Array ( [0] => 14759881 [id] => 14759881 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Slivoň [uri] => Slivoň [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Taxobox [1] => | jméno = Slivoň [2] => | obrázek = Frühling blühender Kirschenbaum.jpg [3] => | popisek = Rozkvetlá třešeň [4] => | říše = [[rostliny]] (''Plantae'') [5] => | podříše = [[cévnaté rostliny]] (''Tracheobionta'') [6] => | oddělení = [[krytosemenné]] (''Magnoliophyta'') [7] => | třída = [[vyšší dvouděložné]] (''Rosopsida'') [8] => | řád = [[růžotvaré]] (''Rosales'') [9] => | čeleď = [[růžovité]] (''Rosaceae'') [10] => | rod = '''slivoň''' (''Prunus'') [11] => | rod popsal = [[Carl Linné|L.]], 1753 [12] => | synonyma = [13] => * ''Amygdalus'' L. [14] => * ''Armeniaca'' [[Giovanni Antonio Scopoli|Scop.]] [15] => * ''Cerasus'' [[Philip Miller|Mill.]] [16] => * ''Laurocerasus'' Duh. [17] => * ''Padellus'' . [18] => * ''Padus'' Mill. [19] => * ''Persica'' Mill. [20] => * bobkotřešeň [21] => * bobkovišeň [22] => * broskvoň [23] => * mahalebka [24] => * mandloň [25] => * meruňka [26] => * střemcha [27] => * třešeň [28] => * višeň{{Citace elektronické monografie [29] => | titul = Prunus (slivoň) [30] => | url = http://www.biolib.cz/cz/taxon/id39509/ [31] => | datum přístupu = 2008-11-17 [32] => | vydavatel = BioLib.cz [33] => }} [34] => }} [35] => '''Slivoň''' (''Prunus'') je rozsáhlý [[rod (biologie)|rod]] [[strom]]ů a [[keř]]ů z [[Čeleď|čeledi]] [[růžovité|růžovitých]] se značným hospodářským a kulturním významem. Zahrnuje velké množství oblíbených ovocných dřevin, jako jsou [[Slivoň švestka|švestka]], [[Meruňka obecná|meruňka]], [[Višeň obecná|višeň]], [[Třešně|třešeň]], [[Mandloň obecná|mandloň]] a [[Broskvoň obecná|broskvoň]], stejně jako druhy planě rostoucí, jako jsou [[Střemcha obecná|střemcha]], [[Trnka obecná|trnka]] či [[Višeň turecká|mahalebka]]. Slivoně se vyznačují jednoduchými, střídavými listy a oboupohlavnými, zpravidla vonnými květy. Obsahují množství různých chemických látek, mimo jiné i toxického [[amygdalin]]u. Plodem jsou [[peckovice]] různé velikosti a barvy. [36] => [37] => V minulosti byl dnešní široce pojatý rod rozdělován do několika rodů. Počet taxonů zahrnovaných dnes do rodu ''Prunus'' se blíží číslu 500 včetně kříženců a různých poddruhů; druhů je udáváno kolem 200. Rod je rozšířen kosmopolitně, nejvíce v mírných šířkách [[severní polokoule]]. Mnohé zástupce lidé pěstují již po tisíce let a byla vyšlechtěna celá řada hybridů a kultivarů. Na českém území je původních šest druhů, další jsou zdomácnělými archeofyty a nebo místy zplaňují z kultury. Pravlastí rodu je východní Asie, kde se vyvinul zhruba před 60 miliony let. [38] => [39] => Plody slivoní mají široké spektrum využití: od přímé konzumace v čerstvém stavu po výrobu [[kompot]]ů, rozvářek, [[sirup]]ů, [[džem]]ů a [[Povidla|povidel]], lze je též sušit, mrazit nebo [[Kandované ovoce|kandovat]]. Využívány jsou i při pečení jako náplň meruňkových či švestkových [[knedlík]]ů i do koláčů a dezertů. Vyrábí se z nich mnoho různých alkoholických nápojů, ať už jde o [[Pálenka|destiláty]] ([[slivovice]], meruňkovice), ovocné [[likér]]y ([[griotka]], [[Amaretto]]), ovocná vína nebo piva. [[Mandle (plod)|Mandle]] mají všestranné užití v cukrářství nebo jako [[Pochutiny|pochutina]]. Z plodů japonské [[Meruňka japonská|meruňky ume]] se vyrábí přísady jako [[umeocet]], nakládané jsou známé jako [[umeboši]]. Mnohé druhy se užívají i jako [[Okrasná rostlina|okrasné rostliny]], např. [[sakura ozdobná|sakura]], která je významným symbolem Japonska. Patří k významným [[Medonosná rostlina|medonosným rostlinám]]. [40] => [41] => == Popis == [42] => [43] => === Vegetativní orgány, habitus a vzrůst === [44] => Slivoně jsou opadavé, zřídka i stálezelené (sekce ''Laurocerasus'' nebo zástupci někdejšího tropického rodu ''Pygeum'') stromy nebo keře. Mohou nabývat různého [[Habitus (biologie)|habitu]]: od nízkých, středně vysokých i vysokých stromů dorůstajích výšek 5 až 25 metrů, zřídka více, přes vícekmenné, bohatě větvené stromky či keře a klonální porosty až po nízké plazivé keře o výšce i méně než 30 centimetrů. Dožívají se relativně krátkého věku, řádově desítky let; výjimkou je třešeň ptačí či meruňka japonská, jejichž stáří může být i několik set let. [[Kořen|Kořenový systém]] je u stromových zástupců kůlovitý, hluboko sahající, bohatě větvený, s [[Arbuskulární mykorhiza|arbuskulární mykorhizou]]. U mnoha druhů je vyvinuta silná [[Vegetativní rozmnožování|kořenová výmladnost]], díky níž mohou jedinci vytvářet na stanovišti rozsáhlé [[polykormon]]y (typicky např. [[Trnka obecná|slivoň trnka]]). [[Borka|Kůra]] je v mládí hladká, často s nápadnými [[lenticela]]mi, ve stáří puká a vytváří rozbrázděnou borku, nebo se podélně kroutí a odlupuje. Některé druhy mají zkrácené větvičky ([[brachyblast]]y) opatřené [[Trn (botanika)|kolci]]. [[List]]y jsou jednoduché, střídavě postavené nebo vyrůstající na brachyblastech, s drobnými opadavými [[palist]]y. [[Čepel listová|Listové čepele]] jsou obvykle kopinatého nebo vejčitého tvaru, se zubatými, pilovitými nebo i téměř celokrajnými okraji; na jejich spodním okraji nebo na [[řapík]]u jsou často [[Nektar|nektariové žlázky]].Hejný S., Slavík B., Kirschner J. & Křísa B. (eds), ''Květena České republiky 3'', Academia, Praha. [45] => [46] => === Generativní orgány === [47] => [[Květ]]y jsou oboupohlavné, pravidelné, vyrůstající samostatně nebo v chudých či bohatých květenstvích: [[Okolík|okolících]], [[Chocholík|chocholících]] či [[Hrozen|hroznech]]. Rozkvétají obvykle před vyrašením listů nebo současně s listy. Květní lůžko formuje zvonkovitou nebo válcovitou [[Češule|češuli]]. [[Kalich (botanika)|Kališních]] i [[Koruna (botanika)|korunních lístků]] je po pěti, korunní jsou většinou bílé až růžové, zřídka i v odstínech červené, purpurové či fialové. [[Gyneceum (botanika)|Gyneceum]] je apokarpní, s jedním [[plodolist]]em, [[semeník]] je svrchní, volně vyrůstající ze dna češule, s jednou přímou [[Čnělka|čnělkou]]. [[Tyčinka (botanika)|Tyčinky]] jsou volné, nesrostlé, vyrůstající ve velkém množství (20–100), s barevnými [[prašník]]y. Mezi bázemi tyčinek a semeníku se nacházejí květní nektaria.{{Citace periodika [48] => | příjmení = Chwil [49] => | jméno = Mirosława [50] => | příjmení2 = Kostryco [51] => | jméno2 = Mikołaj [52] => | příjmení3 = Matraszek-Gawron [53] => | jméno3 = Renata [54] => | titul = Comparative studies on structure of the floral nectaries and the abundance of nectar production of Prunus laurocerasus L. [55] => | periodikum = Protoplasma [56] => | datum vydání = 2019-11 [57] => | ročník = 256 [58] => | číslo = 6 [59] => | strany = 1705–1726 [60] => | issn = 0033-183X [61] => | pmid = 31312908 [62] => | doi = 10.1007/s00709-019-01412-z [63] => | jazyk = en [64] => | url = http://link.springer.com/10.1007/s00709-019-01412-z [65] => | datum přístupu = 2022-03-14 [66] => }} Květy často výrazně voní, opylovány jsou hmyzem, typicky [[Blanokřídlí|blanokřídlými]]; úzké vazby s konkrétními opylovači nejsou známy.{{Citace monografie [67] => | příjmení = Smith [68] => | jméno = Nantan et al [69] => | titul = Flowering Plants of the Neotropics [70] => | vydavatel = Princeton University Press [71] => | místo = Princeton [72] => | rok = 2003 [73] => | isbn = 0691116946 [74] => | jazyk = en [75] => }} Co do [[opylení]] mohou být [[Samosprašnost|samosprašné]], nebo [[Cizosprašnost|cizosprašné]], což je třeba vzít do úvahy při zahradní výsadbě. [76] => [77] => Květní obaly včetně češule po odkvětu opadávají a semeník dozrává v [[Plod (botanika)|plod]], kterým je kulatá nebo vejčitá [[peckovice]] různých rozměrů; u planých druhů je drobnější, s méně masitou dužinou, než u pěstovaných kultivarů. Vyrůstá na stopce nebo přisedle, na povrchu je hladká nebo pýřitě plstnatá, s relativně velkou [[pecka|peckou]] uvnitř. Dužnina plodů je u převážné většiny slivoní jedlá, u některých druhů však hrozí otravy nebo nevolnosti při pozření semen obsahujících prudce jedovaté látky (střemchy, bobkovišeň).{{Citace elektronického periodika [78] => | titul = Prunus in Flora of China @ efloras.org [79] => | periodikum = www.efloras.org [80] => | url = http://www.efloras.org/florataxon.aspx?flora_id=2&taxon_id=126865 [81] => | datum přístupu = 2018-12-30 [82] => }} [83] => [84] => Základní chromozomové číslo je x = 8, jednotlivé druhy mohou nabývat různého stupně [[ploidie]] (2, 4, 6, 8, dokonce i 18).{{Citace monografie [85] => | příjmení = Musilová [86] => | jméno = Lenka [87] => | příjmení2 = [88] => | jméno2 = [89] => | titul = Riziko hybridizace pěstovaných třešní s ohroženou [90] => třešní křovitou (Prunus fruticosa) [91] => | url = https://dspace.cuni.cz/bitstream/handle/20.500.11956/30519/BPTX_2009_2_11310_0_200552_0_79570.pdf?sequence=1 [92] => | vydání = [93] => | vydavatel = Univerzita Karlova [94] => | místo = Praha [95] => | rok vydání = 2010 [96] => | počet stran = [97] => | strany = [98] => | isbn = [99] => }} [100] => Soubor:Prunus fruticosa sl4.jpg|alt=Rozkvetlý drobný keřík třešně ve vysoké trávě |[[Třešeň křovitá]] (''Prunus fruticosa'') patří k nejmenším zástupcům rodu [101] => Soubor:20140302Prunus cerasifera Hockenheimer Rheinbogen2.jpg|alt=Pohled na silně rozvětvený kmen slivoně myrobalánu|Typické větvení planě rostoucí slivoně (''Prunus cerasifera'') [102] => Soubor:20140316Mandelbluete Bruehl18.jpg|alt=Detail kmene |Borka mandloně s typickými jizvami po lenticelách a podélně se odlupující kůrou [103] => Soubor:Glandes Prunus avium.jpg|alt=Detail řapíku se dvěma červenými nektariovými žlázkami|Nektariové žlázky na řapíku [104] => Soubor:20180314Prunus spinosa1.jpg|alt=Větévka trnky s rašícími pupeny|Pupeny na zkrácených větévkách zakončených kolci (trnka) [105] => Soubor:Кайсия - цвят.JPG|alt=Detail květu|Detail květu meruňky s dobře patrnou stavbou kalicha a koruny [106] => Soubor:2016-07-17-Aprikose-6015.jpg|alt=Rozpůlená meruňka |Struktura plodu [107] => Soubor:Apricot kernel centimeter scale.png|náhled|Jádro meruňky|alt=Rozlousknutá pecka meruňky s jádrem, vedle měřítko (jádro měří asi 1 cm) [108] => [109] => [110] => == Obsahované látky == [111] => Zástupci rodu obsahují ve svých pletivech značné množství různých chemických látek. Krom [[Sacharidy|sacharidů]], [[Bílkovina|bílkovin]], minerálů, [[vitamín]]ů a různých organických kyselin ([[Kyselina jablečná|jablečná]], [[Kyselina mravenčí|mravenčí]], [[Kyselina citronová|citrónová]], [[Kyselina vinná|vinná]]) jsou to především [[flavonoidy]] a [[fenoly]], např. [[kumarin]]. Typický je též alkoholový cukr [[sorbitol]]. Důležitý je výskyt vysoce jedovatých kyanogenních [[Glykosidy|glykosidů]] [[prunasin]]u, který se nachází ve vegetativních částech rostlin, a [[amygdalin]]u nacházejícího se v semenech. Uvádí se, že již 10 kapek oleje extrahovaného z hořkých mandlí může působit na člověka smrtelně.{{Citace monografie [112] => | příjmení = Steinbach [113] => | jméno = Günther [114] => | příjmení2 = [115] => | jméno2 = [116] => | titul = Lexikon užitkových rostlin [117] => | vydání = [118] => | vydavatel = Knižní klub [119] => | místo = Praha [120] => | rok vydání = 1997 [121] => | počet stran = [122] => | strany = 122–146 [123] => | isbn = 80-7176-432-9 [124] => }} [125] => [126] => == Rozšíření a ekologie == [127] => [[Soubor:Prunus pumila, South Ste. Marys Island.JPG|náhled|''Prunus pumila'', habitus plazivého keře na kamenité stráni|alt=Plazivý keř se zralými tmavými třešněmi na kamenité stráni|vlevo]] [128] => Rod ''Prunus'' je rozšířen kosmopolitně, s těžištěm výskytu v mírných a subtropických oblastech na severní polokouli. Osídluje prakticky celou [[Evropa|Evropu]], [[Asie|Asii]] a [[Severní Amerika|Severní Ameriku]] vyjma nejchladnějších arktických oblastí, zasahuje též do tropů [[Indočína|Indočíny]] a [[jihovýchodní Asie]]. Řada druhů se vyskytuje i v [[Jižní Amerika|Jižní Americe]], rovníkové a [[Jižní Afrika|jižní Africe]] včetně [[Madagaskar]]u a několik i v [[Austrálie|Austrálii]]. Škála stanovišť, která zástupci rodu obývají, je dosti široká. Stromové druhy rostou v nížinných [[Tropický deštný les|deštných lesích]] tropů jako úrovňové či podúrovňové dřeviny, v primárních i [[Druhotný les|druhotných]] opadavých a polooopadavých lesích temperátní zóny a na jejich prosvětlených okrajích, keřové druhy mohou tvořit stinný lesní podrost (bobkovišeň lékařská), nebo se naopak vyskytovat na plném slunci či v lehčím polostínu v křovinatých formacích [[lesostep]]í a [[step]]í včetně aridních oblastí jihozápadní Asie či Nevadské pánve; další se vyskytují v horských a subalpínských křovinách asijských hor.{{Citace monografie [129] => | příjmení = Steenis [130] => | jméno = C. (ed.) [131] => | titul = Flora Malesiana. Vol. 11 (2) [132] => | url = https://archive.org/details/floramalesianabe20000unse [133] => | vydavatel = Foundation Flora Malesiana [134] => | místo = Leiden, Niederlands [135] => | rok = 1993 [136] => | isbn = 90-71236-19-6 [137] => | jazyk = en [138] => }}{{Citace monografie [139] => | příjmení = Smith [140] => | jméno = Nantan et al [141] => | titul = Flowering Plants of the Neotropics [142] => | vydavatel = Princeton University Press [143] => | místo = Princeton [144] => | rok = 2003 [145] => | isbn = 0691116946 [146] => | jazyk = en [147] => }} [148] => [149] => Zvládají růst prakticky v jakékoli půdě kromě těžké jílovité a trvale zamokřené, některé druhy snášejí i chudé kamenité půdy a značné sucho. Kulturně pěstované druhy vyžadují hluboké půdy, které jsou dostatečně humózní. Kromě bobkovišní a střemchy jsou všechny druhy vápnomilné; na větší množství vápníku v půdě jsou však citlivé broskvoně.JAN, Tomáš. ''Peckoviny: přes 160 barevných fotografií a popisů odrůd peckovin''. Olomouc: Petr Baštan, 2011. {{ISBN|978-80-87091-18-0}}. Při prudkém střídání teplot v zimě mohou trpět mrazovými trhlinami ve dřevě a následným [[klejotok]]em. K nejčastějším škůdcům a chorobám patří [[Obalečovití|obaleči]], dále [[monilióza]], různé bakteriální spály, houbové [[Skvrnitost listů třešně a višně|skvrnitosti]] a [[Kadeřavost broskvoně|kadeřavost]], zralé plody třešní obývají larvy [[Vrtule třešňová|vrtule třešňové]]. Velmi obávanou chorobou, která ve 20. století zlikvidovala po celém světě stovky milionů stromů více než 30 druhů slivoní, je [[šarka]] – virové onemocnění přenášené zpravidla [[mšice]]mi.{{Citace monografie [150] => | příjmení = Hieke [151] => | jméno = Karel [152] => | příjmení2 = [153] => | jméno2 = [154] => | titul = Praktická dendrologie [155] => | vydání = [156] => | vydavatel = Státní zemědělské nakladatelství [157] => | místo = Praha [158] => | rok vydání = 1978 [159] => | počet stran = [160] => | strany = 252–296 [161] => | isbn = [162] => }}{{Citace elektronického periodika [163] => | titul = Dobrá zpráva pro švestky - Gate2Biotech.cz [164] => | periodikum = www.gate2biotech.cz [165] => | url = http://www.gate2biotech.cz/dobra-zprava-pro-svestky/ [166] => | datum přístupu = 2018-12-31 [167] => }} [168] => [[Soubor:Black hairstreak (Satyrium pruni) female laying egg.jpg|alt=Motýl na větvičce|náhled|Samička ostruháčka švestkového (''Satyrium pruni'') na trnce]] [169] => Slivoně patří k významným [[Medonosná rostlina|medonosným rostlinám]], včelám poskytují hojnost [[Nektar|nektaru]] v květních i mimokvětních [[Nektárium|nektáriích]] a také mnoho výživného [[Pyl|pylu]]. Méně často hostí i producenty [[medovice]], např. některé [[mšice]].{{Citace monografie [170] => | příjmení = Haragsim [171] => | jméno = Oldřich [172] => | titul = Včelařské dřeviny a byliny [173] => | url = [174] => | vydání = 2., upr. vyd [175] => | vydavatel = Grada [176] => | místo = Praha [177] => | počet stran = [178] => | strany = [179] => | isbn = 978-80-247-4647-0 [180] => | isbn2 = 80-247-4647-6 [181] => | oclc = 842345297 [182] => }} Jsou živnými rostlinami pro mimořádně veliké množství motýlů, v ČR je to například [[otakárek ovocný]], [[babočka jilmová]], [[ostruháček švestkový]] a další.{{Citace elektronického periodika [183] => | titul = Mapování a ochrana motýlů České republiky: Výsledky hledání: prunus [184] => | periodikum = www.lepidoptera.cz [185] => | url = http://www.lepidoptera.cz/?q=prunus [186] => | datum přístupu = 2022-03-13 [187] => }}{{Citace elektronického periodika [188] => | titul = HOSTS - The Hostplants and Caterpillars Database at the Natural History Museum [189] => | periodikum = www.nhm.ac.uk [190] => | url = https://www.nhm.ac.uk/our-science/data/hostplants/search/list.dsml?searchPageURL=index.dsml&Familyqtype=starts+with&Family=&PFamilyqtype=starts+with&PFamily=&Genusqtype=starts+with&Genus=&PGenusqtype=starts+with&PGenus=prunus&Speciesqtype=starts+with&Species=&PSpeciesqtype=starts+with&PSpecies=&Country=&sort=Family [191] => | datum přístupu = 2022-03-13 [192] => }} Mykorhizní vazbu na řadu druhů slivoní má jedlá jarní houba [[závojenka podtrnka]].{{Citace elektronického periodika [193] => | titul = Entoloma clypeatum - závojenka podtrnka - myko.cz [194] => | periodikum = www.myko.cz [195] => | url = https://www.myko.cz/myko-atlas/Entoloma-clypeatum/ [196] => | datum přístupu = 2022-03-13 [197] => }} [198] => [199] => === Česká květena === [200] => V české flóře je původních šest druhů slivoní. [[Třešeň ptačí]] a [[trnka obecná]] se vyskytují hojně na celém území jako příměs světlých lesů a [[Lesní plášť|lesních plášťů]] a jako významná vegetační složka v [[Křovinná vegetace|křovinách]] a [[Remízek|remízcích]].{{Citace elektronického periodika [201] => | titul = Prunus spinosa – trnka obecná, trnka {{!}} Pladias: Databáze české flóry a vegetace [202] => | periodikum = pladias.cz [203] => | url = https://pladias.cz/taxon/overview/Prunus%20spinosa [204] => | datum přístupu = 2019-02-12 [205] => }}{{Citace elektronického periodika [206] => | titul = Prunus avium – třešeň ptačí, třešeň {{!}} Pladias: Databáze české flóry a vegetace [207] => | periodikum = pladias.cz [208] => | url = https://pladias.cz/taxon/overview/Prunus%20avium [209] => | datum přístupu = 2019-02-12 [210] => }} [[Střemcha obecná]] je hojná zejména ve vlhčích křovinách, [[Olšina (les)|mokřadních olšinách]] a [[Lužní les|lužních lesích]].{{Citace elektronického periodika [211] => | příjmení = univerzita [212] => | jméno = Masarykova univerzita, Botanický ústav Akademie věd ČR a Jihočeská [213] => | titul = Prunus padus – střemcha obecná {{!}} Pladias: Databáze české flóry a vegetace [214] => | periodikum = pladias.cz [215] => | url = https://pladias.cz/taxon/data/Prunus%20padus [216] => | datum přístupu = 2019-02-12 [217] => }} Ve světlých xerofilních křovinách a [[Teplomilná doubrava|teplomilných doubravách]] českého a panonského termofytika roste [[Višeň turecká|višeň mahalebka]]{{Citace elektronického periodika [218] => | titul = Prunus mahaleb – mahalebka obecná {{!}} Pladias: Databáze české flóry a vegetace [219] => | periodikum = pladias.cz [220] => | url = https://pladias.cz/taxon/data/Prunus%20mahaleb [221] => | datum přístupu = 2019-02-12 [222] => }}, v nízkých křovinách na kamenitých stráních a ve stepních trávnících nejteplejších oblastí potom [[třešeň křovitá]]{{Citace elektronického periodika [223] => | příjmení = univerzita [224] => | jméno = Masarykova univerzita, Botanický ústav Akademie věd ČR a Jihočeská [225] => | titul = Prunus fruticosa – třešeň křovitá {{!}} Pladias: Databáze české flóry a vegetace [226] => | periodikum = pladias.cz [227] => | url = https://pladias.cz/taxon/data/Prunus%20fruticosa [228] => | datum přístupu = 2019-02-12 [229] => }} a na pouhých několika lokalitách jižní Moravy také [[mandloň nízká]] – kriticky ohrožený druh české květeny.{{Citace elektronického periodika [230] => | příjmení = univerzita [231] => | jméno = Masarykova univerzita, Botanický ústav Akademie věd ČR a Jihočeská [232] => | titul = Prunus tenella – mandloň nízká {{!}} Pladias: Databáze české flóry a vegetace [233] => | periodikum = pladias.cz [234] => | url = https://pladias.cz/taxon/data/Prunus%20tenella [235] => | datum přístupu = 2019-02-12 [236] => }} Dalších několik druhů zde v průběhu doby zdomácnělo ([[slivoň slíva]], [[slivoň myrobalán]]) a nebo příležitostně zplaňují z kultury ([[slivoň švestka]], zplanělá nabývající obvykle pouze keřovitého vzrůstu). Často se vyskytují synantropně podél cest, v zarůstajících starých [[sad]]ech a zahradách nebo na ladem nechaných loukách. Za nebezpečný invazní druh je v evropských zemích považována severoamerická [[střemcha pozdní]].{{Citace elektronické monografie [237] => | titul = PRUNUS SEROTINA Ehrh. – střemcha pozdní / čremcha neskorá {{!}} BOTANY.cz [238] => | url = https://botany.cz/cs/prunus-serotina/ [239] => | datum přístupu = 2019-02-12 [240] => }} [241] => [242] => == Evoluce a systematika == [243] => [[Soubor:Fruits Prunus domestica.jpg|alt=Švestky na větvi|náhled|Slivoň švestka (''Prunus domestica'') – typový druh celého rodu |vlevo]]Evolučně rod pochází z východní Asie, kde se vyvinul zhruba před 61 miliony let. První slivoně byly součástí kontinentálních tzv. boreotropických lesů severní polokoule, odštěpení jednotlivých fylogenetických linií a následná speciace byly spuštěny globálním oteplením v raném [[eocén]]u. Nejstarší dosud známé fosilie přiřaditelné k rodu ''Prunus'' s. l. pocházejí ze středního eocénu a byly nalezeny v [[Britská Kolumbie|Britské Kolumbii]] a ve východní Asii; to dokládá významnou fytogeografickou souvislost mezi těmito dvěma regiony a brzké šíření zástupců nově vzniklého rodu právě přes [[Beringie|Beringův pevninský most]] na západ.{{Citace periodika [244] => | příjmení = Chin [245] => | jméno = Siew-Wai [246] => | příjmení2 = Shaw [247] => | jméno2 = Joey [248] => | příjmení3 = Haberle [249] => | jméno3 = Rosemarie [250] => | titul = Diversification of almonds, peaches, plums and cherries – Molecular systematics and biogeographic history of Prunus (Rosaceae) [251] => | periodikum = Molecular Phylogenetics and Evolution [252] => | datum vydání = 2014-07-01 [253] => | ročník = 76 [254] => | strany = 34–48 [255] => | issn = 1055-7903 [256] => | doi = 10.1016/j.ympev.2014.02.024 [257] => | jazyk = en [258] => | url = https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S105579031400089X [259] => | datum přístupu = 2021-02-26 [260] => }}{{Citace elektronického periodika [261] => | titul = (PDF) A brief review of the fossil history of the family Rosaceae with a focus on the Eocene Okanogan Highlands of eastern Washington State, USA, and British Columbia, Canada [262] => | periodikum = ResearchGate [263] => | url = https://www.researchgate.net/publication/225685781_A_brief_review_of_the_fossil_history_of_the_family_Rosaceae_with_a_focus_on_the_Eocene_Okanogan_Highlands_of_eastern_Washington_State_USA_and_British_Columbia_Canada [264] => | poznámka = DOI: http://dx.doi.org/10.1007/s00606-007-0540-3 [265] => | jazyk = en [266] => | datum přístupu = 2019-02-08 [267] => }}{{Cite journal|title=Phylogeny and Systematics of Prunus (Rosaceae) as Determined by Sequence Analysis of ITS and the Chloroplast trnL-trnF Spacer DNA|last4=Baggett|last9=Parfitt|first8=D.|last8=Potter|first7=M.|last7=Buckingham|first6=C.|last6=Weeks|first5=A.|last5=Granger|first4=S.|first3=J.|journal=Systematic Botany|last3=Jiang|first2=S. H.|last2=Oh|first1=E.|last1=Bortiri|jstor=3093861|postscript=|year=2001|pages=797–807|issue=4|volume=26|first9=D. E.}} [[Nomenklatorický typ v botanice|Typovým druhem]] je [[slivoň švestka]] (''Prunus domestica'').{{Citace elektronického periodika [268] => | titul = Tropicos {{!}} Name - Prunus L. [269] => | periodikum = www.tropicos.org [270] => | url = http://www.tropicos.org/Name/40016726 [271] => | datum přístupu = 2018-12-29 [272] => }} Mezi jednotlivými druhy jsou jen slabé [[Reprodukční bariéra|reprodukční bariéry]], takže snadno dochází k jejich [[Křížení|hybridizaci]], což je s úspěchem využíváno při [[Šlechtění rostlin|šlechtění]]. [273] => [274] => === Historické systémy === [275] => Systematická klasifikace tohoto rozsáhlého rodu procházela v čase mnoha proměnami. V předlinnéovských časech bylo rozlišováno šest různých rodů: ''Prunus'', ''Armeniaca'', ''Persica'', ''Cerasus'', ''Amygdalus'' a ''Laurocerasus''. [[Carl Linné]] ve svém základním autoritativním díle ''Species Plantarum'' z roku 1753 zařadil jemu známé zástupce do dvou rodů (''Amygdalus'' a ''Prunus''), v pozdějších revizích jejich počet zvětšil na čtyři (''Amygdalus, Cerasus, Prunus'' a ''Padus''). V průběhu 19. a 20. století existovaly jak tendence pojímat rod široce (''Prunus'' sensu lato), tak i drobit jej do různého množství (5–8–10) různě vymezených rodů, případně podrodů.{{Citace elektronického periodika [276] => | titul = (PDF) Phylogeny and Classification of Prunus sensu lato (Rosaceae) [277] => | periodikum = ResearchGate [278] => | url = https://www.researchgate.net/publication/255954651_Phylogeny_and_Classification_of_Prunus_sensu_lato_Rosaceae [279] => | poznámka = DOI: http://dx.doi.org/10.1111/jipb.12095 [280] => | jazyk = en [281] => | datum přístupu = 2019-01-27 [282] => }} Také v ''Květeně ČSR'' jsou domácí zástupci rozčleněni do osmi úzce pojatých rodů (''Prunus'' sensu stricto – slivoň, švestka; ''Cerasus'' – třešeň, višeň; ''Padus'' – střemcha, sakura; ''Padellus'' – mahalebka; ''Laurocerasus'' – bobkovišeň; ''Amygdalus'' – mandloň; ''Armeniaca'' – meruňka; ''Persica'' – broskvoň). [283] => [284] => Nejednoznačná byla i otázka vyššího taxonomického zařazení: tak byl rod někdy řazen do samostatné čeledi [[mandloňovité]] (''Amygdalaceae''), jako v ''Květeně ČSR'', jindy mu v rámci čeledi [[Růžovité|růžovitých]] byla přidělována samostatná podčeleď ''Prunoideae'', případně společně s několika menšími rody podčeleď ''Amygdaloideae'', které se však později ukázaly jako nepřirozené. [285] => [[Soubor:Prunus ceylanica 04.JPG|alt=Hrozen dvojpeckovic srdčitého tvaru|náhled|Unikátní dvojpeckovice druhu ''Prunus ceylanica'', dříve řazeného do rodu ''Pygeum'']] [286] => [287] => === Fylogenetika === [288] => [[Fylogenetika|Fylogenetické]] studie opakovaně potvrdily celý rod ''Prunus'' v širokém pojetí jako [[Monofyletismus|monofyletický]] a zařadily jej do podčeledi ''[[Spiraeoideae]]'', v níž je jediným taxonem [[Tribus|tribu]] ''Amygdaleae''. O sesterské větvi ve vývojovém stromu růžovitých dosud nebylo definitivně rozhodnuto; kromě konsenzuálně uváděného tribu ''Maleae'' (obsahujícího většinu známých dřevin s [[malvice]]mi) připadají v úvahu též triby ''Spiraeae'' a ''Sorbarieae''. Podle studie čínských vědců z roku 2013 založené na analýze [[Plastidová DNA|chloroplastového]] a [[DNA|jádrového]] genomu 84 vybraných druhů lze rod rozdělit na tři dobře vymezené monofyletické větve se subgenerickou platností. První z nich představuje podrod ''Padus'', zahrnující tetraploidní dřeviny s drobnými plody v dlouhých hroznovitých plodenstvích (střemchy, bobkovišně a někdejší rody ''Maddenia'' a ''Pygeum''); druhá větev – podrod ''Cerasus'' – diploidní nebo polyploidní, obvykle beztrnné peckoviny s chocholičnatým květenstvím (třešně, višně) a třetí – podrod ''Prunus'' – dřeviny s květy jednotlivými nebo ve svazečcích (broskvoně, slivoně, mandloně, meruňky a další). [289] => [290] => == Přehled vybraných zástupců == [291] => Akceptováno dělení do tří podrodů dle citované studie Shi et al. (2013). Podrody jsou uvedeny v pořadí, v jakém se odvětvují od [[Fylogenetický strom|fylogenetického stromu]]. České názvy jsou převzaty ze stránek Botany.cz a BioLib, údaje o rozšíření z databáze Plants of the World [[Královské botanické zahrady (Kew)|Botanické zahrady v Kew]]:{{Citace elektronického periodika [292] => | titul = Prunus L. {{!}} Plants of the World Online {{!}} Kew Science [293] => | periodikum = Plants of the World Online [294] => | url = http://powo.science.kew.org/taxon/urn:lsid:ipni.org:names:30003057-2 [295] => | jazyk = en [296] => | datum přístupu = 2021-02-25 [297] => }} [298] => [[Soubor:Orgonafa_-_Béke_utca_3_-_panoramio.jpg|alt=Detail rozkvetlé koruny|náhled|Kvetoucí střemcha – ''Prunus padus'']] [299] => [[Soubor:Maddenia_himalaica-1.jpg|alt=Detail rozkvetlé větévky|náhled|Větévka madenie ''Prunus himalayana'']] [300] => [[Soubor:Visine2.jpg|alt=Detail zrajících višní na větvi|náhled|Višeň obecná – plody]] [301] => [[Soubor:Prunus_pensylvanica_5496707.jpg|alt=Detail rozkvetlé větvičky|náhled|''Prunus pensylvanica'']] [302] => === Podrod ''Padus'' === [303] => Bazální větev s širokým rozšířením včetně tropů, zahrnuje někdejší rody ''Padus'', ''Laurocerasus'', ''Madenia'' a ''Pygeum.'' Hroznová květenství s vícero drobnými květy. Jediný podrod obsahující stálezelené zástupce s tuhými kožovitými listy. [304] => [305] => * [[Slivoň africká]] (''Prunus africana''): rovníková a jižní Afrika, Madagaskar, Komory; až 40 metrů vysoký strom tropických horských pralesů [306] => * [[Bobkovišeň lékařská]] (''Prunus laurocerasus'', syn. ''Prunus grandifolia''): východní a jihovýchodní Evropa, Kavkaz [307] => * [[Bobkovišeň portugalská]] (''Prunus lusitanica''): jihozápadní Evropa, Kanárské ostrovy [308] => * [[Bobkovišeň karolinská]] (''Prunus caroliniana''): stálezelený strom jihovýchodu USA [309] => * [[Střemcha obecná]] (''Prunus padus'', syn. ''Prunus racemosa''): rozsáhlý eurasijský areál od jihozápadní Evropy po Dálný východ [310] => * [[Střemcha pozdní]] (''Prunus serotina''): Severní Amerika [311] => * [[Střemcha viržinská]] (''Prunus virginiana''): většina Severní Ameriky [312] => * [[Madenie sivolistá]] (''Prunus hypoleuca''): Čína [313] => * ''[[Prunus ceylanica]]'': Srí Lanka, Indie, Bangladéš, Nepál, Laos, Myanmar, Thajsko, Vietnam, Andamany a Nikobary; v rámci rodu unikátní dvousemenné peckovice zvláštního tvaru{{Citace elektronického periodika [314] => | titul = Prunus ceylanica (Wight) Miq. [315] => | periodikum = India Biodiversity Portal [316] => | url = https://indiabiodiversity.org/species/show/17520 [317] => | datum přístupu = 2021-02-25 [318] => }} [319] => * ''[[Prunus grisea]]'': Indonésie, Malajsie, Filipíny, Myanmar, Vietnam, Thajsko, Papua Nová Guinea [320] => * ''[[Prunus ilicifolia]]'': stálezelený trnitý keř rostoucí v [[chaparral]]ech Kalifornie a Mexika [321] => * ''[[Prunus myrtifolia]]'' (syn. ''Prunus sphaerocarpa''): Jižní Amerika, Karibik, Mexiko, Florida [322] => * ''[[Prunus turneriana]]'': Queensland, Nová Guinea; až 30 m vysoký strom tropických deštných lesů [323] => [[Soubor:Prunus speciosa in the Jardin des Plantes 002.jpg|alt=Bohatě bíle kvetoucí stromek v parku|náhled|Kvetoucí ''Prunus speciosa'' v Paříži]] [324] => [325] => === Podrod ''Cerasus'' === [326] => Třešně, višně, sakury a příbuzné druhy. Největší druhová pestrost ve východní Asii. [327] => [328] => * [[Třešeň ptačí]] (''Prunus avium''): Evropa [329] => * [[Višeň obecná]] (''Prunus cerasus''): původní na Kavkaze, v Afghánistánu a přilehlých oblastech, celosvětově pěstována [330] => * [[Slivoň vykrajovaná]] (''Prunus emarginata''): západ Severní Ameriky od Britské Kolumbie po Mexiko [331] => * [[Třešeň křovitá]] (''Prunus fruticosa''): stepní oblasti od střední Evropy po Střední Asii [332] => * [[Višeň šedá]] ''(Prunus incana''): Turecko, Kavkaz [333] => * [[Višeň vyříznutá]] (''Prunus incisa''): endemit japonského ostrova Honšú [334] => * [[Střemcha Maackova]] (''Prunus maackii''): Sibiř, východní Asie, Čína [335] => * [[Višeň turecká]] – mahalebka (''Prunus mahaleb''): střední a jihovýchodní Evropa, Malá Asie [336] => * [[Slivoň pensylvánská]] (''Prunus pensylvanica''): Kanada, severnější oblasti USA [337] => * [[Slivoň Sargentova]] (''Prunus sargentii''): Japonsko, Korea, Sachalin; cenná okrasná dřevina s růžovými květy [338] => * [[Sakura ozdobná]] (''Prunus serrulata''): původně východní Asie [339] => * [[Třešeň chloupkatá]] (''Prunus subhirtella'', syn. ''Prunus pendula''): Japonsko [340] => * [[Třešeň himálajská]] (''Prunus cerasoides''): Srí Lanka, Indie, Nepál, Bhútán, Laos, Myanmar, Thajsko, Vietnam, Čína [341] => * [[Třešeň tibetská]] (''Prunus serrula''): Tibet, centrální Čína; často pěstována jako okrasný strom pro svou nápadnou, měděně lesklou kůru [342] => * ''[[Prunus campanulata]]'': východní Asie, pěstována pro dekorativní sytě růžové květy připomínající svým tvarem zvonek [343] => * ''[[Prunus mugus]]'': poléhavý keřík rostoucí v alpínských a subalpínských houštinách čínských hor [344] => * ''[[Prunus speciosa]]'': původně endemit japonských ostrovů, široce pěstována pro bohatou násadu velmi dekorativních bílých květů [345] => [346] => === Podrod ''Prunus'' === [347] => [[Soubor:Prunus_prostrata_flower.JPG|alt=Detail růžového květu na větvičce|náhled|''Višeň položená (Prunus prostrata)'']][[Soubor:Prunus arabica flowers.jpg|alt=Detail rozkvetlé větvičky|náhled|''Prunus arabica'']] [348] => [[Soubor:Prunus_dulcis_LC0009.jpg|alt=Detail rozkvetlé větvičky|náhled|Mandloň obecná – ''Prunus dulcis'']] [349] => [[Soubor:Prunus_subcordata_(4361788062).jpg|alt=Detail rozkvetlé větvičky|náhled|''Prunus subcordata'']] [350] => '''Sekce ''Emplectocladus'':''' sesterská skupina ke všem ostatním, někdy považovaná za samostatný podrod; Severní Amerika [351] => [352] => * ''[[Prunus fasciculata]]'': trnitý keř aridních oblastí Arizony, Kalifornie, Nevady, Utahu a západního Mexika [353] => * ''[[Prunus eremophila]]'': vzácný endemit [[Mohavská poušť|Mohavské pouště]] v USA, objevený teprve roku 2002{{Citace elektronického periodika [354] => | titul = Mojave Desert Plum, Prunus eremophila [355] => | periodikum = calscape.org [356] => | url = https://calscape.org/Prunus-eremophila-(Mojave-Desert-Plum)?srchcr=sc58c4a34e3db71 [357] => | datum přístupu = 2021-02-25 [358] => }} [359] => * ''[[Prunus minutiflora]]'': Texas; keřík s velmi drobnými květy a plody [360] => '''Sekce ''Amygdalus'':''' mandloně; monofyletický klad dohromady s následující, v citované studii navrhováno sloučení do jednotné sekce s názvem ''Persicae'' [361] => * [[Mandloň bucharská]] (''Prunus bucharica''): Střední Asie [362] => * [[Mandloň obecná]] (''Prunus dulcis''): původ pravděpodobně v Přední Asii a severní Africe, široce pěstována [363] => * [[Mandloň Fenzlova]] (''Prunus fenzliana''): Kavkaz [364] => * ''[[Prunus arabica]]'': metlovitý keř s často bezlistými zelenými větvemi, které přebírají fotosyntetizující funkci; suché oblasti západní Asie a Arabského poloostrova{{Citace elektronické monografie [365] => | titul = PRUNUS ARABICA (Oliv.) Meikle – mandloň / mandľa {{!}} BOTANY.cz [366] => | url = https://botany.cz/cs/prunus-arabica/ [367] => | datum přístupu = 2021-02-25 [368] => }} [369] => * ''[[Prunus argentea]]'': nízký keř s hustě běloplstnatými listy, Blízký východ [370] => * ''[[Prunus spinosissima]]'': silně trnitý suchomilný keř s růžovými květy, rostoucí na Krymu a ve Střední Asii [371] => [372] => '''Sekce ''Persica'':''' broskvoně [373] => [374] => * [[Broskvoň obecná]] (''Prunus persica''): původní pravděpodobně v Číně, od starověku kulturně pěstována [375] => * [[Mandloň kansunská]] (''Prunus kansuensis''): Čína [376] => * [[Mandloň pukavá]] ''(Prunus tangutica''): Čína [377] => * [[Slivoň Webbova]] (''Prunus webbii''): jihovýchodní Evropa, Turecko [378] => * [[Mandloň Davidova]] (''Prunus davidiana''): Čína [379] => [380] => '''Sekce ''Armeniaca''''': meruňky [381] => [382] => * [[Meruňka obecná]] (''Prunus armeniaca''): původní pravděpodobně v Číně, široce pěstována v kultuře [383] => * [[Meruňka mandžuská]] (''Prunus mandshurica''): Čína, Korea, ruský Dálný východ [384] => * [[Meruňka japonská]] (''Prunus mume''): Čína: Sichuan, Yunnan, pěstována po celé východní Asii [385] => * [[Meruňka sibiřská]] (''Prunus sibirica''): Sibiř, Mongolsko, Čína, Korea [386] => [387] => '''Sekce ''Microcerasus'':''' [388] => [389] => * [[Slivoň žláznatá]] ''(Prunus glandulosa''): Čína, Korea [390] => * [[Třešeň japonská]] (''Prunus japonica''): Čína, Korea [391] => * [[Višeň maloplodá]] (''Prunus microcarpa''): Kavkaz, západní Asie [392] => * [[Višeň položená]] (''Prunus prostrata''): hory Středomoří, severní Afriky a Malé Asie [393] => * [[Višeň písečná]] (''Prunus pumila''): Ontario, oblast Velkých jezer v USA [394] => * [[Višeň plstnatá]] (''Prunus tomentosa''): Čína, Korea, Mongolsko, Sachalin [395] => [396] => '''Sekce ''Prunus'':''' „pravé“ slivoně, švestky [397] => [398] => * [[Slivoň myrobalán]] (''Prunus cerasifera''): jihovýchodní Evropa, přední Asie, zdomácnělá i ve střední Evropě [399] => * [[Slivoň švestka]] (''Prunus domestica''): pravděpodobně spontánní kříženec vzniklý v oblasti Kavkazu, široce pěstována v kultuře; společně s následujícím druhem vytváří široký okruh taxonů – poddruhů, kultivarů a kříženců, často nesnadno určitelných [400] => * [[Slivoň slíva]] (''Prunus insititia'', resp. ''Prunus domestica'' subsp''. insititia''): původní pravděpodobně v jihozápadní Asii, pěstováním rozšířená a zplanělá prakticky po celém světě; mnoho kulturních a polokulturních variant [401] => ** [[slivoň bluma]] (''Prunus domestica'' subsp. ''pomariorum'') [402] => ** [[slivoň mirabelka]] (''Prunus domestica'' subsp. ''syriaca'') [403] => ** [[slivoň renklóda]] (''Prunus domestica'' subsp. ''italica'') [404] => * [[Trnka obecná|Slivoň trnka]] (''Prunus spinosa''): euroasijské rozšíření [405] => * [[Slivoň vrbová]] (''Prunus salicina''): původně Čína, Vietnam, Tchaj-wan, ruský Dálný východ, široce pěstována [406] => * [[Slivoň medvědí]] (''Prunus ursina''): Turecko, Sýrie, Libanon, Izrael [407] => * [[Meruňka brianconská]] (''Prunus brigantina''): Francie, Itálie, dříve řazena mezi meruňky do sekce ''Armeniaca'' [408] => * [[Myrobalán italský]] ''(Prunus cocomilia''): jihovýchodní Evropa, západní Asie [409] => [410] => '''Sekce ''Prunocerasus'':''' Severní Amerika [411] => [412] => * [[Švestkovišeň americká]] (''Prunus americana''): USA, Kanada [413] => * [[Švestkovišeň úzkolistá]] (''Prunus angustifolia''): jihovýchod a středojih USA [414] => * [[Švestkovišeň malá]] (''Prunus gracilis''): jih USA [415] => * [[Švestkovišeň zahradní]] (''Prunus hortulana''): centrální oblasti USA [416] => * [[Švestkovišeň pomořská]] (''Prunus maritima''): keř porůstající písečné duny na atlantickém pobřeží severovýchodu USA [417] => * [[Švestkovišeň mexická]] (''Prunus mexicana''): středojih USA, Mexiko [418] => * [[Slivoň kanadská]] (''Prunus nigra''): středosever USA, východní Kanada [419] => * [[Slivoň srdčitá]] (''Prunus subcordata''): Oregon, Kalifornie [420] => [421] => '''Incertae sedis:''' [422] => [423] => Sekce ''Penarmeniaca'': pouze dva druhy rostoucí v xerofilních křovinách aridních oblastí na jihozápadě Severní Ameriky [424] => [425] => * [[Slivoň Andersonova]] (''Prunus andersonii''): Kalifornie, Nevada [426] => * [[Slivoň Fremontova]] (''Prunus fremontii''): Kalifornie, Mexiko [427] => [428] => Sekce ''Chamaeamygdalus'': dříve zahrnována ve větvi ''Amygdalus''-''Persica'', což ale molekulární analýzy nepotvrdily a její pozice ve fylogenetickém stromu zůstává prozatím nejistá. [429] => [430] => * [[Mandloň nízká]] (''Prunus tenella''): stepní oblasti od střední Evropy po Střední Asii [431] => * ''[[Prunus petunnikowii]]'': podobná předchozí, Střední Asie [432] => [433] => Sekce ''Louiseania'': dva druhy ze severovýchodní Asie, tradičně řazené mezi mandloně, fylogenetické vztahy však ukazují spíše na příbuznost k meruňkám nebo k sekci ''Microcerasus'' [434] => [435] => * [[Mandloň stopkatá]] (''Prunus pedunculata''): Sibiř, Čína, Mongolsko; keř s atraktivními, sytě růžovými květy, adaptovaný na chladné a suché klima náhorních plošin [436] => * [[Mandloň trojlaločná]] (''Prunus triloba''): původně Čína a Korea{{Citace periodika [437] => | příjmení = Yazbek [438] => | jméno = M. [439] => | příjmení2 = Oh [440] => | jméno2 = S.-H. [441] => | titul = Peaches and almonds: phylogeny of Prunus subg. Amygdalus (Rosaceae) based on DNA sequences and morphology [442] => | periodikum = Plant Systematics and Evolution [443] => | datum vydání = 2013-10-01 [444] => | ročník = 299 [445] => | číslo = 8 [446] => | strany = 1403–1418 [447] => | issn = 1615-6110 [448] => | doi = 10.1007/s00606-013-0802-1 [449] => | jazyk = en [450] => | url = https://doi.org/10.1007/s00606-013-0802-1 [451] => | datum přístupu = 2021-02-26 [452] => }} [453] => [454] => == Využití == [455] => [456] => === Gastronomie === [457] => [[Soubor:Malatya Aprikot Cakes.JPG|alt=Dole plata sušených meruněk, nahoře dezerty komínovitého tvaru|vlevo|náhled|Sušené meruňky a z nich vyrobené dezerty v tureckém obchodě]] [458] => Plody různých druhů slivoní patří k nejoblíbenějším druhům [[ovoce]], jehož byla vyšlechtěna velká řada odrůd. Obsahují množství [[Vitamín A|vitamínu A]], [[B-komplex|B]] a [[Vitamín C|C]], stejně jako [[antioxidant]]y, množství minerálů ([[sodík]], [[draslík]], [[fosfor]], [[vápník]], [[hořčík]], [[železo]]){{Citace elektronického periodika [459] => | příjmení = s.r.o [460] => | jméno = VIZUS CZ [461] => | titul = Příběh slivoní: slívy, švestky, mirabelky, renklódy… [462] => | periodikum = www.ireceptar.cz [463] => | url = https://www.ireceptar.cz/zahrada/uzitkova-zahrada/pribeh-slivoni-slivy-svestky-mirabelky-renklody/ [464] => | datum vydání = 2015-01-15 [465] => | datum přístupu = 2019-02-12 [466] => }}, [[Fruktóza|fruktózu]] a další jednoduché cukry. Ve větším množství mají projímavé účinky. Spektrum jejich využití je nesmírně široké: od přímé konzumace v čerstvém stavu po výrobu [[kompot]]ů, rozvářek, [[Omáčka|omáček]], [[sirup]]ů, [[džem]]ů a [[Povidla|povidel]]. Zralé plody nejsou příliš trvanlivé a rychle se kazí; pro uchování je lze sušit (meruňky, švestky), mrazit nebo [[Kandované ovoce|kandovat]]. Využívány jsou též při pečení jako náplň oblíbených meruňkových či švestkových [[knedlík]]ů, do koláčů a dezertů (třešňová nebo meruňková [[bublanina]]). Sladké [[Mandle (plod)|mandle]], vyšlechtěné na nízký obsah hořkého amygdalinu, mají všestranné užití v cukrářství, na výrobu [[marcipán]]u a různých [[Pochutiny|pochutin]], připravuje se z nich též výživné mandlové mléko.{{Citace elektronického periodika [467] => | příjmení = inspekce [468] => | jméno = all: Státní zemědělská a potravinářská [469] => | titul = Mandle, jak je neznáme [470] => | periodikum = www.szpi.gov.cz [471] => | url = http://www.szpi.gov.cz/clanek/mandle-jak-je-nezname.aspx [472] => | jazyk = cs [473] => | datum přístupu = 2019-01-08 [474] => }} Tradiční součástí východoasijské kuchyně, postupem času objevovanou i v Evropě, jsou výrobky z [[Meruňka japonská|japonské meruňky]] ''Prunus mume'', jako je [[umeocet]] nebo sušené nakládané švestičky [[Umeboši|umeboshi]]. Ve východoasijských zemích využití tohoto nesmírně populárního stromu dále zahrnuje výrobu šťáv z kouřem uzených plodů, čaj ze sušených květních plátků, likéry a mnoho dalšího. [475] => [476] => Samostatnou kapitolou je výroba alkoholických nápojů. Mnohé druhy peckovin jsou po prokvašení destilovány na oblíbené ovocné [[Pálenka|pálenky]]: v ČR především [[slivovice]] a [[meruňkovice]], v jiných evropských zemích též destiláty z třešní, jako italské [[Maraschino]] (maraska) z odrůdy dalmatských višní, portugalská [[ginjinha]] či ginja nebo v německém prostoru pálenka [[Kirschwasser]], využívaná též při přípravě [[fondue]] nebo v cukrářství jako náplň čokoládových dezertů. Macerováním nebo přídavkem višňové šťávy vznikají [[likér]]y jako višňovka nebo [[griotka]], broskvová šťáva dodává chuť vodce [[Koskenkorva]]. Z jader broskví a meruněk se vyrábí pálenka zvaná [[persico]], macerací týchž s dalšími přísadami likér [[Amaretto]]. Višně jsou tradiční přísadou belgického piva [[Lambik|Kriek Lambik]], ovocné lambiky lze vařit i s meruňkami, broskvemi nebo švestkami.{{Citace elektronického periodika [477] => | titul = In Search of Lambic [478] => | periodikum = All About Beer [479] => | url = http://allaboutbeer.com/article/in-search-of-lambic/ [480] => | jazyk = en-US [481] => | datum přístupu = 2019-02-08 [482] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20180929002431/http://allaboutbeer.com/article/in-search-of-lambic/ [483] => | datum archivace = 2018-09-29 [484] => }} Z [[Trnka (plod)|trnek]] se místně vyrábí ovocné víno.Alois Mikula, Přemysl Vanke: ''Plody planých a parkových rostlin''. SPN Praha 1978, str. 66–69 [485] => [486] => Nepříliš často jsou ze slivoní produkovány čisté druhové [[Med|medy]]; nejčastější jsou ve [[Středomoří]] a v [[Kalifornie|Kalifornii]], především z broskvových, mandlových a třešňových plantáží, ale též z planých porostů třešně mahalebky.{{Citace elektronické monografie [487] => | titul = Mandloňový med [488] => | url = https://www.domacimed.cz/mandlonovy-med [489] => | datum přístupu = 2022-03-13 [490] => }} [491] => [492] => === Okrasné pěstování === [493] => [[Soubor:Chidorigafuchi (3451082281).jpg|náhled|Plavba mezi rozkvetlými sakurami při japonském svátku Hanami|alt=Loďky na řece mezi rozkvetlými sakurami uprostřed města]]Rozkvetlé stromy různých druhů slivoní jsou atraktivní jarní podívanou, proto patří k hojně pěstovaným okrasným dřevinám a vyšlechtěna byla řada jejich ozdobných kultivarů, často plnokvětých, kromě přirozeného též s převislým nebo sloupovitým [[Habitus (biologie)|habitem]]. K výrazným estetickým účinkům patří též olistění a plody; některé druhy na podzim vybarvují své listy do červené (třešeň ptačí), zlatožluté (střemchy) či oranžové (sakura); celoročně tmavě purpurové listy má často pěstovaný [[Slivoň myrobalán|myrobalán]] ''Prunus cerasifera'' 'Nigra'. Druhy s nižším vzrůstem se hodí jako předsadba pro vyšší skupiny dřevin, vzrůstnější druhy pak do [[alej]]ových výsadeb nebo jako výrazně kvetoucí parkové [[Solitéra|solitéry]]. Oblíbené především v menších zahradách jsou také různé druhy růžově kvetoucích mandloní. Keřovité typy lze využít jako živý plot, zakrslé a plazivé keře pak na [[Skalka (zahrada)|skalky]] nebo [[vřesoviště]]. Krom toho je lze s úspěchem využívat ve větších krajinářských úpravách a díky silnému a bohatému kořenovému systému též pro zpevňování svahů a břehů. [494] => [495] => === Kulturní význam === [496] => [[Soubor:Katsushika-hokusai-fuji-from-goten-yama.jpg|vlevo|náhled|[[Kacušika Hokusai]]: dřevoryt z cyklu ''[[36 pohledů na horu Fudži]]'']] [497] => Především ve východoasijských zemích hrají různé druhy slivoní významnou kulturní úlohu. Rozkvetlé [[Sakura ozdobná|sakury]] jsou jedním z nejznámějších symbolů Japonska, kolem nichž se točí mnoho zvyklostí a tradic společenského života. Během svátku [[Hanami]], který vznikl pravděpodobně již v [[období Heian]] (8.–12. století), jsou kvetoucí sakury ve velkém množství pozorovány a obdivovány při piknicích za popíjení [[Sake|saké]], a to jak ve dne, tak v noci za svitu lampionů. Podobně obdivované jsou v Japonsku i v Číně květy [[Meruňka japonská|meruňky ume]], která je též národní květinou [[Tchaj-wan]]u. Kvetoucí třešně a sakury jsou neodmyslitelnou součástí japonské a čínské poezie (mj. známá [[haiku]] básníka [[Macuo Bašó|Bašó]]) a také výtvarného i užitého umění, včetně tvorby [[bonsaj]]í. [[Broskev|Broskve]] pěstované v zahradě bohyně Xi Wangmu ({{Cizojazyčně|zh|西王母}}) a dozrávající jednou za několik tisíc let jsou v čínské mytologii ovocem nesmrtelnosti vyhrazeným bohům.{{Citace elektronického periodika [498] => | příjmení = dhwty [499] => | titul = Reserved for the Gods: Only Two Humans Have Tasted the Chinese Peaches of Immortality [500] => | periodikum = www.ancient-origins.net [501] => | url = https://www.ancient-origins.net/myths-legends-asia/reserved-gods-only-two-humans-have-tasted-chinese-peaches-immortality-009596 [502] => | jazyk = en [503] => | datum přístupu = 2021-03-10 [504] => }} [505] => [506] => Oblíbeným motivem japonského a čínského umění jsou také „[[tři přátelé zimy]]“ – slivoň, [[borovice]] a [[bambus]], zobrazované v uměleckých dílech, na užitém umění, společně vysazované v [[Japonská zahrada|japonských zahradách]] nebo používané ve výzdobách vztahujících se k příchodu nového roku.{{Citace elektronického periodika [507] => | titul = ~ The Japanese Garden ~ :: The Garden - Esthetics [508] => | periodikum = www.thejapanesegarden.com [509] => | url = http://www.thejapanesegarden.com/esthetics.html [510] => | datum přístupu = 2019-02-12 [511] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20140318172320/http://www.thejapanesegarden.com/esthetics.html [512] => | datum archivace = 2014-03-18 [513] => | nedostupné = ano [514] => }}{{Citace elektronického periodika [515] => | titul = Three Friends of Winter {{!}} Chinese Art Gallery {{!}} China Online Museum [516] => | periodikum = www.chinaonlinemuseum.com [517] => | url = http://www.chinaonlinemuseum.com/painting-three-friends-of-winter.php [518] => | datum přístupu = 2019-01-27 [519] => }} Slivoně zde představují symbol vracejícího se jara, krásy, čistoty, prostoty, ale též pomíjivosti a nevyhnutelného úpadku všeho živého. [[Trnka obecná|Trnky]] byly v Evropě naopak symbolem kontrastu sil světla a temnoty a považovány za dřevinu čarodějnic. Mnoho dalších lidových pověr je spojeno se zvykem řezat počátkem prosince větévky slivoní (nejčastěji třešní) do vázy – [[Barborky]].{{Citace elektronické monografie [520] => | titul = U KOCOURA DOMA [521] => | url = https://ukocouradoma.cz/japonska-svestka-ume/ [522] => | datum přístupu = 2019-01-04 [523] => | jazyk = cs-CZ [524] => }}{{Citace elektronické monografie [525] => | titul = U KOCOURA DOMA [526] => | url = https://ukocouradoma.cz/japonska-tresen-sakura/ [527] => | datum přístupu = 2019-01-04 [528] => | jazyk = cs-CZ [529] => }}{{Citace monografie [530] => | příjmení = Hageneder [531] => | jméno = Fred [532] => | příjmení2 = [533] => | jméno2 = [534] => | titul = Moudrost stromů [535] => | vydání = [536] => | vydavatel = Knižní klub [537] => | místo = Praha [538] => | rok vydání = 2006 [539] => | počet stran = [540] => | strany = 164–167 [541] => | isbn = 978-80-242-3520-2 [542] => }} [543] => [[Soubor:Tibetan, Birch-bark, or Paperbark Cherry, Prunus serrula - geograph.org.uk - 1240184.jpg|alt=Detailní záběr borky|náhled|Měděně lesklá borka třešně tibetské (''Prunus serrula'')]] [544] => [545] => === Dřevo === [546] => [[Dřevo]] slivoní (především švestkové, meruňkové a třešňové, ale i trnky nebo některých druhů střemchy) je tvrdé, pevné a díky svému atraktivnímu oranžovému nebo hnědočervenému zbarvení s výraznou kresbou velmi ceněné v uměleckém truhlářství a řezbářství. U některých druhů nahořkle voní po mandlích. Bývá vyhledáváno i jako náhrada exotických dřev tropických stromů. Evropské slivoně ovšem obvykle nejsou cíleně pěstovány pro dřevařské využívání a jednotlivé stromy také nejsou na rozdíl od tropických druhů příliš vzrůstné, proto dřevo bývá obchodováno pouze příležitostně a v malých objemech, například při likvidaci nebo obnově starých sadů a zahrad. Je vhodné k soustružení, dobře se ohýbá, lepí i leští.{{Citace elektronické monografie [547] => | titul = You searched for prunus - The Wood Database [548] => | url = https://www.wood-database.com/?s=prunus [549] => | datum přístupu = 2019-01-29 [550] => | jazyk = en [551] => | příjmení = [552] => | jméno = [553] => | vydavatel = [554] => | místo = [555] => | datum vydání = [556] => }} Vyrábí se z něj ozdobný [[Dýha|dýhovaný]] nábytek nebo hudební nástroje, stejně jako drobné dekorační předměty jako [[Svícen|svícny]], tácy, dózy, sošky, spony do vlasů, střenky nožů, rámy obrazů, [[Dýmka|dýmky]] či [[Šperk|dřevěné šperky]]. Pro svou vysokou výhřevnost a jemnou ovocnou vůni dýmu je oblíbeným dřevem na [[grilování]] a [[uzení]].{{Citace monografie [557] => | příjmení = Musil [558] => | jméno = Ivan [559] => | příjmení2 = Möllerová [560] => | jméno2 = Jana [561] => | odkaz na autora2 = Jana Möllerová [562] => | titul = Listnaté dřeviny [563] => | vydání = [564] => | vydavatel = ČZU [565] => | místo = Praha [566] => | rok vydání = 2005 [567] => | počet stran = [568] => | strany = 80–87 [569] => | isbn = [570] => }}{{Citace elektronického periodika [571] => | příjmení = Menclová [572] => | jméno = Alena [573] => | titul = Jak využít dřevo ovocných stromů [574] => | periodikum = Abecedazahrady.cz [575] => | url = http://abecedazahrady.dama.cz/clanek/jak-vyuzit-drevo-ovocnych-stromu [576] => | jazyk = cs [577] => | datum přístupu = 2019-01-04 [578] => }} [579] => [580] => === Medicína a kosmetika === [581] => Některé druhy patří mezi léčivky. Např. z kůry [[Slivoň africká|slivoně africké]] (''Prunus africana'') bohaté na [[fytosterol]]y se průmyslově vyrábí [[Antiprostatikum|antiprostatické]] preparáty. Díky obsahu prunasinu a amygdalinu je lze teoreticky využívat i jako žaludeční tonikum, při předávkování však hrozí otrava. Z jader mandloní, ale i meruněk, švestek nebo broskví se lisuje aromatický [[olej]] využívaný ve farmacii, parfumerii a kosmetice; především díky svým zvlhčujícím, zvláčňujícím a regeneračním účinkům na pleť a vlasy je častou součástí různých pleťových masek, mastí a kosmetických krémů.{{Citace elektronického periodika [582] => | titul = Amygdalaceae / mandloňovité [583] => | periodikum = fab.zshk.cz [584] => | url = https://fab.zshk.cz/vyuka/amygdalaceae.aspx [585] => | datum přístupu = 2018-12-30 [586] => }}{{Citace elektronické monografie [587] => | titul = Organic Facts [588] => | url = https://www.organicfacts.net/apricot-kernel-oil.html [589] => | datum vydání = 2017-09-25 [590] => | datum přístupu = 2019-02-20 [591] => | jazyk = en-US [592] => | jméno = John [593] => | příjmení = Staughton [594] => }} Součástí tradiční čínské medicíny je užívání přípravků ze švestek ume, jejichž účinky coby [[antioxidant]]u, prostředku proti únavě, překyselení organismu, poruchám zažívání a proti bakterii ''[[Helicobacter pylori]]'' způsobující gastritidu a [[žaludeční vřed]]y byly prokázány i moderními medicínskými výzkumy.{{cite journal|last=Enomoto|first=S|author2=Yanaoka, K|author3=Utsunomiya, H|author4=Niwa, T|author5=Inada, K|author6=Deguchi, H|author7=Ueda, K|author8=Mukoubayashi, C|author9=Inoue, I|author10=Maekita, T|author11=Nakazawa, K|author12=Iguchi, M|author13=Arii, K|author14=Tamai, H|author15=Yoshimura, N|author16=Fujishiro, M|author17=Oka, M|author18=Ichinose, M|title=Inhibitory effects of Japanese apricot (Prunus mume Siebold et Zucc.; Ume) on Helicobacter pylori-related chronic gastritis.|journal=European Journal of Clinical Nutrition|date=July 2010|volume=64|issue=7|pages=714–9|pmid=20517325|doi=10.1038/ejcn.2010.70}}Soyoung Kim, Sung-Hee Park, Hye-Nam Lee, Taesun Park. „Prunus mume Extract Ameliorates Exercise-Induced Fatigue in Trained Rats“, ''Journal of Medicinal Food''. September 2008: 460–468. [595] => Soubor:Wood prunus domestica.jpg|alt=Vzorek hnědočerveného dřeva|Švestkové dřevo [596] => Soubor:Secrétaire en pente de Marie Leszczynska (Louvre, OA 12013).jpg|alt=Ozdobný sekretář z hnědočerveného dřeva v muzeu|Sekretář z třešňového dřeva, vystavený v pařížském [[Louvre|Louvru]] [597] => Soubor:IMG 5083 Kriek lambic Belle-Vue cerises acides.jpg|alt=Láhev a číše tmavočerveného piva na stole|Belgické pivo Kriek Lambik [598] => Soubor:Urschwyzer Kirsch.jpg|alt=Láhev pálenky|Třešňový destilát Urschwyzer Kirsch [599] => Soubor:090411 Himeji Castle Hyogo pref Japan16s5.jpg|alt=Piknik pod rozkvetlými sakurami ve městě|Hanami v Japonsku [600] => Soubor:Brooklyn Museum - Three Auspicious Friends Pine Bamboo and Plum - Chôsui Yabu.jpg|alt=Pergamen s čínským textem a kresbou tří propletených větévek|[[Tři přátelé zimy|Tři zimní přátelé]] na japonském tisku z 19. století [601] => Soubor:China Airlines Lineup TPE.jpg|alt=Letadla stojící na letišti se znakem květu na ocasu|Květ meruňky ume jako symbol čínských aerolinek [602] => [603] => [604] => == Pěstování == [605] => [[Soubor:Broskvový sad před řezem2.JPG|náhled|Sad broskvoní|alt=Pohled do sadu mimo vegetační dobu]]Cílené pěstování různých druhů slivoní zavedli v Evropě [[Římané]], kteří se s ním setkali na svých výbojích východním směrem, především na [[Blízký východ]] a do [[Perská říše|Persie]], odkud přivezli sazenice meruněk, broskví či švestek. Jejich pěstování v [[Mezopotámie|Mezopotámii]] či [[Starověk|starověké Číně]] se odhaduje již na dvě tisíciletí před naším letopočtem, patří tedy k velmi starým kulturním rostlinám. Vyžadují obvykle lehčí, propustnou, hluboce humózní půdu a krom třešní či švestek též chráněné, teplé polohy. Slivoně rychle rostou a již několik let po výsadbě vyžadují vysoké dávky hnojiv. Jako základ je možné používat [[chlévský hnůj]] v množství 300 [[Metrický cent|q]] na hektar nejméně jednou za tři roky. Minerální hnojiva se doporučují dávat v několika intervalech, zvláště v případě hnojiv s obsahem dusíku. Přihnojení dusíkem po polovině června může vyvolat špatné vyzrávání letorostů. Doporučuje se ukončit hnojení dusíkem v případě, že jsou letorosty příliš dlouhé. Je vhodné též půdu přiměřeně vápnit.{{Citace monografie [606] => | příjmení = Vávra [607] => | jméno = Miloslav [608] => | titul = ed. Švestky, renklody, slívy, mirabelky [609] => | vydavatel = 1. vyd. Praha: ČSAV [610] => | strany = 304 s., 48 s. obr. příl. Ovocnická edice; sv. 12. [611] => | jazyk = čeština [612] => | rok = 1963 [613] => }} [614] => [615] => Odrůdy slivoní se pro hospodářské účely jen zřídka množí generativně. Vyšlechtěné odrůdy se množí vegetativně [[Očkování rostlin|očkováním]] a [[roubování]]m na řadu různých [[Podnože pro slivoň|podnoží]], některé původní druhy se ve školkařství množí [[řízkování]]m. V ČR je nejpoužívanější podnoží pro slivoně švestky [[slivoň myrobalán|myrobalán]], neboť je značně přizpůsobivý půdním podmínkám a většina ušlechtilých odrůd slivoní s ním dobře srůstá. Také je používána [[Wangenheimova|Wangenheimova švestka]] a její kříženci. Často používanou vegetativně množenou podnoží je [[MY-KL-A]] – červenolistý myrobalán, což je kříženec mezi ''Prunus cerasifera'' a ''P. cerasifera'' 'Atropurpurea'. Podnož je snadno množitelná ze zelených i dřevitých řízků. Jako podnož pro třešně a višně se používá i mahalebka. [616] => [617] => == Odkazy == [618] => [619] => === Reference === [620] => [621] => [622] => === Související články === [623] => * [[Třešně]] – ovoce [624] => * [[Broskev]] [625] => * [[Mandle (plod)|Mandle]] [626] => * [[Slivoň špendlík žlutý|Slivoň špendlík]] [627] => * [[Peckoviny]] [628] => * [[:Kategorie:Odrůdy_slivoní|Kategorie: Odrůdy slivoní]] [629] => [630] => === Externí odkazy === [631] => * {{Commonscat}} [632] => * {{Wikislovník|heslo=slivoň}} [633] => * [http://www.biolib.cz/cz/taxon/id39509/ Biolib.cz – seznam všech druhů rodu ''Prunus''] [634] => * [https://pladias.cz/taxon/overview/Prunus Přehled českých zástupců rodu ''Prunus'' v databázi Pladias] [635] => * [http://powo.science.kew.org/taxon/urn:lsid:ipni.org:names:30003057-2 Rod ''Prunus'' v databázi Plants of the World] (anglicky) [636] => [637] => {{Dobrý článek}} [638] => {{Taxonbar|from=Q190545}} [639] => {{Autoritní data}} [640] => {{Portály|Rostliny|Stromy}} [641] => [[Kategorie:Růžovité]] [642] => [[Kategorie:Slivoň| ]] [643] => [[Kategorie:Ovocné stromy]] [644] => [[Kategorie:Okrasné stromy]] [645] => [[Kategorie:Okrasné keře]] [646] => [[Kategorie:Ovocné keře]] [647] => [[Kategorie:Medonosné rostliny]] [648] => [[Kategorie:Olejniny]] [649] => [[Kategorie:Flóra Česka]] [650] => [[Kategorie:Flóra Arabského poloostrova]] [651] => [[Kategorie:Flóra Brazílie]] [652] => [[Kategorie:Flóra Číny]] [653] => [[Kategorie:Flóra Indického subkontinentu]] [654] => [[Kategorie:Flóra Indočíny]] [655] => [[Kategorie:Flóra jihovýchodní Asie]] [656] => [[Kategorie:Flóra jihovýchodní Evropy]] [657] => [[Kategorie:Flóra jihovýchodu USA]] [658] => [[Kategorie:Flóra jihozápadní Asie]] [659] => [[Kategorie:Flóra jihozápadní Evropy]] [660] => [[Kategorie:Flóra jihozápadu USA]] [661] => [[Kategorie:Flóra jihu Jižní Ameriky]] [662] => [[Kategorie:Flóra jižní Afriky]] [663] => [[Kategorie:Flóra jižní tropické Afriky]] [664] => [[Kategorie:Flóra Karibiku]] [665] => [[Kategorie:Flóra Kavkazu]] [666] => [[Kategorie:Flóra Makaronésie]] [667] => [[Kategorie:Flóra Mexika]] [668] => [[Kategorie:Flóra Mongolska]] [669] => [[Kategorie:Flóra Papuasie]] [670] => [[Kategorie:Flóra ruského Dálného východu]] [671] => [[Kategorie:Flóra severní Afriky]] [672] => [[Kategorie:Flóra severní Evropy]] [673] => [[Kategorie:Flóra severovýchodní tropické Afriky]] [674] => [[Kategorie:Flóra severovýchodu USA]] [675] => [[Kategorie:Flóra severozápadu USA]] [676] => [[Kategorie:Flóra severu Jižní Ameriky]] [677] => [[Kategorie:Flóra Sibiře]] [678] => [[Kategorie:Flóra Střední Ameriky]] [679] => [[Kategorie:Flóra Střední Asie]] [680] => [[Kategorie:Flóra střední Evropy]] [681] => [[Kategorie:Flóra středojihu USA]] [682] => [[Kategorie:Flóra středoseveru USA]] [683] => [[Kategorie:Flóra středozápadní tropické Afriky]] [684] => [[Kategorie:Flóra subarktické Ameriky]] [685] => [[Kategorie:Flóra východní Asie]] [686] => [[Kategorie:Flóra východní Evropy]] [687] => [[Kategorie:Flóra východní Kanady]] [688] => [[Kategorie:Flóra východní tropické Afriky]] [689] => [[Kategorie:Flóra západní Kanady]] [690] => [[Kategorie:Flóra západní tropické Afriky]] [691] => [[Kategorie:Flóra západního Indického oceánu]] [692] => [[Kategorie:Flóra západu Jižní Ameriky]] [] => )
good wiki

Slivoň

Slivoň (Prunus) je rozsáhlý rod stromů a keřů z čeledi růžovitých se značným hospodářským a kulturním významem. Zahrnuje velké množství oblíbených ovocných dřevin, jako jsou švestka, meruňka, višeň, třešeň, mandloň a broskvoň, stejně jako druhy planě rostoucí, jako jsou střemcha, trnka či mahalebka.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Meruňka japonská','Trnka obecná','Višeň turecká','Střemcha obecná','Mandle (plod)','mšice','likér','Meruňka obecná','Višeň obecná','peckovice','Medonosná rostlina','Pálenka'

Likér

Mšice

Pálenka

Peckovice