Array ( [0] => 14673826 [id] => 14673826 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Slavníkovci [uri] => Slavníkovci [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => [[Soubor:Základy Slavníkovského kostela v Libici.jpg|náhled|Základy Slavníkovského kostela v Libici]] [1] => '''Slavníkovci''' byli významný, snad s [[Přemyslovci]] spřízněný český [[rod (genealogie)|rod]], jehož rozkvět a i zánik spadá do [[10. století]]. [[Vyvraždění Slavníkovců]] [[28. září]] [[995]] na [[Libice nad Cidlinou (hradiště)|Libici]] je pokládáno za jednu z nejvýznamnějších epizod raně [[středověk]]ého českého státu. Jejich vztah k [[Přemyslovci|Přemyslovcům]] patří k stále diskutovaným otázkám české historie. [2] => [3] => == Písemné prameny == [4] => O Slavníkovcích podává zprávu několik písemných pramenů. Asi nejznámější je [[Kosmas|Kosmova]] ''Kronika česká'', která je ovšem pramenem pozdním a pro toto období krajně nespolehlivým. [[Kosmas]] jako církevní osoba silně stranil [[Svatý Vojtěch|svatému Vojtěchu]]. Až v této kronice se jmenuje [[Libice nad Cidlinou|Libice]] jako místo, kde byli Slavníkovci vyvražděni, proto dnes tuto informaci nepovažujeme za úplně spolehlivou. Přinejmenším [[Malín (hradiště)|Malín]], kde prý stála slavníkovská [[mincovna]] (a který nebyl dodnes archeologicky prozkoumán), by mohl být místem, kde k útoku došlo. Dalším [[kronikář]]em, který zmiňuje osudy některých Slavníkovců, je [[Thietmar Merseburský]], ten byl ovšem současníkem. [5] => [6] => Mezi další prameny patří svatovojtěšské legendy ''Est locus'' (Vita prior) a ''Nascitur purpureus flor.'' Autorem nejstarší vojtěšské legendy ''Est locus'' byl [[Jan Canaparius]], v letech [[997]]–[[1004]] [[opat]] [[řím]]ského aventinského [[klášter]]a, který se osobně se [[Svatý Vojtěch|svatým Vojtěchem]] setkal. Autorem mladší ''Nascitur purpureus flor'' byl [[Bruno z Querfurtu]] († [[1009]]), který jako zdroj informací pro své dílo užil osob z Canapariova okruhu a [[Svatý Vojtěch|Vojtěchova]] přítele a vychovatele Radlu. [7] => [8] => == Rozsah území == [9] => Rozsah slavníkovského území není s určitostí znám. Nějaké informace podává [[Kosmas]], ale uvádí jako jižní hranice hradiště [[Chýnov]], [[Doudleby]] a [[Netolice (hradiště)|Netolice]], na západě [[Okres Rokycany|Rokycansko]] a na východě hrad [[Litomyšl]]. Vzhledem k již zmíněné nespolehlivosti tohoto pramene někteří historikové takový rozsah zpochybňují a omezují jej pouze na oblast libicko-malínskou (doloženou slavníkovskými mincemi), resp. [[okres Poděbrady|Poděbradsko]], [[okres Nymburk|Nymbursko]], [[okres Kolín|Kolínsko]], [[okres Kutná Hora|Kutnohorsko]] a [[okres Čáslav|Čáslavsko]]. [10] => [11] => == Nejznámější členové rodu == [12] => [[Slavník]] († [[981]],Podle Kosmovy kroniky podle nekrologu [[Břevnovský klášter|břevnovského kláštera]] se tak stalo [[18. březen|18. března]]) a jeho žena [[Střezislava]] († [[987]]) : patří k první generaci ''Slavníkovců'', které známe. Snad byli příbuzní [[Přemyslovci|Přemyslovců]] a podle [[Bruno z Querfurtu|Bruna z Querfurtu]] i saských Luidolfovců ([[Jindřich I. Ptáčník]] nebo [[Jindřich II.]]). Část historiků se domnívá, že Střezislava mohla být sestrou [[Boleslav I.|Boleslava I.]] a [[Svatý Václav|Václava]]. Jiní to odmítají (protože tuto skutečnost by Bruno znal) a pokládají za jejich příbuzného Slavníka (přes některé neznámé mladší sourozence [[Přemyslovci|Přemyslovců]]). Existují však i hypotézy o tom, že by Slavník mohl být totožný s údajným synem knížete Václava Zbraslavem. Podle Dalimilovy kroniky byla Střezislava sestrou zlického knížete. [13] => [14] => [[Soběslav (Slavníkovec)|Soběslav]]: Převzal správcovství či vládu nad slavníkovskou doménou po Slavníkově smrti v roce [[981]]. Za jeho správcovství/vlády došlo k rozkvětu Libice, byl vystavěn knížecí palác a kostel [[Jan Křtitel|sv. Jana Křtitele]] v otonském stavebním stylu, na Libici a na Malíně došlo k ražbě vlastních mincí. Na některých mincích je Soběslav označen jako „dux“ tedy vévoda nebo kníže. Na jiném typu mince je vyobrazen s korunou na hlavě. Tato koruna se velmi podobá císařské koruně Oty II. a Oty III. Masakr v roce 995 přežil, protože v té době vytáhl na pomoc [[Ota III.|Otovi III.]] Po roce [[995]] se uchýlil na dvůr [[Boleslav I. Chrabrý|Boleslava Chrabrého]] a s ním se také v roce [[1003]] vrátil do Čech. Zahynul o rok později při ústupu z Prahy (snad v [[září]] [[1004]])Podle Thietmara Merseburského. [15] => [16] => Nejznámějším Slavníkovcem byl druhý pražský biskup [[svatý Vojtěch]]. Uvažuje se o tom, že některé ze slavníkovských mincí jsou právě mince, které nechal razit svatý Vojtěch. Jde o mince s nápisem HIC DENARIUS EST EPIS(COPI),Latinsky „Toto je biskupův denár“ ale jelikož není uvedeno jméno biskupa (druhá strana mince je korumpovaná), nelze tuto teorii potvrdit. [17] => [18] => Se svatým Vojtěchem jsou úzce spjaty osudy jeho nevlastního bratra [[Svatý Radim|svatého Radima]]. [19] => [20] => == Vývoj koncepce == [21] => [[Soubor:Socha Svateho Vojtecha a Radima.jpg|náhled|Sousoší svatých Vojtěcha a Radima (Libice)]] [22] => [23] => Pojem Slavníkovci se objevil v české [[historiografie|historiografii]] v 2. polovině [[19. století]]. Během následujícího více než století se stal jedním z nejdiskutovanějších pojmů a dodnes jím i zůstává. Slavníkovce znal a tento název poprvé použil [[František Palacký]],Kosmas je jako knížecí rod neuvádí, na rozdíl od jiných knížecích rodů 10. a 1. poloviny 11. století (Vršovci, Munici, Těptici, …) ale až německá historiografická škola, ke které patřil [[Josef Loserth]], [[Berthold Bretholz]] nebo [[Julius Lippert (poslanec Říšské rady)|Julius Lippert]], vytvořila teorii dualismu – tedy že ve 2. polovině 10. století existovaly v Čechách dva mocensky si rovné knížecí rody – [[Přemyslovci]] a Slavníkovci. Ti spolu soupeřili o moc nad vznikajícím českým státem a jejich soupeření bylo ukončeno násilným vpádem na jedno ze slavníkovských hradišť, kde byla velká část rodu včetně žen a dětí povražděna (přežili pouze biskup [[Svatý Vojtěch|sv. Vojtěch]], hlava rodu „dux“ Soběslav a jejich nevlastní bratr Radim). Zničení Slavníkovců ukončilo pak sjednocování Čech a stálo u založení českého státu pod vládou [[Přemyslovci|Přemyslovců]]. [24] => [25] => Koncepci o dvou mocenských útvarech převzala [[Gollova škola]] (především historik [[Václav Novotný (historik)|Václav Novotný]]) a archeologicky ji svými výzkumy na [[hradiště|hradišti]] [[Libice nad Cidlinou|Libice]] potvrdil i [[Archeologie|archeolog]] [[Rudolf Turek]]. [26] => [27] => Zásluhou vědecké autority [[Rudolf Turek|Rudolfa Turka]] se na této teorii nic nezměnilo až do jeho smrti na počátku 90. let. Poté vystoupil s vážnými pochybami jeho žák [[Jiří Sláma]]. [28] => [29] => Dnes mezi odborníky převládá názor, že Slavníkovci byli blízcí příbuzní Přemyslovců, Liudolfingů (Otonů) a zlických knížat nebo dosazení správci v oblasti [[Trstenická stezka|Trstenické stezky]]. Jejich úkolem bylo kontrolovat tuto pro Boleslavovo knížectví životně důležitou oblast, v žádném případě nemohli být Přemyslovcům mocensky konkurenceschopní. [[Trstenická stezka]] byla v [[10. století]] mezinárodní magistrálou spojující západní a východní Evropu, po které proudilo zboží (kožešiny, sůl, otroci, luxusní zboží atd.). Český kníže musel mít z tohoto obchodu obrovské zisky. [30] => [31] => Důležitá je i informace o 1000 bojovnících, které [[Boleslav I.]] poslal roku [[955]] [[Ota II.|Otovi II.]] a kteří se zúčastnili [[Bitva na Lechu|bitvy na Lechu]]. V té době měl na jihu svést další bitvu s [[Maďaři|Maďary]]. Pokud by Slavníkovci chtěli Boleslavu I. či později [[Boleslav II.|Boleslavu II.]] mocensky konkurovat, museli by mít vojsko nejméně tak velké. Česká kotlina se svými zdroji a hustotou obyvatelstva by takový počet bojovníků nedokázala uživit. [32] => [33] => == Vyvraždění Slavníkovců == [34] => {{Podrobně|Vyvraždění Slavníkovců}} [35] => [[Soubor:Dobytí Libice roku 995 (Rosa Bohemica, 1668).png|náhled|''Dobytí Libice'' (M. Bolelucký: ''Rosa Bohemica'', 1668)]] [36] => Dne [[28. září]] [[995]] čeští velmožové téměř všechny členy rodu v [[Libice nad Cidlinou|Libici]] povraždili. Přežil jen [[Soběslav (Slavníkovec)|Soběslav]], [[Svatý Vojtěch|Vojtěch]] a jejich nevlastní bratr [[Svatý Radim|Radim]]. Motiv tohoto násilného činu je předmětem různých hypotéz. Kronikář [[Kosmas]] popisuje přepadení Libice a [[vyvraždění Slavníkovců]] takto: [37] => [38] => {{Citát|Toho času kníže nemohl vládnouti sám sebou, ale vládli předáci. Tito obrátivše se v nenávistníky Boha, ničemných otců nejhorší synové vykonali velmi zlý a ničemný skutek. Neboť jednoho svátečního dne vnikli do hradu Libice, v němž bratří svatého Vojtěcha a hradští bojovníci všichni jako nevinné ovečky stáli při slavné mši svaté, slavíce svátek. Oni však jako draví vlci ztekli hradní zdi, muže a ženy do jednoho pobili, a sťavše čtyři bratry svatého Vojtěcha se vším potomstvem před samým oltářem, hrad zapálili, ulice krví zkropili, a obtíženi krvavým lupem a krutou kořistí, vesele se vrátili domů.|''[[Kosmova kronika]]''}} [39] => [40] => == Odkazy == [41] => === Poznámky === [42] => [43] => [44] => === Reference === [45] => [46] => {{Citace elektronické monografie [47] => | příjmení = Šimík [48] => | jméno = Petr [49] => | titul = Odkud se vzali po roce 950 ve východních Čechách Slavníkovci? [50] => | url = http://www.moraviamagna.cz/otazky/o_2008ci.htm [51] => | datum vydání = 2009 [52] => | datum přístupu = 2022-09-28 [53] => | vydavatel = Moravia Magna [54] => }} [55] => {{Citace monografie [56] => | příjmení = Lutovský [57] => | jméno = Michal [58] => | příjmení2 = Petráň [59] => | jméno2 = Zdeněk [60] => | titul = Slavníkovci. Mýtus českého dějepisectví [61] => | vydavatel = Libri [62] => | místo = Praha [63] => | rok = 2004 [64] => | isbn = 80-7277-170-1 [65] => | strany = 65 [66] => }} [67] => {{Citace elektronického periodika [68] => | příjmení = Veselý [69] => | jméno = Josef [70] => | titul = 44. schůzka: Vyvraždění Slavníkovců, svatý Vojtěch [71] => | periodikum = Český rozhlas Dvojka [72] => | vydavatel = Český rozhlas [73] => | datum vydání = 2019-04-04 [74] => | datum přístupu = 2022-09-28 [75] => | url = https://dvojka.rozhlas.cz/44-schuzka-vyvrazdeni-slavnikovcu-svaty-vojtech-7938306 [76] => }} [77] => [78] => [79] => === Literatura === [80] => * {{Citace monografie | příjmení = Dvorník | jméno = František | odkaz na autora = František Dvorník | titul = Zrod střední a východní Evropy. Mezi Byzancí a Římem | vydavatel = Prostor | místo = Praha | rok = 1999 | počet stran = 528 | isbn = 80-7260-005-2}} [81] => * {{Citace periodika [82] => | příjmení = Hásková [83] => | jméno = Jarmila [84] => | odkaz na autora = Jarmila Hásková [85] => | titul = Slavníkovci ve výpovědi svých mincí [86] => | periodikum = Archeologické rozhledy [87] => | odkaz na periodikum = Archeologické rozhledy [88] => | url = https://kramerius.lib.cas.cz/view/uuid:e6d2073b-3cfa-11e1-8486-001143e3f55c?page=uuid:e6d2076a-3cfa-11e1-8486-001143e3f55c [89] => | datum přístupu = 2020-07-19 [90] => | rok = 1995 [91] => | ročník = XLVII [92] => | číslo = 2 [93] => | strany = 225–230 [94] => }} [95] => * {{Citace monografie | příjmení = Lutovský | jméno = Michal | odkaz na autora = Michal Lutovský | příjmení2 = Petráň | jméno2 = Zdeněk | odkaz na autora2 = Zdeněk Petráň | titul = Slavníkovci : mýtus českého dějepisectví | vydavatel = Libri | místo = Praha | rok = 2005 | vydání = 2 | počet stran = 173 | isbn = 80-7277-291-0}} [96] => * {{Citace periodika [97] => | příjmení = Lutovský [98] => | jméno = Michal [99] => | titul = Několik poznámek k problematice slavníkovské domény [100] => | periodikum = Archeologické rozhledy [101] => | url = https://kramerius.lib.cas.cz/view/uuid:e6d2073b-3cfa-11e1-8486-001143e3f55c?page=uuid:e6d20778-3cfa-11e1-8486-001143e3f55c [102] => | datum přístupu = 2020-07-19 [103] => | rok = 1995 [104] => | ročník = XLVII [105] => | číslo = 2 [106] => | strany = 239–245 [107] => }} [108] => * {{Citace monografie [109] => | příjmení = Králík [110] => | jméno = Oldřich [111] => | odkaz na autora = Oldřich Králík [112] => | titul = Slavníkovské interludium: k česko-polským kulturním vztahům kolem roku 1000 [113] => | vydavatel = Profil [114] => | místo = Ostrova [115] => | rok = 1966 [116] => | počet stran = 261 [117] => | vydání = 1 [118] => }} [119] => * {{Citace periodika [120] => | příjmení = Sláma [121] => | jméno = Jiří [122] => | odkaz na autora = Jiří Sláma [123] => | titul = Slavníkovci – významná či okrajová záležitost českých dějin 10. století? [124] => | periodikum = Archeologické rozhledy [125] => | odkaz na periodikum = Archeologické rozhledy [126] => | url = https://kramerius.lib.cas.cz/view/uuid:e6d2073b-3cfa-11e1-8486-001143e3f55c?page=uuid:e6d2073f-3cfa-11e1-8486-001143e3f55c [127] => | datum přístupu = 2020-07-19 [128] => | rok = 1995 [129] => | ročník = XLVII [130] => | číslo = 2 [131] => | strany = 182–224 [132] => }} [133] => * {{Citace periodika | příjmení = Třeštík | jméno = Dušan | odkaz na autora = Dušan Třeštík | titul = Kdo a proč vyvraždil Slavníkovce? Spor biskupa Vojtěcha s Vršovci a s českým státem | periodikum = Dějiny a současnost | odkaz na periodikum = Dějiny a současnost | rok = 2006 | měsíc = | ročník = 28 | číslo = 1 | strany = 14–16 | url = http://dejiny.nln.cz/archiv/2006/1/kdo-a-proc-vyvrazdil-slavnikovce- | issn = 0418-5129}} [134] => * {{Citace monografie | příjmení = Třeštík | jméno = Dušan | odkaz na autora = Dušan Třeštík | titul = Počátky Přemyslovců. Vstup Čechů do dějin (530–935) | odkaz na titul = Počátky Přemyslovců. Vstup Čechů do dějin (530–935) | vydavatel = Nakladatelství Lidové noviny | místo = Praha | rok = 1997 | počet stran = 658 | isbn = 80-7106-138-7}} [135] => * {{Citace monografie [136] => | editoři = Dušan Třeštík, Josef Žemlička [137] => | titul = Svatý Vojtěch, Čechové a Evropa [138] => | vydavatel = Nakladatelství Lidové noviny [139] => | místo = Praha [140] => | rok vydání = 1998 [141] => | isbn = 80-7106-237-5 [142] => }} [143] => [144] => === Související články === [145] => * [[Slavníkovské mincovnictví]] [146] => * [[Bílí Chorvati]] [147] => [148] => === Externí odkazy === [149] => * {{Commonscat}} [150] => [151] => {{Autoritní data}} [152] => {{Portály|Lidé|Středověk}} [153] => [154] => [[Kategorie:Slavníkovci| ]] [155] => [[Kategorie:České šlechtické rody]] [] => )
good wiki

Slavníkovci

Základy Slavníkovského kostela v Libici Slavníkovci byli významný, snad s Přemyslovci spřízněný český rod, jehož rozkvět a i zánik spadá do 10. století.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Přemyslovci','Svatý Vojtěch','Kosmas','995','Libice nad Cidlinou','1004','10. století','28. září','Svatý Radim','Rudolf Turek','Boleslav I.','Trstenická stezka'

1004

995

Kosmas

Přemyslovci