Array ( [0] => 15489191 [id] => 15489191 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Signál [uri] => Signál [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Různé významy|tento=|stránka=Signál (rozcestník)}} [1] => [[Soubor:Formsignal hinter Dampflokomotive.jpg |náhled|upright=0.8|Mechanické vjezdové návěstidlo na železnici]] [2] => [[Soubor:Naval alphabetical and numeral flags (Seaman's Pocket-Book, 1943).jpg |náhled|upright=1.0|Námořní vlajková abeceda (historická)]] [3] => [4] => '''Signál''' (z stř. [[latina|lat.]] ''signale'', zpodstatnělý střední rod slova ''signalis'', přídavného jméno k ''signum'', „znamení“)[http://www.etymonline.com/index.php?allowed_in_frame=0&search=signal&searchmode=none Online Etymology Dictionary] je smluvené znamení či určená posloupnost znamení, kterými se přenáší [[informace]]. Obecně zahrnuje nejrůznější formy i účely, od [[Gesto|gesta]] vojenského velitele znamenající povel k útoku po [[Digitalizace signálu|digitální]] [[Telekomunikační družice|satelitní]] signál přenášející [[Televize|televizní]] obraz. [5] => [6] => Signál může být záměrný fyzikální jev, nesoucí informaci o nějaké aktuální události, povel vyžadující provedení určité akce nebo zahájení činnosti, nebo výstraha před hrozícím nebezpečím. Podle podmínek může mít podobu krátkého zvuku, ústního povelu, změny elektrického nebo jiného signálu ve smyslu uvedeném níže, zprávy, [[bit|příznaku]], rozsvícení kontrolky, apod. Signál obvykle nese jenom malé množství [[informace]], ale protože se týká okamžitého stavu nebo události, je velmi důležité, aby byl doručen včas. Proto se často přenáší zvláštním [[Kanál (telekomunikace)|kanálem]], který zajistí jeho rychlé předání. [7] => [8] => V [[technika|technice]] se slovo signál používá v poněkud posunutém významu pro fyzikální veličinu závislou na čase. Může se tak jednat například o signály [[optika|optické]], [[Elektřina|elektrické]], [[elektromagnetické záření|elektromagnetické]], [[akustika|akustické]], [[mechanický pohyb|mechanické]], [[pneumatické zařízení|pneumatické]], nebo [[hydraulické zařízení|hydraulické]]. Pomocí signálů lze [[přenos dat|přenášet zprávy]] – data {{Citace monografie [9] => | autor = Doc. Ing. Zdeněk Hrdina, CSc. [10] => | autor2 = Prof. Ing. František Vejražka, CSc. [11] => | odkaz na autora2 = http://vejrazka.d2m.cz/ [12] => | titul = Signály a soustavy [13] => | vydavatel = ČVUT [14] => | místo = Praha [15] => | počet stran = 232 [16] => | kapitola = 1 [17] => | strany = 7–28 [18] => | jazyk = [[čeština]] [19] => }}. [20] => [21] => == Rozdělení signálů == [22] => === Z hlediska trvání signálu === [23] => '''Kauzální signál''' – Takový signál, který do svého počátku v časovém okamžiku t_0 měl nulovou hodnotu, je signál kauzální.
s(t)=0; t. [24] => * finitní – Signál je definovaný na časovém intervalu t\in a vně tohoto intervalu je nulový.s(t)=0, pro: t\in. [25] => * infinitní – Signál je definovaný na časovém intervalu t\in. [26] => '''Nekauzální signál''' je takový signál, který nesplňuje podmínku kauzality. Například jde o periodické funkce [[sinus]], [[kosinus]]. [27] => [28] => === Z hlediska definičního oboru === [29] => '''Signál ve spojitém čase''' s(t) je definovaný pro všechny okamžiky na intervalu: t\in(-\infty;\infty). Jde tedy o nespočetnou množinu časových okamžiků. [30] => [31] => '''Signál v diskrétním čase''', je definován jen pro určité časové okamžiky t_k z čehož plyne, že se jedná o spočetnou množinu. Pro čas platí: t\in\{t_k\}_{k\in(-\infty;\infty),k\in\mathbb{N}}. Takový signál je označovaný jako s(t_k), s(k), případně jako posloupnost \{s_k\}. Index ''k'' pak určuje pořadí vzorku signálu. Často je použit ekvidistantní krok vzorkování. [32] => [34] => === Z hlediska determinovanosti signálu === [35] => '''Determinovaný signál''' – je takový signál u nějž lze určit hodnotu v jakýkoliv okamžik s absolutní jistotou. [36] => * periodické – signál je definovaný pro t\in(-\infty;\infty) [37] => ** harmonické [38] => ** neharmonické [39] => * neperiodické [40] => '''Stochastický signál''' – velikost signálu v libovolném okamžiku, dovedeme určit pouze s nějakou pravděpodobností. [41] => * stacionární – nejsou závislé na poloze počátku časové osy. [42] => ** ergodické [43] => ** neergodické [44] => * nestacionární – jsou závislé na poloze počátku časové osy. [45] => Existují signály, které nejsou deterministické ani stochastické. [46] => [47] => Přiřazení do určité kategorie není absolutní. Pro jednu stranu, která signál vysílá může být signál deterministický, ale pro stranu, která signál přijímá už deterministický být nemusí. Pokud by byl pro přijímací stranu deterministický, mohla by si ho sama generovat a nemusela ho přijímat. [48] => [49] => Pokud je deterministický popis signálu příliš složitý, může být výhodnější zpracovávat jej jako stochastický signál. [50] => [51] => === Z hlediska spojitosti amplitudy signálu === [52] => * Signál se spojitou amplitudou – amplituda signálu může nabývat jakoukoli hodnotu v určitém intervalu [53] => * Signál s nespojitou (diskrétní) amplitudou – amplituda signálu může nabývat jen konečný počet hodnot, například 0 a 1 [54] => [55] => === Z hlediska integrability === [56] => '''Výkonové signály''' jsou takové pro něž existuje konečná a nenulová limita:
[57] => \lim_{T \to \infty} \frac{1}{2T} \int_{-T}^{T} |s(t)|^2\mathrm{d}t [58] => [59] => '''Energetické signály''' – Jsou takové pro něž existuje konečná a nenulová limita:
[60] => \lim_{T \to \infty}\int_{-T}^{T} |s(t)|^2\mathrm{d}t [61] => Za povšimnutí stojí použití absolutní hodnoty, protože signál může být z oboru [[Komplexní číslo|komplexních čísel]]. [62] => [63] => == Charakteristiky determinovaných signálů == [64] => === Střední hodnota === [65] => Střední hodnota spojitého signálu s(t) na konečném časovém intervalu t\in :
[66] => \bar{s}(t)= \frac{1}{t_b-t_a}\int_{t_a}^{t_b}s(t)\mathrm{d}t
Vyjadřuje průměrnou hodnotu signálu po dobu trvání intervalu. V souvislosti se signálem a jeho střední hodnotou by nás mohla zajímat '''fluktuace signálu''': [67] => \Delta s(t)=s(t)-\bar{s}(t). [68] => [69] => Střední hodnota posloupnosti signálu \{s_k\} na konečném časovém intervalu t\in :
[70] => \bar{s}=\frac{1}{M}\sum_{k=1}^M s(t_k)\equiv\frac{1}{M}\sum_{k=1}^M s_k , kde t_k\in
, kde k je pořadí vzorku a M je počet vzorků. [71] => === Energie signálu === [72] => Jednotkou energie signálu ve spojitém čase je [\mbox{jednotka signalu}]^2 \cdot s a v diskrétním čase [\mbox{jednotka signalu}]^2. Protože nejde o [[Energie|energii]] ve fyzikálním slova smyslu, není jednotkou energie signálu [[Joule]].. Pokud je signálem například [[Elektrické napětí|napětí]] je jednotkou energie signálu v diskrétním čase V^2, pokud by byl použit [[Elektrický proud|proud]], pak by jednotkou energie signálu ve spojitém čase byl A^2\cdot s .
[73] => Energie signálu ve spojitém čase na konečném intervalu t\in :
[74] => e[s(t)]= \int_{t_a}^{t_b}|s(t)|^2\mathrm{d}t
[75] => Energie signálu \{s_k\} v diskrétním čase na konečném intervalu t\in :
[76] => e[\{s_k\}]= \sum_{k=1}^M |s_k|^2
[77] => ==== Vzájemná energie signálů ==== [78] => Vzájemná energie signálů ve spojitém čase na konečném intervalut\in :
[79] => e[u(t),v(t)]= \int_{t_a}^{t_b}|u(t)\cdot v^*(t)|\mathrm{d}t
[80] => === Výkon signálu === [81] => Podobně jako u energie signálu nebyl jednotkou Joule, není jednotkou výkonu signálu [[Watt]], ale kvadrát fyzikálního rozměru signálu.
[82] => Výkon signálu ve spojitém čase na konečném intervalu t\in : [83] => p[s(t)]= \frac{1}{t_b-t_a}\int_{t_a}^{t_b}|s(t)|^2\mathrm{d}t
[84] => ==== Vzájemný výkon signálů ==== [85] => Vzájemný výkon signálů ve spojitém čase na konečném intervalut\in :
[86] => p[u(t),v(t)]= \frac{1}{t_b-t_a}\int_{t_a}^{t_b}|u(t)\cdot v^*(t)|\mathrm{d}t
[87] => [89] => [90] => == Výkon střední hodnoty a fluktuace signálu == [91] => p[\bar{s}(t)+\Delta s(t)]= \frac{1}{t_b-t_a}\int_{t_a}^{t_b}|\bar{s}(t)+\Delta s(t)|^2\mathrm{d}t=|\bar{s}(t)|^2+\frac{1}{t_b-t_a}\int_{t_a}^{t_b}|\Delta s(t)|^2\mathrm{d}t+\frac{2 \cdot \bar{s}(t)}{t_b-t_a}\int_{t_a}^{t_b}|\Delta s(t)|\mathrm{d}t=p[\bar{s}(t)]+p[\Delta s(t)]
[92] => Zde je vidět, že výkon signálu je součtem výkonu jeho střední hodnoty a výkonu jeho fluktuace. Přenáší-li zprávu pouze fluktuace signálu je výhodné vysílat signál s nulovou střední hodnotou. [93] => [94] => == Periodicita == [95] => Pro '''periodický signál ve spojitém čase''' s(t), existuje takový časový interval T_0, že platí:
[96] => s(t)=s(t+mT_0); t\in(-\infty;\infty), \forall m\in\mathbb{Z}
[97] => Ze zápisu je patrné, že periodický signál je periodický i pro intervaly 2T_0,3T_0 a další. Má tedy nekonečně mnoho period. Nejmenší z těchto period nazýváme ''základní periodou''. [98] => Pro operace sčítání, odečítání, násobení a dělení dvou signálů se stejnou periodou platí, že výsledkem je periodický signál se shodnou periodou. [99] => [100] => Pro posloupnost '''periodického signálu v diskrétním čase'''\{s_k\} platí, že existuje takové čísloN_0 u nějž platí:
[101] => \{s_k\}=\{s_k+mN_0\}; N_0 \in \mathbb{Z},\forall m\in\mathbb{Z}
Posloupnost je periodická i pro 2N_0,3N_0 a další. Číslo N_0 je základní perioda. [102] => [103] => === Harmonický signál === [104] => '''[[Harmonické kmitání|Harmonický]] signál''' je takový signál, jehož průběh lze vyjádřit [[funkce (matematika)|funkcí]] f(t) = A\sin(\omega t + \varphi_0). [105] => [106] => == Charakteristika rozdělení přenosu signálu == [107] => === podle charakteristiky signálu === [108] => Přenos signálu lze rozdělit podle jeho charakteristiky na dva druhy: [109] => * přenos informace analogovým signálem (například rozhlas, televize, telefon) [110] => * přenos informace digitálním signálem (například internet). [111] => Nevýhoda prvního druhu přenosu je menší odolnost vůči [[šum]]u, zkreslení apod. Pro druhý druh přenosu je třeba převést informaci na digitální signál při vysílání a zpět při přijímání. [112] => [113] => === podle množství informace === [114] => Přenos signálu pak také lze dělit podle toho, zdali je v jeden okamžik vysílána: [115] => * pouze jedna hodnota – [[sériový přenos]] [116] => * nebo více hodnot – [[paralelní přenos]] [117] => [118] => Paralelní přenos je oproti sériovému přenosu sice rychlejší, ale také nákladnější. [119] => [120] => === podle způsobu komunikace === [121] => * Přenos signálu můžeme rozdělit ještě na [122] => ** synchronní [123] => ** asynchronní [124] => [125] => Při synchronním přenosu je vysílač s přijímačem synchronizován tak, že přijímač přesně ví, v kterém okamžiku se přenáší informace. Při asynchronním vysílání vysílač vysílá bez ohledu na stav přijímače a dekódování signálu se řídí jeho obsahem. [126] => [127] => == Zvláštní významy == [128] => V různých oborech se mohou signály používat k různým účelům. [129] => [130] => === Teorie komunikace === [131] => Filosof [[Ernst Cassirer]] zavedl užitečné rozlišení "symbolických forem", užívaných pro komunikaci a sdělování informací. [132] => # Nejnižší úroveň představuje [[symptom]], nezáměrný vedlejší projev nějakého děje, který nese právě a pouze informaci o tomto ději. Příklad: oheň a kouř jako jeho symptom. [133] => # Signál je záměrná a domluvená zpráva o aktuální a často naléhavé události. Příklad: zvukový signál "hoří" (rozumí se zde a nyní). [134] => # [[Symbol]] je znak s více méně pevným konvenčním významem, nezávislým na situaci. Příklad: slovo určitého jazyka.Cassirer, ''Filosofie symbolických forem 1. Jazyk.'' [135] => [136] => === Doprava === [137] => V dopravě se používají různé signály, které předávají účastníkům provozu informace o dopravě a řídí jejich chování [138] => * [[Světelné signalizační zařízení|semafory]], [[signály pro tramvaje]], železniční [[návěstidlo|návěsti]] [139] => * výstražné znamení (kupř. poplachová siréna, lodní píšťala, varovný výstřel z lodního děla, vyzvánění [[zvon]]ů či zvonků, elektrická lokomotivní houkačka, elektrický zvonek u tramvají, barevné světlice, klakson motorového vozidla) [140] => * právo přednosti v jízdě, pracovní vozidla (modrý majáček, červený majáček, oranžový majáček) [141] => * signalizace používaná v lodním provozu (kupř.[[vlajková abeceda]], signalizace z [[maják]]ů atd.) [142] => * velmi významná je také signalizace používaná v letecké dopravě (kupř. při provozu na [[letiště|letištích]]) [143] => * u motorových vozidel kupř. [[blikač]]e, znamení změny směru jízdy, brzdová světla varují o zpomalení vozidla [144] => [145] => === Informatika, elektronika, počítače === [146] => V [[Informatika|informatice]] je pojem signál zobecněn a již není potřeba definovat fyzikální prostředí pro přenos informace. [147] => [148] => === Vojenství === [149] => V [[armáda|armádě]] se signály používají pro účely [[velení]], [[Dorozumívání|komunikace]] a informování [[vojenská jednotka|vojenských jednotek]]. Významný je u všech typů vojsk, speciální systém signalizace je užíván kupř. ve [[válečné námořnictvo|válečném námořnictvu]] či ve [[vojenské letectví|vojenském letectví]]. [150] => [151] => === Politika === [152] => V metaforickém významu se "signál" užívá jako zjevná politická [[floskule]]. Pokud politik "vyšle signál", chce tím říci, že dává najevo, co by se mělo dělat ("zelená"), nebo naopak nedělat ("červená"). Státní moc může "vysílat signály" také tím, že nejedná: pokud prokuratura nestíhá korupční jednání, je to "signál", že korumpování je bezpečné. [153] => [154] => == Odkazy == [155] => === Reference === [156] => [157] => [158] => === Literatura === [159] => * [[Ernst Cassirer]], ''Filosofie symnolických forem 1. Jazyk''. Praha 1996 [160] => * {{Citace monografie [161] => | autor = Doc. Ing. Zdeněk Hrdina, CSc. [162] => | autor2 = Prof. Ing. František Vejražka, CSc. [163] => | odkaz na autora2 = http://vejrazka.d2m.cz/ [164] => | titul = Signály a soustavy [165] => | vydavatel = ČVUT [166] => | místo = Praha [167] => | počet stran = 232 [168] => | jazyk = [[čeština]] [169] => }} [170] => * {{Citace monografie [171] => | příjmení = Taylor [172] => | jméno = Fred J. [173] => | titul = Principles of Signals and Systems [174] => | vydavatel = Mcgraw-Hill College; Har/Dsk edition [175] => | rok = 1994 [176] => | počet stran = 562 [177] => | isbn = 978-0079111715 [178] => | jazyk = [[angličtina]] [179] => | url-access = registration [180] => | url = https://archive.org/details/principlesofsign0000tayl [181] => }} [182] => * ''Ottův slovník naučný'', heslo Signál. Sv. 23, str. 153 [183] => * ''Ottův slovník naučný nové doby'', heslo Signalisace. Sv. 10, str. 1221 [184] => [185] => === Související články === [186] => * [[Fourierova řada]] [187] => * [[Fourierova transformace]] [188] => * [[Shannonův teorém]] [189] => [190] => === Externí odkazy === [191] => * {{commonscat|Signals}} [192] => * {{Wikicitáty|téma=Signál}} [193] => * {{Wikislovník|heslo=signál}} [194] => [195] => {{Autoritní data}} [196] => [197] => [[Kategorie:Symboly]] [198] => [[Kategorie:Dorozumívací systémy v dopravě]] [199] => [[Kategorie:Informatika]] [200] => [[Kategorie:Vojenská technika]] [201] => [[Kategorie:Zpracování signálu]] [] => )
good wiki

Signál

Mechanické vjezdové návěstidlo na železnici .

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Ernst Cassirer','informace','funkce (matematika)','Soubor:Naval alphabetical and numeral flags (Seaman\'s Pocket-Book, 1943).jpg ','latina','pneumatické zařízení','Digitalizace signálu','Telekomunikační družice','Gesto','signály pro tramvaje','Symbol','zvon'

Gesto

Informace

Latina

Symbol

Symbol is a concept widely used in various human activities and sciences.

Zvon

Zvon je hudební nástroj, který se skládá z dutého kovového tělesa, zpravidla ve tvaru kužele nebo válce, které je opatřeno otvory, nosovými či ústními, a které vydává zvuk pomocí vibrací vyvolaných buď údery nebo třením.