Array ( [0] => 15204828 [id] => 15204828 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Slukovití [uri] => Slukovití [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Taxobox [1] => | jméno = Slukovití [2] => | obrázek = Gallinago gallinago a1.JPG [3] => | popisek = [[bekasina otavní]] [4] => | říše = [[živočichové]] (Animalia) [5] => | kmen = [[strunatci]] (Chordata) [6] => | podkmen = [[obratlovci]] (Vertebrata) [7] => | třída = [[ptáci]] (Aves) [8] => | podtřída = [[letci]] (Neognathae) [9] => | řád = [[dlouhokřídlí]] (Charadriiformes) [10] => | podřád = [[bahňáci]] (Charadrii) [11] => | čeleď = '''slukovití''' (Scolopacidae) [12] => | čeleď popsal = [[Constantine Samuel Rafinesque|Rafinesque]], 1815 [13] => | druhotné dělení = [[Rod (biologie)|Rody]] [14] => | podřazené taxony = [15] => * ''[[Actitis]]'' [16] => * ''[[Arenaria (pták)|Arenaria]]'' [17] => * ''[[Bartramia]]'' [18] => * ''[[Calidris]]'' [19] => * ''[[Coenocorypha]]'' [20] => * ''[[Gallinago]]'' [21] => * ''[[Limnodromus]]'' [22] => * ''[[Limosa]]'' [23] => * ''[[Lymnocryptes]]'' [24] => * ''[[Numenius (pták)|Numenius]]'' [25] => * ''[[Phalaropus]]'' [26] => * ''[[Prosobonia]]'' [27] => * ''[[Scolopax]]'' [28] => * ''[[Tringa]]'' [29] => * ''[[Xenus]]'' [30] => }} [31] => '''Slukovití''' (Scolopacidae) je početná čeleď [[Bahňáci|bahňáků]] z řádu [[Dlouhokřídlí|dlouhokřídlých]] (Charadriiformes), která zahrnuje bekasiny, [[Koliha (rod)|kolihy]], sluky, vodouše, [[břehouš|břehouše]], jespáky a další ptáky [[Vodní ptactvo|vázané na vodu]]. Většina slukovitých se živí [[Bezobratlí|bezobratlými]] živočichy, které vyzobávají z bahna a půdy. [32] => [33] => Zástupci slukovitých mají protáhlá těla a dlouhé nohy s úzkými křídly. Většina druhů má rovný zobák, některé jiné druhy jako kolihy jej mají mírně zahnutý. Délka zobáků bývá různá, díky čemuž se různé druhy slukovitých mohou krmit na stejných stanovištích, aniž by docházelo k jejich vzájemné kompetici. Zobák je velice citlivý a umožňuje slukovitým v bahně ucítit a nalézt malé živočichy. Délka těla je od 12–66 cm. Opeření bývá poměrně fádních odstínů, i když v době hnízdění může svatební šat dosahovat mnohem pestřejších barev.{{cite book|editor=Forshaw, Joseph|author= Harrison, Colin J.O.|year=1991|title=Encyclopaedia of Animals: Birds|publisher= Merehurst Press|location=London|pages= 103–105|isbn= 1-85391-186-0}} [34] => [35] => Většina druhů hnízdí v otevřené krajině a svá hnízda brání proti vetřelcům pózami za letu. [[Hnízdo|Hnízda]] slukovitých většinou představují jednoduché důlky v půdě. [[Snůška]] bývá o velikosti 3–4 vajec. Mláďata většiny druhů jsou [[Prekocialita a altricialita|prekociální]]. [36] => [37] => == Popis == [38] => Jsou to ptáci vázání na vodu. Zástupci čeledi mají rozmanité tvary zobáků, třeba koliha má šavlovitě dolů směřující zobák, bekasiny a sluky mají zobáky rovné. Těmto zobákům se říká pícháky,{{Citace elektronické monografie [39] => | titul = Myslivecká mluva Bekasína otavní (Capella gallinago) [40] => | url = https://www.kdelovit.cz/cz/clanky/myslivecka-mluva/myslivecka-mluva-bekasina-otavni-capella-gallinago [41] => | vydavatel = Kdelovit.cz [42] => | datum_vydání = 2018-05-31 [43] => | datum_přístupu = 2021-05-06 [44] => }} protože „píchají“ do půdy a následně pak vytahují drobné [[Bezobratlí|bezobratlé]] živočichy. Jsou to převážně masožravci a hmyzožravci, pojídají drobné korýše, hmyz, rybky, plže a další živočichy. [45] => [46] => Opeření je u mnohých zástupců nenápadně hnědé, ale u některých je pestré a obsahuje také doplňky, třeba u [[jespák bojovný|jespáka bojovného]], u kterého mají samci límec v době rozmnožování a páření. Nohy jsou dlouhé a tenké a jsou předurčeny k pohybů ve vodě, kamenech a bahně. Co se týče velikosti, tak měří 12–66 cm.{{Sfn|ref=Higgins & Marchant|Higgins & Marchant (eds.)|1996|p=25}} Nejmenším evropským bahňákem je [[jespák malý]], největším je [[koliha velká]]. [47] => [48] => Většina druhů hnízdí na zemi, ale některé hnízdí na stromech, třeba [[vodouš kropenatý]]. Vejce slukovitých jsou zbarvena nenápadně, aby splynula před predátory, např. [[Rackovití|racky]] nebo [[Chaluhovití|chaluhami]]. Hlasové projevy slukovitých bahňáků jsou známé v době toků a námluv, např. u bekasiny otavní a sluky lesní. [49] => [50] => Samice bývají větší než samci, i když najdou se výjimky. Křídla bývají dlouhá a zašpičatělá, krk dlouhý, zobák dlouhý a ostrý, oči malé.{{Sfn|ref=Higgins & Marchant|Higgins & Marchant (eds.)|1996|p=25}} [51] => [52] => == Systematika == [53] => Čeleď slukovití byla vytvořena francouzským polyhistorem [[Constantine Samuel Rafinesque|Constantinem Samuelem Rafinesquem]] v roce 1815.{{Citace monografie [54] => | příjmení1 = Rafinesque [55] => | jméno1 = Constantine Samuel [56] => | odkaz_na_autora1 = Constantine Samuel Rafinesque [57] => | titul = Analyse de la nature ou, Tableau de l'univers et des corps organisés [58] => | url = https://www.biodiversitylibrary.org/page/48310148 [59] => | vydavatel = Samovydání [60] => | místo = Palermo [61] => | rok = 1815 [62] => | strany = 70 [63] => | jazyk = fr [64] => }} Čeleď sdružuje různé skupiny ptáků, jako jsou bekasiny, břehouši, jespáci, kamenáčci, kolihy, lyskonohy, pisíci, slukovci, sluky či vodouši. Zatímco některé z těchto skupin jsou tvořeny jedním rodem (např. břehouši spadají do jednoho rodu ''[[Limosa]]''), jiné skupiny spadají do dvou rodů (např. bekasiny se větví do rodů ''[[Coenocorypha]]'' a ''[[Gallinago]]''). Skukovití utváří bazální klad podřádu [[Scolopaci]] v rámci řádu [[Dlouhokřídlí|dlouhokřídlých]].{{Citace periodika [65] => | příjmení = Gibson [66] => | jméno = Rosemary [67] => | příjmení2 = Baker [68] => | jméno2 = Allan [69] => | titul = Multiple gene sequences resolve phylogenetic relationships in the shorebird suborder Scolopaci (Aves: Charadriiformes) [70] => | periodikum = Molecular Phylogenetics and Evolution [71] => | datum vydání = 2012-07 [72] => | ročník = 64 [73] => | číslo = 1 [74] => | strany = 66–72 [75] => | doi = 10.1016/j.ympev.2012.03.008 [76] => | jazyk = en [77] => | url = https://linkinghub.elsevier.com/retrieve/pii/S1055790312001133 [78] => | datum přístupu = 2024-04-19 [79] => }}{{Citace periodika [80] => | příjmení = Fain [81] => | jméno = Matthew G. [82] => | příjmení2 = Houde [83] => | jméno2 = Peter [84] => | titul = Multilocus perspectives on the monophyly and phylogeny of the order Charadriiformes (Aves) [85] => | periodikum = BMC Evolutionary Biology [86] => | datum vydání = 2007-03-08 [87] => | ročník = 7 [88] => | číslo = 1 [89] => | strany = 35 [90] => | issn = 1471-2148 [91] => | pmid = 17346347 [92] => | doi = 10.1186/1471-2148-7-35 [93] => | jazyk = en [94] => | url = https://doi.org/10.1186/1471-2148-7-35 [95] => | datum přístupu = 2024-04-19 [96] => }} [97] => [98] => [[Mezinárodní ornitologické unie]] rozeznává 98 druhů slukovitých v 15 rodech. 3 z těchto rodů jsou [[Monotypický taxon|monotypické]], tzn. zahrnují pouze jeden druh. 5 druhů je vyhynulých (v seznamu níže označeno jako †), a 1 druh je patrně vyhynulý.{{Citace elektronické monografie [99] => | titul = IOC World Bird List – version 12.1 [100] => | url = https://www.worldbirdnames.org/new/ [101] => | datum_přístupu = 2022-10-06 [102] => | jazyk = en [103] => | doi = 10.14344/IOC.ML.11.1 [104] => }} Jedná se o nejpočetnější čeleď [[Dlouhokřídlí|dlouhokřídlých]].{{Sfn|ref=Higgins & Marchant|Higgins & Marchant (eds.)|1996|p=25}} [105] => [106] => === Seznam druhů === [107] => K roku 2022 se do slukovitých řadí následující druhy:{{Citace elektronické monografie [108] => | titul = České názvosloví ptáků světa - Dlouhokřídlí - slukovití [109] => | url = http://nkcso.wz.cz/011.html [110] => | vydavatel = Názvoslovná komise ČSO [111] => | datum_přístupu = 2022-10-25 [112] => | jazyk = en [113] => }} [114] => [115] => * ''[[Actitis]]'' – '''pisík''' [116] => ** [[Pisík obecný]] (''Actitis hypoleucos'') [117] => ** [[Pisík americký]] (''Actitis macularius'') [118] => * ''[[Arenaria (pták)|Arenaria]]'' – '''kamenáček''' [119] => ** [[Kamenáček pestrý]] (''Arenaria interpres'') [120] => ** [[Kamenáček černohlavý]] (''Arenaria melanocephala'') [121] => * ''[[Bartramia]]'' – '''bartramie''' [122] => ** [[Bartramie dlouhoocasá]] (''Bartramia longicauda'') [123] => * ''[[Calidris]]'' – '''jespák''' [124] => ** [[Jespák klínoocasý]] (''Calidris acuminata'') [125] => ** [[Jespák písečný]] (''Calidris alba'') [126] => ** [[Jespák obecný]] (''Calidris alpina'') [127] => ** [[Jespák dlouhokřídlý]] (''Calidris bairdii'') [128] => ** [[Jespák rezavý]] (''Calidris canutus'') [129] => ** [[Jespáček ploskozobý]] (''Calidris falcinellus'') [130] => ** [[Jespák křivozobý]] (''Calidris ferruginea'') [131] => ** [[Jespák tundrový]] (''Calidris fuscicollis'') [132] => ** [[Jespák dlouhonohý]] (''Calidris himantopus'') [133] => ** [[Jespák mořský]] (''Calidris maritima'') [134] => ** [[Jespák aljašský]] (''Calidris mauri'') [135] => ** [[Jespák skvrnitý]] (''Calidris melanotos'') [136] => ** [[Jespák malý]] (''Calidris minuta'') [137] => ** [[Jespák drobný]] (''Calidris minutilla'') [138] => ** [[Jespák pobřežní]] (''Calidris ptilocnemis'') [139] => ** [[Jespák bojovný]] (''Calidris pugnax'') [140] => ** [[Jespák srostloprstý]] (''Calidris pusilla'') [141] => ** [[Jespák lžícozobý]] (''Calidris pygmaea'') [142] => ** [[Jespák rudohrdlý]] (''Calidris ruficollis'') [143] => ** [[Jespák dlouhoprstý]] (''Calidris subminuta'') [144] => ** [[Jespák plavý]] (''Calidris subruficollis'') [145] => ** [[Jespák šedý]] (''Calidris temminckii'') [146] => ** [[Jespák velký]] (''Calidris tenuirostris'') [147] => ** [[Jespák příbojový]] (''Calidris virgata'') [148] => * ''[[Coenocorypha]]'' – '''bekasina''' [149] => ** [[Bekasina subantarktická]] (''Coenocorypha aucklandica'') [150] => ** † [[Bekasína ostrovní]] (''Coenocorypha barrierensis'') [151] => ** [[Bekasína snarská]] (''Coenocorypha huegeli'') [152] => ** † [[Bekasína jižní]] (''Coenocorypha iredalei'') [153] => ** [[Bekasina chathamská]] (''Coenocorypha pusilla'') [154] => * ''[[Gallinago]]'' – '''bekasina''' [155] => ** [[Bekasina žlutonohá]] (''Gallinago andina'') [156] => ** [[Bekasina severoamerická]] (''Gallinago delicata'') [157] => ** [[Bekasina otavní]] (''Gallinago gallinago'') [158] => ** [[Bekasina japonská]] (''Gallinago hardwickii'') [159] => ** [[Bekasina královská]] (''Gallinago imperialis'') [160] => ** [[Bekasina andská]] (''Gallinago jamesoni'') [161] => ** [[Bekasina madagaskarská]] (''Gallinago macrodactyla'') [162] => ** [[bekasina magellanská]] (''Gallinago magellanica'') [163] => ** [[Bekasina větší]] (''Gallinago media'') [164] => ** [[Bekasina lesní]] (''Gallinago megala'') [165] => ** [[Bekasina himálajská]] (''Gallinago nemoricola'') [166] => ** [[Bekasina africká]] (''Gallinago nigripennis'') [167] => ** [[Bekasina vznešená]] (''Gallinago nobilis'') [168] => ** [[Bekasina jihoamerická]] (''Gallinago paraguaiae'') [169] => ** [[Bekasina horská]] (''Gallinago solitaria'') [170] => ** [[Bekasina sibiřská]] (''Gallinago stenura'') [171] => ** [[Bekasina patagonská]] (''Gallinago stricklandii'') [172] => ** [[Bekasina velká]] (''Gallinago undulata'') [173] => * ''[[Limnodromus]]'' – '''slukovec''' [174] => ** [[Slukovec krátkozobý]] (''Limnodromus griseus'') [175] => ** [[Slukovec dlouhozobý]] (''Limnodromus scolopaceus'') [176] => ** [[Slukovec asijský]] (''Limnodromus semipalmatus'') [177] => * ''[[Limosa]]'' – '''břehouš''' [178] => ** [[Břehouš velký]] (''Limosa fedoa'') [179] => ** [[Břehouš aljašský]] (''Limosa haemastica'') [180] => ** [[Břehouš rudý]] (''Limosa lapponica'') [181] => ** [[Břehouš černoocasý]] (''Limosa limosa'') [182] => * ''[[Lymnocryptes]]'' – '''slučka''' [183] => ** [[Slučka malá]] (''Lymnocryptes minimus'') [184] => * ''[[Numenius]]'' – '''koliha''' [185] => ** [[Koliha americká]] (''Numenius americanus'') [186] => ** [[Koliha velká]] (''Numenius arquata'') [187] => ** [[Koliha severní]] (''Numenius borealis'') – patrně † [188] => ** [[Koliha hudsonská]] (''Numenius hudsonicus'') [189] => ** [[Koliha východní]] (''Numenius madagascariensis'') [190] => ** [[Koliha nejmenší]] (''Numenius minutus'') [191] => ** [[Koliha malá]] (''Numenius phaeopus'') [192] => ** [[Koliha aljašská]] (''Numenius tahitiensis'') [193] => ** [[Koliha tenkozobá]] (''Numenius tenuirostris'') [194] => * ''[[Phalaropus]]'' – '''lyskonoh''' [195] => ** [[Lyskonoh ploskozobý]] (''Phalaropus fulicarius'') [196] => ** [[Lyskonoh úzkozobý]] (''Phalaropus lobatus'') [197] => ** [[Lyskonoh dlouhozobý]] (''Phalaropus tricolor'') [198] => * ''[[Prosobonia]]'' – '''vodoušek''' [199] => ** † [[Vodoušek kiritimatský]] (''Prosobonia cancellata'') [200] => ** † [[Vodoušek rezavobrvý]] (''Prosobonia ellisi'') [201] => ** † [[Vodoušek bělobrvý]] (''Prosobonia leucoptera'') [202] => ** [[Vodoušek tuamotský]] (''Prosobonia parvirostris'') [203] => * ''[[Scolopax]]'' – '''sluka''' [204] => ** [[Sluka filipínská]] (''Scolopax bukidnonensis'') [205] => ** [[Sluka celebeská]] (''Scolopax celebensis'') [206] => ** [[Sluka americká]] (''Scolopax minor'') [207] => ** [[Sluka japonská]] (''Scolopax mira'') [208] => ** [[Sluka molucká]] (''Scolopax rochussenii'') [209] => ** [[Sluka novoguinejská]] (''Scolopax rosenbergii'') [210] => ** [[Sluka lesní]] (''Scolopax rusticola'') [211] => ** [[Sluka tmavá]] (''Scolopax saturata'') [212] => * ''[[Tringa]]'' – '''vodouš''' [213] => ** [[Vodouš říční]] (''Tringa brevipes'') [214] => ** [[Vodouš tmavý]] (''Tringa erythropus'') [215] => ** [[Vodouš žlutonohý]] (''Tringa flavipes'') [216] => ** [[Vodouš bahenní]] (''Tringa glareola'') [217] => ** [[Vodouš ochotský]] (''Tringa guttifer'') [218] => ** [[Vodouš aljašský]] (''Tringa incana'') [219] => ** [[Vodouš velký]] (''Tringa melanoleuca'') [220] => ** [[Vodouš šedý]] (''Tringa nebularia'') [221] => ** [[Vodouš kropenatý]] (''Tringa ochropus'') [222] => ** [[Vodouš břehoušovitý]] (''Tringa semipalmata'') [223] => ** [[Vodouš samotářský]] (''Tringa solitaria'') [224] => ** [[Vodouš štíhlý]] (''Tringa stagnatilis'') [225] => ** [[Vodouš rudonohý]] (''Tringa totanus'') [226] => * ''[[Xenus]]'' – '''vodouš''' [227] => ** [[Vodouš malý]] (''Xenus cinereus'') [228] => [229] => === Vnitřní systematika === [230] => [231] => Na základě studia DNA většiny slukovitých (bez zahrnutí rodů ''[[Prosobonia]]'' a ''[[Lymnocryptes]]'') z roku 2012 sestavili kanadští vědci Rosemary Gibson a Allan Baker následující kladogram:{{Citace elektronického periodika [232] => | příjmení1 = Gibson [233] => | jméno1 = Rosemary [234] => | příjmení2 = Baker [235] => | jméno2 = Allan [236] => | titul = Multiple gene sequences resolve phylogenetic relationships in the shorebird suborder Scolopaci (Aves: Charadriiformes) [237] => | periodikum = Molecular Phylogenetics and Evolution [238] => | ročník = 64 [239] => | číslo = 1 [240] => | datum_vydání = 2012-07 [241] => | strany = 66–72 [242] => | datum_přístupu = 2022-01-08 [243] => | jazyk = en [244] => | doi = 10.1016/j.ympev.2012.03.008 [245] => }} [246] => [247] => {{Klad| style=font-size:100%;line-height:80%;width:600px; [248] => |label1=Scolopacidae (slukovití) [249] => |1={{klad [250] => |1={{klad [251] => |1=''[[Bartramia]]'' [252] => |2=''[[Numenius]]'' (9 druhů) [253] => }} [254] => |2={{klad [255] => |1=''[[Limosa]]'' (4 druhy) [256] => |2={{klad [257] => |1={{klad [258] => |1=''[[Arenaria (pták)|Arenaria]]'' (2 druhy) [259] => |2=''[[Calidris]]'' (24 druhů) [260] => }} [261] => |2={{klad [262] => |1={{klad [263] => |1=''[[Limnodromus]]'' (3 druhy) [264] => |2={{klad [265] => |1=''[[Scolopax]]'' (8 druhů) [266] => |2={{klad [267] => |1=''[[Coenocorypha]]'' (3 druhy) [268] => |2=''[[Gallinago]]'' (18 druhů) [269] => }} [270] => }} [271] => }} [272] => |2={{klad [273] => |1={{klad [274] => |1=''[[Xenus]]'' [275] => |2=''[[Phalaropus]]'' (3 druhy) [276] => }} [277] => |2={{klad [278] => |1=''[[Actitis]]'' (2 druhy) [279] => |2=''[[Tringa]]'' (13 druhů) [280] => }} [281] => }} [282] => }} [283] => }} [284] => }} [285] => }} [286] => }} [287] => [288] => == Časté druhy v Česku == [289] => * [[koliha velká]] (''Numenius arquata'') [290] => * [[bekasina otavní]] (''Gallinago gallinago'') [291] => * [[sluka lesní]] (''Scolopax rusticola'') [292] => * [[slučka malá]] (''Lymnocryptes minimus'') [293] => * [[vodouš rudonohý]] (''Tringa totanus'') [294] => * [[břehouš černoocasý]] (''Limosa limosa'') [295] => [296] => == Odkazy == [297] => [298] => === Reference === [299] => [300] => [301] => === Literatura === [302] => * {{Citace monografie [303] => | příjmení1 = Higgins [304] => | jméno1 = P. J. [305] => | příjmení2 = Davies [306] => | jméno2 = S.J.J.F [307] => | titul = Handbook of Australian, New Zealand & Antarctic Birds: Volume 3, Snipe to pigeons [308] => | url = http://nzbirdsonline.org.nz/sites/all/files/208_Bar-tailed%20Godwit.pdf [309] => | vydavatel = Oxford University Press [310] => | místo = Melbourne [311] => | rok = 1996 [312] => | svazek = 3 [313] => | isbn = 978-0195530704 [314] => | jazyk = en [315] => | ref = Higgins & Marchant [316] => }} [317] => [318] => === Externí odkazy === [319] => * {{Commonscat}} [320] => * {{Wikidruhy|taxon=Scolopacidae}} [321] => {{Autoritní data}} [322] => [323] => {{Portály|Ptáci|Živočichové}} [324] => {{Taxonbar}} [325] => [326] => [[Kategorie:Slukovití| ]] [327] => [[Kategorie:Dlouhokřídlí]] [328] => [[Kategorie:Čeledi ptáků]] [] => )
good wiki

Slukovití

Slukovití (Scolopacidae) je početná čeleď bahňáků z řádu dlouhokřídlých (Charadriiformes), která zahrnuje bekasiny, kolihy, sluky, vodouše, břehouše, jespáky a další ptáky vázané na vodu. Většina slukovitých se živí bezobratlými živočichy, které vyzobávají z bahna a půdy.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Dlouhokřídlí','Coenocorypha','Lymnocryptes','Prosobonia','Bartramia','Limosa','Gallinago','Actitis','Tringa','Scolopax','bekasina otavní','Numenius'

Dlouhokřídlí

Tringa