Array ( [0] => 14830121 [id] => 14830121 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Sinhálština [uri] => Sinhálština [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - jazyk [1] => | název = Sinhálština (සිංහල / siṁhala) [2] => | rozšíření = [[Srí Lanka]], [[Kanada]], [[Maledivy]], [[Singapur]]http://www.ethnologue.com/show_language.asp?code=sin [3] => | mluvčích = 19 milionů [4] => | klasifikace = [5] => * [[Indoevropské jazyky]] [6] => ** [[Indoíránské jazyky]] [7] => *** [[Indoárijské jazyky]] [8] => **** [[Jižní indoárijské jazyky|Jižní]] [9] => ***** '''Sinhálština''' [10] => | písmo = [[Sinhálské písmo]] [11] => | úřední jazyk = [[Srí Lanka]] [12] => | regulátor = ''není stanoven'' [13] => | ISO6391 = si [14] => | ISO6392B = sin [15] => | ISO6392T = sin [16] => | SIL = SIN [17] => | wikipedie = [http://si.wikipedia.org si.wikipedia.org] [18] => }} [19] => [[Soubor:Idioma cingalés.png|náhled|274x274pixelů|Mapa rozšíření sinhálštiny]] [20] => '''Sinhálština''' (sinhálsky " සිංහල / sinhala") je jazykem [[Sinhálci|Sinhálců]], největšího [[etnikum|etnika]] na [[Srí Lanka|Srí Lance]]. Řadí se do [[Indoevropské jazyky|indoevropské jazykové rodiny]], konkrétně do jižních [[indoárijské jazyky|indoárijských jazyků]]. Počet mluvčích se pohybuje okolo 19 milionů, z toho 16 milionů tvoří mluvčí rodilí. Společně s [[tamilština|tamilštinou]] je uznávána jako úřední jazyk [[Srí Lanka|Srí Lanky]]. Sinhálština pro zápis používá své vlastní písmo, které se vyvinulo z písma [[bráhmí]] pravděpodobně v [[7. století|sedmém století]]. Nejstarší nápisy v sinhálštině pocházejí z [[2. století př. n. l.|2.]] nebo [[3. století př. n. l.]], nejstarší literární památky se pak datují do [[9. století|devátého století]] [[našeho letopočtu]]. Nejbližším příbuzným sinhálštiny je jazyk [[divehi]] používaný na [[Maledivy|Maledivách]]. [21] => [22] => == Původ názvu == [23] => Slovo ''sinhala'' pochází ze [[sanskrt]]u a skládá se ze dvou částí. První částí je slovo ''siṃha'', v překladu lev. [[Sinhabahu]] (''lev''–''paže''), syn lva a princezny z [[Vanga|Vangy]], podle legendy zabil svého otce a stal se králem Vangy. Jeho syn Vijaya pak odešel ze severní [[Indie]], usadil se na [[Srí Lanka|Srí Lance]] a stal se tedy praotcem všech Sinhálců. Druhá část ''la'' je spojována buď se sanskrtským [[Kořen (mluvnice)|kořenem]] ''lā-'' s významem „uchvátit“ či „zabít“, nebo se slovem ''loha'', „krev“. Z [[Lingvistika|lingvistického]] hlediska není žádná z interpretací dosti přesvědčující, je však jasné, že slovo ''sinhala'' nějakým způsobem souvisí se slovem „lev“. [24] => [25] => == Historie == [26] => Kolem [[5. století př. n. l.]] dorazili na Srí Lanku osadníci ze severozápadní [[Indie]] a přinesli s sebou [[indoárijské jazyky]]. V následujících stoletích přicházeli další přistěhovalci ze severovýchodní Indie ([[Kalinga]], [[Magadha]]), což vedlo k mísení s východními [[prákrt]]y. [27] => [28] => === Etapy vývoje sinhálštiny === [29] => * sinhálský [[prákrt]] (do 3. století) [30] => * protosinhálština (3. – 7. století) [31] => * středověká sinhálština (7. – 12. století) [32] => * moderní sinhálština (12. století – současnost) [33] => [34] => === Vývoj výslovnosti === [35] => * splynutí [[Plozivní souhláska|ploziv]] s [[Aspirace (fonetika)|přídechem]] s plozivami bez přídechu [36] => * zkracování dlouhých [[Samohláska|samohlásek]] [37] => * zjednodušování skupin různých [[Souhláska|souhlásek]] do skupin stejných souhlásek nebo do jedné souhlásky [38] => * přeměna /j/ v /d/ [39] => [40] => == Vliv okolních jazyků == [41] => [42] => === Drávidské jazyky === [43] => Kromě mnoha přejatých slov z tamilštiny poukazují na společné soužití sinhálštiny a [[Drávidské jazyky|drávidských jazyků]] i některé prvky ve [[výslovnost]]i a [[Gramatika|gramatice]]. Mezi ně patří: [44] => [45] => * rozlišování mezi krátkým e, o a dlouhým ē, ō [46] => * ztráta aspirace souhlásek [47] => * skladba upřednostňující vkládání slova, které rozvíjí daný [[větný člen]], nalevo (''nový dům'' místo ''dům nový'') [48] => * užití slovesného přídavného jména slovesa ''kiyanavā'', „říkat“, ve smyslu [[Hypotaxe|podřadicí]] [[Spojka (slovní druh)|spojky]] „že“ nebo „jestli“. [49] => [50] => {| class="wikitable" [51] => |- [52] => | ēka || alut || kiyalā || mama || dannavā [53] => |- [54] => | to || nové || říkající || já || vědět [55] => |} [56] => „Vím, že je to nové.“ [57] => [58] => {| class="wikitable" [59] => |- [60] => | ēka || alut-da || kiyalā || mama || dannē || nähä [61] => |- [62] => | to || nové-? || říkající || já || vědět.důraz || ne [63] => |} [64] => „Nevím, jestli je to nové.“ [65] => [66] => === Evropské jazyky === [67] => Díky staletím koloniální nadvlády obsahuje současná sinhálština mnoho přejatých slov z [[Portugalština|portugalštiny]], [[nizozemština|nizozemštiny]] a [[angličtina|angličtiny]]. [68] => [69] => == Číslovky == [70] => Sinhálština sdílí s ostatními indoevropskými jazyky mnoho společných rysů, což je dobře patrné na [[Číslovka|číslovkách]]. [71] => [72] => {| class="wikitable" [73] => |- [74] => | Číslo || Sinhálština || [[Starořečtina]] || [[Sanskrt]] || [[Latina]] || [[Angličtina]] || [[Čeština]] [75] => |- [76] => | 1 || eka(එක) || heis || éka || unus|| one || jeden [77] => |- [78] => | 2 || deka(දෙක) || dúo || dvá || duo || two || dva [79] => |- [80] => | 3 || tuna(තුන) || treis || trí || tres || three ||tři [81] => |- [82] => | 4 || hatara(හතර) || téttares || catúr || quattuor || four || čtyři [83] => |- [84] => | 5 || paha(පහ) || pénte || páñca || quinque || five || pět [85] => |- [86] => | 6 || haya(හය) || héx || sas || sex || six || šest [87] => |- [88] => | 7 || hata(හත) || heptá || saptá || septem || seven || sedm [89] => |- [90] => | 8 || aṭa(අට) || októ || aṣṭá || octo || eight || osm [91] => |- [92] => | 9 || navaya(නවය) || ennéa || náva || novem || nine || devět [93] => |- [94] => | 10 || dahaya(දහය) || déka || dáça || decem || ten || deset [95] => |} [96] => [97] => == Dialekty == [98] => Sinhálština používaná v [[Jižní provincie (Srí Lanka)|Jižní provincii]] se značně liší od sinhálštiny, jakou mluví obyvatelé [[západ]]ní a střední části [[ostrov]]a. Často se stává, že cizinci, kteří se učí západnímu [[dialekt]]u, jenž je považován za standard sinhálštiny, nejsou schopni dorozumět se s lidmi z [[jih]]u. Pro rodilé mluvčí jsou oba dialekty srozumitelné, většina si ani neuvědomuje jejich rozdílnost. [99] => [100] => [[Veddština]], jazyk srílanských domorodců (známí také jako „lesní lidé“), se sinhálštině ve většině rysů podobá, přesto obsahuje řadu slov, které nepocházejí z žádného jiného jazyka. [101] => [102] => == Diglosie == [103] => V sinhálštině se uplatňuje jev zvaný [[diglosie]], typický pro většinu jazyků [[jižní Asie]]. V praxi to znamená, že spisovná a hovorová sinhálština se od sebe liší do takové míry, že navenek vystupují téměř jako dva odlišné [[Jazyk (lingvistika)|jazyky]]. Spisovná sinhálština je používána pro psaní jakéhokoliv textu, mluví se jí pak ve formálních situacích (v médiích, na úřadech, při veřejných proslovech atd.). Naopak hovorová sinhálština se používá pro komunikaci v běžném životě. Spisovná forma jazyka obsahuje více slov pocházejících ze [[sanskrt]]u. Hlavním rozdílem mezi oběma vrstvami jazyka je to, že v hovorové sinhálštině se [[sloveso|slovesa]] nijak [[Časování|nečasují]]. [104] => [105] => == Písmo == [106] => [[Soubor:Sinhala u diacretics (wip).svg|náhled|vpravo|Ukázka vytváření slabik se samohláskami –''u'' a –''ū'' přidáním diakritických znamének k původním znaku s výchozí samohláskou –''a''.]] [107] => [[Sinhálské písmo]], ''Sinhala Hodiya'', se stejně jako [[Písmo|písma]] ostatních indoárijských jazyků vyvinulo z písma [[bráhmí]]. Dá se považovat za písmo poloslabičné, to znamená, že jedno [[písmeno]] (např. ක) vyjadřuje [[slabika|slabiku]] tvořenou souhláskou a výchozí samohláskou (v tomto případě ''ka'' [kə]). Pokud potřebujeme vytvořit slabiku s jinou než výchozí samohláskou, je třeba přidat k písmenu tzv. ''pilla'', [[Diakritické znaménko|diakritická znaménka]], jež slouží pro zápis ostatních samohlásek a mění výslovnost daného písmena. Tyto znaky se mohou objevit nad, pod nebo vedle písmena a mění svůj tvar podle povahy písmena, ke kterému jsou připojovány. Takto můžeme z písmena ක ''ka'' vytvořit písmena කා ''kā'', කැ ''kä'', කෑ ''kǟ'', කි ''ki'', කී ''kī'', කු ''ku'', කූ ''kū'', කෙ ''ke'', කේ ''kē'', කො ''ko'' a 'කෝ ''kō''. Pro zapsání absence samohlásky ve slabice sinhálština používá speciální znak zvaný ''hal kirīma''. [108] => [109] => Kompletní sinhálskou abecedu, ''Elu Hodiya'', tvoří 54 písmen, a to 18 [[Samohláska|samohlásek]] a 36 [[Souhláska|souhlásek]]. Pro zápis původních sinhálských slov (''Suddha Sinhala'') je však potřeba pouze 36 písmen (12 samohlásek a 24 souhlásek). Ostatní písmena z ''Elu Hodiya'' (např. [[Přídech|aspiranty]]) se vlivem výslovnostních změn u sinhálských slov přestala používat a dnes je najdeme pouze ve slovech přejatých z jiných jazyků, jako je [[sanskrt]] nebo [[páli]]. Sinhálské písmo je psáno zleva doprava a sinhálština je jediným [[Jazyk (lingvistika)|jazykem]], jenž jej používá. Systém řazení písmen za sebou v abecedě je dost odlišný od toho evropského: [110] => [111] => a/ā ä/ǟ i/ī u/ū [ŗ] e/ē [ai] o/ō [au] k [kh] g [g] ṅ c [ch] j [jh] [ñ] ṭ [ṭa] ṭ [ṭh] ḍ [ḍh] ṇ t [th] d [dh] n p [ph] b [bh] m y r l v [ś ṣ] s h ḷ f [112] => [113] => == Fonologie == [114] => [115] => === Souhlásky === [116] => {| class="wikitable" style="text-align:center;" [117] => ! colspan=2| [118] => ! [[Bilabiální souhláska|Bilabiály]] [119] => ! [[Labiodentální souhláska|Labiodentály]] [120] => ! [[Dentální souhláska|Dentály]] [121] => ! [[Alveolární souhláska|Alveoláry]] [122] => ! [[Retroflexní souhláska|Retroflexy]] [123] => ! [[Palatální souhláska|Palatály]] [124] => ! [[Velární souhláska|Veláry]] [125] => ! [[Glotální souhláska|Glotály]] [126] => |- [127] => ! colspan=2|[[Nazální souhláska|Nazály]] [128] => | {{IPA|m}}|| || {{IPA|n̪}}|| || {{IPA|ɳ}} || {{IPA|ɲ}} || {{IPA|ŋ}} || [129] => |- [130] => ! rowspan=3| [[Plozivní souhláska|Plozivy]] ||neznělé [131] => | {{IPA|p}} || || {{IPA|t̪}}|| || {{IPA|ʈ}} || {{IPA|tʃ}} || {{IPA|k}} || [132] => |- [133] => ! znělé [134] => | {{IPA|b}} || || {{IPA|d̪}}|| || {{IPA|ɖ}} ||{{IPA|dʒ}} || {{IPA|ɡ}} || [135] => |- [136] => ! prenazálizované [137] => | {{IPA|mb}} || || {{IPA|n̪d̪}}|| || {{IPA|ɳɖ}} || || {{IPA|ŋɡ}} || [138] => |- [139] => !colspan=2| [[Frikativní souhláska|Frikativy]] [140] => | || {{IPA|(f)}} || ||{{IPA|s}} || ||{{IPA|(ʃ)}} || ||{{IPA|h}} [141] => |- [142] => ! colspan=2|[[Vibrantní souhláska|Vibranty]] [143] => | || || || {{IPA|r}} || || || || [144] => |- [145] => ! colspan=2|[[Aproximantní souhláska|Aproximanty]] [146] => | || {{IPA|ʋ}} || || {{IPA|l}}|| || {{IPA|j}} || || [147] => |} [148] => [149] => === Samohlásky === [150] => {|class="wikitable" [151] => ! rowspan=2| [152] => ! colspan=2|Přední [153] => ! colspan=2|Střední [154] => ! colspan=2|Zadní [155] => |- [156] => !dlouhé [157] => !krátké [158] => !dlouhé [159] => !krátké [160] => !dlouhé [161] => !krátké [162] => |-align=center [163] => ! Zavřené [164] => | {{IPA|iː}} [165] => | {{IPA|i}} [166] => | [167] => | [168] => | {{IPA|uː}} [169] => | {{IPA|u}} [170] => |-align=center [171] => ! Středové [172] => | {{IPA|eː}} [173] => | {{IPA|e}} [174] => | [175] => | ({{IPA|ə}}) [176] => | {{IPA|oː}} [177] => | {{IPA|o}} [178] => |-align=center [179] => ! Otevřené [180] => | {{IPA|æː}} [181] => | {{IPA|æ}} [182] => | {{IPA|aː}} [183] => | {{IPA|a}} [184] => | [185] => | [186] => |} [187] => [188] => == Morfologie == [189] => [190] => === Skloňování === [191] => Sinhálština rozlišuje tyto [[Gramatika|mluvnické]] kategorie: [[Mluvnický pád|pád]], [[Číslo (mluvnice)|číslo]], životnost a určitost. [192] => [193] => ==== Pád ==== [194] => V sinhálštině existuje několik pádů. Vedle těch běžných ([[nominativ]], [[akuzativ]], [[dativ]], [[genitiv]], [[ablativ]]) stojí i méně časté pády, např. [[instrumentál]] nebo [[vokativ]] (oba najdeme i v [[Čeština|češtině]]). Přesný počet pádů v sinhálštině záleží na samotné definici pádu. Sinhálský lokativ a instrumentál (odpovídající českému šestému a sedmému pádu) totiž někdy nejsou považovány za opravdové pády, jelikož jejich životné [[Koncovka (mluvnice)|koncovky]], ''laŋgə'' a ''atiŋ'', mohou stát jako samostatná slova s významy „blízko“ a „s pomocí“. [195] => [196] => {| class="wikitable" [197] => |- [198] => ! [199] => ! [[Jednotné číslo|singulár]] životný [200] => ! singulár neživotný [201] => ! [[Množné číslo|plurál]] životný [202] => ! plurál neživotný [203] => |- [204] => | [[nominativ]] ''(1. pád)'' [205] => | miniha(ː) [206] => | potə [207] => | minissu [208] => | pot [209] => |- [210] => | [[akuzativ]] ''(4. pád)'' [211] => | miniha(ː)və [212] => | potə [213] => | minissu(nvə) [214] => | pot [215] => |- [216] => | [[instrumentál]] ''(7. pád) [217] => | miniha(ː) atiŋ [218] => | poteŋ [219] => | minissu(n) atiŋ [220] => | potvəliŋ [221] => |- [222] => | [[dativ]] ''(3. pád)'' [223] => | miniha(ː)ʈə [224] => | potəʈə [225] => | minissu(ɳ)ʈə [226] => | potvələʈə [227] => |- [228] => | [[ablativ]] [229] => | miniha(ː)geŋ [230] => | poteŋ [231] => | minissu(n)geŋ [232] => | potvaliŋ [233] => |- [234] => | [[genitiv]] ''(2. pád)'' [235] => | miniha(ː)ge(ː) [236] => | pote(ː) [237] => | minissu(ŋ)ge(ː) [238] => | potvələ [239] => |- [240] => | [[Lokál|lokativ]] ''(6. pád)'' [241] => | miniha(ː) laŋgə [242] => | pote(ː) [243] => | minissu(n) laŋgə [244] => | potvələ [245] => |- [246] => | [[vokativ]] ''(5. pád)'' [247] => | miniho(ː) [248] => | – [249] => | minissuneː [250] => | – [251] => |} [252] => [253] => Závorky označují volitelné zkracování dlouhých samohlásek v některých [[Přízvuk|nepřízvučných]] slabikách. [254] => [255] => ==== Číslo ==== [256] => U životných [[Podstatné jméno|podstatných jmen]] se [[množné číslo]] tvoří pomocí koncovek ''-o(:)'', [[Geminace|zdvojená souhláska]] + ''-u'' nebo ''-la(:)''. Většina neživotných podstatných jmen tvoří plurál vypuštěním části tvaru singuláru. Jednotné číslo slov přejatých z [[Angličtina|angličtiny]] je značeno slovem ''ekə'' a v plurálu se tato slova nijak nemění. [257] => [258] => {| class="wikitable" [259] => |- [260] => | SG || ammaː || ballaː || horaː || potə || reddə || kantoːruvə || satiyə || bas ekə || paːrə [261] => |- [262] => | PL || amməla(ː) || ballo(ː) || horu || pot || redi || kantoːru || sati || bas || paːrəval [263] => |- [264] => | ''Význam'' || ''matka''|| ''pes''|| ''zloděj''|| ''kniha''|| ''kus oblečení''|| ''kancelář''|| ''týden''|| ''autobus''||''ulice'' [265] => |} [266] => [267] => Jak lze vidět, v levé části tabulky jsou tvary množného čísla delší než tvary jednotného čísla, více vpravo je to přesně naopak. [268] => [269] => ==== Určitý a neurčitý člen ==== [270] => V jednotném čísle je neurčitý [[Člen (mluvnice)|člen]] vyjádřen koncovkami ''-ek'' pro životná a ''-ak'' pro neživotná podstatná jména. Absence neurčitého členu značí určitost. V množném čísle se členy nerozlišují. [271] => [272] => === Časování === [273] => V sinhálštině jsou slovesa rozdělena do tří třid. Mluvená sinhálština u sloves nijak nerozlišuje [[Osoba (mluvnice)|osoby]] ani číslo, neprobíhá tedy [[mluvnická shoda]] mezi [[Přísudek|přísudkem]] a [[podmět]]em. [274] => [275] => {| class="wikitable" [276] => |- [277] => | [278] => |1. třída [279] => | [280] => |2. třída [281] => | [282] => |3. třída [283] => | [284] => |- [285] => | čas [286] => | sloveso [287] => | slovesné příd. jméno [288] => | sloveso [289] => | slovesné příd. jméno [290] => | sloveso [291] => | slovesné příd. jméno [292] => |- [293] => | přítomný (budoucí) [294] => | kanəvaː [295] => | kanə [296] => | arinəvaː [297] => | arinə [298] => | pipenəvaː [299] => | pipenə [300] => |- [301] => | minulý [302] => | kæːvaː [303] => | kæːvə [304] => | æriyaː [305] => | æriyə [306] => | pipunaː [307] => | pipunə [308] => |- [309] => | předcházející [310] => | kaːlaː [311] => | kaːpu [312] => | ærəlaː [313] => | ærəpu [314] => | pipilaː [315] => | pipicca [316] => |- [317] => | souběžný [318] => | kanə kanə [319] => | / [320] => | arinə arinə [321] => | / [322] => | pipenə pipenə [323] => | / [324] => |- [325] => | infinitiv [326] => | kannə/kanḍə [327] => | / [328] => | arinnə/arinḍə [329] => | / [330] => | pipennə/pipenḍə [331] => | / [332] => |- [333] => | zdůrazněný tvar [334] => | kanneː [335] => | / [336] => | arinneː [337] => | / [338] => | pipenneː [339] => | / [340] => |- [341] => | význam [342] => | jíst [343] => | / [344] => | otevřít [345] => | / [346] => | kvést [347] => | / [348] => |} [349] => [350] => == Skladba == [351] => * Používá se [[slovosled]] typu SOV (podmět předmět sloveso). [352] => * Upřednostňuje se levé větvení, rozvíjející větné členy jsou umisťovány před rozvíjené větné členy. Příklad: „Muž, který píše knihy“ se přeloží jako ''pot̪ liənə miniha'', doslova „knihy píšící muž“. [353] => * Neužívá se spojek ''že'' nebo ''jestli'', jsou nahrazovány slovesnými přídavnými jmény (příklad výše) a [[příčestí]]mi. [354] => * Předložky jsou vkládány za slovní spojení, ke kterému patří. Příklad: „Pod knihou“ se přeloží jako ''pot̪ə yaʈə'', doslova „knihou pod“. [355] => * Neexistuje přísudková spona: „Jsem bohatý“ se překládá jako ''mamə poːsat̪'', doslova „já bohatý“. [356] => [357] => == Sémantika == [358] => * Zvláštností sinhálštiny je, že aktuální vzdálenost od mluvčího, která mění mluvčího postoj k věci, je rozdělena do čtyř kategorií. Existují čtyři ukazovací zájmena. ''Me''ː „tady, blízko mluvčího“, ''o''ː „"tam, blízko adresáta“, ''arə'': „tam, blízko třetí osoby, je vidět“ a ''e''ː „tam, blízko třetí osoby, není vidět“. [359] => * Pokud je z věty naprosto jasná nějaká skutečnost, např. podmět, může se v sinhálštině prostě vypustit. Stejná praxe funguje i v češtině, ale v mnohem menší míře. Příklad: Věta [{{IPA|koɦed̪ə ɡie}}], doslova „kam šel“, může znamenat „kam jsem/jsi/jsme/jste šel/šli?“. [360] => [361] => == Vzorový text == [362] => {{Vzorový text [363] => |VDLP=ano [364] => |Komentář= [365] => |Jazyk 1=sinhálsky [366] => |Text 1=සියලූ මනුෂ්‍යයෝ නිදහස්ව උපත ලබා ඇත. ගරුත්වයෙන් හා අයිතිවාසිකම් සමාන වෙති. යුක්ති අයුක්ති පිළිබඳ හැඟීමෙන් හා හෘදය සාක්ෂියෙන් යුත් ඔවුනොවුන්වුන්ට සැළකිය යුත්තේ සහෝදරත්වය පිළිබඳ හැඟීමෙනි. [367] => |Jazyk 2=transkripce [368] => |Text 2=Siyalu manuṣyayō nidahasva upata labā æta​. Garutvayen hā ayitivāsikam samāna veti. Yukti ayukti piḷiban̆da hæ​​n̆gīmen hā hṛda sākṣiyen yut ovun, ovuno​vunṭa sæḷakiya yuttē sahōdaratvaya piḷiban̆da hæn̆gīmeni. [369] => }} [370] => [371] => == Reference == [372] => [373] => [374] => == Externí odkazy == [375] => * {{Commonscat}} [376] => {{InterWiki|code=si|Sinhálská}} [377] => {{Wiktionarylang|code=si|Sinhálská}} [378] => [379] => {{Indoíránské jazyky}} [380] => {{Autoritní data}} [381] => {{Portály|Jazyk}} [382] => [383] => [[Kategorie:Jižní indoárijské jazyky]] [384] => [[Kategorie:Jazyky Srí Lanky]] [385] => [[Kategorie:Indoíránské jazyky]] [] => )
good wiki

Sinhálština

Mapa rozšíření sinhálštiny Sinhálština (sinhálsky " සිංහල / sinhala") je jazykem Sinhálců, největšího etnika na Srí Lance. Řadí se do indoevropské jazykové rodiny, konkrétně do jižních indoárijských jazyků.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Srí Lanka','Plozivní souhláska','sanskrt','vokativ','genitiv','Indie','indoárijské jazyky','Indoevropské jazyky','bráhmí','Aproximantní souhláska','Gramatika','akuzativ'

Akuzativ

Bráhmí

Genitiv

Gramatika

Indie

Sanskrt

Vokativ