Array ( [0] => 15622289 [id] => 15622289 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Slané [uri] => Slané [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - sídlo světa [1] => | originální jméno = Słone [2] => }} [3] => '''Slané''' (též ''Slaný'', také ''Slaney'', {{Vjazyce2|de|''Schlaney''}}, 1937–1945 ''Schnellau'', {{Vjazyce|pl}} od roku 1945 ''Słone'') je vesnice na polské straně hranice při hraničním přechodu z Česka. Od roku 1962 část lázeňského města [[Kudowa-Zdrój]], jedna z 11 vesnic tvořících tzv. [[Český koutek]], kde se český živel udržel i po roku 1945. [4] => [5] => == Historie == [6] => První písemná zmínka o Slaném je z roku 1403; původně manství náchodského hradu, 1477 připojeno k [[Homole (hrad)|panství homolskému]]. Zhruba od roku 1525 rytířský statek. V roce 1601 jej od [[Česká komora|České královské komory]] koupilo město [[Náchod]] za 9500 kop míšeňských grošů (listinu k tomu získalo od císaře Rudolfa II. v roce 1601).{{Citace monografie [7] => | příjmení = [8] => | jméno = [9] => | příjmení2 = [10] => | jméno2 = [11] => | titul = Náchod [12] => | vydání = 1 [13] => | vydavatel = Nakladatelství Lidové noviny [14] => | místo = Praha [15] => | rok vydání = 2004 [16] => | počet stran = 326 [17] => | strany = 76 [18] => | isbn = 80-7106-674-5 [19] => }} Spolu se sousední vsí Březovým a v roce 1674 i [[Malá Čermná (Hronov)|Malou Čermnou]] se Slané stalo poddanskou vsí města Náchoda. Zdejší statek se stal cenným zdrojem městských příjmů, stejně jako právo prodávat zde pivo z městského pivovaru. Když naopak město Náchod po Bílé Hoře ztratilo právo vařit doma pivo, postavilo si v letech 1684–1685 pivovar zde.{{Citace monografie [20] => | příjmení = [21] => | jméno = [22] => | příjmení2 = [23] => | jméno2 = [24] => | titul = Náchod [25] => | vydání = 1 [26] => | vydavatel = Nakladatelství Lidové noviny [27] => | místo = Praha [28] => | rok vydání = 2004 [29] => | počet stran = 326 [30] => | strany = 110 [31] => | isbn = 80-7106-674-5 [32] => }} V roce 1780 při úpravě hranice hradecké diecéze po ztrátě Kladska byly vesnice Slané a Březová přifařeny pod kostel v Německé Čermné (dnes Czermna).{{Citace monografie [33] => | příjmení = [34] => | jméno = [35] => | příjmení2 = [36] => | jméno2 = [37] => | titul = Náchod [38] => | vydání = 1 [39] => | vydavatel = Nakladatelství Lidové noviny [40] => | místo = Praha [41] => | rok vydání = 2004 [42] => | počet stran = 326 [43] => | strany = 129 [44] => | isbn = 80-7106-674-5 [45] => }} Roku 1782 se sládkem slánského pivovaru stal zdejší rodák Jan Karel Killar (1745-1800), raně obrozenecký literát.{{Citace monografie [46] => | příjmení = [47] => | jméno = [48] => | příjmení2 = [49] => | jméno2 = [50] => | titul = Náchod [51] => | vydání = 1 [52] => | vydavatel = Nakladatelství Lidové noviny [53] => | místo = Praha [54] => | rok vydání = 2004 [55] => | počet stran = 326 [56] => | strany = 130–131 [57] => | isbn = 80-7106-674-5 [58] => }} [59] => [60] => V roce 1765 byla postavena nová prusko-rakouská celnice. Postupně se Slané stalo významným dopravním bodem na silnici z Prahy do Vratislavi (vedle celnice i koloniální obchod) a podle Aloise Jiráska tu kvetlo pašeráctví.{{Citace monografie [61] => | příjmení = Semotanová [62] => | jméno = Eva a kol. [63] => | příjmení2 = [64] => | jméno2 = [65] => | titul = Kladsko, historickogeografický lexikon [66] => | vydání = [67] => | vydavatel = Historický ústav AV ČR [68] => | místo = Praha [69] => | rok vydání = 2015 [70] => | počet stran = 316 [71] => | strany = 184–5 [72] => | isbn = 978-80-7286-240-5 [73] => }} Přes hraniční řeku [[Metuje|Metuji]] stával odnepaměti dřevěný most, na němž město Náchod vybíralo mostné.{{Citace monografie [74] => | příjmení = Koudelková [75] => | jméno = Eva [76] => | příjmení2 = [77] => | jméno2 = [78] => | titul = Čtení o Českém koutku [79] => | vydání = 1 [80] => | vydavatel = Bor [81] => | místo = Liberec [82] => | rok vydání = 2011 [83] => | počet stran = 204 [84] => | strany = 82 [85] => | isbn = 978-80-86807-86-7 [86] => }} V roce 1889 byl postaven kamenný most; nahrazen novým v letech 1981–1985. V roce 1906 byla až do města prodloužena [[Železniční trať Kłodzko – Kudowa Zdrój|horská železnice]] z [[Kladsko (město)|Kladska]]; další prodloužení do Náchoda až na jaře 1945, ještě téhož roku zrušeno. [87] => [88] => Ještě kolem roku 1900 zde národnostně převládali Češi. V roce 1939 zde žilo dle sčítání 911 obyvatel. Po roce 1945 probíhaly neúspěšné snahy o připojení Českého koutku[[Václav Černý]]: ''Kladský sborník.'' Druzstevní Práce, Prag 1946 (''Svět. Nova rada'' 45 k Československu, ve škole v sousední Chudobě (''Kudowa-Zdrój'') se vyučovalo česky od roku 1947 do roku 1952.Krysztof Koźbiał: ''Szkoła z czeskim językiem nauczania v Kudowie-Zdroju''. In: Kladský Sborník 5-2003, S. 177–185. [89] => [90] => == Památky == [91] => * Kostel Narození Panny Marie z roku 1909 (barokní sochy na hlavním oltáři), podle návrhu architekta Josefa Elsnera (1845 Slané – 1933 [[Mnichov]]). [92] => * Lesní kaplička P. Marie Sedmibolestné z roku 1887, asi 1 km jižně od vsi, na paměť uzdravení nemocných cholerou v roce 1832. [93] => * Na hranici budova německé, později polské celnice z roku 1934. [94] => [95] => == Ekonomika == [96] => Do zavedení [[Schengenský prostor|Schengenu]] zde byl hraniční přechod, dnes služby pro motoristy (celnice, spedice, čerpací stanice, směnárny, motel, restaurace, občerstvení. Čistírna odpadních vod pro město Kudowa Zdrój (1973, modernizace 2000). [97] => [98] => == Odkazy == [99] => === Reference === [100] => [101] => [102] => === Literatura === [103] => * ''Český koutek v Kladsku''. Kladský sborník 5. supplementum: Hradec Králové 2008, {{ISBN|978-80-903509-8-4}} [104] => * {{Citace elektronického periodika [105] => | příjmení = Víšek [106] => | jméno = Zdeněk [107] => | odkaz na autora = Zdeněk Víšek [108] => | titul = Osud Českého koutku v Kladsku [109] => | periodikum = Navýchod [110] => | odkaz na periodikum = [111] => | datum vydání = 2006 [112] => | datum přístupu = 2018-06-24 [113] => | url = http://www.navychod.cz/articles.php?id=e926f67a-dd7d-102d-bc3e-00e0814daf34 [114] => | issn = 1214-2492 [115] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20160422065011/http://navychod.cz/articles.php?id=e926f67a-dd7d-102d-bc3e-00e0814daf34 [116] => | datum archivace = 2016-04-22 [117] => | nedostupné = ano [118] => }} [119] => * Ladislav Hladký: ''Dějiny Malé Čermné - Obce na Česko-Kladských hranicích - do roku 1850''. Hronov 2010, {{ISBN|978-80-254-7552-2}}. [120] => * Lydia Baštecká, Ivana Ebelová: ''Náchod''. Náchod 2004, {{ISBN|80-7106-674-5}}, S. 59, 63, 110, 124, 127, 129 a 159. [121] => * [[Jan Karel Hraše]]: ''Dějiny Náchoda''. Svazek II, Náchod 1994, {{ISBN|80-900041-8-0}}, S. 335–338. [122] => [123] => === Související články === [124] => * [[Hraniční přechod Náchod – Kudowa Słone]] [125] => [126] => === Externí odkazy === [127] => * {{Commonscat}} [128] => [129] => {{Portály|Geografie|Polsko}} [130] => [[Kategorie:Vesnice v okrese Kladsko]] [131] => [[Kategorie:Kudowa-Zdrój]] [132] => [[Kategorie:Kladsko]] [133] => [[Kategorie:Česká sídla v Polsku]] [] => )
good wiki

Slané

Slané (též Slaný, také Slaney, 1937-1945 Schnellau, od roku 1945 Słone) je vesnice na polské straně hranice při hraničním přechodu z Česka. Od roku 1962 část lázeňského města Kudowa-Zdrój, jedna z 11 vesnic tvořících tzv.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Kudowa-Zdrój','Mnichov','Kategorie:Kladsko','Kategorie:Kudowa-Zdrój','Kategorie:Vesnice v okrese Kladsko','Hraniční přechod Náchod - Kudowa Słone','Jan Karel Hraše','Schengenský prostor','Kladsko (město)','Český koutek','Železniční trať Kłodzko - Kudowa Zdrój','Metuje'

Kategorie:Kladsko

Kategorie: Kladsko je sbírkou stránek na české Wikipedii, která se zaměřuje na téma Kladsko.

Kategorie:Kudowa-Zdrój

Kudowa-Zdrój

Metuje

Mnichov