Array ( [0] => 15487963 [id] => 15487963 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Sisak [uri] => Sisak [3] => Maiorina-Vetranio-siscia RIC 281.jpg [img] => Maiorina-Vetranio-siscia RIC 281.jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => Sisak je město v Chorvatsku, které sepyšně nachází na soutoku řek Kupa a Sava. Tato malebná lokalita má bohatou historii, jež sahá až do dob římské říše, kdy byla známá jako Siscia. Město se vyznačuje krásnou architekturou, mísící prvky různých historických období, a je obklopeno přírodními krásami, které lákají jak místní obyvatele, tak návštěvníky. Sisak je také známý svými bohatými kulturními tradicemi. Místní festivaly a akce oslavují lidové umění a řemesla, které jsou součástí každodenního života obyvatel. Město nabízí množství příležitostí pro sportovní aktivity a rekreaci v přírodě, což přispívá k vysoké kvalitě života. Místní obyvatelé jsou hrdí na svou identitu a otevřeně vítají návštěvníky, což činí Sisak příjemným místem pro objevování. S jeho kombinací historie, kultury a přírody nabízí Sisak jedinečný pohled na chorvatský způsob života, kde se tradice setkávají s moderním světem. Při návštěvě Sisaku si můžete vychutnat pohledy na jeho historické památky, komunikaci s přátelskými domácími obyvateli a procházky po malebných ulicích, což z něj činí ideální místo pro obohacující zážitky. [oai_cs_optimisticky] => Sisak je město v Chorvatsku, které sepyšně nachází na soutoku řek Kupa a Sava. Tato malebná lokalita má bohatou historii, jež sahá až do dob římské říše, kdy byla známá jako Siscia. Město se vyznačuje krásnou architekturou, mísící prvky různých historických období, a je obklopeno přírodními krásami, které lákají jak místní obyvatele, tak návštěvníky. Sisak je také známý svými bohatými kulturními tradicemi. Místní festivaly a akce oslavují lidové umění a řemesla, které jsou součástí každodenního života obyvatel. Město nabízí množství příležitostí pro sportovní aktivity a rekreaci v přírodě, což přispívá k vysoké kvalitě života. Místní obyvatelé jsou hrdí na svou identitu a otevřeně vítají návštěvníky, což činí Sisak příjemným místem pro objevování. S jeho kombinací historie, kultury a přírody nabízí Sisak jedinečný pohled na chorvatský způsob života, kde se tradice setkávají s moderním světem. Při návštěvě Sisaku si můžete vychutnat pohledy na jeho historické památky, komunikaci s přátelskými domácími obyvateli a procházky po malebných ulicích, což z něj činí ideální místo pro obohacující zážitky. ) Array ( [0] => {{Možná hledáte|jiný=[[Šišák]] nebo [[Šišak]]}} [1] => {{Infobox - sídlo světa [2] => | jméno = Sisak [3] => | originální jméno = [4] => | obrázek = Tvrđava.sisak.JPG [5] => | popisek = Stari grad – pevnost v Sisaku [6] => | vlajka = Vlag sisak.gif [7] => | časové pásmo = +1 [8] => | stát = Chorvatsko [9] => | pojem vyššího celku = [[Region]] [10] => | název vyššího celku = [[Střední Chorvatsko]] [11] => | pojem nižšího celku = [[Administrativní dělení Chorvatska|Župa]] [12] => | název nižšího celku = [[Sisacko-moslavinská župa|Sisacko-moslavinská]] [13] => | pojem celku 3 = [14] => | název celku 3 = [15] => | pojem celku 4 = [16] => | název celku 4 = [17] => | pojem celku 5 = [18] => | administrativní dělení = [19] => | loc-map = {{LocMap |Chorvatsko |label=Sisak |position=right |width=250 |lat=45.47 |long=16.38 |float=center |caption=}} [20] => | etnické složení = [[Chorvati]] (84,97%) Srbové (6,43%) Bosňané (3,45%), Romové (1,36%) [21] => | náboženské složení = [[Křesťané]] [22] => | status = město [23] => | představitel = Kristina Ikić Baniček [24] => | titul představitele = Starostka [25] => | starosta = [26] => | vznik = [27] => | zakladatel = [28] => | web = http://www.sisak.hr [29] => | obecní úřad = [30] => | telefonní předvolba = {+385} 044 [31] => | psč = 44 000 [32] => | označení vozidel = SK [33] => }} [34] => '''Sisak''' je město ve středním [[Chorvatsko|Chorvatsku]]. Žije zde 30 322 obyvatel, v celé opčině žilo k roku 2021 40 185 obyvatel. Sisak je správním střediskem [[Sisacko-moslavinská župa|Sisacko-moslavinské župy]]. Město leží přesně na soutoku řek [[Sáva]] a [[Kupa (přítok Sávy)|Kupa]] do které se ještě vlévá řeka [[Odra (přítok Kupy)|Odra]], přibližně 57 km jihovýchodně od hlavního města [[Záhřeb]]u. [35] => [36] => == Název == [37] => [38] => Název je původem [[keltové|keltský]] a [[Římská říše|Římané]] jej zaznamenali jako ''Segestica'' nebo ''Segedsta''. V [[řečtina|řečtině]] se objevuje v podobě Σισκία (Siskia). Tak ji převzali i Římané jako Siscia. Do [[němčina|němčiny]] byl tento název později přejat jako Sissek, do [[maďarština|maďarštiny]] jako Sziszek a současná podoba v [[chorvatština|chorvatštině]] vznikla podle nich. [39] => [40] => == Historie == [41] => [[File:Sisek.jpg|left|thumb|Stari grad - pevnost na rytině ze 17. století]] [42] => [[File:Sziszeki csata (1593).JPG|left|thumb|Bitva u Sisaku v roce 1593]] [43] => [44] => === Nejstarší dějiny === [45] => Na území Sisaku žijí lidé už přes 2 500 let. Vzniklo zde ilyrsko-keltské sídlo Segestica. Strategická poloha na soutoku řek Kupa a Odra z něj časem udělala významné sídlo. To si později podmanili Římané.{{Citace elektronického periodika [46] => | titul = Sisak – grad povijesne i kulturne baštine [47] => | periodikum = Sisakportal [48] => | odkaz na periodikum = Sisakportal [49] => | url = https://sisakportal.hr/promo/smz-sisak-grad-povijesne-i-kulturne-bastine/ [50] => | datum přístupu = 2023-07-04 [51] => }} V dobách [[Starověký Řím|Římské říše]] byla vystavěna první kamenná pevnost, a město bylo nazváno '''Siscia'''. Část z antických vykopávek je dochována v samotném středu města v blízkosti katedrály Povýšení svatého kříže. Již ve třetím století n. l. se zde vytvořila komunita křesťanů. Při nájezdech barbarů byl roku [[309]] zavražděn zdejší biskup svatý [[Quirinus ze Sisaku|Quirinus]], který je dodnes [[patron]]em města. [52] => [53] => === Středověk a turecká doba === [54] => [55] => Po pádu nedalekého města [[Bihać]] do [[Osmanská říše|tureckých]] rukou byly výpravy Turků směrem k dnešnímu městu stále častější. O bojích mezi oběma mocnostmi o Sisak mezi oběma mocnostmi se zmiňoval i [[Turci|turecký]] cestovatel [[Evlija Čelebi]], který ve svém cestopise [[Seyahatname]] uvedl, že Turci Sisak deset dní obléhali, píše o dobytí města a výstavbě mešity pro potřeby tureckých vojáků, stejně jako o vzniku muničního skladu.{{Citace monografie [56] => | příjmení = Čelebi [57] => | jméno = Evlija [58] => | odkaz na autora = [59] => | titul = Putopis: Odlomci o jugoslavenskim zemljama [60] => | vydavatel = Svjetlost [61] => | místo = Sarajevo [62] => | rok = 1967 [63] => | počet stran = [64] => | isbn = [65] => | kapitola = Naše putovanje u vojnu na Varad nakon što smo u Beogradu klanjali Bajram-namaz godine 1070/1660. [66] => | strany = 224 [67] => | jazyk = srbochorvatština [68] => }} [69] => [70] => Habsburkové byli nicméně schopni náporu tureckého vojska čelit a v posledních desetiletích [[16. století]] zastavit turecký postup směrem do centrálního Chorvatska a regionu [[Turopolje]]. Roku 1593 svedla vítěznou [[bitva u Sisaku|bitvu u Sisaku]] spojená vojska Rakouska pod velením [[Ruprecht z Eggenberka|Ruprechta z Eggenberka]], [[Melchior z Redernu|Melchiora z Redernu]] a [[Andreas z Auerspergu|Ondřeje z Auerspergu]] s podporou uherského magnáta [[Tamás Erdődy|Tamáše Erdödyho]] a janičářů. Ve městě byla přítomná stálá vojenská posádka, samotný Sisak se nacházel přímo na začátku tzv. [[Vojenská hranice|Vojenské hranice]]. Ta procházela řekou Kupou a rozdělovala jej na dvě části. [71] => [72] => === 19. a 20. století === [73] => V roce [[1839]] se hrálo v Sisaku první [[divadlo|divadelní]] představení. Zhruba v téže době bylo město prohlášeno v Záhřebu za město s tržním právem (ekvivalent statusu města v Zalitavsku). Na počátku [[19. století]] vznikla pravoúhlá uliční síť dnešního středu města, do té doby se soustředila zástavba Sisaku jen na několik málo ulic souběžných s řekou Kupou. V mapách [[Josef II.|josefinského]] 1. mapování je ještě patrná budova [[Veliki Kaptol (Sisak)|Velkého Kaptolu]] na břehu řeky Kupy. [74] => [75] => V [[19. století]] byla i na území dnešního Chorvatska budována železnice. Sisak byl jedním z prvních měst, kam byla přivedena. Trať [[Železniční trať Záhřeb – Sisak – Novska|ze Záhřebu přes Sisak]] vedla dále do obce [[Novska]]. Její ukončení v Sisaku zaznamenaly mapy [[Druhé vojenské mapování|druhého vojenského mapování]]. V mapách rakousko-uherského [[Třetí vojenské mapování|třetího vojenského mapování]] je ještě vyobrazen Starý Sisak (severněji, na levém břehu Sávy) a Nový Sisak (jižněji, na území Vojenské hranice). První uvedený se objevoval také jako tzv. ''Civilní Sisak'' a druhý potom jako ''Vojenský Sisak'' ({{vjazyce2|de|Militär-Sisek}}). V oblasti dnešní ulice Rimska se nacházel přístav na řece Kupě a z původní hlavní trati odbočovala směrem na východ vlečka, rovněž k břehu řeky, kde stál druhý přístav. [76] => [77] => V roce [[1874]] byly místní samosprávy (vojenské hranice i mimo ni) sloučeny a Sisak se stal z administrativního hlediska jednotným městem. Získaly také prvního společného starostu, kterým byl [[Franjo Lovrić]]. I když hlavní železniční tah z centra Chorvatska do [[Slavonie]] a tehdejšího nejvýchodnějšího města Chorvatsko-slavonského království, [[Zemun]]u, později vedl jinudy, město zažilo vznik řady továren a proces industrializace. [78] => [79] => Již na počátku [[20. století]] byl Sisak [[průmysl]]ovým městem, měl mj. železárny. Industrializaci zde umožnila první světová válka, nové provozy vznikaly narychlo v lokalitě [[Caprag]]. [80] => [81] => V roce [[1923]] se zde uskutečnil první let dvouplošníkem, který inicioval [[István Hosszú]]. [82] => [83] => Během [[Druhá světová válka|2. světové války]], v době [[Ustašovci|ustašovského]] Chorvatska se zde nacházela dětská část [[koncentrační tábor Jasenovac|koncentračního tábora Jasenovac]], jednoho z největších chorvatských koncentračních táborů, popravováni tu byli zejména [[Srbové]], [[Židé]] a [[Romové]]. Již na jaře [[1941]] byly v Sisaku zformovány první [[Jugoslávští partyzáni|partyzánské]] jednotky, které bojovaly proti ustašovskému režimu. Ve městě se nacházely tajné sklady zbraní a partyzáni se ukrývali v okolních lesích. Sisak byl osvobozen [[5. květen|5. května]] [[1945]].[https://kamenjar.com/dosao-je-i-taj-dan-5-svibnja-tzv-dan-oslobodenja-grada-siska/ Článek na portálu kamenjar.hr {{hr}}] [84] => [85] => Po skončení války se v Sisaku konal soudní proces s tzv. [[Pintarova skupina|Pintarovou skupinou]].{{Citace monografie [86] => | příjmení = Dolničar [87] => | jméno = Ivan [88] => | odkaz na autora = [89] => | titul = Jugoslavija 1941 – 1981 [90] => | vydavatel = eksport pres [91] => | místo = Bělehrad [92] => | rok = 1981 [93] => | počet = [94] => | isbn = [95] => | kapitola = [96] => | strany = 103 [97] => | jazyk = srbochorvatština [98] => }} [99] => [100] => Po skončení druhé světové války byla zahájena obnova města. Nemalé prostředky byly investovány do průmyslového rozvoje a výstavby. Zapojeny byly i [[ORA|pracovní brigády mládeže]].{{Citace monografie [101] => | příjmení = Dolničar [102] => | jméno = Ivan [103] => | odkaz na autora = [104] => | titul = Jugoslavija 1941 – 1981 [105] => | vydavatel = eksport pres [106] => | místo = Bělehrad [107] => | rok = 1981 [108] => | počet = [109] => | isbn = [110] => | kapitola = [111] => | strany = 110 [112] => | jazyk = srbochorvatština [113] => }} Vznikly podniky v oblasti metalurgické výroby, potravinářské závody a jižně od města byla zbudována [[rafinerie]]. V roce [[1964]] vyprodukovala 1,8 milionů tun ropných derivátů.{{Citace monografie [114] => | příjmení = Dolničar [115] => | jméno = Ivan [116] => | odkaz na autora = [117] => | titul = Jugoslavija 1941 – 1981 [118] => | vydavatel = eksport pres [119] => | místo = Bělehrad [120] => | rok = 1981 [121] => | počet = [122] => | isbn = [123] => | kapitola = [124] => | strany = 199 [125] => | jazyk = srbochorvatština [126] => }} Značný význam získal i místní [[Přístav Sisak|přístav]] na řece Sávě. Východně od středu města bylo postaveno panelové sídliště, které vyplnilo prostor od lokality Tomićev put ke středu Sisaku. Hlavní silnice přes město (D37) byla obvedena západně od Sisaku. [127] => [128] => V roce 1991 se město stalo jedním s center bojů války Chorvatů za samostatnost, tehdy zde bylo zabito kolem 100 Srbů. Město nicméně přijalo ohromný počet uprchlíků z válečných oblastí (odhadem až 10 tisíc), především proto, že se nacházelo poměrně blízko válečné zóny. Kromě toho v 90. letech [[20. století]] došlo k dezindustrializaci. Město se pokoušelo tento trend zvrátit na počátku [[21. století]] zřízením nové průmyslové zóny. [129] => [130] => V roce [[2005]] byla v Sisaku otevřena nová průmyslová zóna. V roce 2009 bylo obnoveno sídlo římskokatolické diecéze. [[28. prosinec|28. prosince]] [[2020]] v Sisaku došlo ke dvěma silným [[zemětřesení]]m, která dosáhla na [[Richterova stupnice|Richterově stupnici]] hodnot 5,2 a 4,9. Epicentrum se nacházelo v sousedním městě [[Petrinja]].{{Citace elektronického periodika [131] => | titul = Slobodna Dalmacija - Tri snažna potresa pogodila Petrinju, Sisak i Zagreb. Mnogi građani u strahu istrčali na ulice, stižu prve informacije o štetama [132] => | periodikum = slobodnadalmacija.hr [133] => | url = https://slobodnadalmacija.hr/vijesti/hrvatska/jak-potres-u-zagrebu-1067138 [134] => | datum vydání = 2020-12-28 [135] => | jazyk = hr-hr [136] => | datum přístupu = 2020-12-28 [137] => }}{{Citace elektronického periodika [138] => | titul = Chorvatsko zasáhlo zemětřesení [139] => | periodikum = Novinky.cz [140] => | odkaz na periodikum = Novinky.cz [141] => | vydavatel = Borgis [142] => | url = https://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/clanek/chorvatsko-zasahlo-zemetreseni-40346287 [143] => | datum přístupu = 2020-12-29 [144] => }}{{Citace elektronického periodika [145] => | titul = Střední část Chorvatska zasáhlo zemětřesení o síle 5,1 stupně. Způsobilo jen materiální škody, píše deník [146] => | periodikum = iROZHLAS [147] => | odkaz na periodikum = iROZHLAS [148] => | vydavatel = Český rozhlas [149] => | odkaz na vydavatele = Český rozhlas [150] => | url = https://www.irozhlas.cz/zpravy-svet/zemetreseni-sisak-chorvatsko-zahreb_2012280856_dok [151] => | datum přístupu = 2020-12-29 [152] => }} Po otřesech byl za pomoci prostředků z EU zahájen proces rozsáhlé obnovy řady poškozených budov ve městě.{{Citace elektronického periodika [153] => | titul = Obnavlja se Gimnazija u Sisku, bivša vojarna na obali Kupe... [154] => | periodikum = Večernji list [155] => | url = https://lokalni.vecernji.hr/gradovi/obnavlja-se-gimnazija-u-sisku-bivsa-vojarna-na-obali-kupe-26745 [156] => | jazyk = chorvatština [157] => | datum přístupu = 2023-08-17 [158] => }} [159] => [160] => == Obyvatelstvo == [161] => [162] => V roce [[2021]] žilo v Sisaku 27 559 obyvatel, což je téměř o dvacet tisíc méně, než tomu bylo podle posledního [[SFRJ|jugoslávského]] sčítání lidu v roce [[1991]]. Úbytek byl způsoben jednak válkou v 90. letech, ale také dezindustrializací a přirozeným klesajícím trendem v chorvatské demografii. Širší město má zhruba o dvacet tisíc obyvatel více, nicméně se jedná i o přilehlé vesnice. [163] => [164] => Obyvatelstvo se hlásí většinově k chorvatské národnosti (přes 83 %), dále k [[Srbové v Chrovatsku|srbské]] (7,46 %), bosňácké (1,52 %) a k dalším. Tři čtvrtiny obyvatel se identifikují s [[Římskokatolická církev|Římskokatolickou církví.]] V roce [[2022]] zde ve spolupráci s [[Turecko|Tureckem]] bylo otevřeno islámské centrum.{{Citace elektronického periodika [165] => | titul = Erdogan u Sisku otvorio Islamski centar: ‘Hrvatska je europski prvak po poštivanju prava i sloboda muslimana‘ [166] => | periodikum = Jutarnji list [167] => | url = https://www.jutarnji.hr/vijesti/hrvatska/erdogan-u-sisku-otvorio-islamski-centar-hrvatska-je-europski-prvak-po-postivanju-prava-i-sloboda-muslimana-15244816 [168] => | jazyk = chorvatština [169] => | datum přístupu = 2023-08-17 [170] => }} [171] => [172] => == Ekonomika == [173] => [[File:Sisak - panoramio (3).jpg|right|thumb|Přístav v Sisaku.]] [174] => [[File:Sisak - panoramio.jpg|right|thumb|Opuštěná továrna.]] [175] => [[File:SegestaStadion.JPG|right|thumb|Fotbalový stadion, kde hraje tým [[HNK Segesta]].]] [176] => Hlavními hospodářskými odvětvími v městské aglomeraci jsou zemědělství a [[metalurgie]] (dřívější železárna slouží jako školicí středisko fakulty metalurgie Záhřebské univerzity), kožedělný průmysl a výroba potravin (továrna na výrobu nealkoholických a alkoholických nápojů s názvem [[Segestica]]). Nedaleko města se těží ropa a upravuje se v místní [[ropná rafinerie|rafinerii]]. Výhledově zde má být i bioplynová stanice.{{Citace elektronického periodika [177] => | titul = Ina u Sisku umjesto rafinerije ulaže u novi strateški projekt [178] => | periodikum = Poslovni [179] => | url = https://www.poslovni.hr/hrvatska/umjesto-rafinerije-ina-u-sisku-ide-u-projekt-proizvodnje-bioplina-4403537 [180] => | jazyk = chorvatština [181] => | datum přístupu = 2023-08-17 [182] => }} [183] => [184] => Město je napojeno [[Železniční trať Záhřeb – Sisak – Novska]]. [185] => [186] => == Kultura == [187] => V Sisaku se nachází Divadlo 21 ({{vjazyce2|hr|Kazalište 21}}). [[Městská knihovna (Sisak)|Městská knihovna]] stojí v blízkosti radnice, na břehu řeky [[Sáva|Sávy]]. V Sisaku také stojí [[Dům kultury (Sisak)|dům kultury]] ({{vjazyce2|hr|Dom kulture Kristalna kocka vedrine}}). Stojí na místě, kde se mimo jiné nacházela zámečnická dílna, v níž pracoval [[Josip Broz Tito]]. [188] => [189] => Ve městě se také pořádá pravidelně festival varhanní hudby s názvem ''Ars organi sisciae'' a v létě zde probíhá i dětský divadelní festival. [190] => [191] => == Památky a turistika == [192] => * Archeologický park se základy antické římské pevnosti [193] => * Stari grad - [[pevnost (stavba)|pevnost]] vystavěná v [[16. století]], s kostelem sv. Kříže z 18. století. Slouží především jako [[muzeum]], v expozici připomíná vítěznou bitvu nad [[Osmanská říše|Turky]] v roce [[1593]].{{Citace monografie [194] => | příjmení = R. Donija [195] => | jméno = Robert [196] => | odkaz na autora = [197] => | titul = Sarajevo: biografija grada [198] => | url = https://archive.org/details/sarajevobiografi00doni [199] => | vydavatel = Izdavač za istoriju [200] => | místo = Sarajevo [201] => | rok = 2006 [202] => | počet stran = 462 [203] => | isbn = 9958-9642-8-7 [204] => | kapitola = [205] => | strany = [https://archive.org/details/sarajevobiografi00doni/page/n44 45] [206] => | jazyk = bosenština [207] => }} [208] => * ''Velki Kaptol'' a ''Mali Kaptol''- [[baroko|barokní]] biskupská rezidence s kostelem na břehu řeky Kupy, dřívější sídla biskupské kapituly [209] => * historické centrum města [210] => * Kostel sv. Marie Magdalény na okraji Sisaku [211] => * Synagoga z roku 1807 [212] => * promenáda na břehu řeky [[Kupa|Kupy]], na ni navazuje [213] => * ''Stari most'' - moderní kamenný most přes řeku Kupu z let 1925-1934 [214] => * [[Holandský dům (Sisak)|Holandský dům]], překladiště obilí s průčelím nápadně připomínající [[Nizozemská architektura|nizozemskou architekturu]]. [215] => [216] => == Ostatní instituce == [217] => [218] => V Sisaku se nachází také věznice [219] => [220] => == Příroda == [221] => * Horké [[Minerální pramen|minerální prameny]], mají teplotu od 42 do 52 °C. [222] => * na obou řekách se rybaří [223] => * přírodní park [[Lonjsko polje]] zahrnuje močály a mokřady v okolí řeky. [224] => [225] => == Školství == [226] => * Metalurgická fakulta Univerzity v Záhřebu [227] => [228] => == Sport == [229] => [230] => Ve městě hraje tým [[HNK Segesta]], který má svůj vlastní stadion. [231] => [232] => == Rodáci == [233] => * [[Ljudevít Posávský]] – vládce panonských Slovanů, povstalých proti Franské říši v letech 813-823 [234] => * [[Tamás Erdődy]], také Toma Bakač (1588-1624) – uherský magnát, velitel a chorvatský bán [235] => * [[Ivica Horvat]] (1926–2012) – jugoslávský fotbalista [236] => [237] => == Partnerská města == [238] => * {{Flagicon|Německo}} [[Heidenheim an der Brenz]] [239] => * {{Flagicon|Bulharsko}} [[Gabrovo]] [240] => * {{Flagicon|Německo}} [[Remchingen]] [241] => * {{Flagicon|Maďarsko}} [[Szombathely]] [242] => * {{Flagicon|Polsko}} [[Lešno]] [243] => * {{Flagicon|Česko}} [[Jihlava]] [244] => [245] => == Fotogalerie == [246] => [247] => [248] => Soubor:Sisak, dvůr.jpg|Velki Kaptol, bývalé sídlo kapituly s kostelem [249] => Soubor:Starý Most.jpg|Stari most [250] => Soubor:Sisak, Železniční stanice.jpg|Železniční stanice [251] => [252] => [253] => == Reference == [254] => [255] => [256] => == Externí odkazy == [257] => * {{Commonscat}} [258] => * [http://www.sisak.hr/ Oficiální stránky města] [259] => * [http://www.sisakturist.com/ Informace pro turisty] [260] => [261] => {{Sisacko-moslavinská župa}} [262] => {{Chorvatsko}} [263] => {{Města v Chorvatsku}} [264] => {{Autoritní data}} [265] => {{Portály|Geografie|Chorvatsko}} [266] => [267] => [[Kategorie:Sisak| ]] [268] => [[Kategorie:Města v Chorvatsku]] [269] => [[Kategorie:Sídla v Sisacko-moslavinské župě]] [] => )
good wiki

Sisak

{{Infobox - sídlo světa | jméno = Sisak | originální jméno = | obrázek = Tvrđava. sisak.

More about us

About

Tato malebná lokalita má bohatou historii, jež sahá až do dob římské říše, kdy byla známá jako Siscia. Město se vyznačuje krásnou architekturou, mísící prvky různých historických období, a je obklopeno přírodními krásami, které lákají jak místní obyvatele, tak návštěvníky. Sisak je také známý svými bohatými kulturními tradicemi. Místní festivaly a akce oslavují lidové umění a řemesla, které jsou součástí každodenního života obyvatel. Město nabízí množství příležitostí pro sportovní aktivity a rekreaci v přírodě, což přispívá k vysoké kvalitě života. Místní obyvatelé jsou hrdí na svou identitu a otevřeně vítají návštěvníky, což činí Sisak příjemným místem pro objevování. S jeho kombinací historie, kultury a přírody nabízí Sisak jedinečný pohled na chorvatský způsob života, kde se tradice setkávají s moderním světem. Při návštěvě Sisaku si můžete vychutnat pohledy na jeho historické památky, komunikaci s přátelskými domácími obyvateli a procházky po malebných ulicích, což z něj činí ideální místo pro obohacující zážitky.

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Sisacko-moslavinská župa','19. století','Tamás Erdődy','16. století','Sáva','Železniční trať Záhřeb - Sisak - Novska','20. století','Osmanská říše','Římskokatolická církev','Srbové v Chrovatsku','keltové','5. květen'

Keltové

Keltové jsou etnická skupina a národ, který obýval rozsáhlé území střední Evropy v době železné.

Sáva