Array ( [0] => 15531702 [id] => 15531702 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Skutečnost [uri] => Skutečnost [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{upravit|encykl. styl}} [1] => {{Možná hledáte|[[Právní skutečnost]]}} [2] => {{různé významy|redirect=Realita|stránka=Realita (rozcestník)}} [3] => [4] => '''Skutečnost''' nebo též '''realita''' je vše co (skutečně) [[existence|existuje]] na rozdíl od pouhých domněnek, představ, iluzí, plánů, přání, možností atd. [5] => [6] => == Pojem skutečnosti == [7] => Skutečnost je [[paradox]]ní pojem: na jedné straně by měl označovat to, co opravdu jest a nezávisí na pozorovateli, na druhé straně každý výměr toho, co je a co není skutečné, je výtvor člověka a určité kultury. Tak lze patrně chápat i slavný výrok [[sofisté|sofistického]] filosofa [[Prótagoras|Prótagory]], že „mírou všech věcí je člověk – jsoucích, že jsou, nejsoucích, že nejsou“.[[Platón]], ''Kratylos'' 386a. Tuto dvojznačnost prozrazuje i původ slova: české „skutečnost“ souvisí se slovem „skutek“ a je odvozeno od staročeského „skutiti“, udělat, spáchat,V. Machek, ''Etymologický slovník jazyka českého.'' Praha: Academia 1970, str. 550. podobně jako odpovídající německé ''Wirklichkeit'' od ''wirken'', působit, latinské ''actualitas'' od ''actus'', čin, nebo řecké ''en-ergeia'' od ''ergon'', čin. [8] => [9] => V různých souvislostech můžeme za „skutečné“ pokládat: [10] => * Hmotné předměty, věci (odtud realita z lat. ''res'', věc). [11] => * Všechno, co lze vnímat smysly, tedy také zvuky, události, děje. [12] => * Všechno, co lze poznávat, tedy také čísla nebo geometrické objekty. [13] => * Objektivní, vědecká skutečnost je to, co lze změřit nebo prokázat opakovatelným pokusem. [14] => * To, co klade odpor naší činnosti. [[Sigmund Freud]] postavil proti dětskému „principu slasti“ dospělý „princip reality“, který vzniká zkušeností různých omezení a hranic, na něž člověk při hledání slasti naráží. [15] => * To, co vyvolává dojem skutečnosti, například [[virtuální realita]]. [16] => [17] => == Skutečnost ve filosofii == [18] => Pojem skutečnosti se ve filosofii zkoumá ve dvojím ohledu. Jednak jako [[ontologie|ontologická]] otázka bytí a jsoucího, jednak – a zejména v novověku – jako otázka poznání čili [[epistemologie|epistemologická]]. V prvním případě se ptáme na povahu jsoucího, ve druhém na možnosti jeho poznávání. [19] => [20] => Nejstarší řecká filosofie přemýšlela o „vpravdě jsoucím“ (''ontos ón'') a [[Parmenidés]] je určil jako to, co bylo, jest a bude, co nevzniká a nezaniká.Zlomek DK 28 B1. Na základě přesvědčení, že skutečně jsoucí je jen to, co je věčné nebo stojí mimo čas, se za skutečné pokládaly často jen věci nehmotné a ideální. Smyslová skutečnost jsou pouhé stíny, jako v Platónově Jeskyni.Platón, ''Ústava'' VII., 518. [[Aristotelés]] naopak přemýšlel o tom, jak věci do skutečnosti přicházejí, jak vznikají a zanikají, a vytvořil protiklad možnosti (''dynamis'') a uskutečnění (''energeia''), který pak používali i [[scholastika|scholastici]]. [21] => [22] => V novověké filosofii se věci zkomplikovaly tím, že filosofové začali pochybovat o spolehlivosti smyslových dat. Tak zvané [[sekundární kvality]] (barva, chuť) nepatří pozorovanému předmětu a nejsou tedy „skutečné“, nýbrž vznikají až pozorováním. Co člověk vnímá, nejsou [[věc o sobě|věci o sobě]], nýbrž vždy a pouze jejich jevy, kdežto k věcem samým nemá žádný přístup ([[Immanuel Kant]]). Počínaje [[Georg Wilhelm Friedrich Hegel|Hegelem]] vystupuje do popředí naopak změna, pohyb a vývoj, který je podle něho pro skutečnost charakteristický. [23] => [24] => Pozitivismus a vědecké myšlení 19. století se snaží najít co nejspolehlivější skutečnost, takže ji rozbíjí na jednotlivá „fakta“ a často omezuje jen na skutečnosti hmotné a měřitelné. Jakousi reakcí na tento „naivní realismus“ čili přesvědčení, že poznáváme svět tak, jak skutečně je, je [[konstruktivismus (filosofie)|konstruktivismus]] – přesvědčení, že každé poznání si svůj předmět (aspoň zčásti) konstruuje. To je nepochybně pravda přinejmenším v tom smyslu, že poznávanou skutečnost musíme rozdělit na jednotlivé „předměty“, ty musíme seskupit do nějakých kategorií (tříd), a dát jim název. Provokativní tvrzení francouzského sociologa vědy [[Bruno Latour]]a, že před [[Pasteur]]ovým objevem žádné bakterie neexistovaly, není tak nesmyslné, jak by se na první pohled zdálo. [25] => [26] => == Odkazy == [27] => [28] => === Reference === [29] => {{Překlad|de|Realität|56003546}} [30] => [31] => [32] => === Literatura === [33] => * P. Berger – T. Luckmann, ''Sociální konstrukce reality: pojednání o sociologii vědění''. Brno: CDK, 1999 – 214 s. {{ISBN|80-85959-46-1}} [34] => * B. Latour – S. Woolgar, ''Laboratory life: the construction of scientific facts''. Princeton University Press, 1986 – 294 s. {{ISBN|0-691-02832-X}} [35] => * P. Watzlawick, ''Jak skutečná je skutečnost? mylné představy, klamání, porozumění.'' Hradec Králové: Konfrontace, 1998 – 234 s. : obr., tab. {{ISBN|80-86088-00-6}} [36] => [37] => === Externí odkazy === [38] => * {{Commonscat}} [39] => * {{Wikicitáty|téma=Skutečnost}} [40] => * {{Wikislovník|heslo=skutečnost}} [41] => [42] => {{Autoritní data}} [43] => {{Portály|Filozofie}} [44] => [45] => [[Kategorie:Skutečnost| ]] [46] => [[Kategorie:Epistemologie]] [47] => [[Kategorie:Ontologie]] [48] => [[Kategorie:Filozofie techniky]] [] => )
good wiki

Skutečnost

Skutečnost nebo též realita je vše co (skutečně) existuje na rozdíl od pouhých domněnek, představ, iluzí, plánů, přání, možností atd.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'existence','Parmenidés','Kategorie:Filozofie techniky','Kategorie:Epistemologie','Pasteur','konstruktivismus (filosofie)','Georg Wilhelm Friedrich Hegel','Immanuel Kant','věc o sobě','sekundární kvality','scholastika','Aristotelés'