => | url = https://www.osel.cz/11259-dinosauri-statistika-roku-2020.html [60] => }} [61] => [62] => == Paleobiologie == [63] => Vědecká studie z roku 2018 ukazuje, že morfologii a celkový vzhled fosilií bazálních sauropodomorfů (a zřejmě i dalších dinosaurů) mohla značně ovlivnit také dlouhodobá komprese hornin, tedy sedimentárního nadloží.Rodrigo Temp Müller; ''et al.'' (2018). Under pressure: Effect of sedimentary compression on the iliac morphology of early sauropodomorphs. ''Journal of South American Earth Sciences.'' doi: https://doi.org/10.1016/j.jsames.2018.09.005 [64] => [65] => Po dlouhou dobu bylo předpokládáno, že obří sauropodi museli žít ve vodě, která nadnášela jejich ohromná těla. V 50. letech 20. století ale bylo prokázáno, že sauropodi se nemohli potápět hlouběji pod hladinu (pod úroveň horní části trupu), protože by je velmi rychle zahubilo působení [[Hydrostatický tlak|hydrostatického tlaku]].https://www.idnes.cz/technet/veda/dinosaurus-potapeni-brontosaurus-potapeni.A191122_123441_veda_mla [66] => [67] => Histologický výzkum dokládá, že vývojově primitivní (bazální) sauropodomorfové procházeli fází rychlého růstu, jejich růst se ale v době pohlavní dospělosti nezastavil a v pomalejším tempu stále pokračoval až do smrti daného jedince. Častou kostní nemocí těchto i jiných dinosaurů byla pravděpodobně [[osteomyelitida]].Carla de Cerff, Emil Krupandan & Anusuya Chinsamy (2020). [https://www.tandfonline.com/doi/full/10.1080/08912963.2020.1833000 Palaeobiological implications of the osteohistology of a basal sauropodomorph dinosaur from South Africa.] ''Historical Biology.'' doi: https://doi.org/10.1080/08912963.2020.1833000 Jejich charakteristicky dlouhý krk se vyvíjel po etapách a prodlužoval se postupně v průběhu milionů let vývoje.Lísie V. S. Damke,Fabiula P. Bem,Mariana Doering,Tamara R. Piovesan & Rodrigo T. Müller (2022). [https://anatomypubs.onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1002/ar.25107 The elongated neck of sauropodomorph dinosaurs evolved gradually]. ''The Anatomical Record'' (advance online publication). doi: https://doi.org/10.1002/ar.25107 [68] => [69] => Podle dalšího výzkumu měli raní sauropodomorfové velmi dobrý čich, a to i ve srovnání s ostatními dinosaury.Rodrigo Temp Müller (2021). [https://www.tandfonline.com/doi/full/10.1080/08912963.2021.1914600 Olfactory acuity in early sauropodomorph dinosaurs]. ''Historical Biology (advance online publication)''. doi: 10.1080/08912963.2021.1914600 [70] => [71] => Rozšíření páteřního kanálu v křížové oblasti, zjištěné u některých sauropodů a stegosauridů přivedlo badatele na konci 19. a v první polovině 20. století k mylné domněnce, že tito dinosauři byli vybaveni druhým nervovým centrem právě v této oblasti těla. Sekundární "mozek" měl pomáhat s ovládáním ocasu a zadních končetin a posilovat zde funkci vzdáleného mozku v lebce. Ve skutečnosti však dinosauři žádný druhý mozek neměli, jedná se patrně jen o rozšíření páteřního kanálu pro umístění [[glykogen]]ového tělesa - zásobárny polysacharidu glykogenu, známou například u dnešních ptáků.{{Citace elektronického periodika [72] => | příjmení = SOCHA [73] => | jméno = Vladimír [74] => | odkaz na autora = Vladimír Socha [75] => | titul = Dinosauři neměli dva mozky [76] => | periodikum = OSEL.cz [77] => | rok vydání = 2021 [78] => | měsíc vydání = května [79] => | den vydání = 13 [80] => | url = https://www.osel.cz/11743-dinosauri-nemeli-dva-mozky.html [81] => }} {{cs}} [82] => [83] => Sauropodi se nejspíš vůbec nevyskytovali ve vysokých zeměpisných polohách (za polárními kruhy), byli výrazně citliví na výkyvy podnebí a obecně se jich více vyskytovalo na jižní polokouli v teplých tropických oblastech.Alfio Alessandro Chiarenza, Philip D. Mannion, Alex Farnsworth, Matthew T. Carrano & Sara Varela (2021). [https://www.cell.com/current-biology/fulltext/S0960-9822(21)01647-X Climatic constraints on the biogeographic history of Mesozoic dinosaurs]. ''Current Biology''. doi: https://doi.org/10.1016/j.cub.2021.11.061 [84] => [85] => V některých případech se dochovaly také vzácné otisky kůže některých sauropodů (např. rod ''[[Haestasaurus]]'').https://www.idnes.cz/technet/veda/dinosaurus-druhohory-fosilie-haest-haestasaurus-sauropod-kuze.A220512_131054_veda_vse [86] => [87] => Výzkum založený na rozboru biomarkerů oxidačního stresu ve stehenních kostech dinosaurů a dalších obratlovců ukazuje, že teplokrevní (endotermní) byli patrně všichni plazopánví dinosauři (včetně sauropodomorfů), zatímco mezi ptakopánvými nalezneme převážně potenciálně "studenokrevné" druhy nebo zástupce s jinými fyziologickými adaptacemi.{{Citace elektronického periodika [88] => | příjmení = SOCHA [89] => | jméno = Vladimír [90] => | odkaz na autora = Vladimír Socha [91] => | titul = Dinosauři byli teplokrevní jako ptáci [92] => | periodikum = OSEL.cz [93] => | rok vydání = 2022 [94] => | měsíc vydání = června [95] => | den vydání = 16 [96] => | url = https://www.osel.cz/12360-dinosauri-byli-teplokrevni-jako-ptaci.html [97] => }} {{cs}} [98] => [99] => Výkonná termofyziologie a "teplokrevnost" (funkční endotermie) se u dinosaurů patrně objevila v období rané jury (asi před 201 až 175 miliony let) a souvisela zejména s teplotou klimatu. U teropodů a ptakopánvých dinosaurů, kteří se rozšířili i do klimaticky méně příznivých prostředí s výrazně nižšími teplotami bylo vyvinutí endotermie nezbytnou anatomickou adaptací. U sauropodomorfů naopak pozorujeme dlouhodobou závislost na vyšších teplotách prostředí.Chiarenza, A. A.; ''et al.'' (2023). [https://www.biorxiv.org/content/10.1101/2023.12.21.572807v1 Early Jurassic origin of avian endothermy and thermophysiological diversity in Dinosauria]. ''bioRxiv''. '''2023.12.21.572807''' (preprint). doi: https://doi.org/10.1101/2023.12.21.572807 [100] => [101] => == Taxonomie == [102] => Taxonomie Sauropodomorpha podle Bentona, [[2004]]. [103] => [104] => * Podřád '''Sauropodomorpha''' [105] => * ''[[Bagualosaurus]]'' [106] => * ''[[Buriolestes]]'' [107] => * ''[[Eoraptor]]'' [108] => * ''[[Pampadromaeus]]'' [109] => * ''[[Panphagia]]'' [110] => * ''[[Chromogisaurus]]'' [111] => * ''[[Saturnalia]]'' [112] => * ''[[Thecodontosaurus]]'' [113] => * Čeleď [[Plateosauridae]] [114] => * ''[[Riojasaurus]]'' [115] => * Čeleď [[Massospondylidae]] [116] => * Infrařád [[Sauropodi|Sauropoda]] [117] => * Čeleď [[Vulcanodontidae]] [118] => * Čeleď [[Mamenchisauridae|Omeisauridae]] [119] => * Oddělení [[Neosauropoda]] [120] => * Čeleď [[Cetiosauridae]] [121] => * Čeleď [[Diplodocidae]] [122] => * Pododdělení [[Macronaria]] [123] => * Čeleď [[Camarasauridae]] [124] => * Infraoddělení [[Macronaria|Titanosauriformes]] [125] => * Čeleď [[Brachiosauridae]] [126] => * Kohorta [[Somphospondyli]] [127] => * Čeleď [[Euhelopodidae]] [128] => * Čeleď [[Titanosauridae]] [129] => [130] => == Odkazy == [131] => [132] => === Reference === [133] => [134] => [135] => === Literatura === [136] => * Benton, M. J. (2004). ''Vertebrate Palaeontology'', Third Edition. Blackwell Publishing, 472 pp. [137] => * Weishampel, D. B., Dodson, P., Osmólska, H. (eds.) (2004). ''The Dinosauria, Second Edition.'' University of California Press., 861 pp. [138] => * Wilson, J. A. (2002). Sauropod dinosaur phylogeny: critique and cladistic analysis, ''Zoological Journal of the Linnean Society'' '''136''': 217–276. [139] => * Max Cardoso Langer , Blair Wayne McPhee, Júlio César de Almeida Marsola, Lúcio Roberto-da-Silva & Sérgio Furtado Cabreira (2019). [https://journals.plos.org/plosone/article?id=10.1371/journal.pone.0212543 Anatomy of the dinosaur ''Pampadromaeus barberenai'' (Saurischia--Sauropodomorpha) from the Late Triassic Santa Maria Formation of southern Brazil]. ''PLoS ONE'' '''14'''(2): e0212543. doi: https://doi.org/10.1371/journal.pone.0212543 [140] => * Daniel D. Cashmore, Philip D. Mannion, Paul Upchurch & Richard J. Butler (2020). [https://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1111/pala.12496 Ten more years of discovery: revisiting the quality of the sauropodomorph dinosaur fossil record.] ''Palaeontology.'' doi: https://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1111/pala.12496 [141] => * Fabbri, M.; ''et al.'' (2021). [https://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1111/evo.14190 A shift in ontogenetic timing produced the unique sauropod skull]. ''Evolution''. doi: https://doi.org/10.1111/evo.14190 [142] => * Cecilia Apaldetti, Diego Pol, Martín D. Ezcurra & Ricardo N. Martínez (2021). [https://www.nature.com/articles/s41598-021-01120-w Sauropodomorph evolution across the Triassic–Jurassic boundary: body size, locomotion, and their influence on morphological disparity]. ''Scientific Reports''. '''11''': 22534. doi: https://doi.org/10.1038/s41598-021-01120-w [143] => [144] => === Externí odkazy === [145] => * {{Commonscat}} [146] => * {{Citace elektronického periodika [147] => | příjmení = SOCHA [148] => | jméno = Vladimír [149] => | odkaz na autora = Vladimír Socha [150] => | titul = První z gigantů [151] => | periodikum = OSEL.cz [152] => | rok vydání = 2018 [153] => | měsíc vydání = července [154] => | den vydání = 16 [155] => | url = http://www.osel.cz/10010-prvni-z-gigantu.html [156] => }} {{cs}} [157] => [158] => {{Taxonbar|from=Q133012}} [159] => {{Autoritní data}} [160] => [161] => [[Kategorie:Sauropodomorpha| ]] [162] => [[Kategorie:Plazopánví dinosauři]] [] => )
good wiki

Sauropodomorpha

Sauropodomorpha („sauropodomorfové“) byla poměrně rozsáhlá skupina dlouhokrkých býložravých dinosaurů, kteří postupně přešli na kvadrupední (čtyřnohý) způsob chůze a stali se z nich největší suchozemští živočichové všech dob. První relativně velké formy sauropodomorfů se začaly objevovat již v průběhu pozdního triasu.

More about us

About

Tato skupina, která zahrnuje známé rody jako sauropody, jako jsou Brachiosaurus a Diplodocus, reprezentuje jedny z nejúžasnějších živočišných forem, které kdy kráčely po naší planetě. Sauropodomorpha se vyvinula v období triasu a žila po většinu druhohor, což svědčí o jejich úspěšné adaptaci na různé prostředí. Tito dinosauři byli převážně býložravci, což jim umožnilo vyvinout unikátní mechanismy pro trávení rostlinné stravy a týmovou strategii, jak se bránit predátorům, což odráží nádherné vyvážení v ekosystémech, ve kterých žili. Jejich velikost a vzhled inspirovali generace paleontologů a fanoušků dinosaurů, ačkoliv není možné ignorovat výzvy, kterým čelili. Potenciální konkurence, klimatické změny a změny v prostředí vedly k diversifikaci a evoluci, která zajistila, že se i po milionech let stále objevili noví zástupci tohoto kladu. Dnes nám fosilie sauropodomorpha umožňují nahlédnout do dávné minulosti a ukazují nám, jak se život vyvíjel a adaptoval v průběhu času. Jejich odkaz žije dál, a to nejen v podobě vědeckého poznání, ale také v kultuře, kde jsou symbolem síly a majestátnosti. Z pohledu optimistického a přitom realistického tedy sauropodomorpha představuje krásný příklad rozmanitosti života a schopnosti přizpůsobit se, což nás inspiruje k ochraně naší planety a hledání rovnováhy v přírodě, ze které čerpáme.

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.