Array ( [0] => 15489273 [id] => 15489273 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Slaný [uri] => Slaný [3] => Slany_CZ_pohled_na_centrum_od_Brodu_350.jpg [img] => Slany_CZ_pohled_na_centrum_od_Brodu_350.jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Různé významy}} [1] => {{Infobox - česká obec [2] => | název = Slaný [3] => | status = město [4] => | logo = Logo města Slaný.jpg [5] => | kraj = [[Středočeský kraj|Středočeský]] [6] => | okres = Kladno [7] => | obec s rozšířenou působností = Slaný [8] => | pověřená obec = Slaný [9] => | země = [[Čechy]] [10] => | PSČ = 274 01 [11] => | počet ulic = 139 [12] => | ulice aktuální k = 2020 [13] => | počet adresních míst = [14] => | adresní místa aktuální k = [15] => | počet ZSJ = 33 [16] => | počet částí obce = 10 [17] => | počet katastrálních území = 8 [18] => | adresa = Velvarská 136/1
Slaný
274 01 Slaný 1 [19] => | web = http://www.meuslany.cz [20] => | úřední web = [21] => | e-mail = podatelna@meuslany.cz [22] => | starosta = [[Magistr|Mgr.]] [[Martin Hrabánek]] ([[Občanská demokratická strana|ODS]]) [23] => | starosta aktuální k = 2022 [24] => | mapa = Slany KL CZ.png [25] => | NUTS3 = CZ020 [26] => }} [27] => Město '''Slaný'''{{Poznámka|[[Jmenný rod|Rod]] mužský, v místním nářečí střední.}} ({{Vjazyce2|de|''Schlan''}}) je někdejší královské město v [[Okres Kladno|okrese Kladno]] asi 29 km severozápadně od [[Praha|Prahy]]. Ve městě a jeho částech žije {{Počet obyvatel}} obyvatel. Částmi města jsou Slaný, [[Blahotice]], [[Dolín]], [[Kvíc]], [[Kvíček]], [[Lotouš]], [[Netovice]], [[Otruby (Slaný)|Otruby]], [[Trpoměchy]] a [[Želevčice]]. [28] => [29] => == Název == [30] => Tvar vlastního jména Slaný je podle příruček spisovné češtiny[https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=Slan%C3%BD&ref=slan%C3%BD Internetová jazyková příručka – Slaný] mužský, tedy ''ten (náš) Slaný''. Z historických zmínek[https://mjc.ujc.cas.cz/search.php?where=strana&svazek=IV&heslo=0092&useregexp=no Místní jména v Čechách] i ze současného písemného i mluveného úzu však plyne proměnlivost mluvnického rodu. Hájek z Libočan uvádí název s mužskou koncovkou ''Slanej'' a původ v pomístním jménu ''Slanej vrch''. Tvar středního rodu ''Slané'' zase zmiňuje ve svém zpracování středověkých letopisů Pulkavy z Radenína a Beneše z Hořovic Palacký: ''město Slané obleženo jest...'' Sedláček ve svém místopisném slovníku zdůrazňuje tvar ''Slaný''. V místní mluvě je však téměř vždy shoda ve středním rodě, tedy ''to (naše) Slaný, moje rodný Slaný mělo, Slaný vyhrálo'' apod. Z toho plyne i občasný úzus [[Hyperkorektnost|hyperkorektního tvaru]] ''Slané''.{{Doplňte zdroj}} [31] => [32] => == Historie == [33] => Na území města Slaného a na [[Slánská hora|Slánské hoře]] jsou četnými vykopávkami doložena různá osídlení ve starší i mladší [[doba kamenná|době kamenné]]. [34] => [35] => === Středověk === [36] => [[Soubor:Kostel sv. Gotharda, Slaný 05.JPG|náhled|Městský znak na [[Kostel svatého Gotharda (Slaný)|kostele svatého Gotharda]]]] [37] => Podle kroniky [[Václav Hájek z Libočan|Václava Hájka z Libočan]], jejíž historickou věrohodnost je třeba brát s rezervou, bylo město Slaný založeno roku 750 knížetem [[Nezamysl]]em. Již toto bájné vyprávění [[Renesance (historická epocha)|renesančního]] pisatele však ukazuje na starobylost, která tomuto města byla v průběhu staletí dávána. [38] => [39] => Trhová osada Slaný vznikla u brodu v období [[Raný středověk|raného středověku]], nejspíše již v [[11. století]], při důležité obchodní stezce vedoucí z Prahy do [[Sasko|Saska]], kterou zde protínají další vnitrozemské cesty. Přestože nepatřila mezi významná zeměpanská hradiště, nacházely se zde některé lokální knížecí úřady, mj. soudní instance. V průběhu 12. století zde vzniká [[expozitura (církev)|expozitura]] [[Řád svatého Benedikta|benediktinského]] [[Klášter Ostrov|kláštera v Ostrově]] u [[Davle]], který v okolí získává majetek nejspíše přímo od panovníka. Mniši zde zakládají také nový kostel zasvěcený [[Svatý Gothard|sv. Gothardovi]], jehož úctu ostrovský klášter šířil. Nejspíše ještě do konce 12. století nebo nedlouho poté zde vyrostla [[Románský sloh|románská]] trojlodní [[bazilika]], předchůdce [[Kostel svatého Gotharda (Slaný)|dnešního farního kostela]]. Majetkové državy několika zejména církevních institucí na území významné osady a v jejím blízkém okolí byly také důvodem, proč se panovníkovi nepodařilo povýšit ji na město dříve. Základním předpokladem tohoto kroku totiž bylo majetkové scelení lokačního území a vytvoření majetkového zázemí v okolí. [40] => [41] => Přesné datum vysazení nového [[Královské město|královského města]] dle [[Magdeburské právo|magdeburského práva]] není známo. Stalo se tak mezi roky 1295–1305; roku 1295 ještě královským městem nebylo, ale povýšení udělil král [[Václav II.]], který zemřel v roce 1305. Nedlouho po založení bylo nové město opevněno. V roce 1348 zasáhlo město zemětřesení. Po roce 1358, kdy byla králem [[Karel IV.|Karlem IV.]] nařízeno založení vinic v Praze a posléze v královských městech, došlo k rozšíření [[Vinice|vinohradů]] ve Slaném. Rozkládaly se na stráních Slánské hory či na úbočí Hájů. V tomto období byl založen v [[Ovčáry (Slaný)|Ovčárech]] kostel sv. Václava, jenž je patronem vinařů a rybníkářů. V roce 1371 jej zasáhl ničivý požár, bezprostředně po něm začíná obnova města včetně novostavby farního gotického [[Kostel svatého Gotharda (Slaný)|kostela sv. Gotharda]]. [42] => [43] => Krátce po vypuknutí [[Husitství|husitských bouří]] roku 1419 opustili město ostrovští [[Řád svatého Benedikta|benediktini]], kteří se do něj již nikdy nevrátili, a do města přišli reformní kněží strany [[podobojí]]. Slaný dokonce patřil mezi tzv. šest vyvolených husitských měst, která měla být spasena při nadcházejícím konci světa očekávaném radikálními kazateli. V květnu 1420 došlo ke zvratu, kdy město obsadila [[Zikmund Lucemburský|Zikmundova]] vojska a navštívil ho dokonce sám panovník, který zakročil proti příznivcům husitství. V březnu 1421 však otevřeli měšťané brány opět husitskému vojsku a stali se součástí [[Pražský svaz|pražského městského svazu]]. V něm zůstali až do dobytí a vyplenění města vojskem radikálnějšího táborského svazu pod vedením [[Jan Roháč z Dubé|Jana Roháče z Dubé]] v dubnu 1425, jehož součástí se potom stali na dalších deset let. Po porážce táboritů v [[Bitva u Lipan|bitvě u Lipan]] roku 1434 se město poddalo vládě panské jednoty a roku 1436 přijalo Zikmunda za krále. Slaný nadále patřil k umírněnému [[Utrakvismus|utrakvistickému]] proudu, roku 1452 podpořil volbu [[Jiří z Poděbrad|Jiřího z Poděbrad]] zemským správcem. Král Jiří z Poděbrad pak městu věnoval mnoho výsad. [44] => [45] => === Novověk === [46] => [[File:Portrait of a dandy 1655 (SOkA-Kladno).jpg|thumb|left|Perokresba měšťanského či šlechtického šviháka z počátku 18. století v účetní knize slánských hrnčířů. Cech hrnčířů Slaný, Kniha počtů (1655) 1656–1722 (1746), kn. 5 ([[Státní okresní archiv Kladno|SOkA-Kladno]])]] [47] => Bývaly zde strojírny, doly, [[kasárna]] a také lázně. [48] => [49] => ==== Martinicové a ztráta paměti ==== [50] => Nekatolické město se účastnilo [[České stavovské povstání|povstání proti panovníkovi]] roku 1618, kdy zde pobývala rodina vzdorokrále [[Fridrich Falcký|Fridricha Falckého]]. Po porážce stavovského odboje nastává zásadní zlom v dějinách města, které se z hrdého královského a krajského města stává městem poddanským a v krátké době svou [[Protestantismus|protestantskou]] minulost zcela popírá. V [[Doba pobělohorská|době pobělohorské]] bylo v roce 1623 město dědičně zastaveno [[Martinicové a Clam-Martinicové|Martinicům]] sídlícím v nedalekém [[Smečno|Smečně]]. Řada obyvatel odešla do [[Exil|exilu]], nejvíce pak v roce 1626, ale po roce 1630 se část slánských [[Exulanti|exulantů]] vrátila. V nových poměrech nahlíželo [[Rekatolizace|rekatolizované]] město na navrátilce jako na kacíře beze cti a velkou roli v tom hrál i jim [[Pobělohorské konfiskace|zkonfiskovaný]] majetek. Za [[třicetiletá válka|třicetileté války]] pak bylo město poškozeno pobytem válčících armád. [51] => [52] => Vlastník reprezentovaný [[Bernard Ignác Jan z Martinic|Bernardem Ignácem z Martinic]] se ve městě choval pragmaticky, práva měšťanů byla omezena ve prospěch jeho [[panství]]. Na druhou stranu tato významná osobnost své doby vtiskla Slanému barokní ráz. Roku 1655 založil při renesančním hřbitovním [[Kostel Nejsvětější Trojice (Slaný)|kostele Nejsvětější Trojice]] za hradbami města [[Klášter Slaný|františkánský klášter]] a uprostřed kostela nechal vystavět jako jeho srdce [[Loretánská kaple|loretánskou kapli]]. Přímo na hlavním náměstí založil roku 1658 [[Piaristická kolej (Slaný)|piaristickou kolej]], která zajišťovala vzdělání na úrovni středního školství a pro [[Patrimoniální správa|vrchnostenskou správu]] panství vystavěl budovu čp. 1 zvanou ''[[Martinický dvůr (Slaný)|Martinický dvůr]]''. Roku 1662 dal vztyčit na [[Slánská hora|Slánské hoře]] tři kříže na znamení [[Ukřižování Ježíše Krista|Kalvárie]] a roku 1665 nechal na dalším tehdy holém pahorku směrem ke Smečnu vystavět [[Kaple Božího hrobu (Slaný)|kapli Božího hrobu]], nejstarší v Čechách. [53] => [54] => ==== Bolzanka ==== [55] => Kolem roku 1830 vznikla při slánské prádelně slévárna a opravna strojů, která se v roce 1872 stala základem firmy Bolzano, Tedesco a spol. Po úmrtní zakladatele Bohdana Bolzana roku 1884, přejímá firmu šef konstruktér Max Hirsch. Ten neměl však tolik finančních prostředků, musel přijmout několik tichých společníků. Stačilo pár let a všechny vyplatil, stal se tak jediným majitelem. Vědom si skvělé pověsti podniku vedl jej dále pod stejným názvem Bolzano, Tedesco a spol. Po smrti Ing. Hirsche roku 1898 vdova prodává továrnu akciové společnosti dř. Breitfeld, Daněk a spol., která vlastní již továrny v Praze, Blansku a Ústí nad Labem. V té době akcie společnosti dávají na burze výnos 6 % ročně. „Bolzanka“ zaměstnává 859 lidí. [56] => [57] => Roku 1906 došlo v rozvoji továrny k rozhodnému kroku. Centrum podniku bylo přesunuto z dolního závodu na pozemky ležící jižně od továrny a dráhy Prahy-Most, kde začala výstavba kotlárny, elektrárny, kancelářských budov a vlečky. Stavba byla dokončena v roce 1907, hlavní budova měří přes 3000 m². V roce 1910 Akciová Společnost Strojírny Breitfeld, Daněk i spol. ve Slaném založila své lokomotivní oddělení a dle dokumentace vídeňského ministerstva zahájila stavbu sdružených pětinápravových nákladních lokomotiv na přehřátou páru řady 80.1 pro rakouské státní dráhy. První z nich spolu s rovněž ve Slaném vyrobeným tendrem byla dodána v září 1912. V pozdějších letech se ve Slaném vyráběly pro kkStB a později pro ČSD lokomotivy řad 170(ČSD 434.0),80.9 (ČSD 524.0),270 (ČSD 434.1), 310 (ČSD 375.0), Prvním přednostou lokomotivního oddělení byl ustanoven Ing. Ignac Feichtinger, povolaný z rakouské lokomotivky ve Florigsdorfu. V roce 1914 vystřídal Ing. Feichingera na místě šéfkonstruktéra teprve třicetiletý absolvent pražské polytechniky Ing. Václav Štěpán, zaměstnaný u firmy od roku 1910. V letech 1923-1926 zde byly pro ČSD vyráběny lokomotivy 534.0. Konstruktéři lokomotivky vynalezli odjiskřovadlo soustavy Štěpán-Halla. Stavba lokomotiv se ve Slaném udržela i po fůzi s Českomoravskou-Kolben v roce 1927 a plynule pokračovala až do roku 1947, kdy byla ukončena. [58] => [59] => Dekretem presidenta republiky ze dne 24. října 1945 o znárodnění průmyslových podniků stává se ČKD státním podnikem. 1. ledna 1947 se stala ČKD Slaný samostatným podnikem s výrobním programem: Silniční stroje, jeřáby a vodní stavby, lžícová rypadla, hornická zařízení, zařízení pro cukrovary, ocelové konstrukce. [60] => [61] => ==== Územněsprávní začlenění ==== [62] => Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo: [63] => * 1850 země česká, kraj Praha, politický i soudní okres Slaný [64] => * 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Slaný [65] => * 1868 země česká, politický i soudní okres Slaný [66] => * 1939 země česká, Oberlandrat Kladno, politický i soudní okres Slaný [67] => * 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres SlanýNařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb. [68] => * 1945 země česká, správní i soudní okres Slaný [69] => * 1949 Pražský kraj, okres Slaný [70] => * 1960 Středočeský kraj, okres Kladno [71] => [72] => ==== Rok 1932 ==== [73] => [[Soubor:Slaný, Kostel sv. Gotharda 2.JPG|náhled|[[Kostel svatého Gotharda (Slaný)|Kostel sv. Gotharda]]]] [74] => [[Soubor:Slaný, Velvarská brána zepředu.JPG|náhled|upright|Velvarská brána]] [75] => [[Soubor:Slaný, klášter kostel Nejsv.Trojice 2.JPG|náhled|[[Kostel Nejsvětější Trojice (Slaný)|Kostel Nejsvětější Trojice]] při [[Klášter Slaný|klášteře bosých karmelitánů]] (někdejší františkánský klášter)]] [76] => V městě Slaný ''(9731 obyvatel)'' byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody (výběr):''Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství'', sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1553-1555. (česky a německy) [77] => * Instituce: okresní úřad, okresní soud, berní úřad, berní správa, důchodkový kontrolní úřad, cejchovní úřad, revírní horní úřad, okresní četnické velitelství, poštovní úřad, telegrafní úřad, telefonní úřad, kostely (2 katol., českoslov., method., synagoga), františkánský klášter, státní reálné gymnasium, obchodní škola, zemská hospodářská škola, divadlo, městské museum, okresní nemocnice. [78] => * Průmysl a živnosti: továrna na elektr. baterie, na cukrovinky, na umělá hnojiva, chemická továrna na výrobu lučebnin, továrna na kartonáže, na farmaceut. přípravky, lokomotivka a strojírna ČKD, na velocipedy a motocykly Michl, na letecké motory Michl, obchodní grémium, okresní jednota živnostenských společenstev, cihelna, elektrárna, čedičový lom, 3 mlýny, plynárna, 3 stavitelé. [79] => * Služby: 12 lékařů, 6 zubních lékařů, 3 zvěrolékaři, 7 advokátů, notář, Česká banka, biografy Humanita a Legion, 2 fotoateliéry, 2 geometři, 21 hostinců, hotely Elznic, Pošta, Praha, Pražák, Slaný, V kufru, 3 kavárny, lázně, lékárny U orla, U páva, 10 restaurací, Městská spořitelna, Občanská záložna, Okresní hospodářská záložna, Svépomocná záložna, 6 vináren, zlatník, zubní ateliér. [80] => Ve vsi [[Dolín]] ''(přísl. Želevčice, 761 obyvatel, samostatná ves se později stala součástí Slaného)'' byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:''Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství'', sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 213. (česky a německy) cihelna, holič, 4 hostince, konsum Včela, kovář, lom, 2 půjčovny mlátiček, pekař, 3 řezníci, 3 obchody se smíšeným zbožím, stavitel, 2 trafiky, velkostatek Rubeš. [81] => [82] => V obci [[Kvíc]] ''(přísl. Kvíček, 1227 obyvatel, samostatná ves se později stala součástí Slaného)'' byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:''Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství'', sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 668-669. (česky a německy) autodílna, 2 výrobny cementového zboží, 3 cihelny, holič, 5 hostinců, kovář, konsum Spořilov, kovář, [[Krejčovství|krejčí]], 2 mlýny, obuvník, 5 obchodů s lahvovým pivem, pojišťovací jednatelství, [[Přádelna bavlny Ferdinand Přibyl a synové|přádelna bavlny]], 8 rolníků, řezník, 7 obchodů se smíšeným zbožím, 3 trafiky, továrna na velocipedy, 2 zámečníci. [83] => [84] => Ve vsi [[Netovice]] ''(160 obyvatel, samostatná ves se později stala součástí Slaného)'' byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:''Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství'', sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 910. (česky a německy) hostinec, 4 rolníci, obchod se smíšeným zbožím, trafika. [85] => [86] => Ve vsi [[Trpoměchy]] ''(194 obyvatel, samostatná ves se později stala součástí Slaného)'' byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:''Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství'', sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1720. (česky a německy) družstvo pro rozvod elektrické energie v Trpoměchách, hostinec, 2 rolníci, trafika, velkostatek Baňka. [87] => [88] => === Novodobé dějiny === [89] => [[Soubor:Královské město Slaný.jpg|náhled|upright|Slaný býval [[královské město|královským městem]], deska na obecním úřadě]] [90] => [91] => Slaný je jako obec s rozšířenou působností přirozeným centrem obvodu [https://www.czso.cz/csu/xs/2124_so_orp_slany Slánska a přilehlého Velvarska]. Ve Slaném je celkem pět mateřských škol, tři školy základní a jedna speciální, čtyřleté a osmileté [[Gymnázium Slaný|Gymnázium Václava Beneše Třebízského]], Obchodní akademie Dr. Edvarda Beneše a střední odborné učiliště, nachází se zde i základní umělecká škola. Město Slaný zřizuje Vlastivědné muzeum, nemocnici, polikliniku, městské kino, [[Městské divadlo Slaný|divadlo]] s několika soubory, množství sportovních zařízení a spolků, plovárnu aj. V roce 2010 zde byl založen [[Pivovar Antoš]], který navázal na starobylou tradici vaření piva ve Slaném. Jako oblíbená relaxační zóna slouží ve městě okolí [[Červený rybník (Slaný)|Červeného rybníka]] a městský lesopark Háje nacházející se v blízkosti 1. základní školy „Na Hájích“. [92] => [93] => == Přírodní poměry == [94] => Od jihozápadu po severovýchod městem protéká [[Červený potok (přítok Bakovského potoka)|Červený potok]] a jeho pravostranný přítok [[Šternberský potok]]. Dominantou města je [[Slánská hora]], která je společně s [[Vinařická hora|Vinařickou horou]] vůbec nejjižnějším výběžkem [[Vulkanismus|sopečné činnosti]] [[České středohoří|Českého středohoří]] a od roku 1998 je také přírodní památka. [95] => [96] => === Slaný pramen === [97] => Založení města Slaný u slaného pramene uvedl [[Václav Hájek z Libočan]]. Že si slaný pramen nevymyslel, dokládá nález podzemního slaného jezera během [[Geologie|geologických]] průzkumů. Obsahuje 3 % [[Chlorid sodný|soli]], přičemž mořská voda má 3,5 % soli. [[Cisterciácký řád|Cisterciácký]] kněz v [[klášter Plasy|Plasích]], [[Johann Georg Vogt|Mauritius Vogt]], zaznamenal v roce 1729 v rukopisu ''Bohemia et Moravia subterranea'', že se roku 1511 během velkého zemětřesení všechny slané prameny ztratily či odstěhovaly pod zem. [98] => [99] => Pod Slánskou horou slaný pramen skutečně existoval, ale postupně se zmenšoval jeho obsah soli. Údajně ještě v 18. století byla jeho voda používána na [[Polévka|polévku]] nebo zadělávání těsta místo [[Kvasinky|droždí]] – [[Vápník|Ca]]([[Vodík|H]][[Uhlík|C]][[Kyslík|O3]])2 (hydrouhličitan vápenatý) obsahoval [[Oxid uhličitý|CO2]] potřebný ke kynutí těsta podobně jako [[Hydrogenuhličitan sodný|jedlá soda]]. Počátkem 19. století měla voda 0,1 % soli, v roce 1934 obsah soli klesl jen na 0,025 %, ale zvýšil se podíl uhličitanu vápenatého. [100] => [101] => Slaný pramen, který již dnes (2018) neobsahuje sůl, ale je minerálním zřídlem, vyvěrá v Nezamyslově ulici. Lokalita se měla renovovat v roce 2018. [102] => [103] => == Obyvatelstvo == [104] => Podle sčítání 1921 zde žilo v 795 domech 9 124 obyvatel, z nichž bylo 4 655 žen. Devět tisíc obyvatel se hlásilo k československé národnosti, 56 k německé a sedm k židovské. Žilo zde 5 366 římských katolíků, 134 evangelíků, 339 příslušníků církve československé husitské a 111 židů. Podle sčítání 1930 zde žilo v 1 140 domech 9 739 obyvatel. Z nich se 9 564 obyvatel hlásilo k československé národnosti a 103 k německé. Žilo zde 5 206 římských katolíků, 341 evangelíků, 1 771 příslušníků církve československé husitské a 85 židů. [105] => [106] => {| class="wikitable" style="text-align:right;" [107] => |+Vývoj počtu obyvatel a domů města Slaný [108] => |- [109] => ! colspan="16" align="center" | Město Slaný [110] => |- style="white-space:nowrap" [111] => ! [112] => ! 1869 !! 1880 !! 1890 !! 1900 !! 1910 !! 1921 !! 1930 !! 1950 !! 1961 !! 1970 !! 1980 !! 1991 !! 2001 [113] => !2011!! 2021 [114] => |- style="white-space:nowrap" [115] => ! align="left" | Počet obyvatel [116] => | 8 917|| 9 835|| 11 128 || 11 589 || 12 197 || 11 926 || 12 792 || 11 823 || 12 890 || 13 160 || 14 748 || 15 285 || 15 237 [117] => |15 274|| 15 945 [118] => |- style="white-space:nowrap" [119] => ! align="left" | Počet domů [120] => | 708 || 775 || 849 || 905 || 1 055 || 1 199 || 1 685 || 1 949 || 1 988 || 1 918 || 1 914 || 2 057 || 2 100 [121] => |2 406|| 2 616 [122] => |- style="white-space:nowrap" [123] => ! colspan="16" align="center" | Město Slaný bez místních částí [124] => |- style="white-space:nowrap" [125] => ! align="left" | Počet obyvatel [126] => | 7 422|| 8 070|| 9 115 || 9 491 || 9 695 || 9 124 || 9 739 || 9 550 || 10 524 || 10 944 || 12 810 || 13 601 || 13 622 [127] => |13 275|| [128] => |- style="white-space:nowrap" [129] => ! align="left" | Počet domů [130] => | 528 || 565 || 606 || 643 || 721 || 795 || 1 140 || 1 356 || 1 744 || 1 353 || 1 371 || 1 453 || 1 480 [131] => |1 690|| [132] => |- style="white-space:nowrap" [133] => | colspan="16" align="center" | {{Malé|Data z roku 1961 zahrnují i domy z místních částí [[Blahotice]], [[Kvíc]] a [[Kvíček]].}} [134] => |} [135] => [136] => [137] => File:Sčítání obyvatelstva 2011, 532819 Slaný, věková struktura.svg|Věková struktura obyvatel obce Slaný roku 2011 [138] => File:Sčítání obyvatelstva 2011, 532819 Slaný, rodinný stav.svg|Rodinný stav obyvatel obce Slaný roku 2011 [139] => File:Sčítání obyvatelstva 2011, 532819 Slaný, vzdělání.svg|Vzdělání obyvatel obce Slaný roku 2011 [140] => [141] => [142] => === Židovská komunita === [143] => [[Soubor:Synagoga slaný.jpg|náhled|upright|[[Synagoga ve Slaném]]]] [144] => [145] => Lze předpokládat, že [[Židé|židovští]] [[Obchod|kupci]] a obchodníci Slaný navštěvovali během [[Výroční trh|výročních trhů]] a přicházeli sem po obchodních stezkách již v [[Raný středověk|raném středověku]], tedy ihned po vzniku města od 11. století, podobně jako jinde v [[České království|Českém království]]. Někteří se zde v průběhu raného středověku usadili snad natrvalo. Nejstarší zpráva o židovském osídlení Slaného však pochází až z první poloviny 14. století, kdy je zmiňován „Žid slánský“ jakožto majitel domu ve [[Valentinská (Praha)|Valentinské ulici]] na [[Staré Město (Praha)|Starém městě pražském]]. Roku 1444 prodal Žid Izák svůj dům ve Slaném místnímu smolařovi Martinovi, o dva roky později, roku 1446 prodává tentýž Izák další svůj dům jinému místnímu obyvateli, [[soukeník]]ovi Jankovi. Z téhož roku pochází i doklad o dalším prodeji nemovitosti, kdy „Žid Josef prodal dům měšťanu Petru Sulkovi“. [146] => [147] => Slánští měšťané se ale proti pobytu Židů ve městě opakovaně bouřili, protože židovští obchodníci pro ně představovali [[Hospodářská soutěž|konkurenci]], a tak roku 1458 získali od krále [[Jiří z Poděbrad|Jiříka z Poděbrad]] [[Privilegium|majestát]], jenž stanovil, že žádný Žid nesmí strávit ve městě déle než jednu noc a při vstupu do města musí zaplatit poplatek 1 [[groš]]. Na dnes již zbořené [[Gotická architektura v Česku|gotické]] městské [[Pražská brána (Slaný)|Pražské bráně]] (zbořeno 1841) byla údajně plastika či vyobrazení Žida držícího minci. [148] => [149] => „''Přišel-li cizí Žid do Slaného, musil zaplatiti poplatek ve bráně, a po vyřízení svých záležitostí neodkladně opustiti město. Přenocovati mohl v blízkých [[Lidice|Lidicích]], kde chaloupka, nazývaná Židovna, dosud připomíná dobu tu,“'' píše v dosud nepřekonaném předválečném sborníku [[Hugo Gold]]a ''Die Juden und Judengemeinden Böhmens in Vergangenheit und Gegenwart'' z roku 1934, v kapitole věnované Slanému a okolí, místní činovník slánské židovské náboženské obce, pan Richard Fanta. [150] => [151] => [[Soubor:בעל תפילה schlan 1903.png|náhled|Inzerát slánské židovské obce z roku 1903 na konkurz na ''[[Chazan|ba'al tfile]]'' ({{Cizojazyčně|he|בעל תפילה}}) – synagogálního zpěváka a vedoucího bohoslužby – k nadcházejícím Vysokým svátkům. Prager Tagblatt, září 1903.]] [152] => [153] => Z 16. století pocházejí zprávy o tom, že Židé nesměli ve městě už ani přenocovat. Koncem 16. století si místní [[cech]] [[Kožešina|kožešníků]] a [[Krejčovství|krejčích]] vymohl dokonce povolení bránit Židům v obchodovaní s těmito komoditami na území města. Nicméně zákazy a omezení nebyla vždy stoprocentně dodržována. Příkladem může být např. Liborem Dobnerem dokládaný pobyt židovského dryáčníka (mastičkáře) Šalomouna Rennera k roku 1603, či pobyt židovského lékaře Abraháma ve Slaném v roce 1607, jenž léčil chromého syna místního měšťana Adama Jiráska. Tento Abrahám byl osvobozen od placení všech cel v Pražské bráně. K roku 1793 je v seznamu familiantů uveden ve Slaném usedlý Žid Izák Steiner s manželkou Marií a synem, jenž se živil prodejem masa a pálenky. Dle stabilního katastru je roce 1840 dům čp. 456 vlastněn Jákobem Freundem. [154] => [155] => Židé se natrvalo a bez omezení směli v královském městě Slaný usazovat až po revolučním roce 1848. Již roku 1861 je založen náboženský spolek ({{Cizojazyčně|de|''Israelitische Cultusverein Schlan''}}), později přeměněn na plnoprávnou [[Židovská obec|židovskou náboženskou obec]] ({{Cizojazyčně|de|''Israelitische Cultusgemeinde Schlan''}}). Dne 8. února je započato se stavbou [[Synagoga ve Slaném|synagogy]], která je slavnostně otevřena již o necelý rok později, roku 1865. Nachází se zhruba sto metrů severovýchodně od Masarykova náměstí ve Fričově ulici. Vystavěna byla podle projektu slánského architekta Františka Štěcha v [[Maurský sloh|maurském slohu]] s [[Novorománský sloh|novorománskými]] prvky a nahradila tak již nevyhovující předchozí [[Modlitebna|modlitebnu]] israelitské náboženské obce v hostinci U Templu v Kynského ulici. [156] => [157] => V květnu 1864 získala židovská obec povolení ke stavbě a již v roce 1865 byla budova zprovozněna. Jedná se o dvoupatrovou budovu orientovanou v ose východ-západ, vyhotovenou v tehdy módním tzv. maurském slohu. Střecha je sedlová, východní štít členěn dvěma okenními osami, mezi kterými byl [[aron ha-kodeš]], nad ním jedno kruhové okno, ve štítě dvě malá okna. Vstup jen ze západní strany, portál zdobený sloupky, nade dveřmi dochováno desatero, nad ním velké kruhové okno ve štítě a dvě malá okna. Dřevěná ženská galerie byla přistavěna roku 1895 v poschodí při západní a severní straně, přístupna byla schodištěm ze sousední židovské školy přistavěné k severní straně synagogy. Jižní stěna synagogy je členěna čtyřmi okenními osami. [158] => [159] => V synagoze působil mj. rabín [[Filip Bondy]], proponent českožidovského hnutí a pozdější rabín českožidovského vlasteneckého spolku Or Tomid se sídlem v Praze, jenž jako jeden z prvních v Českém království zavedl užívání češtiny během židovských bohoslužeb. [160] => [161] => Obřady se v synagoze konaly až do [[Druhá světová válka|druhé světové války]], kdy začalo docházet k represím vůči židovským obyvatelům města. V roce 1942 proběhl svoz zabavených liturgických předmětů (svitky [[Tóra|Tóry]], modlitební knihy, textilie aj.) do válečného Ústředního židovského muzea v Praze. Od roku 1958 je synagoga zapsána v seznamu kulturních památek, v roce 1961 přešla do majetku státu, v roce 1965 sloužila jako skladiště, později zde byly zřízeny bytové jednotky. Od roku 1974 sloužila budova jako pobočka Státního okresního archivu Kladno. Od roku 2017 zde funguje služebna Policie České republiky. Modlitební sál je dnes rozdělen na dvě podlaží a dále členěn přepážkami na jednotlivé místnosti. Z původní výzdoby sálu už není dochován ani modře malovaný klenutý strop s plastickými hvězdičkami. Dle vyjádření PČR je synagogální strop k roku 2020 pouze celistvě modrý. Budova bývalé židovské školy (čp. 150), stavebně související se synagogou, byla přestavěna k obytným účelům a je v současné době samostatný rodinný dům. [162] => [163] => Vybavení synagogy se nedochovalo, ve sbírkách [[Židovské muzeum v Praze|Židovského muzea v Praze]] se nachází několik desítek kultovních předmětů ze Slaného a okolí. V USA se nachází pravděpodobně pět (možná více) slánských Tór, které byly po druhé světové válce odprodány [[Ministerstvo kultury České republiky|Ministerstvem kultury]] ze sbírek Židovského muzea soukromému sběrateli – a to i přes protesty tehdejší židovské obce v Praze. Tóry jsou v užívání reformních židovských obcí např. ve městě [[Savannah]] v [[Georgie|Georgii]], v [[New Jersey]] či v [[Prescott (Arizona)|Prescottu]] v [[Arizona|Arizoně]]. Tyto židovské obce mají povědomí o původu svých Tór a pravidelně na dnes již neexistující slánskou židovskou obec pořádají vzpomínkové akce během svátků a nejrůznějších výročí.  [164] => [165] => V dubnu 2017 konal MěÚ Slaný ve spolupráci s [[Velvyslanectví Izraele v Praze|izraelským velvyslanectvím]], [[Česká unie židovské mládeže|Českou unií židovské mládeže]] a dalšími partnery ''Dny izraelské kultury ve Slaném'',https://israel-slany.blogspot.com/ jejichž součástí byla i půldenní prohlídka židovských památek města Slaný (patrně vůbec první v historii), včetně identifikace lokalit k plánovanému umístění [[Stolpersteine]]. Akce vzbudila ohromný zájem a navštívily ji desítky účastníků. [166] => [167] => == Doprava == [168] => [169] => === Pozemní komunikace === [170] => * Západně od města ve směru jihovýchod - severozápad vede obchvat původně středem města procházející [[silnice I/7]] Praha - Chomutov, která je až ke Slanému (EXIT 18 Knovíz) přestavěna na [[dálnice D7|dálnici D7]], jejíž pokračování je plánováno na roky 2024 až 2025. [171] => * Severním obchvatem město od roku 2019 ve směru západ - východ obchází [[silnice I/16]] od napojení na [[dálnice D6|dálnici D6]] - Řevničov - Slaný - křížení s [[dálnice D8|dálnicí D8]] - Mělník - Mladá Boleslav. [172] => * Městem ve směru sever - jih prochází [[silnice II/118]] Budyně nad Ohří - Zlonice - Slaný - Kladno - Beroun - Příbram, na kterou se za křížením se [[silnice I/7|silnicí I/7]] napojuje a na jihozápad pokračuje [[silnice II/236]] Slaný - Smečno - Lány - Křivoklát. [173] => [174] => === Železnice === [175] => * Město Slaný leží na železniční [[Železniční trať Kralupy nad Vltavou – Louny|trati 110]] z Kralup nad Vltavou do Loun. Jedná se o jednokolejnou celostátní trať, původně [[Pražsko-duchcovská dráha|Pražsko-duchovskou dráhu]]. Doprava byla v úseku Podlešín - Louny zahájena v roce 1873. Na území obce leží mezilehlá [[železniční stanice]] ''Slaný'' a mezilehlá [[železniční zastávka]] ''Slaný - předměstí''. [176] => * V minulosti ze stanice ''Slaný'' vedla i [[úzkorozchodná dráha Slaný – Kačice]] s odbočkou do stanice ''Smečno-Šternberk''. Zrušená železniční trať byla jednokolejná lokální trať původně postavená jako vlečka roku 1904. Nákladní doprava byla provozována od roku 1908, do Slaného do roku 1925. Trať byla v úseku Na Kopaninách - Slaný zrušena roku 1932. Po roce 1932 byla trať používána opět již jen jako vlečka až do ukončení těžby uhlí v Libušíně. [177] => [178] => ===Letecká doprava=== [179] => [180] => U Slaného se nachází malé vnitrostátní [[Letiště Slaný|letiště]] sloužící především pro rekreační lety. Je provozováno Aeroklubem Slaný. [181] => [182] => === Veřejná doprava === [183] => ==== 2011 ==== [184] => [185] => Po trati 110 jezdil pár spěšných vlaků z Prahy. Do stanice Slaný ve směru od Kralup nad Vltavou v pracovních dnech jezdilo 15 párů osobních vlaků, o víkendu 11 párů osobních vlaků. V úseku ze Slaného směrem na Louny v pracovních dnech jezdilo 10 párů osobních vlaků, o víkendu 8 párů osobních vlaků. [186] => [187] => Příměstské autobusové linky vedly např. do těchto cílů: Kladno, Klobuky, Litoměřice, Mladá Boleslav, Nové Strašecí, Praha, Řevničov, Smečno, Velvary, Vraný, Zlonice, Žatec. Dálkové autobusové linky vedly do těchto cílů: Bílina, Chomutov, Jáchymov, Jičín, Jihlava, Karlovy Vary, Litvínov, Louny, Most, Ostrov, Praha, Špindlerův Mlýn, Vrchlabí. [188] => [189] => ==== 2016 ==== [190] => [191] => Po [[Železniční trať Kralupy nad Vltavou – Louny|trati 110]] jezdí v pracovní dny ráno spěšný vlak od Loun do Prahy, zpět se vrací odpoledne. V soboty a státem uznané svátky jede ráno spěšný vlak od Prahy do Mostu, zpět se vrací k večeru. O víkendech turistické sezóny jezdí po trati 121 z Prahy osobní vlaky „Cyklohráček“, jejichž primárním cílem je však jízda turistů z Prahy na [[Okoř (hrad)|Okoř]]. Poslední sobotu v měsíci pokračují do [[Zlonice|Zlonic]]. Jako spojení s Prahou jsou díky dlouhé jízdní době dané profilem trati a četným zastávkám víceméně nepoužitelné. [192] => [193] => ==== 2019 ==== [194] => [195] => Na přelomu let 2018/2019 byla zrekonstruována nádražní budova železniční stanice ve Slaném. Ve stanici byly nainstalovány elektronické informační tabule a místo „živého hlášení“ hlásí Andula. Dopravu na trati v rámci PID zajišťují ČD linkami S40, S46 a S54. [196] => [197] => Dne 24.8.2019 došlo ve Slaném k významné události v dopravě. Slánsko bylo zaintegrováno do systému PID ('''P'''ražské '''I'''ntegrované '''D'''opravy). Integrace přinesla zánik linek MHD 226001 & 226002, které byly nahrazeny linkami 609, 388, 592 a dalšími. Po vyhodnocení provozu od 15.11.2020 zajišťují městskou hromadnou dopravu především linky 324, 388, 592 a 565 (od 1.1.2022 nahradila linku 609) a také další příměstské linky PID, které zajišťují regionální dopravu a současně obsluhují zastávky v rámci MHD Slaný. [198] => [199] => == Kultura == [200] => V městě od roku 1885 působí [[Vlastivědné muzeum ve Slaném|Vlastivědné muzeum]], které sídlí v bývalé piaristické koleji na Masarykově náměstí. [201] => [202] => Ve stejné budově má sídlo také [[Knihovna Václava Štecha]] založená v roce 1897 [[Václav Štech|Václavem Štechem]], který v té době byl učitelem ve Slaném, později redaktorem, spisovatelem, dramaturgem a ředitelem Městského divadla na Královských Vinohradech, dnešního [[Divadlo na Vinohradech|Divadla na Vinohradech.]] V roce 1903 byla zřízena veřejná čítárna, v roce 1949 oddělení pro dětské čtenáře. V letech 1950 - 1960 plnila knihovna funkci knihovny okresní. V roce 1988 prošla knihovna velkou rekonstrukcí. V roce 1990 byla otevřena pobočka knihovny, v roce 1996 získala knihovna první počítač. 100. výročí svého založení v roce 1997 oslavila knihovna otevřením studovny, čítárny, přednáškové místnosti a zavedením internetu pro veřejnost. Od roku 2001 má knihovna automatizovaný výpůjční systém, ve stejném roce bylo v knihovně otevřeno Informační centrum města (do roku 2004). Od 1.1.2014 je knihovna organizační složkou Městského úřadu Slaný společně s Informačním centrem. Knihovna v roce 2016 zvítězila v soutěži [[Biblioweb]] nejlepším webem knihovny v obcích do 30 tisíc obyvatel. Pro své uživatele a obyvatele města připravuje knihovna mnoho různých řadu projektů, např. Příměstské tábory v knihovně, (Ne)obyčejné prázdniny s knihovnou, Živá knihovna. [203] => [204] => == Sport == [205] => Na západním okraji Slaného se nachází sportovní areál zahrnující [[Zimní stadion Slaný|zimní stadion]] pro 3200 lidí, atletický a [[Fotbalový stadion Slaný|fotbalový stadion]], [[Aquapark Slaný|aquapark]] a tělocvičnu. Mezi zdejší týmy patří fotbalový [[SK Slaný]], hokejový [[HK Lev Slaný|HC Lev Slaný]], krasobruslařský oddíl [[KK Slaný]], [[futsal]]ový [[RSC Čechie Slaný]] a [[ŠSK Slaný Atletika]]. Na jižní straně města je plochodrážní stadion. Několikrát se zde konalo [[Mistrovství České republiky v soutěžním lezení|Mistrovství České republiky]] v [[bouldering]]u, v roce [[Mistrovství České republiky v cyklokrosu 2015|2015 mistrovství ČR]] v [[cyklokros]]u. [206] => [207] => == Pamětihodnosti == [208] => V roce 1992 se historické jádro města stalo [[Městská památková zóna|městskou památkovou zónou]]. [209] => [[Soubor:Wiehlův dům Slaný 01.JPG|náhled|[[Wiehlův dům (Slaný)|Wiehlův dům]] na Wilsonově ulici]] [210] => {{Viz též|Seznam kulturních památek ve Slaném}} [211] => [212] => * [[Radnice ve Slaném|Městská radnice]] [213] => * [[Kostel Nejsvětější Trojice (Slaný)|Kostel Nejsvětější Trojice]] [214] => * Bývalá [[Piaristická kolej (Slaný)|kolej piaristů]], dnes sídlo [[Vlastivědné muzeum ve Slaném|Vlastivědného muzea]] a [[Knihovna Václava Štecha ve Slaném|Knihovny Václava Štecha]] [215] => * [[Kostel svatého Gotharda (Slaný)|Kostel svatého Gotharda]] [216] => * Renesanční [[Modletický dům]] [217] => * [[Okresní dům (Slaný)|Okresní dům]], novorenesanční budova bývalého okresního úřadu [218] => * Budova Okresní hospodářské záložny čp. 518 [219] => * [[Wiehlův dům (Slaný)|Wiehlův dům]] [220] => * [[Městské opevnění (Slaný)|Městské opevnění]] s [[Velvarská brána|Velvarskou bránou]] [221] => * [[Černá bašta (Slaný)|Černá bašta]] [222] => * [[Kaple Božího hrobu (Slaný)|Kaple Božího hrobu]] [223] => * [[Klášter Slaný]] [224] => * [[Městský hřbitov ve Slaném]] [225] => * [[Synagoga ve Slaném|Synagoga]] [226] => * [[Židovský hřbitov ve Slaném]] [227] => * [[Baňkův mlýn]] [228] => [229] => == Osobnosti == [230] => * [[Jan Šultys z Felsdorfu]] (? – 21. června 1621, Praha), narozen ve Slaném, primátor [[Kutná Hora|Kutné Hory]], člen direktoria za stavovského povstání, jeden z [[Staroměstská exekuce|popravených 27 českých pánů]] na [[Staroměstské náměstí|Staroměstském náměstí]] [231] => * [[Matouš Crocinus]] (1580–1654), barokní malíř, zemřel v exilu [232] => * [[Dominik František Kynský]] (1777–1848), básník a překladatel činný hlavně v [[Brno|Brně]], narozen ve Slaném [233] => * [[Karel Alois Vinařický]] (1803–1869), spisovatel a překladatel [234] => * [[Martin Alexander Přibyl]] (1803–1871), kněz, archivář, archeolog, básník [235] => * [[Josef František Frič]] (1804–1876), právník [236] => * [[Josef Hlaváček (purkmistr)|Josef Hlaváček]] (1831–1911), okresní starosta, je po něm pojmenováno náměstí [237] => * [[Antonín Fiala (meteorolog)|Antonín Fiala]] (1836–1912), amatérský meteorolog [238] => * [[Václav Beneš Třebízský]] (1849–1884), kněz a romanopisec, narozen v nedaleké [[Třebíz]]i, studoval ve Slaném [239] => * [[Filip Bondy]] (1830–1907), [[rabín]] působící ve Slaném a zakladatel českožidovského hnutí [240] => * [[Felix Arnošt Heller]] (1924–1943), příslušník [[Royal Air Force|britského Královského letectva]], četař [[311. československá bombardovací peruť RAF|311. bombardovací perutě]], narozen ve Slaném [241] => * [[Antonín Krecar]] (1851–1914), učitel, autor odborných statí, překladatel, v letech 1911–1913 starosta města [242] => * [[Richard Langweil]] (1854–1941), podnikatel a politik aktivní v mnoha spolcích, organizacích a institucích ve Slaném [243] => * [[Václav Štech]] (1859–1947), učitel, divadelní ředitel, spisovatel, dramatik a novinář [244] => * [[Ferdinand Velc]] (1864–1920), malíř, historik umění, novinář [245] => * [[Miloslav Stiebr]] (1865–?), profesor na Karlově univerzitě, právník a soudní historik [246] => * [[Karel Scheinpflug]] (1869–1948), spisovatel, podnikatel [247] => * [[Josef Holub (malíř)|Josef Holub]] (1870–1957), malíř, narozen ve Slaném [248] => * [[Alois Tvrdek]] (1870–1943), středoškolský profesor, překladatel a spisovatel, narozen ve Slaném, působil na obchodní akademii v [[Kolín]]ě. Autor knihy ''Vzpomínky slanského rodáka...''. [249] => * [[Rudolf Němec (architekt)|Rudolf Němec]] (1871–1914), architekt, narozen ve Slaném, zemřel v Hradci Králové [250] => * [[Jan Malypetr]] (1873–1947), politik, předseda československé vlády, zemřel ve Slaném [251] => * [[Josef Procházka]] (1874–1956), klavírista a hudební skladatel [252] => * [[Rudolf Urbánek]] (1877–1962), historik, profesor na [[Masarykova univerzita|brněnské univerzitě]] [253] => * [[Josef Frydrych (statkář)|Josef Frydrych]] (1880–1966), správce statku [[August Hemerka|Augusta Hemerky]] (1842–1911) – šlechtice za Stanmíru ve [[Slané]]m, pozdější správce statků [[Jan II. z Lichtenštejna|Jana II. z Lichtenštejna]] a velkostatkář v [[Žarošice|Žarošicích]] [254] => * [[Jaroslav Pála|Jaroslav Jan Pála]] (1882–1963), zakladatel továrny Palaba, v letech 1940–1944 starosta města [255] => * [[Václav Vilém Štech]] (1885–1974), historik umění, teoretik, kritik a publicista, profesor [[Akademie výtvarných umění v Praze]] [256] => * [[Alois Mezera]] (1889–1945), architekt [257] => * [[Josef Kylies]] (1890–1946), malíř, zakladatel uměleckého slánského uskupení ''[[Trhlina (umělecký spolek)|Trhlina]]'' [258] => * [[Josef Berounský]] (1895–1942), brigádní generál, letec RAF [259] => * [[Josef Sušánek]] (1896–1945), velitel Okresní hasičské jednoty Slaný a [[Československý odboj (1939–1945)|odbojář]] umučený nacisty [260] => * [[František Šimek]] (1898–1964), malíř a fotograf [261] => * [[Václav Nejtek]] (1899–1958), akademický sochař [262] => * [[Olga Scheinpflugová]] (1902–1968), herečka, narozena ve Slaném [263] => * [[Václav Smetáček]] (1906–1986), skladatel, dirigent [264] => * [[Karel Svoboda (výsadkář)|Karel Svoboda]] (1912–1982), výsadkář původně určený na [[Operace Anthropoid|Operaci Anthropoid]]. Člen výsadku [[Operace Wolfram|Wolfram]] [265] => * [[René Černý (voják)|René Černý]] (1914–1950), důstojník [[Československá armáda|čs. armády]], člen [[Obrana národa|Obrany národa]] [266] => * [[Jan Šedivka]] (1917–2009), houslista, narozen ve Slaném a čestný občan města Slaný [267] => * [[Eduard Hradec]] (* 1918), [[urologie|urolog]] [268] => * [[Jaroslav Suchý (antropolog)|Jaroslav Suchý]] (1926–1975), [[antropologie|antropolog]] [269] => * [[Josef Pacák]] (1927–2010), profesor organické chemie na [[Univerzita Karlova|Karlově univerzitě]] [270] => * [[Josef Frolík]] (1928–1989), špión [271] => * [[Karel Smyczek]] (* 1950), režisér, scenárista a herec [272] => * [[Dana Holečková]] (* 1957), bývalá ředitelka [[ZOO Dvůr Králové]] [273] => * [[Zdeňka Ortová]] (* 1961), spisovatelka [274] => * [[Eva Urbanová]] (* 1961), operní pěvkyně, sopranistka [275] => *[[Martin Procházka]] (* 1972), hokejista, hokejový trenér, televizní komentátor [276] => * [[Svatopluk Šváb]] (* 1973), hudebník, zpěvák a skladatel [277] => * [[Viktor Kalivoda]] (1977–2010), sériový vrah, narozen ve Slaném [278] => * [[Michal Lieberzeit]] (* 1984), režisér, operní pěvec, hudební producent [279] => * [[Jiří Tlustý (lední hokejista)|Jiří Tlustý]] (* 1988), hokejista [280] => [281] => == Partnerská města == [282] => Partnerskými městy jsou: [283] => * {{flagicon|GER}} [[Pegnitz (město)|Pegnitz]], Německo [284] => * {{flagicon|SVK}} [[Skalica]], Slovensko [285] => [286] => == Fotogalerie == [287] => [288] => Soubor:Slany CZ from summit of Slanska hora 021.jpg|Pohled na město z vrcholu [[Slánská hora|Slánské hory]] [289] => Soubor:Slany CZ pohled na centrum od Brodu 350.jpg|[[Kostel svatého Gotharda (Slaný)|Děkanský chrám sv. Gotharda]] [290] => Soubor:Slany CZ Masarykovo nam piaristicka kolej 363.jpg|Piaristická kolej na Masarykově náměstí, dnes sídlo Vlastivědného muzea a Knihovny Václava Štecha [291] => Soubor:Slany CZ Husova 0362.JPG|Husova třída, místními zvaná "Londa“, je hlavní pěší zónou města [292] => Soubor:Slany CZ Velvarska brana 0376.jpg|[[Velvarská brána]] z 15. století [293] => Soubor:Slany CZ Modleticky dum Vinarickeho ul 353.jpg|[[Modletický dům]], v pozadí věž staré radnice [294] => Soubor:Slany CZ Okresni dum 394.jpg|Okresní dům [295] => Soubor:Slany CZ sporitelna 388.jpg|Spořitelna [296] => Soubor:Slany CZ Holy Sepulchre chapel 204.jpg|[[Kaple Božího hrobu (Slaný)|Kaple Božího hrobu]] [297] => Soubor:Slany CZ memorial of Nazi victims 124.jpg|Pomník obětem nacistické okupace (1939–1945) na Hlaváčkově náměstí [298] => [299] => [300] => == Odkazy == [301] => [302] => === Poznámky === [303] => {{Poznámky}} [304] => [305] => === Reference === [306] => [307] => {{Citace elektronické monografie [308] => | titul = Registr územní identifikace, adres a nemovitostí [309] => | url = https://vdp.cuzk.cz/vdp/ruian/ulice/vyhledej?ob.kod=532819&ul.nazev=&ul.kod=&ohrada.id=&ulg.sort=NAZEV&search=Vyhledat [310] => | datum přístupu = 2020-03-10 [311] => | vydavatel = Český úřad zeměměřický a katastrální [312] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20210606143200/https://vdp.cuzk.cz/vdp/ruian/ulice/vyhledej?ob.kod=532819&ul.nazev=&ul.kod=&ohrada.id=&ulg.sort=NAZEV&search=Vyhledat [313] => | datum archivace = 2021-06-06 [314] => | nedostupné = ano [315] => }} [316] => {{Citace elektronické monografie [317] => | titul = Registr územní identifikace, adres a nemovitostí [318] => | url = https://vdp.cuzk.cz/vdp/ruian/sidelnijednotky/vyhledej?ob.kod=532819&ku.nazev=&zj.nazev=&zj.kod=&ohrada.id=&zjg.sort=UZEMI&search=Vyhledat [319] => | datum přístupu = 2020-03-10 [320] => | vydavatel = Český úřad zeměměřický a katastrální [321] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20210606143201/https://vdp.cuzk.cz/vdp/ruian/sidelnijednotky/vyhledej?ob.kod=532819&ku.nazev=&zj.nazev=&zj.kod=&ohrada.id=&zjg.sort=UZEMI&search=Vyhledat [322] => | datum archivace = 2021-06-06 [323] => | nedostupné = ano [324] => }} [325] => {{Citace elektronického periodika [326] => | titul = Archivovaná kopie [327] => | url = http://www.meuslany.cz/cs/o-meste-slanem-a-okoli/obecne-informace/o-slanem/ [328] => | datum přístupu = 2010-02-08 [329] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20100129121523/http://www.meuslany.cz/cs/o-meste-slanem-a-okoli/obecne-informace/o-slanem [330] => | datum archivace = 2010-01-29 [331] => | nedostupné = ano [332] => }} [333] => {{Citace monografie [334] => | příjmení = Palacký [335] => | jméno = František [336] => | příjmení2 = [337] => | jméno2 = [338] => | titul = Popis Království českého [339] => | vydání = [340] => | vydavatel = J. G. Kalve [341] => | místo = Praha [342] => | rok vydání = 1848 [343] => | počet stran = [344] => | strany = 3 [345] => | isbn = [346] => }} [347] => {{Citace monografie [348] => | příjmení = Palacký [349] => | jméno = František [350] => | příjmení2 = [351] => | jméno2 = [352] => | titul = Staří letopisové čeští od roku 1378 do 1527 [353] => | vydání = [354] => | vydavatel = J. H. Pospíšil [355] => | místo = Praha [356] => | rok vydání = 1829 [357] => | počet stran = [358] => | strany = 65 [359] => | isbn = [360] => }} [361] => {{Citace monografie [362] => | příjmení = Sedláček [363] => | jméno = August [364] => | příjmení2 = [365] => | jméno2 = [366] => | titul = Místopisný slovník historický Království českého [367] => | vydání = [368] => | vydavatel = Bursík a Kohout [369] => | místo = Praha [370] => | rok vydání = [371] => | počet stran = [372] => | strany = 808 [373] => | isbn = [374] => }} [375] => {{Citace monografie [376] => | příjmení = Kubánek [377] => | jméno = Vladimír [378] => | titul = Královské město Slaný na pozadí historie (I.) [379] => | vydavatel = Vladimír Kubánek [380] => | místo = Brno [381] => | rok = 2010 [382] => | počet stran = 304 [383] => | strany = 9 [384] => }} [385] => {{Citace monografie [386] => | příjmení = Kubánek [387] => | jméno = Vladimír [388] => | titul = Královské město Slaný na pozadí historie (I.) [389] => | vydavatel = Vladimír Kubánek [390] => | místo = Brno [391] => | rok = 2010 [392] => | počet stran = 304 [393] => | strany = 19 [394] => }} [395] => {{Citace periodika [396] => | příjmení = Kadeřábek [397] => | jméno = Josef [398] => | titul = Lidé bez domova, domov bez paměti? Návraty slánských pobělohorských exulantů. [399] => | periodikum = Opera historika [400] => | ročník = 2011 [401] => | číslo = 15 [402] => | url = https://www.opera-historica.com/pdfs/oph/2011/01/03.pdf [403] => | datum přístupu = 2023-02-19 [404] => }} [405] => [https://cisleithanien.webnode.cz/spravni-dejiny-predlitavska-1850-1918/ Správní uspořádání Předlitavska 1850–1918] [406] => [http://www.hartau.de/PBM/Protektorat.html Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren] [407] => {{Citace elektronického periodika [408] => | titul = Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb. [409] => | url = http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/sbirka/1945/sb52-45.pdf [410] => | datum přístupu = 28-09-2011 [411] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20110928133321/http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/sbirka/1945/sb52-45.pdf [412] => | datum archivace = 28-09-2011 [413] => | nedostupné = ano [414] => }} [415] => {{Citace elektronického periodika [416] => | titul = Vládní nařízení č. 3/1949 Sb. [417] => | url = http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/sbirka/1949/sb02-49.pdf [418] => | datum přístupu = 22-05-2011 [419] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20110522061727/http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/sbirka/1949/sb02-49.pdf [420] => | datum archivace = 22-05-2011 [421] => | nedostupné = ano [422] => }} [423] => {{Citace elektronického periodika [424] => | titul = Zákon č. 36/1960 Sb. [425] => | url = http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/sbirka/1960/sb15-60.pdf [426] => | datum přístupu = 22-05-2011 [427] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20110522053903/http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/sbirka/1960/sb15-60.pdf [428] => | datum archivace = 22-05-2011 [429] => | nedostupné = ano [430] => }} [431] => {{Citace monografie [432] => | příjmení = Kubánek [433] => | jméno = Vladimír [434] => | titul = Královské město Slaný na pozadí historie (I.) [435] => | vydavatel = Vladimír Kubánek [436] => | místo = Brno [437] => | rok = 2010 [438] => | počet stran = 304 [439] => | strany = 257 [440] => }} [441] => {{Citace periodika [442] => | příjmení1 = Havelková [443] => | jméno1 = Eva [444] => | titul = Slaný pramen čeká proměna [445] => | periodikum = 5plus2 [446] => | datum = 16.2.2018 [447] => | strany = 2 [448] => | datum_přístupu = 24.2.2018 [449] => }} [450] => {{Citace monografie [451] => | titul = Statistický lexikon obcí v Republice československé 1921 [452] => | vydavatel = Orbis [453] => | místo = Praha [454] => | rok = 1924 [455] => | počet stran = 598 [456] => | strany = 225 [457] => | svazek = I. Země Česká [458] => | typ svazku = díl [459] => }} [460] => {{Citace monografie [461] => | titul = Statistický lexikon obcí v Republice československé 1930 [462] => | vydavatel = Orbis [463] => | místo = Praha [464] => | rok = 1934 [465] => | počet stran = 613 [466] => | strany = 326 [467] => | svazek = I. Země Česká [468] => | typ svazku = díl [469] => }} [470] => {{Citace elektronické monografie [471] => | titul = Historický lexikon obcí ČR 1869–2005 – 1. díl [472] => | url = http://www.czso.cz/csu/2004edicniplan.nsf/t/9200404384/$File/13n106cd1.pdf [473] => | datum vydání = 2007-03-03 [474] => | datum přístupu = 2014-12-22 [475] => | strany = 98, 99 [476] => | lokace = záznam 70 [477] => | jazyk = [478] => }} [479] => {{MonumNet [480] => | ID = 131536 [481] => | název = synagoga [482] => }} [483] => https://kladensky.denik.cz/kultura_region/dny-izraelske-kultury-jsou-v-plnem-proudu-zajem-lidi-je-velky-20170410.html [484] => {{citace webu [485] => | titul = O Slaném [486] => | url = https://www.meuslany.cz/o%2Dslanem/d-45581/p1=52 [487] => | vydavatel = Město Slaný [488] => | datum přístupu = 2022-05-11 [489] => }} [490] => [491] => [492] => === Literatura === [493] => * {{Citace monografie [494] => | příjmení = Mikovec [495] => | jméno = Ferdinand Břetislav [496] => | odkaz na autora = Ferdinand Břetislav Mikovec [497] => | ilustrátoři = Josef Vojtěch Hellich, Vilém Kandler [498] => | rok = [1860] [499] => | titul = Starožitnosti a Památky země České. [500] => | vydavatel = Kober a Markgraf [501] => | místo = Praha [502] => | url = http://www.digitalniknihovna.cz/mlp/view/uuid:31b861f0-ea9b-11dc-b4ab-000d606f5dc6?page=uuid:71f845d0-eaa2-11dc-a680-000d606f5dc6 [503] => | kapitola = Hlavní chrám a bývalá Pražská brána ve Slaném [504] => | typ kapitoly = -kapitola [505] => | url kapitoly = http://www.digitalniknihovna.cz/mlp/view/uuid:31b861f0-ea9b-11dc-b4ab-000d606f5dc6?page=uuid:7383eee0-eaa2-11dc-9cb8-000d606f5dc6 [506] => | stránky = 52-59 [507] => }} [508] => * HUŠÁKOVÁ, Ivana a Vladimír PŘIBYL. ''Slaný''. Praha: Paseka, 2011. Zmizelé Čechy. {{ISBN|978-80-7432-112-2}}. [509] => * ''Knihovny Středočeského kraje.'' Kladno: Středočeská vědecká knihovna, 2004. 191 s. S. 84. {{ISBN|80-85191-46-6}}. [510] => * LACINA, Josef. ''Paměti královského města Slaného. I. díl. Za svobody i v porobě.'' Slaný 1885. [511] => * PAVELKA, Jaroslav. ''Slaný''. Praha 1941. [512] => * {{Citace monografie [513] => | příjmení = POCHE [514] => | jméno = Emanuel [515] => | titul = Umělecké památky Čech. Sv. 3. [516] => | vydavatel = Academia, [517] => | místo = Praha [518] => | rok = 1980 [519] => | strany = 336. [520] => | isbn = [521] => | jazyk = česky [522] => | příjmení2 = et al. [523] => | vydání = 1 [524] => }} [525] => * {{Citace elektronického periodika [526] => | příjmení = PŘIBYL [527] => | jméno = Vladimír [528] => | titul = Wiehlův dům [529] => | periodikum = Slánská radnice [530] => | datum_přístupu = 2015-10-02 [531] => | ročník = 6-2003 [532] => | číslo = 3 [533] => | strany = 16. [534] => | jazyk = česky [535] => }} [536] => * {{Citace elektronické monografie [537] => | příjmení = Přibyl [538] => | jméno = Vladimír [539] => | titul = Wilsonova ulice ve Slaném [540] => | vydavatel = Vlastivědné muzeum ve Slaném ve spolupráci s odborem kultury ve Slaném [541] => | datum_vydání = 2003 [542] => | datum_přístupu = 2015-10-02 [543] => | místo = Slaný [544] => | url = http://www.kultura.slansko.cz/upload/2008/09/wilsonova_ulice.pdf [545] => | jazyk = česky [546] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20151003192005/http://www.kultura.slansko.cz/upload/2008/09/wilsonova_ulice.pdf [547] => | datum archivace = 2015-10-03 [548] => | nedostupné = ano [549] => }} [550] => * ''Slaný - české město ve středověku: sborník příspěvků z kolokvia k 700. výročí královského města Slaného''. Kladno: Okresní úřad, 1997. [551] => * ''Slánské rozhovory 2016 a 2017: Slaný a Velvary : O umění baroku : historie, památky, staré tisky, národopis''. Slaný: Královské město Slaný, 2018. {{ISBN|978-80-905346-8-1}}. [552] => * VELC, Ferdinand. ''Soupis památek historických a uměleckých v Království českém XX. Politický okres slánský.'' Praha 1904. [553] => * GOLD, Hugo. ''Die Juden und Judengemeinden Böhmens in Vergangenheit und Gegenwart.'' Brno 1934. [554] => * ROZKOŠNÁ, Blanka. ''Židovské obce na Kladensku a Slánsku''. Kladno: Okresní muzeum Kladno, 2000. [555] => * DOBNER, Libor. ''Slaný - kapitoly z historie královského města''. Nákladem JUDr. Jiřího Linkeho vydal Roman Kabátek, Slaný 2016 [556] => * DOBNER, Libor. ''Slaný 2: kapitoly z historie královského města a okolí''. Slaný: Roman Kabátek, knihkupec a antikvář, 2017. {{ISBN|978-80-270-2586-2}}. [557] => * {{Citace monografie [558] => | příjmení = Wirth [559] => | jméno = Zdeněk [560] => | titul = Antonín Wiehl a česká renesance [561] => | vydavatel = Jan Štenc [562] => | místo = Praha [563] => | rok = 1921 [564] => | počet_stran = 27 [565] => | strany = 22, 23 [566] => | isbn = [567] => | jazyk = česky [568] => | vydání = první [569] => | rok_tisku = 1921 [570] => | poznámka = Zvláštní otisk ze sborníku Umění [571] => }} [572] => * FROLÍK, František a Markéta VLKOVÁ. ''Osobnosti Slánska a Velvarska s ukázkami jejich rukopisů''. Nové Strašecí: Jiří Červenka - Gelton, 2017. {{ISBN|978-80-88125-06-8}}. [573] => * HULINSKÝ, Jindřich, Jindřich HULINSKÝ a Jindřich HULINSKÝ. ''Město Slaný, jeho kraj a památnosti: Zkazky ze Slaného i Slánska''. Brno: GARN, 2016. Monografie měst, městeček a obcí, 199. [574] => * ''Město a region v dramatickém století - Slaný a Slánsko ve XX. století: sborník z historické konference [..., která proběhla 9. listopadu 2013 v Městském centru Grand''. Editor Pavel BARTONÍČEK. Slaný: Knihovna Václava Štecha ve Slaném, 2014. Historie Slánska ve XX. století, sv. č. 8. {{ISBN|978-80-905346-2-9}}. [575] => [576] => === Související články === [577] => * [[Městská autobusová doprava ve Středočeském kraji#Slaný|Městská autobusová doprava ve Slaném]] [578] => * [[Ovčáry (Slaný)]] [579] => * [[Lípa u Rosů]] [580] => * [[Trhlina]] [581] => [582] => === Externí odkazy === [583] => * {{Commonscat}} [584] => * {{Wikislovník|heslo=Slaný}} [585] => * {{Oficiální web}} [586] => * {{RÚIAN}} [587] => * [http://www.infoslany.cz Infocentrum Slaný] [588] => * [https://www.regionslansko.cz regionslansko.cz – Regionální portál Slánska] [589] => * [http://www.kultura.slansko.cz/ Kulturní akce pořádané městem Slaný] [590] => * [http://dusan.pc-slany.cz/slany/pamatky.htm Fotografie slánských památek] [591] => [592] => {{Části české obce}} [593] => {{Okres Kladno}} [594] => {{Autoritní data}} [595] => {{Portály|Česko|Geografie}} [596] => [597] => [[Kategorie:Slaný| ]] [598] => [[Kategorie:Města v Čechách]] [599] => [[Kategorie:Obce s pověřeným obecním úřadem]] [600] => [[Kategorie:Obce s rozšířenou působností]] [601] => [[Kategorie:Městské památkové zóny v Česku]] [602] => [[Kategorie:Obce v okrese Kladno]] [603] => [[Kategorie:Bývalá krajská města v Česku]] [604] => [[Kategorie:Sídla v Pražské plošině]] [605] => [[Kategorie:Mělnická vinařská podoblast]] [606] => [[Kategorie:Města v okrese Kladno]] [607] => [[Kategorie:Český lev ve znaku]] [608] => [[Kategorie:Sídla v Dolnooharské tabuli]] [609] => [[Kategorie:Dobrovolný svazek obcí Terra Prosperita]] [610] => [[Kategorie:Bývalá okresní města v Česku]] [611] => [[Kategorie:Zaniklé lázně v Česku]] [] => )
good wiki

Slaný

Město Slaný je někdejší královské město v okrese Kladno asi 29 km severozápadně od Prahy. Ve městě a jeho částech žije obyvatel.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Slánská hora','Kostel svatého Gotharda (Slaný)','Kaple Božího hrobu (Slaný)','Kvíc','Jiří z Poděbrad','Kvíček','Ovčáry (Slaný)','Řád svatého Benedikta','Blahotice','Piaristická kolej (Slaný)','Dolín','Václav Štech'

Blahotice

Dolín

Kvíc

Kvíček