Array ( [0] => 15494980 [id] => 15494980 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Semily [uri] => Semily [3] => Pohled na Semily.jpg [img] => Pohled na Semily.jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => Semily jsou malebné město nacházející se v srdci Českého ráje, které je proslulé svou krásnou přírodou a bohatou historií. Město se pyšní atraktivním okolím, které láká návštěvníky k objevování přírodních krás, jako jsou skalní útvary, lesy a řeky. Semily získaly svoji popularitu nejen díky turistickým cílům, ale také díky pohostinnosti místních obyvatel a rozmanitému kulturnímu životu. Historie Semil sahá až do středověku, kdy se místo stalo důležitým obchodním uzlem. Město se vyznačuje historickými památkami, které svědčí o jeho bohaté minulosti, a nabízí návštěvníkům unikátní pohled do tradic a zvyklostí regionu. Mezi významné budovy patří například kostel svatého Petra a Pavla, který dodává městu kouzlo. V současnosti je Semily také centrem sportovních a kulturních aktivit. Místní obyvatelé mají široké možnosti vyžití, ať už jde o sportování v přírodě, podnikání nebo umělecké vyjádření. Město se může pochlubit různými akcemi během roku, které sjednocují komunitu a představují místní tradice, zvyky a talenty. Semily jsou také výchozím bodem pro výlety do okolní přírody. Návštěvníci mají možnost vychutnávat si turistické stezky vedoucí k úchvatným výhledům a přírodním rezervacím. Tato oblast podporuje aktivní životní styl a nabízí příležitosti pro relaxaci a odpočinek. Celkově lze říci, že Semily jsou městem, které s láskou spojuje historii s moderním životem a nabízejí obyvatele i návštěvníkům jedinečné zážitky. Kdo sem zavítá, odnáší si s sebou nezapomenutelné vzpomínky a touhu se sem vracet. [oai_cs_optimisticky] => Semily jsou malebné město nacházející se v srdci Českého ráje, které je proslulé svou krásnou přírodou a bohatou historií. Město se pyšní atraktivním okolím, které láká návštěvníky k objevování přírodních krás, jako jsou skalní útvary, lesy a řeky. Semily získaly svoji popularitu nejen díky turistickým cílům, ale také díky pohostinnosti místních obyvatel a rozmanitému kulturnímu životu. Historie Semil sahá až do středověku, kdy se místo stalo důležitým obchodním uzlem. Město se vyznačuje historickými památkami, které svědčí o jeho bohaté minulosti, a nabízí návštěvníkům unikátní pohled do tradic a zvyklostí regionu. Mezi významné budovy patří například kostel svatého Petra a Pavla, který dodává městu kouzlo. V současnosti je Semily také centrem sportovních a kulturních aktivit. Místní obyvatelé mají široké možnosti vyžití, ať už jde o sportování v přírodě, podnikání nebo umělecké vyjádření. Město se může pochlubit různými akcemi během roku, které sjednocují komunitu a představují místní tradice, zvyky a talenty. Semily jsou také výchozím bodem pro výlety do okolní přírody. Návštěvníci mají možnost vychutnávat si turistické stezky vedoucí k úchvatným výhledům a přírodním rezervacím. Tato oblast podporuje aktivní životní styl a nabízí příležitosti pro relaxaci a odpočinek. Celkově lze říci, že Semily jsou městem, které s láskou spojuje historii s moderním životem a nabízejí obyvatele i návštěvníkům jedinečné zážitky. Kdo sem zavítá, odnáší si s sebou nezapomenutelné vzpomínky a touhu se sem vracet. ) Array ( [0] => {{Infobox - česká obec [1] => | název = Semily [2] => | status = město [3] => | kraj = [[Liberecký kraj|Liberecký]] [4] => | okres = Semily [5] => | obec s rozšířenou působností = Semily [6] => | pověřená obec = Semily [7] => | země = [[Čechy]] [8] => | PSČ = 513 01 [9] => | počet ZSJ = 15 [10] => | počet částí obce = 4 [11] => | počet katastrálních území = 3 [12] => | adresa = Husova 82
51301 Semily [13] => | web = http://www.semily.cz [14] => | úřední web = [15] => | e-mail = podatelna@mu.semily.cz [16] => | starostka = [[Lena Mlejnková]] ([[Starostové pro Liberecký kraj|SLK]]) [17] => | starosta aktuální k = 2022 [18] => | mapa = [19] => | NUTS3 = CZ051 [20] => }} [21] => '''Semily''' (německy ''Semil'') jsou [[město]] ležící na severovýchodě Čech a jihovýchodě [[Liberecký kraj|Libereckého kraje]] v [[okres Semily|okresu Semily]].{{Citace elektronické monografie [22] => | titul = Město Semily. Základní informace [23] => | url = http://www.semily.cz/cz/obcan/mesto-semily/ [24] => | datum vydání = [25] => | datum aktualizace = [26] => | datum přístupu = 2011-3-12 [27] => | vydavatel = Město Semily [28] => | místo = Semily [29] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20130601004355/http://www.semily.cz/cz/obcan/mesto-semily/ [30] => | datum archivace = 2013-06-01 [31] => | nedostupné = ano [32] => }} Rozkládají se v hlubokém údolí u soutoku [[Jizera (řeka)|Jizery]] s [[Oleška (řeka)|Oleškou]] na severní hranici [[Český ráj|Českého ráje]].{{Citace monografie|příjmení = Prokeš|jméno = Miroslav a kol.|příjmení2 = |jméno2 = |titul = Semily|vydání = 2. vydání|vydavatel = Město Semily|místo = Semily|rok = 2010|počet stran = 129|strany = 7|isbn = }} V Semilech žije {{Počet obyvatel}} obyvatel, a jsou tak v rámci okresu předstiženy [[Turnov]]em. Zároveň jde o okresní město s nejnižším počtem obyvatel v Česku. Leží v kotlině na řece Jizeře ve výšce 340 m n. m.,{{Citace elektronické monografie [33] => | titul = Portál veřejné správy České republiky [34] => | url = http://portal.gov.cz/wps/portal/_s.155/696/_s.155/6966/place [35] => | datum vydání = [36] => | datum aktualizace = [37] => | datum přístupu = 2011-3-12 [38] => | vydavatel = Ministerstvo vnitra ČR [39] => | kapitola = město Semily [40] => | url kapitoly = http://portal.gov.cz/wps/portal/_s.155/696?kam=obec&kod=576964 [41] => | místo = Praha [42] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20110310125320/http://portal.gov.cz/wps/portal/_s.155/696/_s.155/6966/place [43] => | datum archivace = 2011-03-10 [44] => | nedostupné = ano [45] => }} kolem 50 km od Liberce a asi 100 km od Prahy. [46] => [47] => Rozloha Semil je 16,31 km². Město se člení na tři katastrální území (Semily, Spálov u Semil, Bítouchov u Semil) a čtyři místní části (Semily, [[Podmoklice]], [[Spálov (Semily)|Spálov]], [[Bítouchov (Semily)|Bítouchov]]). Mezi památky Semil patří děkanský kostel sv. Petra a Pavla, kostel sv. Jana Křtitele, hotel Obecní dům, dům čp. 2 (muzeum), tři roubené chalupy v Jílovecké ulici, mariánský sloup, sochy sv. Anny a sv. Václava u děkanského kostela, sochy sv. Jana Nepomuckého, dr. Františka Ladislava Riegra, sousoší Antala Staška a Ivana Olbrachta a další. [48] => [49] => V blízkosti města se nachází ojedinělé [[Údolí Jizery u Semil a Bítouchova|údolí Jizery]], jež patří do Geoparku UNESCO, prochází jím [[Riegrova stezka|Riegrova]] a [[Kamenického stezka]]. [50] => [51] => == Historie == [52] => [[Soubor:Semily - pohled Husovou.jpg|náhled|vlevo|Husova ulice]] [53] => První písemná zmínka o Semilech, resp. o farním kostele, je z roku [[1352]], a dá se tedy předpokládat, že obec samotná existovala již dříve. Vsi Podmoklice a Klinkovice jsou připomínány již v roce 1318 jako majetek Voka z Rotštejna. V Semilech sídlila šlechta, která zde pravděpodobně na [[Koštofrank (Semily)|Koštofranku]] vystavěla tvrz a později u Jizery dvůr a nakonec na počátku 18. století zámek. V roce [[1542]] se majetkové poměry ustálily a Semily se dostaly do vlastnictví rodu [[Smiřičtí ze Smiřic|Smiřických]] ze Smiřic. Později přešly do rukou [[Albrecht z Valdštejna|Albrechta z Valdštejna]], který je v roce 1628 postoupil do zástavy [[Mikuláš Desfours|Mikuláši Desfoursovi]], jenž je roku 1635 získal do dědičného vlastnictví. [54] => [55] => V roce 1691 postihl Semily požár, při němž shořela většina domů včetně někdejší fary, školy, radnice, panských domů a dvou kostelů. Majitel panství Ferdinand Ignác Desfours mimo řady opatření k obnově nechal postavit nový jednopatrový barokní zámek, v jehož severozápadním křídle je částečně zakomponována i budova původní renesanční tvrze. [56] => [57] => V roce 1713 již měly Semily více domů nežli před požárem. Byly pak v majetku [[Desfoursové|Desfoursů]] až do roku 1748, kdy byly prodány hr. [[František Václav Carretto-Millesimo|Františku Václavu]] [[Carrettové|Caretto-Millesimo]], zeti [[Ferdinand Desfours|Ferdinanda Desfourse]]. Panství bylo v roce 1754 ještě rozšířeno o statek Jesenný a Škodějov. Roku 1810 prodal Josef [[Carrettové|Caretto-Milesimo]] semilské panství podnikateli Jakubu Veithovi, který se zde za kontinentální blokády snažil zavést výrobu řepného sirobu. V roce 1824 koupil Semily [[Charles Alain de Rohan|Karel Alain Gabriel]] kníže [[Rohanové|Rohan]], vévoda Montbazonský a Bouillonský. Zámek Rohanové od roku 1850 pronajímali nově vytvořeným státním úřadům, jako okresnímu hejtmanství, okresnímu soudu, bernímu úřadu aj. Město na přelomu let 1898/1899 za 270 tisíc zlatých koupilo část velkostatku včetně zámku, pivovarů a lesů, čímž si vytvořilo podmínky k dalšímu růstu. Nezbytnou přístavbu zámku si již nemohlo dovolit a prodalo jej proto roku 1924 státu. Ten jej využívá dodnes, po zrušení okresních úřadů v roce 2002 je mj. sídlem Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových. Semily se staly pověřenou obcí 3. stupně s 21 spádovými obcemi. Roku 1939 se se Semily sloučila obec Podmoklice a v roce 1964 byly připojeny také Bítouchov a Spálov. [58] => [59] => Název Semily se ustálil až v polovině [[19. století]], od kdy se také pro městečko Semily, jak je od neznámé doby nazýváno, již trvale užívá označení město. Na starších mapách a dokumentech najdeme i tvary Semil, Semill, Semile, Semille či dokonce Seemühl. Od čeho je jméno odvozeno se lze jen dohadovat – podle jazykovědců by mělo označovat osadu „semilů“, tj. lidí, kteří jsou milí nebo kteří se líbí. [60] => [61] => Obyvatelstvo se živilo zemědělstvím a řemesly, zejména zpracováním lnu a bavlny a tkalcovstvím, od poloviny 19. století v továrnách. K průmyslovému rozvoji Semil a Podmoklic přispěla stavba železniční tratě z Pardubic do Liberce v letech 1856–1858. [62] => [63] => Počátkem 20. století se začalo více dbát na vzhled města. Nevzhledné budovy, které nebyly zničeny po dalším požáru, byly zbourány a nahrazeny většími a výstavnějšími. Postavila se i Semilská nemocnice a vyrostla vilová čtvrť Na Kruhách v místech, kde byly původně jen louky. Čistý přírůstek domů v 1. desetiletí 20. století byl 115. [64] => [65] => Po skončení [[První světová válka|1. světové války]] bylo postaveno dalších 26 domů Na Kruhách a 46 domů na Letné. Zbudovala se učňovská škola, druhá budova nemocnice, krematorium a v Podmoklicích škola. Po [[Druhá světová válka|2. světové válce]] bylo vystaveno gymnázium, Základní škola Dr. F. L. Riegra, vyrostlo několik bytových sídlišť: Oleška, Řeky, Pod nádražím, Černý most; výstavba rodinných domů pokračovala nad nádražím, v lokalitě Vinice a Nad špejcharem. [66] => [67] => == Přírodní poměry == [68] => [[Soubor:Semily - Jizera.jpg|náhled|Řeka Jizera v Semilech]] [69] => Město Semily se nachází v jihovýchodním cípu [[Liberecký kraj|Libereckého kraje]] v [[okres Semily|Semilském okresu]]. Leží v údolí na soutoku řek [[Jizera (řeka)|Jizery]] a [[Oleška (řeka)|Olešky]] a na svazích, především na jižní straně (Komenského náměstí, Nad Špejcharem, Vinice). Území bývalo často řekou Jizerou zaplavováno, proto bylo městečko původně položeno ve vyšší výšce kolem dnešního Komenského náměstí a např. nynější [[Riegrovo náměstí (Semily)|Riegrovo náměstí]] a Podmoklice nebyly zastavěny. [70] => [71] => Západně od Semil se nachází národní přírodní památka [[Kozákov]] a chráněná krajinná oblast [[Český ráj]]. Severozápadně od města chrání údolí Jizery přírodní památka [[Galerie (přírodní památka)|Galerie]] a na ni navazující přírodní rezervace [[Údolí Jizery u Semil a Bítouchova]]. Východním směrem se nachází [[Krkonošské podhůří]], v němž se mj. nalézá [[Strážník (národní přírodní památka)|národní přírodní památka Strážník]]. [72] => [73] => == Klima == [74] => Semily se nacházejí v mírně teplé oblasti s častými dešti. Klima je celkem vyrovnané bez místních anomálií. Průměrná délka slunečního svitu ve dne je 5 hodin a průměrný počet deštivých dnů v roce je 150.{{Citace elektronické monografie [75] => | titul = Semily [76] => | url = http://www.holidaycheck.cz/climate-wetter_Semily-ebene_oid-id_15144.html [77] => | datum přístupu = 2011-3-12 [78] => | vydavatel = HolidayCheck [79] => | místo = Bottighofen [80] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20110830164359/http://www.holidaycheck.cz/climate-wetter_Semily-ebene_oid-id_15144.html [81] => | datum archivace = 2011-08-30 [82] => | nedostupné = ano [83] => }} [84] => {{Podnebí [85] => | místo = Semily [86] => | průměrné denní maximum C leden = 0 [87] => | průměrné denní maximum C únor = 2 [88] => | průměrné denní maximum C březen = 6 [89] => | průměrné denní maximum C duben = 11 [90] => | průměrné denní maximum C květen = 17 [91] => | průměrné denní maximum C červen = 18 [92] => | průměrné denní maximum C červenec = 20 [93] => | průměrné denní maximum C srpen = 21 [94] => | průměrné denní maximum C září = 16 [95] => | průměrné denní maximum C říjen = 11 [96] => | průměrné denní maximum C listopad = 4 [97] => | průměrné denní maximum C prosinec = 1 [98] => | průměrné denní minimum C leden = -2 [99] => | průměrné denní minimum C únor = -2 [100] => | průměrné denní minimum C březen = 0 [101] => | průměrné denní minimum C duben = 2 [102] => | průměrné denní minimum C květen = 6 [103] => | průměrné denní minimum C červen = 10 [104] => | průměrné denní minimum C červenec = 11 [105] => | průměrné denní minimum C srpen = 11 [106] => | průměrné denní minimum C září = 8 [107] => | průměrné denní minimum C říjen = 5 [108] => | průměrné denní minimum C listopad = 1 [109] => | průměrné denní minimum C prosinec = -1 [110] => | průměrné srážky mm leden = 45 [111] => | průměrné srážky mm únor = 60 [112] => | průměrné srážky mm březen = 114 [113] => | průměrné srážky mm duben = 59 [114] => | průměrné srážky mm květen = 63 [115] => | průměrné srážky mm červen = 117 [116] => | průměrné srážky mm červenec = 145 [117] => | průměrné srážky mm srpen = 55 [118] => | průměrné srážky mm září = 80 [119] => | průměrné srážky mm říjen = 80 [120] => | průměrné srážky mm listopad = 72 [121] => | průměrné srážky mm prosinec = 66 [122] => | zdroj = http://www.zoover.co.uk/czech-republic/liberecky/semily/weather [123] => }} [124] => [125] => == Politika == [126] => [[Soubor:Semily - radnice 1.jpg|náhled|vlevo|Radnice]] [127] => === Zastupitelstvo === [128] => Semilské zastupitelstvo má dvacet jedna členů, včetně starosty a dvou místostarostů. Rada města je sedmičlenná. [129] => [130] => Ve volebním období 2010–2014 byli zvoleni kandidáti těchto stran: Volba pro Semily (12 mandátů), Semiláci (2 mandáty), [[Občanská demokratická strana|ODS]] (2 mandáty), [[SNK Evropští demokraté|SNK-ED]] (1 mandát), [[Komunistická strana Čech a Moravy|KSČM]] (1 mandát), [[Česká strana sociálně demokratická|ČSSD]] (1 mandát), Unie pro sport a zdraví (1 mandát) a [[Strana pro otevřenou společnost]] (1 mandát). Starostou se stal Mgr. Jan Farský z vítězné Volby pro Semily, místostarostkami Lena Mlejnková a Marcela Volšičková, obě taktéž z Volby pro Semily. V městské radě zasedali kromě pěti zastupitelů z Volby pro Semily také Vladimír Šimek (SNK-ED) a Karel Krejsa (ČSSD). [131] => [132] => Po komunálních volbách konaných v říjnu 2014 se do zastupitelstva dostalo osm osobností kandidujících za Volbu pro Semily, následované čtyřmi za [[ANO 2011]], třemi za uskupení SPOLU a po dvou z kandidátek [[Česká strana sociálně demokratická|České strany sociálně demokratické]] (ČSSD), dále [[Komunistická strana Čech a Moravy|Komunistické strany Čech a Moravy]] (KSČM) a společné Semiláků s [[KDU-ČSL|Křesťanskou a demokratickou unií – Československou stranou lidovou]] (KDU-ČSL).{{Citace elektronické monografie [133] => | titul = Volby do zastupitelstev obcí 10. 10. – 11. 10. 2014 [134] => | url = http://volby.cz/pls/kv2014/kv1111?xjazyk=CZ&xid=1&xdz=2&xnumnuts=5104&xobec=576964&xstat=0&xvyber=0 [135] => | datum vydání = [136] => | datum aktualizace = [137] => | datum přístupu = 2014-11-08 [138] => | vydavatel = Český statistický úřad [139] => | místo = Praha [140] => | kapitola = Výsledky voleb [141] => }} Po volbách se starostkou stala Věra Blažková (ANO 2011), jež vystřídala [[Jan Farský|Jana Farského]] (Volba pro Semily), který již podle svých předvolebních vyjádření na tuto funkci nechtěl kandidovat.{{Citace elektronického periodika [142] => | autor = ČTK [143] => | odkaz na autora = Česká tisková kancelář [144] => | titul = Semily povede architektka Blažková, nahradila poslance Farského [145] => | periodikum = iDNES.cz [146] => | odkaz na periodikum = iDNES.cz [147] => | datum vydání = 2014-11-07 [148] => | datum přístupu = 2014-11-08 [149] => | url = http://liberec.idnes.cz/semily-povede-blazkova-077-/liberec-zpravy.aspx?c=A141107_220320_liberec-zpravy_jj [150] => }} Tato sestava však neměla dlouhého trvání, neschopnost vyřešit problematický stav městské nemocnice vedla 25. března 2015 k odvolání starostky a celé rady, do níž byli poté zvoleni čtyři zastupitelé Volby pro Semily a jeden za ČSSD (dvě místa jsou stále volná a nabízena ostatním stranám). Starostkou byla zvolena Lena Mlejnková (v minulém období místostarostka) a místostarosty Ing. Tomáš Sábl a Vladimír Šimek.Zápis ze IV. zasedání Zastupitelstva města Semily z 25. 3. 2015. On line: http://www.semily.cz/dokumenty-rm-a-zm/d-2300/p1=2619 [cit. 2016-0/-25]. [151] => [152] => === Vlajka a znak === [153] => Od 16. století má městečko již svůj [[Městský znak|znak]] – na modrém štítu jelen vpravo kráčející od lípy po zelené louce, nad ním do oblouku šest šesticípých hvězd. V roce [[1992]] byla městu Semily schválena [[Česká národní rada|Českou národní radou]] městská vlajka, jejíž barevné řešení vychází z barev znaku. Vlajku tvoří modrý a zelený pruh, které jsou od sebe odděleny šesti zlatými šesticípými hvězdami. [154] => [155] => == Obyvatelstvo == [156] => {| class="wikitable" [157] => |+ Ukazatele kvality života{{Citace elektronické monografie [158] => | příjmení = Třebický | jméno1 = Viktor [159] => | příjmení2 = Pomališová | jméno2 = Michaela [160] => | příjmení3 = Novák | jméno3 = Josef [161] => | příjmení4 = Mejsnar | jméno4 = Jaromír [162] => | titul = Zpráva o kvalitě života - Semily 2010 [163] => | url = http://www.semily.cz/customers/semily/ftp/File/dokumenty/kvalita_zivota_semily_zprava.pdf [164] => | datum vydání = 2010-08-13 | datum přístupu = 2011-04-25 [165] => | isbn = 978-80-904490-8-4 | místo = Praha | strany = 2 | vydavatel = Týmová iniciativa pro místní udržitelný rozvoj, o. s.}}Portál obyvateleceska.cz: Vývoj počtu obyvatel v obci Semily [online], [citováno 2015-07-06] [http://www.obyvateleceska.cz/semily/semily/576964 Dostupné] [166] => |- [167] => ! !! 2005 !! 2006 !! 2007 !! 2008 !! 2009 [168] => !2010 [169] => !2011 [170] => !2012 [171] => !2013 [172] => !2014 [173] => !2015 [174] => !2016 [175] => !2017 [176] => !2018 [177] => |- [178] => | Počet obyvatel || 8 986 || 8 924 || 8 886 || 8 944 || 8 919 [179] => |8 830 [180] => |8 710 [181] => |8 681 [182] => |8 630 [183] => |8 576 [184] => |8 548 [185] => |8 512 [186] => |8 472 [187] => | [188] => |- [189] => | Hustota zalidnění (obyv./km2)|| 551 || 547 || 545 || 549 || 547 [190] => | [191] => | [192] => | [193] => | [194] => | [195] => | [196] => | [197] => | [198] => | [199] => |- [200] => | Průměrný věk || 40,1 || 40,5 || 40,7 || 41,0 || - [201] => | [202] => | [203] => | [204] => | [205] => | [206] => | [207] => | [208] => | [209] => | [210] => |} [211] => Nejvíce obyvatel žije v místní části Podmoklice. Míra úmrtnosti v Semilech mírně převyšuje krajskou i celorepublikovou úroveň, což je způsobeno vyšším průměrným věkem obyvatel, protože mládež odtud odchází pro nedostatek pracovních příležitostí. Kriminalita v Semilech je na velmi nízké úrovni (index kriminality 17, [[Most (město)|Most]] má index kriminality 43). Podíl vysokoškoláků v Semilech je dosud také na nízké úrovni. [212] => [213] => === Sídliště === [214] => Veškerá semilská [[sídliště]] se nacházejí v místní části [[Podmoklice]]: [215] => * ''sídliště Černý most'': budované převážně svépomocí, nazvané podle silničního mostu, pod nímž prochází železniční trať. Vyrůstalo v 70. letech 20. století [216] => * ''sídliště Oleška'': první sídliště v Semilech, vybudované v letech 1951–1961 pro 1100 obyvatel [217] => * ''sídliště Pod Nádražím'': postaveno v letech 1961–1966 pro 1300 obyvatel i se zázemím [218] => * ''sídliště Řeky'': největší sídliště v Semilech pro 2300 obyvatel, stavěno v letech 1978–1984 [219] => [220] => == Školství, kultura a sport == [221] => === Školství === [222] => [[Soubor:Semily - ZŠ Ivana Olbrachta.jpg|náhled|ZŠ [[Ivan Olbracht|Ivana Olbrachta]] – I. stupeň]] [223] => Ve městě je pět mateřských škol – křesťanská na ulici Pekárenské, [[Waldorfská škola|waldorfská]] na ulici Pod Vartou, Luční, Treperka a Na Olešce. Základních škol je také pět – Dr. F. L. Riegra na Jizerské ulici, Ivana Olbrachta v ulici Nad Špejcharem, základní a střední waldorfská v Tyršově ulici, speciální v Nádražní ulici, praktická a speciální v Jizerské ulici. Semily mají i tři střední školy – integrovanou v ulici 28. října, [[Waldorfská základní a střední škola Semily]], příspěvková organizace v ulici Jana Žižky a v ulici Tyršova; a [[Gymnázium Ivana Olbrachta]] v ulici Nad Špejcharem. [224] => [225] => První škola v Semilech vznikla někdy v 16. století poblíž radnice. Zprávy jsou velmi kusé a přesná data známa nejsou. Jednalo se o pouhou dřevěnou chalupu s tabulí a dlouhou lavicí pro žáky. Prvním známým učitelem byl roku 1561 jistý Vávra písař.{{Citace monografie [226] => | příjmení = Prokeš [227] => | jméno = Miroslav [228] => | rok = 2010 [229] => | titul = Semily [230] => | vydání = 1 [231] => | vydavatel = Město Semily [232] => | místo = Semily [233] => | počet stran = 127 [234] => | stránky = 64 [235] => | poznámka = [dále jen Prokeš] [236] => }} [237] => [238] => První zděná školní třída byla na [[fara|faře]], jež byla postavena roku [[1797]]. Měla jednu třídu a její kapacita byla až 100 dětí. V roce [[1841]] byla pronajata v jiném domě druhá místnost, protože první nepostačovala. Teprve o dvacet let později byla postavena v místě dnešní ZUŠ trojtřídní, později čtyřtřídní obecná škola. Roku [[1886]] byla prosazena a následně postavena měšťanská škola, dodnes fungující, hned vedle stávající.Mizera, s. 177-178 Brzy však byly obě školy přeplněné a byly zřízeny provizorní třídy na radnici. [239] => [240] => 30. srpna 1931 byla otevřena v Podmoklicích v Žižkově ulici moderní obecná škola (dnes waldorfské lyceum), jež byla pojmenována po [[Tomáš Garrigue Masaryk|T. G. Masarykovi]]. Dne 1. září 1949 bylo založeno čtyřleté gymnázium (dnes i osmileté), od roku 1951 sídlící v moderní budově od architekta Oldřicha Udatného. V prvorepublikové učňovské škole v ulici 28. října je dnes Integrovaná střední škola. Semilskou zvláštností je Waldorfská základní a střední škola, jejíž specifický systém výuky, založený Rudolfem Steinerem na antroposofii, přitahuje děti a mládež i jejich rodiče z celé republiky. Základní škola na sídlišti v Řekách nese jméno slavného semilského rodáka [[František Ladislav Rieger|dr. F. L. Riegra]]. Všechny semilské školy prošly v nedávných letech kompletní rekonstrukcí a zateplením. [241] => [242] => === Kultura === [243] => [[Soubor:Muzeum a Pojizerská galerie.jpg|náhled|vlevo|Muzeum a Pojizerská galerie v Semilech]] [244] => Kulturní a společenský život v Semilech z velké části organizuje Kulturní centrum Golf, dokončený v roce 1979 a pro svou estetickou hodnotu navržený k prohlášení za kulturní památku. V jeho velkém sále se odbývají divadla, koncerty, plesy a další akce. V letech 2009–2010 byla provedena úplná rekonstrukce starého kina Jitřenka na [[Riegrovo náměstí (Semily)|Riegrově náměstí]], které pro biografická představení slouží již od roku 1920, má 117 míst a je vybaveno špičkovou digitální technologií, která umožňuje zajišťovat i on-line přenosy operních, baletních a činoherních představení z předních světových divadel. V budově sídlí také Městská knihovna se 66 tisíci svazky knih, nabízející kromě internetu pro veřejnost také kurzy Univerzity třetího věku, přednášky a besedy o literatuře. [[Muzeum a Pojizerská galerie]], jež hostí také Informační centrum, kromě tematických historických výstav a výstav děl regionálních umělců přináší i pohledy do tvorby renomovaných autorů, besedy a komorní koncerty. Spravuje také Červenou roubenku s pilníkářskou dílnou a způsob života domkáře na periférii města. S výtvarnými a historickými výstavami se můžeme setkat také ve foyer Státního okresního archivu Semily. (pořádání výstav). Možná vás přiláká i soukromé Technické muzeum v nedalekém Loukově.SOkA Semily, Městský úřad Semily, kronika města 2014 [245] => [246] => === Spolkový život === [247] => Jeden z nejstarších spolků je pěvecký sbor ''Jizeran''. Na veřejnosti poprvé vystoupil 27. června 1860,Prokeš, str. 69. založen byl Bedřichem Pincem. Po roce 1990 byl obnoven Mgr. Jaroslavem Vávrou. V současnosti diriguje sbor Jiří Kurfiřt – ředitel ZUŠ. [248] => [249] => Hasiči a sokolové byli původně sdruženi v jednom spolku, založeném už roku 1871. Časem se jejich kroky rozešly, ale fungují dodnes k prospěchu města. [250] => [251] => Semily ve světě proslavila ''Jizerka'' – špičkový dětský a mládežnický sbor, založený Alenou Kuželovou v roce 1965. Alena i její manžel Václav, který se na vedení sboru podílel od roku 1967, byli za svou mnohaletou obětavou práci oceněni řadou uznání – mj. čestným občanstvím Semil (2005), [[Cena Františka Lýska|Cenou Františka Lýska]] a [[Cena Bedřicha Smetany|Cenou Bedřicha Smetany]]. Má dva přípravné sbory: Sedmikrásku (1.–2. třída ZŠ) a Čekanky (3.–5. třída ZŠ), dále Smíšený sbor a mužskou H9. Jizerka zpívala v mnoha evropských zemích, USA a Japonsku. V roce 2007 se hlavní sbormistryní Jizerky stala bývalá žačka Brádlových, dnes renomovaná mezzosopranistka Nadia Ladkany.{{Citace monografie|příjmení=|jméno=|příjmení2=|jméno2=|titul=Jizerka, aneb cesta za poselstvím hudby|vydání=1.|vydavatel=Muzeum a Pojizerská galerie|místo=Semily|rok=2015|počet stran=191|strany=|isbn=9788090589025}} [252] => [253] => Na dlouhou tradici ochotnického divadla, založeného roku 1862, navazuje dnes PODIO, jehož režisérem je bývalý loutkoherec Zdeněk Lindner; ten také vytvořil každoroční divadelní přehlídku Semilský paroháč. Vynikající výkony podává pod taktovkou italského dirigenta Graziana Sanvita Podkrkonošský symfonický orchestr (PSO), pokračující v tradici stejnojmenného orchestru, založeného Jiřím Matlasem. Z dalších velmi aktivních spolků můžeme zmínit Podkrkonošskou společnost přátel dětí zdravotně postižených, Fokus, Junák - český skaut, Orel, Cervus Semilensis, Spolek rodáků a přátel města Semil, Český svaz včelařů, Český svaz chovatelů, Klub českých turistů, Podkrkonošskou a Pojizerskou společnost Járy Cimrmana a další. Ze sportovních uveďme Golf Club Semily s jedinečným hřištěm, populární Florbalový klub SCC, Horolezecký oddíl, Lyžařský klub a Zimní lyžařskou školu s vlekem na svahu Kozákova, Sportovně střelecký klub se střelnicí nebo Autoklub. [254] => [255] => === Kulturní akce === [256] => * festival Jazz pod Kozákovem [257] => * Semilský pecen [258] => * Semilský paroháč [259] => * Semilský džbánek [260] => * Country festival [261] => [262] => == Zdravotnictví == [263] => Časté úrazy v jeho továrnách vedly továrníka F. Schmitta v letech 1891 až 1892 k postavení první nemocnice v semilském okrese. Šestnáctilůžková nemocnice v budově dnešního Domu dětí a mládeže fungovala 16 let. Roku [[1908]] ji nahradila nová nemocnice, jež měla v prvních letech 50 lůžek a pacientům sloužily [[Řádová sestra|řádové sestry]]. V roce [[1928]] byl otevřen nový pavilon a řádové sestry byly nahrazeny civilním zdravotnickým personálem. Ve [[1930–1939|30. letech]] byla na hlavní budově provedena nástavba, díky níž se navýšila kapacita nemocnice na 220 lůžek. V letech 1992–1996 proběhla rekonstrukce v hodnotě půl miliardy Kč a do pavilónů byla přemístěna oddělení z [[Lomnice nad Popelkou]].Prokeš, str. 81.Prokeš, str. 80. [264] => [265] => V [[1950–1959|50. letech]] vznikla na nároží ulic Tyršova a Špidlenova dvojposchoďová [[poliklinika]]. [266] => [267] => === Nemocnice a poliklinika === [268] => Semilská nemocnice se nachází při silnici II/292 do Podmošny na samém okraji města. Disponuje 150 lůžky, má přes 200 zaměstnanců a je rozdělena do tří pavilónů s vlastní lékárnou. Zatímco interna v r. 2016 zanikla, renomé si udržuje chirurgie a zvláště ortopedie, poskytují také nabídku ambulantní léčby. V poliklinice ordinují stomatologové, alergolog, dětští a praktičtí [[lékař]]i.Prokeš, str. 83. [269] => [270] => == Doprava == [271] => [[Soubor:Semily-Podmoklice - železniční stanice Semily (stav zima 2020).jpg|náhled|Železniční stanice]] [272] => Semily se nachází na křižovatce silnic II/289, II/292, III/2829 a III/2892. Nejvytíženější ulicí v Semilech je ulice Nádražní (II/289+II/292) v úseku od Riegrova náměstí přes most až po křižovatku Luční×Nádražní×Na Olešce. [273] => [274] => Na území města Semily se nacházejí dvě železniční stanice. ''Železniční stanice Semily'' v Podmoklicích na [[Železniční trať Pardubice–Jaroměř–Liberec|trati 030]] z [[Pardubice|Pardubic]] do [[Liberec|Liberce]]. V této stanici zastavují vlaky přibližně každou hodinu včetně rychlíků. ''[[Spálov (železniční zastávka)|Železniční zastávka Spálov]]'' ve [[Spálov (Semily)|Spálově]] na [[Železniční trať Železný Brod – Tanvald|trati 035]]jízdní řád ČD 2010/11 z [[Tanvald]]u do [[Železný Brod|Železného Brodu]]. V této zastávce staví pouze osobní vlaky zhruba každé 2 hodiny. [275] => [276] => Autobusové nádraží dříve leželo přímo na Riegrově náměstí, dnes se nachází v Podmoklicích asi 300 metrů od Riegrova náměstí a asi 100 metrů od železniční stanice. Autobusovou dopravu zajišťuje společnost Bus Line a.s. (někdejší ČSAD Semily a ČSAD Jablonec n. N.). [[Městská hromadná doprava|MHD]] v Semilech pod číslem 670 505 jezdí celý den okruh ze Spálova nebo z Řek kolem krematoria nebo vlakového nádraží, přes nemocnici, Benešov u Semil a zpět. [277] => [278] => == Památky a zajímavosti == [279] => [[Soubor:Kostel sv. Petra a Pavla v Semilech.jpg|náhled|vlevo|Kostel sv. Petra a Pavla]] [280] => Řada stavebních památek v Semilech pochází z počátku 20. století. Mezi ně se řadí například secesní Obecní dům a sokolovna (někdejší Dělnický dům), nárožní dům v Husově ulici nebo novorománský kostel sv. Petra a Pavla. [281] => * Děkanský [[Kostel svatého Petra a Pavla (Semily)|kostel sv. Petra a Pavla]] byl postaven v letech 1908 až 1911 na místě původního barokního kostela se hřbitovem, pocházejícího z roku [[1702]], jemuž zase předcházela řada dřevěných staveb. Jde o trojlodní novorománskou [[Bazilika|basiliku]] s plochým stropem a mohutnou věží dle projektu karlínského architekta [[Bohumil Štěrba|Bohumila Štěrby]], s kněžištěm netradičně obráceným na západ. Z původní stavby jsou zachovány v nikách na průčelí dvě nadživotní kamenné sochy [[Petr (apoštol)|sv. Petra]] a [[sv. Pavla]]. Zařízení je vesměs pseudoslohové z doby stavby chrámu, vše buď z dílny, nebo aspoň podle návrhů řezbářské dílny ''Petra Buška synové'' na Sychrově.{{Citace monografie [282] => | příjmení = Poche [283] => | jméno = Emanuel [284] => | rok = 1980 [285] => | titul = Umělecké památky Čech. [Sv.] 3. P-Š [286] => | vydání = 1. [287] => | vydavatel = Academia [288] => | místo = Praha [289] => | počet stran = 538 [290] => }} K nejcennějším artefaktům patří vitráže od Benedikta Škardy z Brna, jejichž donátoři jsou na nich zmíněni. Umělecky hodnotné jsou také tympanony nad třemi vstupy do chrámu, které provedl pražský sochař Jindřich Čapek. Varhany patří k nejvýznamnějším dílům mistra [[Josef Kobrle|Josefa Kobrle]] z Lomnice nad Popelkou – vybavil je dvěma manuály, pedálem, 18 rejstříky a pneumatickou kuželkovou vzdušnicí, píšťaly uložil ve dvou skříních románského slohu, od 1926 měchy poháněny elektřinou. Ve věži jsou zavěšeny tři zvony – nejstarší „ke cti Boží“ je datován [[1537]], druhý sv. Jana Křtitele pochází z kostela na [[Koštofrank (Semily)|Koštofranku]] a má vročení [[1590]] a poslední, zasvěcený sv. Anežce České, věnoval děkan Alfréd Kostka roku 1991 k uctění památky svého otce, jenž zahynul v koncentračním táboře.{{Citace monografie [291] => | příjmení = Navrátil [292] => | jméno = Ivo [293] => | rok = 2012 [294] => | titul = Semily: Stadtführer [295] => | vydavatel = Město Semily - Informační centrum [296] => | místo = Semily [297] => | počet stran = 16 [298] => }} [299] => [300] => * [[Soubor:Sbor dr. Farského 2020.jpg|náhled|273x273pixelů|Sbor dr. Karla Farského]]Hřbitovní [[Kostel svatého Jana Křtitele (Semily)|kostel Umučení sv. Jana Křtitele]] na [[Koštofrank (Semily)|Koštofranku]] měl rovněž dřevěného předchůdce, kterého si těsně před rokem 1590 postavili podle celkem reálné hypotézy katoličtí obyvatelé Semil, když farní kostel ve městě zabrali po reformaci utrakvisté. Kamenný byl vystavěn v barokním slohu v letech [[1723]] až [[1727]]. Průčelí je zdobeno vysokým trojbokým štítem a [[pilastr]]y. Plochý strop, stěny s pilastry, v [[kněžiště|kněžišti]] nástropní malba Jan Křtitel káže národům z roku [[1761]], z téže doby iluzivně malovaná architektura hlavního oltáře s malbou Hlavy sv. Jana Křtitele ve vězení. Po stranách sochy [[svatá Veronika|sv. Veroniky]] a [[svatá Helena|sv. Heleny]], dva jednoduché protějškové oltáře s obrazy sv. Václava a sv. Prokopa, P. Marie Růžencové a sv. Barbory z konce [[18. století]] a [[kazatelna]] s malovanými obrazy [[Evangelisté|evangelistů]] z [[17. století]]. V roce [[1825]] byla postavena na sakristii [[empora]]. [[Varhany]] pocházejí z kostela svatého Petra a Pavla a jsou dnes ve špatném stavu. U kostela sídlil od roku [[1728]] až do josefínských reforem [[poustevník]], který bydlel v malém domku se zahrádkou na [[hřbitov]]ě, který kostel dodnes obklopuje. Pod kostelem se nalézá [[pramen]] svatého Václava, který byl objeven roku [[1793]], kamenná studnice pochází z roku [[1857]], výstavba byla dokončena vznikem schodiště a sochy světce roku [[1895]]. [301] => * [[Sbor Dr. Karla Farského (Semily)|Sbor Dr. Karla Farského]] byl vystavěn roku [[1938]] československou církví. Při jeho stavbě použil turnovský architekt [[Vladimír Krýš]] moderní technologie - [[beton]] a [[sklo]]. Velmi působivá je lamelová klenba, vzepjatá 5 metrů vysoko nad sborem o rozměrech 10,9 x 15,0 metrů, a zejména 24 metrů vysoká železobetonová věž s cihelnou výplní. V předsíni a později i ve sboru bylo zřízeno kolumbárium. Původní harmonium nahradily jednomanuálové elektrické varhany s pěti rejstříky. Roku [[1958]] doplněny do kostela dva reliéfy akad. malíře [[Vladimír Komárek|Vladimíra Komárka]], ''„M. Jan Hus na kazatelně“'' a ''„Karel Farský v zamyšlení nad Písmem svatým''“. Střed zdi nad kněžištěm od roku 1990 zdobí plastika ''„Žehnající Kristus“'' od akad. sochaře Jana Mastníka. [302] => * Kaple [[Čtrnáct svatých pomocníků|Čtrnácti svatých pomocníků]] – stavba z 2. poloviny 18. století s dobovou figurativní výmalbou interiéru. Nachází se 1 km severně za městem, při [[Silnice II/289|silnici II/289]]. U objektu roste čtveřice památných stromů – [[Lípy u kapličky Čtrnácti pomocníků]]. [303] => * Kaple Bolestné [[Maria (matka Ježíšova)|P. Marie]] (Sejkorská kaplička) – stavba z konce 18. století. Nachází se 3 km za městem. [304] => * Fara – jednopatrová stavba z konce 18. století s průčelím členěným dekorativními rámy. [305] => * Zámek - jednopatrová barokní stavba pochází z první poloviny 17. století. Severní zámecké křídlo zdobí arkády. Roku [[1846]] zničil střechu zámku [[požár]]. Rozsáhlé přestavby po roce [[1898]], tehdy se stalo majitelem zámku město. Od roku [[1922]] zámek v majetku státu. V roce [[1926]] vystavěno druhé patro, v 70. letech [[19. století]] bylo třetí patro a zazděny arkády, po r. 1990 rehabilitace. [306] => * [[Radnice]] – původně dřevěná stavba s věží z roku [[1691]], která později zchátrala. Nová radnice slavnostně otevřena roku [[1874]] za přítomnosti [[František Ladislav Riegr|Františka Ladislava Riegra]]. Budova zároveň sloužila jako [[knihovna (instituce)|knihovna]], [[záložna]], divadelní sál a hostinec a obchod s potravinami. Roku [[1922]], v neděli 17. září, z balkónu promluvil prezident [[Tomáš Garrigue Masaryk]] (pamětní deska). [307] => * Muzeum a Pojizerská galerie – původně panský dům z roku [[1760]] patří k nejstarším ve městě. Dům patřil původně k zámku. Od 80. let 19. století v něm žil spisovatel [[Antal Stašek]] a roku [[1882]] se zde narodil jeho syn Kamil – [[Ivan Olbracht]]. Dnes [[muzeum]] a [[galerie umění|galerie]] s infocentrem. [308] => [[Soubor:Semily - Obecní dům 2.jpg|náhled|[[Obecní dům (Semily)|Obecní dům]] v Husově ulici]] [309] => * Obecní (dříve též Okresní) dům – novorenesanční stavba postavená jako hotel [[Jan Vejrych|Janem Vejrychem]] v letech [[1905]] až [[1906]]. Jde o čtyřpatrovou stavbu s bohatým štukovým secesním dekorem, s věží a z [[Benátky|Benátek]] dodanou mozaikou. [[Mozaika|Mozaiku]] provedla pražská firma Giovanni Petrucco podle návrhu umělce [[Jano Köhler]]a. Městská pokladna nemohla však provoz ufinancovat, a tak hotel prodala okresu, v roce 1928 jej koupil Miloš Kvapil. Po znárodnění hotel chátral, teprve nový majitel, TOPEX 99 jej po roce 1999 postupně obnovil. [310] => * Sokolovna (dříve Dělnický dům) – stavba s figurálním [[tympanon]]em od J. J. Hlavy, postavena v roce [[1909]] sociálně demokratickou stranou, roku 1916 získána v dražbě jednotou Sokola. [311] => * Městská nemocnice – stavba od V. Hellera po roce 1907. [312] => * Mariánský barokní sloup na Komenského náměstí z roku [[1737]] se sochami [[svatý Jan Evangelista|sv. Jana Evangelisty]], sv. Jana Křtitele a [[jan Nepomucký|sv. Jana Nepomuckého]], sloup byl postaven jako díkůvzdání za záchranu města před požárem. Na soklu se nacházejí reliéfy Ukřižovaného Krista, sv. Václava a sv. Floriána. Autorem je pravděpodobně sochař Martin Jelínek z Kosmonos. [313] => * Socha Františka Ladislava Riegra v řečnickém postoji z roku 1928, od pražského sochaře [[Ladislav Šaloun|Ladislava Šalouna]]. [314] => * Sousoší Otec a syn (Antal Stašek a Ivan Olbracht) od sochaře [[Josef Malejovský|Josefa Malejovského]] z roku [[1960]]. [315] => * Socha sv. Václava od sochaře Františka Herrgesella z roku 1864, daroval F. L. Rieger na památku svého otce. Původně stávala na Dolením (Riegrově náměstí), r. 1979 přemístěna ke kostelu sv. Petra a Pavla naproti radnici. [316] => * několik soch: barokní sousoší [[svatá Anna|sv. Anny]] s P. Marií, barokní sv. Jan Nepomucký, [[svatý Václav|sv. Václav]] s kašnou (u cesty ke hřbitovnímu kostelu), další sv. Václav (u farního kostela, od F. L. Riegra na památku jeho otce). [317] => * v Jílovecké ulici (pod hřbitovním kostelem) se nalézá soubor tří roubených chaloupek z let [[1785]] až [[1906]]. Bydleli zde drobní řemeslníci a tovární dělníci, mimo jiné také výrobce pilníků, jehož řemeslu je věnována stálá expozice. Jde o domy pojizerského typu. [318] => * [[Krematorium v Semilech|Krematorium]] – vystavěno roku [[1937]], šlo o první elektrické krematorium v českých zemích. Funkcionalistický projekt vytvořil architekt Josef Schejbal. Vnitřní dekorace provedl Alois Doležel z [[Prostějov]]a, žák [[Max Švabinský|Maxe Švabinského]]. V 60. letech 20. století bylo krematorium rekonstruováno na plyn a od roku [[1988]] slouží jen jako obřadní síň. [319] => * Při Cihlářské ulici na sv. okraji Semil je chráněna památná [[Lípa u cihelny]] ({{Souřadnice|50.6057222|15.3432222|typ=landmark|region=CZ}}) [320] => [321] => Na severu města začínají dvě velice zajímavé stezky procházející [[Údolí Jizery u Semil a Bítouchova|Údolím Jizery]], a to [[Kamenického stezka|Kamenického]] a [[Riegrova stezka|Riegrova]]. Toto údolí patří do [[Geopark Český ráj|Geoparku Český ráj]] a vyskytuje se v něm [[Endemit|endemická]] rostlina [[lomikámen trsnatý vlnatý]]. V osadě Nouzov nalezneme [[Cimrman]]ovu ''Nejnižší rozhlednu na světě'' a u osady Cimbál Masarykovu vyhlídku. Východně od Semil jsou také populární [[Bozkovské dolomitové jeskyně]] a západně zase hora [[Kozákov]], jež je nejvyšším vrcholem [[Český ráj|Českého ráje]] – 745 m.{{Citace elektronické monografie [322] => | titul = Prohlížecí služba WMS-ZABAGED® [323] => | url = https://ags.cuzk.cz/geoprohlizec?p=22575&b=zm&extent=-676135.560801238,-995046.83648703,-675827.2716534098,-994904.5684212438 [324] => | vydavatel = Zeměměřický úřad [325] => | datum přístupu = 2023-01-15 [326] => }} [327] => [328] => === Riegrův domek === [329] => [[Soubor:Semily - Riegrův dům.jpg|náhled|vlevo|[[Riegrův domek]] na Riegrově náměstí]] [330] => Dům čp. 68, jemuž místní lidé říkají [[Riegrův domek]], je poslední zachovanou stavbou kdysi rozsáhlého komplexu budov Riegrova mlýna, bývala v něm konírna. Na domě je také umístěna pamětní deska jako vzpomínka na slavného semilského rodáka [[František Ladislav Rieger|F. L. Riegra]]. [331] => [332] => === Komunistická mozaika === [333] => [[Soubor:Semily, Riegrovo náměstí, Tyršova 457.jpg|náhled|vpravo|Mozaika se symboly komunismu na štítě domu na Riegrově náměstí před zakrytím]] [334] => Staronovým symbolem semilského náměstí se po svém odkrytí v roce 2009 stala komunistická [[mozaika]] s rudou hvězdou, srpem a kladivem, umístěná vysoko na průčelí domu a dominující Riegrovu náměstí. Od roku 1990 byla překrytá reklamním bannerem. Kontroverzní výzdoba náměstí byla zároveň při odhalení doplněna citátem [[George Santayana|George Santayany]]: „Kdo nezná svou minulost, je odsouzen ji opakovat.“ [335] => [336] => V roce 2016 v participativním rozpočtu občané odhlasovali definitivní zakrytí kontroverzní mozaiky novou fasádou, na níž bude vyveden znak města. Realizace tohoto projektu proběhla na podzim 2018.{{Citace elektronického periodika [337] => | příjmení = [338] => | jméno = [339] => | autor = ČTK [340] => | titul = Ze Semil zmizela kontroverzní mozaika s komunistickými symboly [341] => | periodikum = Liberecká Drbna [342] => | vydavatel = [343] => | url = https://www.libereckadrbna.cz/zpravy/spolecnost/16000-ze-semil-zmizela-kontroverzni-mozaika-s-komunistickymi-symboly.html [344] => | datum vydání = 13. září 2018 [345] => | jazyk = [346] => | url archivu = [347] => | datum přístupu = 2019-01-15 [348] => }} [349] => [350] => == Známí rodáci a osobnosti == [351] => [[Soubor:Semily - Riegrova deska.jpg|náhled|Pamětní deska F. L. Riegra na Riegrově domu]] [352] => * [[Josef Bartoš (archeolog)|Josef Bartoš]] (1923–1998), klasický archeolog, propagátor [[antroposofie]], iniciátor [[Waldorfská škola|waldorfského školství]] v Semilech [353] => * [[Jiří Bažant]] (1924–2011), [[hudební skladatel]], aranžér, klavírista a hudební pedagog [354] => * [[Dagmar Benešová]] (1906–1999), profesorka [[Univerzita Karlova|Univerzity Karlovy]], zakladatelka moderní dětské [[patologie]] [355] => * [[Jiří Čeřovský]] (* 1955), politik [356] => * [[Miloš Endler]] (1903–1993), malíř krajin, grafik a restaurátor obrazů [357] => * [[Jan Farský]] (* 1979), místopředseda hnutí [[Starostové a nezávislí|STAN]], poslanec [[Parlament České republiky|PČR]], v letech 2006 až 2014 starosta Semil [358] => * [[Julie Hamáčková]] (1892–1968), [[Biologie|hydrobioložka]], profesorka ČVUT [359] => * [[Josef Jiří Hlava]] (1884–1936), sochař a konzervátor [360] => * [[Pavel Hlava (sklář)|Pavel Hlava]] (1924–2003), sklářský výtvarník [361] => * Rudolf Hlava (1911–1988), pedagog, sběratel, archivář a muzejník, čestný občan Semil [362] => * [[Jindřich Hybler]] (1891–1966), český sbormistr a hudební skladatel [363] => * [[Miloslav Jágr]] (1927–1997), iustrátor, scénograf, spisovatel a výtvarník [364] => *Jiří Janoušek (1917–1940), pplk. in mem., letec 311. perutě [[Royal Air Force|RAF]] [365] => * [[Mirko Jelusich]] (1886–1969), rakouský spisovatel, divadelní kritik a klíčová postava nacistické kultury v [[Rakousko|Rakousku]] [366] => * [[Magdalena Jetelová]] (* 1946), sochařka, fotografka a výtvarnice konceptuálních projektů, žije v Německu [367] => * [[Zdeněk Johan]] (1935–2016), mineralog, profesor [[Univerzita Orléans|univerzity]] ve francouzském [[Orléans]]u, čestný občan Semil [368] => * Jan Kamenický (1876–1951), vrchní rada zemského úřadu, propagátor turistiky, publicista [369] => * [[Kateřina Kasanová]] (* 1999), modelka, vítězka [[Miss Czech Republic|Miss Face Czech Republic]] 2017 [370] => * [[Vladimír Komárek]] (1928–2002), český malíř, grafik, ilustrátor a pedagog [371] => * [[Karel Kramář]] (1860–1937), český a československý politik, první ministerský předseda ČSR, účastník odboje, předseda Československé národní demokracie, předseda Národního sjednocení [372] => * [[Bohumil Kučera (1874–1921)|Bohumil Kučera]] (1874–1921), český fyzik [373] => * [[Vincenc Kwaysser]] (1837–1901), ředitel továrny, vynálezce [[Hektograf|hektografu]], chemik a fotograf [374] => * [[Marie Kwaysserová]] (1849–1913), německá básnířka a překladatelka [375] => * [[Antonín Langhamer]] (* 1936), teoretik výtvarného umění, ředitel [[Muzeum skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou|Muzea skla a bižuterie]] v [[Jablonec nad Nisou|Jablonci nad Nisou]] [376] => * [[Milena Lenderová]] (* 1946), historička, profesorka [[Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích|Jihočeské univerzity]], děkanka Fakulty humanitních studií [[Univerzita Pardubice|Univerzity Pardubice]] [377] => *Bohumil Majzner (1934–2016), loutkoherec a potomek významné podkrkonošské loutkářské rodiny Majznerů [378] => * [[František Mizera]] (1861–1925), učitel a historik [379] => * Otakar Morávek (1925–1996), pedagog, ředitel gymnázia 1968–1969, lehkoatletický trenér, významný člen [[Sokol (spolek)|Sokola]] [380] => * [[Ladislav Muška]] (* 1928), pěvec a režisér opery [[Severočeské divadlo opery a baletu|Severočeského divadla]] v [[Ústí nad Labem]] [381] => * [[Jaromír Nosek]] (* 1978), herec, absolvent semilského Gymnázia Ivana Olbrachta [382] => * Břetislav Novák (* 1952), sklářský výtvarník [383] => * [[Josef Novák (kněz)|Josef František Novák]] (1767–1844), profesor teologie, arcibiskup zadarský [384] => * [[Ivan Olbracht]] (1882–1952), spisovatel, prozaik, publicista, novinář a překladatel [385] => * [[Josef Paldus]] (* 1935), český chemik, profesor na Univerzitě ve Waterloo v kanadském Ontáriu, čestný občan Semil [386] => * [[Květoslava Patočková]] (1912–1991), alias semilská bába, bylinkářka a lidová léčitelka [387] => * [[František Adam Petřina]] (1799–1855), fyzik a matematik [388] => * [[Ludvík Pytlíček]] (1943–2019), [[Filatelie|filatelista]] [389] => * [[Věra Plívová-Šimková]](* 1934), filmová režisérka, známá zejména svými filmy o dětech a pro děti [390] => * [[František Ladislav Rieger]] (1818–1903), politik, publicista, spoluzakladatel a vůdce Národní strany, později nazývané jako staročeská strana [391] => * [[Jiří Salaba]] (* 1947), malíř [392] => * [[Antal Stašek]] (1843–1931), spisovatel a právník [393] => * [[Karel Steigerwald]] (* 1945), dramatik, dramaturg, scenárista a publicista [394] => * [[Pavel Tigrid]] (1917–2003), vlastním jménem Pavel Schönfeld, spisovatel a publicista [395] => * [[Josef Vejvara]] (1869–1946), spisovatel a žurnalista Národních listů [396] => * [[Zdeněk Zahradník]] (* 1936), hudební skladatel a režisér [397] => [398] => == Partnerská města == [399] => *{{Flagicon|UKR}} [[Koločava]], Ukrajina [400] => *{{Flagicon|GER}} [[Schauenburg]], Německo [401] => [402] => == Odkazy == [403] => === Reference === [404] => [405] => [406] => === Související články === [407] => * [[Okresní soud v Semilech]] [408] => [409] => === Literatura === [410] => * {{Citace monografie [411] => | příjmení = Prokeš [412] => | jméno = Miroslav [413] => | rok = 2010 [414] => | titul = Semily [415] => | vydání = 1 [416] => | vydavatel = Město Semily [417] => | místo = Semily [418] => | počet stran = 127 [419] => | stránky = 64 [420] => | poznámka = [dále jen Semily] [421] => }} [422] => * {{Citace monografie [423] => | příjmení = Mizera [424] => | jméno = František [425] => | rok = 1930 [426] => | titul = Paměti města Semily a jeho okolí [427] => | vydání = 1 [428] => | vydavatel = Město Semily [429] => | místo = Semily [430] => | počet stran = 275 [431] => | stránky = [432] => | isbn = [433] => }} [434] => [435] => === Externí odkazy === [436] => * {{Commonscat}} [437] => * {{Wikislovník|heslo=Semily}} [438] => * {{Commons|Semily}} [439] => * {{RÚIAN}} [440] => *[https://www.hrady.cz/zamek-semily-semily Hrady.cz: Zámek Semily] [441] => [442] => {{Části české obce}} [443] => {{Okres Semily}} [444] => {{Autoritní data}} [445] => {{Portály|Česko}} [446] => [447] => [[Kategorie:Semily| ]] [448] => [[Kategorie:Okresní města v Česku]] [449] => [[Kategorie:Obce s rozšířenou působností]] [450] => [[Kategorie:Obce s pověřeným obecním úřadem]] [451] => [[Kategorie:Města v Čechách]] [452] => [[Kategorie:Města v okrese Semily]] [453] => [[Kategorie:Sídla na Jizeře]] [454] => [[Kategorie:Sídla v Krkonošském podhůří]] [455] => [[Kategorie:Kozákov]] [456] => [[Kategorie:Města v Euroregionu Nisa]] [457] => [[Kategorie:Obce v okrese Semily]] [] => )
good wiki

Semily

Semily (německy Semil) jsou město ležící na severovýchodě Čech a jihovýchodě Libereckého kraje v okresu Semily. Rozkládají se v hlubokém údolí u soutoku Jizery s Oleškou na severní hranici Českého ráje.

More about us

About

Město se pyšní atraktivním okolím, které láká návštěvníky k objevování přírodních krás, jako jsou skalní útvary, lesy a řeky. Semily získaly svoji popularitu nejen díky turistickým cílům, ale také díky pohostinnosti místních obyvatel a rozmanitému kulturnímu životu. Historie Semil sahá až do středověku, kdy se místo stalo důležitým obchodním uzlem. Město se vyznačuje historickými památkami, které svědčí o jeho bohaté minulosti, a nabízí návštěvníkům unikátní pohled do tradic a zvyklostí regionu. Mezi významné budovy patří například kostel svatého Petra a Pavla, který dodává městu kouzlo. V současnosti je Semily také centrem sportovních a kulturních aktivit. Místní obyvatelé mají široké možnosti vyžití, ať už jde o sportování v přírodě, podnikání nebo umělecké vyjádření. Město se může pochlubit různými akcemi během roku, které sjednocují komunitu a představují místní tradice, zvyky a talenty. Semily jsou také výchozím bodem pro výlety do okolní přírody. Návštěvníci mají možnost vychutnávat si turistické stezky vedoucí k úchvatným výhledům a přírodním rezervacím. Tato oblast podporuje aktivní životní styl a nabízí příležitosti pro relaxaci a odpočinek. Celkově lze říci, že Semily jsou městem, které s láskou spojuje historii s moderním životem a nabízejí obyvatele i návštěvníkům jedinečné zážitky. Kdo sem zavítá, odnáší si s sebou nezapomenutelné vzpomínky a touhu se sem vracet.

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Koštofrank (Semily)','Údolí Jizery u Semil a Bítouchova','Liberecký kraj','Český ráj','František Ladislav Rieger','Jan Farský','Antal Stašek','1906','1922','Jizera (řeka)','Tomáš Garrigue Masaryk','Kozákov'

1906

1922

Kozákov