Array ( [0] => 14691328 [id] => 14691328 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Seismologie [uri] => Seismologie [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => Seismologie je vědecká disciplína zabývající se studiem zemětřesení a vibrací Země. Toto studium zahrnuje především měření a analýzu seismických vln, které jsou produkovány při zemětřesení. Cílem seismologie je porozumět procesům, které vedou k vzniku zemětřesení a předpovědět jejich průběh a intenzitu. Seismologie se dělí na několik oblastí, včetně seismometrie, která se zabývá měřením a záznamem seismických vln, a seismiky, která se zaměřuje na analýzu a interpretaci těchto záznamů. Další oblasti zahrnují studium geologické stavby zemského povrchu, geotermálních jevů a tektonických pohybů. V českém prostředí se seismologie začala rozvíjet na konci 19. století. První seismické stanice byly zřízeny na území Čech a začaly monitorovat seismickou aktivitu v regionu. Od té doby se seismologie v České republice stala důležitou disciplínou, která je nezbytná pro monitorování a predikci zemětřesení. Seismologický ústav v Praze je hlavní institucí zabývající se seismologií v České republice. Tato instituce je odpovědná za provozování seismických stanic, sběr dat a výzkum v oblasti seismologie. Výsledky těchto studií jsou důležité pro ochranu obyvatelstva a plánování staveb tak, aby byly odolné proti zemětřesením. Celkově lze říci, že seismologie je důležitou disciplínou, která nám pomáhá porozumět a předpovědět zemětřesení. Výzkum v této oblasti je nezbytný pro ochranu obyvatelstva a minimalizaci škod způsobených těmito přírodními jevy. [oai] => Seismologie je vědecká disciplína zabývající se studiem zemětřesení a vibrací Země. Toto studium zahrnuje především měření a analýzu seismických vln, které jsou produkovány při zemětřesení. Cílem seismologie je porozumět procesům, které vedou k vzniku zemětřesení a předpovědět jejich průběh a intenzitu. Seismologie se dělí na několik oblastí, včetně seismometrie, která se zabývá měřením a záznamem seismických vln, a seismiky, která se zaměřuje na analýzu a interpretaci těchto záznamů. Další oblasti zahrnují studium geologické stavby zemského povrchu, geotermálních jevů a tektonických pohybů. V českém prostředí se seismologie začala rozvíjet na konci 19. století. První seismické stanice byly zřízeny na území Čech a začaly monitorovat seismickou aktivitu v regionu. Od té doby se seismologie v České republice stala důležitou disciplínou, která je nezbytná pro monitorování a predikci zemětřesení. Seismologický ústav v Praze je hlavní institucí zabývající se seismologií v České republice. Tato instituce je odpovědná za provozování seismických stanic, sběr dat a výzkum v oblasti seismologie. Výsledky těchto studií jsou důležité pro ochranu obyvatelstva a plánování staveb tak, aby byly odolné proti zemětřesením. Celkově lze říci, že seismologie je důležitou disciplínou, která nám pomáhá porozumět a předpovědět zemětřesení. Výzkum v této oblasti je nezbytný pro ochranu obyvatelstva a minimalizaci škod způsobených těmito přírodními jevy. [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => [[Soubor:Pswaves.jpg|náhled|vpravo|250px|Šíření objemových (nahoře) a povrchových (dole) seismických vln]] [1] => '''Seismologie''' (z [[řečtina|řeckého]] σεισμός ''seismos'' zemětřesení + λόγος ''logos'' slovo, řád, nauka) je obor [[geofyzika|geofyziky]], který se věnuje studiu [[zemětřesení]] a procesů spojených se šířením [[seismická vlna|seismických vln]] [[Země|Zemí]] či jinými objekty (např. [[Měsíc]]em v rámci [[program Apollo|programu Apollo]]). Příbuzný obor je [[paleoseismologie]], která se snaží rekonstruovat nezaznamenaná historická zemětřesení. [2] => [3] => == Seismické vlny == [4] => Zemětřesení, ale i jiné pohyby Země vyvolávají různé typy [[seismická vlna|seismických vln]], které se šíří hmotou. Prostředí, kterým se šíří, je ale zároveň ovlivňuje, stejně jako se ohýbá a šíří světlo, a seismologie ze záznamů [[seismometr]]ů dokáže zpětně určovat, jakým prostředím se vlny šířily. Díky tomu byli seismologové v minulosti schopni poměrně přesně určit radiální [[Země#vnitřní stavba|stavbu Země]] (dnes jsou pomocí [[Seismická tomografie|seismické tomografie]] schopni rekonstruovat i 3D stavbu Země do určitého rozlišení). V lokálním měřítku lze využít i umělých otřesů (bucharů či explozí) k průzkumu malé části [[zemská kůra|zemské kůry]] například v [[Motorová nafta|naftové]] prospekci i k odhalení skrytých [[geologie|geologických]] struktur (podobně byl objeven kráter [[Chicxulub]] v oblasti [[Mexický záliv|Mexického zálivu]], při jehož vzniku mohli být vyhubeni [[dinosauři]]). Seismologická měření mohou také prokázat případné [[jaderný test|jaderné testy]] včetně těch podzemních. [5] => [6] => === Typy seismických vln === [7] => Seismické vlny můžeme dělit na podpovrchové, které se šíří uvnitř těles, a povrchové, které se šíří po povrchu těles nebo po rozhraní mezi nimi. [8] => [9] => ==== Objemové vlny ==== [10] => Objemové vlny můžeme dále dělit na P-vlny a S-vlny. P-vlny (primární) jsou podélné vlny, při kterých dochází ke kompresi a expanzi ve směru šíření. P-vlny jsou nejrychlejší, a proto je [[seismograf]] zaznamená jako první. S-vlny (sekundární) jsou příčné, kmitání tedy probíhá kolmo na směr, ve kterém se vlna šíří, nazývají se také střižné vlny vzhledem k tomu, že jsou provázeny střižnou deformací prostředí. Proto se také na [[Seismograf|seismogramu]] objeví až po P-vlnách. Střižné kmitání se v tekutinách nešíří, takže se S-vlny na rozdíl od P-vln vyskytují pouze v pevných látkách.{{harvnb|Gubbins|1990}} [11] => [12] => ==== Povrchové vlny ==== [13] => Dva hlavní podtypy povrchových vln jsou Rayleighovy vlny, při kterých dochází k jisté kompresi, a Loveovy vlny, při kterých k žádné kompresi nedochází. Rayleighovy vlny lze teoreticky vysvětlit jako důsledek vzájemného působení P- a S-vln vertikální polarizace, které se musí přizpůsobit hranici tělesa. Loveovy vlny se naproti tomu vyskytují v přítomnosti podpovrchových vrstev a vznikají pouze v důsledku horizontálních S-vln. Povrchové vlny se šíří pomaleji než podpovrchové, protože se ale šíří po povrchu Země (a jejich energie je tedy uložena blízko povrchu Země), mohou dosahovat mnohem větších [[Amplituda|amplitud]] než podpovrchové vlny a mohou se na [[Seismograf|seismogramu]] zobrazovat jako největší signály. Obzvláště silné jsou především tehdy, pokud se jejich zdroj nachází blízko povrchu Země, např. při mělkých [[zemětřesení]]ch nebo při výbuchu. [14] => [15] => ==== Vlastní módy ==== [16] => Jak povrchové, tak podpovrchové vlny se tělesem šíří. Při velkých [[zemětřesení]]ch ale může docházet i k oscilaci, jako když vibruje zvon. Jedná se o kombinaci vlastních módů s diskrétními [[frekvence]]mi a [[Perioda (fyzika)|periodami]] dlouhými hodinu či kratšími. Pokud k takovému jevu v důsledku velkého zemětřesení dojde, lze jej pozorovat až měsíc po hlavním otřesu. Vlastní módy byly poprvé zaznamenány v 60. letech 20. století; došlo tehdy ke dvěma největším zemětřesením 20. století (ve [[Velké chilské zemětřesení|Valdivii v roce 1960]] a na [[Anchorage|Aljašce v roce 1964]]) a zároveň už začínaly být dostupné citlivější přístroje. Od té doby je jasné, že vlastní módy velmi silně působí na zemský plášť. [17] => [18] => == Měření zemětřesení == [19] => Seismometry jsou [[senzor]]y, které zjišťují a zaznamenávají pohyby Země způsobené elastickými vlnami. Seismometry mohou být umístěny na zemském povrchu, v prohlubních, vrtech a pod vodou. Kompletní sada nástrojů, která slouží k nahrávání seismických signálů, se nazývá [[seismograf]]. Seismické sítě po celém světě neustále nahrávají informace o pohybech zemské kůry a umožňují tak sledování a analýzu zemětřesení na celém světě i jiných zdrojů seismické aktivity. Díky tomu, že vlny se zemskou kůrou šíří rychleji než ve vodě, je možné vydávat včasná varování před vlnami [[tsunami]]. Seismometry také nahrávají signály pocházející z jiných zdrojů, než je zemětřesení, od explozí (jaderných a chemických), přes hluk způsobený větrem nebo lidskou činností, nepřetržité signály vznikající na dně oceánů a u pobřeží jako důsledek pohybu vody (globální mikroseismická aktivita), až po aktivitu v [[Kryosféra|kryosféře]] (např. v ledovcích či ledových krách). Seismografy zaznamenaly účinky meteoritů o síle až 4,2 × 1013 [[joule|J]] (energie srovnatelná s explozí deseti kilotun TNT), ale i účinky mnoha průmyslových havárií a teroristických útoků (jejich účinky se zabývá tzv. forenzní seismologie). Dlouhodobým podnětem k celosvětovým seismografickým pozorováním je odhalování (podzemních) jaderných testů. [20] => [21] => == Předpověď zemětřesení == [22] => [23] => Většina seismologů hodnotí velmi skepticky současné pokusy některých vědců o předpověď zemětřesení, někteří se domnívají, že taková předpověď není z principu možná kvůli [[Teorie chaosu|chaotickému charakteru]] celého procesu. Tento problém se dá částečně obejít, pokud se k tomuto účelu využije buď dlouhodobý nebo naopak výrazně krátkodobý přístup – běžně jsou vytvářeny mapy seismického ohrožení (v dlouhodobé perspektivě) a naopak existují projekty jakési včasné výstrahy, které jsou schopny během několika sekund po prvním otřesu určit pro specifickou lokalitu sílu a směr následných dotřesů. [24] => [25] => == Jezuitská seismologická služba == [26] => Jezuitské příspěvky k seismologii byly tak zásadní,http://www.seismosoc.org/inside/eastern-section/ES_Jesuits.php {{Wayback|url=http://www.seismosoc.org/inside/eastern-section/ES_Jesuits.php |date=20140116111049 }} - The Jesuit Contribution to Seismology že se samotná seismologie někdy nazývá „jezuitská věda“. Zájem členů tohoto řádu o seismologii se připisuje jak jejich stálé přítomnosti na univerzitách a ve vědeckých komunitách, tak i přání těchto kněží minimalizovat ničivé důsledky zemětřesení a tím sloužit bližním. Nejznámějším jezuitským seismologem a jedním z nejrespektovanějších zástupců této vědy všech dob je P. James B. Macelwane. V roce 1925 reorganizoval Jezuitskou seismologickou službu a umístil její centrální stanici na univerzitu v St. Louis. Páter Macelwane byl brilantním výzkumníkem a v roce 1936 vydal první učebnici seismologie v Americe - Úvod do teoretické seismologie. Byl předsedou Americké seismologické společnosti a Americké geofyzikální unie. V roce 1962 ustavila geofyzikální unie na jeho počest medaili, jež se uděluje dodneška mimořádně úspěšným mladým geofyzikům.[[Thomas E. Woods, Jr.]], ''Jak katolická církev budovala západní civilizaci'', Praha : Res Claritatis 2008, s. 34 [27] => [28] => == Nové trendy v seismologii == [29] => Díky dokonalé technice jsme schopni vyslat k našemu [[Slunce|Slunci]] [[Kosmická sonda|automatické sondy]], které dokážou citlivě snímkovat jeho povrch a zprostředkovat nám informace o seismických dějích na [[Slunce|Slunci]], vyvolaných energetickými [[sopečná erupce|erupcemi]]. Tato metoda studia stavby a dynamiky hvězd se nazývá [[helioseismologie]]. [30] => [31] => Kromě pokračujících výzkumů v dnes jich tradičních oblastech (seismická tomografie, vlastní kmity atd.) v posledních letech dochází k propojení seismologie s fyzikou [[ionosféra|ionosféry]], která reaguje na přenos seismické energie z povrchu Země a oceánů na [[atmosféra|atmosféru]]. To by v budoucnu mělo umožnit seismologii z družic na [[oběžná dráha|oběžné dráze]] kolem naší planety a potenciálně i seismologii jiných planet s hustou atmosférou ([[Venuše (planeta)|Venuše]]). [32] => [33] => == Přelomová data v seismologii == [34] => [35] => * [[1906]] – objev [[Zemské jádro|zemského jádra]] [[Richard Oldham|Oldhamem]] ze zpoždění seismických vln ve velkých [[epicentrum|epicentrálních]] vzdálenostech [36] => * [[1908]] – páter Frederick Louis Odenbach založil Jezuitskou seismologickou službu. Byla to první seismologická síť v kontinentálním měřítku vybavená jednotným zařízením.{{Citace elektronické monografie [37] => | příjmení = [38] => | jméno = [39] => | url = http://faculty.fairfield.edu/jmac/sj/geophysics.htm [40] => | titul = Seismology, The Jesuit Science [41] => | kapitola = [42] => | vydavatel = [43] => | datum vydání = [44] => | datum přístupu = 2011-8-2 [45] => | jazyk = [46] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20110910132558/http://www.faculty.fairfield.edu/jmac/sj/geophysics.htm [47] => | datum archivace = 2011-09-10 [48] => | nedostupné = ano [49] => }} [50] => * [[1909]] – [[Chorvatsko|Chorvat]] [[Andrija Mohorovičić|Mohorovičić]] zjistil nárůst seismických rychlostí v malých hloubkách, tj. rozhraní mezí kůrou a pláštěm ([[Mohorovičićova diskontinuita|MOHO]]) [51] => * [[1912]] – ze šířky tzv. [[seismický stín|seismického stínu]] určil [[Beno Guttenberg|Guttenberg]] mocnost [[zemský plášť|zemského pláště]] [52] => * [[1935]] – ze slabých P-vln pozorovaných v zóně stínu objevila [[Inge Lehmannová|Lehmannová]] [[Zemské jádro|vnitřní jádro]] [53] => * [[1960]] – během [[Chile|chilského]] zemětřesení pozorováno poprvé spektrum [[vlastní kmity Země|vlastních kmitů Země]] [54] => * [[1981]] – model [[PREM]] [[Adam Dziewonski|Dziewonskiho]] a [[Don Anderson|Andersona]] velmi přesně popisuje detailní 1D strukturu Země [55] => * [[1984]] – první použitelné [[tomografie|tomografické]] modely 3D struktury Země [56] => [57] => == Významní seismologové == [58] => [59] => * [[Don Anderson]] [60] => * [[Adam Dziewonski]] [61] => * [[Beno Gutenberg]] [62] => * [[Frederick Louis Odenbach]] [63] => * [[Inge Lehmannová]] [64] => * [[Páter James B. Macelwane]] [65] => * [[Andrija Mohorovičić]] [66] => * [[Richard Oldham]] [67] => * [[Charles Richter]] [68] => [69] => == Odkazy == [70] => === Reference === [71] => {{Překlad|en|Seismology|693008206}} [72] => [73] => [74] => == Literatura == [75] => * {{cite book |title=Seismology and Plate Tectonics |last1=Gubbins |first1=David | publisher=[[Cambridge University Press]] |year=1990 |isbn=0-521-37141-4 |ref=harv}} [76] => [77] => === Související články === [78] => * [[Desková tektonika]] [79] => * [[Planetární seismologie]] [80] => * [[Vulkanologie]] [81] => [82] => === Externí odkazy === [83] => * {{Commonscat|Seismology}} [84] => * {{Wikislovník|heslo=seizmologie}} [85] => * {{Wikiverzita|kurs=Seismika}} [86] => {{Autoritní data}} [87] => [88] => [[Kategorie:Seismologie| ]] [89] => [[Kategorie:Geofyzika]] [] => )
good wiki

Seismologie

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'zemětřesení','seismická vlna','Andrija Mohorovičić','Don Anderson','Inge Lehmannová','Adam Dziewonski','Cambridge University Press','Zemské jádro','Richard Oldham','Slunce','Seismograf','seismograf'

Seismograf

Seismograf je přístroj určený k měření a zaznamenávání zemětřesení.

Slunce

Zemětřesení