Array ( [0] => 14676708 [id] => 14676708 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Skandinávie [uri] => Skandinávie [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => Skandinávie je geografický region nacházející se na severu Evropy. Skládá se ze tří zemí: Dánska, Norska a Švédska. Tento region je známý svou přírodní krásou, fjordy, ledovci a ostrovem Svalbard. Skandinávie má také bohatou historii a kulturu, která zahrnuje keltské, germánské a severské vlivy. V oblasti se nachází mnoho historických památek, jako je starý norský hrad Akershus a královský palác v Dánsku. Skandinávie je také domovem proslulé vikingy, kteří měli výrazný vliv na vývoj této oblasti. Z ekonomického hlediska je Skandinávie známá svou vysokou životní úrovní, rozvinutým sociálním zabezpečením a moderními technologiemi. Skandinávie je oblíbenou turistickou destinací díky své přírodě a atraktivním městům, jako je Kodaň, Oslo a Stockholm. Celkově je Skandinávie významnou a zajímavou částí Evropy plnou přírodních a kulturních pokladů. [oai] => Skandinávie je geografický region nacházející se na severu Evropy. Skládá se ze tří zemí: Dánska, Norska a Švédska. Tento region je známý svou přírodní krásou, fjordy, ledovci a ostrovem Svalbard. Skandinávie má také bohatou historii a kulturu, která zahrnuje keltské, germánské a severské vlivy. V oblasti se nachází mnoho historických památek, jako je starý norský hrad Akershus a královský palác v Dánsku. Skandinávie je také domovem proslulé vikingy, kteří měli výrazný vliv na vývoj této oblasti. Z ekonomického hlediska je Skandinávie známá svou vysokou životní úrovní, rozvinutým sociálním zabezpečením a moderními technologiemi. Skandinávie je oblíbenou turistickou destinací díky své přírodě a atraktivním městům, jako je Kodaň, Oslo a Stockholm. Celkově je Skandinávie významnou a zajímavou částí Evropy plnou přírodních a kulturních pokladů. [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => [[File:Scandinavia location map definitions.PNG|náhled|vpravo|250px|{{legenda|#ff0000|outline=#aaaaaa|Tři monarchie, které Skandinávii tvoří podle úzké definice}} [1] => {{legenda|#ff8811|outline=#aaaaaa|Možné rozšíření pojmu}} [2] => {{legenda|#ffff00|outline=#aaaaaa|Maximální rozšíření, které se ve Skandinávii používá jako synonymum pro [[severské státy]]}}]] [3] => [4] => '''Skandinávie''' je oblast v [[Severní Evropa|severní Evropě]] zahrnující především [[Dánsko]], [[Norsko]] a [[Švédsko]]. Všechny tyto státy spojuje kromě geografické polohy také jazyková a kulturní blízkost, podobné politické a socio-ekonomické podmínky a společná historie. Všechny tři země jsou [[Monarchie|královstvími]], která vznikla v [[Raný středověk|raném středověku]] během [[Vikingská expanze|vikingské expanze]]. Mezi lety [[1397]] a [[1523]] byla všechna spojena v takzvané [[Kalmarská unie|Kalmarské unii]], přičemž Norsko zůstalo součástí Dánska až do roku [[1814]]. Mezi lety 1814 a [[1905]] pak bylo Norsko součástí Švédska.{{Citace monografie [5] => | příjmení = Brunclík [6] => | jméno = Miloš Brunclík [7] => | autor = [8] => | odkaz na autora = [9] => | příjmení2 = Havlík [10] => | jméno2 = Vlastimil [11] => | autor2 = [12] => | odkaz na autora2 = [13] => | příjmení3 = Pinková [14] => | jméno3 = Aneta [15] => | autor3 = [16] => | odkaz na autora3 = [17] => | titul = Skandinávie: Proměny politiky v severských zemích [18] => | vydavatel = Wolters Kluwer [19] => | místo = [20] => | rok = 2011 [21] => | strany = 1- [22] => | isbn = 978-80-7357-703-2 [23] => }} [24] => [25] => Především mimo samotnou Skandinávii je však pojem užíván šířeji a zahrnuje další státy a území, a to [[Finsko]], [[Island]], [[Faerské ostrovy]] a někdy též [[Grónsko]] a [[Špicberky]]. Finsko se od Skandinávie liší svým jazykem, tím že bylo mezi lety [[1809]] a [[1917]] součástí [[Ruské impérium|Ruského impéria]] a většími vazbami k pobaltským státům. Island a Faerské ostrovy jsou Skandinávii zase geograficky vzdáleny. V samotném regionu se tak spíše používá pojmu [[severské země]], který se rozšířil především v souvislosti s nezávislostí Finska (1917) a Islandu (1944). [26] => [27] => Od jména Skandinávie, doloženého již v [[antika|antice]], je odvozován název [[Skandinávský poloostrov|Skandinávského poloostrova]], který zahrnuje Norsko, Švédsko a část Finska, nikoliv však Dánsko. Kromě toho existuje v geografické a geologické literatuře pojem [[Fennoskandinávie]], který zahrnuje i zbytek Finska, [[Karélie|Karélii]] a poloostrov [[Kola (poloostrov)|Kola]]. O [[Severogermánské jazyky|severogermánských jazycích]] se někdy hovoří jako o skandinávských, ale ty zahrnují taktéž [[Islandština|islandštinu]] a [[faerština|faerštinu]], kterými se hovoří mimo vlastní Skandinávii. Dále se pak hovoří o [[Skandinávský model|skandinávském]] či severském modelu sociálního státu. [28] => [29] => == Dějiny pojmu == [30] => [31] => Nejstarší známé užití výrazu pochází z díla ''[[Naturalis historia|Naturalis Historia]]'' římského učence [[Plinius starší|Plinia staršího]] působícího na počátku letopočtu. V tom se objevuje v podobě ''Scadinavia'' a ''Scatinvaia'' a označoval nejspíše pouze dnešní Dánsko a jižní Švédsko. Výraz byl později zkomolen na ''Scantinia'' či ''Skandia''. V [[1. století]] řecký geograf [[Klaudios Ptolemaios|Ptolemaios]] zmínil čtyři ostrovy východně od [[Jutsko|Jutska]] zvané ''Skandiai'', z nich nejvýchodnější a největší je vlastní ''Scandia'', nejspíše dnešní [[Skåne]]. Stanley M. Toyne odvozuje pojem z právě ze Skåne doplněného o ''awi'' „pobřeží, ostrov“. Latinský pojem byl převzat i do germánských jazyků a ve středověku byly jako Scandia označovány tři tehdejší severské státy: Dánsko, Norsko a Švédsko. [32] => [33] => Někdy se též objevuje dělení na „metropolitní“ Skandinávii, tedy státy které byl velmocemi zahrnující Dánsko a Švédsko, a státy území které na nich byly závislé, tedy Finsko, Island a Norsko. V takovém dělení však bývá i Norsko někdo řazeno do metropolitní Skandinávie. [34] => [35] => == Geografie a obyvatelstvo == [36] => [37] => Geografie Skandinávie je velmi rozmanitá. Nacházejí se například norské [[fjord]]y, [[Skandinávské pohoří]] pokrývající velkou část Norska a část Švédska nebo roviny Dánska a středního Švédska. Ve Švédsku se také nachází mnoho jezer a [[Moréna|morén]], pozůstatků [[Doba ledová|doby ledové]], která skončila přibližně před deseti tisíciletími. K pevnině přiléhají mnohé ostrovy a souostroví jako je dánský [[Sjælland]], norské [[Lofoty]] nebo švédský [[Gotland]]. Severní část Skandinávie se nachází za [[Severní polární kruh|polárním kruhem]], ale díky [[Golfský proud|Golfskému proudu]] má na svou zeměpisnou šířku relativně mírné počasí. Severní část oblasti tak má [[Subpolární podnebí|subarktické klima]], zatímco jižní, lidnatější část má [[mírné podnebí]]. [38] => [39] => [[Severní Germáni|Skandinávské národy]]: [[Dánové]], [[Norové]] a [[Švédové]], jsou potomky [[Seveřané|Seveřanů]], severogermánských kmenů obývajících oblast ve středověku. Kromě toho severní Norsko a Švédsko obývají [[Sámové]]. Seveřané původně vyznávali své [[Severské náboženství|tradiční náboženství]], ale během středověku došlo ke jejich [[christianizace Skandinávie|christianizaci]]. Na počátku [[21. století]] ve skandinávských zemích dominují [[luteránství|luteránské církve]] – [[Dánská národní církev|Dánská církev]], [[Norská církev]] a [[Švédská církev]]. Sámové taktéž vyznávali své [[sámské náboženství|tradiční náboženství]] spjaté s [[šamanismus|šamanismem]], ale od [[18. století]] byly konvertováni na křesťanství. Existují však Skandinávci, kteří se vrací k praktikování tradičního náboženství – [[Germánské novopohanství|severští novopohané]], a taktéž mezi Sámy dochází k renesanci domorodých tradic. [40] => [41] => V oblasti dominují tři [[severogermánské jazyky]]: [[dánština]], [[norština]] a [[švédština]], přičemž norština má dvě spisovné normy: [[bokmål]] a [[nynorsk]]. Kromě nich existují i menší severogermánské jazyky, například [[elvdalština]] nebo [[gotlandština]]. Skandinávské jazyky tvoří [[nářeční kontinuum]] a jsou mezi sebou do jisté míry vzájemně srozumitelné. Sámové tradičně hovoří několika [[Sámské jazyky|sámskými jazyky]] náležejícími k [[Ugrofinské jazyky|ugrofinským jazykům]]. [42] => [43] => Skandinávské země, především Švédsko, přijaly během druhé poloviny [[20. století]] velké množství [[Imigrace|imigrantů]], kteří tvořili v roce [[2012]] kolem 10% obyvatel oblasti. Okolo poloviny z nich pochází z [[Asie]], [[Afrika|Afriky]] a [[Latinská Amerika|Latinské Ameriky]]. Druhá největší skupinu imigrantů pochází z dalších zemí [[Evropská unie|Evropských unie]], především [[Polsko|Polska]] a [[Baltské státy|pobaltských zemí]].{{Citace elektronické monografie [44] => | příjmení1 = Pettersen [45] => | jméno1 = Silje Vatne [46] => | odkaz na autora = [47] => | příjmení2 = Østby [48] => | jméno2 = Lars [49] => | titul = Immigrants in Norway, Sweden and Denmark [50] => | url = https://www.ssb.no/en/befolkning/artikler-og-publikasjoner/_attachment/204333?_ts=1497ab86428 [51] => | datum vydání = [52] => | datum aktualizace = [53] => | datum přístupu = 20.8.2022 [54] => | vydavatel = Statistisk sentralbyrå [55] => | jazyk = en [56] => }} [57] => [58] => == Dějiny == [59] => [60] => Skandinávie byla vzhledem ke svému plnému zalednění poslední částí Evropy osídlenou v [[holocén]]u, tedy po [[poslední doba ledová|poslední době ledové]]. Během [[Mezolit|mesolitu]] Skandinávii obývaly [[skandinávští lovci a sběrači|komunity lovců a sběračů]], kteří byli potomky [[západní lovci a sběrači|západních lovců a sběračů]], kteří ji osídlovali z jihu, a [[východní lovci a sběrači|východních lovců a sběračů]], kteří pronikali skrze severní pobřeží Norska. Během [[neolit]]u se místní lovci a sběrači mísili s [[raní evropští zemědělci|ranými evropskými zemědělci]] a [[západní stepní pastevci|západními stepními pastevci]].{{Citace periodika [61] => | příjmení = Eisenmann [62] => | jméno = Stefanie [63] => | autor = [64] => | odkaz na autora = [65] => | spoluautoři = [66] => | titul = Reconciling material cultures in archaeology with genetic data: The nomenclature of clusters emerging from archaeogenomic analysis [67] => | periodikum = Scientific Reports [68] => | odkaz na periodikum = [69] => | rok vydání = 2018 [70] => | měsíc vydání = [71] => | ročník = [72] => | číslo = 8 [73] => | strany = [74] => | url = https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC6115390/ [75] => | issn = [76] => | jazyk = en [77] => }} Ke kulturám té doby patřila [[kultura Komsa|Komsa]], [[kultura Fosna–Hensbacka|Fosna–Hensbacka]], [[Maglemoská kultura|maglemoská]] a [[Kongemoská kultura|kongemoská]]. [78] => [79] => V době přechodu mezi mesolitem a neolitem se v Dánsku a jižním Švédsku prosadila kultura [[kultura Ertebølle|Ertebølle]], ovlivněné [[kultura s lineární keramikou|kulturou s lineární keramikou]]. Ta byla nahrazena kolem roku [[4. tisíciletí př. n. l.|4000 př. n. l.]] [[kultura s nálevkovitými poháry|kulturou s nálevkovitými poháry]] která do Skandinávie pronikla z dnešního [[Německo|Německa]]: Tu zase nahradila kolem roku 2800 př. n. l. [[chalkolit]]ická [[kultura bojových seker]]. Její původ ležel taktéž na jihu, navazovala na [[Kultura se šňůrovou keramikou|kulturu se šňůrovou keramikou]], kterou lze spojit s rozšířením mluvčích [[Pragermánština|pragermánštiny]]. [80] => [81] => Kromě těchto kultur přišlých z jihu se kolem roku 3500 př. n. l. se objevila [[kultura s dírkovanou keramikou]]. Její nositelé byly podle archeogenetických výzkumů potomky skandinávských lovců a sběračů a taktéž moderní Skandinávci, nikoliv však Sámové, s nimi sdílí část genetické výbavy. Věnovali se především mořskému rybolovu a zpravidla koexistovali se zemědělci kultury s nálevkovitými poháry a bojových seker. Okolo roku 2300 př. n. l. došlo ke smísení obou kultur a počala [[severská doba bronzová]].{{Citace periodika [82] => | příjmení = Vanhanen [83] => | jméno = Santeri [84] => | autor = [85] => | odkaz na autora = [86] => | spoluautoři = [87] => | titul = Maritime Hunter-Gatherers Adopt Cultivation at the Farming Extreme of Northern Europe 5000 Years Ago [88] => | periodikum = Scientific Reports [89] => | odkaz na periodikum = [90] => | rok vydání = 2019 [91] => | měsíc vydání = [92] => | ročník = [93] => | číslo = 9 [94] => | strany = [95] => | url = https://www.nature.com/articles/s41598-019-41293-z [96] => | issn = [97] => | jazyk = en [98] => }} {{Citace sborníku [99] => | příjmení = Zvelebil [100] => | jméno = Marek [101] => | autor = [102] => | odkaz na autora = Marek Zvelebil [103] => | titul = Pitted Ware And Related Cultures Of Neolithic Northern Europe [104] => | odkaz na titul = [105] => | příjmení sestavitele = Bogucki [106] => | jméno sestavitele = Peter [107] => | sestavitel = [108] => | sborník = Ancient Europe 8000 B.C.- A.D. 1000. 1. The Mesolithic to Copper age (c.8000-2000 B.C.) [109] => | odkaz na sborník = [110] => | vydavatel = [111] => | odkaz na vydavatele = [112] => | místo = [113] => | rok vydání = 2004 [114] => | isbn = [115] => | url = [116] => | kapitola = [117] => | strany = 431–435 [118] => | jazyk = en [119] => }} [120] => [121] => [[Soubor:Solvognen-00100.jpg|náhled|Trundholmský sluneční vůz, dánský artefakt datovaný kolem roku 1400 př. n. l. ]] [122] => [123] => V době bronzové udržovala Skandinávie blízké styky se středoevropskou [[Únětická kultura|únětickou kulturou]] a s [[Mykénská civilizace|mykénskou kulturou]] v dnešním [[Řecko|Řecku]]. Z kultury severské doby bronzové se pak v [[5. století př. n. l.]] vyvinula [[jastorfská kultura]] [[Doba železná|doby železné]] spojovaná s expanzí Germánů do střední Evropy. Z doby okolo přelomu letopočtu pak pochází první zmínky o skandinávských kmenech jako byly [[Suiones]] nebo [[Teutoni]]. O období mezi 6. a 8. století se pak hovoří jako o [[Vendelské období|době vendelské]], té následovala [[Vikingové|doba vikingská]]. [124] => [125] => Od [[8. století]] osídlovali Seveřané Faerské a Britské ostrovy, Island, Grónsko a podíleli se na vzniku [[Kyjevská Rus|Kyjevské Rusi]]. V [[7. století]] vzniklo [[Dánské království (středověk)|Dánské království]], kterému v 8. století následovalo [[Norské království (872–1397)|Norské království]] a [[Švédské království (středověk)|Švédské království]]. Od založení [[Arcidiecéze hamburská|arcibiskupství v Hamburku]] roku [[831]] počalo do Skandinávie pronikat křesťanství, a roku 1103 bylo ve švédském Lundu založeno i [[diecéze lundská|první místní arcibiskupství]]. [126] => [127] => Skandinávské země také často sdílely krále. Norsko a Švédsko sdílelo panovníka v letech 1319 až 1355, v rámci takzvané [[Kalmarská unie|Kalmarské unie]] sdílely všechny tři země krále v letech 1397 a 1523, ačkoliv Švédsko bylo od roku 1448 jejím členem pouze formálně. Dánsko a Švédsko tak oblasti dominovali a sdílely své [[Imperialismus|imperiální ambice]], zatímco Norsko získalo plnou nezávislost až roku 1905. Dánsko taktéž ovládalo dnešní jižní Švédsko, Island, Faerské ostrovy a Grónsko. Švédsko během 12. až 14. století připojilo ke svému území Finsko a v 17. století dominovalo Skandinávii i Pobaltí. Svůj velmocenský statut však ztratilo po válkách s Ruskem nejprve Pobaltí a později i Finsko. Na druhou stranu v roce 1814 získalo na úkor Dánska Norsko. V roce 1905 pak vyhlásilo Norsko nezávislost na Švédsku. [128] => [129] => Během [[První světová válka|1. světové války]] zůstaly všechny skandinávské země neutrální, ale během [[Druhá světová válka|2. světové]] se to podařilo pouze Švédsku, zatímco Dánsko a Norsko bylo okupováno [[Nacistické Německo|nacistickým Německem]]. Po válce se Dánsko a Norsko staly zakládajícími členy [[Severoatlantická aliance|NATO]], zatímco Švédsko zůstalo neutrální. Dánsko se také roku 1973 připojilo k [[Evropská unie|Evropské unii]], v čemž bylo v roce 1995 následováno Švédskem. [130] => [131] => == Odkazy == [132] => [133] => === Reference === [134] => [135] => {{Překlad|en|Scandinavia|1103355723}} [136] => {{Překlad|en|Scandinavian Hunter-Gatherer|1098640077}} [137] => [138] => [139] => === Související články === [140] => * [[Fennoskandinávie]] [141] => * [[Skandinavismus]] [142] => * [[Severní Evropa]] [143] => * [[Severské státy]] [144] => [145] => === Externí odkazy === [146] => [147] => * {{Wikislovník|heslo=Skandinávie}} [148] => * {{commonscat}} [149] => * [http://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_osobnosti&load=3847 KARÁSEK, Jaroslav, 1862-1930 ]: ''Výlet do Skandinavie: cesta Dánskem, Norvéžskem a Švédskem : ke společné cestě prázdninové.'' Brno: [s.n., 1906]. [http://www.digitalniknihovna.cz/mzk/uuid/uuid:9103ad00-df5c-11e4-a19f-001018b5eb5c Dostupné online.] [150] => [151] => {{Skandinávie}} [152] => {{Autoritní data}} [153] => [154] => {{Portály|Geografie|Evropa|Dánsko|Švédsko|Norsko}} [155] => [156] => [[Kategorie:Skandinávie| ]] [157] => [[Kategorie:Regiony Evropy]] [] => )
good wiki

Skandinávie

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Evropská unie','Severní Evropa','Fennoskandinávie','Kalmarská unie','nynorsk','antika','Islandština','2012','Kola (poloostrov)','Faerské ostrovy','Skandinávský model','Lofoty'

2012

Antika

Fennoskandinávie

Islandština

Lofoty

Lofoty jsou souostroví ležící na severu Norska.

Nynorsk