Array ( [0] => 15361930 [id] => 15361930 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Silabenzen [uri] => Silabenzen [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - chemická sloučenina [1] => | název = Silabenzen [2] => | obrázek = Silabenzene.svg [3] => | velikost obrázku = 100px [4] => | popisek = Strukturní vzorec [5] => | obrázek2 = Silabenzene-3D-balls.png [6] => | velikost obrázku2 = 150px [7] => | popisek2 = Model molekuly [8] => | systematický název = silin [9] => | sumární vzorec = C5H6Si [10] => | číslo CAS = 289-77-0 [11] => | PubChem = 136138 [12] => | SMILES = C1=CC=[SiH]C=C1 [13] => | InChI = 1S/C5H6Si/c1-2-4-6-5-3-1/h1-6H [14] => | molární hmotnost = 94,187 g/mol [15] => }} [16] => '''Silabenzen''' je [[aromaticita|aromatická]] [[heterocyklické sloučeniny|heterocyklická sloučenina]] tvořená šestičlenným kruhem, kde je v molekule [[benzen]]u jeden atom [[uhlík]]u nahrazen [[křemík]]em. Nahrazením dalších uhlíkových atomů lze odvodit '''disilabenzen''' (který má tři teoreticky možné [[izomerie|izomery]]), '''trisilabenzen''' (3 izomery) a další. [17] => [18] => Silabenzeny byly zahrnuty do mnoha teoretických a syntetických studií, kde bylo zkoumáno, jestli jsou analogy benzenu obsahující prvky [[14. skupina|14. skupiny]], silabenzen, [[stannabenzen]] a [[germabenzen]], [[aromaticita|aromatické]]. [19] => [20] => I když je známo několik heteroaromatických sloučenin s cykly obsahujícími atomy [[dusík]]u, [[kyslík]]u či [[síra|síry]], tak je silabenzen považován za nestabilní a neizolovatelnou sloučeninu, kterou lze zachytit na delší dobu pouze v [[matricová izolace|matricích]] za nízkých teplot nebo jako [[Dielsova–Alderova reakce|Dielsův–Alderův]] adukt. Byly ovšem vyvinuty reakce, kterými vznikají kineticky stabilizované silabenzeny a těžší analogy benzenu, například [[germanium|germaniové]]. [21] => [22] => == Příprava == [23] => [[Soubor:stablesilabenzene.png|náhled|300px|Stabilní 2-silanaftalen a silabenzen]] [24] => [25] => Bylo provedeno několik pokusů o přípravu stabilních silabenzenů pomocí objemných substituentů, jako jsou [[terc-butyl|''terc''-butylové]] nebo [[trimethylsilyl]]ové skupiny, produkty však reagovaly mezi sebou za tvorby [[dimer]]ů, a to i při nízkých teplotách (pod -100 °C), což způsobovala značná reaktivita [[vazba pí|vazeb π]]. V roce 1978 byla popsána [[pyrolýza]] 1-methyl-1-allyl-1-silacyklohexa-2,4-dienu v křemenné trubici zahřívané na 428 °C, kde byl reaktantem a zároveň nosným plynem [[ethyn]] nebo perfluorbut-2-yn. Vznikaly přitom [[enová reakce|retroenovými reakcemi]] Dielsovy–Alderovy adukty s 1-methyl-1-silylbenzenem, 1-methyl-1-silabicyklo[2.2.2]oktatrien či 1-methyl-2,3-bis(trifluormethyl)-1-silabicyklo[2.2.2]oktatrien.{{Citace periodika | autor1 = T. J. Barton | autor2 = G. T. Burns | titul = Unambiguous generation and trapping of a silabenzene | periodikum = [[Journal of the American Chemical Society]] | rok vydání = 1978 | strany = 5246 | doi = 10.1021/ja00484a075}} [26] => [27] => Na základě výpočtů provedených v roce 2013 byl vytvořen způsob přípravy stabilních silabenzenů za laboratorní teploty pomocí [[Brookův přesmyk|Brookova přesmyku]].{{Citace periodika | autor1 = Alvi Muhammad Rouf | autor2 = Burkhard O. Jahn | autor3 = Henrik Ottosson | titul = Computational Investigation of Brook-Type Silabenzenes and Their Possible Formation through [1,3]-Si→O Silyl Shifts | periodikum = [[Organometallics]] | datum vydání = 2013-01-14 | strany = 16–28 | doi = 10.1021/om300023s}} [28] => [29] => [1,3]-Si → O přesmyk trimethylsilylovaných a [[triisopropylsilyl]]ovaných prekurzorů za přítomnosti tetraedrických atomů křemíku v sousedství karbonylového kyslíku vedla k tvorbě aromatických silabenzenů Brookova typu. [30] => [31] => Na přípravu [[naftalen]]ového analogu 2-silanaftalenu,{{Citace periodika | autor1 = N. Tokitoh | autor2 = K. Wakita | autor3 = R. Okazaki | autor4 = S. Nagase | autor5 = P. von Ragué Schleyer | autor6 = H. Jiao | titul = A Stable Neutral Silaaromatic Compound, 2-{2,4,6-Tris[bis(trimethylsilyl)methyl]phenyl}- 2-Silanaphthalene | periodikum = Journal of the American Chemical Society | rok vydání = 1997 | strany = 6951–6952 | doi = 10.1021/ja9710924}}{{Citace periodika | autor1 = K. Wakita | autor2 = N. Tokitoh | autor3 = R. Okazaki | autor4 = S. Nagase | autor5 = P. von Ragué Schleyer | autor6 = H. Jiao | titul = Synthesis of Stable 2-Silanaphthalenes and Their Aromaticity | periodikum = Journal of the American Chemical Society | rok vydání = 1999 | strany = 11336–11344 | doi = 10.1021/ja992024f}} první popsané silaaromatické sloučeniny, roku 2000 navázala stejná výzkumná skupina syntézou tepelně stálého silabenzenu, přičemž byly využity [[sterické efekty]] nové [[chránicí skupina|chránicí skupiny]].{{Citace periodika | autor1 = K. Wakita | autor2 = N. Tokitoh | autor3 = R. Okazaki | autor4 = N. Takagi | autor5 = S. Nagase | titul = Crystal Structure of a Stable Silabenzene and Its Photochemical Valence Isomerization into the Corresponding Silabenzvalene | periodikum = Journal of the American Chemical Society | rok vydání = 2000 | strany = 5648–5649 | doi = 10.1021/ja000309i}} [32] => [33] => V roce 2002 byl připraven derivát 9-sila[[antracen]]u{{Citace periodika | autor1 = N. Takeda | autor2 = A. Shinohara | autor3 = N. Tokitoh | titul = The First Stable 9-Silaanthracene | periodikum = Organometallics | rok vydání = 2002 | strany = 256–258 | doi = 10.1021/om0108301}} a také 1-silanaftalenu.{{Citace periodika | autor1 = N. Takeda | autor2 = A. Shinohara | autor3 = N. Tokitoh | titul = Synthesis and Properties of the First 1-Silanaphthalene | periodikum = Organometallics | rok vydání = 2002 | strany = 4024–4026 | doi = 10.1021/om0205041}} Ve stejném roce se rovněž podařilo získat 1,4-disilabenzen.{{Citace periodika | autor1 = Y. Kabe | autor2 = K. Ohkubo | autor3 = H. Ishikawa | autor4 = W. Ando | titul = 1,4-Disila(Dewar-benzene) and 1,4-Disilabenzene: Valence Isomerization of Bis(alkylsilacyclopropenyl)s | periodikum = Journal of the American Chemical Society | rok vydání = 2000 | strany = 3775–3776 | doi = 10.1021/ja9930061}} [34] => [35] => Rok 2007 přinesl syntézu 1,2-disilabenzenu formální [2+2+2] [[cykloadice|cyklotrimerizací]] [[disilyn]]u (sloučeniny s trojnou vazbou Si-Si, křemičitým analogem [[ethyn]]u) s [[fenylacetylen]]em.{{Citace periodika | autor1 = R. Kinjo | autor2 = M. Ichinohe | autor3 = A. Sekiguchi | autor4 = N. Takagi | autor5 = M. Sumimoto | autor6 = S. Nagase | titul = Reactivity of a Disilyne RSi≡SiR (R=SijPr(CH(SiMe3)2)2) Toward π-Bonds: Stereospecific Addition and a New Route to an Isolable 1,2-Disilabenzene | periodikum = Journal of the American Chemical Society | rok vydání = 2000 | strany = 7766–7767 | doi = 10.1021/ja072759h | pmid = 17542592}} [36] => [37] => Některé teoretické studie naznačují, že symetrický 1,3,5-trisilabenzen by měl být stabilnější než 1,2-disilabenzen.{{Citace periodika | autor1 = K. K. Baldridge | autor2 = O. Uzan | autor3 = J. M. L. Martin | titul = The Silabenzenes: Structure, Properties, and Aromaticity | periodikum = Organometallics | rok vydání = 2000 | strany = 1477–1487 | doi = 10.1021/om9903745}} [38] => [39] => == Vlastnosti a reakce == [40] => Izolované silabenzeny reagují s různými sloučeninami v pozicích 1,2- nebo 1,4- za vzniku [[dieny|dienových]] produktů, čímž se narušuje aromaticita silabenzenu, jelikož [[benzen]] s [[elektrofil]]y reaguje za tvorby substituovaných benzenů. [[Křemík]] patří mezi [[polokovy]] a tak je vazba Si-C u silabenzenu značně [[kovalentní vazba|polarizovaná]] a snadno se štěpí. Silabenzen je také citlivý na [[ultrafialové záření]], jehož působením se mění na [[valenční izomerie|valenční izomer]], nazývaný silabenzvalen. Teoretické výpočty i [[chemický posun]] v [[spektroskopie nukleární magnetické rezonance|NMR spektrech]] silabenzenů ovšem ukazuje, že jde o aromatické sloučeniny, i když reagují jinak než benzen a jiné běžné aromatické sloučeniny. [41] => [42] => == Hexasilabenzen == [43] => Podle výpočtu by plně křemíkový analog benzenu, hexasilabenzen (Si6H6) měl mít šestičlennou symetrii{{Citace periodika | autor1 = M. J. S. Dewar | autor2 = D. H. Lo | autor3 = C. A. Ramsden | titul = Ground States of Molecules. XXIX. MINDO/3 Calculations of Compounds Containing Third Row Elements | periodikum = Journal of the American Chemical Society | rok vydání = 2000 | strany = 1311–1318 | doi = 10.1021/ja00839a005}} nebo židličkovou konformaci.{{Citace periodika | autor1 = S. Nagase | autor2 = H. Teramae | autor3 = T. Kudo | titul = Hexasilabenzene (Si6H6). Is the Benzene-Like D6h Structure Stable? | periodikum = [[The Journal of Chemical Physics]] | rok vydání = 1987 | strany = 4513–4517 | doi = 10.1063/1.452726 | bibcode = 1987JChPh..86.4513N}} [44] => [45] => Ukázalo se, že odchylky molekul hexasilabenzenu od rovinného tvaru jsou způsobeny [[pseudo Jahnův–Tellerův efekt|pseudo Jahnovým–Tellerovým efektem]].{{Citace periodika | autor1 = A. Ivanov | autor2 = A. Boldyrev | titul = Si6−nCnH6 (n = 0-6) Series: When Do Silabenzenes Become Planar and Global Minima? | periodikum = [[The Journal of Physical Chemistry A]] | rok vydání = 2012 | strany = 9591–9598 | doi = 10.1021/jp307722q | pmid = 22946702 | bibcode = 2012JPCA..116.9591I}} [46] => [47] => Roku 1993 byl připraven stabilní hexasilaprisman{{Citace periodika | autor1 = A. Sekiguchi | autor2 = T. Yatabe | autor3 = C. Kabuto | autor4 = H. Sakurai | titul = Chemistry of Organosilicon Compounds. 303. The "Missing" Hexasilaprismane: Synthesis, X-Ray Analysis and Photochemical Reactions | periodikum = Journal of the American Chemical Society | rok vydání = 1993 | strany = 5853–5854 | doi = 10.1021/ja00066a075}} a v roce 2010 sloučenina izomerní s hexasilabenzenem,{{Citace periodika | autor1 = K. Abersfelder | autor2 = A. White | autor3 = H. Rzepa | autor4 = D. Scheschkewitz | titul = A Tricyclic Aromatic Isomer of Hexasilabenzene | periodikum = [[Science]] | rok vydání = 2010 | strany = 564–566 | doi = 10.1126/science.1181771 | pmid = 20110501 | bibcode = 2010Sci...327..564A}} která byla popsána jako stabilní a pomocí [[rentgenová krystalografie|rentgenové krystalografie]] bylo zjištěno, že má židličkovitý tricyklický křemíkový řetězec. [48] => [49] => [[Soubor:Hexasilabenzene.svg|600px]] [50] => [51] => Snaha o přípravu rovinného Si6 analogu benzenu byla rozšířena na aniontové cykly a struktury obsahující atomy [[lithium|lithia]] místo vodíků.{{Citace periodika | autor1 = M. Takahasi | autor2 = Y. Kawazoe | titul = Theoretical Study on Planar Anionic Polysilicon Chains and Cyclic Si6H Anions with D6h Symmetry | periodikum = Organometallics | rok vydání = 2005 | strany = 2433–2440 | doi = 10.1021/om050025c}} [52] => [53] => Výpočty na základě [[teorie funkcionálu hustoty]] bylo zjištěno, že u řady rovinných a trojrozměrných struktur se souhrnnými vzorci Si6Li2-8 je globální minimum u rovinného kruhu Si6Li6. Tento konkrétní kruh má D2h symetrii se čtyřmi lithnými kationty mezi sousedními atomy křemíku, čímž vznikají [[tricentrická dvouelektronová vazba|tricentrické dvouelektronové vazby]], a dva další ionty Li+ nad a pod středem roviny kruhu. Vysoce symetrický D6h strukturní analog hexalithiumbenzenu{{Citace periodika | autor1 = Y. Xie | autor2 = H. Schaefer | titul = Hexalithiobenzene: a D6h Equilibrium Geometry with Six Lithium Atoms in Bridging Positions | periodikum = [[Chemical Physics Letters]] | rok vydání = 1991 | strany = 563–567 | doi = 10.1016/0009-2614(91)87104-J | bibcode = 1991CPL...179..563X}} má rozdíl energie 2,04 eV oproti minimu.{{Citace periodika | autor = A. Zdetsis | titul = Stabilization of Flat Aromatic Si 6 Rings Analogous to Benzene: Ab initio Theoretical Prediction | periodikum = The Journal of Chemical Physics | rok vydání = 2007 | doi = 10.1063/1.2805366 | pmid = 18067356 | bibcode = 2007JChPh.127u4306Z}} [54] => [55] => Teorie funkcionálu hustoty byla také využita ke zkoumání [[aromaticita|aromaticity]], jako se dá použít u mnoha různých molekul{{Citace periodika | autor1 = F. De Proft | autor2 = P. Geerlings | titul = Conceptual and Computational DFT in the Study of Aromaticity | periodikum = [[Chemical Reviews]] | rok vydání = 2001 | strany = 1451–1464 | doi = 10.1021/cr9903205 | pmid = 11710228}} funkcionál hybridní hustoty B3LYP.{{Citace periodika | autor1 = M. Nedel | autor2 = K. Houk | autor3 = L. Nedel | autor4 = E. Vogel | autor5 = H. Jiao | autor6 = P. von Rague Schleyer | titul = Bond Alternation and Aromatic Character in Cyclic Polyenes: Assessment of Theoretical Methods for Computing the Structures and Energies of Bismethano[14]annulenes | periodikum = The Journal of Physical Chemistry A | rok vydání = 1998 | strany = 7191–7198 | doi = 10.1021/jp9820976 | bibcode = 1998JPCA..102.7191N}} Jako kritérium ke zkoumání byly vybrány [[aromatický kruhový proud|chemické posuny nezávislé na jádru]].{{Citace periodika | autor1 = P. von Rague Schleyer | autor2 = C. Maerker | autor3 = A. Dransfeld | autor4 = H. Jiao | autor5 = N. van Eikema Hommes | titul = Nucleus-Independent Chemical Shifts: A Simple and Efficient Aromaticity Probe | periodikum = Journal of the American Chemical Society | rok vydání = 1996 | strany = 6317–6318 | doi = 10.1021/ja960582d | pmid = 28872872}} Globální minimum (D2h symetrický kruh) a D6h symetrický kruh měly hodnoty −3,95 a −5,95; záporné hodnoty ukazují na aromaticitu. [56] => [57] => Později bylo s využitím nového [[genetický algoritmus|genetického algoritmu]] spočítáno, že trojrozměrná struktura Si6Li6 je stabilnější než rovinné izomery.{{Citace periodika | autor1 = J. Santos | autor2 = M. Contreras | autor3 = G. Merino | titul = Structure and Stability of Si6Li6: Aromaticity vs Polarizability | periodikum = [[Chemical Physics Letters]] | rok vydání = 2010 | strany = 172–174 | doi = 10.1016/j.cplett.2010.07.026 | bibcode = 2010CPL...496..172S}} [58] => [59] => == Odkazy == [60] => [61] => === Související články === [62] => * Šestičlenné aromatické kruhy s jedním atomem uhlíku nahrazeným jinou skupinou: [[borabenzen]], [[boratabenzen]], silabenzen, [[germabenzen]], [[stannabenzen]], [[pyridin]], [[fosforin]], [[arsabenzen]], [[bismabenzen]], [[pyrylium]], [[thiopyrylium]], [[selenopyrylium]], [[telluropyrylium]] [63] => [64] => === Reference === [65] => {{Překlad | jazyk = en | článek = Silabenzene | revize = 1047603262}} [66] => {{Autoritní data}} [67] => [68] => {{Portály|Chemie}} [69] => [70] => [[Kategorie:Křemičité heterocyklické sloučeniny]] [] => )
good wiki

Silabenzen

Silabenzen je aromatická heterocyklická sloučenina tvořená šestičlenným kruhem, kde je v molekule benzenu jeden atom uhlíku nahrazen křemíkem. Nahrazením dalších uhlíkových atomů lze odvodit disilabenzen (který má tři teoreticky možné izomery), trisilabenzen (3 izomery) a další.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'aromaticita','stannabenzen','benzen','germabenzen','ethyn','genetický algoritmus','cykloadice','Brookův přesmyk','kyslík','chemický posun','pseudo Jahnův-Tellerův efekt','polokovy'

Aromaticita

Benzen

Cykloadice

Ethyn

Germabenzen

Kyslík

Polokovy

Stannabenzen