Array ( [0] => 15516752 [id] => 15516752 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Složenina [uri] => Složenina [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => '''Složenina''' (kompozitum) je v [[lingvistika|lingvistice]] [[lexém]] ([[slovo]]), který se skládá z nejméně dvou jiných lexémů (slov). Skládání (kompozice) je jeden ze způsobů tvoření slov – [[slovotvorba|slovotvorby]], a to vedle odvozování (derivace), zkracování (abreviace), slučování (univerbizace) a vytváření sousloví (multiverbizace). [1] => [2] => == Skládání slov v češtině == [3] => V [[čeština|češtině]] se nejčastěji tvoří dvouslovné složeniny, a to především [[Podstatné jméno|podstatná jména]] (''slovotvorba'') a [[Přídavné jméno|přídavná jména]] (''slovotvorný''), méně často [[Sloveso|slovesa]] (''blahořečit'') a [[příslovce]] (''širokoúhle''). [4] => [5] => Složeniny v češtině rozdělujeme{{kdo?}} na:{{chybí zdroj}} [6] => * nepravé (spřežky) [7] => * pravé [8] => [9] => Vymezení a rozsah kompozice vlastní a nevlastní nejsou ve všech pojetích a u všech autorů shodné. V užším významu se za nevlastní kompozici chápe pouhé splynutí slov včetně zachování původního sledu z motivujícího syntaktického spojení, Šlosar, D.: Konekt českých kompozit diachronně. In Macurová, A. & I. Nebeská (eds.), Jazyk a jeho užívání, 1996, 103–111 v širším významu také spojování slovotvorných základů bez formálních změn a bez spojovacího vokálu, přičemž se připouští změna pořadí komponentů.Mluvnice češtiny 1, 1986, 202–203, 451Furdík, J.: Slovenská slovotvorba (teória, opis, cvičenia), 2004, 71. Ze synchronního hlediska je totiž přední člen shodný s příslušným tvarem slova z motivujícího syntagmatu (zemětřesení, liduprázdný) pouze alternativou k přednímu členu kompozit vlastních připojenému konektem (hvězdotřesení, vzduchoprázdný) a konekt i koncovka (gramatický morfém prvního členu) plní obdobnou delimitačně-spojující funkci.[https://www.czechency.org/slovnik/NEVLASTN%C3%8D%20KOMPOZICE Nevlastní kompozice], Nový encyklopedický slovník češtiny [10] => [11] => Nevlastní skládání úplných slov nebo slovních tvarů bez konektu a s jejich pevným pořadím je také někdy označováno jako [[juxtapozice]], tento pojem obecně v různých oborech označuje formy, v nichž chybí operátor, který se v nich typicky vyskytuje.[https://www.czechency.org/slovnik/JUXTAPOZICE Juxtapozice], Nový encyklopedický slovník češtiny [12] => [13] => === Nepravé složeniny === [14] => Nepravé (neboli nevlastní) složeniny lze rozdělit na samostatná slova beze změny jejich podoby a zpravidla i beze změny významu: ''žáruvzdorný, chvályhodný''; zvláštním druhem jsou tzv. '''[[Příslovečná spřežka|příslovečné spřežky]]''', tedy příslovce, vzniklá splynutím předložky se jménem: ''nahoru, dokonce, vtom''. [15] => [16] => === Pravé složeniny === [17] => Pravé (neboli vlastní) složeniny nelze rozdělit na jednotlivá slova.{{chybí zdroj}} První část složeniny nemůže existovat samostatně, někdy ani druhá část: ''vodoléčba, velkovýroba, vodoměr, dějepis''. Jednotlivé výrazy mohou být spojeny spojovacím [[morfém]]em ([[interfix]]em), : ''vod-'''o'''-vod, osm-'''i'''-veslice'', nebo jsou napojeny bezprostředně: ''dvoj-dobý''. [18] => [19] => == Vztah částí složeniny == [20] => Jednotlivá slova složeniny mají mezi sebou vztah jako [[větný člen|větné členy]], buď jsou tedy spojeny [[souřadnost|souřadně]], nebo je jedna část [[podřadnost|podřazena]] druhé.{{chybí zdroj}} Při souřadném spojení převládá vztah slučovací (''severozápad, sladkokyselý''),{{chybí zdroj}} někdy jde o jiný vztah (''česko-německý slovník, prusko-rakouská válka''). [21] => [22] => Při podřadném spojení jeden člen určuje členství druhého členu, např.: [23] => * ''velkovýroba'' – velká výroba – [[přívlastek]] [24] => * ''vodoměr'' – měří vodu – [[předmět (mluvnice)|předmět]] [25] => * ''horolezec'' – leze na hory – [[příslovečné určení]] místa [26] => [27] => == Typy složenin == [28] => Milena Krobotová rozlišuje:[http://kcjl3.upol.cz/lexikologie_komb/slovotvorba.doc Slovotvorba] dle přednášek doc. PhDr. Mileny Krobotové, CSc., Univerzita Palackého v Olomouci [29] => * složeniny nevlastní ([[Spřežka (složené slovo)|spřežky]]), vzniklé pouhým spojením slovních tvarů: pravdě-podobný, země-koule [30] => * složeniny vlastní, vzniklé spojením [[slovní základ|slovních základů]] (děje-pis, vodo-pád, tlako-měr, oka-mžik) nebo spojením alespoň jednoho slovního základu a jednoho slovního tvaru (samo-obsluha, malo-město, býlo-žravec). Vlastní složeniny se pak dělí na typy podle syntaktického vztahu a poměru spojení slov, která jsou předpokládaným základem složeniny, např.: [31] => ** složeniny slučovací (leso-step, červeno-bílý) [32] => ** složeniny predikační (listo-pad, Hrom-burác) [33] => ** složeníny předmětové (vodo-vod) [34] => ** složeniny doplňkové (samo-uk) [35] => ** složeniny přívlastkové (velko-město) [36] => ** aj. [37] => [38] => Složeniny mohou být různých slovních druhů. Některé mohou vzniknout kombinovaným způsobem, tedy zároveň skládáním i odvozováním (dřevo/rub-ec, vodo/měr-ka). [39] => [40] => Hybridní složeninou se rozumí složenina prvků různého původu: typicky slov domácích a přejatých, ale též například slov přejatých z různých jazyků (například jeden základ z latiny, druhý z řečtiny). Za skladebné prvky složeniny se v tomto případě považují nejen slovní základy, ale i předpony a přípony. Například slovo subdodávka nebo houslista kombinují cizí předponu nebo příponu s domácím základem, slovo houslista, slova autdoprava nebo vzduchotechnik kombinují základy různého původu. Ovšem míra zdomácnění přejatých cizích slov se pohybuje v celé škále a řada takto užitých slovník základů má již mezinárodní charakter, a tedy posuzování hybridnosti není jednoznačné.Vladimír Mejstřík: [http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=5091 Tzv. hybridní složeniny a jejich stylová platnost], Naše řeč, ročník 48 (1965), číslo 1, s. 1-15 [41] => [42] => == Typy skládání == [43] => [44] => === Determinace === [45] => Krobotová rozlišuje modifikační determinativa a mutační determinativa. [46] => [47] => V modifikačních determinativech přední člen složeniny určuje, specifikuje, modifikuje druh objektu, jevu, děje nebo stavu označovaného členem druhým, přičemž základní členy mohou existovat i jako samostatná slova. Nejčastějšími spojovacími morfy jsou -o- (jazyk-o-věda), -i- (vlast-i-věda), -e- (moř-e-plavba), popřípadě spojovací morf chybí, resp. je použit nulový morf (stroj-mistr). [48] => [49] => Přední člen může být [50] => * adjektivní, přičemž druhý člen, substantivum, může být buď neodvozené (černo-zem), nebo odvozené ze substantiva (malo-rolník) nebo odvozený ze slovesa (novo-stavba) [51] => * substantivní, přičemž druhý člen může být buď substantivum nedějové (vzducho-loď, sbor-mistr, ohňo-stroj, kovo-huť, železo-beton, koso-dřevina, silo-čára) nebo dějové (vlasti-věda, blaho-přání, moře-plavba, tělo-výchova) [52] => * numerální (dvou-hlas, dvoj-tečka, prvočíslo, čtvrtohory, půlkruh, polovodič) [53] => * pronominální (samo-chvála, své-pomoc, vše-lék) [54] => * verbální (svíti-plyn, prši-plášť, ježi-baba) [55] => * adverbiální (mnoho-člen, více-hlas, skoro-básník) [56] => [57] => K modifikačním determinativům se řadí i tzv. složeniny hybridní, a s prvním členem řeckého původu, např. izo-, makro-, mikro-, mono- (jediný, popř. jeden): monočlánek a s členy, jež vznikly krácením původního internacionálního složeného slova na jeho první člen, který ve složenině vyjadřuje základní význam: auto-, elektro-, foto-, gramo-, moto-, radio-, stereo-, termo- aj. [58] => [59] => Mutační determinativa mohou mít přední člen: [60] => * adjektivní, se spojovacím morfem -o- (dobro-mysl, Modro-vous, krátko-stopka) [61] => * numerální, nejčastěji zlomkové výrazy: čtvrt-litr, půl-hektar, půl-válec, čtvrt-tón) [62] => * verbální, se spojovacím morfem -o- nebo -i- nebo nulovým (krat-o-chvíle, kaz-i-svět, lam-železo, nezna-boh, straš-pytel). [63] => [64] => === Koordinace === [65] => Koordinační složeniny jsou spojení syntakticky nezávislých substantivních základů pomocí spojovacího morfu, např. lesostep, Turkotatar, Baltoslovan, lidoop, orlosup, kočkopes, jasanojavor, štěrkopísek, nosohltan, severovýchod, časoprostor, daktylotrochej, autojeřáb aj. [66] => [67] => === Komplexní způsob kompozičně derivační === [68] => Podle povahy syntagmat se vydělují dvě kategorie mutačních determinativ: [69] => * základem složeného pojmenování je verbální syntagma (pivovar, vojvoda, krupobití, dřevorubec) [70] => * základem složeného pojmenování je atributivní syntagma (trojhran, nosorožec) [71] => [72] => === Spřahování (juxtapozice) === [73] => Spřahováním ([[Juxtapozice|juxtapozicí]]) se vytvářejí [[Spřežka (složené slovo)|spřežky]]: [74] => * citátové (větné) spřežky: (budižkničemu, přetrhdílo, mouchysněztesimě) [75] => * nevlastní spřežky: (pantáta, zemětřesení, hurávlastenec, generálmajor) [76] => [77] => == Odkazy == [78] => [79] => === Reference === [80] => [81] => [82] => === Literatura === [83] => * {{Citace monografie [84] => | příjmení = Novotný [85] => | jméno = Jiří [86] => | spoluautoři = a kol. [87] => | titul = Mluvnice češtiny pro střední školy [88] => | vydání = 1 [89] => | vydavatel = Fortuna [90] => | místo = Praha [91] => | rok = 1992 [92] => | isbn = 80-85298-32-5 [93] => | kapitola = [94] => | strany = 127–129 [95] => }} [96] => [97] => === Související články === [98] => * [[Slovní zásoba]] [99] => * [[Slovo]] [100] => * [[Sousloví]] [101] => * [[Juxtapozice]] [102] => * [[Spřežka (složené slovo)]] [103] => * [[Kalk]] [104] => * [[Akronym]] [105] => [106] => === Externí odkazy === [107] => * {{Wikislovník|heslo=složenina}} [108] => [109] => {{Pahýl}} [110] => {{Autoritní data}} [111] => [112] => [[Kategorie:Slovotvorba]] [] => )
good wiki

Složenina

Složenina (kompozitum) je v lingvistice lexém (slovo), který se skládá z nejméně dvou jiných lexémů (slov). Skládání (kompozice) je jeden ze způsobů tvoření slov - slovotvorby, a to vedle odvozování (derivace), zkracování (abreviace), slučování (univerbizace) a vytváření sousloví (multiverbizace).

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Spřežka (složené slovo)','Juxtapozice','Akronym','Sousloví','lingvistika','Slovní zásoba','příslovce','předmět (mluvnice)','podřadnost','souřadnost','větný člen','interfix'

Akronym

Juxtapozice

Lingvistika

Podřadnost

Příslovce

Souřadnost

Sousloví