Array ( [0] => 16558600 [id] => 16558600 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Semnoni [uri] => Semnoni [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Možná hledáte|[[Senoni]], keltský kmen usazený v Galii}} [1] => [[Soubor:Germani secondo PLINIO 78 e TACITO 98 AD.png|náhled|[[Germáni|Germánské]] kmeny na konci 1. století n. l. (podle [[Plinius starší|Plinia]] a [[Tacitus|Tacita]])]] [2] => '''Semnoni''' (též ''Samnoni'', ''Zemané''{{Citace monografie [3] => | příjmení = Šembera [4] => | jméno = Alois Vojtěch [5] => | titul = Dějiny řeči a literatury československé [6] => | url = https://archive.org/details/djinyeialiterat02emgoog/page/n43/mode/2up [7] => | rok = 1859 [8] => | strany = [https://archive.org/details/djinyeialiterat02emgoog/page/n43/mode/2up 33] [9] => | isbn = [10] => }}; [[Starořečtina|starořecky]] ''Σέμνωνες'', {{Vjazyce2|la|''Semnones''}}) byli starobylým a početným germánským kmenem [[Herminoni|Herminonů]] (často označovaným obecně jako [[Svébové]]), k nimž se počítali spolu s [[Markomani|Markomany]], [[Kvádové|Kvády]], [[Hermunduři|Hermundury]] a [[Langobardi|Langobardy]]. Přinejmenším do 3. století žili podél toku středního [[Labe]] v dnešním [[Braniborsko|Braniborsku]]. Na západě sousedili s [[Cheruskové|Cherusky]], na severu s Langobardy, na východě s [[Vandalové|Vandaly]] a na jihu s Hermundury. Byli považováni možná za nejvýznamnější ze Svébských kmenů; podle [[Tacita]] sami sebe označovali za „''nejušlechtilejší a nejstarší''“ z nich (''vetustissimos nobilissimosque Sueborum'').{{Citace monografie [11] => | autor = Tacitus [12] => | titul = ''De origine et situ Germanorum'' [13] => | XXXIX, 4 [14] => }}. [15] => [16] => Kolem roku 6 př. n. l. se Semnoni připojili k [[Markomani|Markomanům]] pod vedením [[Marobud]]a. V roce 5 n. l. jsou zmiňováni jako obyvatelé [[Braniborské markrabství|Braniborské marky]].{{Citace monografie [17] => | příjmení = Schmidt [18] => | jméno = Ludwig [19] => | titul = Allgemeine Geschichte der germanischen Völker bis zur Mitte des sechsten Jahrhunderts [20] => | vydavatel = De Gruyter [21] => | místo = Berlín [22] => | rok = 2019 [23] => | strany = 188 [24] => | url = https://www.google.cz/books/edition/Allgemeine_Geschichte_der_germanischen_V/aoI9EAAAQBAJ?hl=cs&gbpv=1&pg=PA188 [25] => | isbn = [26] => }} [27] => [28] => V 1. století se připomíná semnonský král (řecky ''Σεμνόνων βασιλεύς'') Masyas (''Μάσυος'', ''Masław''{{Citace monografie [29] => | příjmení = [30] => | jméno = [31] => | titul = Neue preussische Provinzial-Blätter, Svazek 72 [32] => | vydavatel = Thomas & Oppermann [33] => | místo = Královec [34] => | rok = 1869 [35] => | strany = 167 [36] => | url = https://www.google.cz/books/edition/Neue_preussische_Provinzial_Blätter/FeoXAAAAYAAJ?hl=cs&gbpv=1&pg=PA167 [37] => | isbn = [38] => }}). [[Cassius Dio]] píše, že Masyas společně se svou věštkyní Gannou (''Γάννα'') navštívil kolem roku 90 [[Římané|římského]] císaře [[Domitianus|Domitiana]], který je s poctami přijal. [39] => [40] => Ve 3. století se Semnoni přesunuli na jih do [[Sasko|Saska]] a [[Lužice]] a postupně splývali s [[Alamani|Alamany]]. V 5. století odešla většina Semnonů do [[Francie]] a [[Hispánie]] a založila [[Svébská říše|Svébskou říši]].{{Citace monografie [41] => | příjmení = Bertram [42] => | jméno = Philipp Ernst [43] => | titul = Einleitung in die Staatsverfassung der heutigen europäischen Reiche und Staaten [44] => | vydavatel = [45] => | místo = [46] => | rok = 1770 [47] => | strany = 181 [48] => | url = https://www.google.cz/books/edition/Einleitung_in_die_Staatsverfassung_der_h/ErpQTEewZsAC?hl=cs&gbpv=1&dq=semnonen&pg=PA181 [49] => | isbn = [50] => }} V 6. století, za [[Martin z Dumia|Martina z Bragy]], Semnoni opustili [[ariánství]] a v [[Galicie|Galicii]] založili [[Řád svatého Benedikta|benediktinský]] klášter Samos (''Mosteiro de San Xulián de Samos''), původně ''Samanos''.{{Citace monografie [51] => | titul = Recuerdos de un viage por España: Castilla, León, Oviedo, Provincias Vascongadas, Asturias, Galicia, Navarra [52] => | vydavatel = Establecimiento de Mellado [53] => | rok = 1862 [54] => | strany = 355 [55] => | url = https://www.google.cz/books/edition/Einleitung_in_die_Staatsverfassung_der_h/ErpQTEewZsAC?hl=cs&gbpv=1&dq=semnonen&pg=PA181 [56] => | isbn = [57] => }} [58] => [59] => Od 6. století na místa po Semnonech přicházeli [[Lužičtí Srbové]] (ti např. osídlili okolí [[Jena|Jeny]]) a další [[Slované]].{{Citace monografie [60] => | příjmení = Meyner [61] => | jméno = A. M. [62] => | titul = Geschichte der Stadt Wittenberg [63] => | vydavatel = [64] => | místo = [65] => | rok = 1845 [66] => | strany = 6 [67] => | url = https://www.google.cz/books/edition/Geschichte_der_Stadt_Wittenberg/QHMAAAAAcAAJ?hl=cs&gbpv=1&dq=semnonen&pg=PA6 [68] => | isbn = [69] => }} V 7. století žily v Braniborsku již jen poslední zbytky Semnonů.{{Citace monografie [70] => | příjmení = Sting [71] => | jméno = Jan [72] => | titul = Über 500 Jahre Adelsgeschichte im mittelalterlichen Wohnturm zu Garz [73] => | vydavatel = [74] => | místo = [75] => | rok = 2021 [76] => | strany = 6 [77] => | url = https://www.google.cz/books/edition/Über_500_Jahre_Adelsgeschichte_im_mitte/FnQYEAAAQBAJ?hl=cs&gbpv=1&pg=PA6 [78] => | isbn = [79] => }} [80] => [81] => Zhruba do [[První světová válka|1. sv. války]] bylo zpochybňováno zařazení Semnonů ke germánským kmenům; zejména neněmečtí autoři ([[Kazimír Szulc]],{{Citace monografie [82] => | titul = Časopis Vlasteneckého spolku muzejního v Olomouci, Ročník IV. [83] => | rok = 1887 [84] => | strany = 126 [85] => | url = https://www.google.cz/books/edition/Časopis_Vlasten_spolku_muzejního_v_Olo/lksxAQAAMAAJ?hl=cs&gbpv=1&dq=prabydlitelích&pg=RA3-PA126 [86] => }} [[Pavel Papáček]] aj.) je považovali za kmen slovanský. Historici se poté nicméně přiklonili k názoru [[Lubor Niederle|Lubora Niederleho]], který teorii slovanské autochtonistické školy rozporoval.{{Citace monografie [87] => | příjmení = Šimek [88] => | jméno = Emanuel [89] => | titul = Velká Germanie Klaudia Ptolemaia, Svazek 2 [90] => | místo = Brno [91] => | rok = 1935 [92] => | strany = 137 [93] => | url = https://digilib.phil.muni.cz/_flysystem/fedora/pdf/118836.pdf [94] => }} [95] => [96] => Někteří historikové řadí germánské Semnony, keltské [[Senoni|Senony]] a římské Diisemony do společné skupiny pohanských [[druid]]ů.{{Citace monografie [97] => | příjmení = Gruber [98] => | jméno = Johann Gottfried [99] => | titul = Allgemeine Encyklopädie der Wissenschaften und Künste in alphabetischer Folge [100] => | vydavatel = Johann Friedrich Gleditsch [101] => | místo = Lucern [102] => | rok = 1836 [103] => | strany = 488 [104] => | url = https://www.google.cz/books/edition/Allgemeine_encyklopädie_der_wissenschaf/J79FAQAAMAAJ?hl=cs&gbpv=1&dq=diisemones&pg=PA488 [105] => | isbn = [106] => }} [107] => [108] => == Lokalizace a etymologie == [109] => [[Klaudios Ptolemaios|Ptolemaiova]] mapa [[Germánie]] uvádí les zvaný ''Semanus Silva''; pravděpodobně jde o [[Durynský les]] (někteří uvažují i [[Krušné hory]]). Působiště Semnonů bylo rovněž spojováno s dnešním [[Dolní Lužice|dolnolužickým]] městem [[Sonnewalde]],{{Citace monografie [110] => | příjmení = Wilhelm [111] => | jméno = August Benedikt [112] => | titul = Germanien und seine Bewohner, nach den Quellen dargestellt [113] => | vydavatel = [114] => | místo = [115] => | rok = 1823 [116] => | strany = 50 [117] => | url = https://www.google.cz/books/edition/Germanien_und_seine_Bewohner_nach_den_Qu/6VxiAAAAcAAJ?hl=cs&gbpv=1&dq=sonnewalde&pg=PA50 [118] => | isbn = [119] => }} nebo s lesnatou oblastí mezi [[Saalfeld/Saale|Saalfeldem]] a [[Saalburg]]em.{{Citace monografie [120] => | příjmení = Gmelin [121] => | jméno = Julius [122] => | titul = Hällische Geschichte. Geschichte der Reichsstadt Hall und ihres Gebiets nebt einem Ueberblick über die Nachbargebiete [123] => | vydavatel = Ferdinand Steib [124] => | místo = [125] => | rok = 1896 [126] => | strany = 67 [127] => | url = https://www.google.cz/books/edition/Hällische_Geschichte/5dkSAAAAYAAJ?hl=cs&gbpv=1&dq=saalburg&pg=PA67 [128] => | isbn = [129] => }} Hradiště Herthaburg na [[Rujána|Rujáně]], nedaleko [[Stralsund]]u ({{Vjazyce2|la|''Sunnonia''}}), mělo být místem, kde Semnoni uctívali bohyni Herthu (Nerthu), „''Matku země''“.{{Citace monografie [130] => | příjmení = Kröger [131] => | jméno = Johann Christoph [132] => | titul = Norddeutsche Freiheits- und Heldenkämpfe [133] => zur Kenntniß deutschen Lebens und zur Beförderung vaterländischen Sinnes bei Jung und Alt [134] => | vydavatel = Friedrich Brandstetter Verlag [135] => | místo = Lipsko [136] => | rok = 1854 [137] => | strany = 232 [138] => | url = https://www.google.cz/books/edition/Norddeutsche_Freiheits_und_Heldenkämpfe/FW4AAAAAcAAJ?hl=cs&gbpv=1&dq=hertha&pg=PA232 [139] => | isbn = [140] => }} Etymologicky blízké je [[Baltské jazyky|baltické]] ''sāmanos'' (močál, mech); odtud i ''samānius'' (neupravený, zarostlý člověk; srov. ''Seemann'', ''[[Šamanismus|šaman]]'').{{Citace monografie [141] => | příjmení = Otrębski [142] => | jméno = Jan Szczepan [143] => | titul = Gramatyka języka litewskiego: Nauka o budowie wyrazów, Díl 2. [144] => | vydavatel = Państwowe Wydawnictwo Naukowe [145] => | místo = Varšava [146] => | rok = 1956 [147] => | strany = 81 [148] => | url = https://www.google.cz/books/edition/Gramatyka_języka_litewskiego_Nauka_o_bu/i9ocAAAAIAAJ?hl=cs&gbpv=1&bsq=samānius [149] => | isbn = [150] => }} Název kmene Semnonů byl odvozován i z německého ''saemanon/sammeln'' (''sjednotit se''),{{Citace monografie [151] => | příjmení = Ersch [152] => | jméno = Johann Samuel [153] => | titul = Allgemeine Encyclopädie der Wissenschaften und Künste in alphabetischer Folge, Svazek 6 [154] => | vydavatel = Johann Friedrich Gleditsch [155] => | místo = [156] => | rok = 1829 [157] => | strany = 352 [158] => | url = https://www.google.cz/books/edition/Allgemeine_Encyclopädie_der_Wissenschaf/lGgqAAAAMAAJ?hl=cs&gbpv=1&dq=saemanon&pg=RA1-PA352 [159] => | isbn = [160] => }} od semen stromů v posvátném lese,{{Citace monografie [161] => | příjmení = Schmeitzner [162] => | jméno = Ernst [163] => | titul = Bayreuther Blätter, Svazek 13 [164] => | vydavatel = [165] => | místo = [166] => | rok = 1890 [167] => | strany = 19 [168] => | url = https://www.google.cz/books/edition/Bayreuther_Blätter/_lEPAAAAYAAJ?hl=cs&gbpv=1&dq=semo&pg=PA19 [169] => | isbn = [170] => }} od [[Sabinové|Sabinů]] nebo od samotných Svébů,{{Citace monografie [171] => | příjmení = Arnold [172] => | jméno = Hans-Joachim [173] => | titul = Atlantis. Spurensuche auf ungewöhnlichen Wegen [174] => | vydavatel = [175] => | místo = [176] => | rok = 2022 [177] => | strany = 214 [178] => | url = https://www.google.cz/books/edition/Atlantis/nzilEAAAQBAJ?hl=cs&gbpv=1&dq=sabini&pg=PA214 [179] => | isbn = [180] => }} od boha Sancuse (''Semo Sancus'') ze starořímského náboženství,{{Citace monografie [181] => | příjmení = Otto [182] => | jméno = Jan [183] => | titul = Ottův slovník naučný, Díl 22. [184] => | vydavatel = [185] => | místo = Praha [186] => | rok = 1904 [187] => | strany = 844–845 [188] => | url = https://cs.wikisource.org/wiki/Ottův_slovník_naučný/Semones [189] => | isbn = [190] => }} a konečně i od řeky [[Sála|Sály]]. [191] => [192] => == Reference == [193] => [194] => {{Autoritní data}} [195] => [196] => [[Kategorie:Svébové]] [197] => [[Kategorie:Starověké germánské národy]] [] => )
good wiki

Semnoni

Tacita) Semnoni (též Samnoni, Zemané; starořecky Σέμνωνες) byli starobylým a početným germánským kmenem Herminonů (často označovaným obecně jako Svébové), k nimž se počítali spolu s Markomany, Kvády, Hermundury a Langobardy. Přinejmenším do 3.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Markomani','Senoni','Langobardi','Římané','Kvádové','Hermunduři','Svébové','Kazimír Szulc','druid','Lubor Niederle','Germánie','Lužičtí Srbové'