Array ( [0] => 15534000 [id] => 15534000 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Smečno [uri] => Smečno [3] => SmecnoCastle.JPG [img] => SmecnoCastle.JPG [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => Smečno je malebné město nacházející se ve Středočeském kraji, jehož kouzlo spočívá v harmonickém spojení historie a přírody. Město je obklopeno krásnými lesy a poli, což nabízí obyvatelům i návštěvníkům množství možností pro aktivní trávení volného času, jako jsou pěší túry a cyklovýlety. Historie Smečna je bohatá a sahá až do středověku, což se odráží v architektuře a národních památkách, které město hrdě uchovává. Kromě historických budov zde můžete obdivovat také místní kulturu a tradice, které vytvářejí přátelskou atmosféru. Místní obyvatelé jsou známí svou pohostinností a ochotou sdílet příběhy o svém městě. Smečno je také aktivní v oblasti komunitních projektů a kulturních akcí, což posiluje soudržnost a vzájemné vazby mezi obyvateli. Mnoho organizací se podílí na rozvoji místní kultury, pořádají se zde trhy, festivaly a další akce, které přinášejí radost a zábavu nejen místním, ale i návštěvníkům. Život ve Smečně nabízí příjemnou kombinaci klidu venkovského prostředí a dostupnosti městských vymožeností, což činí z tohoto města ideální místo pro život. Smečno je místem, kde se historie potkává s přítomností a kde je cítit silný pocit komunity a optimismu do budoucnosti. [oai_cs_optimisticky] => Smečno je malebné město nacházející se ve Středočeském kraji, jehož kouzlo spočívá v harmonickém spojení historie a přírody. Město je obklopeno krásnými lesy a poli, což nabízí obyvatelům i návštěvníkům množství možností pro aktivní trávení volného času, jako jsou pěší túry a cyklovýlety. Historie Smečna je bohatá a sahá až do středověku, což se odráží v architektuře a národních památkách, které město hrdě uchovává. Kromě historických budov zde můžete obdivovat také místní kulturu a tradice, které vytvářejí přátelskou atmosféru. Místní obyvatelé jsou známí svou pohostinností a ochotou sdílet příběhy o svém městě. Smečno je také aktivní v oblasti komunitních projektů a kulturních akcí, což posiluje soudržnost a vzájemné vazby mezi obyvateli. Mnoho organizací se podílí na rozvoji místní kultury, pořádají se zde trhy, festivaly a další akce, které přinášejí radost a zábavu nejen místním, ale i návštěvníkům. Život ve Smečně nabízí příjemnou kombinaci klidu venkovského prostředí a dostupnosti městských vymožeností, což činí z tohoto města ideální místo pro život. Smečno je místem, kde se historie potkává s přítomností a kde je cítit silný pocit komunity a optimismu do budoucnosti. ) Array ( [0] => {{Infobox - česká obec [1] => | název = Smečno [2] => | obrázek = Smečno zámek 2017 a.jpg [3] => | popisek = [[Smečno (zámek)|Smečenský zámek]] [4] => | status = město [5] => | kraj = [[Středočeský kraj|Středočeský]] [6] => | NUTS3 = CZ020 [7] => | okres = Kladno [8] => | obec s rozšířenou působností = [[Slaný]] [9] => | pověřená obec = [[Slaný]] [10] => | země = [[Čechy]] [11] => | katastrální území = Smečno [12] => | PSČ = 273 05 [13] => | počet ZSJ = 1 [14] => | počet částí obce = 1 [15] => | počet katastrálních území = 1 [16] => | adresa = Městský úřad Smečno
náměstí T. G. Masaryka 12
273 05 Smečno [17] => | web = http://www.smecno.cz/ [18] => | úřední web = [19] => | e-mail = podatelna@meusmecno.cz [20] => | starosta = Bc. Tomáš Burda [21] => | starosta aktuální k = 2022 [22] => | mapa = Smecno KL CZ.png [23] => }} [24] => '''Smečno''' ({{Vjazyce2|de|''Smetschno''}}), v období 1515–1882 nazývané '''Muncifaj''', je malé [[město]] v [[Okres Kladno|okrese Kladno]] ve [[Středočeský kraj|Středočeském kraji]]. Leží sedm kilometrů severozápadně od [[Kladno|Kladna]] a šest kilometrů jihozápadně od [[Slaný|Slaného]]. Žije zde {{Počet obyvatel}} obyvatel. Roku 1992 bylo vyhláškou Ministerstva kultury ČR prohlášeno historické jádro města památkovou zónou. [25] => [26] => == Poloha == [27] => Město se rozkládá v nadmořské výšce 340 až 375 metrů na návrší, mírně se sklánějícím k severovýchodu ke [[Slaný|Slanému]], na jihozápadě přecházejícím do roviny, táhnoucí se ke [[Kačice|Kačici]]. Jeho střed tvoří rozlehlé protáhlé náměstí, jímž po délce probíhá hlavní silnice. V horní (západní) části náměstí stojí radnice, [[Kostel Nejsvětější Trojice (Smečno)|kostel Nejsvětější Trojice]], děkanství a v jejich sousedství [[Zámek Smečno|zámek]] obehnaný příkopem. [28] => [29] => == Název == [30] => Původ názvu Smečno je nejistý, může znamenat místo, kde byl smyk na srázu, nebo souvisí se slovem smejčiti, což znamená mýtiti či odstraňovat lesní porost na jehož místě vznikne dvůr a následně tvrz.{{Citace elektronické monografie [31] => | příjmení1 = Ničová [32] => | jméno1 = Eva [33] => | titul = Vysvětlení letošních oslav [34] => | url = https://spolekpratelsmecna.estranky.cz/clanky/clanky/vysvetleni-letosnich-oslav.html [35] => | vydavatel = Spolek přátel Smečna a širého okolí [36] => | datum_vydání = 2015-08-14 [37] => }}{{Citace elektronické monografie [38] => | titul = Smečno (Česko) [39] => | url = https://ipac.svkkl.cz/arl-kl/cs/detail/?&idx=kl_us_auth*g0100664 [40] => | vydavatel = Středočeská vědecká knihovna v Kladně [41] => }} Historický název Smečna byl '''Smečen'''. V minulosti mělo Smečno dvě části – Horní a Dolní. Horní Smečno bylo tvořeno pouze tvrzí s přilehlým zázemím, kostelem a farou. Dolní Smečno bylo vše ostatní, tedy městečko a později město, které neslo od roku 1510 název '''Muncifaj''' - z [[Latina|latinského]] slova „Municipium“ (město se všemi právy měst královských krom zasedat na zemském sněmu) nebo „Mons Fagi“, což znamená „Hora Buková“. Tvrz s přilehlým okolím (tedy Horní Smečno) nesla stále název Smečno. Panství náležící k tvrzi neslo název Smečenské panství. Obě samostatné části, město a zámek se zázemím, se také v minulosti nazývaly latinským slovním spojením '''Arx Smeczna cum oppido Muncifagiensis''' (Hrad Smečno s městem Muncifaj). Protože se název Muncifaj příliš neuchytil, byl na žádost městské rady roku 1882 navrácen název Smečno. [42] => [43] => [[Soubor:Stara_mapa.jpg|náhled|Mapa z roku 1841 s později upravovaným názvem města. Hraniční čára na mapě odděluje město Muncifaj od Smečna, které zahrnovalo zámek s blízkým okolím]] [44] => [45] => == Historie == [46] => === Období smečenského panství === [47] => [[Soubor:Smečno kostel 2017.jpg|náhled|vlevo|Socha sv. Jana Nepomuckého před [[Kostel Nejsvětější Trojice (Smečno)|kostelem Nejsvětější Trojice]] ve Smečně]] [48] => [49] => První pravděpodobná písemná zmínka je již z roku 1125 od kronikáře Kosmase, který se zmínil o jisté obci nedaleko Libušína jménem Ztibeczno. Nejstarší jistá písemná zmínka pochází z roku [[1252]], kdy se jako majitel zdejší [[tvrz]]e připomíná vladyka Boleslav ze Smečna (''Bolezlav de Zmecen''), syn Bořity z Letovic, pocházející z rodu vladyků z Ředhoště. Jeho rod tvrz Smečno prodává roku 1322 Vítkovi ze Smečna.{{Citace elektronického periodika [50] => | titul = Smečno [51] => | periodikum = Zámecké listy [52] => | vydavatel = Domov Pod Lipami Smečno - poskytovatel sociálních služeb [53] => | ročník = 2011 [54] => | číslo = 18 [55] => | datum_vydání = říjen 2011 [56] => | url = https://www.dpodlipami.cz/o-nas/zamecke-listy-1/ [57] => }} Později se tento rod nazývá Kameničtí ze Smečna. Roku 1416 zakoupil ves Dolní Smečno [[Markvart z Martinic]] a roku 1418 dokoupil Horní Smečno i s tvrzí, a s rodem [[Martinicové a Clam-Martinicové|Martiniců]] byly dějiny Smečna spojeny po dalších pět století. Martinicové pocházeli z Voticka, ale od koupi Smečna je jejich osud spojen s tímto místem. Markvartův syn [[Markvart z Martinic|Bořita]], dvořan králů [[Ladislav Pohrobek|Ladislava Pohrobka]] a [[Jiří z Poděbrad|Jiřího z Poděbrad]] kolem roku 1460 rozšířil a přestavěl tvrz. Bohatnoucí [[Martinicové a Clam-Martinicové|Martinicové]] postupně rozšířili své smečenské panství na 17 vesnic a zařadili se mezi panské rody. Na žádost [[Hynek z Martinic|Hynka Bořity z Martinic]], pozdějšího nejvyššího zemského sudího, povýšil 26. května 1510 král [[Vladislav Jagellonský]] ves Dolní Smečno na městečko. O pět let později, 28. prosince 1515, bylo městečko králem Vladislavem Jagellonským, na žádost bratří Jindřicha a Volfa z Martinic, učiněno městem, přičemž mu byl [[Polepšení znaku|polepšen]] znak, udělený při prvním povýšení. S povýšením na [[Poddanství|poddanské]] město bylo povoleno opevnit jej hradbami a získalo právo svobodného provozování řemesel, právo hrdelní (kata město nemělo, ale využívalo kata z Prahy a Slaného), právo trhové (páteční a výroční trhy na sv. Jiří, sv. Havla a v den svátku Nejsvětější Trojice s osmi dny následujícími), právo pečetit červeným voskem, město se nově řídilo právem královského města Slaného. Muncifaj bylo město poddanské, chtělo-li něco po králi, muselo to uskutečnit prostřednictvím hraběte. Ani roboty nebylo poddanské město zproštěno a Muincifajší museli robotovat u vrchnosti. Město mělo 12 konšelů a každý jeden po čtyři týdny vykonával úřad purkmistrovský a každý purkmistr slul primas (první z konšelů), úřad trval krátce, ale každý z konšelů se v hodnosti vystřídal. {{Citace elektronického periodika [58] => | titul = Kronika města do r. 1910 - Opis [59] => | periodikum = spolekpratelsmecna.estranky.cz [60] => | datum_vydání = 2017-10-12 [61] => | url = https://spolekpratelsmecna.estranky.cz/clanky/kroniky-mesta/kronika-mesta-do-r.-1910/kronika-mesta-do-r.-1910.html [62] => }} Za [[Jiří z Martinic (1532–1598)|Jiřího Bořity z Martinic]] byla v 80. letech 16. století zahájena přestavba pozdně [[gotika|gotické]] [[tvrz]]e na mohutný renesanční [[Zámek Smečno|zámek]]. Přestavbu zámku dokončil až [[Jaroslav Bořita z Martinic]], jeden z předních katolických politiků své doby. [[Jaroslav Bořita z Martinic]], když se v roce 1598 ujal smečenského panství, odňal městu všechny majestáty a vrátil je, až když všichni přestoupili ke katolickému náboženství. 1. ledna 1612 bylo již celé jeho panství katolické. Vedle toho dával svým poddaným zdarma obilí, stavební i topné dřevo, založil při zámku seminář na výchovu katolické mládeže a dvakrát uchránil obyvatele od kontribucí a ubytování vojska.{{Citace monografie [63] => | příjmení1 = Procházka [64] => | jméno1 = Karel [65] => | titul = Skladby na české a latinské neliturgické texty 18. století z chrámové sbírky ve Smečně. Diplomová práce [66] => | vydavatel = Univerzita Karlova v Praze [67] => | místo = Praha [68] => | rok = 2010 [69] => }} Přesto bylo během třicetileté války Smečno roku 1632 vyrabováno saským vojskem a roku 1639 vypáleno švédským vojskem. Během požáru shořely všechny dokumenty potvrzující městská privilegia, proto je roku 1650 císař [[Ferdinand III. Habsburský]] znovu potvrdil. Jaroslav Bořita obratným využitím [[Bitva na Bílé hoře|pobělohorských]] konfiskací ztrojnásobil svůj majetek a dosáhl [[hrabě]]cího titulu a titulu vladaře domu smečenského. Ze škod [[Třicetiletá válka|třicetileté války]] se město brzy vzpamatovalo. V té době mělo město nevalné městské zdi, o kterých se mluví v gruntovních zápisech z roku 1672. Město mělo také tři městské brány: Slánskou bránu s renesanční věží, která byla v roce 1844 zbourána, Kačickou a Ledeckou bránu, které byly zbořeny ještě dříve. Jinudy do města se dostat, kromě dotčených 3 bran, nebylo možné. Roku 1744 se strhla během [[Sedmiletá válka|Sedmileté války]] u Smečna šarvátka mezi císařskými husary a pruskými vojáky. Skutečnost, že bylo město sídlem jednoho z nejvlivnějších a nejbohatších šlechtických rodů v Čechách, přispívala k jeho rozkvětu. Město mělo pivovar se sladovnou, cihelnu, cukrovar, ke kterému vedla úzkokolejná dráha, od roku 1801 vybudované [[Šternberk (Ledce)|Lázně Šternberk]], školu, poštovní úřad, apod.{{Citace elektronické monografie [70] => | titul = Historie Smečna [71] => | url = https://www.smecno.cz/mesto/kultura-a-historie-mesta/historie-smecna/ [72] => | vydavatel = Smečno [73] => }} [74] => Stará radnice, dům č. 52, stávala uprostřed náměstí a skrze ní vedl průjezd ke Slánské bráně. Roku 1800 byla stará radnice zbourána a téhož roku je v kontraktních knihách hraběcí kanceláře zapsána smlouva mezi zástupci města Muncifaje na jedné straně a zástupci panství Smečenského na druhé straně, kterou panství bezplatně postupuje dům č. 12 (současná radnice) na Smečně i se zahradou obci Muncifaji. Za to se zavázala obec uprostřed náměstí stojící radnici i s přistaveným chlévem a masnými krámy do zimy roku 1800 zbořit a místo vyčistit. Tímto byl dovršen současný charakter náměstí. Zrušením roboty v roce 1848 se z panství stal velkostatek. V polovině devatenáctého století bylo v blízkosti [[Kladno|Kladna]] nalezeno černé uhlí, které udělalo z čistě zemědělského kraje rychle se rozvíjející průmyslovou oblast s narůstajícím počtem obyvatel. Význam města však postupně upadal na úkor nových rostoucích průmyslových center jako je [[Kladno]]. [75] => [76] => [[Soubor:Smečno radnice 2017.jpg|náhled|Radnice se znakem města Smečna z roku 1515]] [77] => [78] => === Období po vzniku republiky === [79] => Protože rod [[Martinicové a Clam-Martinicové|Clam-Martiniců]] byl výrazně politicky činným ve prospěch [[Rakousko-Uhersko|Rakouska-Uherska]] po smrti [[Richard Clam-Martinic|hraběte Richarda Clam-Martinice]], a jeho syn [[Heinrich Clam-Martinic|hrabě Jindřich Karel Maria Clam-Martinic]] byl aktivním podporovatelem [[monarchie]], po zániku [[monarchie]] a vzniku [[Československo|Československé republiky]] byl smečenský velkostatek se zámkem Smečno [[Martinicové a Clam-Martinicové|Clam-Martinicům]] spravován vzniklou Čs. republikou. V roce 1919 se pokusil s povolením československé vlády ve Smečně usadit zchudlý Jindřichův bratr s rodinou. Ovšem havíři a dělníci ve Smečně tomu zabránili. 11. prosince 1920 komunistickou levicí vytvořený revoluční výbor zabral smečenský dvůr i zámek a na věži vztyčil rudý prapor. Ale již 13. prosince byli smečenští revolucionáři pozatýkáni a odvezeni do věznice Praha-Pankrác. Smečenský velkostatek od roku 1920 neúspěšně spravovali dva velkostatkáři. V roce 1922 stát konfiskoval clam-martinický majetek, který převzal správce – bankéř Jarolím Filip. Čs. stát následně prodal majetek bankéři, který zámek roku 1926 prodal charitativnímu ústavu [[Vincentinum]]. Ústav [[Vincentinum]] Praha-Břevnov a řádové sestry [[Kongregace Milosrdných sester svatého Karla Boromejského|Boromejky]] [80] => se na zámku staraly o postižené a nevyléčitelně nemocné děti.{{Citace kvalifikační práce [81] => | příjmení = Ambrožová [82] => | jméno = Kristýna [83] => | instituce = Univerzita Karlova [84] => | titul = Dějiny domu milosrdenství Vincentinum v Praze-Břevnově [85] => | typ_práce = bakalářská práce [86] => | vedoucí = Dušan Foltýn [87] => | místo = Praha [88] => | počet_stran = 106 [89] => | rok = 2011 [90] => }} Postupný rozprodej pozemků bývalého smečenského panství resp. velkostatku v blízkosti centra města, především v období [[První republika|první republiky]], vedl k nové výstavbě a s tím souvisejícímu rozvoji nových živností a obchodů. V okolí centra města vznikaly menší kolonie rodinných dělnických domků především zaměstnanců v dolech v okolí [[Kladno|Kladna]]. [91] => [92] => [[Soubor:Smecno1939.jpg|náhled|Mapa Smečna a okolí z období [[První republika|první republiky]], doplněná o německé názvy obcí během [[Protektorát Čechy a Morava|Protektorátu Čechy a Morava]], s dnes již neexistující [[Úzkorozchodná dráha Slaný–Kačice|úzkorozchodnou tratí Slaný–Kačice]]{{Citace elektronické monografie [93] => | titul = Mapa Kladno 3952, 1939 [94] => | url = https://kramerius.cuni.cz/uk/view/uuid:32d033e0-98fd-11ec-9ec4-fa163e4ea95f?page=uuid:33c46988-98fd-11ec-9ec4-fa163e4ea95f [95] => | vydavatel = Přírodovědecká fakulta UK (Mapová sbírka) [96] => | datum_vydání = 1939 [97] => | místo = Praha [98] => }}]] [99] => [100] => V letech 1950 až 1952 byli na zámku ubytováni horničtí učni. V letech 1952–1955 byl zámek využit pro ubytování 57. [[Pomocný technický prapor|pomocného technického praporu]], jehož příslušníci nuceně pracovali v dolech v okolí [[Kladno|Kladna]]. V roce 1955 se do zámku vrátila ze [[Šternberk|Šternberka]] Charita a sestry Boromejky i s bývalými chovanci. Přes nepříznivý osud smečenského panství resp. velkostatku ve 20. století si Smečno dokázalo dodnes udržet charakter poddanského města a nikdy nekleslo na úroveň vsi. V roce 1992 byl Smečnu vrácen status města. [101] => [102] => == Současnost == [103] => Ve Smečně je mateřská škola a základní škola, město má také městskou knihovnu a infocentrum. Ve městě se nachází sportovní hala, venkovní hřiště a fotbalové hřiště se zázemím. Jako oblíbená relaxační zóna slouží ve městě zámecký park. Ve Smečně je domov pro seniory a domov pro osoby se zdravotním postižením. Ve městě se nachází několik zdravotnických ordinací a lékárna. V centru na náměstí se nachází také veterinární ordinace. Město má svůj sbor dobrovolných hasičů. Pošta ve městě poskytuje službu Czech POINT. Město má kompletní technickou vybavenost - vodovod, kanalizaci s napojením na čistírnu odpadních vod, plynofikaci. Zaměstnanost je řešena dojížďkou do [[Praha|Prahy]] nebo do spádových sídel [[Kladno|Kladna]] a [[Slaný|Slaného]]. [104] => [105] => === Školství === [106] => Nachází se zde [[Základní škola Smečno]], která je rozdělena do dvou částí. První až čtvrtý ročník spolu se školní družinou sídlí v budově na ulici Kačická (původně budova sloužila jako obecná dívčí škola). Výuka pátého až devátého ročníku se koná v budově na ulici Školská (tzv. Na boku, původně budova sloužila jako obecná chlapecká škola). Od roku 2020 má Smečno nový školní pavilon. Stavba je součástí uceleného školního areálu s novou sportovní halou (z roku 2016) a jídelnou.{{Citace elektronické monografie [107] => | titul = Školní pavilon s jídelnou – Smečno - Česká cena za architekturu 2021 [108] => | url = https://ceskacenazaarchitekturu.cz/rocniky/2021/skolni-pavilon-s-jidelnou-smecno [109] => | vydavatel = Česká cena za architekturu [110] => }}. Městská knihovna Smečno, umístěná v prostorách budovy radnice, mimo půjčování knih a časopisů pořádá také vzdělávací a volnočasové akce. [111] => [[Soubor:Skolni areal a jaro ve Smecne.jpg|náhled|Školní areál nad původně dělnickými domky, v popředí veřejná studna.]] [112] => [113] => === Zdravotnictví === [114] => Ve městě působí praktický lékař, lékař pro děti a dorost, gynekologie. Ve městě je jedna lékárna. Ve vzdálenosti 7 km severně od Smečna se nachází Nemocnice Slaný, a ve vzdálenosti 10 km východně od Smečna se nachází Oblastní nemocnice Kladno. [115] => [116] => === Sport === [117] => Ve Smečně působí TJ Sokol Smečno. {{Citace elektronické monografie [118] => | titul = TJ Sokol Smečno [119] => | url = https://sokolsmecno.webnode.cz/ [120] => }} Ve městě působí místní organizace Smečno Českého rybářského svazu{{Citace elektronické monografie [121] => | titul = MO ČRS SMEČNO [122] => | url = https://www.rybarismecno.cz/ [123] => }}, která každoročně pořádá několik rybářských závodů. Ve městě se nachází sportovní hala z r. 2016, venkovní hřiště se zázemím a fotbalové hřiště se zázemím. Ve městě se nachází několik dětských hřišť (oplocené dřevěné hřiště “Školská”, dětské hřiště “U zámku”, hřiště u rybníka Šmanťák). [124] => [125] => === Turistika === [126] => Městem vede cyklotrasa č. 8255: Slaný – Smečno – Libušín – Kamenné Žehrovice nádraží [127] => [128] => Územím města vedou turistické trasy: [129] => * {{Turistická značka|modrá}} [[Turistická značená trasa 1004|1004]]: Šternberk - Kladno Rozdělov, 10km [130] => * {{Turistická značka|žlutá}} [[Turistická značená trasa 6023|6023]]: Kačice - Kladno Rozdělov, 14km [131] => [132] => Smečno má turistickou známku č. 1136 a turistickou vizitku č. 1138. Předměty lze zakoupit na těchto místech: Městský úřad ve Smečně a Městská knihovna s infocentrem (nám. T. G. Masaryka 12){{Citace elektronické monografie [133] => | titul = Městská knihovna Smečno - Infocentrum [134] => | url = https://smecno.knihovna.cz/infocentrum/ [135] => | vydavatel = Městská knihovna Smečno [136] => }}, Tabák Burda (Slánská 532), Vojenský skanzen Smečno. Město a Vojenský skanzen Smečno mají turistická razítka. Turistické razítko města je možné získat v městském infocentrum a trafice Tabák Burda. Razítko Vojenského skanzenu Smečno je možné získat na pokladně skanzenu. [137] => [138] => === Náboženství === [139] => Ve městě a okolních obcích působí [[Římskokatolická farnost Smečno]], farním kostelem je [[Kostel Nejsvětější Trojice (Smečno)|kostel Nejsvětější Trojice]] v západní části náměstí T. G. Masaryka. U kostela se nachází budova bývalého děkanství, kde sídlí římskokatolická farnost Smečno. Matriky jsou zde vedeny od roku 1622, o starší záznamy farnost přišla během [[Třicetiletá válka|třicetileté války]]. {{Citace elektronické monografie [140] => | titul = Římskokatolická farnost Smečno [141] => | url = https://farnost-smecno.webnode.cz/ [142] => }} Farnost se participuje na celorepublikové akci Noc kostelů. Během vánočních svátků je uskutečněn živý betlém a půlnoční mše svatá. [143] => [144] => === Každoroční události === [145] => Ve městě se koná každoročně řada kulturních a společenských akcí: [146] => * Novoroční ohňostroj města Smečno, tradiční novoroční ohňostroj v první den nového roku na prostranství parku u zámku, [147] => * Pálení čarodějnic, součástí jsou hry pro děti atp., koná se na konci dubna, [148] => * Smečenský varhanní festival, součástí je využití nejstarších varhan ve střední Evropě, obvykle se koná v květnu, [149] => * Anenská pouť, koná se o víkendu v období kolem 26. července, kdy má Anna svátek (zámecká kaple je zasvěcena sv. Anně), [150] => * Slavnosti města Smečna, obvykle se konají o víkendu začátkem září, [151] => * Smečenská Lyra, soutěžní festival hudebních a divadelních vystoupení klientů se zdravotním postižením (v Domově Pod Lipami Smečno) konaný obvykle v červnu, [152] => * Slánský okruh, průjezd historických vozidel městem v rámci každoročního srazu historických vozidel s tradicí od r. 1952. Na trase jízdy účastníci absolvují několik vědomostních a dovednostních úkolů. Jeden z nich obvykle bývá situován ve Smečně. Sraz se obvykle koná během období letních prázdnin, [153] => * Světla nad bunkry, celostátní akce připomínající všeobecnou mobilizaci v září r. 1938, které se účastní Vojenský skanzen Smečno, [154] => * Svatomartinský lampionový průvod, tradiční lampionový průvod v období svátku sv. Martina, [155] => * Martinická vánočka, ochutnávka vánoček a soutěž, obvykle se koná začátkem prosince, [156] => * Slánské vánoční zpívání v městě Smečno, koncert a společné zazpívání koled před vánočními svátky. [157] => [158] => == Obyvatelstvo == [159] => {{Tabulka počtu obyvatel}} [160] => [161] => == Městská správa == [162] => === Územněsprávní začlenění === [163] => Přehled územněsprávního začleňování. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost města v roce, kdy ke změně došlo: [164] => * 2. polovina 13. století země česká, [[Slánský kraj]], krajská správa ve městě [[Slaný]] [165] => * 1714 země česká, [[Rakovnický kraj]], krajská správa v roce 1751 přesunuta z [[Rakovník|Rakovníka]] do Prahy a v roce 1787 do města [[Slaný]] [166] => * 1850 země česká, kraj Praha, politický i soudní okres Slaný[https://cisleithanien.webnode.cz/spravni-dejiny-predlitavska-1850-1918/ Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918] [167] => * 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Slaný [168] => * 1868 země česká, politický i soudní okres Slaný [169] => * 1939 země česká, Oberlandrat Kladno, politický i soudní okres Slaný[http://www.hartau.de/PBM/Protektorat.html Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren] [170] => * 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres SlanýNařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb. [171] => * 1945 země česká, správní i soudní okres Slaný{{Citace elektronického periodika |titul=Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb. |url=http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/sbirka/1945/sb52-45.pdf |datum přístupu=2011-09-28 |url archivu=https://web.archive.org/web/20110928133321/http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/sbirka/1945/sb52-45.pdf |datum archivace=2011-09-28 |nedostupné=ano }} [172] => * 1949 Pražský kraj, okres Slaný{{Citace elektronického periodika |titul=Vládní nařízení č. 3/1949 Sb. |url=http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/sbirka/1949/sb02-49.pdf |datum přístupu=2011-05-22 |url archivu=https://web.archive.org/web/20110522061727/http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/sbirka/1949/sb02-49.pdf |datum archivace=2011-05-22 |nedostupné=ano }} [173] => * 1960 Středočeský kraj, okres Kladno{{Citace elektronického periodika |titul=Zákon č. 36/1960 Sb. |url=http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/sbirka/1960/sb15-60.pdf |datum přístupu=2011-05-22 |url archivu=https://web.archive.org/web/20110522053903/http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/sbirka/1960/sb15-60.pdf |datum archivace=2011-05-22 |nedostupné=ano }} [174] => [175] => === Městské symboly === [176] => Roku 1510 byla ves Dolní Smečno povýšena na městečko Muncifaj s právem užívat znak s leknínem z Martinického erbu – dvě stříbrné leknínové snítky (tzv. lekna) vyrůstající ze společného kořene s pěti kořínky do tvaru srdce v červeném poli, držená dvěma stříbrnými dvouocasými lvy. Přes tělo každého lva, který je obrácen ke středu štítu, probíhá šikmý (kosmý) červený pruh v podobě stuhy tj. šerpy. Znak byl udělen králem Vladislavem Jagellonským na prosbu Jana Bořity z Martinic. Původní znak byl při povýšení městečka na město roku 1515 rozšířen králem Vladislavem Jagellonským přidáním zlatých korun na hlavy lvů. Stalo se tak na žádost bratří Jindřicha a Volfa z Martinic. {{Citace elektronického periodika [177] => | příjmení1 = Vykouk [178] => | jméno1 = Jaroslav [179] => | titul = Znak města Smečna [180] => | periodikum = Slánský obzor [181] => | vydavatel = ETIS s. r. o. [182] => | ročník = 1995 [183] => | číslo = 3 [184] => | strany = 4–5 [185] => | url = http://www.slanskyobzor.cz/n/obzor_03.pdf [186] => }} Městu byla udělena rovněž vlajka, která je ze znaku odvozena. [187] => Původ Martinického erbu je odvozován od staršího rodu [[Kounicové|Kouniců]] nebo [[Páni z Talmberka|Talmberků]] s obdobným erbem. Podle erbovní pověsti bojovalo královské vojsko proti nepřátelům, v cestě však mělo rozsáhlé bažiny. Jeden z bojovníků, budoucí nositel erbu, se neohroženě vydal hledat cestu bažinami, a na důkaz nalezení cesty se vrátil k vojsku s vytrženou květinou i s kořeny.{{Citace monografie [188] => | příjmení1 = Mysliveček [189] => | jméno1 = Milan [190] => | titul = Erbovník, aneb, kniha o znacích i osudech rodů žijících v Čechách a na Moravě [191] => | url = https://ndk.cz/view/uuid:80a17480-8e66-11e3-997d-005056827e52?page=uuid:77175e80-a215-11e3-b9bb-5ef3fc9bb22f [192] => | vydavatel = Horizont [193] => | místo = Praha [194] => | rok = 1993 [195] => | kapitola = Dvojité lekno [196] => | strany = 66–67 [197] => | isbn = 80-7012-070-3 [198] => | poznámka = dostupné po registraci [199] => }} Město má svůj znak ztvárněn na budově radnice. Znak je proveden plasticky a barevně. Po obou stranách znaku je nápis: ZNAK MĚSTA - SMEČNA Z R. 1515. [200] => [201] => [[Soubor:Znak smecno.jpg|náhled|Heraldická výzdoba vstupního portálu zámku]] [202] => [203] => Historická městská pečetidla se zachovala dvě: Starší pečetidlo z roku 1603 ve tvaru kotouče o průměru 47mm s vyrytým latinskou popisem "Jaroslaus Borsita Baro de Martinicz Dnus in Smeczna Vokors a Malykowisz s.c. Mtis Consiliari [204] => etc. fidelibus ac dilektis suis subditis fieri curanit 24 Decem bris Anno. 1603" (Jaroslav Bořita, svobodný pán z Martinic, pán na Smečně, Okoři a Malíkovicích, jeho milosti císařské rada atd., věrným a milým svým poddaným zhotovit dal 24. prosince 1603.). Pečetidlo má v pečetním poli znak města Smečna. V barokní kartuši jsou dvě lekna držená po stranách dvěma korunovanými dvouocasými lvy s šerpou přes tělo. Po obou stranách štítu je letopočet 1515 (datum povýšení na město). Na stuze mezi ozdobnou páskou a znakem je nápis SIGILLVM CIVITATIS MVNCIFAGIENSIS (pečeť města Muncifaje). Pečetní vosk směl být použit červený. Novější městské pečetidlo z r. 1882 je ve tvaru oválu 31 a 36 mm. V pečetním poli pečetidla lemovaném šňůrou je štít se znakem města. Pod štítem jsou dvě zkřížené ratolesti. Mezi šňůrou a znakem je nápis MĚSTO SMEČNO 1882 (jedná se o rok přejmenování Muncifaje zpět na Smečno). [205] => [206] => Vlajka byla městu udělena rozhodnutím předsedy [[Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky|Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky]] dne 30. listopadu 2007. [207] => [208] => == Společnost == [209] => Ve městě Smečno v roce 1932 ''(3205 obyvatel, poštovní úřad, telegrafní úřad, telefonní úřad, četnická stanice, Společenstvo různých živností, sbor dobrovolných hasičů)'' byly evidovány tyto živnosti a obchody (výběr):''Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství'', sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1562-1563. (česky a německy) lékař, 2 autodílny, biograf Sokol, 2 brusírny, 3 cihelny, hodinář, 11 hostinců, hudební škola, 3 kapelníci, knihař, lékárna, obchod s obuví Baťa, 2 pily, Schwarzenberský pivovar, pletárna, 4 sadaři, Občanská záložna, Živnostenská záložna, stavební družstvo, 2 stavitelé, 3 včelařství, 4 velkostatky, obchod s vínem, 3 zahradnictví, železářství. [210] => [211] => === Spolky === [212] => Roku 2024 ve Smečně působilo několik sdružení: [213] => * Spolek přátel Smečna a širého okolí{{Citace elektronické monografie [214] => | titul = Spolek přátel Smečna a širého okolí [215] => | url = http://www.spolekpratelsmecna.estranky.cz/ [216] => }} [217] => * Partas, o.s.{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://partas.smecno.eu/index.php |datum přístupu=2013-07-27 |url archivu=https://web.archive.org/web/20131020132922/http://partas.smecno.eu/index.php |datum archivace=2013-10-20 |nedostupné=ano }} [218] => * Rybářský svaz [219] => * Baráčnická obec Muncifaj [220] => * Sbor dobrovolných hasičů{{Citace elektronické monografie [221] => | titul = Sbor dobrovolných hasičů [222] => | url = https://www.smecno.cz/mesto/organizace-zrizovane-mestem/sbor-dobrovolnych-hasicu/ [223] => | vydavatel = Smečno [224] => }} [225] => * TJ Sokol Smečno [226] => * Filmový klub Smečno {{Citace elektronické monografie [227] => | titul = Filmové kluby [228] => | url = https://acfk.cz/filmove-kluby/ [229] => | vydavatel = Asociace českých filmových klubů [230] => }} [231] => [232] => == Prvenství == [233] => * Smečno bylo prvním místem v [[Čechy|Čechách]], kde mechanik a vynálezce [[Josef Božek]] vyzkoušel roku 1815 svůj [[Parní automobil|parní vůz]].{{Citace elektronického periodika [234] => | titul = 18. květen 2008 [235] => | periodikum = Toulavá kamera [236] => | vydavatel = Česká televize [237] => | datum_vydání = 2008-05-18 [238] => | url = https://www.ceskatelevize.cz/porady/1126666764-toulava-kamera/208411000320518/ [239] => }} Jednalo se o první historicky doložený osobní vůz na světě, neboť předcházející parní vozy byly konstruovány pro armádní použití a veřejnou dopravu.{{Citace elektronického periodika [240] => | příjmení1 = Folprecht [241] => | jméno1 = Radek [242] => | titul = VIDEO: Sláva století páry! Vehikl z Česka je jedno z prvních aut světa [243] => | periodikum = iDNES.cz [244] => | datum_vydání = 2015-09-24 [245] => | url = https://www.idnes.cz/auto/historie/bozkuv-parovuz.A150911_172123_tec_technika_erp [246] => }} Parostroj vynálezce [[Josef Božek]] rozjel v létě před stodolami proti zámku. Hrabě Clam-Martinic nechal veškeré části parního stroje převést na své náklady. [247] => * Roku 1821 zde vznikla první česká [[spořitelna]], a to z podnětu správce panství Jana Nepomuka Ochsenbauera. Jejím cílem bylo především úvěrovat smečenský velkostatek. Její činnost byla ukončena v roce 1848.{{Citace monografie [248] => | příjmení1 = Juřík [249] => | jméno1 = Pavel [250] => | titul = Historie bank a spořitelen v Čechách a na Moravě – vychází k 260.výročí založení Moravské královské privilegované úvěrní banky v Brně, [251] => | vydavatel = Libri [252] => | místo = Praha [253] => | rok = 2011 [254] => }} Spořitelna sídlila na náměstí v domě čp. 106. [255] => * Ve Smečně byla jedna z prvních opatroven pro děti od 3 do 6 let, tj. [[mateřská škola]], v dnešním Středočeském kraji.{{Citace monografie [256] => | příjmení1 = Zvelebilová [257] => | jméno1 = Barbora [258] => | titul = Vznik a vývoj opatroven v českých zemích. Diplomová práce [259] => | vydavatel = Univerzita Hradec Králové [260] => | místo = Hradec Králové [261] => | rok = 2016 [262] => }} Byla založena 1. září 1844 hraběnkou Selinou Carolinou z Clam-Martinic a finančně chod mateřské školy pro padesát dětí zajišťovali majitelé panství. Mateřská škola byla původně na náměstí v domě čp. 11 nad radnicí. [263] => * V roce 1711 byly první brambory přivezené do Čech k dalšímu pěstování svěřeny Smečnu, kde bylo zahájeno první pěstování brambor v celých Čechách. První čtyři hrnce bramborů byly poslány z Prahy na Smečno hr. Jiřímu z Martinic. [264] => * Na zámku se prvně v Čechách pěstovaly fuchsie, které zde byly také šlechtěny.{{Citace monografie [265] => | příjmení1 = Hieke [266] => | jméno1 = Karel [267] => | titul = Fuchsie [268] => | vydavatel = TEPS [269] => | místo = Praha [270] => | rok = 1969 [271] => }} Fuchsie byly ze zahraničí dovezeny na zámek v 19. století, od roku 1887 působil na zámku zahradník A. Kadleček, který proslul pěstováním [[Fuchsie|fuchsií]] a navíc je sám zušlechťoval. Křížením rostlin vypěstoval několik nových odrůd fuchsií.{{Citace elektronického periodika [272] => | titul = Drobnosti o českém šlechtění okrasných rostlin – Fuchsia × hybrida – fuchsie, čílko [273] => | periodikum = zahradaweb.cz [274] => | datum_vydání = 2005-04-01 [275] => | url = https://zahradaweb.cz/drobnosti-o-ceskem-slechteni-okrasnych-rostlin-fuchsia-x-hybrida-fuchsie-cilko/ [276] => }} [277] => * V [[Kostel Nejsvětější Trojice (Smečno)|kostele Nejsvětější Trojice]] jsou nejstarší varhany ve střední Evropě, renesanční varhany postavili varhanáři samotného [[Rudolf II.|císaře Rudolfa II]]. Většina původních rejstříků varhan se dodnes dochovala a díky tomu je zvuk varhan stále identický jako v roce vysvěcení kostela (rok 1587), kdy byl už nástroj zabudovaný v kostele [278] => * Nový školní pavilon ve Smečně zvítězil v soutěži Komunální projekt roku 2021 v kategorie Děti a rodiče.{{Citace elektronické monografie [279] => | titul = Ročník 2021: Přehled vítězů soutěže Komunální projekt roku [280] => | url = https://komunalniprojektroku.cz/vysledky_soutezi/2021/ [281] => | vydavatel = Profi Press s. r. o. [282] => }} Soutěž je pořádána pod záštitou [[Ministerstvo pro místní rozvoj České republiky|ministra pro místní rozvoj ČR]]. Pořadatelem soutěže je od r. 2015 vydavatelství Profi Press s. r. o. zastoupené redakcí časopisu Moderní obec.{{Citace elektronické monografie [283] => | titul = Propozice a kritéria hodnocení soutěže Komunální projekt roku 2021 [284] => | url = https://komunalniprojektroku.cz/wp-content/uploads/2021/09/O-soutezi-KPR.pdf [285] => | vydavatel = Profi Press s. r. o. [286] => }} [287] => * V roce 1750, po požáru města, vydal hrabě [[František Michal z Martinic]] hasičský řád. Jednalo se o jeden z prvních hasičských řádů v království. [288] => * Řeznictví u Hejných se specializuje na výrobu [[Sekaná|sekané pečeně]] a jako jediné v ČR vyrábí přes 100 druhů [[Sekaná|sekané pečeně]] s různými ingrediencemi k roku 2024. {{Citace elektronického periodika [289] => | titul = Království sekané sídlí ve Smečně [290] => | periodikum = vasekladno.cz [291] => | datum_vydání = 2000-17-07 [292] => | url = https://www.vasekladno.cz/predstavujeme/12308-kralovstvi-sekane-sidli-ve-smecne [293] => }} [294] => [295] => == Pamětihodnosti a významné objekty == [296] => [[Soubor:Zámek Smečno, Smečno 1, Smečno, okres Kladno, Středočeský kraj 58.JPG|náhled|Zámek Smečno]] [297] => {{Viz též|Seznam kulturních památek ve Smečně}} [298] => Skladba historického jádra města je dána původní středověkou vsí, která byla tvořena zástavbou kolem trojúhelníkového náměstí, k němuž přiléhalo feudální sídlo. Siluetu centra města utváří tři základní historické prvky – zámek, kostel a děkanství. Roku 1987 bylo vyhlášeno Památkové ochranné pásmo pro dochované historické prostředí sídlištního celku města Smečna se souborem nemovitých kulturních památek.{{Citace elektronického periodika [299] => | titul = Památkové ochranné pásmo pro dochované historické prostředí sídlištního celku města Smečna se souborem nemovitých kulturních památek [300] => | periodikum = Památkový Katalog [301] => | vydavatel = Národní památkový ústav [302] => | url = https://pamatkovykatalog.cz/pravni-ochrana/pamatkove-ochranne-pasmo-pro-dochovane-historicke-prostredi-sidlistniho-celku-mesta-smecna-se-souborem-nemovitych-kulturnich-pamatek-390888440 [303] => }} Historické jádro města bylo vyhláškou Ministerstva kultury ČR č. 476/92 Sb., roku 1992, prohlášeno za [[ městská památková zóna|městskou památkovou zónu]].{{Citace elektronického periodika [304] => | titul = Smečno [305] => | periodikum = Památkový Katalog [306] => | vydavatel = Národní památkový ústav [307] => | url = https://pamatkovykatalog.cz/pravni-ochrana/smecno-84416 [308] => }} Město Smečno je členem Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska.{{Citace elektronické monografie [309] => | titul = Členové [310] => | url = https://www.historickasidla.cz/cs/o-sdruzeni/clenove/ [311] => | vydavatel = Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska [312] => }} [313] => * [[Smečno (zámek)|Zámek Smečno]] (památkově chráněno od 1958, kulturní památka rejst. č. ÚSKP 18157/2-595) byl původně [[Gotika|gotickou]] [[hrad|tvrzí]], která byla přestavěna na [[Renesance|renesanční]] [[Zámek (stavba)|zámek]] v 80. letech [[16. století]] s pozdějším středně velkým [[Anglický park|anglickým parkem]]. Interiér není přístupný, objekt slouží jako sociální ústav pro ženy. V parku se nachází cenná barokní [[Sala terrena|sala terrena]] vzniklá po r. 1740 podle návrhů [[Kilián Ignác Dientzenhofer|K. I. Dientzenhofera]] během úprav parku do anglického stylu při přestavbě zámku. V 19. století byla budova doplněna o přístavbu, která sloužila pro divadelní účely. V [[Zámecký park|zámeckém parku]] slouží nyní budova jako sociální ústav pro muže. Volně je přístupný pouze park. [[Soubor:Zámek Smečno zámecká zahrada stacionář.jpg|náhled|Sala terrena v zámeckém parku od [[Kilián Ignác Dientzenhofer|K. I. Dientzenhofera]] z roku 1730]] Předmětem památkové ochrany je zámek, park, sala terrena, socha Pomony, socha Flory, socha Samsona, socha Herkula, obelisky I a II, ohradní zeď s branou a k tomu náležející pozemky. Většina soch a úprav pochází z doby přestavby zámku kolem r. 1750. V parku se také nachází podstavec s křížem z r. 1860, který se původně nacházel na náměstí, a památník z r. 1930 postavený jako vděk chovanců Vincentina za obětavou práci správce Jana Nepomuka Řihánka. Před zámkem se nacházejí dva obelisky z počátku 18. stoleté, které jsou vyrobeny z žehrovického pískovce za Jiřího Adama z Martinic po římském vzoru, kde byl vyslancem ve Vatikánu. [314] => * [[Kostel Nejsvětější Trojice (Smečno)|Kostel Nejsvětější Trojice]] (památkově chráněno od 1958, kulturní památka rejst. č. ÚSKP 23939/2-594) na horním konci [[náměstí]] – z původně [[Gotika|gotické]] stavby ze [[14. století]] (první zmínka z r. 1352) dochován [[Kněžiště|presbytář]], zbytek je výsledkem renesanční přestavby, dokončené roku 1587. Zvon kostela pochází z r. 1557. Kostel byl vysvěcen 6. září r. 1587 pražským arcibiskupem [[Martin Medek z Mohelnice|Martinem Medkem]]. Z téhož roku pocházejí [[varhany]], vůbec nejstarší dochované v českých zemích a zároveň nejstarší ve [[Střední Evropa|střední Evropě]]. Po [[Rekonstrukce (stavebnictví)|rekonstrukci]] r. 2000, která jim vrátila původní podobu a zvuk, slouží kromě [[Mše|mší]] rovněž k [[Varhany|varhanním]] [[koncert]]ům. Varhany jsou laděny středotónově, tedy v původním renesančním ladění, jež se dnes už nepoužívá. Nedochovala se malovaná zavírací křídla varhan, která byla kvůli své velké hmotnosti z varhan počátkem [[20. století]] sundána a r. 1988 z fary odcizena. {{Citace elektronického periodika [315] => | titul = Nejstarší funkční varhany v Česku znějí stejně jako za renesance [316] => | periodikum = iDNES.cz [317] => | vydavatel = iDNES [318] => | url = https://www.idnes.cz/praha/zpravy/varhany-smecno-hudba-unikat-kladensko.A230807_150755_praha-zpravy_vich [319] => }} V kostele se nacházejí ještě barokní varhany z konce 18. století, které byly původně součástí historického rozšíření starších varhan, ale během rekonstrukce r. 2000 byly od starších varhan odděleny. Hlavní oltář je [[Baroko|barokní]] dílo [[Ignác František Platzer|Ignáce Františka Platzera]]. Pod kostelem je neuspořádaná středně velká [[kostnice]] z doby [[Baroko|baroka]], kde se nacházejí ostatky ze hřbitova, který se nacházel u kostela do r. 1800, a také ostatky vojáků ze šarvátek v okolí Smečna během [[Války o rakouské dědictví]]. Ve fasádě kostela se zachovaly náhrobní kameny ze zrušeného hřbitova. [320] => * Sousoší Nejsvětější Trojice (památkově chráněno od 1958, kulturní památka rejst. č. ÚSKP 25077/2-599) pískovcové sousoší z roku 1744 [[Ignác František Platzer|Ignáce Františka Platzera]] stojí mezi [[kostel]]em a zámkem. Autorem návrhu podstavce je [[Kilián Ignác Dientzenhofer]]. Nechal jej postavit hrabě František Michal z Martinic. [321] => * Socha sv. Jana Nepomuckého, kterou dal na vlastní náklady zhotovit v roce 1723 děkan Augustin Passer, socha je umístěna před kostelem. [322] => * Sýpka (památkově chráněno od 1958, kulturní památka rejst. č. ÚSKP 18124/2-597) je barokní obdélníková stavba o rozměrech cca 60 × 15 m z roku 1700, byla součástí hospodářského zázemí zámku. Dochovalo se původní barokní schodiště ve středu průčelí. [[Soubor:Sýpka, Kačická 52 a 366, Smečno, okr. Kladno, Středočeský kraj.JPG|náhled|Barokní sýpka a obelisk vztyčený za [[Jaroslav Bořita z Martinic|Jaroslava Bořity z Martinic]]]] [323] => * Socha sv. Jiří zabíjejícího draka (památkově chráněno od 1958, kulturní památka rejst. č. ÚSKP 28140/2-600) z [[18. století]] na [[sloup (architektura)|sloupu]] na náměstí. [324] => * Pamětní obelisk Jaroslava Bořity z Martinic (památkově chráněno od 1958, kulturní památka rejst. č. ÚSKP 40802/2-602) stojí v blízkosti zámku a kostela, pochází z počátku [[17. století]] a připomíná úspěšnou [[Rekatolizace|rekatolizaci]] smečenského panství panem Jaroslavem Martinicem. Obelisk z r. 1607 upomíná na návštěvu a kázání jezuitů v kostele toho roku. [325] => * Budova děkanství (památkově chráněno od 1958, kulturní památka rejst. č. ÚSKP 45068/2-596) je pozdně goticko-renesanční rozlehlá stavba s vysokými jednoduchými štíty. Uvnitř vzácné renesanční malované [[trám]]ové [[strop]]y a též malby. Budova se nachází naproti zámku a kostelu. Není veřejnosti přístupná. [[Soubor:Děkanství, Kačická 115, Smečno, okres Kladno, Středočeský kraj 01.JPG|náhled|Goticko-renesanční budova děkanství s před ní stojící sochou sv. Donáta]] [326] => * [[Hrobka Clam-Martiniců]] (památkově chráněno od 1958, kulturní památka rejst. č. ÚSKP 37914/2-598), jednoduchá, ale elegantní [[empír]]ová stavba postavená r. 1832 podle plánů německého stavitele Busseho pro objednavatele Karla hraběte z Clam-Martinic je jednoduchou, kompaktně působící architekturu, tvořící výraznou dominantu hřbitova, který byl při příležitosti její stavby rozšířen. Její interiér byl novorenesančně upraven roku 1888 Augustou a Richardem, hrabaty z Clam-Martinic. Starým smečenský [[hřbitov]] je umístěn v dolní části Smečna ve směru na [[Slaný]]. [327] => * Socha sv. Donáta (památkově chráněno od 1958, kulturní památka rejst. č. ÚSKP 32886/2-601) stojí na trávníku před budovou děkanství, socha světce je od Ignáce Františka Platzera, jejíž vznik je možno klást k roku 1744. Socha původně stála v poli u Ovčína, ale z důvodu předejití dalšímu vandalství byla r. 2000 přemístěna do města. [328] => * V polích mezi Smečnem a [[Kačice|Kačicí]] se nachází [[Martinický obelisk|kamenný obelisk]] ([[pyrám]]) (památkově chráněno od 1958, kulturní památka rejst. č. ÚSKP 36742/2-603) postavený roku 1847 na památku hraběte [[Karel Jan Clam-Martinic|Karla Jana Nepomuka Clam-Martinice]] jeho úředníky. Dnes je zcela zastíněn vzrostlými stromy. Nachází se asi 300 m od autobusové zastávky Smečno Ovčín. [329] => * Boží muka (památkově chráněno od 1958, kulturní památka rejst. č. ÚSKP 31994/2-605) jsou pískovcová renesanční či raně barokní. Mohutný sokl nese polygonální sloup s hlavicí, na nějž dosedá drobná kaplička s křížem ve vrcholu. Na stěnách je podle staršího popisu vepsáno vročení 1600 a 1844. [330] => * Boží muka (památkově chráněno od 1958, kulturní památka rejst. č. ÚSKP 17979/2-604) jsou barokní pískovcová sloupková s kovovým křížkem s liliovými rameny ve vrcholu. Barokní práce obnovená r. 1999. [331] => * Boží muka (památkově chráněno od 1958, kulturní památka rejst. č. ÚSKP 28721/2-606) pískovcová z počátku 19. století, vysoký sloup s patkou a hlavicí nese desku s kovovým křížem [332] => * Torzo sochy sv.Januária z r. 1733 u vjezdu do Smečna po silnici od Kačic. [333] => * Objekt [[Lehké opevnění vzor 37|lehkého opevnění vz. 37]] B2-80z – vzácně dochovaná pevnůstka [[Pražská čára|pražské čáry]] (též VOP – Vnější obrana Prahy) předválečného československého opevnění, které stojí u zadní (západní) zdi zámeckého parku. [[Beton]]ový [[Opevnění|bunkr]] za německé okupace zachránila před vyhozením do povětří obava z poškození blízkého zámku. V 90. letech 20. století byl objekt zrekonstruován do stavu za mobilizace roku 1938. [334] => * Pozůstatky zaniklé [[Úzkorozchodná dráha Slaný – Kačice|úzkorozchodné železniční dráhy Slaný – Kačice]] včetně mostů, nádraží a kolejí,{{Citace elektronické monografie [335] => | titul = Úzkokolejka Slaný nádraží-Smečno-Kačice [336] => | url = https://zrus-zan-zel.blogspot.com/2007/07/uzkokolejka-slany-nadrazi-smecno-kacice.html [337] => | vydavatel = Jan Šťastný [338] => }} které se nacházejí v podobě úvratě v jižním cípu katastrálního území města v blízkosti autobusové zastávky a rozc. Na Kopaninách, v pomezí katastrálních území obcí Smečno - [[Kačice]] - [[Libušín]]. Budova bývalého nádraží úzkokolejky ve Smečně je v současnosti dům čp. 288 v ulici U Zámku.{{Citace elektronického periodika [339] => | příjmení1 = Likovský [340] => | jméno1 = Jakub [341] => | titul = Zaniklá „Místní dráha Slaný – Kačice“ a její pozůstatky v současnosti [342] => | periodikum = Slánský obzor [343] => | vydavatel = ETIS s. r. o. [344] => | ročník = 2005 [345] => | číslo = 12 [346] => | strany = 46–57 [347] => | url = http://www.slanskyobzor.cz/n/obzor_12.pdf [348] => | issn = 1214–3847 [349] => }} [[Soubor:Smečstanvlak.JPG|náhled|Detail z budovy stanice zaniklé úzkokolejné dráhy]] [350] => * Bývalý panský pivovar založen za Hynka Bořity z Martinic mezi r. 1510–1524. Vaření piva pravděpodobně zahájeno krátce po přiznání šlechtě práva várečného [[Svatováclavská smlouva|Svatováclavskou smlouvou]] z r. 1517. K pivovaru nejprve patřily dvě chmelnice, jedna poblíž zámku u cesty do [[Šternberk (Ledce)|Šternberka]] a druhá u [[Žilina (okres Kladno)|Žiliny]]. Postupně se počet chmelnic rozšiřoval o nové u Smečna, Tuháně, Žiliny, atd. Během třicetileté války poničený pivovar nechal r. 1649 opravit [[Bernard Ignác Jan z Martinic]]. V 18. století byl pivovar jedním z největších v tehdejším [[Rakovnický kraj|rakovnickém kraji]]. Na počátku 80. let 19. století byl rozšířen a zmodernizován přechodem na parostrojní provoz. Do r. 1918 pivovar nesl název „Parostrojní pivovar Jindřicha hraběte Clam-Martinice ve Smečně“. Vrchol produkce byl v r. 1907–1908, kdy se uvařilo 36186 hl piva. V té době patřil smečenský pivovar do první padesátky tehdejších českých pivovarů. Úspěšné období bylo ukončeno první světovou válkou. V roce 1922 Čs. stát pivovar zkonfiskoval a pivovar převzal správce. V roce 1927 pivovar získal Adolf Schwarzenberg, majitel řady jihočeských pivovarů, ale produkce postupně klesala. V roce 1934 spadal smečenský pivovar pod majetek pivovaru v Lounech. Roku 1935 byl smečenský pivovar zrušen a budovy byly přebudovány k jiným účelům. {{Citace elektronické monografie [351] => | titul = Panský pivovar [352] => | url = https://www.hrady.cz/technicka-pamatka-pansky-pivovar-smecno [353] => | vydavatel = Hrady.cz [354] => }} {{Citace elektronické monografie [355] => | titul = Pivovarnictví ve Smečně [356] => | url = https://www.pivovary.info/?p=71302 [357] => | vydavatel = pivovary.info [358] => }} Budovy bývalého areálu pivovaru se nacházejí v ulici U Zámku. V současnosti je areál bez využití a chátrá. [359] => * Křížový kámen považovaný za smírčí kámen či za menhir, který je přes jeden metr vysoký, vytvořen z pískovce dovezeného ze vzdálenosti až desítky kilometrů. Na severní straně je pozitivní reliéf latinského kříže, na jižní straně býval reliéf kruhového, možná keltského, kříže. Kříž na severní straně je mladší než symbol na jižní straně, kámen mohl být tedy původně menhirem. Váže se k němu pověst o zabití obchodníka na staré formanské cestě. Kámen je na tzv. Muclavské louce poblíž silnice [[silnice II/236]] Smečno - Kačice, asi 2,5 kilometru od centra Smečna. Stojí na okraji enklávy zahrad s několika domky. Nejlepší přístup je po cestě na východním okraji této enklávy.{{Citace elektronické monografie [360] => | titul = Křížový kámen [361] => | url = https://www.hrady.cz/krizovy-kamen-smecno [362] => | vydavatel = Hrady.cz [363] => }} [364] => [365] => === Přírodní památky Smečna === [366] => * [[Přírodní památka]] [[Smečenská rokle]] – od r. 1987 chráněný geologický profil s bohatou [[Kalcifilní rostliny|kalcifilní květenou]]. Je součástí [[Přírodní park Džbán|přírodního parku Džbán]]. Ostře zaříznutý [[Opuka|opukový]] [[Soutěska|kaňon]], 2 km jihozápadně od Smečna.{{Citace elektronické monografie [367] => | titul = Smečenská rokle [368] => | url = http://lokality.geology.cz/58 [369] => | vydavatel = Geologické lokality [370] => }} [371] => * [[Smečno (přírodní památka)|Přírodní památka Smečno]] – od r. 2012 chráněné území s výskytem [[Páchník hnědý|páchníku hnědého]]. Na území města je vyhlášena [[Evropsky významná lokalita]] soustavy [[Natura 2000]] CZ0213072 Smečno.https://natura2000.eea.europa.eu/Natura2000/SDF.aspx?site=CZ0213072 [372] => [[Soubor:PP Smečno (3).jpg|náhled|Vstup do Přírodní památky Smečno u vojenského skanzenu a zdi zámeckého parku]] [373] => * Smečenská lípa – roste mezi zámkem a farním kostelem, poblíž sochy sv. Jana Nepomuckého. Původně na místě stálo pět líp. Památným stromem byla vyhlášena dne 25. 7. 1978, jedná se o lípu velkolistou. Odhadované stáří je nanejvýše 300 let (k r. 2019). V okolí kostela se nacházel hřbitov, který byl odstraněn kolem roku 1800. Není známé, zda hřbitov zasahoval až k lípě, lípa byla vysazena až po zrušení hřbitova, nebo souvisí výsadba lípy už se vztyčením sochy sv. Jana Nepomuckého.{{Citace elektronické monografie [374] => | titul = Smečenská lípa [375] => | url = https://botany.cz/cs/lipa-smecno/ [376] => | vydavatel = BOTANY.cz [377] => }} [378] => [[Soubor:Smecenska lipa-I-04-2020-smecno.jpg|náhled|Smečenská lípa před farním kostelem Nejsvětější Trojice. V pozadí Hasičská zbrojnice a socha sv. Donáta]] [379] => [380] => == Muzea == [381] => * Vojenský skanzen Smečno{{Citace elektronické monografie [382] => | titul = Vojenský Skanzen Smečno [383] => | url = http://vojensky-skanzen-smecno.cz/ [384] => }} zahrnuje objekt [[Lehké opevnění vzor 37|lehkého opevnění vz. 37]] B2-80z [[Pražská čára| tzv. pražské čáry]], který stojí u zadní (západní) zdi zámeckého parku. Dnes je objekt zrekonstruován a vybaven dobovým vybavením z období mobilizace roku 1938. U objektu jsou vystaveny ukázky historických ženijních zařízení (zátarasy, strážní věž, pancéřové prvky opevnění, atd.) a vojenské techniky ([[tank]]y, vojenské automobily, obrněná vozidla). Součástí skanzenu je také objekt vz. 36 ležící mezi obcemi Drnov a Mlýnek u Slaného. Skanzen je obvykle otevřen v sobotu od května do září a během vzpomínkových akcí. [[Soubor:Vojenský skanzen Smečno, u západní zdi zámeckého parku, Smečno, okr. Kladno, Středočeský kraj 16.JPG|náhled|Objekt [[Lehké opevnění vzor 37|lehkého opevnění vz.37]] (stěna se vstupem)]] [385] => * Nádvoří zámku a zámecký park jsou volně přístupné, vnitřní prostory zámku jsou běžně nepřístupné. Pozdně gotická kaple svaté Anny z roku 1460, která je součástí východní věže [[Smečno (zámek)|zámku]], je přístupná veřejnosti pouze o víkendu konání Anenské poutě. Severní věž s renesančními arkádami, poskytující kruhový výhled z krytého ochozu, bývá taktéž otevřená pouze o víkendu konání Anenské poutě. Sál zámku je přístupný v rámci občas pořádaných výstav, např. o víkendu konání Anenské poutě. [386] => * Prohlídka prostor [[Kostel Nejsvětější Trojice (Smečno)|kostela Nejsvětější Trojice]] je možná po předchozí dohodě na římskokatolické farnosti Smečno. Kostel je také otevřen během celorepublikové akce Noc kostelů a každoroční Slavnosti města Smečna, během které se v kostele konají občasné výstavy. [387] => [388] => == Doprava == [389] => * Pozemní komunikace – Městem prochází [[silnice II/236]] Slaný – Smečno – Lány – Křivoklát, která Smečno napojuje na dálnice [[Dálnice D6|D6]] a [[Dálnice D7|D7]]. [390] => * Veřejná autobusová doprava r.2022 – V obci zastavovaly autobusové linky jedoucí do těchto cílů: Kladno, Libušín, Nové Strašecí, Praha, Slaný, Vraný. [391] => * Železnice – Železniční trať ani stanice na území města již není. Nejblíže obci jsou ve stejné vzdálenosti přibližně 5 km [[železniční stanice]] [[Slaný (nádraží)|''Slaný'']] a [[železniční stanice]] [[Kačice|''Kačice'']]. [[Železniční stanice]] [[Slaný (nádraží)|''Slaný'']] leží na [[Železniční trať Kralupy nad Vltavou – Louny|trati 110]] z Kralup nad Vltavou do Loun. [[Železniční stanice]] [[Kačice|''Kačice'']] leží na [[Železniční trať Praha – Lužná u Rakovníka – Chomutov/Rakovník|trati 120]] z Prahy do Rakovníka. V minulosti se v blízkosti Smečna nacházela [[Úzkorozchodná dráha Slaný – Kačice]] a do stanice nazvané ''Smečno-Šternberk'' vedla větev [[Úzkorozchodná dráha Slaný – Kačice|úzkorozchodné dráhy]] o rozchodu 700 mm. Železniční trať byla jednokolejná lokální trať, která vznikla r. 1904 původně jako vlečka pro obsluhu smečenského panství rodu Clam-Martiniců. Nákladní vlaková doprava byla provozována od roku 1908 do roku 1925. R. 1908 byla získána koncese na osobní dopravu a železnice sloužila od r. 1911 pro veřejnou dopravu. Trať byla zrušena roku 1932 po krachu a ukončení provozu cukrovaru v důsledku [[Velká hospodářská krize|Velké hospodářské krize]].{{Citace elektronické monografie [392] => | titul = Zaniklé tratě: Hraběcí úzkokolejka svezla i následníka trůnu [393] => | url = https://www.idnes.cz/cestovani/po-cesku/zanikle-trate-13-slany-kacice.A181102_135829_po-cesku_vrja [394] => | vydavatel = iDNES [395] => }} [396] => * Letecká doprava – Na území města se letiště nenachází, ale jižně od města [[Slaný|Slaného]], ve vzdálenosti přibližně 5 km od Smečna, se nachází malé vnitrostátní [[Letiště Slaný]] sloužící především pro rekreační lety. Je provozováno Aeroklubem Slaný. Kód letiště podle [[Mezinárodní organizace pro civilní letectví|Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO)]] je LKSN. [397] => [398] => == Osobnosti == [399] => * [[Augustin Bělohlávek]] (1926–1962) tiskař a básník [400] => * Jindřich Blyssem (1526–1586) jezuita uskutečňující rekatolizaci smečenského panství na žádost Martiniců, patřil k první generaci jezuitů působících v Praze sdružených okolo [[Petr Canisius|sv. Petra Canisia]] [401] => * [[Josef Božek]] (1782–1835 ) mechanik a konstruktér známý především konstrukcí prvního parovozu v českých zemích, vychovatel Karla Clam-Martinice a na jeho pozvání trávil s rodinou léto 1815  ve Smečně.  V té době se Božek zabýval výrobou parního stroje. S Božkem na stroji pracoval jeho tovaryš Prokop Svoboda a panský kovářský mistr Nechleba se svými tovaryši a učedníky ze Smečna. [402] => * [[Emanuel Danda]] (1842–1900) od roku 1864 učitel v Slaném na dívčí, později chlapecké škole, sbormistr pěveckého spolku Dalibor [403] => * [[Kilián Ignác Dientzenhofer|Kilián Ignác Dienzenhofer]] (1689 – 1751) architekt a stavitel, ve Smečně vytvořil salla terrenu a spodní část sousoší Nejsvětější Trojice. [404] => * [[František Ferdinand d'Este|František Ferdinand d´Este]] (1963–1914) následník rakousko-uherského trůnu a synovec císaře a krále Františka Josefa I., několik let před první světovou válkou byl skoro každoročně hostem hraběte Clam-Martinice ve Smečně, na jejichž panstvích se pořádaly velké hony{{Citace elektronického periodika [405] => | příjmení1 = Kothera [406] => | jméno1 = Lumír [407] => | titul = Lovec František Ferdinand d´Este [408] => | periodikum = Časopis Myslivost [409] => | ročník = 2006 [410] => | číslo = 02 [411] => | url = https://www.myslivost.cz/Casopis-Myslivost/Myslivecke-zabavy/2006/Myslivecke-zabavy-02---2006/Lovec-Frantisek-Ferdinand-d%C2%B4Este [412] => }} [413] => * Jan Frolík (1938) matematik-systémový analytik, práce z oboru výpočetní techniky a programování [414] => * Josef Frolík (1896–1942) zahynul 4. 3. 1942 v koncentračním táboře Mauthausen, kde byl vězněn pro členství v ilegální odbojové skupině - člen KSČ. Adoptivní otec [[Josef Frolík|špióna Josefa Frolíka]]{{Citace elektronické monografie [415] => | příjmení = Tomek [416] => | jméno = Prokop [417] => | odkaz na autora = [418] => | titul = Josef Frolík – muž na nepravém místě, sborník Securitas Imperii č. 8 [419] => | url = https://www.policie.cz/soubor/securitas-imperii-8-pdf.aspx [420] => | datum vydání = [421] => | datum aktualizace = [422] => | datum přístupu = 2008-03-19 [423] => | vydavatel = Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu služby kriminální policie a vyšetřování [424] => | místo = [425] => | jazyk = česky [426] => }} [427] => * [[Ferdinand Hanuš Herink]] (1889–1955) český malíř, krajinář, grafik a výtvarný kritik. [428] => * [[František Alois Hora]] (1838–1916) pedagog, básník, dramatik, překladatel z polštiny a němčiny, uveden v matriční záznam o křtu farnosti Smečno [429] => * Olga Chotková (1860–1934) (sestra Antoinetta) představená [[Vincentinum|Vincentina]], sestřenice hraběnky [[Žofie z Hohenbergu|Žofie z Hohenbergu rozené Chotkové]], která byla manželkou následníka trůnu [[František Ferdinand d'Este|Františka Fedinanda d´Este]] [430] => * [[Vojtěch Kaisler]] (1870–1943) rektor ČVUT, po studiu získal první praxi na panském velkostatku pod vedením lesmistra Jana Wandase. [431] => * [[Jan Karel Kovář]] (1709–1749) malíř období rokoka, v r. 1744 vytvořil stropní fresku s antickými výjevy sally terreny v zámeckém parku zámku ve Smečně [432] => * [[Antonín Langweil]] (1791–1837) litograf a výtvarník, pracoval na modelu zámku ve Smečně{{Citace elektronického periodika [433] => | titul = 897. schůzka: Neúnavná píle Antonína Dlouháchvíle [434] => | periodikum = Dvojka ČrO [435] => | datum_vydání = 2012-09-02 [436] => | url = https://dvojka.rozhlas.cz/897-schuzka-neunavna-pile-antonina-dlouhachvile-7941429 [437] => }} [438] => * [[Emil Johann Lauffer]] (1837–1909) malíř a vysokoškolský pedagog, pro kostel ve Smečně namaloval obraz Svatého Václava [439] => * Vincenc Lichtblau (1813–1887) kněz, děkan, numismatik a vlastenec{{Citace elektronické monografie [440] => | titul = Lichtblau, Vincenc, 1813-1887 [441] => | url = https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000001524&local_base=SCK [442] => | vydavatel = Národní knihovna ČR [443] => }} [444] => * [[Zdeněk Liška]] (1922–1983) skladatel filmové hudby, ve Smečně žil s rodiči celé dětství v domě ve Svinařovské ulici. Je autorem hudby například Oscary oceněného filmu Obchod na korze. [445] => * [[Martin Medek z Mohelnice]] (1538–1590) 9. arcibiskup pražský, který 6. září r. 1587 vysvětil Kostel Nejsvětější Trojice. [446] => * [[František Mensi]] (1753–1829) páter činný v duchovní hudbě i jako skladatel. Ve Smečně z jeho jedenáctiletého působení (1776–1787) zůstalo na děkanství 25 skladeb, 15 vlastnoručních rukopisů a 17 kompozic.{{Citace elektronické monografie [447] => | titul = Významné osobnosti Smečna [448] => | url = https://spolekpratelsmecna.estranky.cz/clanky/vyznamne-osobnosti-smecna/ [449] => | vydavatel = Spolek přátel Smečna a širého okolí [450] => }} [451] => * [[Jan Bohuslav Miltner]] (1841–1887) český středoškolský profesor a historik [452] => * František Karel Miltner (1797–1874) vrchní správce panství Smečno, amatérský archeolog, numismatik a sběratel umění [453] => * Václav Müller (1876–1943) architekt a stavitel, ve Smečně a v okolních obcích realizoval plány a stavby řady domů a objektů. V letech 1909–1910 postavil školu, r. 1924 opravil radnici a vsadil nový erb. [454] => * [[Jaroslav Novotný (1903–1976)|Jaroslav Novotný]] (1903–1976) český režisér, kameraman a pedagog, usiloval o zapojení filmu, jako vhodné pomůcky do školní výuky. Postupně se stal režisérem dokumentárních a výukových filmů, a po válce i ředitelem zlínských filmových ateliérů. [[Zdeněk Liška]] u něj začal s tvorbou hudby k dokumentárním filmům. [455] => * [[František Palacký]] (1798–1876) historik, politik a spisovatel, v r. 1823–1825 opakovaně navštívil zámecký archiv, aby sestavil rodopis pánů z Martinic a získal podklady pro sepisování knihy „Dějiny národa Českého“{{Citace elektronické monografie [456] => | titul = Kronika města do r. 1910 [457] => | url = https://spolekpratelsmecna.estranky.cz/clanky/kroniky-mesta/kronika-mesta-do-r.-1910/kronika-mesta-do-r.-1910.html [458] => | vydavatel = Spolek přátel Smečna a širého okolí - Kroniky města [459] => | datum_vydání = 2017-12-10 [460] => }} [461] => * Augustin Passer (1656–1727) děkan ve Smečně, který měl svou účast na událostech spojených se svatořečením [[Jan Nepomucký|Jana Nepomuckého]] a zúčastnil se otevření světcova hrobu v Praze roku 1719. [462] => * [[Ignác František Platzer]] (1717–1787) sochař, dokončil sousoší Nejsvětější Trojice v prostoru mezi zámkem a kostelem, sochy v zámeckém parku Samson a Herkules, Pomona a Flora. V kostele vytvořil oltář sv. Jana z Nepomuku. [463] => * Karel Procházka (1974) varhaník ve Smečně (od r. 2000) a zakladatel Smečenského varhanního festivalu (od r. 2007), byl dirigent Kladenského symfonického orchestru, člen a sólista kladenského sboru Schola cantorum Sanctea Caeciliae, zakládající člen a umělecký vedoucí souboru Chorus Carolinus Kladno, hudební vědec - vzkříšení osobností a duchovních děl pátera Františka Mensiho (1753–1829) a Jana Karla Loose (1722-1772), autor odborných studií a hudebních skladeb, např. Te Deum, Reguiem g moll pro sóla, sbor a orchestr ad. {{Citace elektronické monografie [464] => | titul = Národní sborová databáze [465] => | url = https://www.nsdb.cz/Proch%C3%A1zka%20Karel%20Jan/mistr1666.html [466] => | vydavatel = Národní informační a poradeské středisko pro kulturu [467] => }} [468] => * [[František Sekanina]] (1875–1958) učitel, básník, spisovatel, překladatel a literární kritik [469] => * Rudolf Smetáček (1878–1946) právník, státní úředník, hudebník, skladatel{{Citace elektronické monografie [470] => | titul = Rudolf Smetáček [471] => | url = https://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_osobnosti&load=19882 [472] => | vydavatel = Encyklopedie dějin města Brna [473] => }} [474] => * [[Miroslav Švejda]] (1939) operní pěvec žijící ve Smečně, držitel ceny Thálie a uveden do Síně slávy Národního divadla. [475] => * [[Antonín Tuvora]] (1747–1807) malíř, pro kostel ve Smečně namaloval roku 1787 obraz Nejsvětější Trojice [476] => * Hortensie Urbancová (1873–?) od roku 1926 samostatná představená dětské odbočky [[Vincentinum|Vincentina]] ve Smečně a od r. 1934 vrchní správkyně společenství [[Kongregace Milosrdných sester svatého Karla Boromejského|Milosrdných sester]] celého [[Vincentinum|Vincentina]]{{Citace kvalifikační práce [477] => | příjmení = Funková [478] => | jméno = Helena [479] => | instituce = Univerzita Palackého v Olomouci [480] => | titul = Historie Vincentina v kontextu obecných a sociálních dějin [481] => | typ_práce = bakalářská práce [482] => | vedoucí = Pavel Neumeister [483] => | místo = Olomouc [484] => | počet_stran = 85 [485] => | rok = 2010 [486] => }} [487] => * [[Václav Valeš (politik)| Václav Valeš]] (1922–2013) český a československý politik [488] => * Václav Vlček (1820–1880) traťový strážný, narozen ve Smečně, otec [[Hana Benešová|Hany Benešové]], manželky prezidenta [[Edvard Beneš|Edvarda Beneše]] [489] => * [[Justýna Vondroušová]] (1870–1958) učitelka a překladatelka{{Citace elektronické monografie [490] => | titul = Zajímavosti o lidech, kteří pobývali ve Smečně. [491] => | url = https://spolekpratelsmecna.estranky.cz/clanky/clanky/zajimavosti-o-lidech--kteri-pobyvali-ve-smecne..html [492] => | vydavatel = Spolek přátel Smečna a okolí [493] => | datum_vydání = 2021-01-31 [494] => | datum_přístupu = 2023-01-01 [495] => }} [496] => [497] => ===Z rodu Martiniců=== [498] => * Karel Josef Clam (1760–1824) manžel Marie Anny z Martinic, který roku 1792 obdržel majestát na vznik rodové aliance Clam-Martinic spolu s převzetím historického titulu vladař domu smečenského. [499] => * [[Jindřich Jaroslav Clam-Martinic]] (1826–1887) byl poslancem českého zemského sněmu, podpořil stavbu samostatného českého divadla a financování muzejní budovy, a v letech 1861–1887 byl prezidentem Národního muzea. [500] => * [[Heinrich Clam-Martinic|Jindřich Karel Maria Clam-Martinic]] (1863–1932) díky sňatku se dostal do okruhu přátel [[František Ferdinand d'Este|Františka Ferdinanda d'Este]], r. 1916 se stal rakouským ministrem zemědělství a nakonec byl od prosince 1916 do června 1917 [[Seznam ministerských předsedů Předlitavska|ministerský předseda předlitavské části Rakousko-Uherska]]. Hrabě býval ve Smečně jen přes léto a na zimu odjížděl do Clamu. Po I. světové válce se na Smečno nevrátil. Jako zastánci protičeských postojů v Rakousko-Uhersku mu byl po roce 1918 zestátněn majetek ve Smečně a měl zákaz vstupu na území Československa. Bylo mu ale povoleno odvézt vnitřní vybavení smečenského zámku, které bylo přestěhováno na rodové sídlo Clam v Rakousku. [501] => * [[Karel Jan Clam-Martinic]] (1792–1840) generálním pobočníkem a členem státní rady rakouského císaře [[Ferdinand I. Dobrotivý|Ferdinanda I. Dobrotivého]], eskortoval svrženého císaře [[Napoleon Bonaparte|Napoleona Bonaparte]] na ostrov Elbu. R. 1832 nechal vystavět uprostřed hřbitova ve Smečně empírovou rodinnou hrobku, kam nechal přenést ostatky svých předků a ve které byl po své smrti i sám pohřben. Na jeho počest byl postaven [[Martinický obelisk|pyrám]] u Ovčína asi 1,5 km od Smečna jihozápadním směrem. [502] => * Marie Anna Clam-Martinic (1768–1832) nechala prozkoumat léčivé účinky vody 1,5 km severozápadně od Smečna a r. 1801 v těchto místech nechala zřídit lázně [[Šternberk (Ledce)|Šternberk]] s výstavnou kolonádou. Do roku 1830 vedla správu Smečna, její smrtí rod Martiniců vymřel i po přeslici. [503] => * [[Richard Clam-Martinic]] (1832–1891) zastával pročeská stanoviska, byl místopředsedou [[Říšská rada (Rakousko)|říšské rady]], po určitou dobu zastával funkci místopředsedy [[Český klub|Českého klubu]]. [504] => * [[Adolf Bernard z Martinic]] (1680–1735) císařský komorník, nejvyšší dvorský maršálek. I když jako vysoce postavený dvořan žil převážně ve Vídni, věnoval pozornost úpravám hlavního rodového sídla ve Smečně, kde například v roce 1730 vznikla Sala terrena obklopená skleníky. [505] => * [[Bernard Ignác Jan z Martinic]] (1614–1685) byl radou a komorníkem císaře [[Ferdinand III. Habsburský|Ferdinanda III.]] a nejvyšším purkrabím českým a posledním českým místodržícím, proslul také jako mecenáš katolické církve a vzdělanec, krátce byl například prorektorem Univerzity Karlovy. Na území České republiky jsou k vidění jeho tři portréty, dva v muzeu ve [[Slaný|Slaném]] (z nichž byl jeden snad původně na zámku Smečno) [506] => * Bořita z Martinic (1420–1479) byl dvorským maršálkem a nejvyšším hofmistrem České královny Johanky z Rožmitálu. V r. 1460 započal stavět na místě tvrze hrad či zámek současných rozměrů s padacím mostem a s gotickou kaplí sv. Anny.{{Citace elektronické monografie [507] => | titul = Osobnosti rodu Martiniců a Clam-Martiniců [508] => | url = https://spolekpratelsmecna.estranky.cz/clanky/vyznamne-osobnosti-smecna/osobnosti-rodu-martinicu-a-clam-martinicu..html [509] => | vydavatel = Spolek přátel Smečna a širého okolí [510] => }} [511] => * František Karel z Martinic (1733–1789) sloučil všechny martinické majetky (Smečno, Slaný, Ahníkov, Prunéřov), byl zároveň posledním mužským potomkem Martiniců a jeho úmrtím rod vymřel. Jméno jeho manželky Marie Josefy ze Šternberka (1746–1823) je zachováno v názvu bývalých lázní Šternberk mezi Smečnem a Slaným zřízených počátkem 19. století. [512] => * [[František Michal z Martinic]] (1704–1773) vyslanec v Bruselu a Lisabonu. Uskutečnil stavební úpravy zámku, které probíhaly průběžně po celou dobu jeho vlády. Do svých služeb povolal významného sochaře [[Ignác František Platzer|Ignáce Františka Platzera]], který je autorem sochařské výzdoby zámeckého parku a kostela. [513] => * Hynek Bořita z Martinic (1470–1523) dvorský maršálek a nejvyšší sudí, přimluvil se u krále [[Vladislav Jagellonský|Vladislava Jagellonského]], aby získalo Dolní Smečno v r. 1510 označení městečko s novým jménem Muncifaj a r.1515 bylo povýšeno na město. [514] => * Jan Bořita z Martinic (1480–1527) karlštejnský purkrabí [515] => * [[Jaroslav Bořita z Martinic]] (1582–1649) královský místodržící, nejvyšší hofmistr, nejvyšší purkrabí, 1621 povýšen na hraběte {{Citace monografie [516] => | příjmení1 = Vytlačil [517] => | jméno1 = Lukáš [518] => | titul = Heraldická ročenka 2008 [519] => | url = https://www.academia.edu/30185152/Jaroslav_Bo%C5%99ita_z_Martinic [520] => | vydavatel = Heraldická společnost [521] => | místo = Praha [522] => | rok = 2009 [523] => | počet_stran = 200 [524] => | kapitola = Jaroslav Bořita z Martinic [525] => | strany = 7–23 [526] => | isbn = 978-80-902772-6-7 [527] => }} Českými stavy 23.5.1618 vyhozen z pražského hradu - tím začala třicetiletá válka. V r. 1601 nechal postavit faru a povýšil jí na děkanství. Městu daroval stříbrnou pečeť a založil knihovnu. Jaroslav Bořita byl v roce 1639 při obraně Prahy před Švédy raněn, odešel do ústraní a zemřel ve Smečně 21. listopadu 1649. [528] => * [[Jiří z Martinic (1532–1598)]] komoří, nejvyšší dvorský sudí a nejvyšší český kancléř. V r. 1580-1586 nechal přestavět hrad na renesanční sídlo rodu. Dal přestavět farní kostel na goticko-renesanční stavbu. [529] => * [[Jiří Adam II. Bořita z Martinic]] (1645–1714), byl vyslancem v Anglii, Portugalsku, Polsku a Vatikánu, místokrál v Neapoli, císařský tajný rada a nejvyšší maršálek. Ve Smečně nechal postavit dva obelisky, sochu sv. Jiří, atp. [530] => * Marie Anna z Martinic (1768–1832) převzala kmenové rodové dědictví Smečno-Slaný po Františkovi Karlovi z Martinic a v roce 1791 se provdala za rakouského šlechtice Karla Josefa Clama. [531] => * Markvart z Martinic (1385–1448) v r. 1416 a 1418 koupil Horní a Dolní Smečno [532] => [533] => ===Další vzácné návštěvy ve Smečně=== [534] => [535] => Zámek a okolí krátkodobě navštívila řada dalších osobností politického, náboženského a kulturního života tehdejší doby, např. roku 1732 císař [[Karel VI.]] s manželkou [[Alžběta Kristýna Brunšvicko-Wolfenbüttelská|Alžbětou Kristýnou]], král [[Fridrich Vilém I.]], roku 1832 korunní pruský princ a pozdější císař [[Vilém I. Pruský]], roku 1833 francouzský král [[Ludvík Filip]], roku 1881 [[korunní princ Rudolf]] se [[Štěpánka Belgická|Štěpánkou Belgickou]], roku 1883 kníže kardinál arcibiskup [[Bedřich ze Schwarzenbergu]], roku 1891 arcivévoda [[Karel Ludvík Rakousko-Uherský]], roku 1895 arcibiskup kardinál [[František Schönborn]], roku 1907 místodržitel Království Českého [[Karl Maria Coudenhove]], roku 1909 arcibiskup kardinál [[Lev Skrbenský]], roku 1920 president Československé republiky [[Tomáš Garrigue Masaryk|T.G. Masaryk]] se svou dcerou [[Alice Masaryková|Alicí Masarykovou]], Smečno navštívil také druhý prezident ČSR [[Edvard Beneš|Edvard Beneš]]. [536] => [537] => V minulosti byl v [[Smečno (zámek)|zámku]] umístěn významný archiv, který byl ve třicátých letech 20. století rozprodán. Archiv navštívili mimo [[František Palacký| F. Palackého]] také [[Josef Emler]], [[Antonín Rezek]] a [[August Sedláček]]. [538] => [539] => V [[Kostel Nejsvětější Trojice (Smečno)|kostele Nejsvětější Trojice]] se nacházejí nejstarší varhany ve střední Evropě, proto Smečno v minulosti navštívila řada významných hudebníků. Patřili mezi ně například členové kantorských rodů Syřišťů a Stehlíků (1724–1838), kterým vděčíme za většinu opisů skladeb ve smečenské sbírce, nebo smečenský kaplan [[František Mensi]]. Na konci 19. stol. působil ve Smečně člen hudebnického rodu a kantor Alois Förster. Ve 20. století působil v kostele více než 50 roků p. učitel Josef Kořínek, který sepsal mešní písně. Od roku 2001 působí ve smečenském kostele varhaník, sbormistr a dirigent [[Mgr. Karel Procházka]].{{Citace monografie [540] => | titul = Prvenství I Toulky smečenskou historií [541] => | url = https://www.youtube.com/watch?v=0utdj0Agwsw [542] => | jazyk = cs-CZ [543] => }} Začátkem 21. století se začalo pravidelně konat ve Smečně několik varhanních festivalů (Varhany znějící, Smečenský varhanní festival, atd.) a do Smečna několikrát zavítala hudební, především varhanická, elita, například: [[Michal Novenko]], [[Pavel Kohout (varhaník)|Pavel Kohout]], [[Pavel Černý (varhaník)|Pavel Černý]], Lukáš Vendl, [[Adam Viktora]], Martin Gedeon, Kryštof Zuska, Peter van Dijk, Holger Gehring, Vojtěch Trubač, Gabriela Eibenová, Vlastimil Mareš, a další.{{Citace elektronické monografie [544] => | příjmení1 = Procházka [545] => | jméno1 = Karel [546] => | titul = Smečenský festival [547] => | url = http://www.choruscarolinus.cz/?page_id=27 [548] => | vydavatel = Chorus Carolinus [549] => }} [550] => [551] => == Galerie == [552] => [553] => Město Smečno, okres Kladno, Středočeský kraj.JPG|Panoramatický pohled na část města se zámkem a kostelem [554] => Zámek Smečno 1.JPG|Zámek během Anenské poutě [555] => Zámek Smečno, Smečno 1, Smečno, okres Kladno, Středočeský kraj 53.JPG|Nádvoří zámku se vstupem do zámecké kaple [556] => Zámek Smečno, Smečno 1, Smečno, okres Kladno, Středočeský kraj 25.JPG|Zámecký příkop [557] => Smečno - Sala terrena.JPG|Smečenská sala terrena [558] => Sousoší Nejsvětější Trojice, u kostela, Smečno, okr. Kladno, Středočeský kraj 01.JPG|Sousoší [[Nejsvětější Trojice]] [559] => Smečno, socha.JPG|Socha svatého Jiří [560] => Zs.smecno1.jpg|Budova základní školy v ulici Kačická [561] => Martinický obelisk Pyrám (04).jpg|[[Martinický obelisk|Obelisk]] (pyrám) mezi Smečnem a Kačicí [562] => Vojenský skanzen Smečno, u západní zdí zámeckého parku, Smečno, okr. Kladno, Středočeský kaj 01.JPG|Řopík s protitankovými zátarasy u zdi zámeckého parku [563] => Děkanství, Kačická 115, Smečno, okres Kladno, Středočeský kraj 02.JPG|Děkanství [564] => Tomb of Clam-Martinic family in Smečno (2322).jpg|Hrobka rodu [[Clam-Martinicové|Clam-Martiniců]] [565] => Smečenský pivovar.JPG|Bývalý pivovar [566] => Boží muka, vpravo při silnici do Kačice, Smečno, okr. Kladno, Středočeský kraj 01.JPG|Boží muka při silnici do Kačice [567] => Boží muka, vlevo při silnici do Slaného, přibližně 1 km od obce Smečno, okr. Kladno, Středočeský kraj 02.JPG|Boží muka při silnici do Slaného [568] => [569] => [570] => == Odkazy == [571] => === Reference === [572] => [573] => {{Citace elektronické monografie [574] => | titul = Udělené symboly – Smečno [575] => | url = https://rekos.psp.cz/detail-symbolu/id/2764 [576] => | datum vydání = 2007-11-30 [577] => | datum přístupu = 2022-06-09 [578] => }} [579] => [580] => [581] => === Literatura === [582] => * ''Ottův slovník naučný'', heslo Smečno. Sv. 23, str. 487 [583] => * ''Ottův slovník naučný nové doby'', heslo Smečno. Sv. 11, str. 1 [584] => * {{Citace periodika [585] => | příjmení = Šimůnek [586] => | jméno = Robert [587] => | odkaz na autora = Robert Šimůnek [588] => | titul = Smečno v pozdním středověku : Počátky rezidenčního města Bořitů z Martinic [589] => | periodikum = Průzkumy památek [590] => | odkaz na periodikum = Průzkumy památek (časopis) [591] => | datum vydání = 2012-08-31 [592] => | ročník = XIX [593] => | číslo = 1 [594] => | strany = 7–30 [595] => | url = [596] => | issn = 1212-1487 [597] => | jazyk = [598] => | poznámka = dostupné v rámci [[Wikipedie:WikiProjekt Knihovna/Kultura a umění|WikiProjektu Knihovna]] [599] => }} [600] => * JANKOVEC, Jiří. Dávné děje Smečna - Muncifaje, Praha: Luděk Hofman, 2002 [601] => * PROCHÁZKA, Karel. Skladby na české a latinské neliturgické texty 18. století z chrámové sbírky ve Smečně, Diplomová práce, Praha: Univerzita Karlova v Praze, 2010 [602] => * Smečo (dříve Muncifaj), Soupis památek, 20. Politický okres slanský (1904), str. 275-318, cit dle: http://depositum.cz/knihovny/pamatky/strom.clanek.php?clanek=6576 (2023) [603] => * ZÁRUBA, František. Hradní kaple v Čechách, Disertační práce, Praha: Univerzita Karlova v Praze, 2012 [604] => * ZÁRUBA, František. Hradní kaple III. Doba poděbradská a jagellonská, Praha: NLN - Nakladatelství Lidové noviny, 2016 [605] => * DVOŘÁČKOVÁ-MALÁ, Dana, ZELENKA, Jan, ZÁRUBA, František a kolektiv, Dvory a rezidence v proměnách času, Praha: Academia, Historický ústav AV ČR, 2023 [606] => * KADEŘÁBEK, Josef. Nerovný boj o víru? Město Slaný a Martinicové v letech 1602-1665, Disertační práce, České Budějovice: Jihočeská univerzita, 2013 [607] => * PŘIBYL, Alois, LIŠKA, Karel. Znaky a pečetě středočeských měst. 1. vyd. Praha: Středočeské nakladatelství a knihkupectví, 1975, s. 138. [608] => * POCHE, Emanuel; et al. Umělecké památky Čech. 1. vyd. Sv. 3. Praha: Academia, 1980, s. 366 [609] => * KABÁT, Emil; et al. Smečno ve vzpomínkách, aneb, Paměti jedné generace 1. díl. 1. vyd. Smečno: vlastním nákladem vydal Milan Piksa, 2017, s. 217 [610] => * KABÁT, Emil; et al. Smečno ve vzpomínkách, aneb, Paměti jedné generace 2. díl. 1. vyd. Smečno: vlastním nákladem vydal Milan Piksa, 2018, s. 212 [611] => [612] => === Externí odkazy === [613] => * {{Commonscat}} [614] => * {{Otto|heslo=Smečno}} [615] => * {{Oficiální web}} [616] => * {{RÚIAN}} [617] => * [https://web.archive.org/web/20050221014457/http://www.slany.info/fotogalery/alba/mesta/smecno/page0.htm Fotogalerie Smečna] [618] => * [https://www.pivovary.info/?p=71302 Pivovarnictví ve Smečně] [619] => * [https://farnost-smecno.webnode.cz/ Římskokatolická farnost Smečno] [620] => * [https://www.kurzy.cz/obec/smecno/ Smečno, základní informace o městě na Kurzy.cz, spol. s r.o.] [621] => * [https://www.zs-smecno.cz/ Stránky Základní školy Smečno] [622] => * [https://www.vojensky-skanzen-smecno.cz/ Stránky Vojenského skanzenu Smečno] [623] => * [https://www.youtube.com/@nasesmecno Naše Smečno - projekt Jiřího Krause dávající si za cíl zvýšit povědomí o Smečně a (nejen o) jeho historii] [624] => [625] => {{Okres Kladno}} [626] => {{Autoritní data}} [627] => {{Portály|Česko|Geografie|}} [628] => [629] => [[Kategorie:Smečno| ]] [630] => [[Kategorie:Města v Čechách]] [631] => [[Kategorie:Městské památkové zóny v Česku]] [632] => [[Kategorie:Obce v okrese Kladno]] [633] => [[Kategorie:Města v okrese Kladno]] [634] => [[Kategorie:Sídla v Pražské plošině]] [635] => [[Kategorie:Sídla ve Džbánu]] [] => )
good wiki

Smečno

Smečno , v období 1515-1882 nazývané Muncifaj, je malé město v okrese Kladno ve Středočeském kraji. Leží sedm kilometrů severozápadně od Kladna a šest kilometrů jihozápadně od Slaného.

More about us

About

Město je obklopeno krásnými lesy a poli, což nabízí obyvatelům i návštěvníkům množství možností pro aktivní trávení volného času, jako jsou pěší túry a cyklovýlety. Historie Smečna je bohatá a sahá až do středověku, což se odráží v architektuře a národních památkách, které město hrdě uchovává. Kromě historických budov zde můžete obdivovat také místní kulturu a tradice, které vytvářejí přátelskou atmosféru. Místní obyvatelé jsou známí svou pohostinností a ochotou sdílet příběhy o svém městě. Smečno je také aktivní v oblasti komunitních projektů a kulturních akcí, což posiluje soudržnost a vzájemné vazby mezi obyvateli. Mnoho organizací se podílí na rozvoji místní kultury, pořádají se zde trhy, festivaly a další akce, které přinášejí radost a zábavu nejen místním, ale i návštěvníkům. Život ve Smečně nabízí příjemnou kombinaci klidu venkovského prostředí a dostupnosti městských vymožeností, což činí z tohoto města ideální místo pro život. Smečno je místem, kde se historie potkává s přítomností a kde je cítit silný pocit komunity a optimismu do budoucnosti.

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Slaný','Kladno','Kostel Nejsvětější Trojice (Smečno)','Kačice','Vincentinum','Martinicové a Clam-Martinicové','Ignác František Platzer','Smečno (zámek)','Šternberk (Ledce)','Úzkorozchodná dráha Slaný - Kačice','Kilián Ignác Dientzenhofer','Josef Božek'

Kačice

Kladno

Slaný

Vincentinum