Array ( [0] => 15483742 [id] => 15483742 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Schizofrenie [uri] => Schizofrenie [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Možná hledáte|album skupiny Arakain [[Schizofrenie (album)]]}} [1] => {{Možná hledáte|redirect=Schizofrenik|jiné=epizodu seriálu Star Trek: Nová generace [[Schizofrenik (Star Trek)]]}} [2] => {{Infobox - choroba [3] => | název = Schizofrenie [4] => | obrázek = Schizophrenia PET scan.jpg [5] => | velikost obrázku = [6] => | popisek = [[Pozitronová emisní tomografie|PET]] snímek zobrazující anatomické a neurofyziologické změny na mozku schizofrenního jedince; předpokládá se, že mnohé příznaky jsou zapříčiněny zmenšeným objemem čelního laloku (červeně) a naopak zvýšenou hladinou [[dopamin]]u ve [[Striatum|striatu]] (zeleně) [7] => | MKN-10 = [http://apps.who.int/classifications/apps/icd/icd10online/ F20 - F29] [8] => | DSM-IV = 295.xx [9] => | MeshID = F03.700.750 F03.700.750 [10] => | MeshYear = 2008 [11] => | MeshName = Schizophrenia [12] => [13] => | prevalence = 0,4 % (jde o počet diagnostikovaných) [14] => | věk = 15-35 [15] => | věk2 = [16] => | stat = [[Ústav zdravotnických informací a statistiky|ÚZIS]] [http://www.uzis.cz/publikace/psychiatricka-pece-2009 Psychiatrická péče 2009] {{Wayback|url=http://www.uzis.cz/publikace/psychiatricka-pece-2009 |date=20110413072837 }} (Tabulka 3.3) [17] => [18] => | věk ženy = 25-35 [19] => | mortalita ženy = 65 let [20] => | stat ženy = http://www.ordinace.cz/clanek/schizofrenie/?chapter=5http://www.psychicus.cz/psychiatrie-laicky/psychozy-a-schizofrenie [21] => [22] => | věk muži = 15-25 [23] => | mortalita muži = 57 let [24] => | stat muži = [25] => [26] => | průběh = Obvykle chronický, případně prudký, záchvatovitý [27] => | příčina = Multifaktoriální, dosud neobjasněné, avšak je kladena obezřetnost na genetickou zátěž, vývoj [[Centrální nervová soustava|CNS]] a psychosociální stránku jedincova života. [28] => | systém = Mozek [29] => }} [30] => '''Schizofrenie''' je [[duševní porucha]] charakteristická selháváním myšlenkových procesů a sníženou schopností vnímat emoce a reagovat na ně."Schizophrenia" Concise Medical Dictionary. [[Oxford University Press]], 2010. Oxford Reference Online.[http://www.maastrichtuniversity.nl/web/Library/AboutTheLibrary.htm Maastricht University Library] {{Wayback|url=http://www.maastrichtuniversity.nl/web/Library/AboutTheLibrary.htm |date=20120614062252 }}. 29 June 2010 [http://www.oxfordreference.com/views/ENTRY.html?subview=Main&entry=t60.e9060 prepaid subscription only] Nejběžněji se projevuje [[Sluchová halucinace|sluchovými halucinacemi]], [[paranoia|paranoidními]] či bizarními [[blud]]y nebo [[zmatenost|zmatenou řečí a myšlením]], a jde ruku v ruce s rozsáhlou sociální či pracovní dysfunkcí. Symptomy se začínají objevovat typicky v rané dospělosti s globální [[Prevalence|prevalencí]] přibližně 0,3–0,7 %. Diagnóza je založena na pozorovaném chování a zkušenostech popsaných pacientem. [31] => [32] => [[Genetika]], prostředí obklopující jedince v dětství, [[neurobiologie]] a [[psychologie|psychologické]] a sociální procesy jsou důležitými faktory podílejícími se na vzniku nemoci; zdá se, že její symptomy způsobují či zhoršují některé rekreační drogy a předepisované léky. Současný výzkum se zaměřuje na roli neurobiologie, ačkoli dosud nebyla zjištěna žádná izolovaná organická příčina. Mnoho možných kombinací symptomů vedlo k zahájení debaty o tom, zda diagnóza představuje jedinou poruchu nebo řadu nespojitých syndromů. Navzdory [[Etymologie|etymologii]] výrazu – slovo vzniklo z kořenů [[Starořečtina|řeckých]] slov ''schizein'' (''σχίζειν'', "rozštěpit") a ''frén, fren-'' (''φρήν, φρεν-''; "mysl") – schizofrenie neimplikuje "rozštěpenou mysl" a není totožná s [[Disociativní porucha identity|disociativní poruchou identity]] (rovněž známou jako "mnohočetná porucha osobnosti" nebo "rozpolcená osobnost"), tedy onemocněním, s nímž je veřejným míněním často zaměňována. [33] => [34] => Hlavní způsob léčby představují [[Antipsychotikum|antipsychotika]], která primárně potlačují činnost [[dopamin]]ových (a někdy [[serotonin]]ových) [[receptor]]ů. [[Psychoterapie]] a pracovní a sociální rehabilitace jsou při léčbě rovněž důležité. V závažnějších případech, které představují riziko pro dotyčnou osobu i pro ostatní, může být nezbytná nedobrovolná hospitalizace, nicméně pobyt v nemocnici je kratší a méně častý, než tomu bývalo v minulosti.{{cite journal |author=Becker T, Kilian R|year=2006 |title=Psychiatric services for people with severe mental illness across western Europe: what can be generalized from current knowledge about differences in provision, costs and outcomes of mental health care? |journal=[[Acta Psychiatrica Scandinavica]] Supplement |volume=429 |pages=9–16|pmid=16445476 |doi=10.1111/j.1600-0447.2005.00711.x |issue=429}} [35] => [36] => U osob se schizofrenií je pravděpodobné, že budou trpět dalšími ([[Duální diagnóza|souběžnými]]) onemocněními. Míra [[zneužívání návykových látek]] u těchto pacientů je téměř 50 %.{{cite journal |author=Buckley PF, Miller BJ, Lehrer DS, Castle DJ|title=Psychiatric comorbidities and schizophrenia |journal=Schizophr Bull |volume=35 |issue=2 |pages=383–402 |year=2009|month=March |pmid=19011234 |pmc=2659306 |doi=10.1093/schbul/sbn135}} Průměrná [[očekávaná délka života]] osob se schizofrenií je o 12 až 15 let nižší než u těch, kteří tímto onemocněním netrpí, a to v důsledku významných zdravotních problémů v souvislosti s nadměrným užíváním léčiv{{Fakt/dne|20150511174457}} a vyšší četnosti výskytu [[sebevražda|sebevražd]] (přibližně 5 %). [37] => [38] => == Termín == [39] => {{viz též|Vývoj chápání schizofrenie}} [40] => [41] => Schizofrenie patří díky své výraznosti mezi jednu z prvních popsaných duševních poruch vůbec a její popisy se nacházejí už v [[Hebrejština|hebrejské]] [[Bible|bibli]], odkud pochází také zlidovělý výraz pro tuto nemoc (a přeneseně pro duševní poruchy vůbec): ''mešuge''.{{citace monografie | jméno = Yoram | příjmení = Yovell | odkaz na autora = Yoram Yovell | titul = Nepřítel v mém pokoji a jiné příběhy z psychoterapie | vydavatel = Portál | místo = Praha | rok = 2005 | počet stran = | kapitola = | strany = 293 | isbn = 978-80-7367-812-8| jazyk =}} Výraz „schizofrenie“—který lze přeložit přibližně jako "rozštěpení mysli" a jenž vychází z [[Starořečtina|řeckého]] kořene „schizein“ (σχίζειν, „rozštěpit“) a „phrēn“, „phren-“ (φρήν, φρεν-, „mysl“){{cite journal |author=Kuhn R |title=Eugen Bleuler's concepts of psychopathology |journal=History of Psychiatry|volume=15 |issue=3 |year=2004 |pages=361–6 |doi=10.1177/0957154X04044603 |pmid=15386868 |others=tr. Cahn CH}}—použil poprvé roku 1908 [[Eugen Bleuler]]. Původně mělo toto slovo vystihnout oddělení fungování [[psychologie osobnosti|osobnosti]], [[myšlenka|myšlení]], [[paměti]] a [[vnímání]]. Bleuler charakterizoval hlavní symptomy pod názvem 4 A – oploštělé emoce (flattened ''Affect''), autismus (''Autism''), rozvolnění souvislosti myšlenek (impaired ''Association'' of ideas) a rozpolcenost (''Ambivalence'').{{cite journal |author=Stotz-Ingenlath G |title=Epistemological aspects of Eugen Bleuler's conception of schizophrenia in 1911 |journal=Medicine, Health Care and Philosophy |volume=3 |issue=2 |pages=153–9 |year=2000 |pmid=11079343|url=http://www.kluweronline.com/art.pdf?issn=1386-7423&volume=3&page=153|format=PDF |doi=10.1023/A:1009919309015}} Už tehdy si uvědomil, že onemocnění není demencí, neboť stav některých z jeho pacientů se spíše zlepšoval než naopak. Proto navrhl pojem schizofrenie. [42] => [43] => === Nepochopení termínu === [44] => Pojem schizofrenie je často nesprávně chápán jako slovo označující nemoc, v jejímž průběhu člověk trpí „rozpolcením osobnosti“. I když někteří nemocní, u nichž byla schizofrenie diagnostikována, mohou slyšet hlasy a vnímat je zřetelně jako samostatné osoby, schizofrenie nespočívá v tom, že by nemocný přebíral roli několika různých osobností. Toto zmatení vzniklo částečně v důsledku doslovné interpretace Bleulerova pojmu schizofrenie. [45] => [46] => == Symptomy == [47] => Osoba, u níž je diagnostikována schizofrenie, může zažívat [[halucinace]] (nejčastěji [[sluchové halucinace|slyšení hlasů]]), [[blud]]y (často bizarní nebo [[ovládavé představy|ovládavé]]) a [[poruchy myšlení|zmatené myšlení a řeč]]. U posledně jmenované poruchy může jít o narušení myšlenkového pochodu přes významově pouze volně související věty až po výraznou nesouvislost projevu známou jako [[schizofázie|slovní salát]] (v závažných případech). Pro schizofrenii jsou běžné sociální stažení, nedbalost na hygienu a oblékání a ztráta motivace a úsudku.Carson VB (2000). [http://books.google.com/books?id=QM5rAAAAMAAJ Mental health nursing: the nurse-patient journey] W.B. Saunders.{{ISBN|978-0-7216-8053-8}}. p. 638. [48] => Často lze pozorovat [[Emoce|emocionální]] potíže, například ztrátu vnímavosti.{{cite book|author1=Hirsch SR|author2= Weinberger DR|title=Schizophrenia|url=http://books.google.com/books?id=x3fmsV55rigC&pg=PA21|year= 2003|publisher=Wiley-Blackwell|isbn=9780632063888|page=21}} Se schizofrenií souvisí zhoršení [[Sociální vědomí|sociálního vědomí]],{{cite journal |author=Brunet-Gouet E, Decety J |title=Social brain dysfunctions in schizophrenia: a review of neuroimaging studies |journal=Psychiatry Res |volume=148 |issue=2–3 |pages=75–92 |year=2006 |month=December|pmid=17088049 |doi=10.1016/j.pscychresns.2006.05.001}} stejně jako symptomy [[Paranoia|paranoie]]; běžně dochází i ke [[Společenská izolace|společenské izolaci]].{{cite book|author1=Hirsch SR|author2= WeinbergerDR|title=Schizophrenia|url=http://books.google.com/books?id=x3fmsV55rigC&pg=PA21|year= 2003|publisher=Wiley-Blackwell|isbn=9780632063888|page=481}} Často se rovněž objevují potíže [[pozornost]]í, [[Kognitivní funkce|exekutivními funkcemi]] a rychlostí [[zpracování informací]]. V případě jednoho neobvyklého podtypu nemoci může být nemocný z velké části nemluvný, zůstávat nehybný v bizarních polohách či vykazovat neúčelné rozrušení, což jsou příznaky [[katatonie]].{{cite journal|author=Ungvari GS, Caroff SN, Gerevich J |title=The catatonia conundrum: evidence of psychomotor phenomena as a symptom dimension in psychotic disorders |journal=Schizophr Bull |volume=36 |issue=2 |pages=231–8 |year=2010 |month=March|pmid=19776208 |doi=10.1093/schbul/sbp105}} [49] => [50] => Hlavním obdobím nástupu schizofrenie jsou pozdní adolescence a raná dospělost,{{cite journal |author=[[Jim van Os|van Os J]], Kapur S |title=Schizophrenia |journal=Lancet |volume=374 |issue=9690 |pages=635–45 |year=2009 |month=August |pmid=19700006 |doi=10.1016/S0140-6736(09)60995-8 |url=http://xa.yimg.com/kq/groups/19525360/611943554/name/Schizophrenia+-+The+Lancet.pdf |titul=Archivovaná kopie |datum přístupu=2014-07-31 |url archivu=https://web.archive.org/web/20130623065810/http://xa.yimg.com/kq/groups/19525360/611943554/name/Schizophrenia+-+The+Lancet.pdf |datum archivace=2013-06-23 |nedostupné=ano }} {{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://xa.yimg.com/kq/groups/19525360/611943554/name/Schizophrenia+-+The+Lancet.pdf |datum přístupu=2014-11-09 |url archivu=https://web.archive.org/web/20130623065810/http://xa.yimg.com/kq/groups/19525360/611943554/name/Schizophrenia+-+The+Lancet.pdf |datum archivace=2013-06-23 }} tedy roky kritické pro společenský a pracovní rozvoj mladého dospělého člověka. U 40 % mužů a 23 % žen s diagnostikovanou schizofrenií se nemoc projevila před 19. rokem života.{{cite journal |author=Cullen KR, Kumra S, Regan J ''et al.'' |title=Atypical Antipsychotics for Treatment of Schizophrenia Spectrum Disorders |journal=Psychiatric Times |volume=25 |issue=3 |year=2008 |url=http://www.psychiatrictimes.com/schizophrenia/article/10168/1147536 |titul=Archivovaná kopie |datum přístupu=2014-07-31 |url archivu=https://web.archive.org/web/20081228153056/http://www.psychiatrictimes.com/schizophrenia/article/10168/1147536 |datum archivace=2008-12-28 |nedostupné=ano }} Aby bylo minimalizováno narušení vývoje se schizofrenií spojované, odvedli vědci v posledním období mnoho práce na identifikaci a léčbě [[Prodromální stádium|prodromální fáze]] nemoci, kterou je možné zjistit až 30 měsíců před nástupem symptomů.{{cite journal |author=Addington J, Cadenhead KS, Cannon TD, ''et al.''|year=2007|title=North American prodrome longitudinal study: a collaborative multisite approach to prodromal schizophrenia research|journal=[[Schizophrenia Bulletin]] |volume=33 | issue=3 |pages=665–72 |pmid=17255119|doi=10.1093/schbul/sbl075|pmc=2526151}} Osoby, u kterých se schizofrenie později rozvine, mohou během prodromální fáze zažívat přechodné nebo spontánně mizející psychotické symptomy{{cite journal |author=Amminger GP, Leicester S, Yung AR, ''et al.'' |year=2006|title=Early onset of symptoms predicts conversion to non-affective psychosis in ultra-high risk individuals|journal=[[Schizophrenia Research]] |volume=84 | issue=1 |pages=67–76 |pmid=16677803|doi=10.1016/j.schres.2006.02.018}} stejně jako symptomy nespecifické, k nimž patří společenská stažení, podrážděnost, [[mrzutost]]{{cite journal |author=Parnas J, Jorgensen A |year=1989 |title=Pre-morbid psychopathology in schizophrenia spectrum |journal=[[British Journal of Psychiatry]] |volume=115 |pages=623–7|pmid=2611591}} a neohrabanost.{{cite book |ref=harv |last=Coyle |first=Joseph |editor1-first=George J|editor1-last=Siegal |editor2-first=R. Wayne |editor2-last=Albers |editor3-first=Scott T |editor3-last=Brady|editor4-first=Donald |editor4-last=Price |title=Basic Neurochemistry: Molecular, Cellular and Medical Aspects|format=Textbook |edition=7th |year=2006 |publisher=Elsevier Academic Press |location=Burlington, MA |isbn=0-12-088397-X|page=876 |chapter=Chapter 54: The Neurochemistry of Schizophrenia}} [51] => [52] => Schizofrenie je někdy spojována s vyšší měrou násilného jednání, i když k němu dochází především v důsledku nadměrného [[Zneužívání návykových látek|užívání návykových látek]].{{cite journal |last=Fazel |first=S |coauthors=Gulati, G, Linsell, L, Geddes, JR, Grann, M |title=Schizophrenia and Violence: Systematic Review and Meta-Analysis |journal=PLoS medicine|date=August 2009 |volume=6 |issue=8 |page=e1000120 |pmid=19668362 |doi=10.1371/journal.pmed.1000120 |pmc=2718581 |editor1-last=McGrath |editor1-first=John}} Počet [[Vražda|vražd]] souvisejících s psychózou je podobný počtu vražd souvisejících se zneužíváním návykových látek a odpovídá celkovému počtu v dané oblasti.{{cite journal|last=Large|first=M|coauthors=Smith, G, Nielssen, O|title=The relationship between the rate of homicide by those with schizophrenia and the overall homicide rate: a systematic review and meta-analysis|journal=Schizophrenia research |date=July 2009 |volume=112 |issue=1–3 |pages=123–9 |pmid=19457644|doi=10.1016/j.schres.2009.04.004}} [53] => [54] => === Schneiderova klasifikace === [55] => Na počátku 20. století sestavil psychiatr [[Kurt Schneider]] soupis psychotických symptomů, o nichž se domníval, že odlišují schizofrenii od ostatních psychotických poruch. Ty se označují za ''symptomy prvního řádu'' nebo [[Schneiderovy symptomy prvního řádu]]. Patří mezi ně bludy o ovládání vnější silou; přesvědčení, že myšlenky jsou do vědomé mysli osoby vkládány nebo z ní vyjímány; přesvědčení, že myšlenky pacienta jsou šířeny mezi ostatní lidi; a slyšení halucinačních hlasů, které se vyjadřují k myšlenkám nebo činnostem nemocného nebo které konverzují s dalšími halucinačními hlasy.{{cite book|last1=Schneider |first1=K |authorlink1=Kurt Schneider |title=Clinical Psychopathology |url=http://books.google.com/?id=ofzOAAAAMAAJ |edition=5 |year=1959 |publisher=Grune & Stratton |location=New York }} Ačkoli významnou měrou přispěly k vytvoření stávajících diagnostických kritérií, je [[specificita]] symptomů prvního řádu zpochybňována. Revize diagnostických studií provedených mezi lety 1970 a 2005 zjistila, že tyto studie neumožňují ani potvrzení, ani vyvrácení Schneiderových tvrzení. V rámci revize bylo navrženo, aby budoucí revize diagnostických systémů nebraly na symptomy prvního řádu takový ohled.{{cite journal |author=Nordgaard J, Arnfred SM, Handest P, Parnas J |title=The diagnostic status of first-rank symptoms |journal=Schizophrenia Bulletin|volume=34 |issue=1 |pages=137–54 |year=2008 |month=January |pmid=17562695 |pmc=2632385 |doi=10.1093/schbul/sbm044}} [56] => [57] => === Pozitivní a negativní symptomy === [58] => Schizofrenie je často popisována s pomocí pojmů pozitivní a negativní (nebo deficitní) symptomy.{{cite book |author=Sims A |title=Symptoms in the mind: an introduction to descriptive psychopathology |publisher=W. B. Saunders |location=Philadelphia |year=2002 |isbn=0-7020-2627-1 }} Pozitivní symptomy jsou ty, které většina osob normálně nezažívá, jež jsou ale u osob se schizofrenií přítomné. K nim řadíme bludy, zmatené myšlení a řeč; hmatové, sluchové, zrakové, čichové a chuťové [[halucinace]], obvykle považované za projevy psychózy.Kneisl C. and Trigoboff E.(2009). Contemporary Psychiatric- Mental Health Nursing. 2nd edition. London: Pearson Prentice Ltd. p. 371 Halucinace rovněž obvykle tematicky souvisejí s bludy, které pacient zažívá. Pozitivní symptomy obecně dobře reagují na nasazení léků.American Psychiatric Association. Task Force on DSM-IV. (2000). Diagnostic and statistical manual of mental disorders: DSM-IV-TR. American Psychiatric Pub. {{ISBN|978-0-89042-025-6}}. p. 299 [59] => V případě negativních symptomů jde o deficit normálních emocionálních reakcí či jiných myšlenkových procesů; na léky tyto symptomy reagují méně. Běžně zahrnují [[otupělost]] či oploštělé emoce, ochuzení řeči ([[alogie]]), neschopnost zažívat potěšení ([[anhedonie]]), chybějící touhu utvářet vztahy ([[asocialita]]) a ztrátu motivace ([[abulie]]). Výzkum ukazuje, že negativní symptomy přispívají k nízké kvalitě života, funkčnímu postižení a zátěži ostatních lidí více než symptomy pozitivní.{{cite journal |author=Velligan DI and Alphs LD |title=Negative Symptoms in Schizophrenia: The Importance of Identification and Treatment |journal=Psychiatric Times |volume=25 |issue=3 |date=March 1, 2008 |url=http://www.psychiatrictimes.com/schizophrenia/article/10168/1147581 |titul=Archivovaná kopie |datum přístupu=2014-07-31 |url archivu=https://web.archive.org/web/20091006015627/http://www.psychiatrictimes.com/schizophrenia/article/10168/1147581 |datum archivace=2009-10-06 |nedostupné=ano }} Osoby s výraznými negativními symptomy mají často z období před nástupem onemocnění anamnézu špatného přizpůsobení a jejich odpověď na léčbu bývá omezená. [60] => [61] => == Příčiny == [62] => Roli v rozvoji schizofrenie hraje kombinace genetických a [[Environmentální faktor|environmentálních faktorů]]. U osob s rodinnou anamnézou schizofrenie, které trpí přechodnými nebo spontánně mizejícími psychózami, je pravděpodobnost diagnózy schizofrenie do jednoho roku 20–40 %.{{cite journal |author=Drake RJ, Lewis SW |title=Early detection of schizophrenia |journal=Current Opinion in Psychiatry |volume=18 |issue=2|pages=147–50 |year=2005 |month=March |pmid=16639167 |doi=10.1097/00001504-200503000-00007}} K mírnému zvýšení rizika rozvoje schizofrenie v pozdějším životě mohou přispět faktory jako hypoxie, infekce, stres nebo podvýživa matky během [[fetogeneze|vývoje plodu]]. [63] => [64] => === Genetické příčiny === [65] => Odhady týkající se [[dědičnost]]i se liší kvůli obtížnému oddělení působení genetických vlivů a okolního prostředí.{{cite journal |author=O'Donovan MC, Williams NM, Owen MJ |title=Recent advances in the genetics of schizophrenia |journal=Hum. Mol. Genet. |volume=12 Spec No 2 |pages=R125–33 |year=2003 |month=October|pmid=12952866 |doi=10.1093/hmg/ddg302}} Největším rizikem pro rozvoj schizofrenie je nejbližší pokrevní příbuzný, u něhož bylo onemocnění diagnostikováno (riziko je 6,5 %). Postiženo může být i více než 40 % [[Dvojčata|jednovaječných dvojčat]], kde jeden ze sourozenců trpí schizofrenií. Je pravděpodobné, že na vývoji onemocnění se podílí mnoho [[gen]]ů, přičemž vliv každého z nich je malý, jejich přenos a exprese nejsou známy. Navrženo bylo mnoho možných kandidátů, včetně specifických [[Variabilita počtu kopií|variant počtu kopií]], [[NOTCH4]] a lokusů proteinu histonu.{{cite journal |author=McLaren JA, Silins E, Hutchinson D, Mattick RP, Hall W |title=Assessing evidence for a causal link between cannabis and psychosis: a review of cohort studies |journal=Int. J. Drug Policy |volume=21 |issue=1 |pages=10–9 |year=2010 |month=January |pmid=19783132|doi=10.1016/j.drugpo.2009.09.001 |url=}} Mezi další patří [[Celogenomová asociační studie|celogenomové asociace]], například protein s motivem [[zinkový prst|zinkového prstu]] [[804A]].{{cite journal |author=O'Donovan MC, Craddock NJ, Owen MJ|title=Genetics of psychosis; insights from views across the genome |journal=Hum. Genet. |volume=126 |issue=1 |pages=3–12|year=2009 |month=July |pmid=19521722 |doi=10.1007/s00439-009-0703-0}} Zdá se, že existuje významný genetický překryv schizofrenie a [[Bipolární afektivní porucha|bipolární poruchy]].{{cite journal | author = Craddock N, Owen MJ | title = The Kraepelinian dichotomy - going, going... But still not gone | journal = The British Journal of Psychiatry | volume = 196 |pages = 92–95| year = 2010| doi = 10.1192/bjp.bp.109.073429 | pmid=20118450 | pmc=2815936}} Uvádí se i souvislost s [[Tayova–Sachsova choroba|Tay–Sachsovou chorobou]].{{cite journal |author=Rosebush PI, MacQueen GM, Clarke JT, Callahan JW, Strasberg PM, Mazurek MF | title = Late-onset Tay–Sachs disease presenting as catatonic schizophrenia: Diagnostic and treatment issues | journal = Journal of Clinical Psychiatry | volume = 56 | issue = 8 | pages = 347–53 | year = 1995 | pmid = 7635850 }} [66] => [67] => Vezmeme-li v úvahu dědičný základ, potom vyvstává [[evolučně psychologická]] otázka, proč se vyvinuly geny, které zvyšují pravděpodobnost psychóz za předpokladu, že tento stav by byl z pohledu evoluce [[Maladaptace|maladaptivní]]. Jedna z teorií pracuje s domněnkou, že se geny vyvinuly během evoluce jazyka a [[Lidská povaha|lidské povahy]]; takové úvahy ale dodnes stále zůstávají spíše v teoretické rovině.{{cite journal |author=Crow TJ |title=The 'big bang' theory of the origin of psychosis and the faculty of language |journal=[[Schizophrenia Research]] |volume=102 |issue=1–3 |pages=31–52 |year=2008|month=July |pmid=18502103 |doi=10.1016/j.schres.2008.03.010 }}{{cite book|title=Clinical Handbook of Schizophrenia|year=2008|isbn=1593856520|pages=22–23|author=Mueser KT, Jeste DV|publisher=Guilford Press|location=New York}} [68] => [69] => === Okolní prostředí === [70] => Mezi environmentální faktory spojované s rozvojem schizofrenie patří životní prostředí, užívání léků a návykových látek, a předporodní zátěžové faktory. Nezdá se, že by styl rodičovské výchovy měl nějaký významnější efekt. Ačkoli pacientům, jejichž rodiče je podporují, se daří lépe než těm, jejichž rodiče se chovají kriticky či nepřátelsky. Život v městském prostředí, ať už v dětství nebo v dospělosti, prokazatelně zvyšuje riziko schizofrenie dvakrát, a to i po uvážení faktorů, jako je [[Zneužívání návykových látek|užívání drog]], [[Etnikum|etnická skupina]] a velikost [[Sociální skupina|sociální skupiny]].{{cite journal |author=[[Jim van Os|Van Os J]] |year=2004 |title=Does the urban environment cause psychosis? |journal=[[British Journal of Psychiatry]] |volume=184 | issue=4 |pages=287–288 |pmid=15056569|doi=10.1192/bjp.184.4.287}} Mezi další prvky, které hrají významnou roli, patří [[sociální izolace]] a imigrace. Tyto faktory doprovází nepříznivý postoj ze strany společnosti: rasová diskriminace, špatné fungování rodinných vztahů, nezaměstnanost a nevyhovující podmínky bydlení.{{cite journal |author=Selten JP, Cantor-Graae E, Kahn RS |year=2007|month=March |title=Migration and schizophrenia |journal=Current Opinion in Psychiatry |volume=20 |issue=2 |pages=111–115|pmid=17278906 |doi=10.1097/YCO.0b013e328017f68e}} [71] => [72] => ==== Zneužívání látek ==== [73] => S rozvojem schizofrenie je dávána do souvislosti řada návykových látek, mezi něž patří [[konopí]], [[kokain]] a [[amfetamin]]y. Přibližně polovina osob se schizofrenií požívá v nadměrné míře drogy a/nebo alkohol. Konopí může být příčinou nemoci,{{cite journal|last=Large|first=M|coauthors=Sharma, S, Compton, MT, Slade, T, Nielssen, O|title=Cannabis Use and Earlier Onset of Psychosis: A Systematic Meta-analysis.|journal=Archives of general psychiatry|date=2011 Feb 7|pmid=21300939}} ostatní drogy ale bývají užívány pouze jako krycí mechanismus pro vyrovnání se s depresí, úzkostí, nudou a osamělostí.{{cite journal |author=Gregg L, Barrowclough C, Haddock G |year=2007 |title= Reasons for increased substance use in psychosis|journal= Clin Psychol Rev |volume=27 |issue=4 |pages=494–510 |pmid=17240501 |doi=10.1016/j.cpr.2006.09.004}} [74] => [75] => Konopí je [[Asociace (statistika)|spojováno]] se zvýšeným rizikem rozvoje psychotické poruchy, zvyšujícím se [[Vztah mezi dávkou a odpovědí|v závislosti na velikosti dávek]].{{cite journal |author=Moore THM, Zammit S, Lingford-Hughes A ''et al.''|year=2007 |title= Cannabis use and risk of psychotic or affective mental health outcomes: a systematic review|journal=Lancet |volume=370 |issue=9584 |pages=319–328 |doi=10.1016/S0140-6736(07)61162-3 |pmid=17662880}} S častým užíváním této látky souvisí dvojnásobné riziko vzniku psychózy a schizofrenie.{{cite journal|author=Leweke FM, Koethe D |title=Cannabis and psychiatric disorders: it is not only addiction |journal=Addict Biol|volume=13 |issue=2 |pages=264–75 |year=2008 |month=June |pmid=18482435 |doi=10.1111/j.1369-1600.2008.00106.x|url=}}{{cite journal|last=Sewell|first=RA|coauthors=Ranganathan, M, D'Souza, DC|title=Cannabinoids and psychosis|journal=International review of psychiatry (Abingdon, England)|date=2009 Apr|volume=21|issue=2|pages=152–62|pmid=19367509|doi=10.1080/09540260902782802}} Ačkoli užívání konopí je mnohými akceptováno jako vedlejší příčina rozvoje schizofrenie,{{cite journal|last=Henquet|first=C|coauthors=Di Forti, M, Morrison, P, Kuepper, R, Murray, RM|title=Gene-Environment Interplay Between Cannabis and Psychosis|journal=Schizophrenia bulletin|date=2008 Nov|volume=34|issue=6|pages=1111–21|pmid=18723841|doi=10.1093/schbul/sbn108|pmc=2632498}} zůstává tento argument kontroverzní.{{cite journal|author=Ben Amar M, Potvin S|title=Cannabis and psychosis: what is the link?|journal=Journal of psychoactive drugs|date=2007 Jun|volume=39|issue=2|pages=131–42|pmid=17703707|doi=10.1080/02791072.2007.10399871}} Amfetamin, kokain, a v menší míře alkohol mohou vyvolat psychózu, která se projevuje velmi podobně jako schizofrenie.{{Citace elektronické monografie|url=http://www.emedicine.com/med/topic3113.htm |titul=Alcohol-Related Psychosis|datum přístupu=September 27, 2006 |autor=Larson, Michael |datum vydání=2006-03-30 |titul=eMedicine |vydavatel=WebMD}} Ačkoli se [[nikotin]] obecně nepovažuje za jednu z příčin onemocnění, osoby se schizofrenií jej užívají v mnohem vyšší míře než ostatní populace.{{cite journal|last=Sagud|first=M|coauthors=Mihaljević-Peles, A, Mück-Seler, D, Pivac, N, Vuksan-Cusa, B, Brataljenović, T, Jakovljević, M|title=Smoking and schizophrenia|journal=Psychiatria Danubina|date=2009 Sep|volume=21|issue=3|pages=371–5|pmid=19794359}} [76] => [77] => == Mechanismy == [78] => Do současné doby byla učiněna řada pokusů o osvětlení vztahu mezi pozměněnou funkcí mozku a schizofrenií. Jednou z nejvíce podporovaných teorií je [[dopaminová hypotéza schizofrenie|dopaminová hypotéza]], která vznik psychózy přisuzuje skutečnosti, že mysl člověka chybně interpretuje signály nesprávně vysílané [[dopamin|dopaminergními neurony]]. [79] => [80] => === Psychologické mechanismy === [81] => Do rozvoje a průběhu schizofrenie je zapojeno mnoho psychologických mechanismů. U osob s diagnostikovanou schizofrenií nebo u osob schizofrenií ohrožených bylo zjištěno [[kognitivní zkreslení]], zejména ve stresu nebo v matoucích situacích.{{cite journal |author=Broome MR, Woolley JB, Tabraham P, ''et al.'' |title=What causes the onset of psychosis? |journal=Schizophr. Res. |volume=79 |issue=1 |pages=23–34 |year=2005 |month=November |pmid=16198238|doi=10.1016/j.schres.2005.02.007}} Některé kognitivní funkce mohou odrážet celkový [[neurokognitivní deficit]]: například ztrátu paměti, zatímco ostatní se mohou vztahovat ke konkrétním problémům a zkušenostem.{{cite journal |author=Bentall RP, Fernyhough C, Morrison AP, Lewis S, Corcoran R |year=2007 |title=Prospects for a cognitive-developmental account of psychotic experiences |journal=Br J Clin Psychol |volume=46 | issue=Pt 2 |pages=155–73|pmid=17524210 | doi = 10.1348/014466506X123011}}{{cite journal |author=Kurtz MM |year=2005|title=Neurocognitive impairment across the lifespan in schizophrenia: an update |journal=[[Schizophrenia Research]]|volume=74 | issue=1 |pages=15–26 |pmid=15694750 |doi=10.1016/j.schres.2004.07.005}} [82] => [83] => Navzdory prokázanému emočnímu oploštění nedávná zjištění ukazují, že mnoho osob s diagnostikovanou schizofrenií jsou emocionálně vnímaví jedinci, zejména v případě stresujících či negativních podnětů, a že tato citlivost může způsobit náchylnost k projevu symptomů či k samotné poruše.{{cite journal |author=Cohen AS, Docherty NM|year=2004 |title=Affective reactivity of speech and emotional experience in patients with schizophrenia|journal=[[Schizophrenia Research]] |volume=69 | issue=1 |pages=7–14 |pmid=15145465 |doi=10.1016/S0920-9964(03)00069-0}}{{cite journal |author=Horan WP, Blanchard JJ |year=2003 |title=Emotional responses to psychosocial stress in schizophrenia: the role of individual differences in affective traits and coping |journal=[[Schizophrenia Research]]|volume=60 | issue=2–3 |pages=271–83 |pmid=12591589 |doi=10.1016/S0920-9964(02)00227-X}} Některé důkazy naznačují, že obsah bludných domněnek a psychotických zážitků může odrážet emocionální příčiny poruchy a že způsob, jak osoba tyto prožitky interpretuje, může mít vliv na symptomatologii.{{cite journal |author=Smith B, Fowler DG, Freeman D,''et al.'' |title=Emotion and psychosis: links between depression, self-esteem, negative schematic beliefs and delusions and hallucinations |journal=Schizophr. Res. |volume=86 |issue=1–3 |pages=181–8 |year=2006 |month=September |pmid=16857346|doi=10.1016/j.schres.2006.06.018}}{{cite journal |author=Beck, AT |year=2004 |title=A Cognitive Model of Schizophrenia |journal=Journal of Cognitive Psychotherapy |volume=18 | issue=3 |pages=281–88 | doi = 10.1891/jcop.18.3.281.65649}}{{cite journal |author=Bell V, Halligan PW, Ellis HD |year=2006 |title=Explaining delusions: a cognitive perspective |journal=[[Trends (journals)|Trends in Cognitive Science]] |volume=10 | issue=5|pages=219–26 |pmid=16600666 |doi=10.1016/j.tics.2006.03.004}} K [[Chronické onemocnění|chronicitě]] bludů může přispívat "[[Bezpečnost|chování přinášející pocit bezpečí]]", jehož cílem je vyhnout se domnělým hrozbám.{{cite journal |author=Freeman D, Garety PA, Kuipers E, Fowler D, Bebbington PE, Dunn G |title=Acting on persecutory delusions: the importance of safety seeking |journal=Behav Res Ther |volume=45 |issue=1 |pages=89–99 |year=2007 |month=January|pmid=16530161 |doi=10.1016/j.brat.2006.01.014 |url=}} Další důkazy o významu psychologických mechanismů přinášejí účinky různých druhů [[psychoterapie]] na symptomy schizofrenie.{{cite journal |author=Kuipers E, Garety P, Fowler D, Freeman D, Dunn G, Bebbington P |title=Cognitive, emotional, and social processes in psychosis: refining cognitive behavioral therapy for persistent positive symptoms |journal=Schizophr Bull |volume=32 Suppl 1 |pages=S24–31|year=2006 |month=October |pmid=16885206 |pmc=2632539 |doi=10.1093/schbul/sbl014 }} [84] => [85] => === Neurologické mechanismy === [86] => [[Soubor:Schizophrenia fMRI working memory.jpg|náhled|[[Funkční magnetická rezonance]] (fMRI) a další technologie [[zobrazování mozku]] umožňují studovat rozdíly v činnosti mozku u osob s diagnostikovanou schizofrenií. Snímek ukazuje dvě vrstvy mozku s oblastmi, které byly během fMRI studie pracovní paměti aktivnější u zdravých osob než u pacientů se schizofrenií (oranžová barva)]] [87] => [88] => Schizofrenie je spojována s nepatrnými změnami ve struktuře mozku, zjištěnými u 40 až 50 % případů; a v chemických reakcích mozku během akutních psychotických stavů. Studie využívající [[Neuropsychologický test|neuropsychologické testy]] a technologie [[Neurozobrazování|zobrazování mozku]] (například [[funkční magnetická rezonance|fMRI]] a [[pozitronová emisní tomografie|PET]]) ke zkoumání funkčních rozdílů v činnosti mozku ukázaly, že tyto rozdíly jsou nejčastěji patrné v [[Čelní lalok|čelních lalocích]], [[Hipokampus|hipokampu]] a [[Spánkový lalok|spánkových lalocích]].{{cite book |year=2006 |author=Kircher, Tilo and Renate Thienel|title=The Boundaries of Consciousness |isbn=0444528768 |page=302 |url=http://books.google.com/?id=YHGacGKyVbYC&pg=PA302|chapter=Functional brain imaging of symptoms and cognition in schizophrenia |publisher=Elsevier|location=Amsterdam}} V oblastech mozkové kůry čelního laloku a spánkových laloků bylo zjištěno zmenšení objemu mozku, i když v menší míře než u [[Alzheimerova choroba|Alzheimerovy choroby]]. Není jasné, zda jsou tyto změny objemu postupné, nebo existují už před nástupem onemocnění.{{harvnb|Coyle|2006|p=878}} Tyto rozdíly mají spojitost s [[Neurokognitivní deficit|neurokognitivním deficitem]], často souvisejícím právě se schizofrenií.{{cite journal|author=Green MF |year=2006 |title=Cognitive impairment and functional outcome in schizophrenia and bipolar disorder|journal=Journal of Clinical Psychiatry |volume=67 | issue=Suppl 9 |pages=3–8 |pmid=16965182}} Jelikož dochází ke změnám nervových okruhů, objevil se alternativní návrh, který chápe schizofrenii jako soubor neurovývojových poruch.{{cite journal |author=Insel TR |title=Rethinking schizophrenia|journal=Nature |volume=468 |issue=7321 |pages=187–93 |year=2010 |month=November |pmid=21068826 |doi=10.1038/nature09552}} [89] => [90] => Zvláštní pozornost byla věnována funkci dopaminu v [[Mezolimbická dráha|mezolimbické dráze]] mozku, a to v důsledku náhodného zjištění, že [[fenothiaziny]], které blokují funkci dopaminu, dokáží zmírnit psychotické symptomy. Ve prospěch tohoto tvrzení hovoří i skutečnost, že amfetaminy, které spouštějí uvolňování dopaminu, mohou psychotické symptomy schizofrenie zhoršovat.{{cite journal |author=Laruelle M, Abi-Dargham A, van Dyck CH, ''et al.'' |title=Single photon emission computerized tomography imaging of amphetamine-induced dopamine release in drug-free schizophrenic subjects |journal=Proc. Natl. Acad. Sci. U.S.A. |volume=93 |issue=17|pages=9235–40 |year=1996 |month=August |pmid=8799184 |pmc=38625 |doi= 10.1073/pnas.93.17.9235}} Tzv. dopaminová hypotéza vzniku schizofrenie, která si získala značnou podporu, uvádí, že příčinou (pozitivních symptomů) schizofrenie je nadměrná aktivace [[dopaminové receptory D2|D2 receptorů]]. Ačkoli tato hypotéza byla předpokládána již přibližně 20 let na základě blokády receptorů D2 společné všem antipsychotikům, studie provedené prostřednictvím [[pozitronová emisní tomografie|PET]] a [[SPET]] zobrazování poskytly podpůrné důkazy až v druhé polovině 90. let 20. století. Dopaminová hypotéza je nyní považována za zjednodušující, částečně i proto, že novější antipsychotika ([[atypická antipsychotika]]) mohou být stejně účinná jako starší léky ([[typická antipsychotika]]), ale také proto, že mají vliv na funkci [[serotonin]]u a mohou mít mírně nižší účinek na blokaci dopaminu.{{cite journal |author=Jones HM, Pilowsky LS |year=2002|title=Dopamine and antipsychotic drug action revisited |journal=[[British Journal of Psychiatry]] |volume=181|pages=271–275 |pmid=12356650 |doi=10.1192/bjp.181.4.271}} [91] => [92] => Zájem se rovněž soustředil na neurotransmiter [[Kyselina glutamová|glutamát]] a sníženou funkci [[NMDA receptor|glutamátového receptoru NMDA]] u schizofrenie. Příčinou byl z velké části fakt, že v mozcích osob s diagnostikovanou schizofrenií byla posmrtně zjištěna abnormálně nízká hladina [[Glutamátový receptor|glutamátových receptorů]],{{cite journal |author=Konradi C, Heckers S|year=2003 |title=Molecular aspects of glutamate dysregulation: implications for schizophrenia and its treatment|journal=Pharmacology and Therapeutics |volume=97 |issue=2 |pages=153–79 |pmid=12559388 |doi=10.1016/S0163-7258(02)00328-5}} a zjištění, že glutamát blokující drogy, jako například [[fencyklidin]] a [[ketamin]], mohou napodobovat symptomy a kognitivní problémy se schizofrenií spojované.{{cite journal |author=Lahti AC, Weiler MA, Tamara Michaelidis BA, Parwani A, Tamminga CA |year=2001 |title=Effects of ketamine in normal and schizophrenic volunteers|journal=[[Neuropsychopharmacology]] |volume=25 |issue=4 |pages=455–67 |pmid=11557159 |doi=10.1016/S0893-133X(01)00243-3}} Snížená funkce glutamátu je spojena se slabými výsledky během testů vyžadujících zapojení čelního laloku a hipokampu. Glutamát může rovněž ovlivnit funkci dopaminu, přičemž obojí v případě schizofrenie naznačuje významnou zprostředkující (a možná příčinnou) roli glutamátových drah při vzniku a průběhu onemocnění.{{cite journal|author=Coyle JT, Tsai G, Goff D |year=2003 |title=Converging evidence of NMDA receptor hypofunction in the pathophysiology of schizophrenia |journal=Annals of the [[New York Academy of Sciences]] |volume=1003 |pages=318–27 |pmid=14684455|doi=10.1196/annals.1300.020}} Pozitivní symptomy však na glutamátergní léčbu nereagují.{{cite journal |author=Tuominen HJ, Tiihonen J, Wahlbeck K |year=2005 |title=Glutamatergic drugs for schizophrenia: a systematic review and meta-analysis |journal=[[Schizophrenia Research]] |volume=72 |pages=225–34|pmid=15560967 |doi=10.1016/j.schres.2004.05.005 |issue=2–3}} [93] => {{clear}} [94] => [95] => == Diagnóza == [96] => {{viz též|Kritéria schizofrenie dle DSM-IV-TR}} [97] => [[Soubor:John Forbes Nash, Jr. by Peter Badge.jpg|náhled|upright|Schizofrenií trpěl i [[John Forbes Nash|John Nash]], americký [[matematik]] a jeden z nositelů [[Nobelova cena za rozvoj ekonomické vědy|Nobelovy ceny za ekonomiku]] za rok 1994. Jeho život zachycuje film z roku 2001, který získal [[Cenu Akademie]] a do kin vstoupil pod názvem ''[[Čistá duše]]'']] [98] => [99] => Schizofrenie je diagnostikována na základě kritérií uvedených buď v manuálu [[Americká psychiatrická asociace|Americké psychiatrické asociace]] nazvaném ''[[Diagnostický a statistický manuál mentálních poruch|Diagnostický a statistický manuál duševních poruch]]'', verzi [[Kritéria schizofrenie dle DSM-IV-TR|DSM-IV-TR]], nebo v [[Mezinárodní klasifikace nemocí|Mezinárodní statistické klasifikaci nemocí a přidružených zdravotních problémů]], tzv. ICD-10, sestavené [[Světová zdravotnická organizace|Světovou zdravotnickou organizací]]. Tato kritéria vycházejí z vlastních zkušeností nemocného, zaznamenaných abnormalit jeho chování a klinického vyšetření jeho stavu odborníkem v oboru duševního zdraví. Kritéria klasifikace ICD-10 se zpravidla používají v evropských zemích, zatímco systém DSM-IV-TR se uplatňuje zejména ve Spojených státech a zbytku světa. Řídí se jím i převážná většina výzkumných studií. Kritéria klasifikace ICD-10 kladou větší důraz na Schneiderovy symptomy prvního řádu. V praxi je ovšem shoda mezi oběma klasifikačními systémy značná.{{cite journal|author=Jakobsen KD, Frederiksen JN, Hansen T, ''et al.'' |year=2005 |title=Reliability of clinical ICD-10 schizophrenia diagnoses |journal=Nordic Journal of Psychiatry |volume=59 | issue=3 |pages=209–12 |pmid=16195122 | doi = 10.1080/08039480510027698}} [100] => [101] => Psychotické symptomy se mohou vyskytovat u řady dalších duševních onemocnění, mimo jiné například u [[Bipolární afektivní porucha|bipolární poruchy]],{{cite journal|author=Pope HG |year=1983 |title=Distinguishing bipolar disorder from schizophrenia in clinical practice: guidelines and case reports |journal=Hospital and Community Psychiatry |volume=34 |pages=322–28 |accessdate= 2008-02-24}} [[Hraniční porucha osobnosti|hraniční poruchy osobnosti]],{{cite journal |author=McGlashan TH |title=Testing DSM-III symptom criteria for schizotypal and borderline personality disorders |journal=[[Archives of General Psychiatry]] |volume=44 |issue=2|pages=143–8 |year=1987 |month=February |pmid=3813809}} intoxikace různými látkami a [[Psychóza vyvolaná účinkem látek|psychózy vyvolané účinkem psychotropních látek]]. Bludy (nebizarní) rovněž doprovázejí [[Porucha s bludy|poruchu s bludy]], sociální stažení je pak známkou [[Sociální fobie|sociální úzkostné poruchy]], [[Vyhýbavá porucha osobnosti|vyhýbavé poruchy osobnosti]] a [[Porucha osobnosti#Schizoidní porucha osobnosti (F60.1)|schizoidní poruchy osobnosti]]. Schizofrenie doprovází [[Obsedantně kompulzivní porucha|obsedantně kompulzivní poruchu]] (OCD) mnohem častěji, než by bylo možno vysvětlit pouhou náhodou. Může však být těžké odlišit obsese typické pro OCD od schizofrenních bludů.{{cite journal |author=Bottas A |title=Comorbidity: Schizophrenia With Obsessive-Compulsive Disorder |journal=Psychiatric Times |volume=26 |issue=4 |date=April 15, 2009|url=http://www.psychiatrictimes.com/display/article/10168/1402540 }} K vyloučení dalších onemocnění, která se vzácně projevují psychotickými symptomy podobnými schizofrenii, například [[Metabolická porucha|metabolické poruchy]], [[Systemická infekce|systemické infekce]], [[Syfilis|syfilidy]], [[HIV]] infekce, [[epilepsie]] a mozkových lézí, může být zapotřebí zevrubnější lékařské a neurologické vyšetření. Může být také nezbytné vyloučit [[Delirium tremens|delirium]], pro něž jsou typické vizuální halucinace, akutní nástup a rychlé změny [[hladiny vědomí]], a které je známkou jiného základního onemocnění. Vyšetření se obvykle po relapsu neopakují, pokud to nevyžaduje specifická ''zdravotní'' indikace nebo možné [[nežádoucí účinky]] vyplývající z užívání [[Antipsychotikum|antipsychotických léků]]. [102] => [103] => == Léčba == [104] => Primárním způsobem léčby schizofrenie jsou antipsychotické léky, tzv. antipsychotika, často v kombinaci s psychickou a sociální podporou. K hospitalizaci dochází u závažných případů nemoci, a to buď dobrovolně, nebo (pokud to legislativa týkající se duševního zdraví umožňuje) [[nedobrovolná hospitalizace|nedobrovolně]]. Dlouhodobá hospitalizace je od doby [[deinstitucionalizace]] v 50. letech 20. století spíše výjimkou, občas k ní ale dochází. Běžné jsou pomocné služby pro veřejnost, jako jsou například tzv. [[drop-in centra]], návštěvy členů komunitního týmu pro podporu duševního zdraví, podporované zaměstnávání{{cite journal | author = McGurk SR, Mueser KT, Feldman K, Wolfe R, Pascaris A | title = Cognitive training for supported employment: 2–3 year outcomes of a randomized controlled trial. | journal = American Journal of Psychiatry | volume = 164 | issue = 3 | pages = 437–41 | month = Mar | year = 2007 | url =http://ajp.psychiatryonline.org/cgi/content/full/164/3/437 | doi = 10.1176/appi.ajp.164.3.437 | pmid = 17329468 }} a podpůrné skupiny. Některá fakta nasvědčují tomu, že na tělesné a duševní zdraví osob trpících schizofrenií má pozitivní vliv pravidelné cvičení.{{cite journal |author=Gorczynski P, Faulkner G |title=Exercise therapy for schizophrenia |journal=Cochrane Database Syst Rev |issue=5 |pages=CD004412 |year=2010 |pmid=20464730|doi=10.1002/14651858.CD004412.pub2 |url=}} [105] => [106] => === Léky === [107] => [[Soubor:Risperdal tablets.jpg|náhled|vlevo|upright|[[Risperidon]] (obchodní název Risperdal) je běžně užívaným [[atypickým antipsychotikem]]]] [108] => Primárním prostředkem psychiatrické léčby schizofrenie jsou antipsychotické léky,{{Citace elektronické monografie|url=http://www.nice.org.uk/nicemedia/pdf/CG82FullGuideline.pdf |druh nosiče=PDF|titul=Schizophrenia: Full national clinical guideline on core interventions in primary and secondary care |datum přístupu=2009-11-25 |autor=National Collaborating Centre for Mental Health |datum vydání=2009-03-25 |home=Gaskell and the British Psychological Society}} jež mohou omezit pozitivní symptomy psychózy během zhruba 7–15 dní. Antipsychotika však bohužel nijak výrazně nezlepšují negativní symptomy a kognitivní dysfunkci.{{cite journal |author=Tandon R, Keshavan MS, Nasrallah HA |title=Schizophrenia, "Just the Facts": what we know in 2008 part 1: overview |journal=[[Schizophrenia Research]] |volume=100 |issue=1–3 |pages=4–19 |year=2008 |month=March |pmid=18291627 |doi=10.1016/j.schres.2008.01.022|url=http://download.journals.elsevierhealth.com/pdfs/journals/0920-9964/PIIS0920996408000716.pdf| formt=PDF}} Dlouhodobé užívání těchto přípravků snižuje riziko relapsu.{{cite journal|last=Leucht|first=Stefan|coauthors=Tardy, Magdolna, Komossa, Katja, Heres, Stephan, Kissling, Werner, Salanti, Georgia, Davis, John M|title=Antipsychotic drugs versus placebo for relapse prevention in schizophrenia: a systematic review and meta-analysis|journal=The Lancet|date=1 May 2012|doi=10.1016/S0140-6736(12)60239-6}} [109] => [110] => Volba antipsychotik vychází z jejich očekávaného přínosu, rizika a finančních nákladů. Je diskutabilní, zda jako třída jsou přínosnější antipsychotika [[typická antipsychotika|typická]] nebo [[atypická]].{{cite journal|author=Kane JM, Correll CU |title=Pharmacologic treatment of schizophrenia |journal=Dialogues Clin Neurosci |volume=12|issue=3 |pages=345–57 |year=2010 |pmid=20954430}} U obou skupin byl zaznamenán obdobný počet pacientů, kteří nedokončili léčbu, a těch, u nichž došlo k relapsu, a to při podávání typických antipsychotik v nízkých nebo středních dávkách.{{cite journal |author=Schultz SH, North SW, Shields CG|title=Schizophrenia: a review |journal=Am Fam Physician |volume=75 |issue=12 |pages=1821–9 |year=2007 |month=June|pmid=17619525}} Na léčbu reaguje pozitivně 40–50 % pacientů, částečně 30-40 % pacientů. U 20 % osob byla zaznamenána rezistence na léčbu (ani po 6 týdnech léčení nebyla zaznamenána adekvátní reakce symptomů na 2 či 3 různá antipsychotika). Účinným prostředkem léčby nemocných, kteří na jiné léky nereagují, je [[klozapin]], u 1–4 % pacientů však byly po jeho podání prokázány potenciálně závažné nežádoucí účinky ve formě [[Agranulocytóza|agranulocytózy]] (snížený počet [[Bílá krvinka|bílých krvinek]]).{{cite journal |author=Wahlbeck K, Cheine MV, Essali A |title=Clozapine versus typical neuroleptic medication for schizophrenia |journal=The Cochrane Database of Systematic Reviews |issue=2|pages=CD000059 |publisher=John Wiley and Sons, Ltd. |year=2007 |pmid=10796289 |doi=10.1002/14651858.CD000059}} [111] => [112] => Typická antipsychotika jsou spojována s častějším výskytem [[Extrapyramidový nežádoucí účinek|extrapyramidových nežádoucích účinků]], zatímco pro atypická antipsychotika je příznačný nezanedbatelný nárůst hmotnosti pacienta, cukrovka a riziko [[Metabolický syndrom|metabolického syndromu]]. Atypická antipsychotika vyvolávají méně extrapyramidových nežádoucích účinků, rozdíly jsou však minimální.{{cite journal|author=Tandon R, Belmaker RH, Gattaz WF, ''et al.'' |title=World Psychiatric Association Pharmacopsychiatry Section statement on comparative effectiveness of antipsychotics in the treatment of schizophrenia |journal=Schizophr. Res.|volume=100 |issue=1–3 |pages=20–38 |year=2008 |month=March |pmid=18243663 |doi=10.1016/j.schres.2007.11.033}} Některá atypická antipsychotika jako [[quetiapin]] a [[risperidon]] přinášejí ve srovnání s typickým antipsychotikem [[perfenazin]]em vyšší riziko úmrtí; naopak u klozapinu je toto riziko nejnižší. Stále není jasné, zda nově vyvíjená antipsychotika snižují možnost vzniku [[Neuroleptický maligní syndrom|neuroleptického maligního syndromu]], vzácného, avšak velmi závažného neurologického onemocnění.{{cite journal |author=Ananth J, Parameswaran S, Gunatilake S, Burgoyne K, Sidhom T |title=Neuroleptic malignant syndrome and atypical antipsychotic drugs |journal=Journal of Clinical Psychiatry |volume=65 |issue=4 |pages=464–70 |year=2004 |month=April |pmid=15119907 |doi=10.4088/JCP.v65n0403}} [113] => [114] => Nemocným, kteří nejsou ochotni nebo schopni užívat léky pravidelně, lze podávat dlouhodobě působící [[depotní přípravek|depotní]] antipsychotické přípravky, aby tak byla zajištěna kontrola nad průběhem onemocnění.{{cite journal|author=McEvoy JP |title=Risks versus benefits of different types of long-acting injectable antipsychotics |journal=J Clin Psychiatry |volume=67 Suppl 5 |issue= |pages=15–8 |year=2006 |pmid=16822092}} Tyto léky snižují riziko relapsu ve větší míře než přípravky orálně podávané. Doprovází-li jejich užívání psychosociální intervence, lze tímto způsobem zlepšit dlouhodobé dodržování léčby pacientem. [115] => [116] => === Psychosociální léčba === [117] => V léčbě schizofrenie lze s úspěchem využít celou řadu psychosociálních intervencí. Patří k nim například [[rodinná terapie]],{{cite journal |author=Pharoah F, Mari J, Rathbone J, Wong W |title=Family intervention for schizophrenia|journal=Cochrane Database Syst Rev |volume=12 |pages=CD000088 |year=2010 |pmid=21154340|doi=10.1002/14651858.CD000088.pub3}} [[asertivní komunitní léčba]], podporované zaměstnávání, [[Kognitivní remediační terapie|kognitivní remediace]],{{cite journal | author= Medalia A, Choi J| title = Cognitive remediation in schizophrenia. | journal = Neuropsychology Rev | url =http://www.brown.uk.com/schizophrenia/medalia.pdf | volume = 19 |issue = 3 | pages = 353–364 | year = 2009 | doi = 10.1007/s11065-009-9097-y | pmid = 19444614}} nácvik dovedností nejrůznějšího druhu, [[kognitivní behaviorální terapie]] (CBT), kuponové pobídkové programy a psychosociální intervence zaměřující se na užívání návykových látek a kontrolu tělesné hmotnosti.{{cite journal|author=Dixon LB, Dickerson F, Bellack AS, ''et al.'' |title=The 2009 schizophrenia PORT psychosocial treatment recommendations and summary statements |journal=Schizophr Bull |volume=36 |issue=1 |pages=48–70 |year=2010 |month=January|pmid=19955389 |doi=10.1093/schbul/sbp115}} Rodinná terapie, jež se zaměřuje na rodinný systém pacienta jako celek, může snížit počet relapsů a hospitalizací. Důkazy o účinnosti CBT při redukci symptomů nebo prevenci relapsů jsou minimální.{{cite journal |author=Lynch D, Laws KR, McKenna PJ |title=Cognitive behavioural therapy for major psychiatric disorder: does it really work? A meta-analytical review of well-controlled trials |journal=Psychol Med |volume=40 |issue=1 |pages=9–24 |year=2010 |month=January|pmid=19476688 |doi=10.1017/S003329170900590X}}{{cite journal |author=Jones C, Cormac I, Silveira da Mota Neto JI, Campbell C |title=Cognitive behaviour therapy for schizophrenia |journal=Cochrane Database Syst Rev |volume= |issue=4|pages=CD000524 |year=2004 |pmid=15495000 |doi=10.1002/14651858.CD000524.pub2 |url=}} Vliv terapie prostřednictvím umění nebo dramatické hry nebyl doposud dostatečně prozkoumán.{{cite journal | author = Ruddy R, Milnes D | title = Art therapy for schizophrenia or schizophrenia-like illnesses. | journal = Cochrane Database Syst Rev | issue = 4 | pages = CD003728 | url =http://www.cochrane.org/reviews/en/ab003728.html | year = 2005 | doi = 10.1002/14651858.CD003728.pub2 | pmid = 16235338 }}{{cite journal | author = Ruddy RA, Dent-Brown K| title = Drama therapy for schizophrenia or schizophrenia-like illnesses. | journal = Cochrane Database Syst Rev | url =http://www.cochrane.org/reviews/en/ab005378.html | issue = 1 | pages = CD005378 | year = 2007 | doi = 10.1002/14651858.CD005378.pub2 | pmid = 17253555 }} [118] => [119] => === Prevence === [120] => {{podrobně|Prevence schizofrenie}} [121] => V současné době jsou doklady o účinnosti časného zásahu pro prevenci schizofrenie nejednoznačné.{{cite journal |author=Marshall M, Rathbone J |title=Early intervention for psychosis |journal=Cochrane Database Syst Rev |volume=|issue=4 |pages=CD004718 |year=2006 |pmid=17054213 |doi=10.1002/14651858.CD004718.pub2 |url=}} [122] => [123] => === Finanční náklady === [124] => Ve Spojených státech byly náklady na léčbu schizofrenie – zahrnující přímé náklady (ambulantní léčba, hospitalizace, léky a dlouhodobá péče) a náklady nesouvisející se zdravotním aspektem (uplatňování zákona, snížená pracovní výkonnost a nezaměstnanost) – odhadnuty v roce 2002 na 62,7 miliard dolarů.{{cite journal |author=Wu EQ |year=2005 |title=The economic burden of schizophrenia in the United States in 2002 |journal=J Clin Psychiatry |volume=66 | issue=9 |pages=1122–9|pmid=16187769}} [125] => [126] => == Prognóza == [127] => Schizofrenie je onemocnění náročné z hlediska finančního i lidského. Jejím důsledkem je zkrácení očekávané délky života o 12–15 let, a to zejména proto, že je často doprovázena [[Obezita|obezitou]], sedavým způsobem života a [[kouření]]m. Zvýšený počet [[Sebevražda|sebevražd]] hraje v této souvislosti méně významnou roli. Rozdíly v očekávané délce života vzrostly v období 70. až 90. let 20. století{{cite journal |author=Saha S, Chant D, McGrath J |title=A systematic review of mortality in schizophrenia: is the differential mortality gap worsening over time? |journal=Arch. Gen. Psychiatry|volume=64 |issue=10 |pages=1123–31 |year=2007 |month=October |pmid=17909124 |doi=10.1001/archpsyc.64.10.1123}}. V době mezi 90. lety 20. století a prvním desetiletím století 21. se ve zdravotnických systémech s otevřeným přístupem ke zdravotní péči (Finsko) nijak výrazně nezměnily.{{cite journal |author=Chwastiak LA, Tek C |title=The unchanging mortality gap for people with schizophrenia |journal=Lancet |volume=374 |issue=9690 |pages=590–2 |year=2009 |month=August |pmid=19595448|doi=10.1016/S0140-6736(09)61072-2}} [128] => [129] => Pro přibližně tři čtvrtiny osob trpících schizofrenií je typická trvalá invalidita doprovázená relapsy.{{cite journal |author=Smith T, Weston C, Lieberman J |title=Schizophrenia (maintenance treatment) |journal=Am Fam Physician |volume=82 |issue=4 |pages=338–9|year=2010 |month=August |pmid=20704164 }} Někteří z nemocných se však zcela uzdraví a další ve společnosti fungují bez větších potíží.{{cite journal |author=Warner R |title=Recovery from schizophrenia and the recovery model |journal=Curr Opin Psychiatry |volume=22 |issue=4 |pages=374–80 |year=2009 |month=July |pmid=19417668 |doi=10.1097/YCO.0b013e32832c920b|url=}} Většina schizofrenních pacientů dokáže s podporou komunitních služeb nezávisle žít. U 42 % osob s první epizodou psychózy lze očekávat dobrý dlouhodobý výsledek léčby, u 35 % středně dobrý a u 27 % jen velmi chabý.{{cite journal |author=Menezes NM, Arenovich T, Zipursky RB |title=A systematic review of longitudinal outcome studies of first-episode psychosis |journal=Psychol Med |volume=36 |issue=10 |pages=1349–62 |year=2006 |month=October|pmid=16756689 |doi=10.1017/S0033291706007951 |url=}} [130] => Výsledky léčby schizofrenie se zdají být lepší v [[Rozvojová země|rozvojovém]] než [[Vyspělá země|rozvinutém světě]].{{cite journal |author=Isaac M, Chand P, Murthy P|title=Schizophrenia outcome measures in the wider international community |journal=Br J Psychiatry Suppl |volume=50|issue= |pages=s71–7 |year=2007 |month=August |pmid=18019048 }} O těchto závěrech však byly vyjádřeny pochybnosti.{{cite journal |author=Cohen A, Patel V, Thara R, Gureje O |title=Questioning an axiom: better prognosis for schizophrenia in the developing world? |journal=Schizophr Bull |volume=34 |issue=2 |pages=229–44 |year=2008|month=March |pmid=17905787 |pmc=2632419 |doi=10.1093/schbul/sbm105}}{{cite journal |author=Burns J|title=Dispelling a myth: developing world poverty, inequality, violence and social fragmentation are not good for outcome in schizophrenia |journal=Afr J Psychiatry (Johannesbg) |volume=12 |issue=3 |pages=200–5 |year=2009 |month=August|pmid=19894340}} [131] => [132] => Pro schizofrenii je typický vyšší než obvyklý poměrný počet sebevražd. Ten byl stanoven na 4,9 %. Podle ní dochází k sebevraždám nejčastěji v období následujícím po vypuknutí nemoci nebo po první hospitalizaci.{{cite journal |author=Palmer BA, Pankratz VS, Bostwick JM |title=The lifetime risk of suicide in schizophrenia: a reexamination |journal=Archives of General Psychiatry|volume=62 |issue=3 |pages=247–53|year=2005 |month=March |pmid=15753237 |doi=10.1001/archpsyc.62.3.247}} Několikanásobně více osob (20 až 40 %) se o sebevraždu aspoň jednou pokusí. Vliv na onemocnění má i řada rizikových faktorů, k nimž patří například mužské pohlaví, deprese a vysoký [[inteligenční kvocient]].{{cite journal |author=Carlborg A, Winnerbäck K, Jönsson EG, Jokinen J, Nordström P |title=Suicide in schizophrenia |journal=Expert Rev Neurother |volume=10 |issue=7|pages=1153–64 |year=2010 |month=July |pmid=20586695 |doi=10.1586/ern.10.82 |url=}} [133] => [134] => Studie prováděné po celém světě prokázaly silnou souvislost mezi [[Schizofrenie a kouření|schizofrenií a kouřením]].{{cite journal|pmid=15949648|year=2005|author=De Leon J, Diaz FJ|title=A meta-analysis of worldwide studies demonstrates an association between schizophrenia and tobacco smoking behaviors|volume=76|issue=2-3|pages=135–57|doi=10.1016/j.schres.2005.02.010|journal=Schizophrenia research}}{{cite journal|doi=10.1111/j.1744-6163.2006.00085.x|title=Smoke, Smoke, Smoke That Cigarette|year=2006|author=Keltner NL, Grant JS|journal=Perspectives in Psychiatric Care|volume=42|pages=256|pmid=17107571|issue=4}} Kouření je u jedinců, u nichž byla schizofrenie diagnostikována, obzvláště rozšířené – odhady se pohybují mezi 80 % a 90 %, zatímco u běžné populace je to 20 %. Kuřáci trpící schizofrenií jsou pak obvykle velmi těžcí kuřáci a navíc kouří cigarety s vysokým obsahem nikotinu.American Psychiatric Association. Task Force on DSM-IV. (2000). Diagnostic and statistical manual of mental disorders: DSM-IV-TR. American Psychiatric Pub. {{ISBN|978-0-89042-025-6}}. p. 304 Některé důkazy nasvědčují tomu, že pacienti trpící paranoidní schizofrenií mohou mít ve vztahu k nezávislému životu a zaměstnání lepší vyhlídky než osoby s jinými typy tohoto onemocnění.American Psychiatric Association. Task Force on DSM-IV. (2000). Diagnostic and statistical manual of mental disorders: DSM-IV-TR. American Psychiatric Pub. {{ISBN|978-0-89042-025-6}}. p. 314 [135] => [136] => == Epidemiologie == [137] => [[Soubor:Schizophrenia world map - DALY - WHO2004.svg|náhled|[[Rok života ovlivněný nezpůsobilostí]] u schizofrenie na 100 000 obyvatel v roce 2004. [138] => {{legend|#b3b3b3|údaje nejsou k dispozici}} [139] => {{legend|#ffff65|≤ 185}} [140] => {{legend|#fff200|185–197}} [141] => {{legend|#ffdc00|197–207}} [142] => {{legend|#ffc600|207–218}} [143] => {{legend|#ffb000|218–229}} [144] => {{legend|#ff9a00|229–240}} [145] => {{legend|#ff8400|240–251}} [146] => {{legend|#ff6e00|251–262}} [147] => {{legend|#ff5800|262–273}} [148] => {{legend|#ff4200|273–284}} [149] => {{legend|#ff2c00|284–295}} [150] => {{legend|#cb0000|≥ 295}} [151] => ]] [152] => Schizofrenie postihuje v jisté fázi života okolo 0,3–0,7 % osob, což v roce 2011 bylo 24 miliónů nemocných na celém světě.{{Citace elektronické monografie |url=http://www.who.int/mental_health/management/schizophrenia/en/|titul=Schizophrenia |vydavatel=World Health Organization |datum vydání= 2011 |datum přístupu= February 27, 2011}} Vyskytuje se 1,4 krát častěji u mužů než u žen. U mužů obvykle vypukne dříve: věk, kdy se nejčastěji poprvé projeví, je 20–28 let u mužů a 26–32 let u žen.{{cite journal |author=Castle D, Wessely S, Der G, Murray RM |title=The incidence of operationally defined schizophrenia in Camberwell, 1965–84 |journal=The British Journal of Psychiatry |volume=159 |pages=790–4 |year=1991 |month=December |pmid=1790446|doi=10.1192/bjp.159.6.790}} [[Dětská schizofrenie|Počátek nemoci v dětství]] je mnohem vzácnější,{{cite journal |author=Kumra S, Shaw M, Merka P, Nakayama E, Augustin R |year=2001|title=Childhood-onset schizophrenia: research update |journal=Canadian Journal of Psychiatry |volume=46 | issue=10|pages=923–30 |pmid=11816313}} stejně jako rozvoj schizofrenie ve středním věku nebo ve stáří.{{cite book| author = Hassett Anne, et al. (eds) | title = Psychosis in the Elderly | publisher = London: Taylor and Francis. |isbn=1841843946 | year = 2005 | page = 6 | url = http://books.google.com/?id=eLaMOJ9oj28C&printsec=frontcover&dq=Psychosis+in+the+Elderly }} Navzdory zjištění, že schizofrenie se objevuje po celém světě v obdobné míře, se její výskyt liší jak v celosvětovém měřítku,{{cite journal |author=Jablensky A, Sartorius N, Ernberg G, ''et al.'' |year=1992|title=Schizophrenia: manifestations, incidence and course in different cultures. A World Health Organization ten-country study |journal= Psychological Medicine Monograph Supplement |volume=20 |pages=1–97 |pmid=1565705 |doi=10.1017/S0264180100000904}} tak v rámci jednotlivých zemí{{cite journal |author=Kirkbride JB, Fearon P, Morgan C, ''et al.'' |title=Heterogeneity in incidence rates of schizophrenia and other psychotic syndromes: findings from the 3-center AeSOP study |journal=Archives of General Psychiatry |volume=63 |issue=3 |pages=250–8 |year=2006 |month=March |pmid=16520429 |doi=10.1001/archpsyc.63.3.250}} i na lokální úrovni.{{cite journal |author=Kirkbride JB, Fearon P, Morgan C, ''et al.'' |year=2007 |title=Neighbourhood variation in the incidence of psychotic disorders in Southeast London |journal=Social Psychiatry and Psychiatric Epidemiology |volume=42 | issue=6 |pages=438–45 |pmid=17473901 | doi = 10.1007/s00127-007-0193-0}} Onemocnění je příčinou přibližně 1 % [[let života ovlivněných nezpůsobilostí]] na celém světě.{{cite journal |author=Picchioni MM, Murray RM |title=Schizophrenia |journal=BMJ |volume=335 |issue=7610 |pages=91–5 |year=2007 |month=July |pmid=17626963 |pmc=1914490 |doi=10.1136/bmj.39227.616447.BE}} Jeho výskyt se liší až trojnásobně v závislosti na tom, jak je definováno. [153] => [154] => == Schizofrenie v kultuře == [155] => Schizofrenie se stala námětem pro řadu filmů, ať už smyšlených ([[Já, mé druhé já a Irena]], [[Donnie Darko]], [[Hra na schovávanou (film, 2005)|Hra na schovávanou]], [[Tajemné okno]] ), či založených na skutečných událostech ([[Čistá duše]], [[Důkaz (film)|Důkaz]]). [156] => [157] => == Odkazy == [158] => [159] => === Reference === [160] => [161] => {{cite book|title=Diagnostic and statistical manual of mental disorders: DSM-IV |author=American Psychiatric Association |publisher=American Psychiatric Publishing, Inc. |location=Washington, DC|year=2000 |chapter=Schizophrenia |chapterurl=http://www.behavenet.com/capsules/disorders/schiz.htm |isbn=0-89042-024-6|accessdate=2008-07-04}} [162] => [163] => [164] => === Související články === [165] => * [[Psychóza]] [166] => * [[Duševní porucha]] [167] => * [[Psychopatologie]] [168] => * [[Antipsychotikum|Antipsychotika]] [169] => * [[Formální poruchy myšlení]] [170] => * [[Depersonalizace]] [171] => * [[Obsedantně kompulzivní porucha]] [172] => * [[Schizotypní porucha]] [173] => * [[Schizoafektivní porucha]] [174] => [175] => === Externí odkazy === [176] => * {{Commonscat|Schizophrenia}} [177] => * {{Wikislovník|heslo=schizofrenie}} [178] => * {{Wikiverzita|kurs=de:Bleuler, Eugen (1911)}} [179] => * [https://www.ceskatelevize.cz/porady/10214731958-zahady-duse/209572231050005-zahada-schizofrenie/ Schizofrenie v pořadu Záhady duše na České televizi] [180] => * {{cs}} [http://www.osel.cz/index.php?clanek=399 Josef Pazdera: Schizofrenie] osel.cz (15.09.2003) [181] => * {{cs}} https://web.archive.org/web/20110629192700/http://www.dotykbrno.cz/?page_id=13 [182] => * {{en}} [http://www.israelnationalnews.com/News/News.aspx/135775 Aruc Ševa – Israeli Research: Schizophrenia Prevention Better than Cure] (01/2010) [183] => [184] => {{Varování - Medicína}} [185] => {{Autoritní data}} [186] => {{Portály|Medicína|Psychologie}} [187] => [188] => [[Kategorie:Schizofrenie| ]] [189] => [[Kategorie:Duševní poruchy]] [190] => [[Kategorie:Wikipedie:Články přeložené WikiProjektem Lékařské překlady]] [] => )
good wiki

Schizofrenie

Schizofrenie je duševní porucha charakteristická selháváním myšlenkových procesů a sníženou schopností vnímat emoce a reagovat na ně. Nejběžněji se projevuje sluchovými halucinacemi, paranoidními či bizarními bludy nebo zmatenou řečí a myšlením, a jde ruku v ruce s rozsáhlou sociální či pracovní dysfunkcí.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Schizophrenia Research','British Journal of Psychiatry','dopamin','Antipsychotikum','serotonin','Zneužívání návykových látek','Archives of General Psychiatry','New York Academy of Sciences','Neuropsychopharmacology','Bipolární afektivní porucha','typická antipsychotika','Schizophrenia Bulletin'

Antipsychotikum

Dopamin

Serotonin