Array ( [0] => 14693456 [id] => 14693456 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Scholastika [uri] => Scholastika [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{různé významy|tento=středověkém filosofickém směru}} [1] => [2] => Pojem '''scholastika''' vychází z [[Latina|latinského slova]] ''scholasticus'' (resp. [[řečtina|řeckého]] σχολαστικός), což znamená „školský, patřící škole“, popř. „školák“ (učitel i žák). Odkazuje jednak ke specifickému způsobu filosofického myšlení, jednak k epoše středověké filozofie, která bývá vymezována [[11. století|11.]]–[[15. století]]m n. l., kdy byla scholastická filosofie rozvíjena zejména na [[univerzita|univerzitách]] [[západní Evropa|západní Evropy]]. [3] => [4] => == Charakteristika == [5] => Za [[Karel Veliký|Karla Velikého]] došlo ke spolupráci a oboustranně prospěšné podpoře, která v důsledku umožnila rozkvět scholastické filosofie. Scholastika se snažila o rozumové podepření církevních dogmat. Zakladatelem scholastiky byl anglosaský mnich [[Alkuin]], kterého povolal Karel Veliký po tom, co se zhrozil nad úrovní vzdělanosti panující mezi kněžstvem. Alkuin zorganizoval klášterní školu, která udala směr středověkého vzdělání. Učilo se ''septem artes liberales'' – sedmi svobodným uměním, které rozdělil na: [6] => * '''''trivium''''' – [[gramatika]], [[rétorika]], [[logika]] [7] => * '''''quadrivium''''' – [[aritmetika]], [[geometrie]], [[astronomie]], [[hudba]] [8] => [9] => Scholastika je spjata s učenými [[disputace]]mi a vznikem univerzit v Evropě, zvláště pak v [[Cambridge]], [[Oxford]]u, [[Vídeň|Vídni]], [[Krakov]]ě, [[Bologna|Bologni]], [[Heidelberg]]u, [[Lipsko|Lipsku]] atd. [10] => [11] => == Období == [12] => ''Scholastiku rozdělujeme na tři období.'' [13] => [14] => === Raná scholastika === [15] => Období 11.–12. století. Hlavně se vede [[spor o univerzálie]] (obecné pojmy). Objevují se tři proudy: [16] => * realisté (krajní) – podle nich obecniny existují v mysli Boha (nejprve byly obecniny, pak věci). před věcmi = ante res [17] => * realisté (umírnění) – obecné pojmy existují ve věcech = in rebus a jsou jejich součástí. [18] => * nominalisté – podle nich jsou obecniny abstraktní jména, výplody rozumu (nejprve byly věci, pak obecniny). Názvy vznikly až po věcech = post res. [19] => [20] => V tomto období se dále vytváří učební metoda ''{{Cizojazyčně|la|sic et non}}'' – ano a ne, se kterou přišel [[Pierre Abélard]]. Tato metoda ze vzájemných protikladů vyvozuje konečné řešení. To ovšem nesmí být proti tehdejšímu církevnímu [[dogma]]tu. Např. se položí otázka: Je [[Bůh]] věčný? Poté se předkládají tvrzení jak pro, tak proti věčnosti Boha. Žáci se tak učí být v pohotovosti a obratně vyjadřovat své názory. [21] => [22] => === Vrcholná scholastika === [23] => Období 13. století. Je to tzv. století dvou proudů – [[Řád menších bratří|františkáni]] a [[Řád bratří kazatelů|dominikáni]]. Probíhají tzv. sumarizační snahy – shrnutí všech vědomostí do knih – sumy. Vrcholná scholastika dále reaguje na příchod myšlenek [[Aristotelés|Aristotela]] do křesťanského světa. Církev je bohatá. První z představitelů je [[Albert Veliký]]. Překládal a komentoval [[Aristotelés|Aristotela]] – ''„zázrakům a Bohu musí člověk věřit.“'' Pokusil se o sepsání první sumy. Tu ale nedokončil a pokračoval v ní jeho žák [[Tomáš Akvinský]]. [24] => Akvinský říká, že Bůh je nejdokonalejším bytím a že ostatní skutečnosti jsou stvořené. Rozum a víra jsou podle něj v harmonii – obě mají počátek v Bohu. Filosofie je podle něj služkou víry a jejím úkolem je přibližovat pravdy církevních autorit. K čtyřem antickým ctnostem (uměřenost, statečnost, moudrost a spravedlnost) přidal 3 křesťanské (víra, láska, naděje). Lidský rozum není schopen pochopit božskou podstatu. Tomáš Akvinský mluví o 5 důkazech boží existence: [25] => [26] => * pohyb – někdo musel udělit podnět, aby došlo k prvotnímu pohybu [27] => * příčina – vše má příčinu [28] => * nutnost a nahodilost – vše má účel [29] => * nejvyšší dokonalost – musí být [30] => * někdo musí vše řídit [31] => [32] => Tomáš Akvinský tvrdil, že "Poznání Boha zprostředkuje víra". Láska v Boha, podle něj, převyšuje víru a poznání. Ke spáse lze dojít, když člověk ví v co věřit, co žádat... [33] => Tvrdil, že člověk je jednotou duše a těla. [34] => [35] => [[Tomáš Akvinský]] „očistil“ Aristotela od arabských vlivů a přepracoval ho do moderní podoby. V ní klade Boha nad svět a stvořené a domněle tak prokazuje nesmrtelnost duše. [36] => [37] => Existují 3 poznání Boha: [38] => * rozumové [39] => * vírou [40] => * intuitivní (po smrti) [41] => [42] => === Pozdní scholastika === [43] => Období 14.–15. století. Sílí vliv [[nominalismus a realismus|nominalismu (oproti realismu)]]. Postupně dochází ke stagnaci, probíhá spíše rozvoj přírodních věd a křesťanské [[mystika|mystiky]]. [44] => [45] => == Scholastici == [46] => * představitelé rané scholastiky (přibližně do roku 1200): [47] => ** [[Anselm z Canterbury]] [48] => ** [[Pierre Abélard]] [49] => ** [[Petr Lombardský]] [50] => ** [[Gilbert de la Porrée]] [51] => ** [[Vilém z Conches]] [52] => ** [[Alanus ab Insulis]] [53] => [54] => * představitelé vrcholné scholastiky ([[13. století]]): [55] => ** [[Robert Grosseteste]] [56] => ** [[Roger Bacon]] [57] => ** [[Albert Veliký]] [58] => ** [[Svatý Bonaventura|Bonaventura z Bagnoreggia]] [59] => ** [[Petr Jan Olivi]] [60] => ** [[Tomáš Akvinský]] [61] => ** [[Aegidius Romanus]] [62] => ** [[Jindřich z Gentu]] [63] => ** [[Radulphus Brito]] [64] => [65] => * představitelé pozdní scholastiky (po r. [[1300]]): [66] => ** [[John Duns Scotus]] [67] => ** [[Petr Auriol]] [68] => ** [[Richard Campsall]] [69] => ** [[William Ockham]] [70] => ** [[Mikuláš z Autrecourtu]] [71] => ** [[Jean Buridan]] [72] => ** [[Mikuláš Oresme]] [73] => ** [[Tomáš Bradwardine]] [74] => ** [[Vilém Heytesbury]] [75] => [76] => * po době stagnace dochází ke vzniku tzv. [[Druhá scholastika|druhé scholastiky]] či [[Jezuitská scholastika|jezuitské scholastiky]]: [77] => ** [[Pedro da Fonseca]] [78] => ** [[Francisco Suárez]] [79] => ** [[Francisco de Vitoria]] [80] => ** [[Rodrigo de Arriaga]] [81] => ** [[Leonardus Lessius]] [82] => [83] => == Odkazy == [84] => [85] => === Literatura === [86] => * {{Citace monografie [87] => | příjmení = Pieper [88] => | jméno = Josef [89] => | titul = Scholastika [90] => | vydavatel = Vyšehrad [91] => | místo = Praha [92] => | rok = 1993 [93] => | vydání = [94] => | počet stran = [95] => | isbn = 80-7021-131-8}} [96] => * {{Citace monografie [97] => | příjmení = De Vries [98] => | jméno = Josef [99] => | titul = Základní pojmy scholastiky [100] => | vydavatel = Rezek [101] => | místo = Praha [102] => | rok = 1998 [103] => | vydání = [104] => | počet stran = [105] => | isbn = 80-86027-11-2}} [106] => * MACHULA, Tomáš. [https://www.youtube.com/watch?v=hEaZEhSEsXE ''Scholastika'']. video projektu [http://www.fizami.cz Filosofie za minutu] [107] => [108] => === Související články === [109] => [110] => * [[Monastická teologie]] [111] => * [[Kolik andělů může tančit na špendlíkové hlavičce?]] [112] => [113] => === Externí odkazy === [114] => * {{Commonscat}} [115] => [116] => {{Ekonomické směry}} [117] => {{Autoritní data}} [118] => {{Portály|Filozofie}} [119] => [120] => [[Kategorie:Scholastika| ]] [121] => [[Kategorie:Západní filozofie]] [122] => [[Kategorie:Dějiny křesťanství ve středověku]] [123] => [[Kategorie:Západní kultura]] [] => )
good wiki

Scholastika

Pojem scholastika vychází z latinského slova scholasticus (resp. řeckého σχολαστικός), což znamená „školský, patřící škole“, popř.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Tomáš Akvinský','Albert Veliký','Pierre Abélard','Aristotelés','Kategorie:Scholastika','Vilém Heytesbury','Rodrigo de Arriaga','Mikuláš z Autrecourtu','Jezuitská scholastika','John Duns Scotus','Mikuláš Oresme','Aegidius Romanus'

Aristotelés

Kategorie:Scholastika