Array ( [0] => 14966231 [id] => 14966231 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Slézovité [uri] => Slézovité [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Taxobox [1] => | jméno = Slézovité [2] => | obrázek = Common mallow (Malva sylvestris) - geograph.org.uk - 496843.jpg [3] => | popisek = Sléz lesní (''Malva sylvestris'') [4] => | velikost obrázku = 258 px [5] => | říše = [[rostliny]] (''Plantae'') [6] => | podříše = [[cévnaté rostliny]] (''Tracheobionta'') [7] => | oddělení = [[krytosemenné]] (''Magnoliophyta'') [8] => | třída = [[vyšší dvouděložné]] (''Rosopsida'') [9] => | řád = [[slézotvaré]] (''Malvales'') [10] => | čeleď = '''slézovité''' (''Malvaceae'') [11] => | čeleď popsal = [[Antoine Laurent de Jussieu|Juss.]], 1789 [12] => }} [13] => [[Soubor:Brachychiton rupestris.jpg|náhled|200px|''Brachychiton rupestris'']] [14] => '''Slézovité''' (''Malvaceae'') je čeleď [[vyšší dvouděložné|vyšších dvouděložných]] rostlin z řádu [[slézotvaré]] (''Malvales''). Vyskytuje se po celém světě a zahrnuje byliny i dřeviny. Obvykle mají nápadné pravidelné květy. Slézovité mají všestranný užitek, poskytují potraviny, vlákna, léčiva, dřevo, slizy ap. V současném botanickém systému jsou součástí slézovitých i dřívější čeledi '''lipovité''', '''lejnicovité''' a '''cejbovité'''. [15] => [16] => == Popis == [17] => [18] => === Listy a stonky === [19] => Slézovité jsou byliny, keře, stromy i liány se střídavými listy s [[palist]]y. Řapíky bývají charakteristicky na obou koncích ztlustlé. Pro slézovité je charakteristická přítomnost sekrečních buněk produkujících sliz. Odění je složeno z chlupů nejrůznějších typů, časté jsou hvězdovité nebo štítnaté chlupy. Listy jsou nejčastěji jednoduché s dlanitou [[žilnatina (botanika)|žilnatinou]] nebo dlanitě složené, řidčeji je žilnatina zpeřená. [[čepel listová|Čepel]] listů je celokrajná nebo pilovitá, často dlanitě laločnatá. [20] => [21] => === Květy a plody === [22] => Květy slézovitých jsou povětšině nápadné, nejčastěji pravidelné a oboupohlavné, často podepřené listeny tvořícími tzv. [[kalíšek]], jednotlivé nebo v úžlabních (řidčeji vrcholových nebo [[kauliflorie|kauliflorních]] květenstvích). [[kalich (botanika)|Kalich]] je nejčastěji pětičetný, tvořený volnými nebo častěji srostlými kališními lístky. [[koruna (botanika)|Korunní]] lístky jsou volné, u některých zástupců koruna chybí. [[tyčinka (botanika)|Tyčinek]] je 5 až mnoho. Tyčinky mohou být volné nebo srostlé na bázi a tvořící svazečky, často jsou však silně srostlé a tvoří trubičku okolo [[gyneceum (botanika)|gynecea]]. Někdy jsou přítomna i [[patyčinka|staminodia]]. [[Semeník]] je svrchní, srostlý ze 2 až mnoha [[plodolist]]ů. V každém plodolistu je 1 až mnoho vajíček. Plody jsou velmi různorodé: lokulicidní [[tobolka (plod)|tobolka]], [[poltivý plod]] (schizokarp), [[oříšek]], nepukavý [[lusk]], souplodí [[měchýřek|měchýřků]], [[peckovice]] nebo [[bobule]]. Semena mohou být křídlatá, s míškem nebo s dlouhými chlupy na povrchu.{{Citace monografie [23] => | příjmení = Judd [24] => | jméno = et al. [25] => | odkaz na autora = [26] => | titul = Plant Systematics: A Phylogenetic Approach [27] => | vydavatel = Sinauer Associates Inc. [28] => | místo = [29] => | rok = 2002 [30] => | isbn = 9780878934034 [31] => | kapitola = [32] => | strany = [33] => | jazyk = [34] => }} [35] => [36] => [37] => Soubor:Hibiscus-pizzy.jpg|Detail květu ibišku čínského (''Hibiscus rosa-sinensis'') [38] => Soubor:Adansonia digitata 0013.jpg|Květ baobabu prstnatého (''Adansonia digitata'') [39] => Soubor:Sterculia striata.jpg|Otevřené plody lejnice ''Sterculia striata'' [40] => Soubor:Abutilon theophrasti 003.jpg|Plod mračňáku ''Abutilon theophrasti'' [41] => [42] => [43] => === Stromovití zástupci === [44] => Kmeny tropických stromů z čeledi slézovité mají často u paty kořenové náběhy. Charakter koruny bývá mnohdy nápadně patrovitý, neboť větve rostou víceméně přeslenitě a jsou vodorovné. Na kmenech některých zástupců ([[vlnovec]] – ''Ceiba'', ''[[Pachira]]'' aj.) bývají tlusté kuželovité trny. [45] => [46] => U některých druhů jsou kmeny lahvicovitě zduřelé a takové stromy tvoří často dominanty poloopadavých lesů a savan. V Africe a na Madagaskaru je to zejména [[baobab]] – ''Adansonia'', v tropické Americe ''Cavanillesia arborea'' a ''Pseudobombax'', v Austrálii baobab ''Adansonia gregorii'' a brachychiton ''Brachychiton rupestris''. [47] => [48] => Některé druhy slézovitých náležejí k nejmohutnějším stromům. [[Vlnovec]] (''Ceiba'') rostoucí v jihoamerických pralesích dosahuje výšky až 70 metrů a má širokou deštníkovitou korunu. Další mohutné stromy pocházejí z rodů ''Catostemma'', ''Cavanillesia'' a ''Scleronema'' a dorůstají výšek okolo 50 metrů.{{Citace monografie [49] => | příjmení = Smith [50] => | jméno = Nantan et al [51] => | odkaz na autora = [52] => | titul = Flowering Plants of the Neotropics [53] => | vydavatel = Princeton University Press [54] => | místo = Princeton [55] => | rok = 2003 [56] => | isbn = 0691116946 [57] => | kapitola = [58] => | strany = [59] => | jazyk = [60] => }} [61] => [62] => [63] => Soubor:Bombax costatum 0007.jpg|Kmen ''Bombax costatum'' s kořenovými náběhy [64] => Soubor:Ceiba speciosa K4.jpg|Kuželovité trny na kmeni vlnovce ''Ceiba speciosa'' [65] => [66] => [67] => Čeleď slézovité zahrnuje v současném pojetí přes 4200 druhů v asi 250 rodech. Největší rody jsou [[ibišek]] (''Hibiscus'', asi 300 druhů), [[lejnice]] (''Sterculia''), [[dombeja]] (''Dombeya'') (po 250), [[vlákeň]] (''Sida'') a [[pavonie]] (''Pavonia'') (po 200). [68] => [69] => == Rozšíření == [70] => Slézovité jsou rozšířeny po celém světě.{{Citace elektronické monografie [71] => | příjmení = Stevens [72] => | jméno = P.F. [73] => | titul = Angiosperm Phylogeny Website [74] => | url = http://www.mobot.org/MOBOT/Research/APweb/welcome.html [75] => | místo = Missouri Botanical Garden [76] => | jazyk = en [77] => }} V mírném pásu to jsou převážně byliny (s výjimkou [[lípa (rod)|lípy]]), v tropech převažují dřeviny. [78] => [79] => V původní květeně ČR se vyskytuje celkem 5 druhů [[sléz]]u (''Malva''), 2 druhy [[lípa (rod)|lípy]] (''Tilia''), dále [[slézovec durynský]] (''Lavatera thuringiaca''), [[topolovka bledá]] (''Alcea biennis'') a [[proskurník lékařský]] (''Althaea officinalis'').{{Citace monografie [80] => | příjmení = Kubát [81] => | jméno = K. et al. [82] => | odkaz na autora = [83] => | titul = Klíč ke květeně České republiky [84] => | vydavatel = Academia [85] => | místo = Praha [86] => | rok = 2002 [87] => | isbn = 80-200-0836-5 [88] => | kapitola = [89] => | strany = [90] => | jazyk = [91] => }} V Evropě se (zejména ve [[Středomoří]]) mimo četných dalších druhů již zmíněných rodů vyskytují 3 druhy [[ibišek|ibišku]] (''Hibiscus''), 3 druhy [[slézovka|slézovky]] (''Malope''), ''Kosteletzkya pentacarpos'', ''Malvella sherardiana'' a ''Kitaibela vitifolia''.{{Citace elektronické monografie [92] => | příjmení = [93] => | jméno = [94] => | odkaz na autora = [95] => | titul = Flora Europaea [96] => | url = http://193.62.154.38/FE/fe.html [97] => | datum vydání = [98] => | datum aktualizace = [99] => | datum přístupu = [100] => | vydavatel = Royal Botanic Garden Edinburgh [101] => | místo = [102] => | jazyk = [103] => }} [104] => [105] => [[Soubor:Pale-billed Flowerpecker (Dicaeum erythrorhynchos) on Helicteres isora W2 IMG 1376.jpg|náhled|vlevo|200px|[[Květozob křivozobý]] (''Dicaeum erythrorhynchos'') na květu zkroucence ''Helicteres isora'']] [106] => [107] => == Ekologické interakce == [108] => Květy slézovitých jsou rozličných forem a mohou být opylovány hmyzem (včelami, vosami, mravenci, mouchami, motýli aj.), ptáky, netopýry i nelétavými savci. Většinou jsou cizosprašné. Nektar se nejčastěji tvoří na vnitřní straně srostlých kališních lístků. U některých rodů (např. ''Helicteres'') se tvoří srůstem tyčinek a čnělky tzv. androgynofor, protáhlá struktura vystavující prašníky i blizny v určité vzdálenosti od okvětí. Páchnoucí květy [[lejnice]] (''Sterculia'') jsou opylovány mouchami. [109] => [110] => Způsoby šíření semen jsou rovněž velmi variabilní. Drobná semena z tobolek jsou nejčastěji šířena vzduchem nebo vodou, často jsou křídlatá nebo s dlouhými chlupy. Semena z měchýřků (např. [[lejnice]] – ''Sterculia'') mají často nápadné barvy a lákají ptáky. Semena z rozpadavého schizokarpu se šíří sama nebo se přichycují na srst zvířat. Lusky [[baobab]]ů mají jedlou dužninu a jsou vyhledávána velkými savci. Oříšky [[lípa (rod)|lípy]] se šíří větrem pomocí křídla podepírajícího květenství. Semena z dužnatých plodů, obklopená [[míšek|míškem]], jsou šířena savci a ptáky. Semena [[Balzovník jihoamerický|balzovníku]] (''Ochroma pyramidale'') jsou stimulována ke klíčení ohněm. [111] => [112] => == Taxonomie == [113] => V rámci řádu [[slézotvaré]] (''Malvales'') došlo s nástupem molekulární systematiky k dosti značným změnám. Tradiční rozlišovací znaky vymezující čeledi slézovité (''Malvaceae''), lipovité (''Tiliaceae''), cejbovité (''Bombacaceae'') a lejnicovité (''Sterculiaceae'') se ukázaly jako nahodilé a nestabilní. Bylo také zjištěno, že některé z těchto čeledí nejsou [[monofyletismus|monofyletické]] skupiny. Např. srůst nitek prašníků se v evoluci řádu objevil v několika případech a nezávisle. Na základě zmíněných poznatků byla čeleď slézovité pojata široce a ostatní 3 čeledi do ní byly vřazeny. [114] => [115] => V současné taxonomii je čeleď slézovité rozdělována do 9 podčeledí, ne všechny však lze jasně vymezit morfologickými znaky: [116] => * '''''[[Grewioideae]]''''' – 25/770: ''Grewia'' (290), ''Triumfetta'' (150), ''Corchorus'' (40-100) /vnější tyčinky sterilní, ztráta fúze kalicha/ [117] => * '''''[[Byttnerioideae]]''''' – 26/650: ''Byttneria'' (135), ''Hermannia'' (100), ''Ayenia'' (70), /redukce počtu tyčinek, staminodia proti K lístkům, C lístky neobvyklého tvaru, široké na bázi/ [118] => * '''''[[Sterculioideae]]''''' – 12/430: ''[[Sterculia]]'' (150), ''Cola'' (125). /víceméně jednopohlavné květy, androgynofor, ztráta C, plodolisty se během vývinu oddělují/ [119] => * '''''[[Tilioideae]]''''' – 3/50: ''[[Lípa (rod)|Tilia]]'' (23). /staminodia proti C lístkům/ [120] => * '''''[[Dombeyoideae]]''''' – 21/381: ''Dombeya'' (225), ''Melhania'' (60) [121] => * '''''[[Brownlowioideae]]''''' – 8/68: ''Pentace'' (25) [122] => * '''''[[Helicteroideae]]''''' – 8-10/95: ''Helicteres'' (40), ''Durio'' (27) [123] => * '''''[[Malvoideae]]''''' – 78/1670: ''[[Hibiscus]]'' (580), ''Sida'' (200), ''Abutilon'' (100), ''Nototriche'' (100) [124] => * '''''[[Bombacoideae]]''''' – 16/120: ''Pachira'' (24), ''Pseudobombax'' (20) /složené listy/ [125] => [[Soubor:Chiranthodendron pentadactylon 4.jpg|náhled|200px|''Chiranthodendron pentadactylon'', "opičí tlapka"]] [126] => [127] => == Zajímavosti == [128] => Jihoamerický strom ''[[Cavanillesia platanifolia]]'' má ještě lehčí dřevo než je známá [[balsa]] z [[Balzovník jihoamerický|balzovníku jihoamerického]] (''Ochroma lagopus''). Oba druhy jsou pionýrské dřeviny obsazující světliny v pralese a vyznačují se velmi rychlým růstem. Tobolky některých druhů ''Pachira'' a ''Gyranthera'' dorůstají délky až 30 cm. [129] => [130] => Květy ''Chiranthodendron'' mají velmi neobvyklý vzhled a pro nápadné červené prstovitě uspořádané tyčinky se jim říká 'opičí tlapky'. Jsou opylovány ptáky. [131] => [132] => == Zástupci == [133] => {{Sloupce|3| [134] => * [[ambroma]] (''Ambroma'', syn. ''Abroma''){{Citace elektronické monografie [135] => | příjmení = Tang [136] => | jméno = Ya et al [137] => | titul = Flora of China: Ambroma [138] => | url = http://www.efloras.org/florataxon.aspx?flora_id=2&taxon_id=200068 [139] => | datum přístupu = 17.01.2015 [140] => | jazyk = en [141] => }} [142] => * [[anisodonta]] (''Anisodontea'') [143] => * [[anoda (rod)|anoda]] (''Anoda'') [144] => * [[apejba]] (''Apeiba'') [145] => * [[Balzovník jihoamerický|balzovník]] (''Ochroma'') [146] => * [[baobab]] (''Adansonia'') [147] => * [[bavlník]] (''Gossypium'') [148] => * [[blahokamýk]] (''Grewia'') [149] => * [[bombakopsis]] (''Bombacopsis'', syn. ''Pachira'') [150] => * [[bombax]] (''Bombax'') [151] => * [[brachychiton]] (''Brachychiton'') [152] => * [[bytnerie]] (''Byttneria'') [153] => * [[dombeja]] (''Dombeya'') [154] => * [[durian]] (''Durio'') [155] => * [[flanelovník]] (''Fremontodendron'') [156] => * [[guazuma]] (''Guazuma'') [157] => * ''[[Heritiera]]'' [158] => * [[hermanie]] (''Hermannia'') [159] => * [[hoherie]] (''Hoheria'') [160] => * [[chorisie]] (''Chorisia'', syn. ''Ceiba'') [161] => * [[ibišek]] (''Hibiscus'') [162] => * [[ibiškovec]] (''Abelmoschus'') [163] => * [[jutovník]] (''Corchorus'') [164] => * [[kakaovník]] (''Theobroma'') [165] => * [[kavanilesie]] (''Cavanillesia'') [166] => * [[kleinhovie]] (''Kleinhovia'') [167] => * [[kolovník]] (''Cola'') [168] => * [[kosokvět]] (''Plagianthus'') [169] => * [[kosteleckie]] (''Kosteletzkya'') [170] => * [[křídlozrnec]] (''Pterospermum'') [171] => * [[lagunárie]] (''Lagunaria'') [172] => * [[lejnice]] (''Sterculia'') [173] => * [[lichokvětec]] (''Lasiopetalum'') [174] => * [[lípa (rod)|lípa]] (''Tilia'') [175] => * [[lípěnka]] (''Sparrmannia'') [176] => * [[luntovník]] (''Commersonia'') [177] => * [[malachra]] (''Malachra'') [178] => * [[malvela]] (''Malvella'') [179] => * [[mansonie]] (''Mansonia'') [180] => * [[mračňák]] (''Abutilon'') [181] => * [[pachira]] (''Pachira'') [182] => * [[pasléz]] (''Malvastrum'') [183] => * [[pavonie]] (''Pavonia'') [184] => * [[pentapetes]] (''Pentapetes'') [185] => * [[proskurnice]] (''Kitaibelia'') [186] => * [[proskurník]] (''Althaea'') [187] => * [[pseudobombax]] (''Pseudobombax'') [188] => * [[sferalcea]] (''Sphaeralcea'') [189] => * [[sidalcea]] (''Sidalcea'') [190] => * [[skornoutec]] (''Malvaviscus'') [191] => * [[sléz]] (''Malva'') [192] => * [[slézovec]] (''Lavatera'') [193] => * [[slézovka]] (''Malope'') [194] => * [[thespesie]] (''Thespesia'') [195] => * [[topolovka]] (''Alcea'') [196] => * [[triumfeta]] (''Triumfetta'') [197] => * [[urena]] (''Urena'') [198] => * [[visadule]] (''Wissadula'') [199] => * [[vlákeň]] (''Sida'') [200] => * [[vlnovec]] (''Ceiba'') [201] => * [[walterie]] (''Waltheria'') [202] => * [[zkroucenec]] (''Helicteres''){{Citace monografie [203] => | příjmení = Skalická [204] => | jméno = Anna [205] => | příjmení2 = Větvička [206] => | jméno2 = Václav [207] => | příjmení3 = Zelený [208] => | jméno3 = Václav [209] => | titul = Botanický slovník rodových jmen cévnatých rostlin [210] => | vydavatel = Aventinum [211] => | místo = Praha [212] => | rok = 2012 [213] => | isbn = 978-80-7442-031-3 [214] => | jazyk = cs [215] => }}{{Citace elektronické monografie [216] => | titul = Florius - katalog botanických zahrad [217] => | url = http://www.florius.cz/ [218] => | datum přístupu = 2021-12-03 [219] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20150815061455/http://www.florius.cz/ [220] => | datum archivace = 2015-08-15 [221] => | nedostupné = ano [222] => }} [223] => }} [224] => [225] => == Význam == [226] => Slézovité poskytují mnohostranný užitek. Jsou zdrojem dřeva, vláken, ovoce, pochutin, léčiv a slizů a některé se pěstují jako venkovní nebo pokojové okrasné rostliny. [227] => [228] => === Potraviny === [229] => Pověstné kontroverzní ovoce, [[durian cibetkový]] (''Durio zibethinus''), pochází z jihovýchodní Asie. Dužnina plodů afrického [[baobab prstnatý|baobabu prstnatého]] (''Adansonia digitata'') je jedlá, ze semen se připravuje olej. [230] => Pražená i syrová semena některých druhů rodu ''Pachira'' jsou v tropické Americe vyhledávanou potravou. Jedlá semena mají i některé druhy [[lejnice]], zejména ''Sterculia apetala''. Plody různých jihoamerických druhů rodu ''Patinoa'', ''Matisia'' a ''Quararibea'' mají jedlou a chutnou dužninu. Nejvýznamnější je ''Matisia cordata'', která je místy i pěstována a její plody jsou tradičně prodávány na jihoamerických trzích. [231] => [232] => [[Ibiškovec jedlý]] neboli okra (''Abelmoschus esculentus'') je pěstován jako zelenina již po tisíce let. K jídlu se používají nezralé tobolky. [233] => [234] => Nejvýznamnější pochutinou ze slézovitých je bezesporu [[kakao]], získávané z plodů [[kakaovník pravý|kakaovníku pravého]] (''Theobroma cacao''). Pochází z tropické Ameriky, kde jej domorodci využívali dávno před příchodem Evropanů. Mezi známé pochutiny patří také různé druhy [[kola (ořech)|koly]], zejména [[kolovník lesklý]] (''Cola nitida'') a [[kolovník zašpičatělý]] (''Cola acuminata''), pocházející z Afriky. Semena, tzv. kolové ořechy, obsahují kofein aj. účinné látky a jsou používány jako povzbuzující prostředek a k výrobě známé [[Coca-Cola|Coca-Coly]]. Do směsí zejména tzv. ovocných čajů se často přidávají nakyslé a silně barvící dužnaté kalichy afrického [[ibišek súdánský|ibišku súdánského]] (''Hibiscus sabdariffa''). [235] => [236] => === Technické rostliny === [237] => Komerčně využívané dřevo poskytují zejména rody ''Catostemma'', ''Ceiba'' a ''Scleronema'', místně je však využíváno dřevo mnoha jiných druhů. Široké využití má také velmi lehké dřevo [[balsa|balsy]] (''Ochroma lagopus''), pocházející z tropické Ameriky. [238] => [239] => Byliny i dřeviny z čeledi slézovitých poskytují celou paletu různých typů vláken, získávaných z plodů, bylinných stonků nebo z lýka. Za nejvýznamnější rostlinné vlákno lze považovat [[bavlna|bavlnu]], získávanou z tobolek různých druhů [[bavlník]]u (''Gossypium''). [240] => Další významné vlákno je [[kapok]], získávané z plodů tropických stromů ''Bombax malabaricum'', ''Ceiba pentandra'' a ''Chorisia speciosa''. [241] => Ze stonkových vláken má největší význam [[juta]], pocházející z [[jutovník]]u (''Corchorus''). Obdobná vlákna poskytují i různé druhy [[mračňák]]u (''Abutilon''), ''Ambroma augusta'', [[ibišek kenaf]] (''Hibiscus cannabinus''), ''Malachra capitata'', ''Sida rhombifolia'', ''Urena lobata'', rostliny z rodů ''Helicteres'' a ''Guazuma'' aj. Vlákna z lýka se získávají především z ''Thespesia populnea'', ''Triumfetta rhomboidea'' a ''Pavonia urens''.{{Citace monografie [242] => | příjmení = Valíček [243] => | jméno = Pavel a kol [244] => | odkaz na autora = [245] => | titul = Užitkové rostliny tropů a subtropů [246] => | vydavatel = Academia [247] => | místo = Praha [248] => | rok = 2002 [249] => | isbn = 80-200-0939-6 [250] => | kapitola = [251] => | strany = [252] => | jazyk = [253] => }} [254] => [255] => [[Silice]] ze semen asijského [[ibiškovec jedlý|ibiškovce jedlého]] (''Abelmoschus moschatus'') neboli [[okra|okry]] je používána v parfumerii, kosmetice a k aromatizování potravin. [256] => [257] => [258] => Soubor:CacaoChonita08.JPG|Plody kakaovníku pravého (''Theobroma cacao'') [259] => Soubor:Durian.jpg|Plody durianu (''Durio zibethinus'') [260] => Soubor:Bucket of raw okra pods.jpg|Okra, nezralé plody ibiškovce jedlého (Abelmoschus esculentus) [261] => Soubor:Balsa airframe.jpg|Model vyrobený z balsy [262] => Soubor:Cotton.JPG|Bavlník (''Gossypium sp.'') [263] => Soubor:Corchorus capsularis - Jardim Botânico de São Paulo - IMG 0245.jpg|Juta, vlákna ze stonku jutovníku ''Corchorus capsularis'' [264] => [265] => [266] => === Léčiva === [267] => Zdužnatělé kalichy afrického [[ibišek súdánský|ibišku súdánského]] (''Hibiscus sabdariffa'') jsou používány jako močopudný prostředek a k rozrušování močových kamenů. Semena asijské lejnice ''Sterculia lychnophora'' obsahují hodně slizů a jsou oficiální drogou používanou proti průjmu, úplavici a při některých pohlavních chorobách. Odvar z kůry ''Guazuma ulmifolia'' je v tropické Americe používán proti [[úplavice|úplavici]], [[malárie|malárii]], [[elefantiáza|elefantiáze]] aj. nemocem. [268] => Květy ''Quararibea funebris'' ostré chuti míchají jihoameričtí indiáni s čokoládou a dalšími přísadami a používají k léčebným a rituálním účelům. Tento druh je také farmaceuticky studován, neboť byly prokázány protirakovinné účinky. [269] => [270] => Sliz z africké lejnice ''Sterculia tragacantha'' a indické ''S. urens'' je znám jako 'tragant' a je používán při výrobě potravin a farmaceutických přípravků. Některé druhy rodu ''Patinoa'' jsou v Jižní Americe zdrojem jedu pro lov ryb. [271] => [272] => === Okrasné rostliny === [273] => Jako okrasné dřeviny jsou v Česku pěstovány některé lípy (mimo našich domácích druhů zejména [[lípa stříbrná]] – ''Tilia tomentosa'') a různé kultivary [[ibišek syrský|ibišku syrského]] (''Hibiscus syriacus''). [[Ibišek čínský]] (''Hibiscus rosa-sinensis'') je oblíbená pokojová rostlina, stejně jako [[lípěnka africká]] (''Sparmannia africana''), pěstuje se i ''Pachira aquatica''. Ve sklenících botanických zahrad se lze setkat s bizarně kvetoucím [[ibišek dřípený|ibiškem dřípeným]] (''Hibiscus schizopetalus''). [274] => [275] => Mezi nejčastěji pěstované zahradní slézovité rostliny patří [[topolovka růžová]] (''Alcea rosea''), [[sléz maurský]] (''Malva mauritiana''), [[slézovka trojklaná]] (''Malope trifida''), [[ibišek trojdílný]] (''Hibiscus trionum'') a [[slézovec tříměsíční]] (''Lavatera trimestris''). [276] => [277] => V tropech se jako okrasné rostliny pěstuje celá řada druhů, zejména z rodů [[flanelovník]] (''Fremontodendron''), [[dombeja]] (''Dombeya''), [[grevie]] (''Grewia''), ''[[Firmiana]]'', [[vlnovec]] (''Ceiba''), [[ibišek]] (''Hibiscus''), [[pavonie]] (''Pavonia''), [[ibiškovec]] (''Malvaviscus'') a [[thespesie]] (''Thespesia''). Velkými růžovými kulovitými květenstvími vyniká dombeja ''[[Dombeya wallichii]]'', pocházející z Madagaskaru. [278] => [279] => [280] => [281] => Soubor:Tilia mongolica1.jpg|Neobvyklé listy lípy mongolské (''Tilia mongolica'') [282] => Soubor:Fremontodendron californicum02.jpg|Květy flanelovníku ''Fremontodendron californicum'' [283] => Soubor:Pachiradecima.JPG|Květ ''Pachira aquatica'' [284] => Soubor:Dombeya wallichii2.jpg|Květenství ''Dombeya wallichii'' [285] => Soubor:Kapländische Zimmerlinde.JPG|Kvetoucí lípěnka africká (''Sparrmannia africana'') [286] => Soubor:Chemparathee8.JPG|Květ ibišku dřípeného (''Hibiscus schizopetalus'') [287] => [288] => [289] => == Přehled rodů == [290] => ''[[Ibiškovec|Abelmoschus]]'', [291] => ''[[Abroma]]'', [292] => ''[[mračňák|Abutilon]]'', [293] => ''[[Acaulimalva]]'', [294] => ''[[Acropogon]]'', [295] => ''[[baobab|Adansonia]]'', [296] => ''[[Aguiaria]]'', [297] => ''[[Akrosida]]'', [298] => ''[[topolovka|Alcea]]'', [299] => ''[[Allosidastrum]]'', [300] => ''[[Allowissadula]]'', [301] => ''[[proskurník|Althaea]]'', [302] => ''[[Ancistrocarpus]]'', [303] => ''[[Andeimalva]]'', [304] => ''[[Andringitra]]'', [305] => ''[[Androcalva]]'', [306] => ''[[anisodonta|Anisodontea]]'', [307] => ''[[Anoda (rod)|Anoda]]'', [308] => ''[[Anotea]]'', [309] => ''[[apejba|Apeiba]]'', [310] => ''[[Asterotrichion]]'', [311] => ''[[Astiria]]'', [312] => ''[[Ayenia]]'', [313] => ''[[Bakeridesia]]'', [314] => ''[[Bastardiastrum]]'', [315] => ''[[Bastardiopsis]]'', [316] => ''[[Batesimalva]]'', [317] => ''[[Bernoullia]]'', [318] => ''[[Berrya]]'', [319] => ''[[Billieturnera]]'', [320] => ''[[Bombax]]'', [321] => ''[[Bordasia]]'', [322] => ''[[Boschia]]'', [323] => ''[[Brachychiton]]'', [324] => ''[[Briquetia]]'', [325] => ''[[Brownlowia]]'', [326] => ''[[Burretiodendron]]'', [327] => ''[[Byttneria]]'', [328] => ''[[Callianthe]]'', [329] => ''[[Callirhoe (rod rostlin)|Callirhoe]]'', [330] => ''[[Calyculogygas]]'', [331] => ''[[Calyptraemalva]]'', [332] => ''[[Camptostemon]]'', [333] => ''[[Catostemma]]'', [334] => ''[[kavanilesie|Cavanillesia]]'', [335] => ''[[vlnovec|Ceiba]]'', [336] => ''[[Cenocentrum]]'', [337] => ''[[Cephalohibiscus]]'', [338] => ''[[Cheirolaena]]'', [339] => ''[[Chiranthodendron]]'', [340] => ''[[chorisie|Chorisia]]'', [341] => ''[[Christiana]]'', [342] => ''[[Cienfuegosia]]'', [343] => ''[[Clappertonia]]'', [344] => ''[[Coelostegia]]'', [345] => ''[[kolovník|Cola]]'', [346] => ''[[Colona]]'', [347] => ''[[luntovník|Commersonia]]'', [348] => ''[[Corchoropsis]]'', [349] => ''[[jutovník|Corchorus]]'', [350] => ''[[Corynabutilon]]'', [351] => ''[[Craigia]]'', [352] => ''[[Cristaria]]'', [353] => ''[[Cullenia]]'', [354] => ''[[Decaschistia]]'', [355] => ''[[Dendrosida]]'', [356] => ''[[Desplatsia]]'', [357] => ''[[Dicarpidium]]'', [358] => ''[[Dicellostyles]]'', [359] => ''[[Diplodiscus]]'', [360] => ''[[Dirhamphis]]'', [361] => ''[[Dombeja|Dombeya]]'', [362] => ''[[Duboscia]]'', [363] => ''[[durian|Durio]]'', [364] => ''[[Eleutherostylis]]'', [365] => ''[[Entelea]]'', [366] => ''[[Eremalche]]'', [367] => ''[[Erinocarpus]]'', [368] => ''[[Eriolaena]]'', [369] => ''[[Eriotheca]]'', [370] => ''[[Firmiana]]'', [371] => ''[[Franciscodendron]]'', [372] => ''[[flanelovník|Fremontodendron]]'', [373] => ''[[Fryxellia]]'', [374] => ''[[Fuertesimalva]]'', [375] => ''[[Gaya (rod rostlin)|Gaya]]'', [376] => ''[[Glossostemon]]'', [377] => ''[[Glyphaea]]'', [378] => ''[[Goethalsia]]'', [379] => ''[[Gossypioides]]'', [380] => ''[[bavlník|Gossypium]]'', [381] => ''[[grevie|Grewia]]'', [382] => ''[[Guazuma]]'', [383] => ''[[Guichenotia]]'', [384] => ''[[Gynatrix]]'', [385] => ''[[Gyranthera]]'', [386] => ''[[Hampea]]'', [387] => ''[[Hannafordia]]'', [388] => ''[[Harmsia]]'', [389] => ''[[zkroucenec|Helicteres]]'', [390] => ''[[Helicteropsis]]'', [391] => ''[[Heliocarpus]]'', [392] => ''[[Helmiopsiella]]'', [393] => ''[[Helmiopsis]]'', [394] => ''[[Herissantia]]'', [395] => ''[[Heritiera]]'', [396] => ''[[Hermannia]]'', [397] => ''[[Herrania]]'', [398] => ''[[Hibiscadelphus]]'', [399] => ''[[ibišek|Hibiscus]]'', [400] => ''[[Hildegardia]]'', [401] => ''[[Hochreutinera]]'', [402] => ''[[Hoheria]]'', [403] => ''[[Horsfordia]]'', [404] => ''[[Howittia]]'', [405] => ''[[Huberodendron]]'', [406] => ''[[Humbertiella]]'', [407] => ''[[Hydrogaster]]'', [408] => ''[[Iliamna (rod)|Iliamna]]'', [409] => ''[[Indagator]]'', [410] => ''[[Jarandersonia]]'', [411] => ''[[Julostylis]]'', [412] => ''[[Jumelleanthus]]'', [413] => ''[[Kearnemalvastrum]]'', [414] => ''[[Keraudrenia]]'', [415] => ''[[Kitaibelia]]'', [416] => ''[[Kleinhovia]]'', [417] => ''[[Kokia]]'', [418] => ''[[Kosteletzkya]]'', [419] => ''[[Kostermansia]]'', [420] => ''[[Krapovickasia]]'', [421] => ''[[Kydia]]'', [422] => ''[[Lagunárie|Lagunaria]]'', [423] => ''[[Lasiopetalum]]'', [424] => ''[[Lawrencia]]'', [425] => ''[[Lebronnecia]]'', [426] => ''[[Lecanophora]]'', [427] => ''[[Leptonychia]]'', [428] => ''[[Luehea]]'', [429] => ''[[Lueheopsis]]'', [430] => ''[[Lysiosepalum]]'', [431] => ''[[Macrostelia]]'', [432] => ''[[Malachra]]'', [433] => ''[[Malacothamnus]]'', [434] => ''[[Slézovka|Malope]]'', [435] => ''[[sléz|Malva]]'' (včetně ''[[Slézovec|Lavatera]]''), [436] => ''[[Malvalthea]]'', [437] => ''[[Malvastrum]]'', [438] => ''[[Malvaviscus]]'', [439] => ''[[Malvella]]'', [440] => ''[[Mansonia]]'', [441] => ''[[Matisia]]'', [442] => ''[[Maxwellia]]'', [443] => ''[[Megatritheca]]'', [444] => ''[[Megistostegium]]'', [445] => ''[[Melhania]]'', [446] => ''[[Melochia]]'', [447] => ''[[Meximalva]]'', [448] => ''[[Microcos]]'', [449] => ''[[Modiola]]'', [450] => ''[[Modiolastrum]]'', [451] => ''[[Mollia]]'', [452] => ''[[Monteiroa]]'', [453] => ''[[Mortoniodendron]]'', [454] => ''[[Napaea]]'', [455] => ''[[Nayariophyton]]'', [456] => ''[[Neesia]]'', [457] => ''[[Neobaclea]]'', [458] => ''[[Neobrittonia]]'', [459] => ''[[Neobuchia]]'', [460] => ''[[Neoregnellia]]'', [461] => ''[[Nesogordonia]]'', [462] => ''[[Nototriche]]'', [463] => ''[[Balzovník jihoamerický|Ochroma]]'', [464] => ''[[Octolobus]]'', [465] => ''[[Pachira]]'' (včetně ''[[Bombacopsis]]''), [466] => ''[[Palaua]]'', [467] => ''[[Papuodendron]]'', [468] => ''[[Paradombeya]]'', [469] => ''[[Paramelhania]]'', [470] => ''[[Patinoa]]'', [471] => ''[[Pavonie|Pavonia]]'' (včetně ''[[Goethea]]''), [472] => ''[[Peltaea]]'', [473] => ''[[Pentace]]'', [474] => ''[[Pentapetes]]'', [475] => ''[[Pentaplaris]]'', [476] => ''[[Periptera]]'', [477] => ''[[Perrierophytum]]'', [478] => ''[[Phragmocarpidium]]'', [479] => ''[[Phragmotheca]]'', [480] => ''[[Phymosia]]'', [481] => ''[[Physodium]]'', [482] => ''[[Pimia]]'', [483] => ''[[Pityranthe]]'', [484] => ''[[Plagianthus]]'', [485] => ''[[Pseudabutilon]]'', [486] => ''[[Pseudobombax]]'', [487] => ''[[Pseudocorchorus]]'', [488] => ''[[Pterocymbium]]'', [489] => ''[[Pterospermum]]'', [490] => ''[[Pterygota (rod rostlin)|Pterygota]]'', [491] => ''[[Quararibea]]'', [492] => ''[[Radyera]]'', [493] => ''[[Rayleya]]'', [494] => ''[[Reevesia]]'', [495] => ''[[Rhynchosida]]'', [496] => ''[[Robinsonella]]'', [497] => ''[[Roifia]]'', [498] => ''[[Rojasimalva]]'', [499] => ''[[Ruizia]]'', [500] => ''[[Rulingia]]'', [501] => ''[[Scaphium]]'', [502] => ''[[Scaphopetalum]]'', [503] => ''[[Schoutenia]]'', [504] => ''[[Scleronema]]'', [505] => ''[[Senra]]'', [506] => ''[[Septotheca]]'', [507] => ''[[Seringia]]'', [508] => ''[[Vlákeň|Sida]]'', [509] => ''[[Sidalcea]]'', [510] => ''[[Sidasodes]]'', [511] => ''[[Sidastrum]]'', [512] => ''[[Sparrmannia]]'', [513] => ''[[Sphaeralcea]]'', [514] => ''[[Spirabutilon]]'', [515] => ''[[Spirotheca]]'', [516] => ''[[Lejnice|Sterculia]]'', [517] => ''[[Talipariti]]'', [518] => ''[[Tarasa]]'', [519] => ''[[Tetralix]]'', [520] => ''[[Tetrasida]]'', [521] => ''[[kakaovník|Theobroma]]'', [522] => ''[[Thepparatia]]'', [523] => ''[[Thespesia]]'', [524] => ''[[Thomasia]]'', [525] => ''[[lípa (rod)|Tilia]]'', [526] => ''[[Trichospermum]]'', [527] => ''[[Triplochiton]]'', [528] => ''[[triumfeta|Triumfetta]]'', [529] => ''[[Trochetia]]'', [530] => ''[[Trochetiopsis]]'', [531] => ''[[Uladendron]]'', [532] => ''[[Ungeria]]'', [533] => ''[[Urena]]'', [534] => ''[[Urocarpidium]]'', [535] => ''[[Vasivaea]]'', [536] => ''[[Veeresia]]'', [537] => ''[[walterie|Waltheria]]'', [538] => ''[[Wercklea]]'', [539] => ''[[visadule|Wissadula]]'', [540] => ''[[Woodianthus]]''{{Citace elektronické monografie [541] => | příjmení = Hassler [542] => | jméno = M. [543] => | titul = Catalogue of life. Synonymic Checklists of the Vascular Plants of the World [544] => | url = http://www.catalogueoflife.org/col/browse/tree/id/32e9c2276b7ab97dd0fe92a0fb687704 [545] => | datum vydání = 2017 [546] => | vydavatel = Naturalis Biodiversity Center [547] => | jazyk = en [548] => | datum přístupu = 2017-12-27 [549] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20171227235342/http://www.catalogueoflife.org/col/browse/tree/id/32e9c2276b7ab97dd0fe92a0fb687704 [550] => | datum archivace = 2017-12-27 [551] => | nedostupné = ano [552] => }} [553] => [554] => == Odkazy == [555] => [556] => === Reference === [557] => [558] => [559] => === Externí odkazy === [560] => * {{Commonscat}} [561] => * {{Wikidruhy|taxon=Malvaceae}} [562] => [563] => {{Taxonbar|from=Q156551}} [564] => {{Autoritní data}} [565] => {{Portály|Rostliny}} [566] => [567] => [[Kategorie:Slézovité| ]] [568] => [[Kategorie:Botanické čeledi]] [569] => [[Kategorie:Slézotvaré]] [] => )
good wiki

Slézovité

Brachychiton rupestris Slézovité (Malvaceae) je čeleď vyšších dvouděložných rostlin z řádu slézotvaré (Malvales). Vyskytuje se po celém světě a zahrnuje byliny i dřeviny.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'ibišek','lípa (rod)','lejnice','vlnovec','baobab','Balzovník jihoamerický','flanelovník','jutovník','mračňák','dombeja','pavonie','sléz'

Baobab

Dombeja

Flanelovník

Ibišek

Jutovník

Lejnice

Mračňák

Pavonie

Sléz

Vlnovec

Vlnovec je část města Znojma v Jihomoravském kraji.