Array ( [0] => 15114556 [id] => 15114556 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Serényiové [uri] => Serényiové [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - dynastie [1] => | jméno = Serényiové de Kis-Serény [2] => | znak = Wappen_der_Grafen_Serényi_von_Kis-Serény.jpg [3] => | velikost znaku = 150px [4] => | popisek = Erb Serényiů [5] => | země = {{vlajka a název|Uhersko}}
{{vlajka a název|Moravské markrabství}}
{{vlajka a název|České království}}
{{vlajka a název|Rakouské arcivévodství}} [6] => | mateřská dynastie = [7] => | tituly = 1593 moravský [[inkolát]]
1623 český inkolát
1656 česká hrabata [[Soubor:Horona_hr.png|40px|]] [8] => | zakladatel = [9] => | mýtický zakladatel = [10] => | rok založení = [[14. století]] [11] => | konec vlády = Maďarsko 1920 [12] => | meč = [13] => | poslední vládce = [14] => | současná hlava = [15] => | větve rodu = uherská, moravská, česká [16] => }} [17] => '''Serényiové''' (respektive ''Serényi von Kis-Serény'', česky dříve také ''Šereňové''August Sedláček, Hrady, zámky a tvrze Království českého, díl XCI. Prácheňsko, Praha 1897, s. 186,190.) jsou uherský šlechtický rod, sídlící od 17. století také na [[Morava|Moravě]] a v [[České království|Čechách]]. Až do 20. století se členové rodu angažovali ve vysokých funkcích ve veřejném životě, jejich přítomnost na českém území připomíná několik barokních stavebních památek ([[Milotice (zámek)|zámek Milotice]], kostel [[Paštiky]], kaple v Lomnici). Zasloužili se o počátek rozvoje lázní [[Luhačovice]]. Z přistěhovalých rodin z [[Uhersko|Uher]] byli jediní, kteří se v českých zemích usadili na tři století. [18] => [19] => == Dějiny rodu == [20] => [[Soubor:Milotice,_zámek.jpg|náhled|160px|[[Milotice (zámek)|Zámek Milotice]], sídlo Serényiů 1648-1805]] [21] => [[Soubor:Blatná,_zámek.jpg|náhled|160px|vpravo|[[Blatná (zámek)|Zámek Blatná]], sídlo Serényiů 1695-1798]] [22] => [[File:Luhacovice zamek.JPG|thumb|160px|Zámek Luhačovice]] [23] => [[File:Lomnice, zámek.JPG|160px|thumb|Zámek v Lomnici]] [24] => [25] => Nejstarší dějiny rodu Serényiů nejsou úplně jasné, údajně se rod připomíná již ve 14. století ve vojenské službě uherských králů. Za službu v habsburské armádě byli císařem Ferdinandem I. roku [[1518]] povýšeni do šlechtického stavu. Obývali mj. panství [[Putnok]] při slovenské hranici. Koncem 16. století rod pronikl na Moravu prostřednictvím Františka Serényiho, který sňatkem s Dorotou Jakušičovou získal panství [[Vlachovice (okres Zlín)|Vlachovice]] na Zlínsku. Manželé pak roku 1613 přikoupili panství [[Nový Světlov]]. František Serényi se zúčastnil stavovského povstání a po jeho smrti ([[1621]]) hrozila konfiskace majetku, které jeho synové předešli zaplacením pokuty ve výši 5 000 zlatých. [26] => [27] => Na Moravě se pak výrazně prosadil Františkův mladší syn [[Gabriel Serényi († 1664)|Gabriel/Gábor]] († 1664), který po [[Třicetiletá válka|třicetileté válce]] nákupem několika panství rozšířil rodový majetek, na Moravě zastával postupně několik úřadů a nakonec byl v letech 1655–1664 [[Seznam moravských zemských hejtmanů|moravským zemským hejtmanem]]. Roku 1656 završil svůj vzestup získáním hraběcího titulu. V rodové kariéře pak pokračovali i jeho dva synové, zvláště Jan Karel († 1690), který dosáhl vysokých hodností v armádě a jako velitel armády se proslavil při obraně Vídně i Budína proti Turkům v roce [[1690]]. V další generaci získal vlivné postavení u dvora [[Karel Antonín Serényi|Karel Antonín]] (1681–1746), který byl dlouholetým nejvyšším hofmistrem arcivévodkyně Marie Magdaleny (1716–1736) a své ambice promítl i do budování honosné rezidence v Miloticích, které se z jeho rozsáhlého majetku nacházely nejblíž k [[Vídeň|Vídni]]. Do Čech Serényiové pronikli roku 1695, kdy hraběnka-vdova Arnoštka Barbora Serényiová (1654–1698), rozená z Löwenstein-Wertheim-Rochefortu,[http://genealogy.euweb.cz/wittel/wittel17.html#EB Ernestina Barbara] zakoupila Blatnou. Patrně nejvýznamnější ženou v rodové historii byla Anna Marie Alžběta Františka Serényiová, rozená z [[Valdštejnové|Valdštejna-Vartenberka]] (1697–1787), která po předčasné smrti svého manžela Karla Josefa od roku 1742 stala významnou podnikatelkou na Blatensku. [28] => [29] => V polovině 18. století došlo k útlumu aktivit Serényiů v politice a u dvora. Dále vynikali jako podnikatelé či církevní představitelé. [[Vincenc Serényi|Vincenc]] (1752–1810), vzdělaný a osvícený aristokrat, položil základy slávy luhačovických lázní, jeho jméno nese i nejslavnější pramen [[Vincentka]]. Jména členů rodu nesou i další prameny v [[Luhačovice|Luhačovicích]] (Ottovka, Amandka, Aloiska), rozvoj lázní byl až do konce 19. století plně v režii Serényiů, teprve roku 1902 odkoupila celý lázeňský areál česká akciová společnost. V hierarchii římskokatolické církve asi nejvýše vystoupal kanovník a od roku 1772 [[Seznam proboštů Metropolitní kapituly u svatého Václava v Olomouci|probošt olomoucké kapituly]] František Ludvík/Lajos Serényi (1705–1780),{{Citace periodika [30] => | příjmení = Lunga [31] => | jméno = Václav [32] => | titul = Dle Počtů chrámu Páně milockýho. Příspěvek k uměleckému vybavení kostela Všech svatých v Miloticích [33] => | periodikum = Opuscula Historiae Artium [34] => | rok vydání = 2015 [35] => | ročník = 64 [36] => | strany = 88 [37] => | url = https://digilib.phil.muni.cz/bitstream/handle/11222.digilib/134411/1_OpusculaHistoriaeArtium_59-2015-1_6.pdf?sequence=1 [38] => }} majitel dvora ve [[Vlkoš (okres Hodonín)|Vlkoši]]. Kanovníkem téže kapituly byl i Amand Serényi. [39] => [40] => V 19. století se Serényiové opět zapojili do politického dění a tři členové rodu zasedali v moravském zemském sněmu. Posledním významným členem rodu u nás byl [[Otto Serényi]] (1855–1927), v letech 1906–1918 moravský zemský hejtman. Mezitím v jedné linii rodina přesídlila zpět do Uher a Ottův bratranec [[Béla Serényi]] (1866–1919) byl v uherské vládě ministrem zemědělství a obchodu. Členové rodu dodnes žijí v Rakousku, Německu a USA. [41] => [42] => Ottův syn Alois Serényi (1893–1957) převzal majetek v Luhačovicích a v Lomnici v roce 1927. V září 1939 byl jedním ze signatářů [[Deklarace české šlechty v letech 1938 a 1939#Národnostní prohlášení české šlechty v září 1939|Národnostního prohlášení české a moravské šlechty]]. V roce 1945 byl rodový majetek zkonfiskován, ale po dlouhém restitučním sporu byla v roce 2017 jeho část navrácena Aloisově dceři Isabelle (1927–2019), provdané Thienen-Adlerflycht.{{Citace elektronického periodika [43] => | titul = Historická šlechta: Serényi, Alois *1893 † 1957 [44] => | url = https://www.historickaslechta.cz/osobnosti/serenyi-alois-1893-%E2%80%A0-1957/ [45] => | periodikum = www.historickaslechta.cz [46] => | datum přístupu = 2019-06-17 [47] => | jazyk = cs [48] => | jméno = Jan [49] => | příjmení = Drocár [50] => | vydavatel = [51] => | datum vydání = [52] => | url archivu = [53] => | příjmení2 = Loužecký [54] => | jméno2 = Pavel [55] => }}{{Citace elektronického periodika [56] => | titul = „Že nám tu majetek po právu navrátí, jsme věřili celou dobu,“ říká nový luhačovický zámecký pán Franz Thienen-Adlerflycht {{!}} Luhacovice.cz - Oficiální průvodce lázeňským městem [57] => | url = http://www.luhacovice.cz/28166n-xxxxxx [58] => | periodikum = www.luhacovice.cz [59] => | datum přístupu = 2019-06-17 [60] => }} [61] => [62] => == Vývoj majetku a stavební aktivity == [63] => Základní kámen majetku Serényiů v českých zemích byl položen příchodem Františka Serényiho na panství Vlachovice na Zlínsku (1593), později rozšířené nákupem Nového Světlova (1613). Františkův syn Gabriel pak v okolí přikoupil Luhačovice (1633) a Zlín (1655), další rozsáhlý majetek ale získal i na jiných místech Moravy (Milotice 1648, Kunvald 1655, Lomnice, 1662). V další generaci pak Jan Karel za výhodných podmínek získal panství [[Lysice]] (1685). V roce 1688 navíc koupil panství se zámkem [[Guntersdorf]] v [[Dolní Rakousy|Dolním Rakousku]], tento majetek ale prodal r. 1717 již jeho syn Karel Antonín zpět původním majitelům Ludwigstorffům. [[Karel Antonín Serényi|Karel Antonín]] jako vlivný dvořan vybudoval ve dvou etapách hodnotnou barokní rezidenci v Miloticích. Autorství projektu je dodnes předmětem dohadů, zatímco umělci pracující na výzdobě interiérů zámku jsou známí ([[František Řehoř Ignác Eckstein|F. G. Eckstein]]). Další generace Serényiů i nástupnických rodů neměly dostatek financí na pozdější renovace a díky tomu se milotický zámek dodnes dochoval v prakticky nezměněné podobě a původně zamýšleném konceptu. [64] => [65] => Baroko se projevilo i na dalších sídlech Serényiů, proběhly přestavby zámku v Luhačovicích a Lysicích. V jedné linii potomstva Jana Karla patřil Serényiům v letech 1695–1798 i zámek v jihočeské [[Blatná|Blatné]]. Nedaleko odtud byl pod přímým vedením Alžběty Serényiové postaven hodnotný barokní kostel s rodinnou hrobkou v [[Paštiky|Paštikách]] podle projektu [[Kilián Ignác Dientzenhofer|K. I. Dientzenhofera]]. Městečko, zámek, kostel a zvonice v [[Blatná|Blatné]] pod vládou Serényiů zaznamenaly také značný rozvoj. Propojení rodové rezidence a poddanského města je nejlépe patrné v [[Lomnice (okres Brno-venkov)|Lomnici u Tišnova]], autorem urbanistické koncepce byl císařský architekt [[Giovanni Pietro Tencalla|G. P. Tencalla]]. František Gabriel Serényi do Lomnice přizval osadníky ze Zlína a Židy z Lysic a kromě výstavby domů (včetně radnice) se zasloužil také o vznik monumentálního kostela Navštívení Panny Marie a mariánského sloupu. [66] => [67] => Díky značnému rozvětvení rodu docházelo v 17. a 18. století k roztříštění majetku, prodejem a dědickým převodem na jiné rody Serényiové časem přišli o řadu statků, po první pozemkové reformě ztratili i většinu pozemků v Luhačovicích (1923), zámek jim ale zůstal. Z kdysi rozsáhlého pozemkového vlastnictví si až do konfiskace v roce 1945 udrželi jen velkostatek Lomnice, jehož posledním majitelem byl Alois Serényi (1893–1957). V horní části lomnického hřbitova je dodnes dochováno několik hrobů členů rodu z 19. a 20. století. Od roku 1717 patřilo Serényiům panství Putnok v Uhrách (severní Maďarsko poblíž hranic se [[Slovensko|Slovenskem]]), teprve v 19. století sem jedna linie rodu přesídlila. Tehdy také vznikl klasicistní zámek v [[Putnok]]u, později i zámek v sousední obci [[Dédestapolcsány]]. [68] => [69] => == Erb == [70] => [[Soubor:Blatná_(erb).jpg|vlevo|náhled|180px|Alianční erb Serényiů a Valdštejnů na zvonici v [[Blatná|Blatné]] (1720]] [71] => Stříbrno-modře polcený štít má v heraldicky pravém poli zeleného hada s korunkou, hlavou je obrácen ke středu štítu. Levé modro-stříbrné pole dělí routované břevno ve střídavě modré a stříbrné barvě. Nad břevnem je stříbrný korunovaný [[Pegas]] ve skoku. Erb Serényiů můžeme vidět na jejich rodových sídlech, například na vstupní bráně zámku v Miloticích, v zámecké kapli v Lysicích nebo v Blatné, ale i na sakrálních památkách, jejichž stavby financovali ([[Kostel svatého Martina (Pozlovice)|kostel v Pozlovicích]], [[Kostel svatého Jana Křtitele (Paštiky)|kostel v Paštikách]], poutní kaple Panny Marie Sněžné v [[Provodov]]ě). [72] => [73] => == Přehled sídel rodu Serényiů v českých zemích == [74] => [[Soubor:Lomnice_u_Tišnova,_cemetery.jpg|160px|náhled|Hrobky Serényiů v Lomnici u Tišnova]] [75] => [[File:Hrobka Serényiů, Paštiky hřbitov.jpg|160px|thumb|Hrobka Serényiů, Paštiky hřbitov]] [76] => {{Sloupce|2| [77] => * [[Nový Světlov]] (1613–1746) [78] => * [[Luhačovice]] (1629–1945), zámek z let 1730–1738 [79] => * [[Milotice]] (1648–1811/1888) [80] => * [[Kunín]] (1655–1708) [81] => * [[Zlín]] (1655–1712) [82] => * [[Lomnice (okres Brno-venkov)|Lomnice]] (1662–1945) [83] => * [[Vačenovice]] (1667–1738) [84] => * [[Bojanovice]] (1667–1738) [85] => * [[Guntersdorf]] (Dolní Rakousko) (1667–1738) [86] => * [[Lysice]] (1685–1738) [87] => * [[Svatobořice]] (1692–1738) [88] => * [[Blatná]] (1695–1798) [89] => * [[Škvořetice]] (1701– ?) [90] => * [[Štiřín]] (1723– ?) [91] => * [[Drnovice]] (1728– ?) [92] => * [[Kostelec u Křížků]] (1729–?) [93] => ̈* [[Vlkoš (okres Hodonín)]] [94] => }} [95] => == Pohřebiště == [96] => * hroby na horní terase hřbitova v [[Lomnice (okres Brno-venkov)|Lomnici]], hřbitovní kaple [97] => * hrobka Serényiů v [[Kostel svatého Martina (Pozlovice)|kostele sv. Martina]] v [[Pozlovice|Pozlovicích]] [98] => * hrobka na hřbitově u [[Kostel svatého Jana Křtitele (Paštiky)|kostela v Paštikách]] [99] => * hroby v [[Kostel Nanebevzetí Panny Marie (Blatná)|kostele Nanebevzetí P. Marie v Blatné]] [100] => [101] => == Významné osobnosti == [102] => * Paul (Pál) Serényi (1613–1667), generál císařského vojska ve třicetileté válce, císařský komoří a předseda válečné rady, od roku 1623 baron [103] => * [[Gabriel Serényi († 1664)|Gabriel (Gábor) Serényi]] († 1664), [[Seznam moravských zemských hejtmanů|moravský zemský hejtman]] [104] => * [[Antonín Amatus Serényi]] (1670–1738), [[generál]] [[Císařská armáda (habsburská)|císařské armády]], mecenáš, majitel panství [[Lysice]] a [[Lomnice (okres Brno-venkov)|Lomnice]] [105] => * [[Karel Antonín Serényi]] (1681–1746), dvořan, zakladatel barokního areálu v Miloticích [106] => * Anna Marie Alžběta Františka Serényiová, rozená z Valdštejna (1698–1787), hraběnka, fundátorka kostela a hrobky v [[Paštiky|Paštikách]], barokního vybavení zámku a kostela v Blatné [107] => * [[Wolfgang Serényi]] (1685–1743), hrabě, majitel panství Luhačovice, stavebník tamního zámku a kaple, také kaple v Provodově [108] => * [[Vincent Serényi]] (1751–1810), hrabě, zasloužil se o rozvoj lázní Luhačovice [109] => * [[Johann Nepomuk Serényi]] (1776–1854), montanolog, horní rada a důlní inspektor v [[Banská Bystrica|Banské Bystrici]], sbírku nerostů věnoval [[Moravské zemské muzeum|Františkovu muzeu]] v Brně. Jeho synové založili 2 rodové větve [110] => * [[Alois Serényi]] (1812–1893), moravský politik [111] => * [[Gabriel Serényi (1817)|Gabriel II. Serényi]] (1817–1868), moravský politik [112] => * [[Otto Serényi]] (1855–1927), konzervativní politik, [[Seznam moravských zemských hejtmanů|moravský zemský hejtman]] (1906–1918) [113] => * [[Béla Serényi|Béla (Adalbert) Serényi]] (1866–1919), ministr zemědělství v [[Uhersko|Uhrách]] [114] => [115] => == Galerie == [116] => [117] => File:Paul Serényi von Kis-Serény.jpg|Pál Serényi (1648) [118] => File:Paštiky Alžběta Serényiová.jpg|Alžběta Serényiová jako vdova (1742) [119] => File:Otto Serényi and Josephine Serényi.jpg|Otto Serényi a Josefina Berchtoldová z Uherčic (1887) [120] => File:Otto Serenyi 1897.PNG|Otto Serényi (1897), moravský zemský hejtman [121] => File:Alois Serényi, 4. hasičská kronika.jpg|Alois Serényi (1899) [122] => Soubor:Serényi_Béla.JPEG|[[Béla Serényi]], uherský ministr [123] => [124] => [125] => == Odkazy == [126] => === Reference === [127] => [128] => [129] => === Literatura === [130] => * {{Otto|Serényi}} Ottův slovník naučný, díl 22., s. (Praha, 1904) [131] => * Tomáš Jeřábek: Barokní zámek Milotice (Brno, 2010) [132] => * Karel Kuča a kol.. Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku (I. díl, 1996; III. díl, 1998; VIII. díl, 2011) [133] => * Jiří Malíř a kol.: Biografický slovník poslanců moravského zemského sněmu 1861–1918 (Brno, 2012) [134] => * {{Citace monografie [135] => | příjmení = Mašek [136] => | jméno = Petr [137] => | odkaz na autora = Petr Mašek (spisovatel) [138] => | titul = Modrá krev Minulost a přítomnost 445 šlechtických rodů v českých zemích [139] => | vydání = 4 [140] => | vydavatel = Mladá fronta [141] => | místo = Praha [142] => | rok vydání = 2004 [143] => | strany = 244–245 [144] => | isbn = 978-80-204-2349-8 [145] => }} [146] => * František Zřídkaveselý a kol.: Lysice 1308–2008, (Brno, 2008) [147] => * Pokluda, Zdeněk. Nový Světlov, osudy zámku a jeho držitelů, Bojkovice 2009, s. 21 [148] => [149] => === Externí odkazy === [150] => * {{Commonscat}} [151] => * [http://lysice.jabli.cz/Amand-Gotthard-Serenyi-de-Kis-Serenyi-9784.html Katalog portrétů NPÚ, ze zámku v Lysicích] [152] => * [http://genealogy.euweb.cz/hung/serenyi1.html Rodokmen 1. (maďarsky)] [153] => * [http://genealogy.euweb.cz/hung/serenyi2.html Rodokmen 2. (maďarsky)] [154] => [155] => {{Autoritní data}} [156] => {{Portály|Česko|Lidé|Maďarsko}} [157] => [158] => [[Kategorie:Serényiové| ]] [159] => [[Kategorie:Uherské šlechtické rody]] [160] => [[Kategorie:Moravské šlechtické rody]] [161] => [[Kategorie:České šlechtické rody]] [] => )
good wiki

Serényiové

Serényiové (respektive Serényi von Kis-Serény, česky dříve také Šereňové) jsou uherský šlechtický rod, sídlící od 17. století také na Moravě a v Čechách.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Lomnice (okres Brno-venkov)','Paštiky','Blatná','Luhačovice','Seznam moravských zemských hejtmanů','Karel Antonín Serényi','Béla Serényi','Lysice','Kostel svatého Jana Křtitele (Paštiky)','Vlkoš (okres Hodonín)','Nový Světlov','Otto Serényi'

Blatná

Luhačovice

Lysice

Paštiky