Array ( [0] => 15523713 [id] => 15523713 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Senior [uri] => Senior [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Různé významy|tento=starých lidech|druhý=církevním titulu|stránka=Senior (církev)}} [1] => '''Senior''' je starší [[člověk]], ale také nejstarší a zpravidla vážený člen nějakého [[společenství]].{{Citace monografie|příjmení=Haškovcová|jméno=Helena|příjmení2=|jméno2=|titul=Sociální gerontologie, aneb senioři mezi námi|vydání=1.|vydavatel=Galén|místo=Praha|rok=2012|počet stran=|strany=|isbn=978-80-7262-900-8}} [2] => [3] => Jako jediným objektivním faktorem, při posuzování toho, kdo je senior, se stal kalendářní [[věk]] jedince. [[Kalendářní věk]] je relativně jednoduše statisticky zachytitelný.{{Citace monografie|příjmení=Ondráková|jméno=Jiřina|příjmení2=|jméno2=|titul=Vzdělávání seniorů a jeho specifika|vydání=1.|vydavatel=Pavel Mervart|místo=Červený Kostelec|rok=2012|počet stran=|strany=|isbn=978-80-7465-038-3}} Nejobvyklejší věkovou hranicí je věk 60 - 65 let.{{Citace monografie|příjmení=Ondrušová|jméno=Jana|příjmení2=|jméno2=|titul=Stáří a smysl života|vydání=1.|vydavatel=Karolinum|místo=Praha|rok=2011|počet stran=|strany=|isbn=978-80-246-1997-2}} Stanovení této [[věkové hranice]] s sebou přináší jisté budoucí komplikace, protože s prodlužující se [[Délka života|délkou života]] bude nezbytné věkovou hranici revidovat, i když ne neustále. [4] => [[Soubor:Obyvatelstvo České republiky podle věku.jpg|náhled|'''Obyvatelstvo České republiky podle věku''']] [5] => Odchod do [[Starobní důchod|starobního důchodu]] nemůže být objektivním kritériem, kdy jedince přiřadíme mezi seniory, je však výrazným mezníkem v životě člověka samého. [6] => [7] => '''Gerón''' – (řecky stařec) – starší označení pro seniora, které se dnes prakticky nepoužívá, od tohoto pojmu se však odvozuje věda zvaná – [[gerontologie]] (věda o stárnutí) [8] => [9] => == Stárnutí a stáří == [10] => '''Stárnutí''' je celoživotní biologický proces, který je neodvratný a na jehož konci je stáří. Také Zavázalová uvádí, že stárnutí je proces všeobecný (stárne celá populace) a zároveň individuální (stárne konkrétní jedinec){{Citace monografie|příjmení=Zavazalová|jméno=Helena|příjmení2=|jméno2=|titul=Vybrané kapitoly ze sociální gerontologie|vydání=1.|vydavatel=Karolinum|místo=Praha|rok=2001|počet stran=|strany=|isbn=80-246-0326-8}} [11] => [12] => '''Stáří''' – (senium) toto období označuje pozdní fáze [[ontogeneze]], přirozeného průběhu života. Je důsledkem a projevem geneticky podmíněných involučních procesů modifikovaných dalšími faktory (choroby, životní prostředí, způsob života).{{Citace monografie|příjmení=Mühlpachr|jméno=Pavel|příjmení2=|jméno2=|titul=Gerontopedagogika|vydání=1.|vydavatel=Masarykova univerzita|místo=Brno|rok=2004|počet stran=|strany=|isbn=80-210-3345-2}} [13] => [14] => [[Stáří]] jako etapa lidského života je nejčastěji determinováno na základě [[Vývojová psychologie|vývojové psychologie]]. Obvykle se v odborné literatuře setkáváme s následujícím dělením stáří [15] => * 60 – 74 let = rané stáří • [16] => * 75 – 89 let = pravé stáří • [17] => * 90 a více let = dlouhověkost{{Citace monografie|příjmení=Haškovcová|jméno=Helena|příjmení2=|jméno2=|titul=Fenomén stáří|vydání=2|vydavatel=Havlíček Brain Team|místo=Praha|rok=2010|počet stran=|strany=|isbn=978-80-87109-19-9}}{{Citace monografie|příjmení=Sýkorová|jméno=Dana|příjmení2=|jméno2=|titul=Autonomie ve stáří: kapitoly z gerontosociologie|vydání=1.|vydavatel=Sociologické nakladatelství|místo=Praha|rok=2007|počet stran=|strany=|isbn=978-80-86429-62-5}} [18] => Je však nutné poznamenat, že mnozí autoři zároveň dodávají, že o stáří zpravidla hovoříme až od věku 65 let. Dle [[Český statistický úřad|českého statistického úřadu]] k 31.12.2013 dosáhlo zastoupení osob ve věku 65 a více let 17,4 %.{{Citace elektronické monografie|příjmení=Český statistiký úřad|jméno=|titul=Senioři|url=https://www.czso.cz/csu/czso/seniori|vydavatel=|místo=|datum vydání=|datum přístupu=4.11.2016}} [19] => [20] => '''Změny ve stáří''' – jednotlivé změny můžeme rozdělit do tří základních oblastí: [21] => * '''Fyzické změny''' – Seniorský věk s sebou zpravidla přináší [[Morbidita|polymorbiditu]] (nemocnost či chudobnost). Objevují se choroby [[Oběhová soustava|kardiovaskulárního systému]], páteře, problémy se [[Smysly|smyslovými receptory]]. Lze sem zařadit poruchy s příjmem potravy, poruchy [[termoregulace]], [[Močová inkontinence|inkontinenci]], hypomobilitu (omezená pohyblivost kloubů) a svalovou slabost. Zhoršující se zdravotní stav se zcela přirozeně odráží i v nárůstu neaktivních seniorů. Do této kategorie patří i proměna vizuální – vrásky, šedivé vlasy, atd. [22] => [23] => * '''Psychické změny''' – V této oblasti je typický úbytek [[Mozek|mozkové tkáně]] (cca o 10 – 15 %), což má za následek celkové zpomalení seniora. Ten potřebuje více času k vykonání nějakého úkolu. Senioři déle zpracovávají informace a prodlužuje se reakční doba. Mnohdy nastává u seniorů dobrovolná [[sociální izolace]]. Do této kategorie patří také [[demence]], [[deprese]], delirium, poruchy chování, poruchy adaptace. [24] => [25] => * '''Socioekonomické a sociální změny''' – Mezi hlavní změnu patří odchod do důchodu a s tím spojený úbytek finančních zdrojů. V souvislosti s odchodem do důchodu se také omezuje kontakt s bývalými spolupracovníky. Senioři najednou mají spoustu volného času, který se musí naučit využívat. Sociálními změnami v životě seniora mohou být i ztráta soběstačnosti, závislost na pomoci druhých, sociální izolace, týrání a zneužívání seniorů, atd.{{Citace monografie|příjmení=Topinková|jméno=Eva|příjmení2=|jméno2=|titul=Geriatrie pro praxi|vydání=1.|vydavatel=Galén|místo=Praha|rok=2005|počet stran=|strany=|isbn=80-7262-365-6}} [26] => [[Soubor:Obyvatelé ve věku 60+.jpg|náhled|'''Obyvatelstvo ve věku 60+ v ČR'''|241x241pixelů]] [27] => [28] => == Senioři v České republice == [29] => '''Index stáří''' vyjadřuje, kolik v populaci připadá osob ve věku 65 a více let na 100 dětí ve věku 0-14 let. Vývoj indexu stáří od roku 2006 do roku 2013 má v České republice stoupající tendenci. To znamená, že se zvyšuje počet seniorů nad 65+ let oproti dětem do 14 let. Bývaly doby, kdy dětí bylo vždy více než seniorů, nyní od roku 2006 se poměr obrátil a přibývá seniorů. V roce 2006 byl index stáří 100,2, to znamená, že poměr seniorů a dětí byl téměř v rovnováze. Od té doby je v České republice více seniorů než dětí.{{Citace elektronické monografie|příjmení=Český statistický úřad|jméno=|titul=Senioři|url=https://www.czso.cz/documents/10180/25627994/310035142d.pdf/f3dd5b37-69e4-454d-8f00-a5f944fa3f8a?version=1.0|vydavatel=|místo=|datum vydání=|datum přístupu=4.11.2016}} [30] => [31] => Dle Českého statistického úřadu a jeho prognóz bude v roce 2050 s největší pravděpodobností nejvíce občanů ve věkové skupině 70 - 80 let. V současné době je nejpočetnější skupina obyvatel ve věku 30 - 40 let (viz obrázek 1). [32] => [33] => Z druhé tabulky lze vyčíst jaké bylo a jaké pravděpodobně bude procentuální zastoupení seniorů v České republice v následujících letech. V průběhu 100 let se počet seniorů zvýší o cca 2 400 tisíc.  [34] => [35] => == Senioři v Evropě == [36] => V anglicky psané literatuře se termín senior objevuje zřídka. Užívá se pojem „older people“, popř. „elderly“,…, pro danou věkovou skupinu byl Evropskou komisí navržen termín „zkušenější“.[[Soubor:Senioři v Evropě.png|náhled|697x697pixelů|střed]] [37] => [38] => Z uvedeného grafu je patrné, že největší poměr seniorů má Itálie, tj. 21,4 % obyvatelstva. Naopak nejméně má Turecko, tj. 7,7 %. [39] => [40] => == Reference == [41] => [42] => [43] => == Externí odkazy == [44] => * {{Commonscat}} [45] => * {{Wikislovník|heslo=senior}} [46] => [47] => {{Autoritní data}} [48] => {{Portály|Psychologie|}} [49] => [50] => [[Kategorie:Osobnost]] [51] => [[Kategorie:Vývoj osobnosti]] [52] => [[Kategorie:Stáří]] [] => )
good wiki

Senior

Senior je starší člověk, ale také nejstarší a zpravidla vážený člen nějakého společenství. Jako jediným objektivním faktorem, při posuzování toho, kdo je senior, se stal kalendářní věk jedince.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'člověk','gerontologie','Kategorie:Vývoj osobnosti','Soubor:Senioři v Evropě.png','deprese','sociální izolace','Močová inkontinence','Smysly','Oběhová soustava','Morbidita','Český statistický úřad','Vývojová psychologie'