Array ( [0] => 14848331 [id] => 14848331 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Siláž [uri] => Siláž [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => [[Soubor:Sonsbeck - Mais 04 ies.jpg|náhled|upright=1|Příprava kukuřičné siláže]] [1] => [[Soubor: Radevormwald Borbeck 07 ies.jpg|náhled|upright=1|Založená siláž]] [2] => [[Soubor:Zabalená senáž.JPG|náhled|upright=1|Senážování píce do fólie]] [3] => [4] => '''Siláž''' je [[krmivo]] pro domácí zvířata ([[prase domácí|prasata]], [[tur domácí|krávy]], [[kůň|koně]] atd.) vzniklé [[Kvašení|fermentováním]] čerstvé nebo zavadlé [[Pícnina|píce]] a jiných [[Užitkové rostliny|zemědělských plodin]] s přídavkem látek, které [[inhibice|inhibují]] [[bakterie|bakteriální]] činnost. V posledních letech je siláž často používána také jako vstupní materiál [[bioplynová stanice|bioplynových stanic]]. [5] => [6] => == Silážování == [7] => Silážování je výrobní proces, při kterém je píce za stálého dusání ukládána do prostoru, který je pak vzduchotěsně uzavřen. V podstatě je to obdobný způsob [[konzerva]]ce krmiva, jako například sušení sena, navíc silážování uchovává krmivo ve šťavnatém stavu. Konzervace probíhá působením [[mléčné kvašení|mléčného kvašení]] [[sacharidy|cukrů]] obsažených v silážované surovině bez přístupu vzduchu. Při silážování je zachován obsah [[živina|živin]] i [[vitamín]]ů použitého materiálu. Výsledná kvalita siláže je obvykle přímo úměrná kvalitě použitých surovin (druh píce, silážní zralosti, obsahu sušiny) a kvalitě zpracování i následného uskladnění. [8] => Cílem je co nejdříve vytvořit dostatečné množství kyseliny mléčné, která je základním konzervačním činitelem, čímž se dosáhne kyselosti hmoty asi [[Kyseliny|pH]] 4 a také se zamezí vzniku nežádoucích [[hnití|hnilobných procesů]]. Při vlastním silážování se [[bílkovina|bílkoviny]] štěpí na jednodušší látky a [[sacharidy|glycidy]] (cukry) na [[fruktóza|fruktózu]] a [[glukóza|glukózu]]. [9] => [10] => Správné zhutnění materiálu v silážním prostoru spolu s omezením výměny plynů mezi [[atmosféra|atmosférou]] a silážní hmotou musí vést spolu s produkcí [[oxid uhličitý|CO2]] (vyprodukován [[respirace|respirací]] píce a [[mikroorganismus|mikrobiální]] činností) k vytvoření [[anaerobní]]ho prostředí. [11] => [12] => Při nedodržení [[technologie|technologické]] [[procedura|procedury]] nebo použitím nevhodných [[surovina|surovin]] dochází k aerobní [[degradace (chemie)|degradaci]], při které se znehodnocuje siláž [[biochemie|biochemickými]] pochody za přístupu vzduchu. Vzniká [[kyselina máselná]], [[kyselina octová|octová]] nebo [[kyselina mravenčí|mravenčí]] a v takovém případě výsledná siláž nepříjemně [[zápach|páchne]] a je nepoužitelná. [13] => [14] => == Senáž == [15] => Původní termín pro všechna fermentovaná krmiva je siláž. Senáž je termín, který se zavedl pro siláž s vysokým obsahem sušiny, pokud obsah sušiny přesáhne 50 %, obvykle se o takovém krmivu hovoří jako o senáži. Protože senáž obsahuje méně vody než siláž, dochází zde k poklesu tvorby kyseliny mléčné. Bakterie produkující kyselinu mléčnou potřebují ke své činnosti cukry. Senáž je tudíž druh konzervace, která je založena spíše na prostředí s malou přítomnosti kyslíku než na produkci kyseliny mléčné. [16] => [17] => == Používané suroviny == [18] => Silážovatelnost je schopnost krmiva fermentovat s nízkými ztrátami jeho hmotnosti, kvality a výživných vlastností. Pro silážování používáme jak rostliny za tím účelem vypěstované ([[pícnina|pícniny]], [[kukuřice|kukuřici]] na silážování, [[slunečnice]]) nebo rostlinné zbytky (skrojky [[cukrová řepa|cukrové řepy]]) a dále např. odpad při výrobě [[pivo|piva]] ([[mláto]], [[sladový květ]]). S ohledem na obsah vody a hodnotu pH se silážovací plodiny dělí na: [19] => * lehce silážovatelné – [[brambor|bramborové hlízy]], řepné skrojky, kukuřice, slunečnice, [[pšenice]], [[ječmen]], [20] => * středně silážovatelné – [[tráva|trávy]], krmná [[kapusta]], [[jetel]], [[hrách]], [[bob]], [[luštěnina|peluška]], [21] => * těžce silážovatelné – [[Tolice vojtěška|vojtěška]], [[štírovník]], [[mokřad]]ní rostliny. [22] => [23] => == Příprava surovin == [24] => V principu musíme suroviny k silážování připravit tak, aby bylo možno používaný materiál kvalitně upěchovat, tj. vytlačit z něho co nejvíce vzduchu. Z píce nebo kukuřice děláme [[řezanka|řezanku]] o délce 10 až 20 mm přičemž platí, čím má více sušiny, tím musí být drobnější. Řepu nebo brambory rozdrtíme. [25] => [26] => == Způsoby silážování == [27] => * Silážní věže – finančně nejnáročnější, avšak s kvalitním výsledkem, v minulosti se hodně používaly. Hodí se pro automatizované systémy krmení. [28] => * Silážní žlaby (jámy) – v našich podmínkách je to nejčastější způsob uložení silážované hmoty, Žlaby mají různou kapacitu a také konstrukčně jsou pestré, bývají průjezdné a neprůjezdné, nadzemní, polozapuštěné, zapuštěné. Po naplnění žlabu silážovanou hmotu s příměsí aditiv řádně udusáme (traktory, válci) za účelem vytlačení vzduchu a přikryjeme slabou [[transparentnost (optika)|transparentní]] plachtu a na tu přetáhneme hrubou zakrývací silážní plachtu. Následně se plachta zatíží zátěžovými pytli nebo (v praxi nejčastěji) starými pneumatikami. Řádné přikrytí má zamezit přístupu vzduchu. Musíme také zamezit vsakování výtoku do spodních vod. Určitou [[alternativa|alternativu]] představuje zakládání siláží na zpevněných plochách, které musí splňovat stejné parametry z hlediska ochrany podzemních vod. [29] => * Silážování do vaků – silážovaná hmota je natlačena do rukávců o délce až 60 m o průměru až 2,5 m a kapacitě do 200 tun. Plastické rukávce se vyznačují většinou absolutní nepropustností světla a vzduchu, maximální odolností vůči [[ultrafialové záření|ultrafialovým paprskům]] a [[organické kyseliny|organickým kyselinám]]. Silážování prováděné pomocí plastových vaků nevyžaduje velké investice. Výhodou je, že silážní materiál je po zhutnění ihned hermeticky uzavřen. Je to ekologické uskladnění bez nebezpečí výtoku silážních šťáv. [30] => * Senážování píce do fólie – požívají se balíky ve kterých se píce již při sklizni uskladňuje, ty se navíc obalí speciální fólií. Pro tento způsob silážování-senážováni se doporučuje materiál o sušině cca 40 %. [31] => [32] => == Konzervační látky == [33] => Pro zlepšení kvality a urychlení zrání i prodloužení trvanlivosti se při silažování používají konzervační látky a to dvojího druhu: [34] => * Chemické látky – mají především vliv na přímé okyselení a zajišťují [[bakteriostatikum|bakteriostatické]] působení především na bakterie máselného kvašení. Částečně však potlačují i aktivitu mléčných bakterií, především při použití vyšší dávky. Pak je zde ještě druhá skupina chemických látek, která má [[fungicid]]ně působící účinek, Omezuje tedy rozvoj [[plíseň|plísní]] a [[kvasinka|kvasinek]]. [35] => * Biologické přípravky – jsou to bakterie mléčného kvašení, které pozitivně ovlivňují skladbu [[epifyt]]ní [[mikroflora|mikroflóry]]. Zvýšení hladiny mléčných bakterií vytváří v krátkém období velké množství konzervující kyseliny mléčné a zároveň je tlumen růst a množení nežádoucích bakterií. [36] => [37] => == Ekologie == [38] => Při silážování může být ohroženo životní prostředí dvěma faktory: [39] => * zápach – ten vzniká převážně po nedodržení technologických postupů při zakládání siláže, kdy dochází k degradaci silážní hmoty hnilobným procesem a vznikají zapáchající kyseliny, jako [[kyselina máselná|máselná]], [[kyselina octová|octová]] nebo [[kyselina mravenčí|mravenčí]]. Ani kvalitně provedená siláž nikterak nevoní. Tento nedostatek se odstraňuje umísťování silážních žlabů (jam) do [[extravilán]]u obcí. [40] => * silážní šťáva – je to vytékající vysoce agresivní tekutina s kyselostí pH 4 a vysokým [[Biochemická spotřeba kyslíku|BSK5]], s malým podílem [[dusík]]u, z toho polovinu v [[amoniak|amonné]] formě. Způsobují kyselost půdy a nepříznivé podmínky pro všechny organismy citlivé na nízké pH. Jsou nebezpečné pro [[kontaminace|kontaminaci]] [[podzemní voda|spodních vod]] používaných pro výrobu pitné vody. [41] => [42] => == Související články == [43] => * [[Silo]] [44] => [45] => == Externí odkazy == [46] => * {{Commonscat|Silage}} [47] => * [http://www.akaska.cz/sdruzeni-ms/co-je-silaz.php www.akaska.cz] [48] => * [https://web.archive.org/web/20090503160509/http://www.agroweb.cz/Konzervacni-pripravky-pro-silazovani__s75x27906.html www.agroweb.cz] [49] => * [http://www.agroporadenstvi.cz/default.asp?ch=477&typ=1&val=96360&ids=3797 http://www.agroporadenstvi.cz]{{Nedostupný zdroj}} [50] => * [http://czu.kbx.cz/2.../Vypracovan%E9%20ot%E1zky%20Ekologie.pd czu.kbx.cz]{{Nedostupný zdroj}} [51] => {{Autoritní data}} [52] => [53] => [[Kategorie:Krmivářství]] [] => )
good wiki

Siláž

Příprava kukuřičné siláže Založená siláž Senážování píce do fólie Siláž je krmivo pro domácí zvířata (prasata, krávy, koně atd. ) vzniklé fermentováním čerstvé nebo zavadlé píce a jiných zemědělských plodin s přídavkem látek, které inhibují bakteriální činnost.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'sacharidy','kyselina octová','kyselina máselná','kyselina mravenčí','biochemie','ječmen','extravilán','Soubor: Radevormwald Borbeck 07 ies.jpg','mléčné kvašení','zápach','hrách','kukuřice'

Biochemie

Extravilán

Ječmen

Ječmen (Hordeum vulgare) je obilnina pocházející z čeledi lipnicovitých (Poaceae).

Kukuřice

Sacharidy

Sacharidy jsou organické sloučeniny obsahující v molekule oxid uhličitý (CO2) a vodík (H2), a to ve stechiometrickém poměru 1:2:1.